Poďme si spolu zostaviť zoznam objektívnych zákonitostí

jardob

jardob

Člen personálu
Ahojte. Z KSB vieme, že náš svet je riadený šiestimi objektívnymi zákonitosťami, ktoré priamo ovplyvňujú život nás, ale aj ostatných živých tvorov na zemi. Vymenujem ich:
1. biosférne (platné pre celú biosféru)
2. druhové (platné pre jednotlivé druhy fauny a flóry osobitne)
3. noosférne (mravno-etické a náboženské zákonitosti)
4. sociokultúrne (týkajúce sa ľudských spoločenských vzťahov)
5. ekonomické
6. riadiace

V rámci KSB máme asi najviac popísané a zmapované posledné dve zákonitosti. Tie ostatné už menej. Čo je škoda, pretože zákonitosti ovplyvňujú naše životy, aj keď o nich vôbec nevieme.
Ale bez ohľadu na to, poďme si vymenovať všetky objektívne zákonitosti, s ktorými sa v živote stretávame. Vôbec nemám na mysli iba nejaké definície z KSB, ale môže to byť akákoľvek pravdivosť, múdrosť našich predkov, porekadlo alebo vlastná tvorivosť, objav. Vítané sú aj rôzne pripomienky a postrehy.
 
Naposledy upravené:
Ja by som skúsil začať prvou myšlienkou filozofického charakteru, ale je to vlastne riadiaca zákonitosť:

Všetko inteligentné vzniká z ešte inteligentnejšieho, nikdy nie naopak!
(To je na margo ateistického tvrdenia, že celý inteligentný svet vznikol z náhodne prebiehajúceho chaosu. Svet, ak aj vznikol z Big Bangu, tak tento Big bang musel mať charakter klíčiaceho semena. A semeno sa nerozvíja z náhodného chaosu, ale podľa presne stanoveného plánu, ktorý v sebe obsahuje)
 
Naposledy upravené:
Do biosférních zákonitostí určitě zapadá přírodní sukcese, tedy jev, kdy se postupně mění složení druhů v ekosystému do té doby, než se ustálí na určité úrovni. Například u nás bude tou ustálenou úrovní les. Z toho vyplývá, že biosféra(příroda) se vždy snaží dosáhnout ustáleného, harmonického stavu. Pokud se odhalí půdy, pokryje ji plevely, travinami, poté křovinami, rychle rostoucími stromy a až nakonec dlouho rostoucími stromy.
 
Naposledy upravené:
Mezi druhové objektivní zákonitosti patří velikost tlupy/stáda/skupiny.

Ta u biologického druhu homo sapiens - člověk rozumný, případně homo sapiens sapiens - člověk moudrý činí 5-15 osob u lovecké skupiny (z toho vycházející pracovní kolektiv až 25) a zimního tábořiště až k 150.

To jsou limity naší psychiky, kdy můžeme daného člověka znát na úrovni společných pocitů a prožitků během celého života (jde o kvalitativně jiný typ známosti než že daného člověka poznáme jménem, pozdravíme se ... a to je tak všechno, co o sobě víme).

Je to důležité proto, že pocity a prožitky se zpracovávají v pravé mozkové hemisféře, ve které není možné lhát! To však platí jen pokud toho člověka skutečně znáte - žil jste s ním dostatečně dlouho v pracovní skupině či zimním tábořišti výše uvedených parametrů.

Jsem přesvědčen, že toto je v odhalování pravdy/lži bezpečnější filtr než americký detektor lži.
 
Dále mezi druhové náležitosti patří role, které se pojmenovávají u zvířecích smeček pomocí písmen alfa, beta, omega, sigma samec (samice), jindy jako vůdčí samec/samice.

Tohle nemám ještě dostatečně kvalitně nastudované. Jsou rozdíly mezi jednotlivými druhy (např. beta má nějakou roli ve vlčí a mírně jinou roli v paviání smečce), do klasifikace lidských smeček se asi nikdo moc nepustit, protože lidé dnes žijí v záměrně rozbitých vztazích, tak se nevím, co z toho je lidsky přirozené a co je důsledek rozbití vztahů a žití mimo přirozenou smečku za pomocí různorodé technosféry.

Smečku vede alfa (samec/samice). Je to poměrně nestabilní pozice, ale je spojená s prebendami - přednostní přístup k páření, jídlu apod. - proto je vyhledávaná i těmi jedinci, kteří nejsou dostatečně kvalitní, aby tu pozici vykonávali (přežití smečky je často odvislé od jejich rozhodnutí) ,,, Je navíc nestabilní - pořád čeká někde nějaký kandidát na tuto pozici, který by ji chtěl převzít. To vede ke stresu ---- A teď je otázka, jak moc tento stres přispěl, že velká část dnešních alfa je psychopaty - což ostatní ohrožuje a jak toto vše souvisí se vznikem davo-"elitarismu" (příčina nebo následek ????)


