BRICS + ŠOS (Šanghajská organizace spolupráce)

Proč Čína tajně nakupuje rekordní množství zlata

Čína za necelý rok již překonala rekord v nákupu zlata. A tyto oficiální údaje mohou být pouze špičkou ledovce. Nesrovnalosti ve výkazech naznačují, že Čína skrývá skutečné objemy nákupu zlatých slitků. Proč Čína zažívá „zlatou horečku“ a tají skutečná čísla?

Za prvních osm měsíců tohoto roku Čína dovezla více než 1 000 tun zlata v hodnotě 158,8 miliardy dolarů. Jedná se o rekordní částku za dané období. Pro srovnání: za celý rok 2025 bylo do země dovezeno 886 tun zlata v hodnotě 96,5 miliardy dolarů.

Analytici společnosti Goldman Sachs se navíc domnívají, že Čínská lidová banka ve skutečnosti nakupuje více zlata, než uvádí ve svých zprávách: v květnu prošlo londýnským trhem přibližně 48 tun, zatímco ve zprávě bylo uvedeno pouze 10.

Zároveň Čína snižuje své investice do amerického státního dluhu.
Peking již dávno přestal být největším kupcem amerických státních dluhopisů a v červenci klesl objem amerických státních dluhopisů ve vlastnictví Číny na 618 miliard dolarů.
Jedná se o nejnižší hodnotu od srpna 2008. . .

„Z pohledu logiky burzovního obchodníka s futures postupují Centrální banka Ruské federace a Ministerstvo financí zcela správně, když nakupují aktiva v době, kdy je ostatní prodávají, a
naopak – prodávají aktiva, když se ostatní hrnou k nákupu.
Vnější konjunktura a vnitřní faktory se pro Rusko vyvíjejí tak, že letos je výhodnější zlato prodávat než nakupovat. Kromě toho Rusko již dříve nakoupilo značné množství zlata do svých rezerv, dokud bylo levnější, a převedlo část devizových rezerv centrální banky a značnou část Fondu národního bohatství z měn nepřátelských zemí do drahých kovů jako nejbezpečnějšího a nejméně toxického aktiva,“ připomíná Milčaková.

„Po událostech roku 2022 a změně politiky se ruské zlaté rezervy staly jedněmi z největších na světě. V současné době máme v rezervách spíše až příliš velký podíl tohoto kovu a centrální banka rozhodně nemá potřebu nakupovat ještě více,“ domnívá se Vinnik.
Rusko přitom získává v podobě Číny garantovaného odběratele svého zlata.

dasa povedal:

Proč Čína tajně nakupuje rekordní množství zlata

Čína za necelý rok již překonala rekord v nákupu zlata. A tyto oficiální údaje mohou být pouze špičkou ledovce. Nesrovnalosti ve výkazech naznačují, že Čína skrývá skutečné objemy nákupu zlatých slitků. Proč Čína zažívá „zlatou horečku“ a tají skutečná čísla?

Za prvních osm měsíců tohoto roku Čína dovezla více než 1 000 tun zlata v hodnotě 158,8 miliardy dolarů. Jedná se o rekordní částku za dané období. Pro srovnání: za celý rok 2025 bylo do země dovezeno 886 tun zlata v hodnotě 96,5 miliardy dolarů.

Analytici společnosti Goldman Sachs se navíc domnívají, že Čínská lidová banka ve skutečnosti nakupuje více zlata, než uvádí ve svých zprávách: v květnu prošlo londýnským trhem přibližně 48 tun, zatímco ve zprávě bylo uvedeno pouze 10.

Zároveň Čína snižuje své investice do amerického státního dluhu.
Peking již dávno přestal být největším kupcem amerických státních dluhopisů a v červenci klesl objem amerických státních dluhopisů ve vlastnictví Číny na 618 miliard dolarů.
Jedná se o nejnižší hodnotu od srpna 2008. . .

„Z pohledu logiky burzovního obchodníka s futures postupují Centrální banka Ruské federace a Ministerstvo financí zcela správně, když nakupují aktiva v době, kdy je ostatní prodávají, a
naopak – prodávají aktiva, když se ostatní hrnou k nákupu.
Vnější konjunktura a vnitřní faktory se pro Rusko vyvíjejí tak, že letos je výhodnější zlato prodávat než nakupovat. Kromě toho Rusko již dříve nakoupilo značné množství zlata do svých rezerv, dokud bylo levnější, a převedlo část devizových rezerv centrální banky a značnou část Fondu národního bohatství z měn nepřátelských zemí do drahých kovů jako nejbezpečnějšího a nejméně toxického aktiva,“ připomíná Milčaková.

