Máslo podražilo…Doba je taková…
Follow along with the video below to see how to install our site as a web app on your home screen.
Note: This feature may not be available in some browsers.
Máslo podražilo…Doba je taková…
Paní Ireno, se vší úctou k Vám, viděla jste někdy v posledních letech pole? Dnešní konvenční intenzivní zemědělství na tzv. západě (bohužel včetně nás) je extrémně neefektivní a není třeba ho omezovat uměle nějakými nařízeními. Ono je limitováno faktory prostředí, k jejichž vytvoření došlo na základě mnoha nerozumných rozhodnutí v poměrně nedávné minulosti. Byla to rozhodnutí, která měla usnadnit práci, snížit potřebu využití lidské síly a zvýšit výnos. Nikomu však nedošlo, že tyto zdánlivé výhody budou fungovat jen velmi dočasně, dokud se prostředí nevyčerpá."Elity" musí omezovat zemědělství a výrobu kde čeho, aby si dobytek nežil příliš dobře, ale stále se budou točit kecy, jak je něco škodlivé nebo je něčeho nedostatek, a proto se musíme zase více uskrovnit, platit více daní a pokud možno chodit všude pěšky a místo traktorů používat lopaty a rýče...
Když už jsme toto podtéma otevřeli, tak geneticky jsme vznikli se způsobem života "lovců a sběračů", publikace vždy uvádí, že více sběrači než lovci. "Pastevci" a "zemědělci" možná až tolik neodporují této genetice, ale "člověk městský, alias supermarketový" je člověkem závislým, tj. defakto otrokem - po pár generacích garantovaně s degradovanou psychikou.Paní Ireno, se vší úctou k Vám, viděla jste někdy v posledních letech pole? Dnešní konvenční intenzivní zemědělství na tzv. západě (bohužel včetně nás) je extrémně neefektivní a není třeba ho omezovat uměle nějakými nařízeními. Ono je limitováno faktory prostředí, k jejichž vytvoření došlo na základě mnoha nerozumných rozhodnutí v poměrně nedávné minulosti. Byla to rozhodnutí, která měla usnadnit práci, snížit potřebu využití lidské síly a zvýšit výnos. Nikomu však nedošlo, že tyto zdánlivé výhody budou fungovat jen velmi dočasně, dokud se prostředí nevyčerpá.
Po létech zvýšené aplikace chilského ledku, syntetických a minerálních dusíkatých hnojiv i lehce rozpustných fosfátů nastoupila na scénu extrémně těžká technika. Takový moderní kombajn nahradí tři až čtyři dřívější, ale taky tomu odpovídá jeho hmotnost. To už není žádná "Plechová kavalerie" plná pořádných chlapů, kteří rozumí tomu, co dělají. Stejné je to u traktorů. Model Crystal 12045, největší traktor Zetoru a vlajková loď nabídky, jenž se vyráběl v letech 1974-1987, měl hmotnost 4,8 tuny. John Deere řady 7R, který je dnes jedním z nejčastěji využívaných strojů u nás (opět bohužel), váží 11 tun. Pojezd a prokluzování takové techniky způsobuje extrémní zhutnění půdy (tzv. pedokompakce), a tudíž orba sice rozruší zhutnění ornice, ale z vrstev pod ornicí se stává "beton". Taková půda nedokáže držet vláhu. Když jsou v dnešní době žně, tak se do vzduchu zvedá taková masa zeminy, že to připomíná biblickou pohromu. Pokud naopak chvilku prší, tak se pole mění v jezera, nebo rovnou v bahnotoky v případě, že jsou situována do kopcovitého terénu. Hezkým indikátorem toho, jak je naše dnešní kulturní krajina disfunkční je to, že začíná být osidlována pionýrskými druhy travin a dřevin, které se vyskytují ve stepích.