Asi nejstabilnější řešení je, když si smečka "zvolí" za vůdce někoho, kdo až tak vnitřně netouží po tom tom vést = být alfa se vším co k tomu patří (přednostní přístup k jídlu a samičkám, ale i neustálé souboje a řešení problémů ostatních). Takový jedinec, který je schopný řídit, ale těch vztahů se dobrovolně neúčastní, protože vidí jejich nesmyslnost bývá označován jako sigma (někdy též osamělý vlk). Proto je taky nezneužívá, což je to, co dnes vidíme u alfa politiků/ředitelů firem, ...
Takový dokáže vést stejně jako alfa, ale bez toho stresu okolo s neustálým (dnes i preventivním) potíráním kandidátů na alfa pozici .... k tomu ale musí dospět i tlupa, že se nenechá svého sigmu ohrozit nějakým alfa, který by chtěl převzít řízení.
 
Thorn povedal:
Do biosférních zákonitostí určitě zapadá přírodní sukcese, tedy jev, kdy se postupně mění složení druhů v ekosystému do té doby, než se ustálí na určité úrovni. Například u nás bude tou ustálenou úrovní les. Z toho vyplývá, že biosféra(příroda) se vždy snaží dosáhnout ustáleného, harmonického stavu. Pokud se odhalí půdy, pokryje ji plevely, travinami, poté křovinami, rychle rostoucími stromy a až nakonec dlouho rostoucími stromy.
Click to expand...
Mezi druhové náležitosti patří způsob života.
My ho máme v genetice zadefinovaný jako lovci a sběrači (většina publikací dodává, že víc sběrači než lovci).
Sběr je tedy náš hlavní způsob obživy - nejblíže tomu je toto:

Jedlý les

Představte si zahradu, která svou bujností místy připomíná šumavský hvozd, ale naprostá většina stromů, keřů či bylin patří k jedlým druhům. Rostliny se pěstují v různých patrech nad sebou a jsou nakombinovány tak, aby se navzájem podporovaly. Říkáme tomu jedlý les. <a...
www.potravinovezahrady.cz

Oprava, resp. doplnění.
Způsob života je předurčen i biosférou - lidé se usazovali tam, kde bylo dost potravy.
Ve stepích bylo nutné za pastvou dobytkaů = "živých konzerv" migrovat.
V lesích bylo možné pomocí žďáření dříve vytvořit stabilní osídlení.
Zatím však všechny dosavadní způsoby vždy nakonec vedou k degradaci biosféry a je třeba migrovat. U pastevců je to dříve - např. za měsíc po spasení pastvy. U neolitických zemědělců po několika letech (amazonie) či stoletích v lepších klimatických podmínkách také dochází ke ztrátě úrodnosti vlivem eroze. Dnešní zemědělství je na tom úplně stejně.

V důsledku se člověk chová paraziticky vůči Zemi při jakémkoliv dosavadním způsobu života. A jak víme, symbióza parazitismu zdola i shora je jedním i ideových základů davo-"elitarismu".
To, jak jsme doteď žili tedy svým způsobem předjímá vznik davo-"elitarismu".

Řešením by mohl být právě ten jedlý les viz výše.
 
Naposledy upravené:
Jura povedal:
Mezi druhové objektivní zákonitosti patří velikost tlupy/stáda/skupiny.

Ta u biologického druhu homo sapiens - člověk rozumný, případně homo sapiens sapiens - člověk moudrý činí 5-15 osob u lovecké skupiny (z toho vycházející pracovní kolektiv až 25) a zimního tábořiště až k 150.

To jsou limity naší psychiky, kdy můžeme daného člověka znát na úrovni společných pocitů a prožitků během celého života (jde o kvalitativně jiný typ známosti než že daného člověka poznáme jménem, pozdravíme se ... a to je tak všechno, co o sobě víme).

Je to důležité proto, že pocity a prožitky se zpracovávají v pravé mozkové hemisféře, ve které není možné lhát! To však platí jen pokud toho člověka skutečně znáte - žil jste s ním dostatečně dlouho v pracovní skupině či zimním tábořišti výše uvedených parametrů.

Jsem přesvědčen, že toto je v odhalování pravdy/lži bezpečnější filtr než americký detektor lži.
Click to expand...
Tu by bolo dobré prísť na to, kde a v čom spočíva ten limit, keď sa skupina už potrebuje rozdeliť. Čo je tým impulzom delenia. Viem, že napríklad v levích svorkách si zväčša ponechávajú mladé samice a mladých samcov vyháňajú. Vo vlčej svorke to nemám úplne presne zmapované, ale môže to byť aj novými dominantnými jedincami, ktorí si hladajú vlastnú svorku.