„Po událostech roku 2022 a změně politiky se ruské zlaté rezervy staly jedněmi z největších na světě. V současné době máme v rezervách spíše až příliš velký podíl tohoto kovu a centrální banka rozhodně nemá potřebu nakupovat ještě více,“ domnívá se Vinnik.
Rusko přitom získává v podobě Číny garantovaného odběratele svého zlata.

Зачем Китай тайно скупает рекордно много золота

Китай за неполный год уже поставил рекорд по закупке золота. Причем эти официальные данные могут быть лишь вершиной айсберга. Несостыковки в отчетности говорят о сокрытии Китаем реальных объемов скупки слитков. Почему КНР переживает «золотую лихорадку» и утаивает реальные цифры?

vz.ru

Click to expand...

Mnozi experti na drahe kovy uvadeji, ze Cina zverejnuje pouze nakup cisteho zlata, pritom Cina nakupuje rovnez obrovske mnozstvi rudy obsahujici zlato nebo stribro a sama si to spracuje ve svych rafinerijich, a to se nezverejnuje. Takze pocitam ,ze Rusko to dela podobne. Zasadne proto neverim oficielnim udajum o poctu zlata te ci jine zeme.

TWZ: Čína provedla zkoušky stíhačky šesté generace J-36

Čínská společnost Chengdu Aircraft pokračuje ve zkouškách těžké
taktické stíhačky šesté generace J-36 s třímotorovou konfigurací a dvoumístnou kabinou.

Čínská společnost Chengdu Aircraft pokračuje v testování těžkého taktického stíhacího letounu šesté generace J-36 s třímotorovou konfigurací a dvoumístnou kabinou, píše The War Zone. Nedávné videozáznamy z testovacích letů odhalily změny v konstrukci letounu, včetně instalace dvourozměrných vektorových trysek, podobných těm, které se používají na americkém letounu F-22 Raptor.

Na videu je patrný světlý rádiový kryt, což může naznačovat instalaci radaru v přední části. Světlé plochy na horní části trupu mohou být anténami komunikačního a datového systému. Analytici se domnívají, že J-36 je schopen plnit průzkumné a retranslační funkce a také řídit bojové bezpilotní letouny.

Na veletrhu China International Defence Electronics Exhibition v září představila společnost AVIC stánek s popisem naváděcího systému laserové zbraně o výkonu stovek kilowattů a hmotnosti méně než 380 kg. Na doprovodném obrázku je znázorněn J-36, který vysílá laserový paprsek. Není však jasné, zda to odráží skutečné plány na vyzbrojení letounu.

Třímotorová konfigurace letounu J-36 umožňuje generovat dostatek energie pro napájení moderních senzorů a potenciálně i laserových zbraní s řízenou energií.

Zdroj: https://x.com/lfx160219/status/1904693910804586990

dasa povedal:

Proč Čína tajně nakupuje rekordní množství zlata

Čína za necelý rok již překonala rekord v nákupu zlata. A tyto oficiální údaje mohou být pouze špičkou ledovce. Nesrovnalosti ve výkazech naznačují, že Čína skrývá skutečné objemy nákupu zlatých slitků. Proč Čína zažívá „zlatou horečku“ a tají skutečná čísla?

Za prvních osm měsíců tohoto roku Čína dovezla více než 1 000 tun zlata v hodnotě 158,8 miliardy dolarů. Jedná se o rekordní částku za dané období. Pro srovnání: za celý rok 2025 bylo do země dovezeno 886 tun zlata v hodnotě 96,5 miliardy dolarů.

Analytici společnosti Goldman Sachs se navíc domnívají, že Čínská lidová banka ve skutečnosti nakupuje více zlata, než uvádí ve svých zprávách: v květnu prošlo londýnským trhem přibližně 48 tun, zatímco ve zprávě bylo uvedeno pouze 10.