Lze to i jinak, ale k tomu je potřeba skutečná lidská práce, fyzická i intelektuální a obejde se i bez nadužívání automobilů a těžké mechanizace. Stávající systém došel na hranici kolapsu. Člověku podobná zvířata srostlá s tímto systémem už nepůjde předělat a udělat z nich plnohodnotné lidské bytosti. Jejich konec bude zároveň i koncem tohoto systému. Většina z nich už o svém osudu stejně rozhodla během uplynulých pěti let. Možná teď píšu, jako ďáblův advokát (či advokát GP), ale osobně se mi dost ulevilo, když jsem si uvědomil, že právě toto je rámec, ze kterého je nyní potřeba vycházet. Naštěstí už nyní vznikají paralelní struktury, které budou bujet a až budou dostatečně silné dojde ke skokové změně. Budoucnost polnohospodářství je v permakultuře a regenerativním zemědělství, což byly v podstatě základy ruské civilizace a vyspělých neolitických kultur (Tripolská, Vinča). Inspiraci je třeba hledat v takových lidech, jako je Jaroslav Svoboda, Bedřich Němec, Igor Ljadov, Sepp Holzer a další. Dá se rozpomenout na slušovickou mikroagru ozvučovanou Ing. Blahynkou. Ve větším měřítku cestu ukazují např. v PD Krakovany (odkaz níže).
Porodnost časem začne stoupat, až bude ve společnosti převaha lidí s typem psychiky Člověk. Lidí uvědomujících si rozdíl mezi zaměstnáním a poctivou prací. Nejdříve je nutné vrátit zdraví naší krajině a tím hodnotu naší potravě a až pak můžeme myslet na porodnost.
![]()
Čím více silnic, dálnic, obchvatů, parkovišť a "paneláků naležato", tím méně zemědělské půdy. Alespoň u nás ve střední Evropě. Nejsme velkoplošný stát jako Rusko nebo USA, kde zástavba ubírá půdy jen nepatrně vzhledem k rozloze. Napomáhat elitám nikoli, ale bojovat proti tomu podporou kultu automobilismu jako specifické formy konzumerismu, který mimochodem pochází od těch samých elit a je v podstatě druhou stranou téže mince, to také ne. Konzumerismus prostě končí, protože lidem už není třeba nabízet alternativu k SSSR.Co je tohle s prominutím zase za žvásty? Hodláte napomoci "elitám" v tom, aby lidi připravili o auta? Připravujete jim argumentační půdu? Je pravda, že intelekt davu dost poklesl, ale tohle je opravdu už pro hodně slaboduché...
"Elity" musí omezovat zemědělství a výrobu kde čeho, aby si dobytek nežil příliš dobře, ale stále se budou točit kecy, jak je něco škodlivé nebo je něčeho nedostatek, a proto se musíme zase více uskrovnit, platit více daní a pokud možno chodit všude pěšky a místo traktorů používat lopaty a rýče...
Není to o nedostatku peněz, ale právě si ty peníze užít.Máslo podražilo…
Já bych k tomu, ač nejsem zemědělec, dodal: Umělými hnojivy se hnojí více, protože je nedostatek hnoje. A ten nastává, protože je málo dobytka. Ale potom v té půdě chybí humus. Hnojení umělými hnojivy není špatně, ale mělo by být doplňkové a nikoli náhradou hnoje - humus v půdě mimo jiné přispívá k udržení živin v ornici, navazuje je na sebe a zabraňuje jejich vyplavování do povrchových i spodních vod. Dnešní způsob pěstování plodin kdosi přiléhavě nazval hydroponií na poli.Paní Ireno, se vší úctou k Vám, viděla jste někdy v posledních letech pole? Dnešní konvenční intenzivní zemědělství na tzv. západě (bohužel včetně nás) je extrémně neefektivní a není třeba ho omezovat uměle nějakými nařízeními. Ono je limitováno faktory prostředí, k jejichž vytvoření došlo na základě mnoha nerozumných rozhodnutí v poměrně nedávné minulosti. Byla to rozhodnutí, která měla usnadnit práci, snížit potřebu využití lidské síly a zvýšit výnos. Nikomu však nedošlo, že tyto zdánlivé výhody budou fungovat jen velmi dočasně, dokud se prostředí nevyčerpá.
Po létech zvýšené aplikace chilského ledku, syntetických a minerálních dusíkatých hnojiv i lehce rozpustných fosfátů nastoupila na scénu extrémně těžká technika. Takový moderní kombajn nahradí tři až čtyři dřívější, ale taky tomu odpovídá jeho hmotnost. To už není žádná "Plechová kavalerie" plná pořádných chlapů, kteří rozumí tomu, co dělají. Stejné je to u traktorů. Model Crystal 12045, největší traktor Zetoru a vlajková loď nabídky, jenž se vyráběl v letech 1974-1987, měl hmotnost 4,8 tuny. John Deere řady 7R, který je dnes jedním z nejčastěji využívaných strojů u nás (opět bohužel), váží 11 tun. Pojezd a prokluzování takové techniky způsobuje extrémní zhutnění půdy (tzv. pedokompakce), a tudíž orba sice rozruší zhutnění ornice, ale z vrstev pod ornicí se stává "beton". Taková půda nedokáže držet vláhu. Když jsou v dnešní době žně, tak se do vzduchu zvedá taková masa zeminy, že to připomíná biblickou pohromu. Pokud naopak chvilku prší, tak se pole mění v jezera, nebo rovnou v bahnotoky v případě, že jsou situována do kopcovitého terénu. Hezkým indikátorem toho, jak je naše dnešní kulturní krajina disfunkční je to, že začíná být osidlována pionýrskými druhy travin a dřevin, které se vyskytují ve stepích.
Lze to i jinak, ale k tomu je potřeba skutečná lidská práce, fyzická i intelektuální a obejde se i bez nadužívání automobilů a těžké mechanizace. Stávající systém došel na hranici kolapsu. Člověku podobná zvířata srostlá s tímto systémem už nepůjde předělat a udělat z nich plnohodnotné lidské bytosti. Jejich konec bude zároveň i koncem tohoto systému. Většina z nich už o svém osudu stejně rozhodla během uplynulých pěti let. Možná teď píšu, jako ďáblův advokát (či advokát GP), ale osobně se mi dost ulevilo, když jsem si uvědomil, že právě toto je rámec, ze kterého je nyní potřeba vycházet. Naštěstí už nyní vznikají paralelní struktury, které budou bujet a až budou dostatečně silné dojde ke skokové změně. Budoucnost polnohospodářství je v permakultuře a regenerativním zemědělství, což byly v podstatě základy ruské civilizace a vyspělých neolitických kultur (Tripolská, Vinča). Inspiraci je třeba hledat v takových lidech, jako je Jaroslav Svoboda, Bedřich Němec, Igor Ljadov, Sepp Holzer a další. Dá se rozpomenout na slušovickou mikroagru ozvučovanou Ing. Blahynkou. Ve větším měřítku cestu ukazují např. v PD Krakovany (odkaz níže).
Porodnost časem začne stoupat, až bude ve společnosti převaha lidí s typem psychiky Člověk. Lidí uvědomujících si rozdíl mezi zaměstnáním a poctivou prací. Nejdříve je nutné vrátit zdraví naší krajině a tím hodnotu naší potravě a až pak můžeme myslet na porodnost.
![]()
To jsou výpočty....A ještě opakuji: zatížitelnost krajiny závisí na jejím stavu. Tedy pokud bychom se vrátili do československé krajiny tak 50. let 20. století, bude její zatížitelnost tak ~9 miliónu lidí (žilo zde 12 mil. - přetížení se pohybovalo "v oblasti měkké regulace"). Do dnešních dnů jsme tu krajinu zničili tak, že její zatížitelnost není vyšší jak ~5 miliónu lidí. Když k 15 mil. lidí připočteme skoro 8 mil. aut a každé z nich představuje zátěž odpovídající tak 4 lidem, vychází, že na území Československa je přepočtených skoro 50 mil. lidí - což je přetížení 10x.
A to ještě nemluvě o tom, že v případě zahrady, či malého hospodářství si může člověk značnou část hnojiva "vyrobit" sám prostou separací své moči a výkalů. Stačí k tomu dva kbelíky a trocha pilin. Pro spoustu dnešních jezdců na travních traktorech, jejichž jediným cílem je dokonalý golfový pažit, se představa něčeho takového rovná zločinu proti lidskosti.Já bych k tomu, ač nejsem zemědělec, dodal: Umělými hnojivy se hnojí více, protože je nedostatek hnoje. A ten nastává, protože je málo dobytka. Ale potom v té půdě chybí humus. Hnojení umělými hnojivy není špatně, ale mělo by být doplňkové a nikoli náhradou hnoje - humus v půdě mimo jiné přispívá k udržení živin v ornici, navazuje je na sebe a zabraňuje jejich vyplavování do povrchových i spodních vod. Dnešní způsob pěstování plodin kdosi přiléhavě nazval hydroponií na poli.
Takže navrhovat snižování stavu dobytka je z tohoto důvodu naprostý nesmysl (smysl má pouze pro ty rozvraceče). Že produkují čpavek? To je přece dobře, to je dusíkaté hnojivo, tak šup s ním na pole - a ušetří se nějaká energie na jeho výrobu syntézou v chemičce. Stav dobytka by se tedy měl naopak zvýšit, aby se zvýšila kvalita půdy.
