Základní principy uspořádání světa (1). Dualismus.

Autor: Buran (Kob-forum.eu | RSS odber)

KSB vs. GP – kupředu nebo zpět.

Dualismus


Přírodní síly (zákony) mají dva krajní stavy (míry), které se vzájemně neustále posouvají. Každá z krajních poloh (měr) v sobě obsahuje základ té druhé. Jedno nemůže existovat bez druhého. Světlo nemůže existovat bez tmy, pravda nemůže existovat bez lži atd.

V principu platí, že v našem hmotném světě neexistuje absolutní dobro ani absolutní zlo. Například, co je v konkrétní okamžik dobré pro většinu, je jindy za jiných okolností zlo, a ve stejný okamžik zlo pro menšinu.

Dobro často vede ke zlu a zlo k dobru

Příkladem může být benevolentní výchova potomků, kteří mají vše zajištěno. Žijí bez námahy v luxusu (zlatá mládež) a proto si ničeho neváží. Také se říká, že sobečtí rodiče mají nejlépe vychované potomky.

image-7.png


Uroboros

Princip dualismu vyjadřuje symbol hada požírajícího svůj vlastní ocas.
https://cs.wikipedia.org/wiki/Uroboros

Uroboros (řecky ουροβόρος — požírač ocasu), je starověký symbol, který zobrazuje hada nebo draka požírajícího svůj vlastní ocas. Zpravidla má tvar kruhu, někdy bývá stočený do tvaru ležící osmičky, symbolu nekonečna. Tento symbol se prý poprvé objevil ve starověkém Egyptě, v době římské nadvlády se pojí s gnosticismem, hermetismem a alchymií. Představuje cyklickou podstatu všech věcí, nekonečný koloběh od konce k začátku. Na některých zobrazeních je Uroboros z poloviny bílý (světlý) a z poloviny černý (nebo rudý). Obdobnou symboliku nacházíme v asijském konceptu jin-jang, znázorňujícím dualitu všech věcí, vzájemně se doplňujících opačných principů“.

Duální uspořádání světa je dobře známo například z fyziky jako princip kmitání/oscilace: https://cs.wikipedia.org/wiki/Kmitání

„Kmitání (též oscilace nebo kmitavý děj) je změna, typicky v čase, nějaké veličiny vykazující opakování nebo tendenci k němu. Kmitající systém se často nazývá oscilátor. Dochází-li k přenosu kmitání prostorem, hovoří se o vlnění (např. elektromagnetické vlnění). Avšak s tímto obecným principem se můžeme setkat všude. Mimo fyziku se lze s kmitáním setkat také při studiu klimatických změn, v chemii, v biologických nebo sociálních systémech jako je například hospodářský cyklus apod.“

Řízení

Tento princip fungování našeho světa je využíván a někdy záměrně vyvoláván také při řízení sociálního super systému planety. Přirozená tendence akce a reakce, kdy zlo střídá dobro a tak dále do nekonečna… Dvě křídla globálního prediktoru se snaží řídit dobrem a zlem, světlem a temnotou, bohem a ďáblem (západní pojetí), nebo jin a jang (východní filosofie). Úmyslným překlápěním „kyvadla“ z jedné do druhé krajní polohy lze řídit. Čím více kyvadlo vychýlíme na jednu stranu tím větší bude následovat výchylka na opačnou stranu (akce a reakce).

image-8.png


Tam kde chybí míra

Dualismus lze také definovat jako protiklady materie (hmota) a informace (idea). Co nám v této rovnici schází? Východiskem z nekonečného překlápění zla a dobra je nastolení optimální boží míry nikdy nekončícího procesu změny (roz_voje). Jeho doplněním se z bez_božného dualismu posouváme k boha_centrickému MIM (materie-informace-míra – troj_jednotě). Aplikcí MIM s_trojíme spravedlivý svět. Po krocích se k němu postupně posouváme. Pochopitelně výkyvy/kmitání nelze zcela zastavit (ustálit), z principu plyne, že nelze dosáhnout absolutní dokonalosti (zastavit kmitání – na trvalo najít optimální míru) a nelze zastavit vývoj. Lze se však kupředu pohybovat po co nejplošší sinusoidě (přiblížit se co nejvíce boží – optimální míře, která je v případě oscilace SSS dosažena vždy jen na krátký okamžik).

Poznámka: Téměř nic není věčné a absolutně stabilní (odtud asi pochází kult dokonalosti a hodnoty „neměnného“ zlata).

Závěr

Princip, které všichni známe, ale málo kdo si ho spojuje s řízením společnosti.