Zároveň Čína snižuje své investice do amerického státního dluhu.
Peking již dávno přestal být největším kupcem amerických státních dluhopisů a v červenci klesl objem amerických státních dluhopisů ve vlastnictví Číny na 618 miliard dolarů.
Jedná se o nejnižší hodnotu od srpna 2008. . .

„Z pohledu logiky burzovního obchodníka s futures postupují Centrální banka Ruské federace a Ministerstvo financí zcela správně, když nakupují aktiva v době, kdy je ostatní prodávají, a
naopak – prodávají aktiva, když se ostatní hrnou k nákupu.
Vnější konjunktura a vnitřní faktory se pro Rusko vyvíjejí tak, že letos je výhodnější zlato prodávat než nakupovat. Kromě toho Rusko již dříve nakoupilo značné množství zlata do svých rezerv, dokud bylo levnější, a převedlo část devizových rezerv centrální banky a značnou část Fondu národního bohatství z měn nepřátelských zemí do drahých kovů jako nejbezpečnějšího a nejméně toxického aktiva,“ připomíná Milčaková.

„Po událostech roku 2022 a změně politiky se ruské zlaté rezervy staly jedněmi z největších na světě. V současné době máme v rezervách spíše až příliš velký podíl tohoto kovu a centrální banka rozhodně nemá potřebu nakupovat ještě více,“ domnívá se Vinnik.
Rusko přitom získává v podobě Číny garantovaného odběratele svého zlata.

Зачем Китай тайно скупает рекордно много золота

Китай за неполный год уже поставил рекорд по закупке золота. Причем эти официальные данные могут быть лишь вершиной айсберга. Несостыковки в отчетности говорят о сокрытии Китаем реальных объемов скупки слитков. Почему КНР переживает «золотую лихорадку» и утаивает реальные цифры?

vz.ru

Click to expand...

Pripravujú sa na nadchádzajúcu veľkú depresiu, ktorá pravdepodobne vypukne v najbližších rokoch. V globálnej ekonomike je obrovská bublina virtuálnych peňazí v porovnaní s reálnou ekonomikou, a tá stále rastie. Ak sa nestane zázrak, že niečo by spôsobilo prudký rast ekonomiky, t.j. prudký rast dopytu na nejaké komodity či služby, tak tá bublina skôr či neskôr praskne. Dnes niektorý veria, že by to mohla spasiť AI. Ale dopyt na AI stále nie je dostatočne veľký.
Jasné, aj tu možno situáciu zľahčovať a bagatelizovať. No lepšie je myslieť dopredu, než neskôr byť po bitke generálom.
Ako nás učí DVTR. V riadení majú najväčšiu prioritu tie najmenšie náznaky, ktoré ukazujú potenciál na odchylku riadenia. Nie krízový stav, havarijné riadenie: to má najnižšiu prioritu.

jardob povedal:

Pripravujú sa na nadchádzajúcu veľkú depresiu, ktorá pravdepodobne vypukne v najbližších rokoch. V globálnej ekonomike je obrovská bublina virtuálnych peňazí v porovnaní s reálnou ekonomikou, a tá stále rastie. Ak sa nestane zázrak, že niečo by spôsobilo prudký rast ekonomiky, t.j. prudký rast dopytu na nejaké komodity či služby, tak tá bublina skôr či neskôr praskne. Dnes niektorý veria, že by to mohla spasiť AI. Ale dopyt na AI stále nie je dostatočne veľký.
Jasné, aj tu možno situáciu zľahčovať a bagatelizovať. No lepšie je myslieť dopredu, než neskôr byť po bitke generálom.
Ako nás učí DVTR. V riadení majú najväčšiu prioritu tie najmenšie náznaky, ktoré ukazujú potenciál na odchylku riadenia. Nie krízový stav, havarijné riadenie: to má najnižšiu prioritu.

Click to expand...

