Během nám známé historie lidé často popisovali mnoho vlastností jako výlučně lidských - takových, kterými se lišíme od zvířat.
Jenže, stejně jako u článků o tom, jak zase někdo něco ukradl, zkazil apod., lidé píšou "No jo, Češi..." nebo "To se může stát jedině v Česku...", zatímco se jedná o situace a lidské vlastnosti a pochybení, která se stávají všude na světe a jinde třeba i mnohem více...
Stejně jako úsměv u lidí není garancí dobrého člověka, i třeba takoví roztomilí delfíni zabíjí pro zábavu, unášejí si navzájem ženy a mají svoje skupiny organizovaného zločinu.
Dokonce i jemně skousnou jedovatou rybu, která uvolní trochu jedu (plná dávka by mohla být smrtelná) a jsou v narkotickém stavu opojení, také řečeno zfetovaní.
Dokonce jsem našel i články o osamělém a zřejmě sexuálně frustrovaném delfínovi, který napadá u japonských břehů lidské plavce.
A například přesto, že lidé si myslí, že holubi jsou špinaví a hloupí, tak si velice dobře pamatují lidi a jejich činy.
Možná, že si dokáží zapamatovat a rozpoznat lidi i lépe, než někteří z nás.
Na balkoně často suším prádlo a i když vídám holuby většinou jinde, tak občas si nějaký holub sedne hned vedle prádla na zábradlí nebo dokonce na místo nad sušák.
Nikdy prádlo nijak nepotřísnili. (A já je nikdy neplašil.)
Před chvílí jsem zhlédl video a našel jsem k tomu i články o ženě, kterou zabila slonice a pak znovu na pohřbu té ženy slonice znovu zaútočila na její tělo. Skupina slonů dokonce zničila dům zesnulé ženy a poškodila tři okolní domy.
Nikdo jiný nebyl zraněn. Ani u studny, kde byla žena napadena a ani později na pohřbu, kde byla znovu podupána.
Dle nepotvrzených informací zesnulá žena patřila, či napomáhala skupině pytláků, kteří usilovali o slůně patřící výše zmíněné slonici.
Opičí klany mezi sebou běžně do krve válčí. Je jedno, kdo je v právu. Důležité je, do které bandy kdo patří.
Po bitvě svým zraněným druhům přikládají na rány léčivé byliny. Objímají se, vybírají si hmyzí havěť ze srsti (to jediné většinou lidé nedělají, protože nemívají tolik srsti ni hmyzí havěti
.
Šimpanzi provozují prostituci, válčí spolu někdy i snad ještě brutálněji, než někteří lidé.
Dokonce loví některé druhy opic na maso.
Drobní ptáci mezi sebou spolupracují a varují se navzájem před nebezpečím, těmto voláním dle výzkumů japonského vědce, který zkoumá řeč ptáků snad již dvacet let (a nalezl v ní jednoduchou gramatiku) dokonce zjistil, že této řeči rozumí například i veverky.
Vzájemně se varují, ale někdy jsou také ptáčci pěkně vyčůraní a zahlásí, že se blíží predátor ale přitom jde jen o úmysl sesbírat krmi tam, kde ji ostatní nechali, kde byli a letěli, či běželi se schovat.
Zároveň umí lhát i způsobem, že křičí, že se blíží například káně (nebo jiný podobný dravec), aby zahnali na útěk žlunu, která je většinou větší než veverka a samozřejmě mnohem větší než sýkorka (které tento vědec zkoumá nejvíc) nebo například vrabec.
Do všech a mnoha další příběhů bychom si mohli snadno dosadit lidské aktéry a jistě bychom našli velice podobné chování ať už mezi sousedy nebo ve světové politice.
Mohl bych vypsat seznam schopností, které zvířata mají, ať už dokonce lepší, než lidé a nebo sic zdaleka ne na takové úrovni, jako my, nicméně stále hodné zmínky, vypisovat více o jejich sociálním chování, vazbách atd., ale asi jste již dávno pochopili moji pointu.
Tohle vše mě vede ke dvou dalším myšlenkám:
a) Pokud by lidstvo selhalo a dokázalo se navzájem vyhubit, je dost možné, že by nás i teoreticky mohl nahradit jiný druh.
(Ať už hned příště nebo po některém z dalších marných pokusů.)
b) A tato otázka je mnohem aktuálnější a podstatnější: Jaký vliv má člověk na chování zvířat tím, co ukládá do noosféry a tím, jak se chová k ostatním lidem a samozřejmě i ke zvířatům a přírodě?
Bylo by zajímavé i zjistit, jaký vliv má stav lidstva a naše činy i na chování zvířat mezi sebou a též je nasnadě, že mnohé nehmotné bytosti, které tlačí lidem na psychiku, mohou stejně tak tlačit na psychiku zvířatům a ponoukat je - viz opět zpátky začátku bodu b.
