-
Oznam: na nasledovných stránkach môžete nájsť Konceptuálneho Bota, ktorý je trénovaný na odpovede z českých prekladov VP ZSSR. Preto sa odporúča používať český jazyk. mariasky.cz nabojpravdy.cz
SLAV_jan_in
Známy člen
- Okres
- Považská Bystrica
Okamžite mi prišlo do hlavy navrhnúť, či by téma nemohla znieť "české a slovenské" školství/o. Prípadne len "školstvo". Z toho dôvodu, že tu máme prakticky ten samý problém, ako vy a furt sa všetko to rieši len vo vlákne "slovenská politika", každý tam do toho bije, ale nápady, návody a tvorivá činnosť smerom k zmene mi tam chýba. Nakoniec však, i keď tento názov ostane, určite v ňom každý nájde potrebné informácie a inšpiráciu.
čo myslíš, @Počtář ?
Manipulace s podvědomím v textových materiálech určených pro školní výuku.
Jdou na to chytře: kniha nemá schvalovací doložku MŠMT ČR, ale její používání na školách nikomu nevadí.
K čemu jsou takové doložky?
www.novinky.cz
12.1.2025
Cituji “výukový” text pro procvičování pravopisu vyjmenovaných slov po L:
“„Žárlivý Petr sledoval svou ženu. Nachytal ji, jak se líbá s Evženem. Evžen pracuje ve mlýně,“ začíná text úkolu, který pokračuje také větami: „Nejraději bych zapálil mlýn. Ale to nemohu, jsem totiž lidumil. Napsal lístek na rozloučenou. Spolykal prášky na spaní. A pak si pustil plyn.
…
Cvičení pochází z knihy Zábavný pravopis, která je určena dětem od 8 let. Autorka knihu doporučuje rodičům v domácí přípravě dětí a učitelům žáků 3. a 4. tříd základních škol.
Někteří z komentujících upozornili na to, že kniha nemá udělenou schvalovací doložku ministerstva školství, její využití ve výuce tak závisí jen na rozhodnutí jednotlivých ředitelů škol.”
Z článku plyne, že reakce lidí na socsítích naštěstí byly i adekvátní.
Článek dále vzpomíná ještě některé podobné případy:
* trapný obrázek v učebnici chemie u kapitoly o křemíku (silikon)
* cvičebnice z Češtiny - opět vyjmenovaná slova po L (cože? zase to eL?) - to je tak slizské, že více k tomu zde raději ani neuvedu
* “mezipředmětový projekt” fyzika + dějepis: na téma plynových komor a elektrických plotů
* domácí úkol z dějepisu: otázka „Kolik prostitutek přijelo do Prahy v době pruské okupace?“
Jdou na to chytře: kniha nemá schvalovací doložku MŠMT ČR, ale její používání na školách nikomu nevadí.
K čemu jsou takové doložky?
„Spol_kal prášky a pustil si pl_n.“ Text doplňovačky pro osmileté děti řeší nešťastnou lásku sebevraždou - Novinky
Perličky ze školní výuky patří ke zlaté studnici vášnivých diskuzí na sociálních sítích. Naposledy minulý týden vyvolalo rozhořčení cvičení, které ověřovalo znalosti vyjmenovaných slov po L u žáků 3. třídy, a to na textu o nešťastné lásce, která vyústí v pokus o sebevraždu spolykáním prášků a...
Cituji “výukový” text pro procvičování pravopisu vyjmenovaných slov po L:
“„Žárlivý Petr sledoval svou ženu. Nachytal ji, jak se líbá s Evženem. Evžen pracuje ve mlýně,“ začíná text úkolu, který pokračuje také větami: „Nejraději bych zapálil mlýn. Ale to nemohu, jsem totiž lidumil. Napsal lístek na rozloučenou. Spolykal prášky na spaní. A pak si pustil plyn.
…
Cvičení pochází z knihy Zábavný pravopis, která je určena dětem od 8 let. Autorka knihu doporučuje rodičům v domácí přípravě dětí a učitelům žáků 3. a 4. tříd základních škol.
Někteří z komentujících upozornili na to, že kniha nemá udělenou schvalovací doložku ministerstva školství, její využití ve výuce tak závisí jen na rozhodnutí jednotlivých ředitelů škol.”
Z článku plyne, že reakce lidí na socsítích naštěstí byly i adekvátní.