Nesouhlasim, ze jediny duvod proc Cina nakupuje rekordni mnozstvi zlata, protoze se pripravuji na nadchazejici velkou depresi. Protoze rekordni mnozstvi zlata rovnez nakupuje Turecko, Polsko, Rusko, i Cesko prikupuje, a mnohe dalsi zeme.
BIS (a kdo vlastne ridi BIS ?) navratila zlato v 2019 zpet jako zakladni pilir (Tier 1 asset) ekonomiky. Zduraznuju, ze tim mysli realne fyzicke zlato, ne papirove certifikaty. Protoze pokud v realne ekonomice emitujete penize na zaklade papiroveho colateralu, tak se nam pak ta “bublina” nafukuje do nezvladatelnych rozmeru. S prechodem na blockchain a stablecoiny ,zaroven s tokenizaci zlata,akcii,bonds,ropy,atd. podeprene realnymi asety muze matrix bezet dal, aniz by jsme se pozabijeli navzajem ve svetove valce. A LBMA s Comexem si muze ty papirove certifikaty na zlato a stribro strcit za klobouk. Vitezem v nove se rodicim svete je kazdy,kdo drzi realne asety.

Lars Turms povedal:

Nesouhlasim, ze jediny duvod proc Cina nakupuje rekordni mnozstvi zlata, protoze se pripravuji na nadchazejici velkou depresi. Protoze rekordni mnozstvi zlata rovnez nakupuje Turecko, Polsko, Rusko, i Cesko prikupuje, a mnohe dalsi zeme.
BIS (a kdo vlastne ridi BIS ?) navratila zlato v 2019 zpet jako zakladni pilir (Tier 1 asset) ekonomiky. Zduraznuju, ze tim mysli realne fyzicke zlato, ne papirove certifikaty. Protoze pokud v realne ekonomice emitujete penize na zaklade papiroveho colateralu, tak se nam pak ta “bublina” nafukuje do nezvladatelnych rozmeru. S prechodem na blockchain a stablecoiny ,zaroven s tokenizaci zlata,akcii,bonds,ropy,atd. podeprene realnymi asety muze matrix bezet dal, aniz by jsme se pozabijeli navzajem ve svetove valce. A LBMA s Comexem si muze ty papirove certifikaty na zlato a stribro strcit za klobouk. Vitezem v nove se rodicim svete je kazdy,kdo drzi realne asety.

Click to expand...

Nikde som nepísal, že to musí byť jediný dôvod. Ale to, že fyzické zlato skupuje mnoho ďalších krajín, by len podporilo môj predpoklad, že sa pripravujú na nadchádzajúcu krízu vyvolanú americkými trhmi. Veď pre finančníkov je to očividné. A pre štátnych ekonómov to musí byť dupľom zjavné, že keď sa vynára riziko, treba konať, a nie až počas vypuknutia krízy, teda neskoro.
Veď čoho ubúda a čoho pribúda? Tie štáty, čo skupujú fyzické zlato, zároveň čoraz menej kupujú americký dlh v podobe ich obligácií.
Inak typoval by som, že nová finančná kríza bude synchronizovaná tak, že bude následovať po dosiahnutí nového maxima BTC. To je v horizonte nejakých troch rokov. Takže niekedy potom.
Aj teraz Standard and Poors neprirodzene dlho rastú, prakticky bez hlbšej korekcie. Tá hlbšia korekcia príde, ak nie teraz, do konca roka, tak potom to zrejme zladia s medvedím cyklom BTC a ostatných altkoinov. BTC je teraz úplne na začiatku nového rastového cyklu, ak by chceli, kľudne môžu urobiť ešte jedno dno. Ale len do konca roka. Ak to neurobia, tak až v ďalšom cykle. To je iba môj subjektívny odhad.

A nejde len o objektívne ekon. zákony. Možno to vnímať aj politicky. Pax amerikana sa demontuje. CKR sa presúvajú inde. Nie je dôvod predpokladať, že dolár bude hlavnou svetovou menou neustále. Aj keď štátne elity by ten dlh boli ochotné nafukovať do nekonečna, tak GP to nedovolí. Nemá dôvod nekonečne podporovať nástroj (usa a dolar), ktorý už splnil svoju funkciu a viac ho nepotrebuje. Navyše je dobré Trumpa vnímať ako amerického Gorbačova.
A globalisti radi časujú. Tak ako naplánovali pandémiu zhruba po sto rokoch (minulé storočie španielska chrípka, toto storočie kovid.), tak plánujú aj vojny, storočie čo storočie, a zrejme aj globálne finančné krízy nemajú problém plánovať každé storočie. Tie hlboké. A na pozadí tej krízy môžu vykonať aj veľa iných procesov (multitasking).

