Od té doby, co Drdův Vyšší princip stojí na hlavě, je obtížné pro zájemce
o sociologii KSB polopaticky popsat jednotlivé klanově-korporativní funkce.
Přiblížení obsahu pojmu „klanově-korporativní funkce“ je však důležité pro
kritické myšlení a mozaikové chápání událostí o vývoji současného světa.
Je to dáno tím, že sociologie zkoumá vývoj společnosti, který se od prvních
dokumentů KSB samozřejmě nezastavil. Proto se pokusím přiblížit vážným
zájemcům o sociologii KSB svůj náhled na to, jak lze v současné sociologii
tento pojem přiřadit. Není přitom tak důležité, že existují jednotlivé mocenské
klany a nadnárodní korporace. Ty si zájemci o sociologii dokáží vyhledat
sami. Důležité je porozumět prostředí, které tyto klany a korporace vytvářejí.
Abychom si přiblížili vývoj společnosti z pohledu sociologie i oficiální
historie, je potřebné zmínit se také o dvou ekonomických pojmech. Konkrétně
o pojmu „globalizace“ a o pojmu politické ekonomie „politická nadhodnota“.
Globalizace je obecně vnímána jako nutný objektivní proces společenského
rozvoje. Analytická vyhodnocení historie společenského vývoje však
opakovaně prokázala, že problém v civilizaci nastává v zásadně rozdílném
chápání cíle rozvoje lidstva u anonymní skupiny disponující světovou mocí,
a u většiny ostatních členů civilizace. Pro řídící skupinu/globálního
prediktora (GP) znamená globalizace jakkoli získanou absolutní neomezenou
moc nad planetou a jejími zdroji. Pro většinu ostatních členů civilizace
znamená globalizace rovnoprávnou mírovou spolupráci mezi všemi lidmi,
národy a státy na planetě.
Současná ekonomická věda pod pojmem globalizace přináší řadu různých
definicí. Už to je velmi zvláštní přístup, když věda přináší různé definice
k jednomu svému odbornému pojmu. Abychom pojem lépe pochopili,
vrátíme se do historie, kdy se pod tímto pojmem nejprve vnímala
rozsáhlá privatizace celospolečenského vlastnictví a později propojení
národních ekonomik do celosvětové soustavy. Globalizace tehdy byla
(a stále zůstává) vnímána, jako projev kapitalistické ekonomiky,
založené na zisku a přínosu z nadhodnoty/renty pro majitele.
To však není zcela správné vnímání, protože jiná forma globalizace
existovala i mezi socialistickými státy. Tato forma nebyla založena na
soukromém vlastnictví, ani na zisku pro jednotlivce, ale na mírové
spolupráci a přínosu pro společnost.
Zůstaňme však u soudobé kapitalistické globalizace.
Co všechno bylo za posledních 600 let historického vývoje pomocí
klanově-korporativních funkcí globalizováno:
globalizace. Některé plně, některé zatím částečně. Přesto zůstávají v naší
civilizaci společnosti, dosud svévolně odporující výhodám soudobé
globalizace. Některé z těchto společností dokonce usilují o vlastní (nový)
způsob globalizace, založený na rovnoprávné mírové spolupráci a spravedlivé
dělbě zisků!
Definice soudobé globalizace, kterou je možné přiřadit k oficiálním definicím,
by mohla znít = privatizace krát privatizace = privatizace na druhou.
V této definici se promítá vývojová změna v naší civilizaci, spočívající
v soustředění celosvětového vlastnictví pouze do rukou několika vlastníků
(mocenských klanů a nadnárodních korporací).
To znamená, že vývojově dochází k ekonomickým a dalším procesům,
kdy soukromé vlastnictví malých a středních vlastníků je „přebíráno“
vlastníky největšími. Nástroje „přebírání“ a podmínky jejich uplatnění
mohou zájemci o sociologii KSB sledovat např. v pořadech „Otázky
a odpovědi“.
Pro bližší porozumění tématu ještě definice pojmu politické ekonomie
politická nadhodnota = bezplatná ekonomická renta získávaná
z vlastnictví politické moci státu.
o sociologii KSB polopaticky popsat jednotlivé klanově-korporativní funkce.
Přiblížení obsahu pojmu „klanově-korporativní funkce“ je však důležité pro
kritické myšlení a mozaikové chápání událostí o vývoji současného světa.