U človeka tá skupina do 15 ľudí by mohla zodpovedať trojgeneračnej rodine. A v primitívnych ľudských skupinách zrejme prevláda matriarchát, t.j. muž ide za ženou a nie žena za mužom. Je to tak preto, lebo v sťažených prírodných podmienkach u ustálene žijúcich (nemigrujúcich) kmeňov tvoria ženy jeden stmelený kolektív, ktorý novej rodičke vo všetkom pomáha. Žena ako matka má vo všetkých ostatných ženách kmeňa oporu. Najmä vo svojej mame a babičke.

U migrujúcich kmeňov zrejme prevažuje patriarchát, pretože tam je pre kmeň životne dôležité, aby tí, čo sa zaoberajú lovom alebo pasením diktovali, kam sa kmeň vyberie. U usadlíckych kmeňov tento problém odpadáva.
 
Ono tie zákonitosti (či ide naozaj o zákonitosť) sa poznajú podľa toho, že ak človek koná v rozpore s nimi, tak vzniká disharmónia. Niečo ako keď si zadriem triesku, tak telo rozloží bunky okolo tej triesky na hnis, a bude sa snažiť tú triesku vypudiť a tak obnoviť rovnováhu. A človek robí nemálo vecí, ktorými si otáča biosféru (aj jej jednotlivých živ. druhov) proti sebe, keď si píli konár na ktorom sedí.
 
jardob povedal:
Tu by bolo dobré prísť na to, kde a v čom spočíva ten limit, keď sa skupina už potrebuje rozdeliť. Čo je tým impulzom delenia. Viem, že napríklad v levích svorkách si zväčša ponechávajú mladé samice a mladých samcov vyháňajú. Vo vlčej svorke to nemám úplne presne zmapované, ale môže to byť aj novými dominantnými jedincami, ktorí si hladajú vlastnú svorku.

U človeka tá skupina do 15 ľudí by mohla zodpovedať trojgeneračnej rodine. A v primitívnych ľudských skupinách zrejme prevláda matriarchát, t.j. muž ide za ženou a nie žena za mužom. Je to tak preto, lebo v sťažených prírodných podmienkach u ustálene žijúcich (nemigrujúcich) kmeňov tvoria ženy jeden stmelený kolektív, ktorý novej rodičke vo všetkom pomáha. Žena ako matka má vo všetkých ostatných ženách kmeňa oporu. Najmä vo svojej mame a babičke.

U migrujúcich kmeňov zrejme prevažuje patriarchát, pretože tam je pre kmeň životne dôležité, aby tí, čo sa zaoberajú lovom alebo pasením diktovali, kam sa kmeň vyberie. U usadlíckych kmeňov tento problém odpadáva.
Click to expand...
Ono třeba mormoni také vyhánějí mladé samce, aby na ty starší v tlupě zasloužené vyšlo více žen a mohli to mnohoženství vůbec praktikovat, protože se jim také rodí muži : ženy v poměru 50:50.

Lidé mnohdy "zkoušejí" všechno možné i nemožné a život tak přináší nepřebernou paletu možností, z nichž je potřeba najít tu nejméně konfliktní se Záměrem Stvořitele.

Pracovní skupina není o rodině - ta je třeba o mužích na lovu nebo při stavbě domu nebo ženy při draní peří. Pracovní skupiny jsou nestálé a týkají se daného úkolu - po splnění úkolu skupina zanikne a další den/ resp. tentýž večer se může s novým úkolem vytvořit jiná(é).

Resp. možná v prvopočátcích všichni dělali všechno, tak to mohla být právě ta vícegenerační rodina.

Vícegenerační rodina (později více rodin společně) je základem zimního tábořiště, které se později přeměnilo na trvalé osídlení.
 
