Film "Santiniho jazyk"

[Anjuška]

Po obvyklém "pročištění" filmu od zevšeobecněných prostředků řízení (ZPŘ):

• na 3. prioritě ZPŘ - ideologické, v tomto případě podsouvání obdivu k "všemocnému" zákulisnímu řízení šlechtěním vyčerpaného nástroje,
• na 5. prioritě ZPŘ - genetické, tzn. "zavádějících kulis současnosti" jako jsou návykové omamné látky, tzn. adrenalin, smilstvo, alkohol, tabák, hrubá slova, atd.,

vidím lákavou upoutávku světového střediska znacharů. Dokonce až takovou, že se už lehce dotýká trojjedinosti Matérie-Informace-Míra (MIM), která se neznatelně táhne celým dějem a je zdůrazněna jeho závěrem.
Vše podkresleno podmanivou hudbou a nadčasovými záběry "našich" nejkouzelnějších chrámů s možným vysvětlením mimořádného duchovního naladění jejich tvůrce.

Proč tak najednou? Snaha získat "novou krev" na svou stranu dříve, než bude pozdě, nebo smířlivá, okolnostem přiměřená, dočasná nabídka podílu na řízení těm, co po staletí "poměrně prospívali", aniž by věděli proč?