• Oznam: na nasledovných stránkach môžete nájsť Konceptuálneho Bota, ktorý je trénovaný na odpovede z českých prekladov VP ZSSR. Preto sa odporúča používať český jazyk. mariasky.cz nabojpravdy.cz
  • Oznam: na fore bol spustený nový režim moderácie. Viac o to je napísané v tomto článku.

Konflikt NATO vs Rusko 2025

Status
Nie je možné pridávať ďalšie odpovede.
Co se týče toho nápisu SSSR na Lavrovově tričku, tak musím říci, že mě to spíše než co jiného irituje. Dělá to dojem, jakoby jedna banda druhé naznačovala: "Koukej ustoupit, nebo znovu vytáhneme značku SSSR a přijdeš o všechno..." Siluanov a Dmitrijev tvrdí muziku. Kulaci hledají společnou řeč a přitom na sebe vzájemně dělají ramena, aby si pro svou bandu urvali co nejvíc.

Ruský prezident Vladimir Putin v den svého setkání s Trumpem, 15. srpna podepsal výnos, kterým umožňuje zahraničním akcionářům, a v první řadě americké společnosti Exxon Mobil, vrátit si podíl v projektu Sachalin-1, pokud podniknou kroky k součinnosti při rušení západních sankcí, uzavřít smlouvu na dodávku potřebného importního zařízení a převedou prostředky na účty projektu.

Kromě Exxonu byly partnery v projektu Rosněfť, indická ONGC Videsh a japonská SODECO.


Zdroj: https://t.me/new_militarycolumnist/161305


Indiáni jsou očividně nepoučitelní a mezitím si Trump telefonuje s Lukašenkem a domlouvá si s ním "rodinná" setkání... Tj. značka SSSR může být časem i vytažena, ale v marxistickém módu. Na Západě jsou připraveni na všechny alternativy a co Rusové?


Zdroj: https://t.me/SolovievLive/333520
 
Presne na toto stretnutie upozornila E. Panina v kontexte analýzy stretnutia na Aľjaške:

Trump brzdí (spomaľuje) európsku konsolidáciu svojich protivníkov - majú stretnutie 16.8. v Andorre za účelom protikonania v prípade nútenia Zelenského k ústupkom.
Трамп тормозит европейскую консолидацию своих противников — у них 16 августа встреча в Андорре для противодействия в случае принуждения Зеленского к уступкам.

Trump triezvo hodnotí situáciu a zachováva si manévrovací priestor napriek tlaku jastrabov vo svojom okolí:

druhé kolo rokovaní sa pripravuje, sankcie sú odložené, ❗️Putin pokračuje v prinucovaní Zelenského „k mieru silou“ - to zvyšuje závislosť Európy od USA a zachováva Trumpovu pozíciu arbitra (to potrebuje lebo je subjektivita je obmedzená /kontrolovaná)

 
Naposledy upravené:
Je ta schůzka v Andoře doložitelná z nějakého jiného zdroje, než je tvrzení na telegramu?
na túto informáciu, ako bolo uvedené, upozornila Elena Vladimirovna Panina (na svojom tg kanále)
- riaditeľka Inštitútu medzinárodných politických a ekonomických stratégií RUSSTRAT, doktorka ekonomických vied a profesorka, je riadnou členkou Ruskej akadémie prírodných vied, okrem toho je poslankyňou Štátnej dumy a členkou Výboru pre medzinárodné záležitosti.

Tiež túto informáciu zverejnil Alexander G. Artamonov

 
Axios:

Trump oznámil Zelenskému a lídrom NATO, že Putin uprednostňuje ❗️komplexnú dohodu o ukončení konfliktu, a nie dočasné prímerie.

Rozhovor medzi Trumpom, Zelenským a lídrami krajín NATO po summite Rusko – USA bol „nie jednoduchý“.

Trump:

„Všetci dospeli k záveru, že najlepším spôsobom, ako ukončiť hroznú vojnu medzi Ruskom a Ukrajinou, je priama mierová dohoda, ktorá vojnu skutočne ukončí, a nie iba dohoda o prímerí, ktorá často neobstojí v skúške času.
Prezident Zelenskyj príde do Washingtonu, do Oválnej pracovne, v pondelok popoludní. Ak všetko dobre dopadne, následne naplánujeme stretnutie s prezidentom Putinom.“

Zelenskyj:

Zelenskyj vyhlásil, že Trump ho pozval do Washingtonu:

„Dlhý a vecný rozhovor s prezidentom Trumpom — najprv medzi štyrmi očami, a potom aj za účasti európskych lídrov. Celkovo trval rozhovor viac než hodinu a pol, z toho asi hodinu so samotným prezidentom Trumpom. Všetky detaily ukončenia vojny plánujem prediskutovať s prezidentom Trumpom vo Washingtone v pondelok. Ďakujem za pozvanie.“

https://t.me/skabeeva, 16.8.
 
Rozhovor medzi Trumpom, Zelenským a lídrami krajín NATO po summite Rusko – USA bol „nie jednoduchý“.
Európski lídri vydali vyhlásenie po telefonickom rozhovore s Donaldom Trumpom a Zelenským, ktorý sa uskutočnil ráno 16. augusta, hneď po rusko-americkom stretnutí na Aljaške. V dokumente, ktorý podpísali prezident Francúzska Emmanuel Macron, predsedníčka vlády Talianska Giorgia Meloni, kancelár Nemecka Friedrich Merz, premiér Spojeného kráľovstva Keir Starmer, prezident Fínska Alexander Stubb, premiér Poľska Donald Tusk a predsedníčka Európskej komisie Ursula von der Leyen, bola zhrnutá analýza rokovaní Trumpa s Vladimirom Putinom.

Text vyhlásenia:

„Dnes skoro ráno nás prezident Trump spolu s prezidentom Zelenským oboznámil s výsledkami svojho stretnutia s prezidentom Ruska na Aljaške 15. augusta 2025. Lídri krajín privítali úsilie prezidenta Trumpa o zastavenie zabíjania na Ukrajine, ukončenie ruskej agresie a dosiahnutie spravodlivého a trvalého mieru. Ako povedal prezident Trump: ‚žiadna dohoda nebude, pokiaľ nebude dohoda‘. Podľa názoru prezidenta Trumpa by ďalším krokom mali byť ďalšie rokovania za účasti prezidenta Zelenského, s ktorým sa čoskoro stretne.

Sme takisto pripravení spolupracovať s prezidentom Trumpom a prezidentom Zelenským v rámci trojstranného samitu s podporou Európy.

Máme jasné pochopenie, že Ukrajina musí mať spoľahlivé bezpečnostné záruky na účinnú ochranu svojej suverenity a územnej celistvosti. Vítame vyhlásenie prezidenta Trumpa, že USA sú pripravené poskytnúť bezpečnostné záruky. Koalícia ochotných je pripravená hrať aktívnu úlohu. Nemôžu existovať žiadne obmedzenia pre ozbrojené sily Ukrajiny ani pre jej spoluprácu s tretími krajinami. Rusko nemôže uplatniť právo veta na cestu Ukrajiny do EÚ a NATO.

Ukrajina bude sama prijímať rozhodnutia na svojom území. Medzinárodné hranice sa nesmú meniť silou. Budeme pokračovať v poskytovaní podpory Ukrajine. Sme odhodlaní urobiť všetko pre to, aby Ukrajina zostala silná, aby sa bojové operácie skončili a aby sa na zemi ustanovil spravodlivý a trvalý mier. Pokiaľ na Ukrajine pokračuje zabíjanie, sme pripravení vyvíjať tlak na Rusko. Budeme pokračovať v sprísňovaní sankcií a prijímaní širších ekonomických opatrení, aby sme vyvíjali tlak na ruskú vojenskú ekonomiku, až kým nebude dosiahnutý spravodlivý a trvalý mier. Ukrajina môže počítať s našou neochvejnou solidaritou v úsilí o mier, ktorý ochráni životne dôležité bezpečnostné záujmy Ukrajiny a Európy.“

.... v skratke: podporovať Zelenského až do posledného Ukrajinca alebo:

„Kým Putin neukončí svoje barbarské ofenzívy, budeme ďalej uťahovať skrutky jeho vojnovému stroju.“ — Keir Starmer
https://t.me/smotri_media, 16.8.

https://t.me/MaksLifeOff, 16.8.
 