Je to dáno tím, že sociologie zkoumá vývoj společnosti, který se od prvních
dokumentů KSB samozřejmě nezastavil. Proto se pokusím přiblížit vážným
zájemcům o sociologii KSB svůj náhled na to, jak lze v současné sociologii
tento pojem přiřadit. Není přitom tak důležité, že existují jednotlivé mocenské
klany a nadnárodní korporace. Ty si zájemci o sociologii dokáží vyhledat
sami. Důležité je porozumět prostředí, které tyto klany a korporace vytvářejí.
Abychom si přiblížili vývoj společnosti z pohledu sociologie i oficiální
historie, je potřebné zmínit se také o dvou ekonomických pojmech. Konkrétně
o pojmu „globalizace“ a o pojmu politické ekonomie „politická nadhodnota“.
Globalizace je obecně vnímána jako nutný objektivní proces společenského
rozvoje. Analytická vyhodnocení historie společenského vývoje však
opakovaně prokázala, že problém v civilizaci nastává v zásadně rozdílném
chápání cíle rozvoje lidstva u anonymní skupiny disponující světovou mocí,
a u většiny ostatních členů civilizace. Pro řídící skupinu/globálního
prediktora (GP) znamená globalizace jakkoli získanou absolutní neomezenou
moc nad planetou a jejími zdroji. Pro většinu ostatních členů civilizace
znamená globalizace rovnoprávnou mírovou spolupráci mezi všemi lidmi,
národy a státy na planetě.
Současná ekonomická věda pod pojmem globalizace přináší řadu různých
definicí. Už to je velmi zvláštní přístup, když věda přináší různé definice
k jednomu svému odbornému pojmu. Abychom pojem lépe pochopili,
vrátíme se do historie, kdy se pod tímto pojmem nejprve vnímala
rozsáhlá privatizace celospolečenského vlastnictví a později propojení
národních ekonomik do celosvětové soustavy. Globalizace tehdy byla
(a stále zůstává) vnímána, jako projev kapitalistické ekonomiky,
založené na zisku a přínosu z nadhodnoty/renty pro majitele.
To však není zcela správné vnímání, protože jiná forma globalizace
existovala i mezi socialistickými státy. Tato forma nebyla založena na
soukromém vlastnictví, ani na zisku pro jednotlivce, ale na mírové
spolupráci a přínosu pro společnost.
Zůstaňme však u soudobé kapitalistické globalizace.
Co všechno bylo za posledních 600 let historického vývoje pomocí
klanově-korporativních funkcí globalizováno:
- neobnovitelné zdroje planety Země: zemědělská půda (zdroj obživy původních zemědělských společností),
- zdroje nerostných surovin (zdroj výroby většiny zboží),
- výroba zboží, služby a obchod,
- doprava,
- náboženství,
- banky a pojištění,
- oficiální historie,
- vzdělání a kultura,
- zdravotnictví a věda,
- informace,
- války (válčí soukromé armády) a umělá inteligence,
- zločin a právo,
- politika (politická nadhodnota – daně, cla a další aktivní zdroje státu).
globalizace. Některé plně, některé zatím částečně. Přesto zůstávají v naší
civilizaci společnosti, dosud svévolně odporující výhodám soudobé
globalizace. Některé z těchto společností dokonce usilují o vlastní (nový)
způsob globalizace, založený na rovnoprávné mírové spolupráci a spravedlivé
dělbě zisků!
Definice soudobé globalizace, kterou je možné přiřadit k oficiálním definicím,
by mohla znít = privatizace krát privatizace = privatizace na druhou.
V této definici se promítá vývojová změna v naší civilizaci, spočívající
v soustředění celosvětového vlastnictví pouze do rukou několika vlastníků
(mocenských klanů a nadnárodních korporací).
To znamená, že vývojově dochází k ekonomickým a dalším procesům,
kdy soukromé vlastnictví malých a středních vlastníků je „přebíráno“
vlastníky největšími. Nástroje „přebírání“ a podmínky jejich uplatnění
mohou zájemci o sociologii KSB sledovat např. v pořadech „Otázky
a odpovědi“.
Pro bližší porozumění tématu ještě definice pojmu politické ekonomie
politická nadhodnota = bezplatná ekonomická renta získávaná
z vlastnictví politické moci státu.
Naposledy upravené:
. Budú však takéto pokusy neustále. Teraz sa naliali peniaze do boja proti "hybridným hrozbám" a mimovládky a podobné organizácie musia vykazovať nejakú činnosť. Tak sa pokúšajú vstupovať rôznym spôsobom do rôznych tém.