Za reálného socialismu se uvažovalo o tom, že by se z kanalizačního odpadu průmyslově vyrábělo hnojivo. Než to stačili realizovat, objevily se moderní prací prostředky, které obsahovaly chromany a další neodstranitelné jedovaté sloučeniny (fosfáty by nevadily, to je také hnojivo), takže ten projekt ani nezačal.A to ještě nemluvě o tom, že v případě zahrady, či malého hospodářství si může člověk značnou část hnojiva "vyrobit" sám prostou separací své moči a výkalů. Stačí k tomu dva kbelíky a trocha pilin. Pro spoustu dnešních jezdců na travních traktorech, jejichž jediným cílem je dokonalý golfový pažit, se představa něčeho takového rovná zločinu proti lidskosti.
Zažil jsem člověka, který žil na samotě a sháněl právě fosfátový prací prášek. Že fosfáty jako hnojivo jsou pro přírodu těžce nedosatkové ... a když stejně pere.(fosfáty by nevadily, to je také hnojivo)
U moči to riziko odpadá úplně a v případě výkalů to řeší řádné kompostování, při kterém dochází k teplotám kolem 60°-70°C.Lidské exkrementy jako hnojivo používají dodnes v KLDR. Ale má to háček. Uzavírá se tím cyklus parazitů, kterými tam stále trpí.
On ten fosfor většinou v půdě je, většina matečné horniny ho obsahuje (apatit), ale bohužel v nerozpustné formě, kterou rostliny nedokáží využít. Řešením bez hnojení fosfáty je využití symbiotických hub, který tento fosfor využít dokáží. Podle nedávných poznatků většina druhů rostlin má nějakou symbiotickou houbu. Žádná taková houba nebyla objevena u brukvovitých (řepka, hořčice, košťálová zelenina).Zažil jsem člověka, který žil na samotě a sháněl právě fosfátový prací prášek. Že fosfáty jako hnojivo jsou pro přírodu těžce nedosatkové ... a když stejně pere.
Velice hrubé, ale odpovídající.To jsou výpočty....
A kdo ten systém vytvořil? Zase člověk. Přesněji jeho znetvořené myšlení.Ano, krajina je devastována, ekosystém jakbysmet. Ale můžou za to "lidé"? Notabenee jejich množství? Nebo systém, který k tomu vede a je třeba ho změnit?
Takže polopatě: Pokud chcete jezdit autem, musíte vybít ne 80 % ale 90 % lidí. Potom to jakž-takž půjde. VZHLEDEM k současnému stavu. Vzhledem k budoucímu stavu nejspíš budete muset pokračovat ve vybíjení dál - protože současný stav se dále zhoršuje a tak klesá únosnost krajiny. Anebo druhá možnost - zbavme se aut a vybíjení nebude potřeba. Sice také s nějakým přechodovým obdobím, ale na úplně jinou úroveň obyvatelstva.To si (s nadsázkou!!) nepředstavuju tak, že zalezeme do zemljanek, pobijeme 80 % obyvatelstva a budeme se mít bájo.
Aha, tak ještě tu o Červené Karkulce.Nezáleží na počtu obyvatel, ale na kvalitě řízení, morálce a koncepci.
Jasně, Pepa Vomáčka se ráno vzbudil a vymyslel systém... ale je tu spása. Zakázat auta, vybít populaci a zase bude hej...A kdo ten systém vytvořil? Zase člověk.
Nejde přece o zákaz aut, ale o to, aby si příští generace uvědomily, že auto není podmínkou k plnohodnotnému životu. Je to skvělý nástroj, ale jako takový může jedno auto sloužit nikoli jednotlivci, ale celé (klidně i širší) rodině. To samozřejmě může platit jen v případě, že přestane fungovat systém, ve kterém se za tzv. prací mnohdy musí dojíždět desítky kilometrů, přičemž je takto dojíždějící pracující systematicky krácen nejen na nákladech na pohonné hmoty, ale také na svém volném čase. Stane se tedy otrokem zaměstnání a také svého automobilu, protože ten se samozřejmě tak častým užíváním opotřebovává. Kromě opotřebení musí být auto taky dokonale čisté, poněvadž nyní nám tu nastoupil kult čistého auta. Bezkontaktní myčky aut rostou jako houby po dešti a nikoho nezajímá, kolik vody přitom vyteče jen tak zbůhdarma do kanálu.Zakázat auta, vybít populaci a zase bude hej...