Článek dále vzpomíná ještě některé podobné případy:
* trapný obrázek v učebnici chemie u kapitoly o křemíku (silikon)
* cvičebnice z Češtiny - opět vyjmenovaná slova po L (cože? zase to eL?) - to je tak slizské, že více k tomu zde raději ani neuvedu
* “mezipředmětový projekt” fyzika + dějepis: na téma plynových komor a elektrických plotů
* domácí úkol z dějepisu: otázka „Kolik prostitutek přijelo do Prahy v době pruské okupace?“
To je docela vtipné.
Původně jsem totiž chtěl založit téma “České a Slovenské školství”.
Ale mám ve zvyku si nejprve ověřit, zda existuje či neexistuje téma, které bych tím případně duplikoval.
A všiml jsem si, že existuje téma “Úvahy a zamyslenia\Slovenské školstvo”.
Zvažoval jsem co s tím?
Jestli do stávajícího tématu sázet i “České” příspěvky nebo založit téma nové.
Nakonec jsem se rozhodl, že nepůjdu proti kategorii “Úvahy a zamyslenia”, protože hned můj první příspěvek je spíše komentovaná zpráva, než úvaha či zamyšlení.
A nechtěl jsem založit nové téma s názvem “České a Slovenské školství”, aby to nevyznělo jako agrese proti už existujícímu “Slovenskému” tématu.
Vzhledem k návrhům, které tady padly, téma přejmenuji, dle jednoho z návrhů výše. Doplním i vhodné štítky.
Ovšem jako optimální bych viděl:
i. sloučení vláken do jednoho - do toho co založil @kulich, ať je zachováno prvotní autorství, přišel s tím jako první
ii. přejmenovat na “společný” název; osobně preferuji “České a Slovenské školství” (klidně Slovensky:- ), líbí se mi tam ten národní akcent - nejdříve je třeba dávat do pořádku to naše; ale pokud zvítězí název jenom “Školství”, stávkovat nebudu:- )
iii. přesunout z kategorie “Úvahy a zamyslenia“ do kategorie “Vzdelávanie”
Tedy pokud bychom tím kulicha nenaštvali a pokud to není moc práce…
SLAV_jan_in
Známy člen
- Okres
- Považská Bystrica
Tiež to vždy tak robím. A pozeral som, či tu niekde v sekcii "Vzdelávanie" máme niečo už, či nie, keď si založil tému, aby som predišiel nedorozumeniu. Nič som nenašiel, no do iných sekcií som nenazeral. Ale aspoň vidno, že sme tu hodne na jednej vlne
Dostali jsme se na úroveň naprostých i***tů. Například v KLDR, jejíž úhlavním nepřítelem jsou USA, ostatní anglicky mluvící země rovněž příliš přátelské nejsou, je angličtina jedním ze tří nejvíce vyučovaných cizích jazyků - vedle čínštiny a ruštiny. I jazyk nepřítele je třeba znát.
constanze
Známy člen
souhlasila bych s tim, aby se deti ucily jazyky co nejdrive, protoze ve skandinavii nebo beneluxu lide mluvi nekolika jazyky. bekuv navrh povazuji za posledni zachvev poslusnosti. ten jeho hloupy navrh neprezije dlouho. znam hodne mladych, kteri se rusky ucit, protoze pochopili, ze svet se meni a menit bude.
ps:
vyuka jazyku je vseobecne dulezita. zadny jazyk neni zbytecny. kdyz jsem ucila drive privatne nemcinu, narazili jsme na nejake slovicko, ktere ten dotycny vyhodnotil jako "nepotrebne". kazde slovicko je potrebne, nikdy clovek nevi, kdy jej bude potrebovat.
