Vhodné dětské knihy a filmy

Bettina

Člen
Jak Irena tady (https://ksb-csr.net/threads/konstantin-antipin-dobre-detstvi.243/#post-820) představila Konstantina Antipina, tak jsem měla nápad, že bysme si tady mohli vzájemně doporučit pro děti vhodné knihy a filmy (možná i hry a hudbu?)

Moje první dva návrhy "V hlavě" a "Ledové království I" už tam narazili na silnou kritiku od jardoba, Dušanbe a Počtáře, nepřekvapivě, vždyť jsou to filmy od Disney.

Zatím mi napadly další návrhy. A to audioknihy "Tři pátrači". Přijde mi že vedou člověku k tomu se víc vzdělávat a pozorovat, co se děje kolem.

Jinak ze starších sovětských knih jsem četla "Čuk a Gek" od Arkadijho Gajdara a zaujalo mi to hodně pozitivně, jak jsou tam zobrazeny postavy tak, že člověk si je může vzít jako vzor. Aspoň ta matka se pro mne tím vzorem do určité míry stala. Když člověk sežene ještě kopii tyhle knihy, tak určitě nedělá chybu a asi ani u jiných knih tohoto autora. Koukala jsem, že existuje i český film k té knížce. Ten jsem ale neviděla.

Ještě jsem četla "Je těžké být bohem" od Arkadijho a Borise Strugackých a byla jsem z toho trochu nerozhodnutá, co si o tom myslet, protože i když to nemá vysloveně špatný konec, tak končí to selháním. Ale stejně mi to pomohlo si něco ujasnit a lépe chápat, hlavně spolu s Putinovym výstupem na Valdajském foru letos. V knížce jde o to že hlavní hrdina letí na jinou planetu, aby tamnějším, ve svém vývoji víc zaostalejším obyvatelům pomáhal se vyvíjet dál. A jde tam o rozdíl mezi pomáháním a vměšováním se nebo řešením problémů za ně. A o tom Putin v podstatě taky mluvil na Valdajském foru vzhledem k vztahu a respektu k jiným státům v budoucnu (především k Evropě) a k jejich zvolenou cestu.

To je asi všechno, co zatím mám. Ještě pro úplnost doplním, že jardob v druhém tématu o Antipinovi doporučil pro školáky televizní kanál Jim Jam.

Teď jsem zvědavá, co dalšího, užitečného a třeba lepšího, můžete doporučit vy.
 
Ještě si myslím že se dá celkem koukat na "Mášu a medvěda". Aspoň to není škodlivé. Nebo co říkáte vy? Máša má taky nepřirozeně velké oči jak postavy od Disney, ale ona taky představuje malé dítě. Přijde mi, že ten seriál může pomáhat vést k nějakému většímu vzájemnému porozumění mezi rodiči a dítětem, vždyť ten medvěd je tam v podstatě v roli rodiče.
 
Naposledy upravené:
Ještě si myslím že se dá celkem koukat na "Mášu a medvěda". Aspoň to není škodlivé. Nebo co říkáte vy?
Osobně si myslím, že Máša a medvěd je sice lepší než Disney, ale dětem to taky nepouštím. Můj důvod? Ta Máša je pěkně zlomyslná - takový dětský hajzlík.
Co doporučit? Neřídila jsem se v životě tím, co kdo doporučoval. Řídila jsem se tím, co jsem v dětství milovala a v dospělosti si uvědomila, jak mě to formovalo - mou představivost, vkus, cit, vnímavost... prostě to, co je potřeba rozvíjet.
Nyní mám vnoučata (dvojčata - 3 roky) a na nich moc dobře vidím, co se jim líbí, co se do nich "zaryje" (zanechá stopu), co samy požadují. No... a stejně, jako pro mě bylo důležité, abych "sdílela prožitek" s někým dospělým, je to důležité i pro má vnoučata. Žádný filmek se nevyrovná vyprávění babičky. :)
Takže - hodně vyprávím. Často "tvořím" vlastní příběhy vlastní fantasií. A děti spolupracují - tedy ptají se, chtějí vysvětlení, když něčemu nerozumějí. Překvapivé, jak moc si takovéto "vyfantazírované" příběhy pamatují a umějí je samy tlumočit - třeba ve školce.
Mně moje babička taky hodně vyprávěla, zpívala i četla. A krom těch příběhů jsem si do života odnesla i "pocity", které mám dodnes. Vždycky se mi vybaví to příjemno = chvíle s babičkou, její hlas, doma teplo... já se cítím v bezpečí, i když se příjemně bojím. Protože - já vyžadovala třeba příběhy z Kytice - a babička většinu z nich uměla z paměti. :) Nebo jsem chtěla zpívat Stěnku Razina (příběh o knížeti, který hodí do vln Volhy svou ženu, protože se mu družina vysmívá). Zní to jako "příběhy nevhodné pro dítě"? Já to milovala ... a dodnes mi nikdo nevyzkoumal nějakou tu duševní poruchu. :) Každý ten příběh má děj, který není jen kvůli "hororovosti" - ale má své hluboké poslání.
Zajímavé také je, že jsem vnoučatům už někde před rokem pustila Kůzlátka v ruském provedení - protože jsem nenašla líp kreslené - přitom zachovaný příběh a ne nějaký paskvil. Samozřejmě - "tu o vlkovi" znaly z mého vyprávění. A tuto v RJ doslova milují a jazyk dneska už docela dobře opakují, dokonce i část písničky zpívat umějí. Při prvním "koukání se" jsem koukala s nimi a tlumočila jsem česky. Nějak si to zafixovaly a dneska mě už ke sledování nepotřebují.

Zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=YdIOVMcZOBw
Další, stejným způsobem "ozřejmená", je pohádka o Koblížkovi:

Zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=QXglaxD5fag

Knížky:
Hodně používám své knížky pro děti - ze socíku. Hlavně pohádky od klasiků - třeba od Boženy Němcové Maličkým (jsou tam pohádky pro maličké - jako Smolíček, Jeníček a Mařenka, Boušín... Takto to vypadá - na obálce je děvčátko s ovečkami:
https://www.cbdb.cz/kniha-19403-malickym-malickym
Další hojně užívaná je Veselé pohádky a říkadla od Michaila Bulatova:
Tady jsou nejen pohádky, ale i básničky a říkadla pro nejmenší. Moje vnoučata už jich z toho dost umí. Jsou tam i velmi hezké obrázky.
Pak mám taky svou školní čítanku z první i druhé třídy, takže tam je mnoho hezkých říkadel i příběhů. No a dodnes si pamatuji říkadla z tzv. "Živé abecedy", (učebnice 1. třídy) a ty vnoučata taky učím.
(třeba na písmenko A je říkadlo: Alenko stůj, auto houká, na něm v pytlích bílá mouka. Auto mouku rozváží z velikého nádraží.)
Až budou starší, mám opět připravené pohádky - třeba Krásu nesmírnou:
Dál počítám třeba s Kocourem Modroočkem, s Broučky, Ferdou mravencem... je toho víc.
 
Naposledy upravené:
To je pěkná sbírka. :) To si určitě nechám inspirovat.
A připomínalo mě to, že pohádky od bratrů Grimmů jde taky používat všechny. V originální verzi. Dostalo se tam pár překroucení s novými verzemi. Nejznámější je asi, že princezna z pohádky "Žabí král aneb železný Jindřich" v nových verzích líbá žábu aby se z něj stal princ a v originále ji hodí na stěnu. To se může zdát kruté, odpovídá ale v přeneseném smyslu spíš tomu, co je potřeba dělat, když se někdo k tobě chová slizky jako žába. Když ho budeš i přes hnus líbat, tak on ve skutečnost tou žábou zůstane, vždyť mu to chování vyjde, a žádný princ se z něho nestane.
(Co grafika, to pak záleží na konkrétní knihu, kterou člověk koupí, samozřejmě.)
 
Naposledy upravené:
To mě připomíná, že pohádky od bratrů Grimmů jde taky používat všechny. )
Asi se mnou mnoho lidí nebude souhlasit - ale já to moderní "doporučení psychologů", že děti mají být chráněny "násilí v pohádkách" - beru jako účelovou blbost.
Proč? Protože v té pohádce nejde primárně o násilí (na rozdíl od americké "tvorby"), ale je tam ukázané provinění a pak trest = klasické dobro x zlo, kde zlo se nevyplácí. A hlavně - pohádka ty zlé vlastnosti ukazuje jako zlé, tj. nevhodné pro následování.
Beru to jako důležité ve výchově. Zvláště dneska, kdy je nejméně jedna (já si myslím, že dvě) geneace ovlivněna tím "americkým hnojem", že "být dravý" = jít přes mrtvoly - je správné. Tj. lest, lež, bezohlednost a krutost se vyplácí a vedou člověka k úspěchu. Školili se takto všichni manažeři. A dokonce i dneska se najde mnoho těch, kteří se mi za mou výchovu vnoučat vysmějí = že je nepřipravuji pro život, protože v životě je normální být "šmejd".
Odbočím a pro názornost uvedu ještě jeden příběh úplně převráceného chorého myšlení - ale, bohužel, ne ojedinělého.
Napomenula jsem jednoho mladíka ze sousedství, že by si měl hlídat svůj "vztah" k alkoholu, že už to přehání a vymstí se mu to, Co odpověděl? On má normální vztah k alkoholu, protože "chlastá 90% národa" - a tou nenormální jsem já, protože nepiju!
S takovouto "logikou" se setkávat je pro mě nenormální - často si kladu otázku, kdo z nás je vlastně blázen. Dříve i primitivové měli uvažování lepší, než mají dnes ti, kteří se považují za "vzdělané".
A můj názor je, že z těch dospělých už takové myšlení nikdo a nic nedostane - ale je nutné zabránit, aby se taková zvrácenost dostávala do dětí. A v těch pohádkách, i když nekončí dobře, je jasně a dítěti srozumitelně řečeno proč.
 