Problém je opačný, že za současného stavu, je auto podmínkou k plnohodnotnému životu. Vidím jaké má problémy rodina s jedním autem, když potřebuje opravu (kroužky, škola, nákupy). Obyvatel si to nemůže zařídit, aby žil méně spotřebním životem, pokud žije v rodině. To musí zařídit stát, zatím činí opak.Nejde přece o zákaz aut, ale o to, aby si příští generace uvědomily, že auto není podmínkou k plnohodnotnému životu.
Ještě dodám, že elity řeší nadměrnou spotřebu davu tím způsobem, aby sami tu nadměrnou spotřebu si zachovali. A to je nepřípustné dovolit elitám získat technologický náskok.Co je tohle s prominutím zase za žvásty? Hodláte napomoci "elitám" v tom, aby lidi připravili o auta? Připravujete jim argumentační půdu? Je pravda, že intelekt davu dost poklesl, ale tohle je opravdu už pro hodně slaboduché...
"Elity" musí omezovat zemědělství a výrobu kde čeho, aby si dobytek nežil příliš dobře, ale stále se budou točit kecy, jak je něco škodlivé nebo je něčeho nedostatek, a proto se musíme zase více uskrovnit, platit více daní a pokud možno chodit všude pěšky a místo traktorů používat lopaty a rýče...
Můj hodně střízlivý odhad držený na minimum, že při využití současného potenciálu a zvýšení mravnosti (to je, ale Bohužel pouze teoretická možnost) může na Zemi pobývat 500mld obyvatel a každý může mít motorku, auto, vznášedlo a vrtulník. Už ve starověku s velmi primitivními technologiemi proti dnešku dokázali vytvořit velké přebytky. A bude i více místa pro každého jednotlivce, prostor se získá organizací.Člověka se lidé mohou proměnit v případě, že budou žít lidsky pod jinou koncepcí. Je jedno, jestli je jich milion nebo 20 miliard. To jen "elity" se nechtějí dělit a dívají se na nás jako na parazity. Mimochodem, když jsme u těch hektarů, Země má plochu 51 miliard hektarů. I kdyby jedna rodina (cvičně 4 lidi, ale reálně více) obhospodařovala 1 ha primitivním způsobem, tak na uživení 10 miliard lidí stačí 2,5 miliardy hektarů.
Díky automatizaci mnohem méně. Země uživí desítky miliard lidí, když na to přijde. Méně lidí neznamená lepší kvalitu, je to o koncepci!
To je o tom, co jsem napsal: mimo jiné automobilizmus vede k tomu, že děti zavčasu nenabývají společenských návyků, protože s ohledem na bezpečnost je rodiče všude vozí. My jsme například, když už nás táta vzal do školy autem, chtěli, aby nás vysadil "za rohem" - aby se nám spolužáci nesmáli. A mělo to smysl právě ve schopnosti dospět.Problém je opačný, že za současného stavu, je auto podmínkou k plnohodnotnému životu. Vidím jaké má problémy rodina s jedním autem, když potřebuje opravu (kroužky, škola, nákupy). Obyvatel si to nemůže zařídit, aby žil méně spotřebním životem, pokud žije v rodině. To musí zařídit stát, zatím činí opak.
Šílenost mimo jakékoliv meze. Zapomeňte už proboha na všechny ty představy ať už o mravnosti, nebo o počítání hustoty obyvatelstva s uvažováním jen lidí. To si přečtěte něco od Calhouna. Uvažujte o funkčních ekosystémech, které jsou tím stabilnější, čím více druhů se do nich zapojuje a čím lépe jsou v krajině rozprostřeny (už to tady někdo psal, že se dnes například šíří kolonizační rostliny). A počítejte s tím, že i tyto ostatní druhy potřebují své areály, potřebují vyhražený prostor pro založení své rodiny nebo obecně pro své potomstvo.Můj hodně střízlivý odhad držený na minimum, že při využití současného potenciálu a zvýšení mravnosti (to je, ale Bohužel pouze teoretická možnost) může na Zemi pobývat 500mld obyvatel a každý může mít motorku, auto, vznášedlo a vrtulník. Už ve starověku s velmi primitivními technologiemi proti dnešku dokázali vytvořit velké přebytky. A bude i více místa pro každého jednotlivce, prostor se získá organizací.