Také sleduji situaci kolem ruštiny. V zásadě se jedná o její zákaz. I když elegantní formou. Zdůvodňují to tím, že je třeba vyučovat jazyky s globálním významem a s klíčovým významem pro EU. Přijde doba a dávám tomu tak pět let, kdy budou pomalu omezovat výuku češtiny a literatury. Čeština také nemá globální význam a není klíčovým jazykem pro EU. A mnoho primitivů bude hýkat blahem, tak jako teď. Asi si myslí, jak to těm Rusům dáváme. Ale nakonec dojde i na českého Švejka. Čeština je další na řadě. O tom nepochybuji ani na vteřinu. Ohledně výuky jazyků nejsem zastáncem toho, aby se učili co nejdříve. Ta posedlost jazyky mě přijde až patologická. Předpokládám, že víte kdo jsou to Masajové. Jestli ne, tak se podívejte jak vypadají a na jaké civilizační úrovni žijí. Poslouchám mimo jiné Drobyševského. To je mladý antropolog. Vyučuje na VŠ a také se zabývá popularizací tohoto vědního oboru. A co nám Drobyševský říká o těch Masajích ? Například, že ovládají v průměru 5-6 jazyků perfektně včetně angličtiny. Tím se nemůže pochlubit žádný obyvatel Západu či Ruska. Znalost jazyků však nevedla ke zvýšení jejich civilizační úrovně. Žijí tak jak před tisíci lety. Snad dnes už používají mobily. Tím naznačuje, že znalost jazyků je fajn, ale nevede k bohatství k zvýšení životní a civilizační úrovně. Obyvatelé Beneluxu a Skandinávie jsou naprosto bezvýznamní a nedosáhli žádných závratných úspěchů na poli vědy a techniky. Jsou to země mezinárodních nicotných otroků, kteří pracují v nadnárodních korporacích na cizí majitele. Proto musí umět ty jazyky. Stejný osud se chystá pro Čechy a Ukrajince. Jak psal ten Dolejší v té Analýze 17. listopadu. Budeme národem tzv. mezinárodních Čechů. Otročit na cizí pány. Proto ty jazyky. Všimnete si jak se posiluje výuka jazyků na úkor přírodních věd a technických věd. Zrovna dnes na Seznamu článek o chemii. Jdeme stejnou cestou jako Ukrajina. Tam to tedy berou od podlahy. Pokrátí předměty o 50 %. A hlavně zruší tu fyziku a chemii. A posílí angličtinu. Hlupáci toto nechápou a myslí si jaká je to paráda. Jak je to světové a moderní. Nejlépe učit angličtinu ještě před narozením. Už vidím, jak by Rusové vyhráli válku, kdyby v procesu industrializace za Stalina, kde se musel klást důraz na technické a přírodní vědy by místo toho populaci nařídili aby se učili třeba tři jazyky. Tím tu válku určitě vyhráli ... Použiji citaci z jedné detektivky ,, Myslet, myslet jste se vážení nenaučili. Myslet se naučili jiní". Tolik k té posedlosti ohledně jazyků.
A další skutečnost. I za socialismu zde byla sít ZŠ s tzv. rozšířenou výukou jazyků, kde se učili tři jazyky, a to ruština, angličtina a němčina. Tam se dělaly něco jako talentové zkoušky pro děti, které měli nadání pro jazyky. A dále zde byly ZŠ s rozšířenou výukou matiky a přírodních věd. Soused na takovou školu chodil. Toto byl ten správný systém. Ze života víme, že někomu jdou jazyky, jinému jde matika či chemie. Někomu jde všechno a někomu nejde nic. To je normální. A teď se na sílu každému bez ohledu na mentální předpoklady budou prát do hlavy až tři cizí jazyky. Pro mnoho dětí to bude tragédie. A taky pro rodiče.
Naposledy upravené:
Celkově bylo školství před rokem 1989 mnohem lépe nastaveno.
- Odkladů do prvních tříd bylo naprosté minimum.
- Žáci, kteří měli v první třídě pomalejší tempo se dostávali do tzv. vyronávacích tříd, které byly kapacitně menší (myslím že do 15ti žáků). Tam jim bylo věnováno více individuální péče, poté co se adaptovali, tak se vraceli v dalším roce do běžné třídy). Ti co ani tak nestačili, odcházeli do pomocných škol. Žádná kontroverzní inkluze.
- Existovaly speciální ZŠ pro talentované děti nejen s jazykovým, výtvarným, ale třeba i sportovním zaměřením.
- Ze ZŠ směřovaly děti se studijním zaměřením na střední školy, děti manuálně nadané na učební obory. Děti, které měly trojky nedostávaly doporučení ke studiu na středních školách. Trojkaři směřovaly do učňovského školství na náročnější obory, děti s horším prospěchem na obory kuchař, pekař, zedník, atd... I učňovské školství mělo vysokou technickou úroveň.