Jura povedal:
Mezi druhové náležitosti patří způsob života.
My ho máme v genetice zadefinovaný jako lovci a sběrači (většina publikací dodává, že víc sběrači než lovci).
Sběr je tedy náš hlavní způsob obživy - nejblíže tomu je toto:

Jedlý les

Představte si zahradu, která svou bujností místy připomíná šumavský hvozd, ale naprostá většina stromů, keřů či bylin patří k jedlým druhům. Rostliny se pěstují v různých patrech nad sebou a jsou nakombinovány tak, aby se navzájem podporovaly. Říkáme tomu jedlý les. <a...
www.potravinovezahrady.cz

Oprava, resp. doplnění.
Způsob života je předurčen i biosférou - lidé se usazovali tam, kde bylo dost potravy.
Ve stepích bylo nutné za pastvou dobytkaů = "živých konzerv" migrovat.
V lesích bylo možné pomocí žďáření dříve vytvořit stabilní osídlení.
Zatím však všechny dosavadní způsoby vždy nakonec vedou k degradaci biosféry a je třeba migrovat. U pastevců je to dříve - např. za měsíc po spasení pastvy. U neolitických zemědělců po několika letech (amazonie) či stoletích v lepších klimatických podmínkách také dochází ke ztrátě úrodnosti vlivem eroze. Dnešní zemědělství je na tom úplně stejně.

V důsledku se člověk chová paraziticky vůči Zemi při jakémkoliv dosavadním způsobu života. A jak víme, symbióza parazitismu zdola i shora je jedním i ideových základů davo-"elitarismu".
To, jak jsme doteď žili tedy svým způsobem předjímá vznik davo-"elitarismu".

Řešením by mohl být právě ten jedlý les viz výše.
Click to expand...
Občas myslím na to, že ak by chcel človek (ľudstvo) žiť naozaj v súlade s biosférou, prírodným životom (bez priemyselného obrábania pôdy), tak populácia človeka by musel veľmi prudko klesnúť. No ak by takýto ľudia neovládali mágiu, tak by sa stali bezbrannými voči démonickým jedincom v inej časti planéty, ktorí by rozvíjali technosféru, tak ako to robí ľudstvo dnes. Viď ako dopadli obyvatelia Severnej a Južnej Ameriky, keď ich navštívili démoni z Európy, vyzbrojení technosférou.

Inak exitujú aj technológie obrábania pôdy, bez orania a bez hnojenia, ktoré ju nevyčerpávajú, a výnos je porovnateľný ako u tradičného orania a hnojenia. Jediný problém je s burinou. Bez herbicídov sa zatiaľ nevedia zaobísť.
Písal som o tom tu: https://ksb-csr.net/threads/iniciativa-na-zachovanie-tradicneho-polnohospodarstva.965/post-27587
 
jardob povedal:
Všetko inteligentné vzniká z ešte inteligentnejšieho
Click to expand...
Z toho se dá odvodit, že zrod představuje pokles inteligence a vlastní život pak představuje růst inteligence, dotahování se na to inteligentnější, což je ale možné pouze s podporou toho inteligentnějšího. Vyšší inteligence postaví nový neprozkoumaný úkol a nakonec se stane ještě inteligentnější zpracováním a vyřešením dalšího úkolu.

Vytváření nových výzev je tedy motor života, jinak započne degradace v lepším případě stagnace.

Pravděpodobně to funguje tak, že méně rozvinutá inteligence bude tak dlouho opakovat svoje neúspěchy (např. lidská hloupost) dokud nedojde k nějakému pokroku a nebo vyšší inteligence rozhodne, že došlo k zacyklení a vývoj není možný a nastane změna z hora (od vyšší inteligence).
 
Naposledy upravené:
Atom povedal:
Z toho se dá odvodit, že zrod představuje pokles inteligence a vlastní život pak představuje růst inteligence, dotahování se na to inteligentnější, což je ale možné pouze s podporou toho inteligentnějšího. Vyšší inteligence postaví nový neprozkoumaný úkol a nakonec se stane ještě inteligentnější zpracováním a vyřešením dalšího úkolu.

Vytváření nových výzev je tedy motor života, jinak započne degradace v lepším případě stagnace.

Pravděpodobně to funguje tak, že méně rozvinutá inteligence bude tak dlouho opakovat svoje neúspěchy (např. lidská hloupost) dokud nedojde k nějakému pokroku a nebo vyšší inteligence rozhodne, že došlo k zacyklení a vývoj není možný a nastane změna z hora (od vyšší inteligence).
Click to expand...
Áno, ale treba rátať aj s tým, že poznávacie schopnosti - miera rozlíšenia (ako vieme Daného Zhora) - inteligenčný quocient, je u každého druhu limitovaná (štatisticky sa pohybuje okolo určitej hodnoty, hoci sa vyskytujú aj jedinci s výraznými odchýlkami). A toto práve súvisí zrejme s tým, že každý živočíšny druh má v biosfére nejaké svoje poslanie, nejakú misiu, preto má presne také IQ, aké potrebuje na jej splnenie.
Pre obsiahnutie vyšších inteligencií sa musí duša narodiť v tele druhu s vyšším poslaním.
 
Musíte sa prihlásiť alebo registrovať, ak chcete tu odpovedať.
Naspäť
Top Bottom