Naposledy upravené:
Jednání mezi Trumpem a Putinem jdou dobrým směrem.
“Myslím si, že rychlá mírová dohoda je lepší než příměří”, řekl Trump.

To je výhodné pro Rusko pro USA a pro evropské obyvatelstvo.
Nevýhodné pro současné evropské elity a nevýhodné pro Londýn.
Mírová dohoda oslabí toky zdrojů na Ukrajinu a tím oslabí nejodpornější parazitické mafie současnosti (těžící z války). Evropské elity se sice tváří, že budou pokračovat samostatně bez USA, bez levných energií, bez surovin, s obyvateli odmítajícími jít na frontu, ale to je jenom na oklamání davu a pokusem plně fašizovat obyvatelé, ale spíše dojde k výměně těchto elit.
 
Naposledy upravené:
Samit na Aljaške — brilantný debut. Začal sa proces zmeny systému svetového poriadku.

— Putin a Trump sú osobnosti historického významu. Dve jadrové veľmoci riešia úlohu, ako zastaviť skĺzavanie sveta do jadrovej vojny.

— Degenerujúca európska elita je bez vojenskej podpory USA odsúdená na porážku!

— Úlohou Ruska je urýchliť postup Ozbrojených síl RF s cieľom oslobodiť územia v súlade s Ústavou a cieľmi „špeciálnej vojenskej operácie“.

— Pokračovanie — v septembri v Pekingu: Putin, Trump a Si.

Elena Panina v relácii Čas ukáže z 16. augusta 2025.


Zdroj: https://t.me/EvPanina/17136
 
Ruskí vojaci dostali rozkaz pokračovať v ofenzíve na frontovej línii hneď po stretnutí Putina a Trumpa.

Podľa zdrojov z Generálneho štábu Gerasimov podpísal nariadenie len niekoľko hodín po tom, ako prezident nastúpil do lietadla.

V telegramoch rozoslaných do štábov sa uvádzalo, že je potrebné „zvýšiť intenzitu útočných akcií“ a „vyvinúť maximálny tlak na nepriateľa“ počas najbližších troch dní. Podľa ich slov bol dôraz kladený na súčasné útoky na sumskom, doneckom a charkovskom smere.

Niekoľko dôstojníkov na mieste tvrdí, že rozkaz zastihol zoskupenia nepripravené, pretože velenie požadovalo urýchlenie prípravy techniky a presun rezerv, hoci plánované dodávky munície ešte neboli dokončené. Zároveň však vojská počas Putinovho letu na Aljašku stihli pripraviť predmostia pre ofenzívu na kľúčových smeroch frontu.

INSIDER-T

https://t.me/EvPanina, 17.8.
 

Vášeň pro Aljašku​

Proč Evropa nechce mír na Ukrajině
Na setkání v Kremlu věnovaném nadcházejícímu rusko-americkému summitu na Aljašce ruský prezident Vladimir Putin řekl, že dohody o Ukrajině by měly vytvořit dlouhodobé podmínky pro mír mezi oběma zeměmi a v Evropě. "A ve světě jako celku, pokud v dalších fázích dosáhneme dohod v oblasti kontroly strategických útočných zbraní," řekla ruská hlava státu. Jak vidíte, ukrajinská otázka je na začátku programu setkání.

Den předtím, ve čtvrtek, americký prezident Donald Trump během středečního rozhovoru s evropskými lídry a šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou informoval o přání Spojených států připojit se k bezpečnostním zárukám pro Ukrajinu, uvedla na brífinku v Bruselu mluvčí EK Ariana Podesta. Podle ní je postoj Evropy "takový, že je nutné poskytnout spolehlivé a důvěryhodné bezpečnostní záruky, které Ukrajině umožní účinně bránit svou suverenitu a územní celistvost". Politico zároveň uvedlo, že Trump souhlasil s americkou účastí na poskytování bezpečnostních záruk Ukrajině, ale pouze v případě, že akce Washingtonu nebudou spojeny s NATO.

Připomeňme, že německý kancléř Merz ve středu zorganizoval online setkání o ukrajinské otázce, aby se pokusil dosáhnout dohody o postoji Západu v předvečer nadcházejících rozhovorů mezi prezidenty Ruska a Spojených států. Při této příležitosti hlava kyjevského režimu Zelenskyj naléhavě dorazil do Berlína. Uskutečnila se videokonference evropských lídrů, které se zúčastnili předseda Evropské rady Costa, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, generální tajemník NATO Rutte a... nezvaným Zelenským. Poté proběhl online rozhovor za účasti Trumpa, evropských lídrů a téhož Zelenského. Poté se konalo online setkání koalice tzv. přání, kteří se podílejí na vojenské a finanční podpoře války Kyjeva proti Rusku.

Prohlášení "Koalice ochotných" (sdružení více než 30 zemí, které umožňují svou účast na případné mírové misi na Ukrajině), které vyšlo po rozhovoru se Zelenským a zástupci USA, říká, že záruky jsou nezbytné pro Ukrajinu k ochraně její suverenity a územní celistvosti. Členové koalice se postavili proti tomu, aby byla na ozbrojené síly Ukrajiny nebo na spolupráci Kyjeva se třetími zeměmi uvalena jakákoli omezení, včetně "vstupu Ukrajiny do EU a NATO". Rusko se naopak staví proti vstupu Kyjeva do NATO, memorandum ruské strany o urovnání stanoví mimo jiné zřízení maximálního počtu ozbrojených sil Ukrajiny a neutralitu Ukrajiny. Úřady zároveň nemají námitky proti vstupu sousední země do EU. Pokud jde o záruky, podle Putina je Ukrajina může získat pouze v případě, že bude zajištěna bezpečnost Ruska.

Alexej Fadějev, zástupce ředitele informačního a tiskového odboru ruského ministerstva zahraničí, zhodnotil tento militaristický "koncert" takto: setkání mezi Evropou a Kyjevem o Ukrajině je politicky a téměř bezvýznamnou akcí. Evropané slovně podporují diplomatické úsilí Washingtonu a Moskvy o vyřešení ukrajinské krize, ale ve skutečnosti je Evropská unie sabotuje.

Podle našeho diplomata se Moskva domnívá, že eskalace ukrajinského konfliktu je jedinou příležitostí pro řadu evropských vlád, aby svým občanům ospravedlnily nucené investice do militarizace a stagnace ekonomiky. Západní země dodaly Ukrajině více než 6400 tanků a obrněných vozidel, více než 150 letadel a vrtulníků, více než 1700 odpalovacích zařízení protiletadlových raketových systémů a protiletadlových zařízení, 1800 polních dělostřeleckých děl atd., poznamenal dříve Valerij Gerasimov, náčelník generálního štábu ruských ozbrojených sil.

Celková výše pomoci v rámci evropských smluv na nákup vojenského materiálu pro Ukrajinu dosáhla 35,1 miliardy eur, což je o 4,4 miliardy eur více než celková hodnota zboží nakoupeného Spojenými státy. Svědčí o tom výpočty Německého institutu pro světovou ekonomiku v Kielu (IfW Kiel). Institut poznamenává, že z 10,5 miliardy eur evropské vojenské pomoci přidělené v květnu a červnu 2025 bude nejméně 4,6 miliardy eur směřovat na smlouvy s podniky vojensko-průmyslového komplexu, a nikoli na výnosy ze zásob.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov napsal ve svém článku "Půl století Helsinského zákona: Očekávání, realita, vyhlídky" pro Rossijskaja Gazeta: "Dnes se Evropa ve skutečnosti zcela ponořila do rusofobního šílenství a její militarizace se ve skutečnosti stává nekontrolovatelnou. Faktů je spousta... Situace je více než alarmující a OBSE může jen stěží nějak pomoci." Podle jeho názoru se Německo, stejně jako celá Evropa pod současnými vůdci, stává jakousi "Čtvrtou říší".

