Popolvár
Známy člen
S vysokou pravdepodobnosťou sa niečo podobné udialo, deje a udeje i v Maďarsku - Orbán/Magyar. Avšak tu sa Orbán priamo k vládnej moci už nevráti, ale nepriamo. Pravdepodobne to bude bývalý minister zahraničia Szijjárt…
-
Oznam: na nasledovných stránkach môžete nájsť Konceptuálneho Bota, ktorý je trénovaný na odpovede z českých prekladov VP ZSSR. Preto sa odporúča používať český jazyk. mariasky.cz nabojpravdy.cz
-
Oznam: na fore bol spustený nový režim moderácie. Viac o to je napísané v tomto článku.
Chazin
- Thread starter dasa
- Start date
dasa
Známy člen
Chazin
Kolonka z 28. října 2026
Předseda vlády Michail Mišustin pokračuje v politice rozvoje průmyslu a tento týden uspořádal strategické zasedání věnované realizaci národních projektů technologického vedení.
Již mnohokrát jsem vysvětloval, že ruské finanční úřady vynakládají titánské úsilí na to, aby se naše ekonomika nerozvíjela. O příčinách se dá diskutovat (domnívám se, že jde o snahu za každou cenu nás udržet v rámci brettonwoodského systému), ale závěr z této situace je jediný: kdyby někdo tuto politiku nekompenzoval, neexistovalo by ani současné Rusko.
A právě Mišustin to kompenzuje.
A právě obrovský důraz na rozvoj průmyslu a technologií ukazuje, jak to dělá.
No a podívejme se, co řekl při zahájení zmíněného zasedání.
„Důsledně postupujeme vpřed v hlavních směrech. Především jde o modernizaci a rozšiřování výrobních kapacit, vytváření vlastních průlomových technologií a aktivní zavádění výroby širokého spektra vědecky náročných produktů, jejichž ekvivalenty jsme dříve neměli. To umožňuje zvyšovat nezávislost Ruska v kriticky důležitých oblastech
Na minulém strategickém zasedání jsme projednali stav věcí v řadě klíčových sektorů. Dnes se zaměříme na otázky realizace tří národních projektů, které jsou zaměřeny na řešení rozsáhlých úkolů – od posílení zemědělsko-průmyslového komplexu až po vývoj inovativních dopravních systémů.“
No, co se týče zemědělsko-průmyslového komplexu, je to jasné, zejména za současných podmínek. Klimatická (nemám na mysli tolik to proslulé oteplování, jako spíše
známý jev „El Niño“) a logistická krize výrazně zvýšily význam tohoto odvětví.
Snížení dodávek obilí a hnojiv na světový trh se ještě projeví a my musíme být na tuto situaci
co nejlépe připraveni.
Ano, obilí a hnojiv máme dostatek, ale pokud světové ceny vzrostou, vznikne silná tendence prodat více, než si můžeme dovolit. A právě zde mohou technologie sehrát mimořádně důležitou roli, a to jak pro zvýšení ziskovosti exportu, tak pro lepší uspokojení domácí poptávky. Mišustin k tomu poznamenává: „ Pro potřeby chovu hospodářských zvířat rozšiřujeme v regionech výrobu celého sortimentu krmných doplňků a pro zvýšení kvality potravin – různých potravinářských složek. Odpovídající velká výrobní zařízení na aminokyseliny, enzymy a kvasinky již vznikají v Tatarstánu, v Belgorodské, Voroněžské, Moskevské, Tulské, Jaroslavské a dalších oblastech.“
O dopravních systémech se ani nedá úplně jednoduše mluvit, stačí si vzpomenout
na jedno přísloví o „hlupácích a silnicích“. A celá ta záležitost se sankcemi naznačuje, že potřebujeme vlastní technologie a výrobu letadel, vysokorychlostních železnic i dopravu
v arktické zóně.
Třetím velkým projektem je bezpilotní letectví. I zde je vše jasné, protože je zřejmé, že válkou na území Ukrajiny (která je v širším smyslu pokračováním občanské války staré více než sto let) to neskončí. Naše role v geopolitice se neustále zvyšuje (západní tisk již píše o „rozdělení světa mezi tři“ na konferenci APEC v Šen-čenu), a to znamená, že musíme nést odpovědnost za pořádek nejen na našem území, ale i na území našich spojenců.
A v dnešních podmínkách je to bez bezpilotních technologií nemožné.
