Audiokniha - Potrebujeme inú školu

[Zuzka]

Audioverzia na počúvanie
Vnútorný prediktor ZSSR
Analytický zborník otázok týkajúcich sa pedagogiky
Pracovné materiály na vypracovanie stratégie reformy vzdelávacieho systému.
Prajem príjemné počúvanie. Zuzka
Tu odkaz na môj kanál na Telegrame kde môžete počúvať ak nechcete sťahovať.

Potrebujeme inú školu

Audioverzia na počúvanie.

t.me

Audio knihy ve formátu MP3

Načetla Zuzka: Potrebujeme inú školu 1.185 MB) Dialektika a ateizmus: dve nezlučiteľné podstaty (2.335 MB) Načetl Radoslav: Smutné dedičstvo Atlan

ksbzdroje.cz

 

[Um]

Skvelá práca! Sám viem aké náročné je sa pri tom sa nezakoktať, pri prestávkach sa vrátiť do rovnakého tempa a podobne. Je až "náhoda", že si to publikovala práve dnes, vôbec som netušil, keby nedáš vedieť cez telegram.
Koľko hodín ti to zabralo a čo ťa motivovalo?
Ešte raz poklona.

 

[Zuzka]

Ďakujem, nie je to dokonalé, človek sa proste opraví, tak ale to je to čaro audionahrávania. Trvalo mi to mesiac a viedlo a motivovalo ma k tomu to, že pracujem v školstve na najnižšom stupni a teda na tom prvotnom stupienku kde treba urobiť ešte veľmi veľa práce čo sa týka vzdelávania. Ako sa vraví, pracuj tam kde stojíš a táto kniha ma len utvrdila v tom, že byť dobrým učiteľom je najmä práca sama na sebe, celoživotnom vzdelávaní, byť oddaný svojmu poslaniu a až potom môžem učiť a vychovávať.
A touto cestou ti ďakujem (a nie len tebe, všetkým ktorí sa podielali na tvorbe tohto fóra) za pomoc pri vkladaní príspevku.

 

[Vlad i mir]

Dnes som počúval cca 6 hodín v aute (ďakujem Zuzka), pretože nemám čas čítať a daná téma ma zaujíma.
No a jedna z prvých načrtnutých tém bola o rýchločítaní, ktorým po zavedení do školských osnov by prišlo k skutočnej reforme školstva. A za seba dodám, že ak by som to vedel, mal by som čas čítať Máte niekto skúsenosti s rýchločítaním a ak áno, tak ako a kde ste sa to naučili? Ja som našiel iba odkazy na nejaké platené kurzy. ďakujem

 

[Um]

Rychlé čtení - Tony Buzan

V skratke jeden z návodov:
1. Dvoj-stránku si najprv prejsť zbežne očami (aby podvedomie naslo text)
2. potom čítať bez ostrenia na slovo ale pozerať na prvé a posledné písmenka slova a v mysli si ich už domyslíš
3. zobrať si napr. pero pomocou ktorého si určuješ tempo a focus, nevracať sa perom ak niečo nestihneš ale pokračovať, provokovať mozog k absolútnemu sústredeniu. (spomeňte si ako v niektorých starých filmoch čarodejníci používali pri čítaní pomocné paličky )
4. oddialiť zrak na dvoj-riadok, to už je pak ďalší level, že doslovne hltáš celé riadky.

Otázne je pri akom type literatúri sa to chceš učiť. Nejaký román je na to vhodný, DVTR naopak nie.

 

[Filipko]

Vdaka

 

[jik]

Rychločtení je silně závislé na textu. Pamatuji, že takto jsem zvládal vysokoškolské učebnice - pokud byly dobře napsané. Nedávno jsem shodou okolností četl krátce po sobě obrozeneckou literaturu a "Sad roste sám?". Při tom jsem si uvědomil (s výkladem Kara-Murzy v "Manipulaci vědomím"), v čem je zakopaný pes: Jde o to, že se při rychločtení text musí vnímat jako projev - tedy provádí se rychlý rozbor slov podle jejich kořenů (ne ve významu základu slov, ale v citovém zařazení těchto slov) - což je možné pouze u dobře "zakořeněných" slov - tedy tuzemských. Mimoto význam má větná stavba - nevhodná je celá řada podřadných souvětí, kdy je nutné vyhledávat místo navázání vedlejší věty. Překvapivou výjimku v podřadných souvětích představují přechodníky (velmi dobře se čtou i věty s několika přechodníky). V zásadě text vhodný pro rychločtení musí vyhovovat témto bodům:
1) Vyhýbá se cizím slovům - naprosto nepřijatelné jsou slova přebíraná za účelem manipulace, kdy se tato "nová" slova "usazují" do jakéhosi vedlejšího významu slov původního jazyka (toto je dnes běžné a je to prostě úmysl).
2) Dává přednost souřadným souvětím a podřadným souvětím s přechodníky (jako nástroji řešícími potíže s vazbou v podřadných souvětích).
(Budou tam i další záležitosti, ale zatím jsem nalezl toto a jeví se mi to jako podstatné záležitosti.)