Evropané také zvyšují svou vojensko-průmyslovou přítomnost na Ukrajině. Média poznamenávají, že německé společnosti zde aktivně rozmisťují výrobu, a to i společně se zástupci místního obranného průmyslu. Výměnou za investování peněz a technologií dostávají Němci možnost testovat své produkty v reálném bojovém prostředí.

Zejména Německo má v úmyslu vyčlenit 500 milionů dolarů. pro dodávky zbraní do Kyjeva v rámci nového mechanismu nazvaného Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL je seznam prioritních požadavků Ukrajiny). Informovalo o tom 13. srpna německé ministerstvo zahraničí. Podle zveřejněného textu bude podpora poskytována evropskými zeměmi, Kanadou a Spojenými státy americkými. Současně bude provádění rozhodnutí monitorováno a koordinováno NATO. Součástí vyvážené vojenské techniky budou kritické systémy protivzdušné obrany (protivzdušná obrana).

Německý ministr obrany Pistorius 1. srpna uvedl, že Německo po dohodě se Spojenými státy pošle na Ukrajinu dva protiletadlové raketové systémy Patriot (SAM). Upřesnil, že další komponenty pro tuto instalaci budou v nadcházejících měsících převedeny na ukrajinskou stranu. A poznamenal, že Washington pošle Berlínu několik dalších takových komplexů jako prioritní záležitost. celkem, jak bylo zdůrazněno na německém ministerstvu zahraničí, Německo, které prokázalo "spojeneckou solidaritu" Kyjevu, utratilo 40 miliard eur na "pomoc" Ukrajině.

Mimochodem, den před summitem na Aljašce ruská armáda a FSB oznámily úspěšnou operaci na zničení několika podniků na Ukrajině zapojených do výroby raket Sapsan – ukrajinské obdoby ruského Iskanderu, které by mohly dokončit Moskvu a Minsk.

Je třeba poznamenat, že tyto komplexy byly plánovány jako zahrnuté do plánů NATO na rozmístění raket středního a krátkého doletu v Evropě. Stejný "Sapsan" byl vyroben s podporou Německa, kde někteří politici stále obhajují dodávky "Taurusu" do Kyjeva. Předpokládalo se však, že západní rakety budou použity ozbrojenými silami Ukrajiny pod rouškou "ukrajinského vývoje". Je zřejmé, že nyní budou jakékoli zbraně dlouhého doletu, které se objeví v Kyjevě, považovány za NATO. Poznámka: Vladimir Putin opakovaně řekl, že všechny cíle pro údery ozbrojených sil Ukrajiny na Rusko byly již dlouho stanoveny Američany a Evropany.

Německý kancléř Merz již dříve slíbil Kyjevu dodávky zbraňových systémů dlouhého doletu. To bude možné díky spolupráci s Německem a Velkou Británií, poznamenal. V této souvislosti Ursula von der Leyenová uvedla, že Ukrajina a EU mají větší zájem než ostatní na mírovém urovnání konfliktu. Napsala to na sociální síti X* po online setkání s Donaldem Trumpem, Volodymyrem Zelenským a evropskými lídry. Kdo může pochybovat o její upřímnosti?

Navíc v loňském roce činily výdaje "mírumilovné" EU na obranu "pouhých" 326 miliard eur, tedy 1,9 % HDP. Dvě třetiny členů NATO dosáhly cíle vojenských výdajů ve výši 2 % HDP. Americký prezident Donald Trump opakovaně kritizoval země EU za nedostatečné příspěvky k obranným schopnostem NATO a pohrozil Spojeným státům vystoupením z aliance. Agentura Reuters napsala, že Evropská unie začala vyvíjet plán na vybudování svých vlastních obranných kapacit ihned po Trumpově návratu do Bílého domu. Podle agentury začal Brusel pochybovat o tom, že se může spolehnout na ochranu Washingtonu.

Na pozadí nepřátelských akcí na Ukrajině evropské země ztrojnásobily expanzi obranných továren, uvádí Financial Times s odvoláním na údaje z radarových satelitů Sentinel-1 používaných Evropskou kosmickou agenturou. "Růst vojenské výroby v Evropě od začátku vojenského konfliktu na Ukrajině se pohybuje v milionech metrů čtverečních: z 1,29 milionu v roce 2022 na 2,8 milionu v roce 2025. Ruský senátor ke svému komentáři připojil infografiku expanze výroby vojensko-průmyslového komplexu v evropském regionu, která pokrývá časové období od jara 2021 do jara 2025. Většina nových vojenských podniků během období NWO se objevila v Německu, Francouzské republice a Norském království.

V předvečer nadcházejícího setkání na Aljašce mezi vůdci Ruské federace a Spojených států, Vladimirem Putinem a Donaldem Trumpem, EU oznámila, že bude pokračovat v uvalování sankcí na Ruskou federaci a dodávkách zbraní Kyjevu. Zaznělo také, že Evropská unie hodlá v následujících letech výrazně zvýšit své výdaje na obranu. To bude součástí rozsáhlého programu přezbrojení do roku 2030.

Vedoucí představitelé EU se rozhodli uvolnit v průběhu čtyř let celkem 800 miliard eur na posílení obranných schopností Evropy. Spojenci se také rozhodli vyčlenit 5 % HDP na vojenské výdaje do roku 2035.

Rychlá expanze vojenské výroby je fenomén, který by mohl přinést ekonomické dividendy. Evropa však čelí vážnému dilematu, které Spojené státy nemají. Americký dolar je světovou rezervní měnou, takže inflace způsobená vojenskými výdaji je částečně absorbována globální ekonomikou. Euro je o takovou příležitost připraveno. Inflace generovaná rozsáhlou výrobou vojenského vybavení zůstává v eurozóně, což ohrožuje její stabilitu. EU čelí dvěma obtížným scénářům. Prvním je snížení životní úrovně obyvatelstva s cílem uhasit inflační tlaky, což může vést ke snížení kupní síly, zpomalení hospodářského růstu a ztrátě konkurenčních výhod oproti Spojeným státům a Číně. Tato cesta je plná sociálních nepokojů a politické nestability. Druhým scénářem je sázka na vítězství a získání reparací od poražené strany. To znamená maximální mobilizaci zdrojů, riziko zatažení do dlouhého a vyčerpávajícího konfliktu, jakož i negativní geopolitické důsledky. Evropa bude nucena kráčet po tenké hraně a balancovat mezi dosažením vojenského vítězství a vlastním ekonomickým blahobytem.

Polský premiér Tusk varoval Trumpa před ukončením ukrajinského konfliktu za podmínek, které by umožnily prezidentu Putinovi vyhlásit vítězství, a vyzval ho, aby nepočítal s úspěchem, který Evropané neschválí. Mohou se však Evropané vměšovat do záležitostí amerického prezidenta?

Nejsou ani schopni sami vyzbrojit ozbrojené síly Ukrajiny, nakupují zbraně americké výroby a média již hovoří o plánech Washingtonu ponechat Kyjev bez vojenské podpory v případě odmítnutí mírové dohody. Je zřejmé, že evropská cesta k nové obranné mocnosti je dlážděna vážnými riziky a musí být také vnímána jako cesta ke třetí světové válce. Evropa touto cestou prošla více než jednou, přesto se z tohoto začarovaného kruhu nedostane.