Tématem se zabývám v rekci mnou registrované na snahy o odvedení pozornosti k nevědeckým výkladům „nevysvětlitelných“ jevů, k ezoterice, tvorbě nových náboženství. Když něčemu nerozumím, je snadné se mnou manipulovat. Vycházím z přesvědčení, že nikdo nemá právo na vnucování jednotného výkladu božích pravidel. KSB ho proto podle mě záměrně neposkytuje. Vztah k Bohu/svědomí/intuici si každý jedinec musí formovat a pěstovat sám, nikoliv přebírat cizí ideologie a přehazovat tak svou zodpovědnost na druhé (poslušností k velkému našeptávači). Potřeba jednotného názorového proudu/náboženské ideologie není tím zásadním. Naopak, tento prvek je využíván k rozdělování a tvorbě ideologických konfliktů. Vždyť Bůh je jen jeden a náboženství je mnoho. Proč bychom se měli rozdělovat na základě dogmatických (vědecky nedoložených, neověřených, často přímo směšných) výkladů a tvrzení? Nenechme si také vnucovat myšlenku, že kdo není příslušníkem nějaké náboženské konfese (ateista), je horší než ti druzí – věřící. Vždyť i ateismus je ve své podstatě pouze víra. Naopak zásadní je uvědomění si sjednocující podstaty přírodních (božích) zákonů a tím i naší vzájemné jednotné podstaty v rámci SSS planety (a převažujících společných zájmů většiny). Odložme proto rozdílné ideologické výklady, které nám brání táhnout za jeden provaz.

Zdroj článku...
 
Vďaka, Buran, za článok a teším sa na pokračovanie. S myšlienkami súhlasím, len si dovolím drobné vsuvky 🙂

„Světlo nemůže existovat bez tmy, pravda nemůže existovat bez lži atd.“
– je si viem dosť dobre predstaviť aj svet bez tmy. Svet farieb, v ktorom absentuje čierna.
– viem si predstaviť aj svet bez lží… A ak by v tomto svete existovali ľudia s túžbou po poznaní a tvorení, tak ten svet by mohol byť krásny. Je rozdiel medzi nepravdou a lžou… V nepravde nie je úmysel. V lži úmysel je. Čiže stačilo by, aby vo svete neexistovala túžba a potreba klamať. A s nepravdami z neznalosti by si ľudia už poradili.

Veď ani oscilácia nemusí byť nutne preklápaním z plusu do mínusu. Oscilácia sa môže odohrávať kompletne celá na plusovej osi. Takých kmitaní je veľa.

„Dobro často vede ke zlu a zlo k dobru“
– tu je dôležité to slovo „často“, alebo „občas“. Pretože tento jav sa nestáva vždy, ale niekedy k nemu naozaj dochádza. A vidno to najmä vtedy, ak dokážeme vnímať dlhodobejšie procesy, nielen tie krátkodobé.
 
Vďaka, Buran, za článok a teším sa na pokračovanie. S myšlienkami súhlasím, len si dovolím drobné vsuvky 🙂

„Světlo nemůže existovat bez tmy, pravda nemůže existovat bez lži atd.“
– je si viem dosť dobre predstaviť aj svet bez tmy. Svet farieb, v ktorom absentuje čierna.
– viem si predstaviť aj svet bez lží… A ak by v tomto svete existovali ľudia s túžbou po poznaní a tvorení, tak ten svet by mohol byť krásny. Je rozdiel medzi nepravdou a lžou… V nepravde nie je úmysel. V lži úmysel je. Čiže stačilo by, aby vo svete neexistovala túžba a potreba klamať. A s nepravdami z neznalosti by si ľudia už poradili.

Veď ani oscilácia nemusí byť nutne preklápaním z plusu do mínusu. Oscilácia sa môže odohrávať kompletne celá na plusovej osi. Takých kmitaní je veľa.

„Dobro často vede ke zlu a zlo k dobru“
– tu je dôležité to slovo „často“, alebo „občas“. Pretože tento jav sa nestáva vždy, ale niekedy k nemu naozaj dochádza. A vidno to najmä vtedy, ak dokážeme vnímať dlhodobejšie procesy, nielen tie krátkodobé.
Díky za pozitivní doplnění. Úplně jsi mi navodil obraz pozitivní budoucnosti z knih Ivana Jefremova.
Máš úplnou pravdu. Posunutí křivky kmitů do plusových hodnost je možné a je to náš společný cíl.
Nejsem si ale jist, že to chápe statistická většina populace. Pro začátek by nám stačilo, kdyby se nám podařilo tento sjednocující pohled šířit a dostat ho zpět do vzdělávacího systému (do škol, kde už byl během socialismu v mnohem vyšší míře uplatňován a opět byl potlačen; výuku přírodních věd a skládání jednotného logického obrazu fungování světa nahradila „filosofie, náboženství, novodobé ideologie – např. nevědecký evironmentalismus apod). Nelogická nesmyslná ideologická dogmata (přítomná v jednotlivých náboženstvích, ideologiích) zatemňují a rozbíjí celkový obraz přírodní/boží logiky a jednoty. Přitom praxe je kritériem pravdy a vědeckosti/nevědeckosti názoru. Řízení na základě nesmyslného dogmatizmu vede k opakovaným krachům.
Mnoho lidí na tyto hrábě opakovaně našlapuje. Jsou opravdu zakázané znalosti ukryté v tajných archivech? Řada informací je volně dostupná, avšak roztříštěná do dílčích poznatků, které nejsou uceleně prezentovány. Neexistuje především sjednocující teorie, není skládána mozaika celkového obrazu a souvislostí o fungování světa. Zato je předkládáno obří množství informačního bahna ve kterém se perly těžko hledají. Některé obory jako je například psychologie, možnosti lidského mozku, apod. jsou záměrně zamlčovány a nevyučují se ve škole (jde především o oblast zasahující do řízení/manipulování lidí/davu) apod. Některé znalosti, které byly za socialismu vyneseny na světlo boží, jsou znovu potichu zametány pod koberec. Místo seriózního výzkumu (ověřeného praxí) je znovu předkládána ezoterika.
 