Naposledy upravené:
Dielo - poviedku napísal Arkadij Gajdar. Všetko sa točí okolo dvoch band chlapcov , ktoré voči sebe bojujú v čase vlasteneckej vojny. Kvakinova banda a Timurová banda. Kým Timurova banda pomáha ľuďom a hlavne tým kde chlapi odišli bojovať na front, tak Kvakinova robí samé škody. Timurova banda tu pomoc robí tajne. Dodnes mi to ostalo zaryté v pamäti - pomáhať ľuďom , ktorí pomoc potrebuju , ale pri tom o ňu nežiadajú .
 
jardob v druhém tématu o Antipinovi doporučil pro školáky televizní kanál Jim Jam.
Len poopravím. Ten kanál Jim Jam je pre malých škôlkarov... Tak do 5-6 rokov maximálne. Školákov by to už nebavilo, asi.
 
Ja som miloval napríklad aj Miazgovcov, konkrétne tie príbehy, kde Aladár na nafukovacej rakete lietal do kozmu a zažíval tam všelijaké dobrodružstvá.

Ale podľa mňa všetky deti by si mali v patričnom veku prejsť klasickými ľudovými rozprávkami: Janko a Marienka, Kocúr v čižmách, O jankovi hraškovi, Cisárové nové šaty, O zlatej rybke, Šípkovej Ruženke, Snehulienke a mnoho ďalších. Vrátane rozprávok od Dobšinského. Niektoré rozprávky od Dobšinského, Grimmovcov a Puškina sú takmer rovnaké. Niektoré sú dokonca aj trocha strašidelné, ale vždy v nich zvíťazí dobro a sú poučné.
Moj nebohy otec každú nedeľu o 8 hodine ráno počúval na Slovenskom rozhlase nahovorené rozprávky, najmä keď vysielali tie klasické. Na tie moderné vždy hundral, že zase vysielali hlúposť o veselých pastelkách. Ctibor Filčík, ten mal nezabudnuteľný hlas.
 
Je to ten maďarský seriál. Konkrétne táto časť je o ich praprapravnukovi z budúcnosti, ktorý im posiela všelijaké technické vynálezy a vždy sa to skončí nejakou pohromou...
Tak mi to konečne po rokoch došlo ;) - už v Miazgovcoch nám ukázali, ako to dopadne, keď duchovný vývoj zaostáva za technologických - "opice dostali samopal".
PS: Sused Záviš bol nezabudnuteľný.
 
Naposledy upravené:
Pro večerní čtení mohu doporučit:
  • Honzíkova cesta - Bohumil Říha
  • O letadélku Káněti - Bohumil Říha
  • Děti z Bullerbynu - Astrid Lindgren
  • Ronja dcera loupežníka - Astrid Lindgren
  • Malý Bobeš (Jako malý jsem ho nečetl a až teď jsem to zkusil dětem číst a bavilo to děti i mě.) - Josef Věromír Pleva
  • Pinocchiova dobrodružství - Carlo Collodi
  • Dva roky prázdnin - Jules Verne
Bylo toho víc, ale tyto byly/jsou nejoblíbenější.
 
Žádný filmek se nevyrovná vyprávění babičky.
Protože v té pohádce nejde primárně o násilí (na rozdíl od americké "tvorby"), ale je tam ukázané provinění a pak trest = klasické dobro x zlo, kde zlo se nevyplácí. A hlavně - pohádka ty zlé vlastnosti ukazuje jako zlé, tj. nevhodné pro následování.
Kdybych nebyl Počtářem, chtěl bych být Tvým vnukem...
:- )
 
Sice to teď řeknu z pohledu dospělého, ale už od mládí jsem neměl rád horory, filmy kde teče krev jen proto, aby tekla krev. To mi zůstalo doteď a když se kamarádi ptají, zda s nimi půjdu na horor do kina, tak moje odpověď je vždy odmítavá.
Zároveň přitom, když se nad tím zamyslím, sleduji jiné věci, kde se násilnou smrtí umírá vcelku běžně, kde se bojuje, násilí tam není raritou.
Jenže tam je poučení, kladní hrdinové se nevytěšují z toho, že někoho zabili, nýbrž jsou rádi, když ochránili ať už své blízké nebo krajany, svoji vlast a nebo jen cizí lidi, které potkali daleko od domova. A třeba je jim i mrtvého protivníka líto, jenže někdy bohužel jinak ho zastavit nešlo.