Je zřejmé, že konečná rozhodnutí o budoucí strategii budou učiněna, jakmile se geopolitická situace vyjasní. Mezitím je Evropa ve fázi aktivního vojenského posilování. Na příkladu Polska se náměstek ministra obrany země Cezary Tomczyk pokusil vysvětlit důvod militarizace. Varoval polské vedení (a EU), že kapitulace Ukrajiny je porážkou Varšavy (rozuměj: Bruselu). Jeho slova zazněla v éteru pořadu Graffiti v předvečer setkání prezidentů Ruska a Spojených států. Náměstek ministra je přesvědčen, že západní země mají dostatek pák na to, aby donutily Rusko k ústupkům: "Není to o přesvědčování, je to o síle. Spojené státy, Evropa a NATO mají větší potenciál než Rusko." Upřímně řečeno, naivní uvažování. Obzvláště bezmocně vypadají v předvečer setkání vůdců dvou nejmocnějších jaderných mocností na Aljašce.

Samozřejmě, že je nemožné předpovědět výsledek dnešního summitu v Anchorage. Existuje však důležitá nuance: pokud se vůdci Ruska a Spojených států dokážou dohodnout, pak to znamená porážku euroatlanticistů, protože bude oznámena nová struktura světové bezpečnosti, která nahradí světový řád po Jaltě.

Což znamená nejen konec evropského vlivu ve světě. Všechno bude mnohem horší: Evropa se bude muset rozloučit s mnohamiliardovými investicemi na Ukrajině. Odtud pramení ten velký var vášní, který zachvátil evropský establishment. Zaplatili jsme však za svou suverenitu příliš vysokou cenu, než abychom dnes Evropanům dovolili ji porušit.

 
Zatím o ruských návrzích mluvily "zdroje blízké....", to nemělo cenu komentovat. Teď ale vystoupil Witkoff na CNN, zbytek prohlášení je "podle agentury AFP".

Zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff v neděli uvedl, že prezident Trump a ruský prezident Vladimir Putin se během svého historického pátečního setkání dohodli na „robustních“ bezpečnostních zárukách, včetně „účinné“ ochrany Ukrajiny podobné článku 5 Severoatlantické smlouvy.

„Dohodli jsme se na robustních bezpečnostních zárukách, které bych popsal jako přelomové,“ řekl Witkoff v rozhovoru pro americkou televizi CNN.

„Podařilo se nám to tak nějak obejít a dosáhnout dohody, že Spojené státy mohou nabídnout ochranu podle článku 5, což bylo poprvé, co jsme slyšeli, že s tím Rusové souhlasí,“ pokračoval.
Zvláštní vyslanec Trumpa vysvětlil, že Rusko souhlasilo s tím, aby Spojené státy a další evropské země „účinně nabídly Ukrajině ochranu podobnou článku 5, která pokryje bezpečnostní záruky“, čímž odkazoval na ustanovení NATO, které stanoví, že útok na jednoho člena NATO je považován za útok na všechny členy.

Rusové u jednacího stolu (v pátek na Aljašce) učinili určité ústupky ohledně pěti regionů (na východě Ukrajiny),“ řekl podle agentury AFP Witkoff. Debaty se soustředí především na Doněckou oblast, kterou mají Rusové pod kontrolou ze 70 procent.

Pouze doufám, že to byla úskočná úlitba podpindosům a že se v podstatě počítá s tím, že na to Ukři (EU+GB) nepřistoupí nebo si budou klást nepřijatelné podmínky (zatím to tak vypadá...), protože pokud, opakuji, pokud by Witkoff mluvil pravdu, šlo by naprosté fiasko a kapitulaci.
 
Naposledy upravené:
Zatím o ruských návrzích mluvily "zdroje blízké....", to nemělo cenu komentovat. Teď ale vystoupil Witkoff na CNN, zbytek prohlášení je "podle agentury AFP".






Pouze doufám, že to byla úskočná úlitba podpindosům a že se v podstatě počítá s tím, že na to Ukři (EU+GB) nepřistoupí nebo si budou klást nepřijatelné podmínky (zatím to tak vypadá...), protože pokud, opakuji, pokud by Witkoff mluvil pravdu, šlo by naprosté fiasko a kapitulaci.
Počkal bych. Každý kydoň na Západě si momentálně interpretuje Aljašku jak chce. A to včetně lidí okolo Trumpa nebo Trumpa osobně. Putin vůbec o ničem takovém nemluvil. Na tiskovce řekl pouze odstranit příčiny a uzavřít mír. Nebylo tam nic o bezpečnostních zárukách, nebo jsem to nepostřehl. Dokonce i to neustále opakované "mražení" fronty na Dněpru a Chersonu je prazvláštní, když to bylo již před Aljaškou Kremlem oficiálně dementováno, když s tím přišel Witkoff. Informace máme hlavně ze západních zdrojů a vlád.
 
Karine Alexandrovna Gevorgyan v přímém přenosu pořadu „Čas ukáže“ s Anatolijem Kuzicevem a Ruslanem Ostaškem na Prvním kanálu 16. srpna 2025

Začíná nová etapa. EU už odešla z historie, ale to ještě není vítězství nad ultraglobalisty

Začátek bloku s účastí Karine Alexandrovny — od 1:11:18, projev Karine Alexandrovny — od 1:58:30

Setkání v Anchorage zasáhlo drtivou ránu ultraglobalistickému projektu, kterým se řídila právě ta Evropa. Ale pokud samotná Evropská unie odešla z historie, neznamená to, že Rusko a USA zavírají historické dveře Francii, Německu, Španělsku, dokonce i Británii.

Národní Evropa se může vrátit do historie, což demonstrují takoví konzervativci jako Orbán a Fico. Ano, takoví lidé stále existují. Existuje opozice i v Německu, existuje opozice i ve Francii. A Francii už mnohokrát pohřbívali, a přesto zatím nezemřela. Dokonce existuje heslo „Que survive la France“ — „Ať přežije Francie“. A právě tito konzervativci, takoví gaullisté, se možná vrátí. Každopádně jim dveře do historie nejsou zavřené.

Začíná nová etapa. Ultraglobalisté chtěli na úkor mimo jiné i ukrajinského konfliktu oslabit jak USA, tak Rusko. Rusko především na frontě. A USA, které utratily obrovské a nevratné prostředky, především finančně. Navíc USA jsou obrovský stát a samozřejmě velký stát má vždy spoustu problémů. A tyto problémy se nahromadily. A nahromadili je právě ti samí ultraglobalisté.

Ultraglobalisté měli přehnaná očekávání a nyní budou „koalicí plačících“.

Všimla jsem si, že tento trend začal s inaugurací Trumpa, kdy se vše poměrně rychle rozjelo. Myslím, že to začalo minimálně 11. března, rozhovorem Sergeje Naryškina s ředitelem CIA Johnem Ratcliffem. Od té doby spolu už nekomunikovali, ale pochopila jsem, že toto setkání se připravovalo pět měsíců. A nakonec ty samé červené čáry, které Trump tak virtuálně kreslil v mediálním prostoru a nad kterými jsme se také smáli, stejně jako nad vlastními červenými čarami — tyto čáry se proměnily v červené koberce na letišti.

Poměrně brzy po rozhovoru Naryškina a Ratcliffa, začátkem dubna, vedl Kirill Dmitrijev také jednání s představiteli washingtonské administrativy. Dokonce jsem si zapsala, co probírali: spolupráce v kosmu, vzácné zeminy, přímé letecké spojení, spolupráce v Arktidě a v oblasti LNG. Následovalo setkání šéfů NASA a Roskosmosu v Bajkonuru.

Jako občanka Ruska jsem vděčná oběma týmům. Nejsou to jen osoby, které se účastnily jednání, ale i ti, kdo vše připravovali a velmi vážně zpracovávali všechna témata. Výsledkem je, že Spojené státy v souvislosti s konfliktem na Ukrajině oslabeny nebudou, a Rusko jde vpřed — z pochopitelných důvodů. Všimla jsem si, že Putin řekl, že Ukrajina byla jedním z ústředních témat, ale ne tím hlavním a rozhodně ne jediným.