Celkově lze říci, že Mišustin pokračuje v boji za rozvoj a své úvodní slovo uzavírá optimistickým tvrzením: „Navrhuji nyní podrobně analyzovat v každém z těchto směrů vytvořené řetězce vědecké a průmyslové spolupráce, používané modely řízení a stanovit soubor opatření k udržení nabyté dynamiky. Máme dostatečný potenciál i všechny zdroje k tomu, abychom splnili úkol stanovený prezidentem, jímž je dosažení technologického prvenství a suverenity v kriticky důležitých odvětvích naší ekonomiky.“
A nějak se mi strašně chce Mišustinovi věřit!
Zdroj: https://t.me/khazinml/13989
Kolonka z 28. října 2026
Předseda vlády Michail Mišustin pokračuje v politice rozvoje průmyslu a tento týden uspořádal strategické zasedání věnované realizaci národních projektů technologického vedení.
Již mnohokrát jsem vysvětloval, že ruské finanční úřady vynakládají titánské úsilí na to, aby se naše ekonomika nerozvíjela. O příčinách se dá diskutovat (domnívám se, že jde o snahu za každou cenu nás udržet v rámci brettonwoodského systému), ale závěr z této situace je jediný: kdyby někdo tuto politiku nekompenzoval, neexistovalo by ani současné Rusko.
A právě Mišustin to kompenzuje.
A právě obrovský důraz na rozvoj průmyslu a technologií ukazuje, jak to dělá.
No a podívejme se, co řekl při zahájení zmíněného zasedání.
„Důsledně postupujeme vpřed v hlavních směrech. Především jde o modernizaci a rozšiřování výrobních kapacit, vytváření vlastních průlomových technologií a aktivní zavádění výroby širokého spektra vědecky náročných produktů, jejichž ekvivalenty jsme dříve neměli. To umožňuje zvyšovat nezávislost Ruska v kriticky důležitých oblastech
Na minulém strategickém zasedání jsme projednali stav věcí v řadě klíčových sektorů. Dnes se zaměříme na otázky realizace tří národních projektů, které jsou zaměřeny na řešení rozsáhlých úkolů – od posílení zemědělsko-průmyslového komplexu až po vývoj inovativních dopravních systémů.“
No, co se týče zemědělsko-průmyslového komplexu, je to jasné, zejména za současných podmínek. Klimatická (nemám na mysli tolik to proslulé oteplování, jako spíše
známý jev „El Niño“) a logistická krize výrazně zvýšily význam tohoto odvětví.
Snížení dodávek obilí a hnojiv na světový trh se ještě projeví a my musíme být na tuto situaci
co nejlépe připraveni.
Ano, obilí a hnojiv máme dostatek, ale pokud světové ceny vzrostou, vznikne silná tendence prodat více, než si můžeme dovolit. A právě zde mohou technologie sehrát mimořádně důležitou roli, a to jak pro zvýšení ziskovosti exportu, tak pro lepší uspokojení domácí poptávky. Mišustin k tomu poznamenává: „ Pro potřeby chovu hospodářských zvířat rozšiřujeme v regionech výrobu celého sortimentu krmných doplňků a pro zvýšení kvality potravin – různých potravinářských složek. Odpovídající velká výrobní zařízení na aminokyseliny, enzymy a kvasinky již vznikají v Tatarstánu, v Belgorodské, Voroněžské, Moskevské, Tulské, Jaroslavské a dalších oblastech.“
O dopravních systémech se ani nedá úplně jednoduše mluvit, stačí si vzpomenout
na jedno přísloví o „hlupácích a silnicích“. A celá ta záležitost se sankcemi naznačuje, že potřebujeme vlastní technologie a výrobu letadel, vysokorychlostních železnic i dopravu
v arktické zóně.
Třetím velkým projektem je bezpilotní letectví. I zde je vše jasné, protože je zřejmé, že válkou na území Ukrajiny (která je v širším smyslu pokračováním občanské války staré více než sto let) to neskončí. Naše role v geopolitice se neustále zvyšuje (západní tisk již píše o „rozdělení světa mezi tři“ na konferenci APEC v Šen-čenu), a to znamená, že musíme nést odpovědnost za pořádek nejen na našem území, ale i na území našich spojenců.
A v dnešních podmínkách je to bez bezpilotních technologií nemožné.
Celkově lze říci, že Mišustin pokračuje v boji za rozvoj a své úvodní slovo uzavírá optimistickým tvrzením: „Navrhuji nyní podrobně analyzovat v každém z těchto směrů vytvořené řetězce vědecké a průmyslové spolupráce, používané modely řízení a stanovit soubor opatření k udržení nabyté dynamiky. Máme dostatečný potenciál i všechny zdroje k tomu, abychom splnili úkol stanovený prezidentem, jímž je dosažení technologického prvenství a suverenity v kriticky důležitých odvětvích naší ekonomiky.“
A nějak se mi strašně chce Mišustinovi věřit!
Zdroj: https://t.me/khazinml/13989
Naposledy upravené: