Jestli je tu přihlášeno více děvčat, než v minulosti - jen tleskám. Čím to? Myslím si, že
děvčata jen našla odvahu. Proč? Protože ono diskutovat v převážně mužské společnosti není žádný med. Vím, o čem to je, sama jsem tím prošla a někdy to vůbec nebylo lehké.
Kdybych to měla vzít zpět ke svému diskutování, pak jsem začínala u svého vlastního blogu. V době, kdy ženské psaly o kytičkách, pejscích, fotkách... prostě samá "jistá" a nekonfrontační témata. A já začala s úvahami nad "stavem věcí" ve společnosti, v životě, v politice. A schytávala jsem to děsně. Včetně takových "komentů", že bych líp udělala, kdybych se držela sporáku a vařečky.
Později jsem se osmělila a přihlásila se na Zvědavce. V té době tam byla celkem dobrá základna - moc ráda vzpomínám na pana Quida, který mi byl oporou. Zvědavcova potíž byla v tom, že se tam setkávala většinou komunita emigrantů a lidi "kapitalisticky" zaměřených. Což mému "socialistickému" smýšlení nedělalo zrovna dobře. Takže jsem si vysloužila nadávky typu "rudá kráva" či "rudá jezeďačka".
A ženy na Zvědavci? Když tam nějaké byly a psaly pod ženským nickem, tak jen kvůli chlapům a ne diskusím. Čest výjimkám. Já se tam (virtuálně) seznámila třeba nickem Zajoch, který mi statečně chodil na pomoc v mých diskusních půtkách. A ukázalo se, že Zajoch není ten, ale ta a je velice aktivní na Outsidermédia, kde píše (dosud) svou rubriku Svět ruskýma očima.
Pro mladší ročníky zdůrazním, jak moc statečné to v době před cca 15 lety bylo! Ti, co zažili na Leva netu "nájezdy hord" kvůli ruským zdrojům - to byl čajíček proti tomu, co bylo dřív. Třeba na Zvědavce dát ruský zdroj? Už to diskreditovalo nejen vás, ale vše, co tam bylo napsané.
Takže - paní Zajoch mi přiblížila stránky Outsidermédia - ale ty jsem vždy jen četla (a dosud čtu) a nikdy nekomentovala.
Občas jsem cosi napsala na BListech, které v té době byly nejen normální, ale také velmi zajímavé. Čulík se "zbláznil" až mnohem později a to už tam z původních přispěvatelů nebyl nikdo.
Krátce poté, co byl založený Leva net, jsem ho i náhodně objevila. Prostě jsem hledala nějaké materiály ve vyhledávači a vyhodilo mně to tyto stránky - včetně SA véd.
Tenkrát se Levanet zabýval Levašovem a slovanstvím. A první, co jsem tam napsala, bylo varování před přílišným "zbožňováním" Levašova.
Postupem času, jak se téma stránek měnilo, jsem se angažovala víc a víc - a nakonec tam zůstala. Ještě zdůrazním, že jsem vždy psala jako Lin - vyjma velmi krátké doby počátků Levanetu (ale Hox o tom věděl, napsala jsem mu zdůvodnění).
Levanet byl pro mě vůbec ohromná škola - mj. i v učení se diskutovat, abychom se vůbec k něčemu dobrali a nesklouzli jen k pohádání se. Další dík je, že jsem se dokopala k oprášení své ruštiny, za kterou jsem se v jistých dobách (devadesátky) spíše styděla. Inu - když do konkurzu vyplníte znalost RJ a komise vám řekne, že "tímto jazykem bych se nechlubil, to už nikdy nebudete v této zemi potřebovat" - tak podlehnete pocitu, že to tak je.
Hodně "zátěžovou" dobou byl Majdan, kdy se na stránkách vyrojily různé existence. Pak se tam zjevil Taurus a velmi mi radou pomohl, jak se dostat na stránky ruských médií, která jsou spolehlivá. Později pomohl i ověřovat zprávy, které jsem našla - protože byly tak děsivé, že jsem odmítala věřit, že je to v 21 století možné.
A pak - KSB. Jestli mě paměť neklame, Hox nejprve objevil Petrova. Toho jsem chápala a ráda poslouchala. KSB přišlo až mnohem později a pro mě to byla katastrofa, protože jsem vůbec nerozuměla. "Tlustým knihám" nerozumím dodnes (tedy... s potížemi), ale velmi dobře jsem chápala a chápu z konkrétních článků, které cosi vysvětlují (viz třeba práce VPSSSR). Velmi dobře jsem chápala od Zaznobina a později i Pjakina. A dodnes nemůžu říct, že jsem nějaký lumen co se KSB týká. Proces šel tak, že jsem si musela uvědomit, že mnoho složitě popsaných věcí je vlastně velmi jednoduchých a že je často používáme i v běžném životě - jen o tom nevíme.
Přeji všem děvčatům dobré pořízení - a nebojte se diskutovat, nečtěte jenom. Ten ženský hlas je tu velmi potřebný.