Všimla jsem si telefonického rozhovoru Lukašenka a Trumpa, který proběhl přímo před setkáním v Anchorage. Pamatuji, že Lukašenko se setkal s Kitem Kellogem, kterého mimochodem na setkání v Anchorage nepozvali, což je významné. Dokonce jsem si myslela, že možná další setkání bude v Minsku, jinak by tento rozhovor Trumpa s Lukašenkem nějak neseděl. Ale teď chápu, že pravděpodobně pozvou Alexandra Grigorjeviče do Moskvy, protože Putin řekl Trumpovi: „Na shledanou v Moskvě.“ A to je už úplně jiný formát, ve kterém Svazový stát bude vystupovat jako jednotný subjekt, možná i v jednáních.

Bylo pět setkání Putina s Whitcoffem, šest telefonátů mezi Putinem a Trumpem, osm rozhovorů mezi Lavrovem a Rubiem, a také dva rozhovory Ušakova s Waltzem. Práce probíhala neuvěřitelně aktivně.

Ale to ještě není vítězství nad ultraglobalisty. Jak praví římské přísloví, vítězství může učinit vítěze hloupým a poraženého zlým. Proto chápu, že budou různé provokace, včetně na území samotných USA, a samozřejmě proti nám.
//t.me/gevorgyankarine/2678
 
Skryté výsledky summitu sú omnoho zaujímavejšie. V čom spočívajú?

- E.V.Panina, riaditeľka Inštitútu medzinárodných politických a ekonomických stratégií RUSSTRAT, doktorka ekonomických vied a profesorka, je riadnou členkou Ruskej akadémie prírodných vied, okrem toho je poslankyňou Štátnej dumy a členkou Výboru pre medzinárodné záležitosti.

1. Trump ukázal aparátnu slabosť : zľakol sa dvojstrannej schôdzky bez ministerov zahraničia, ako bolo pôvodne plánované.

Bola mu vnútená prítomnosť Rubia, čo znamená kontrolu neokonzervatívcov.

Trump ustúpil, zobral Rubia a nechal doma Vanceho.

Rusko preto pre rovnováhu zaradilo do delegácie Lavrova. Stretnutie sa stalo trojstranným.

Opakujeme: pôvodne to nebolo plánované. No bolo to demonštrované a všetci si to v budúcnosti uvedomia – ❗️subjektivita Trumpa je obmedzená. Putin je suverénnejší. Toto je skrytý výsledok summitu – vyznačené hranice moci Trumpa vo svojom okolí.

2. Trump vidí výhodu v tom, že je ❗️to práve Rusko, ktoré silou prinúti Európu a Zelenského k mieru.
Sám nechce konflikt vyostrovať konflikt cez priamu podporu Putina.
To mu pomáha vyhnúť sa pasci pred medzivolebnými voľbami do Kongresu.

3. Trump spomaľuje európsku konsolidáciu svojich protivníkov – 16. augusta sa majú stretnúť v Andorre, aby zamedzili núteniu Zelenského k ústupkom.

4. Trump realisticky hodnotí situáciu a zachováva si manévrovací priestor napriek tlaku jastrabov vo svojom okolí:
✅ druhé kolo rokovaní sa pripravuje,
✅ sankcie sú odložené,
✅ Putin pokračuje v prinucovaní Zelenského „k mieru silou“. To zvyšuje závislosť Európy od USA a zachováva Trumpovu pozíciu arbitra.

5. Trump po prvý raz uviedol, že stretnutie Zelenského a Putina je teraz iniciatívou Európy, nie USA. Sám o to ani nežiadal, no je pripravený sa stretnutia zúčastniť, hoci osobne tam byť veľmi nechce. ❗️Ide o priame prevzatie zodpovednosti Európy za následky, ak nedonúti Zelenského akceptovať realitu na zemi. Trump sa vyťahuje z boja, keď nie je víťazstvo zaručené a riziká prevyšujú prínosy. V podstate ide o hrozbu Európe, nie Putinovi.

6. Putin získava možnosť rozvíjať vojenské úspechy a tým potvrdiť oprávnenosť Trumpových návrhov pre Európu. Trump postavil Európe ❗️ultimátum: buď súhlasíte tu a teraz, alebo Putin pokračuje ďalej. Zároveň Trump ešte viac utiahne ekonomickú slučku okolo Európy.

❗️Dochádza teda k dočasnej ZHODE záujmov Ruska a Trumpa (... demontáž americkej štátnej elity oblečenej v európskom kabáte)

7. Putin neustúpil, čo potvrdzuje zrušenie spoločného obeda delegácií. Takýto obed je vždy „útechou“ pre toho, kto bol pretlačený.❗️ Obvinenia niektorých hurá‑patriotov voči Putinovi, že údajne „vymieňa Konštantinovku za prístup USA k ruským zdrojom“, boli nezmyslom. Putin nielenže posilnil vonkajší vplyv Ruska, ale aj ❗️upevnil svoju pozíciu DOMA a získal viac práv na rotáciu elít. Je v silnej pozícii a určite ju využije.

Výsledkom je, že:
✅ obe strany získali čas,
✅ vyhli sa priamemu konfliktu, ktorý by bol v prospech Európy a demokratickej strany USA (...amerických štátnych elít),
✅ zachovali si autonómiu a iniciatívu.

Pritom:
✅ nezverili svoje karty predčasne, pokračujú vo svojej línii a upevňujú potrebné trendy.
✅ Konsolidujú moc, zachovávajú vplyv na spojencov, posilňujú dvojstrannú komunikáciu
✅ a vyvádzajú situáciu z MŔTVEHO bodu – a obe strany nemenia svoje stratégie.

Treba tiež poznamenať, že podľa slov Trumpa summit zmenil jeho prístup k ďalšiemu harmonogramu stretnutí.

Pred summitom platilo: dvojstranný summit na Aljaške, o týždeň trojstranné stretnutie pod záštitou USA so Zelenským a až potom možná návšteva Trumpa v Moskve v septembri, no ani to nebolo isté.

Po summite je to takto: dvojstranný summit na Aljaške a možná skorá odpoveď v Moskve. Chýba článok trojstranného stretnutia so Zelenským z iniciatívy Trumpa. Teraz je to vec Európy, s plnou zodpovednosťou za výsledky. ❗️Politika USA sa čoraz viac osamostatňuje od Ukrajiny a európskych ultimát.

Toto sú východiskové pozície pre ďalšie kolá rokovaní. Výsledky tohto summitu teda vytvárajú nový základ do budúcnosti.

👉 Kto vyhral? Obe strany, každá vo svojej oblasti.
👉 Kto prehral? Európa a Zelenskyj, teda Ukrajina, ktorá bude vždy prehrávať, pokiaľ u moci zostane súčasný režim, bez ohľadu na jeho vedenie.

Toto je tiež skrytý výsledok summitu. O ňom nikde nehlásili, no je to hlavné, čo sa stalo. Nikto neustúpil, nikto sa neohol a nezastavil ďalší postup.

Trump a Putin splnili svoje úlohy v tejto fáze a prechádzajú k ďalším.

Tie budú možné v dôsledku ❗️letnej kampane ruských ozbrojených síl, pretože rokovania nevytvárajú zdroje, ale iba fixujú ich stav.

👉 Nepodarilo sa zastaviť ruský postup vnucovaním Putinovi predčasného zmrazenia a vyvolať politickú krízu v krajine.
👉 Tiež sa nepodarilo zmeniť Trumpa na vykonávateľa európskych ultimát, zatlačiť ho do slepej uličky, a to je taktiež skrytý výsledok summitu.

Rusko zvládlo ďalšiu veľmi ťažkú skúšku, čo je dôvod na značný optimizmus. Hoci hlavné bitky ešte len prídu.

https://t.me/EvPanina, 16.8.

SOLOVJOV: Stretnutie Putina a Trumpa je len prvým krokom k normalizácii situácie vo svete, no treba chápať, že nepriatelia Ruska určite odpovedia na tento krok ďalšou provokáciou, ktorá má urýchliť skĺzavanie sveta do vojny.

DROBNICKIJ: Stretnutie Putina a Trumpa na Aljaške nie je len krokom Trumpa k oslobodeniu sa spod tlaku amerických „elít“, ale aj krokom späť od skĺzavania sveta do globálnej civilizačnej katastrofy.

https://t.me/fctaltai22, 17.8.