Takže, jako ve všem - je potřeba Rozlišení.
 
Nezaznelo tu ešte Bol raz jeden život, Maťko a Kubko, Krtek.

Sice to teď řeknu z pohledu dospělého, ale už od mládí jsem neměl rád horory, filmy kde teče krev jen proto, aby tekla krev.
Mám to podobne, v mladosti mi rodičia aj zakazovali hocijaké krváky.

Mne príde, že horory sú najlepší žáner na programovanie čiernymi mágmi. Objekt sa stotožní z obeťou na obrazovke, vciťuje sa, otvára sa kanál bez filtru do podvedomia a potom keď príde filmová akcia s vysokým tempom preblikávania obrázkov, tak sa ľahko niečo prepašuje do podvedomia.
 
Jak Irena tady (https://ksb-csr.net/threads/konstantin-antipin-dobre-detstvi.243/#post-820) představila Konstantina Antipina, tak jsem měla nápad, že bysme si tady mohli vzájemně doporučit pro děti vhodné knihy a filmy (možná i hry a hudbu?)

Moje první dva návrhy "V hlavě" a "Ledové království I" už tam narazili na silnou kritiku od jardoba, Dušanbe a Počtáře, nepřekvapivě, vždyť jsou to filmy od Disney.

Zatím mi napadly další návrhy. A to audioknihy "Tři pátrači". Přijde mi že vedou člověku k tomu se víc vzdělávat a pozorovat, co se děje kolem.

Jinak ze starších sovětských knih jsem četla "Čuk a Gek" od Arkadijho Gajdara a zaujalo mi to hodně pozitivně, jak jsou tam zobrazeny postavy tak, že člověk si je může vzít jako vzor. Aspoň ta matka se pro mne tím vzorem do určité míry stala. Když člověk sežene ještě kopii tyhle knihy, tak určitě nedělá chybu a asi ani u jiných knih tohoto autora. Koukala jsem, že existuje i český film k té knížce. Ten jsem ale neviděla.

Ještě jsem četla "Je těžké být bohem" od Arkadijho a Borise Strugackých a byla jsem z toho trochu nerozhodnutá, co si o tom myslet, protože i když to nemá vysloveně špatný konec, tak končí to selháním. Ale stejně mi to pomohlo si něco ujasnit a lépe chápat, hlavně spolu s Putinovym výstupem na Valdajském foru letos. V knížce jde o to že hlavní hrdina letí na jinou planetu, aby tamnějším, ve svém vývoji víc zaostalejším obyvatelům pomáhal se vyvíjet dál. A jde tam o rozdíl mezi pomáháním a vměšováním se nebo řešením problémů za ně. A o tom Putin v podstatě taky mluvil na Valdajském foru vzhledem k vztahu a respektu k jiným státům v budoucnu (především k Evropě) a k jejich zvolenou cestu.

To je asi všechno, co zatím mám. Ještě pro úplnost doplním, že jardob v druhém tématu o Antipinovi doporučil pro školáky televizní kanál Jim Jam.

Teď jsem zvědavá, co dalšího, užitečného a třeba lepšího, můžete doporučit vy.
Smím-li radit, tak vůbec není potřeba pro české děti hledat poučení a zábavu v zahraničí.
Doporučuji český seriál s názvem "Setkali se u Kolína". Takové filmy v cizině nenajdete.
 
Mně se hodně líbí film Hrátky s čertem (1956), v naší generaci klasika a mohu to vidět vždy po několika letech opakovaně. Jsou tam dle mě funkční morální vzorce a návody v hojném množství.

Příklad:
Vysloužilého Vojáka Martina Kabáta přechytračí čert vyšší hodnosti (s obyčejnými čerty zamete) a dostane ho na nemravnost na "hraní karet". Finta, kdy Martin s "vyšším" čertem hraje jenom o kabát ne o jeho duši (jenže v kapse kabátu jsou úpisy dvou duší), ta je jak z dílny GP.
 
Naposledy upravené:
Naspäť
Top Bottom