V této souvislosti vyzývám k tomu, abychom:
1) Dávali velký pozor na svůj slovník. Viz také 2. přikázání - Nevezmeš _slovo_ boží nadarmo.
2) Učili se správně a hojně používat přechodníky - jednak si tím sami tříbíme svoje myšlení, jednak se tím náš projev stane srozumitelnější pro ostatní. Přechodníky do češtiny i slovenštiny patří a jsou z hlediska porozumění nenahraditelné.
Pokud je například kniha "DVTR" nezpůsobilá pro rychločtení, je to proto, že text je plný nedobře zakořeněných (přejatých) slov a jsou tam použité "moderní" větné konstrukce, které jsou velmi často nejen nevhodné pro rychločtení, ale jsou i krajně náročné pro pochopení. O "DVTR" to nevím, ale "Sad roste sám?" bohužel takový je.

 

[JankaS]

ja som svojho casu rychlo citala beletriu, ale napr.vysokoskolske ucebnice matiky ci fyziky si neviem predstavit rychlo citat.

 

[jik]

Lze to - ale samozřejmě jenom omáčku, diferenciální rovnice jsou jiná váha. Ale i tak mi to pomáhalo - například moje oblíbená fyzikální chemie nebo fyzika kovů, kde omáčky bylo dost.

 

[Vlad i mir]

ja som svojho casu rychlo citala beletriu, ale napr.vysokoskolske ucebnice matiky ci fyziky si neviem predstavit rychlo citat.

asi je to na rozlíšení každého, ja si zasa neviem predstaviť čítať beletriu takýmto štýlom. Mám pocit (nie skúsenosť), že síce by som tak vedel pochopiť o čo v knihe ide, ale ak sú v knihe rôzne hlboké úvahy alebo krásne vyskladané vety, tak by to bola škoda len preletieť.

 

[Jura]

asi je to na rozlíšení každého, ja si zasa neviem predstaviť čítať beletriu takýmto štýlom. Mám pocit (nie skúsenosť), že síce by som tak vedel pochopiť o čo v knihe ide, ale ak sú v knihe rôzne hlboké úvahy alebo krásne vyskladané vety, tak by to bola škoda len preletieť.

Toto je hrubé nepochopení myšlenky využití metod rychločtení.

Je to možná dané nepřesností jednoslovného pojmenování metody - rychločtení. Přesnější by asi bylo chápat metodu jako: Tréning metod zvýšení čtenářského výkonu.
Čtenářský výkon = rychlost čtení * procento porozumění textu.
Vytrénovaný čtenář má násobně vyšší čtenářské výkony ve všech čtenářských disciplínách.
Např. rychlé zjištění, zda je daná informace relevantní (využívá se metoda ozn. jako 80:20, která znamená, že největší část informací bývá umístěna na poměrně malém místě článku - většinou první a poslední odstavec, první a poslední věta odstavce.
A v disciplíně, kdy je třeba daný text pochopit/užít si beletrii dokáže trénovaný čtenář číst rychleji (např. se nemusí tak často vracet) s nižší námahou a podle všech studií s daleko větším porozuměním než čtenářsky netrénovaný člověk. V důsledku, bez metod rychločtení, si tu vaši beletrii neužijete, protože díky neznalostem jak chápat text ho chápete dokonce méně než ho chápe trénovaný čtenář. Tj. tato výtka je tak prostě lichá.

Příklad.
Sprinter běží svých 100 m cca 2x rychleji než maratonec maraton ... ale pak 10 min odpočívá.
Někteří z našich spoluobčanů by toho maratonce nepředběhli na 100 m ani při jeho výletním tempu. Dokonce někteří naši spoluobčané od opuštění školních lavic již ani nikdy neběželi.
Metody rychločtení a jejich nácvik tak není o "zběsilém čtení", kdy si z textu nepamatuji víc jak5% (běžet po planině jedno jak s vyplazeným jazykem), ale o tom, kam správně umístit pohled (jak správně dýchat), jak rozšířit zorný záběr (prodloužit krok), kam mířit pohled (jak klást nohy), co dělat, abych se nemusel v textu vracet (jak nezaškobrtnout) ...