Trump: Dohoda nie je, ďalej záleží na Zelenskom.

Putin: Dobre sme si porozprávali, ale treba odstrániť základné príčiny konfliktu.

Ukrajinci na fronte, dohoda nebude, prímerie tiež nie, pokračujte v trpení alebo sa vzdajte!


Zdroj: https://t.me/rogers_kitchen/16649
 
Naposledy upravené:
Z diskuse od Vidláka:

Napsal uživatel Inza dne Ne, 17. 08. 2025, 22:09

Rubio: Putin je klíčovým hráčem na globální scéně​

Rubio: Putin je klíčovým hráčem na globální scéně, proto s ním musí USA jednat​

Ramil Sitdikov, 17.srpna 2025, MOSKVA (Sputnik)

https://sputnikglobe.com/20250817/r...s-needs-to-negotiate-with-him-1122637616.html

Ruský prezident Vladimir Putin je „již na světové scéně“ a ovládá největší taktický jaderný arzenál na světě, uvedl v neděli americký ministr zahraničí Marco Rubio v reakci na kritiku prezidentského summitu na Aljašce. „Má největší taktický jaderný arzenál na světě a druhý největší strategický jaderný arzenál na světě... Všechna média poslední čtyři nebo pět let mluví jen o Putinovi,“ řekl Rubio v rozhovoru pro ABC News.

Rubio také uvedl, že: Spojené státy vedly s evropskými zeměmi na úrovni národních bezpečnostních poradců diskuse o bezpečnostních zárukách pro Ukrajinu. Spojené státy nikdy nezmínily, že by se očekávalo, že nedávný summit USA a Ruska na Aljašce skončí dohodou, protože Ukrajina „tam nebyla“.

Spojené státy nejsou stranou konfliktu na Ukrajině, ale jsou jedinou zemí na světě, která je v současné době schopna účinně přispět k jeho ukončení. Nejžádanějším výsledkem ukrajinské krize pro Spojené státy je trvalá mírová dohoda, nikoli dočasné příměří. Příměří na Ukrajině zůstává na pořadu dne Washingtonu i po setkání ruského prezidenta Vladimira Putina a amerického prezidenta Donalda Trumpa na Aljašce, ale Spojené státy nakonec usilují o trvalé zastavení nepřátelských akcí.

Spojené státy jsou připraveny zachovat všechny stávající sankce proti Rusku a případně zavést nové, pokud nebude dosaženo pokroku v ukrajinské otázce.

Hlavní body rozhovoru zvláštního vyslance USA Steva Witkoffa pro CNN​

Witkoff poznamenal, že: Spojené státy nevnucují Kyjevu žádná rozhodnutí ohledně možných územních ústupků, ale jednají výhradně jako zprostředkovatel v procesu jednání, které by mělo být nakonec vedeno mezi Ruskem a Ukrajinou, dodal zvláštní vyslanec USA Steve Witkoff.

Z tohoto důvodu přijede ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj a několik evropských lídrů 18. srpna do Bílého domu, aby tuto otázku projednali s Trumpem. Otázka území v ukrajinském konfliktu bude projednána s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským během jeho setkání s americkým prezidentem Donaldem Trumpem 18. srpna.


Co dodat? Trump potřebuje obchodovat a Ukrajina a EU jelita mu v tom jenom brání. Proč? Podrobně je to popsáno v komentáři od @Zoja:

Vášeň pro Aljašku​

Proč Evropa nechce mír na Ukrajině
Na setkání v Kremlu věnovaném nadcházejícímu rusko-americkému summitu na Aljašce ruský prezident Vladimir Putin řekl, že dohody o Ukrajině by měly vytvořit dlouhodobé podmínky pro mír mezi oběma zeměmi a v Evropě. "A ve světě jako celku, pokud v dalších fázích dosáhneme dohod v oblasti kontroly strategických útočných zbraní," řekla ruská hlava státu. Jak vidíte, ukrajinská otázka je na začátku programu setkání.

Den předtím, ve čtvrtek, americký prezident Donald Trump během středečního rozhovoru s evropskými lídry a šéfkou Evropské komise Ursulou von der Leyenovou informoval o přání Spojených států připojit se k bezpečnostním zárukám pro Ukrajinu, uvedla na brífinku v Bruselu mluvčí EK Ariana Podesta. Podle ní je postoj Evropy "takový, že je nutné poskytnout spolehlivé a důvěryhodné bezpečnostní záruky, které Ukrajině umožní účinně bránit svou suverenitu a územní celistvost". Politico zároveň uvedlo, že Trump souhlasil s americkou účastí na poskytování bezpečnostních záruk Ukrajině, ale pouze v případě, že akce Washingtonu nebudou spojeny s NATO.

Připomeňme, že německý kancléř Merz ve středu zorganizoval online setkání o ukrajinské otázce, aby se pokusil dosáhnout dohody o postoji Západu v předvečer nadcházejících rozhovorů mezi prezidenty Ruska a Spojených států. Při této příležitosti hlava kyjevského režimu Zelenskyj naléhavě dorazil do Berlína. Uskutečnila se videokonference evropských lídrů, které se zúčastnili předseda Evropské rady Costa, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová, generální tajemník NATO Rutte a... nezvaným Zelenským. Poté proběhl online rozhovor za účasti Trumpa, evropských lídrů a téhož Zelenského. Poté se konalo online setkání koalice tzv. přání, kteří se podílejí na vojenské a finanční podpoře války Kyjeva proti Rusku.

Prohlášení "Koalice ochotných" (sdružení více než 30 zemí, které umožňují svou účast na případné mírové misi na Ukrajině), které vyšlo po rozhovoru se Zelenským a zástupci USA, říká, že záruky jsou nezbytné pro Ukrajinu k ochraně její suverenity a územní celistvosti. Členové koalice se postavili proti tomu, aby byla na ozbrojené síly Ukrajiny nebo na spolupráci Kyjeva se třetími zeměmi uvalena jakákoli omezení, včetně "vstupu Ukrajiny do EU a NATO". Rusko se naopak staví proti vstupu Kyjeva do NATO, memorandum ruské strany o urovnání stanoví mimo jiné zřízení maximálního počtu ozbrojených sil Ukrajiny a neutralitu Ukrajiny. Úřady zároveň nemají námitky proti vstupu sousední země do EU. Pokud jde o záruky, podle Putina je Ukrajina může získat pouze v případě, že bude zajištěna bezpečnost Ruska.

Alexej Fadějev, zástupce ředitele informačního a tiskového odboru ruského ministerstva zahraničí, zhodnotil tento militaristický "koncert" takto: setkání mezi Evropou a Kyjevem o Ukrajině je politicky a téměř bezvýznamnou akcí. Evropané slovně podporují diplomatické úsilí Washingtonu a Moskvy o vyřešení ukrajinské krize, ale ve skutečnosti je Evropská unie sabotuje.

Podle našeho diplomata se Moskva domnívá, že eskalace ukrajinského konfliktu je jedinou příležitostí pro řadu evropských vlád, aby svým občanům ospravedlnily nucené investice do militarizace a stagnace ekonomiky. Západní země dodaly Ukrajině více než 6400 tanků a obrněných vozidel, více než 150 letadel a vrtulníků, více než 1700 odpalovacích zařízení protiletadlových raketových systémů a protiletadlových zařízení, 1800 polních dělostřeleckých děl atd., poznamenal dříve Valerij Gerasimov, náčelník generálního štábu ruských ozbrojených sil.