Biogenní je tradiční společnost. Technogenní je moderní a postmoderní společnost.Vznikla zde zajímavá otázka (i když není aktuální, ale potřebujeme vidět dále) jak používat technologie, ale až budeme mít řízení v rukách, teď je to jedno, technologie jsou používány proti nám a nic s tím nenaděláme, dokud nepřevezmeme řízení.
Stavím to takto: technogenní nebo biogenní.
Protože byly doby, kdy ani silnice pro zvěř nepředstavovaly nepřekročitelnou hranici. Ale tím stejně toho moc nevyřešíte: Vezměte o tak, že okolo dálnic máte pruh na každé straně tak 100 metrů, kde jsou velká omezení pro celou řadu živočichů - ale i rostlin. Odečtěte tyto prostory - a najednou chybí obrovská výměra.Všechny technologie mají sloužit ochraně biosféry i technogenní:
Proč nejsou u všech komunikací udělané průchody, aby mohla migrovat zvěř ?
Protože vytěsněním metafyziky jsme ztratili soudnost. A vytěsnili jsme ji právě proto, abychom bez výčitek svědomí mohli sednout za volant.Proč není zajištěna krajina proti odvodňování ?
Protože vrtule větrných elektráren rozbíjejí kondenzační jádra vodních par. Ptáci ani stížnosti nestihnou vznést... Mimoto - představte si, že ta vyrobená energie není z ničeho, ale je na účet monzunového proudění. A tak se ztrácí rovnoměrnost dešťů. Sluneční elektrárny? Mají účinnost ~20 % a 80 % se přemění na teplo - to je termodynamika - ani tu neokecáte.Proč větrné elektrárny a pole slunečních kolektorů devastují krajinu ?
To je sice pravda, vždyť také říkám, že čím víc mluvíme o "ekonomii", v tím horším stavu je hospodářství. Ale je to především o znetvořeném myšlení - a jsme zase u vědomí Řádu Všehomíra jako základní podmínky života, to je součást metafyziky a její zánik je záležitostí automobilizmu. A auta jsou také příčinou pádu porodnosti.Všechno se totiž musí dělat ve velkém s minimálními náklady, aby korporace měli zisk ať to stojí co to stojí.
Moje praxe to nepotvrzuje, děti v okolí (malé město) jezdí autobusem a učí se samostatnosti, ale stejně se rodiny bez auta neobejdou. Ano jsou boháči, kteří rozmazlují své děti, ale těch je 5% až 10%. A nepozoruji, že by rodiny nějak nadměrně používali auto, to stojí benzín, nikdo nejezdí jen tak. Pouze děti zbohatlíků. A co dělá stát ? Snižuje věk k dosažení řidičáku, aby zbohatlicí mohli svým rozmazlencům dát auto ještě dříve. Co pozoruji u nás v ČR deset procent spotřebovává 90% zdrojů procent a většina těch 90% musí vystačit se zbývajícími 10% a ještě poslouchat, že jsou spodina. Ale souhlas i to zatím stačí na kvalitní život, jenže zatím ještě dobře je, pokud na elity nebudeme tlačit a necháme se naženou nás na jatka, to je teď mnohem vyšší priorita než ostatní problémy (bližší košile než kabát).To je o tom, co jsem napsal: mimo jiné automobilizmus vede k tomu, že děti zavčasu nenabývají společenských návyků, protože s ohledem na bezpečnost je rodiče všude vozí.
Souhlasím s tím, že Lidstvo sice je přemnožené, ale porodnost na úrovni 1,37 dítěte na ženu (a dále klesající) je na kolaps našeho národa a jeho nahrazení jiným národem (migranty/cikány)
Vyřešila by to samozřejmě změna koncepce, kdy porodnost sociologické skupiny pod nadvládou nové koncepce by přesáhla 2 a porodnost těch, kteří by se přechodu bránily by dále poklesla. Tj. podporu pro rodiny je potřeba nastavit tak, aby byla více využita těmi pod nadvládou nové koncepce. Což ty návrhy Ivany Turkové ohledně penzijní reformy částečně splňují (výhodná bude pro celoživotně odvádějící daně, nikoliv pro ty celoživotně na sociálních dávkách).
Vyumělkovaností myslíš veškeré byrokratické zásahy státní správy (dávky) křivící poměry, zrušit je všechny, návrátit se ke přirozenosti jak to bylo od nepaměti?(Bůh to sestavil velmi dobře není třeba vymýšlet vyumělkovanosti)