Pokud jste dočetli až sem, tak děkuji za pozornost a rád si přečtu Vaše myšlenky k tématu.
Jenže, stejně jako u článků o tom, jak zase někdo něco ukradl, zkazil apod., lidé píšou "No jo, Češi..." nebo "To se může stát jedině v Česku...", zatímco se jedná o situace a lidské vlastnosti a pochybení, která se stávají všude na světe a jinde třeba i mnohem více...
Stejně jako úsměv u lidí není garancí dobrého člověka, i třeba takoví roztomilí delfíni zabíjí pro zábavu, unášejí si navzájem ženy a mají svoje skupiny organizovaného zločinu.
Dokonce i jemně skousnou jedovatou rybu, která uvolní trochu jedu (plná dávka by mohla být smrtelná) a jsou v narkotickém stavu opojení, také řečeno zfetovaní.
Dokonce jsem našel i články o osamělém a zřejmě sexuálně frustrovaném delfínovi, který napadá u japonských břehů lidské plavce.
A například přesto, že lidé si myslí, že holubi jsou špinaví a hloupí, tak si velice dobře pamatují lidi a jejich činy.
Možná, že si dokáží zapamatovat a rozpoznat lidi i lépe, než někteří z nás.
Na balkoně často suším prádlo a i když vídám holuby většinou jinde, tak občas si nějaký holub sedne hned vedle prádla na zábradlí nebo dokonce na místo nad sušák.
Nikdy prádlo nijak nepotřísnili. (A já je nikdy neplašil.)
Před chvílí jsem zhlédl video a našel jsem k tomu i články o ženě, kterou zabila slonice a pak znovu na pohřbu té ženy slonice znovu zaútočila na její tělo. Skupina slonů dokonce zničila dům zesnulé ženy a poškodila tři okolní domy.
Nikdo jiný nebyl zraněn. Ani u studny, kde byla žena napadena a ani později na pohřbu, kde byla znovu podupána.
Dle nepotvrzených informací zesnulá žena patřila, či napomáhala skupině pytláků, kteří usilovali o slůně patřící výše zmíněné slonici.
Opičí klany mezi sebou běžně do krve válčí. Je jedno, kdo je v právu. Důležité je, do které bandy kdo patří.
Po bitvě svým zraněným druhům přikládají na rány léčivé byliny. Objímají se, vybírají si hmyzí havěť ze srsti (to jediné většinou lidé nedělají, protože nemívají tolik srsti ni hmyzí havěti
.Šimpanzi provozují prostituci, válčí spolu někdy i snad ještě brutálněji, než někteří lidé.
Dokonce loví některé druhy opic na maso.
Drobní ptáci mezi sebou spolupracují a varují se navzájem před nebezpečím, těmto voláním dle výzkumů japonského vědce, který zkoumá řeč ptáků snad již dvacet let (a nalezl v ní jednoduchou gramatiku) dokonce zjistil, že této řeči rozumí například i veverky.
Vzájemně se varují, ale někdy jsou také ptáčci pěkně vyčůraní a zahlásí, že se blíží predátor ale přitom jde jen o úmysl sesbírat krmi tam, kde ji ostatní nechali, kde byli a letěli, či běželi se schovat.
Zároveň umí lhát i způsobem, že křičí, že se blíží například káně (nebo jiný podobný dravec), aby zahnali na útěk žlunu, která je většinou větší než veverka a samozřejmě mnohem větší než sýkorka (které tento vědec zkoumá nejvíc) nebo například vrabec.
Do všech a mnoha další příběhů bychom si mohli snadno dosadit lidské aktéry a jistě bychom našli velice podobné chování ať už mezi sousedy nebo ve světové politice.
Mohl bych vypsat seznam schopností, které zvířata mají, ať už dokonce lepší, než lidé a nebo sic zdaleka ne na takové úrovni, jako my, nicméně stále hodné zmínky, vypisovat více o jejich sociálním chování, vazbách atd., ale asi jste již dávno pochopili moji pointu.
Tohle vše mě vede ke dvou dalším myšlenkám:
a) Pokud by lidstvo selhalo a dokázalo se navzájem vyhubit, je dost možné, že by nás i teoreticky mohl nahradit jiný druh.
(Ať už hned příště nebo po některém z dalších marných pokusů.)
b) A tato otázka je mnohem aktuálnější a podstatnější: Jaký vliv má člověk na chování zvířat tím, co ukládá do noosféry a tím, jak se chová k ostatním lidem a samozřejmě i ke zvířatům a přírodě?
Bylo by zajímavé i zjistit, jaký vliv má stav lidstva a naše činy i na chování zvířat mezi sebou a též je nasnadě, že mnohé nehmotné bytosti, které tlačí lidem na psychiku, mohou stejně tak tlačit na psychiku zvířatům a ponoukat je - viz opět zpátky začátku bodu b.
Pokud jste dočetli až sem, tak děkuji za pozornost a rád si přečtu Vaše myšlenky k tématu.