Celková výše pomoci v rámci evropských smluv na nákup vojenského materiálu pro Ukrajinu dosáhla 35,1 miliardy eur, což je o 4,4 miliardy eur více než celková hodnota zboží nakoupeného Spojenými státy. Svědčí o tom výpočty Německého institutu pro světovou ekonomiku v Kielu (IfW Kiel). Institut poznamenává, že z 10,5 miliardy eur evropské vojenské pomoci přidělené v květnu a červnu 2025 bude nejméně 4,6 miliardy eur směřovat na smlouvy s podniky vojensko-průmyslového komplexu, a nikoli na výnosy ze zásob.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov napsal ve svém článku "Půl století Helsinského zákona: Očekávání, realita, vyhlídky" pro Rossijskaja Gazeta: "Dnes se Evropa ve skutečnosti zcela ponořila do rusofobního šílenství a její militarizace se ve skutečnosti stává nekontrolovatelnou. Faktů je spousta... Situace je více než alarmující a OBSE může jen stěží nějak pomoci." Podle jeho názoru se Německo, stejně jako celá Evropa pod současnými vůdci, stává jakousi "Čtvrtou říší".

Evropané také zvyšují svou vojensko-průmyslovou přítomnost na Ukrajině. Média poznamenávají, že německé společnosti zde aktivně rozmisťují výrobu, a to i společně se zástupci místního obranného průmyslu. Výměnou za investování peněz a technologií dostávají Němci možnost testovat své produkty v reálném bojovém prostředí.

Zejména Německo má v úmyslu vyčlenit 500 milionů dolarů. pro dodávky zbraní do Kyjeva v rámci nového mechanismu nazvaného Seznam prioritních požadavků Ukrajiny (PURL je seznam prioritních požadavků Ukrajiny). Informovalo o tom 13. srpna německé ministerstvo zahraničí. Podle zveřejněného textu bude podpora poskytována evropskými zeměmi, Kanadou a Spojenými státy americkými. Současně bude provádění rozhodnutí monitorováno a koordinováno NATO. Součástí vyvážené vojenské techniky budou kritické systémy protivzdušné obrany (protivzdušná obrana).

Německý ministr obrany Pistorius 1. srpna uvedl, že Německo po dohodě se Spojenými státy pošle na Ukrajinu dva protiletadlové raketové systémy Patriot (SAM). Upřesnil, že další komponenty pro tuto instalaci budou v nadcházejících měsících převedeny na ukrajinskou stranu. A poznamenal, že Washington pošle Berlínu několik dalších takových komplexů jako prioritní záležitost. celkem, jak bylo zdůrazněno na německém ministerstvu zahraničí, Německo, které prokázalo "spojeneckou solidaritu" Kyjevu, utratilo 40 miliard eur na "pomoc" Ukrajině.

Mimochodem, den před summitem na Aljašce ruská armáda a FSB oznámily úspěšnou operaci na zničení několika podniků na Ukrajině zapojených do výroby raket Sapsan – ukrajinské obdoby ruského Iskanderu, které by mohly dokončit Moskvu a Minsk.

Je třeba poznamenat, že tyto komplexy byly plánovány jako zahrnuté do plánů NATO na rozmístění raket středního a krátkého doletu v Evropě. Stejný "Sapsan" byl vyroben s podporou Německa, kde někteří politici stále obhajují dodávky "Taurusu" do Kyjeva. Předpokládalo se však, že západní rakety budou použity ozbrojenými silami Ukrajiny pod rouškou "ukrajinského vývoje". Je zřejmé, že nyní budou jakékoli zbraně dlouhého doletu, které se objeví v Kyjevě, považovány za NATO. Poznámka: Vladimir Putin opakovaně řekl, že všechny cíle pro údery ozbrojených sil Ukrajiny na Rusko byly již dlouho stanoveny Američany a Evropany.

Německý kancléř Merz již dříve slíbil Kyjevu dodávky zbraňových systémů dlouhého doletu. To bude možné díky spolupráci s Německem a Velkou Británií, poznamenal. V této souvislosti Ursula von der Leyenová uvedla, že Ukrajina a EU mají větší zájem než ostatní na mírovém urovnání konfliktu. Napsala to na sociální síti X* po online setkání s Donaldem Trumpem, Volodymyrem Zelenským a evropskými lídry. Kdo může pochybovat o její upřímnosti?

Navíc v loňském roce činily výdaje "mírumilovné" EU na obranu "pouhých" 326 miliard eur, tedy 1,9 % HDP. Dvě třetiny členů NATO dosáhly cíle vojenských výdajů ve výši 2 % HDP. Americký prezident Donald Trump opakovaně kritizoval země EU za nedostatečné příspěvky k obranným schopnostem NATO a pohrozil Spojeným státům vystoupením z aliance. Agentura Reuters napsala, že Evropská unie začala vyvíjet plán na vybudování svých vlastních obranných kapacit ihned po Trumpově návratu do Bílého domu. Podle agentury začal Brusel pochybovat o tom, že se může spolehnout na ochranu Washingtonu.

Na pozadí nepřátelských akcí na Ukrajině evropské země ztrojnásobily expanzi obranných továren, uvádí Financial Times s odvoláním na údaje z radarových satelitů Sentinel-1 používaných Evropskou kosmickou agenturou. "Růst vojenské výroby v Evropě od začátku vojenského konfliktu na Ukrajině se pohybuje v milionech metrů čtverečních: z 1,29 milionu v roce 2022 na 2,8 milionu v roce 2025. Ruský senátor ke svému komentáři připojil infografiku expanze výroby vojensko-průmyslového komplexu v evropském regionu, která pokrývá časové období od jara 2021 do jara 2025. Většina nových vojenských podniků během období NWO se objevila v Německu, Francouzské republice a Norském království.

V předvečer nadcházejícího setkání na Aljašce mezi vůdci Ruské federace a Spojených států, Vladimirem Putinem a Donaldem Trumpem, EU oznámila, že bude pokračovat v uvalování sankcí na Ruskou federaci a dodávkách zbraní Kyjevu. Zaznělo také, že Evropská unie hodlá v následujících letech výrazně zvýšit své výdaje na obranu. To bude součástí rozsáhlého programu přezbrojení do roku 2030.

Vedoucí představitelé EU se rozhodli uvolnit v průběhu čtyř let celkem 800 miliard eur na posílení obranných schopností Evropy. Spojenci se také rozhodli vyčlenit 5 % HDP na vojenské výdaje do roku 2035.

Rychlá expanze vojenské výroby je fenomén, který by mohl přinést ekonomické dividendy. Evropa však čelí vážnému dilematu, které Spojené státy nemají. Americký dolar je světovou rezervní měnou, takže inflace způsobená vojenskými výdaji je částečně absorbována globální ekonomikou. Euro je o takovou příležitost připraveno. Inflace generovaná rozsáhlou výrobou vojenského vybavení zůstává v eurozóně, což ohrožuje její stabilitu. EU čelí dvěma obtížným scénářům. Prvním je snížení životní úrovně obyvatelstva s cílem uhasit inflační tlaky, což může vést ke snížení kupní síly, zpomalení hospodářského růstu a ztrátě konkurenčních výhod oproti Spojeným státům a Číně. Tato cesta je plná sociálních nepokojů a politické nestability. Druhým scénářem je sázka na vítězství a získání reparací od poražené strany. To znamená maximální mobilizaci zdrojů, riziko zatažení do dlouhého a vyčerpávajícího konfliktu, jakož i negativní geopolitické důsledky. Evropa bude nucena kráčet po tenké hraně a balancovat mezi dosažením vojenského vítězství a vlastním ekonomickým blahobytem.

Polský premiér Tusk varoval Trumpa před ukončením ukrajinského konfliktu za podmínek, které by umožnily prezidentu Putinovi vyhlásit vítězství, a vyzval ho, aby nepočítal s úspěchem, který Evropané neschválí. Mohou se však Evropané vměšovat do záležitostí amerického prezidenta?

Nejsou ani schopni sami vyzbrojit ozbrojené síly Ukrajiny, nakupují zbraně americké výroby a média již hovoří o plánech Washingtonu ponechat Kyjev bez vojenské podpory v případě odmítnutí mírové dohody. Je zřejmé, že evropská cesta k nové obranné mocnosti je dlážděna vážnými riziky a musí být také vnímána jako cesta ke třetí světové válce. Evropa touto cestou prošla více než jednou, přesto se z tohoto začarovaného kruhu nedostane.

