Éterodynamika

los sol povedal:

Nedávno jsem se bavil se studentem katedry jaderné fyziky a řekl mi že s éterodynamikou ve výuce neuvažují.

Delší dobu pokukuji po různých materiálech ohledně éteru. Bohužel zatím jen rusky dva díly o:

stručný, srozumitelný a srozumitelný úvod do éterodynamiky vytvořený na základě prací V. A. Atsjukovského a mnoha dalších pozoruhodných vědců. Autor ve dvou hodinách odhaluje většinu základních otázek souvisejících s éterem a jeho vlastnostmi. Po poslechu těchto přednášek můžete začít studovat primární zdroje, které se vám již nebudou zdát tak těžké na vnímání a pochopení. Podrobnosti k tomuto tématu lze nalézt v projektu „Nabít“ http://zaryad.com

Дайнеко В.И. - Лекции по основам эфиродинамики. Часть 1


Zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=0cKpgJCRnJk


Дайнеко В.И. - Лекции по основам эфиродинамики Часть 2


Zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=cq_iQKJfv7w


Dále díly Éterodynamiky 1 – 19

Např. díl 9.:

Co je elektřina, náboj, proud, magnetické pole? Elektromagnetické jevy. Cyklus přednášek „Étericky-dynamický obraz světa“, čtený Vladimirem Akimovičem Atsjukovským v Polytechnickém muzeu v Moskvě, 2000-2001. Zbytek přednášek z této série, stejně jako další videa, knihy a mnoho dalších materiálů o éteru a dynamice éteru lze nalézt na webových stránkách http://efirodinamika.ru


Zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=e5sojTkFrFc&list=PLzS2_oPzwpqPLkTiivsh1uSVqfptNsDiZ&index=13

Click to expand...

Zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=rz_80VZi8_M&t=4950s

v popisku pod videem jsou vlastnosti éteru

Boleslav povedal:

Já o etheru pochybuji. Kdyby existoval, nedovedl bych si představit, že může fungovat laser. A on přece funguje. Když si představíme zvukové vlny ve vzduchu, nikdy nebudou tak absolutně směrové. Zrovna tak na hladině vody těžko docílíme, aby se od zdroje vlny šířily jen v jednom směru. Vždy dojde k rozkmitání částic média, které dále rozkmitají všechny částice okolo ve všech směrech. U laseru v etheru by k tomu jevu muselo docházet také a laser by vlastně nebyl laserem, protože médium (ether) by se rozkmitávalo ve všech směrech. K tomu nedochází a vysvětlení je, že žádné médium není. Naopak si dovedu představit proud částic, které letí rovnoběžným směrem.

Click to expand...

Po prvním ročníku SŠ, kdy jsme brali Newtonovskou mechaniku, jsem o fyziku ztratil zájem, protože se mi vše další zdálo podezřele "sešroubované" a "skřípající". Vrchol byla teorie relativity, která působila dojmem, že ji vymýšleli skořápkáři.
Selským rozumem - každé vlnění se musí v něčem (prostředí) šířit. U zvuku nemá oficiální fyzika problém - kmitají molekuly vzduchu.
U světla a "elmg." vlnění už (dle mého názoru) začíná pohádkaření, na jehož vrcholu je Einstein (který pouze vykrádal relevantní myšlenky a výsledky výzkumu skutečných mozků své doby a přednesl podle zadání svých kurátorů podvodnou slátaninu (stejně jako Pasteur v oblasti medicíny vykradl a překroutil výsledky výzkumů Antoina Béchampa a představil podvodnou teorii nakažlivosti patogenních mikroorganismů a "ochranu" proti nim - očkování)).

Je to ale pouze názor amatéra, pro kterého teorií éteru fyzika (znovu)nabývá ztracenou tvář.

Možná by nebylo od věci, kdyby nekonformní vědci založili Český klub špek-(analy)tiků "Fys(ika)-sos!" a zavedli každoroční udílení ceny pro největšího šiřitele zkamenělých dogmat, mohli by ji nazvat třeba "Bludný ein Stein(block)".

Mek Cintoš povedal:

Selským rozumem - každé vlnění se musí v něčem (prostředí) šířit.

Click to expand...

Přesně nicota je dost divná, éter podporuje pohled, že vše je jedna "látka", u které zkoumáme její vlastnosti (délka, šířka, hmotnost, objem, magnetismus, gravitace ...), to plně odpovídá mému světonázoru.

Atom povedal:

Přesně nicota je dost divná, éter podporuje pohled, že vše je jedna "látka", u které zkoumáme její vlastnosti (délka, šířka, hmotnost, objem, magnetismus, gravitace ...), to plně odpovídá mému světonázoru.

Click to expand...

Skús sa pohrať s pojmom neutrínum, možno na niečo prídeš.

Na Seznam Zprávách vyšel (kupodivu) zajímavý článek o chování masy lidí (davu) limitně namačkaných na sebe.

"Bartolo se svými kolegy v článku publikovaném odborným časopisem Nature uvádí, že jakmile hustota lidí překročí určitou mez, je možné pohyb davu v daném prostoru poměrně dobře matematicky předpovědět.
Výzkumníci ukázali, že husté skupiny vytvářejí pravidelné „víry“, kterých si zřejmě dosud v davech nikdo nevšiml. Nejde sice o příliš pečlivě studovanou otázku, ale minimálně některé starší modely došly k závěru, že davy se pohybují spíše chaoticky, tedy nepředvídatelně.
Tým umístil několik kamer na balkóny s výhledem na náměstí a záběry posléze analyzoval s pomocí specializovaného softwaru, který umožní sledovat konkrétní body na obrazovce. Bez něj to nebylo ono. „Když se na video podíváte sám, pohyb se zdá být nepravidelný, chaotický,“ řekl Bartolo novinářům.
Ovšem při analýze to tak už nebylo. Když se prostor ráno začal plnit a hustota davu dosáhla asi čtyř lidí na čtvereční metr, začaly se v něm vytvářet pravidelné a opakující se vzorce: rotující víry, jež se navzájem ovlivňovaly. Stovky či dokonce tisíce lidí se pohybovaly po velmi podobné dráze a podobnou rychlostí.
Perioda vírů se zrychlila a dosáhla 18 sekund, když byla hustota na náměstí maximální, tedy přibližně devět lidí na čtvereční metr. Pohyb je natolik pomalý, že účastníci si pravděpodobně neuvědomují, že se pohybují víceméně v kruzích, uvádějí autoři. Načasování však bylo tak spolehlivé, že dle Bartoleho je možné si dle pohybu davu „seřizovat hodinky“.
Výsledek zaskočil i samotný tým. „Ptal jsem se sám sebe, o co jde. Proč 18 sekund?“ nastínil pro Nature jeden ze spoluautorů François Gu, také z lyonské École Normale Supérieure. Výsledek počítačové analýzy videozáznamů byl tak nečekaný, že Gu údajně strávil více než měsíc kontrolou a prověrkou použitých analytických metod.
Uvědomil si při tom, že pohyb vidí na vlastní oči, když si záznam pustí dostatečně rychle. Při běžné rychlosti přehrávání je pohyb příliš pomalý a náš mozek ho nezaznamená.
Autorům se ale nakonec v článku podařilo vytvořit popis a matematické vysvětlení, jež dobře odpovídá jejich pozorováním. Dav přitom nepovažují autoři za skupinu složenou z jednotlivců, ale tzv. kontinuum – tedy v podstatě za jednolitou hmotu, jejíž jednotlivé částečky nejsou důležité. V podstatě by se dalo říct, že k němu přistupovali jako ke kapalině."

Mek Cintoš povedal:

Výzkumníci ukázali,

Click to expand...

Kdysi dávno jsem byl na koncertě kapely a byli jsme v chumlu, které vyplňovalo všechno před pódiem ve 100% šířky a cca 50 metrů do hloubky. A po určité době koncertu jsem zjišťoval, že má VIP přední pozice u pódia je již běžnou, kdesi dáleko, z čehož jsem byl zpočátku mrzutý a ač jsem dělal, co jsem dělal, nešlo se tomu vzepřít. Po cca 15 minutách jsem byl udiven, že jsem opět na svém místě :D
A celé se to opakovalo za celou dobu koncertu.
Poloměr kola byl cca 20 metrů s otáčkou za cca 15 minut. Namačkaní jak sardinky jsme nebyli celkem normální vzdálenosti kolem těla cca 20 cm. A těchto kruhů mohlo být několik.
Ostatní možná také zažili

Islandan povedal:

Zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=rz_80VZi8_M&t=4950s

v popisku pod videem jsou vlastnosti éteru

Click to expand...

Éter má svoj zdroj , ku ktorému sa v obrovskom vesmírne krúživom pohybe vracia a obnovuje, Tým je daný aj smer jeho krúživeho pohybu. Podobné vesmírne trajektórie vidíme v pohybe komét. Skrátka vo vesmíre je prísny poriadok, stačí sa pozrieť večer na hviezdnu oblohu.

Mek Cintoš povedal:

vytvářejí pravidelné „víry

Click to expand...

Slovo "vír" se od slova "vir" liší vlastně jen délkou samohlásky. A slovo "vril" také není zvukově daleko.

Vír
"Vír (též vír rychlosti) je rotace tekutiny (kapaliny nebo plynu) buď po spirále nebo v kruhu. Často se k tomuto pohybu přidává také turbulence."

Vir
Virus (z lat. „virus“ – jed) je drobný vnitrobuněčný cizopasník nacházející se na pomezí mezi živým a neživým.

Vril = kosmická prasíla

Ještě by se dalo popřemítat nad slovem "víra" a "výr", ale to už by většina brala jako bajkaření. I takhle by to stačilo na pobyt v čalouněné komůrce.