Budoucnost Kaspického moře: jak chránit vodní ekosystém a lodní dopravu

Závěry zasedání Kaspického ekologického summitu
Praktická řešení: digitální dvojče Kaspického moře. První Kaspický ekologický summit se konal minulý týden, 9. října 2026, v "Avaze" (město Türkmenbaši, Turkmenistán) pod předsednictvím prezidenta Turkmenistánu Serdara Berdimuhamedova. Setkání se zúčastnili představitelé pěti kaspických států: Ruska (Vladimir Putin), Ázerbájdžánu (Ilham Alijev), Íránu (Masúd Pezeškian), Kazachstánu (Kasym-Žomart Tokajev) a Turkmenistánu (Serdar Berdimuhamedov).
Setkání přineslo nové významy do ustáleného systému kaspické diplomacie. Hlavním tématem summitu bylo kritické snižování hladiny Kaspického moře a vypracování společných opatření k boji proti klimatickým a environmentálním výzvám.
Klíčová rozhodnutí
Vytvoření stálé pětičlenné komise: Bylo rozhodnuto založit společný mezistátní orgán pro studium příčin poklesu hladiny Kaspického moře a vypracování opatření pro adaptaci. První zasedání komise se uskuteční v Ázerbájdžánu v první polovině roku 2027, kde budou schváleny její pravidla a struktura.
Protokol k Teheránské konvenci: Bylo dohodnuto vypracovat speciální protokol pro monitorování Kaspického moře v rámci Teheránské konvence za účelem systematizace výměny dat.
Iniciativy a postoje představitelů zemí
Prezident Ruska Vladimir Putin uvedl, že hladina Kaspického moře klesá
v průměru o 9 cm ročně (podle odhadů ruských vědců hladina vody klesla za posledních 30 let o 2,5-3 metry) a navrhl vytvořit "digitální dvojče Kaspického moře" – vysoce přesný virtuální model založený na umělé inteligenci pro předpovídání hladiny vody a úpravu lodních tras.
V. Putin oznámil státní program pro studium Kaspického moře v Rusku do roku 2030
a vyjádřil ochotu sdílet data se sousedy.
Kromě toho navrhl vytvořit v rámci KASPKOM (Kaspického komitétu pro hydrometeorologii) pracovní skupinu pro klima s horizontem předpovědi 50 let. Také hlava ruského státu pozval mladé lidi z kaspických zemí, aby se účastnili nového mezinárodního programu pro studium Kaspického moře na univerzitě "Sirius".
Ilham Alijev poukázal na snížení toku řek a vliv antropogenních faktorů a uvedl, že rozloha moře se zmenšila o více než 20 000 km², zdůraznil důležitost Konvence o právním statusu Kaspického moře z roku 2018 a vyzval k přísnému dodržování environmentálních norem.
Serdar Berdimuhamedov byl hlavním iniciátorem summitu (rozvíjejícím myšlenky Kaspické environmentální iniciativy, které byly dříve představeny v OSN) a zdůraznil koordinaci úsilí všech pěti zemí a mezinárodních organizací.
Prezident Turkmenistánu také navrhl transformovat Kaspický ekologický summit v trvalou platformu pro spolupráci.
Iniciativa změny formátu summitu se zásadně liší od dříve přijatého rozhodnutí o vytvoření speciální komise pro problém snižování hladiny:
Pokud komise představuje konkrétní institucionální nástroj, který je dohodnut "kaspickou pětkou", pak stálá platforma zajistí širší mechanismus pro pravidelné politické konzultace v celé oblasti environmentální politiky regionu.
Otázka zachování vodní plochy má kritický význam pro logistiku:
Kaspické moře je klíčovým článkem v mezinárodních dopravních koridorech "Východ-Západ"
a "Sever-Jih", a další pokles hladiny vody může vážně ovlivnit ekonomiku námořní dopravy.
Kasym-Žomart Tokajev a Masúd Pezeškian podpořili potřebu sjednocení vědeckých a praktických úsilí pro ochranu ekosystému moře, zachování biodiverzity (včetně kaspického tuleně a sturgeonů) a prevenci odlesňování mělkovodých oblastí.
Konkrétním institucionálním výsledkem setkání bylo rozhodnutí o vytvoření speciální komise. Tento orgán se bude zabývat zjišťováním příčin poklesu hladiny vody v Kaspickém moři a vypracováním koordinovaných opatření k překonání jeho následků.