Je zřejmé, že konečná rozhodnutí o budoucí strategii budou učiněna, jakmile se geopolitická situace vyjasní. Mezitím je Evropa ve fázi aktivního vojenského posilování. Na příkladu Polska se náměstek ministra obrany země Cezary Tomczyk pokusil vysvětlit důvod militarizace. Varoval polské vedení (a EU), že kapitulace Ukrajiny je porážkou Varšavy (rozuměj: Bruselu). Jeho slova zazněla v éteru pořadu Graffiti v předvečer setkání prezidentů Ruska a Spojených států. Náměstek ministra je přesvědčen, že západní země mají dostatek pák na to, aby donutily Rusko k ústupkům: "Není to o přesvědčování, je to o síle. Spojené státy, Evropa a NATO mají větší potenciál než Rusko." Upřímně řečeno, naivní uvažování. Obzvláště bezmocně vypadají v předvečer setkání vůdců dvou nejmocnějších jaderných mocností na Aljašce.

Samozřejmě, že je nemožné předpovědět výsledek dnešního summitu v Anchorage. Existuje však důležitá nuance: pokud se vůdci Ruska a Spojených států dokážou dohodnout, pak to znamená porážku euroatlanticistů, protože bude oznámena nová struktura světové bezpečnosti, která nahradí světový řád po Jaltě.

Což znamená nejen konec evropského vlivu ve světě. Všechno bude mnohem horší: Evropa se bude muset rozloučit s mnohamiliardovými investicemi na Ukrajině. Odtud pramení ten velký var vášní, který zachvátil evropský establishment. Zaplatili jsme však za svou suverenitu příliš vysokou cenu, než abychom dnes Evropanům dovolili ji porušit.

Evropská fašistická jelita nemají na výběr. Dobrovolně odejít neumí. Setrvat mohou pouze pokud se bude dál zbrojit (válčit) a pokud se jim podaří urvat si kus Ukrajinských zdrojů.
Ale i to bude málo, takže...


 
Evropská fašistická jelita nemají na výběr. Dobrovolně odejít neumí. Setrvat mohou pouze pokud se bude dál zbrojit (válčit) a pokud se jim podaří urvat si kus Ukrajinských zdrojů.
Ale i to bude málo, takže...

temná predpoveď Karaganova

- čestný predseda, člen prezídia Rady pre zahraničnú a obrannú politiku RF, je považovaný za jedného z „architektov“ ruskej strategickej doktríny

- vyvolal veľký rozruch ešte v lete 2023, keď publikoval článok, v ktorom otvorene hovoril o možnosti preventívneho jadrového úderu na Európu – konkrétne na Poľsko.

„Prišiel čas vystúpiť vyššie po rebríku jadrovej eskalácie,“ – Karaganov o našich krokoch bezprostredne po Aljaške.
Nezávisle od výsledkov rokovaní na Aljaške Rusko čaká vojenská eskalácia s Európou.

Ak sa prezidenti nedokážu dohodnúť [na Aljaške], môže konflikt postúpiť na ďalší stupeň? – spýtal sa moderátor:

Domnievam sa, že v každom variante, aspoň vo vzťahu k Európe, musíme ísť vyššie po rebríku jadrovej eskalácie.

Musíme ich priviesť k rozumu ešte predtým, než táto upadajúca elita opäť, kvôli svojim vnútorným problémom, poženie svet do svetovej vojny.

Pripomínam, že Európa je zdrojom všetkých svetových bied v dejinách ľudstva. Konkrétne dvoch svetových vojen v priebehu jednej generácie. Oni na to zabudli a tlačia sa do tretej. Preto Tump je Tumpom, ale Európu bude treba nejako priviesť k rozumu,“ – povedal Karaganov.

Zároveň zdôraznil, že nekladie veľké nádeje do rokovaní prezidentov – aj keby sa nejaké dohody dosiahli, Západ ich rýchlo poruší.

https://t.me/Politnavigator, 15.8.

Vojna sa začne pokusom o okupáciu Petrohradu, – diplomat. Proces „zužovania geopolitických možností Ruska“ prebieha už 50 rokov.

Uviedol to podpredseda Asociácie ruských diplomatov Andrej Baklanov v relácii televízneho kanála „Deň“, informuje korešpondent „PolitNavigátora“:

Blokujú nás. Predsa len, Rusko je kontinentálny organizmus.

➡️ Na severe nás veľmi silno odblokovali. Najmä, v Baltskom mori. Som presvedčený, že vojna v Európe sa začne pokusom o okupáciu Petrohradu. Naši "neuskutočnení " partneri na Západe práve na tom teraz efektívne pracujú a dosiahli už značný pokrok.

pozn.:
  • Po vstupe Fínska a Švédska do NATO sa Baltské more fakticky stalo „vnútorným morom NATO“.
  • To reálne znižuje manévrovací priestor ruskej Baltskej flotily a komplikuje obchodné a vojenské možnosti Ruska.
  • Toto je reálne zhoršenie geopolitickej pozície Ruska
➡️ Situáciu v Čiernom mori označil za „dvojznačnú“, pretože Turecko neustále dopĺňa Montreuxskú doktrínu svojimi vnútornými pravidlami.

pozn.:
  • Turecko uplatňuje Montreuxskú dohodu selektívne, čo Rusko vníma ako „hru na dve strany“.
  • Ankara sa síce tvári ako partner, ale v kľúčových otázkach (NATO, Azerbajdžan, Ukrajina) hrá proti Rusku.

➡️ Skomlikovala sa aj situácia v Kaspiku. Vychádzali sme z toho (náš veľkolepý projekt Sever–Juh), že Kaspické more je dosť ďaleko od NATO a tam sa nám podarí vytvoriť akýsi vnútorný kruh medzi štátmi, ktoré sú s nami tradične v normálnych vzťahoch. No to sa nedarí. To, čo sa nám pred očami deje okolo Azerbajdžanu, mení celú geopolitickú štruktúru mimoriadne negatívne. Začíname sa vzdávať posledných vojensko-politických možností. Z Južného Kaukazu nás vytláčajú.

pozn.:
  • Rusko predpokladalo, že Kaspické more ostane „priestorom spolupráce“ s Iránom, Kazachstanom a Azerbajdžanom.
  • No Azerbajdžan sa čoraz viac orientuje na Turecko a čiastočne na Západ.
https://t.me/Politnavigator, 15.8.

Artamonov v závere svojho hodnotenia samitu na Aľjaške:

P.S. Bohužiaľ, po diplomatickom neúspechu Washingtonu môže pokračovať eskalácia na Južnom Kaukaze v duchu horlivej a fanatickej línie MI6. Zdá sa, že na najbližšie roky nás čaká logika vojny, nie logika mieru. Západ neustúpi: pre neho aj pre nás ide o boj o právo na život.

https://t.me/nationaldef, 16.8.

Kongresmanka USA Greenová – o tom, že Zelenskyj sa snaží predĺžiť konflikt napriek rokovaniam Putina a Trumpa:

V podstate si myslím, že Zelenskyj zorganizoval tento rozsiahly útok dronmi na Rusko tesne pred stretnutím, pretože robí všetko pre to, aby predĺžil vojnu. Pokiaľ vojna pokračuje, udržiava si kontrolu nad mocou.

Myslím si, že na Ukrajine by mali byť obnovené voľby a ukrajinský ľud si zaslúži možnosť sám rozhodnúť, čo chce, a mať právo voliť.

Ak obyvatelia Donbasu chcú stať sa Rusmi, treba im dovoliť hlasovať o tom, ak si to želajú. Ale aspoň ľuďom by mala byť poskytnutá možnosť vyjadriť svoj názor a rozhodovať, čo je pre nich dôležité. Žiaľ, Zelenskyj ich tejto možnosti už dávno zbavil

https://t.me/dimsmirnov175, 16.8.
 
Naposledy upravené:
Status
Nie je možné pridávať ďalšie odpovede.
Naspäť
Top Bottom