Díky za pozitivní doplnění. Úplně jsi mi navodil obraz pozitivní budoucnosti z knih Ivana Jefremova.
Máš úplnou pravdu. Posunutí křivky kmitů do plusových hodnost je možné a je to náš společný cíl.
Nejsem si ale jist, že to chápe statistická většina populace. Pro začátek by nám stačilo, kdyby se nám podařilo tento sjednocující pohled šířit a dostat ho zpět do vzdělávacího systému (do škol, kde už byl během socialismu v mnohem vyšší míře uplatňován a opět byl potlačen; výuku přírodních věd a skládání jednotného logického obrazu fungování světa nahradila „filosofie, náboženství, novodobé ideologie – např. nevědecký evironmentalismus apod). Nelogická nesmyslná ideologická dogmata (přítomná v jednotlivých náboženstvích, ideologiích) zatemňují a rozbíjí celkový obraz přírodní/boží logiky a jednoty. Přitom praxe je kritériem pravdy a vědeckosti/nevědeckosti názoru. Řízení na základě nesmyslného dogmatizmu vede k opakovaným krachům.
Mnoho lidí na tyto hrábě opakovaně našlapuje. Jsou opravdu zakázané znalosti ukryté v tajných archivech? Řada informací je volně dostupná, avšak roztříštěná do dílčích poznatků, které nejsou uceleně prezentovány. Neexistuje především sjednocující teorie, není skládána mozaika celkového obrazu a souvislostí o fungování světa. Zato je předkládáno obří množství informačního bahna ve kterém se perly těžko hledají. Některé obory jako je například psychologie, možnosti lidského mozku, apod. jsou záměrně zamlčovány a nevyučují se ve škole (jde především o oblast zasahující do řízení/manipulování lidí/davu) apod. Některé znalosti, které byly za socialismu vyneseny na světlo boží, jsou znovu potichu zametány pod koberec. Místo seriózního výzkumu (ověřeného praxí) je znovu předkládána ezoterika.
Napadlo mi, že práve učitelia by sa mali zamerať na rozvoj metodologického myslenia u detí. Aby si overovali každý názor, aby sa nedali zastaviť žiadnou dogmou, ani keby bola zaštitená vysokou autoritou, ale skúmali problém do hlbky.
A učitelia by s tým mali začať čím skôr, kým nedospejeme do doby, keď učiteľov vytlačí umelá inteligencia. A tá doba vôbec nie je tak ďaleko. Takže mali by s tým pomôcť aj všetci zodpovední rodičia.

Napr. v matematike dieťaťu povedia, že "delenie nulou" je zakázané/neplatné. Reakcia bežného dieťaťa môže byť: Ok, dobre. (verí autorite, zmierilo sa s "dogmou"). No reakcia môže byť aj: "Môžete mi vysvetliť prečo? A existujú aj výnimky?". A ak učiteľ nevie alebo nechce dať jasnú a uspokojivú odpoveď (to, že sa tak dohodli najväčší matematici tej doby, nie je uspokojivá odpoveď), tak dieťa sa rozhodne hľadať na internete samo odpoveď, ktorá ho uspokojí. Prípadne samo bude v tejto oblasti skúmať.
 
Naposledy upravené:
Napadlo mi, že práve učitelia by sa mali zamerať na rozvoj metodologického myslenia u detí. Aby si overovali každý názor, aby sa nedali zastaviť žiadnou dogmou, ani keby bola zaštitená vysokou autoritou, ale skúmali problém do hlbky.
A učitelia by s tým mali začať čím skôr, kým nedospejeme do doby, keď učiteľov vytlačí umelá inteligencia. A tá doba vôbec nie je tak ďaleko. Takže mali by s tým pomôcť aj všetci zodpovední rodičia.
Současná škola rozvoj metodologie myšlení záměrně potlačuje. Čest výjimkám. Proto se také upozaďuje výuka matematiky a ostatních přírodních věd a naopak upřednostňuje memorování a výuka ideologií (výchova k poslušnosti). Přesto se to zjevně dlouhodobě nedaří (v jiném vlákně Jurou zmíněná "domestifikoce" člověka), proto další pokus je zombírování za pomocí elektroniky, a umělé inteligence. Stále je tu ale vliv rodiny, jako prostředí, které dominuje počátečnímu vývoji dítěte (nejdůležitější období pro rozvoj kognitivního myšlení, tvořivost, atd) a později dobrého učitele.
 
Naspäť
Top Bottom