- Při praxi v učňovských oborech mistrovali dětem mistři s širokým záběrem zkušeností z praxe. Ne ti, kteří obor pouze vystudovali a praxi měli nulovou nebo minimální, což je dnes běžný jev.
- Podniky si mezi žáky vybíraly ty, kteří jim vyhovovali dovednostmi a zájmem o obor.
- Pokud někdo dosáhl vysokoškolského vzdělání, šlo o záruku skutečně nabitých vědomostí. Titul Ing., MUDr. měl váhu.
Naposledy upravené:
Tak určitě. Školský systém se postupně ladil od roku 1948. Samozřejmě se dělaly chyby, jako bylo například zavedení množin. Ale celkově systém byl nakonec postaven dobře. Bral se ohled na skutečné potřeby tehdejšího národního hospodářství. Tedy kolik bylo potřeba učňů, středoškoláků a vysokoškoláků. Dnes je to řízený chaos. Proto například je nadbytek absolventů humanitních oborů a nedostatek absolventů technických oborů. I před rokem 1948 byl velký tlak na humanitní obory, protože matematika obecně dělá problémy. Komunisti to vyřešili tak, že maximálně pokrátili finanční toky na humanitní obory a přesměrovali je do oborů technických. Na humanitních oborech odmítali devět z deseti uchazečů. Naopak na technických oborech byly dveře otevřené všem, a to i dětem bývalých nepřátel režimu. Mohli studovat večerně, dálkově jak se jim zachtělo. Stejný systém jedou dnes v Číně. A podívejme se, kde dnes Čína je technologicky. Mimochodem v Číně se neklade takový důraz na jazyky jako u nás. Anglicky se tam domluvíte jen na akademické půdě a ve výzkumných ústavech. Na ulici ani náhodou. Podobná situace je v Rusku, a to i přesto že AJ se tam učí od druhé třídy a učil se tam i za SSSR. Čili že i dnešní důchodci by tam měli umět anglicky alespoň trochu. No zkuste se tam domluvit v AJ. Já to zkusil ... No ale zase tam ještě stále kladou důraz na přírodní vědy. Proto mají taky ty atomové elektrárny, kolem Země zatím krouží ta stanice, mají atomové ponorky, ledoborce apod. Porovnejte to se stavem v ČR. Všimnete si, že na světě země které jsou technologicky pozadu, tak jejich obyvatelé zase umí ty jazyky. To proto aby mohli poslouchat pokyny těch pánů ze zemí, kteří jsou na tom technologicky lépe a jsou vyspělejší po této stránce. Stejná budoucnost se chystá i pro ČR, protože u nás stále probíhá řízená de-industrializace. Viz. například Spolana. Prostě budeme možná jako ti Masajové. Kvalifikovaní spotřebitelé a nikoliv tvůrci.
Naposledy upravené:
Na rozšířené výuce cizích jazyků osobně neshledávám nic špatného. Ať každý umí, co nejvíce jazyků. Protože jednak, se lépe dorozumí s jinými národy a pochopí jejích mentalitu. Pochopení mentality jiných národů je klíčem k bezkrizovému vývoji globalizace. Dalším aspektem je rozvíjení a vzájemného propojení různých oddílů mozku a jeho hemisfér.
Ale jak jsi správně podotknul, posilování výuky jazyku nemá probíhat na úkor přírodních a technických věd, v tom je jádro problému. A doplním, i na úkor logického uvažování, které se dá využit i při výuce společenských věd, především dějin.
Obecně souhlasím, ale tady se to právě dělá za účelem výchovy poslušných slouhů, kteří mají rozumět řeči svých pánů. A dále aby se v hlavičkách postupně gumoval řekněme český svět. Tak jak gumují ruský svět v hlavičkách tzv. Ukrajinců. A docela se jim to povedlo. I Češi byli vystavěni pomalu tisíciletému germanizačnímu tlaku, kdy se česky mluvilo jen na venkově v zemědělství a doma. Jinak všade německy. Nakonec i mí předci ze strany mámy ač rodilí Češi částečně německy mluvili i doma, protože pocházeli z města. Já to ještě zažil. Prostě už měli hezky vygumováno. Proto jsem v této záležitosti hodně ostražitý. Třeba přijde doba, kdy někteří začnou vykřikovat, že ČR nemá globální význam a není klíčová pro EU tak proč její existence. takový Hitler tvrdil, že pryč s malými a nanicovatými státy a národy v Evropě.
A ještě k ruštině. V Praze je Slovanská knihovna, převážně ruská. Snad největší v Evropě mimo Rusko. Vůbec nebudu překvapen, když ji začnou potichu likvidovat. A třeba už začali. Vsadím se, že se tam už nedoplňují nové svazky.
A ještě k ruštině. V Praze je Slovanská knihovna, převážně ruská. Snad největší v Evropě mimo Rusko. Vůbec nebudu překvapen, když ji začnou potichu likvidovat. A třeba už začali. Vsadím se, že se tam už nedoplňují nové svazky.
Naposledy upravené:
Chápu tě, proč biješ na poplach. A nejsem s tebou v rozporu. Zakazování ruštiny a upřednostňování angličtiny a němčiny jen svědčí o tom, koho kolonii z nás chtějí udělat.
Navíc, bez vlastních technických kádrů.
Proč bylo zavedení množin chybou?
Popolvár
Známy člen
Pretože v takej podobe ako ich zaviedli už v základných školách hneď od počiatku výučby matematiky a ako upravili učebné osnovy najmä v súvislosti s násobilkou, to Skomplikovalo výučbu a neprinieslo to žiadny pozitívny výsledok v zlepšení matematických znalostí a schopností žiakov.
Veľa starých matikárov, aby žiaci násobilku vedeli, preniesli násobilkový dril (ktorý bol predtým súčasťou výučby) na plecia rodičov… A deti tých rodičov, ktorí túto radu matikárov neakceptovali, nikdy násobilku poriadne nevedeli, čo im po zvyšok školských rokov komplikovalo život na hodinách matiky, fyziky a neskôr v technickom školstve.
Už vtedy a týmto začala likvidácia výchovy technických kádrov. Množiny začali niekedy koncom 70-tych…
Potom ale nebola chyba v samotných množinách, ale v spôsobe a čase, ako boli zaradené do učebných osnov. Chyba bola vo vyučovacej metodike.
Lebo množiny sú neoddeliteľnou súčasťou matematiky, a jednoducho ich treba poznať.
Mne pri sčítavaní v pamäti pomáha predstaviť si desiatky, ako malé podmnožiny zložené z rôznych kombinácií štvorčekov na štvorčekovom papieri. 6+4, 7+3, 8+2, 9+1... päťky ako 3+2, 1+4. Ak ste ako deti hrávali lodičky na štvorčekovom papieri, alebo tetris, potom viete veľmi rýchlo zrátavať pohľadom objekty podľa ich zgrupenia na takéto podmnožinky...
Naposledy upravené:
Já jsem do školy nastoupil v r. 1987 a s množinami jsme začínali. Problémy jsem žádné neměl, nebylo to nic nepochopitelného. Ani později s násobilkou. Rodiče se se mnou téměř neučili, tedy s výjimkou období, kdy jsem byl po nemoci a byl jsem s tátou asi 2 týdny na horách, tak se se mnou musel učit, abych moc nezameškal. Spolužáci to také většinou zvládali, někteří byli pozadu, ale takoví určitě byli i dříve. Prostě na prvním stupni mne učila hlavně škola a ne rodiče, doma jsem dělal akorát domácí úkoly. Tak to má přece být, ne? To je samozřejmě pouze moje osobní zkušenost, statisticky to zhodnotit nedovedu, zda jsem byl výjimkou nebo pravidlem. Možná to vadilo učitelům, protože jim to přidělalo práci. Možná to nepřineslo zlepšení, ale ani zhoršení. A ten nápad nepovažuji za špatný. Na střední a vysoké škole se to hodilo, ty množiny jsou vlastně základem logiky. Tady na fóru se brečí, jak se v SSSR přestala učit logika, aby se hned kritizovalo to, co k rozvoji logického myšlení mělo vést, a vytahují se 50 let staré, podle mne v praxi nepotvrzené předsudky.
Přidáno:
Tady jsem našel článek, který o tom pojednává.
Něco z toho ocituji:
Tedy podporovat tvůrčí myšlení, ne konzumentské. Jak? Tím, že se jim bude zatěžovat mozek, pochopitelně dle jejich reálných možností.
Naposledy upravené:
Deti narodené v roku 1970 boli prvý, ktorý sa ucili množiny.