Novy, zlaty kohout pro katedralu Notre Dame v Parizi

[Yori]

Nad pařížskou katedrálou Notre-Dame opět hlídá kohout. O víkendu mu požehnal pařížský arcibiskup Laurent Ulrich. Zlatý kohout naplněný relikviemi byl poté umístěn na 96 metrů vysokou věž nad centrální lodí biskupského kostela.
Světoznámou katedrálu 15. dubna 2019 z velké části zničil požár. Od roku 1835 zdobí její věž kohout, který je zároveň heraldickým zvířetem Francouzské republiky.
"Ukazuje to, že vše zvládneme, že jsme toho schopni," citovala média Philippa Josta, presidenta veřejné organizace Rebatir Notre-Dame de Paris, která je za rekonstrukci zodpovědná.
Architekt Philippe Villeneve, zodpovedny za obnoveni chramu, rika pri krtu kohouta - "jeho ohniva kridla jsou symbolem toho, ze nova katedrala vstala jako Fenix z popela".
Opet naplnen reliquiemi (podle videa dole ze zbytku, ktere byly nalezeny po pozaru)
Starý kohout (pokud si vzpominam medeny) byl po požáru příliš poškozený na to, aby mohl být znovu použit. Proto byl vyroben nový. Předchůdce má být vystaven v muzeu v Notre Dame. Reliquie však byly zachovány. Nový kohoutek obsahuje také dokument se jmény téměř 2 000 lidí, kteří se podíleli na rekonstrukci Notre-Dame. Katedrála má být znovu otevřena v prosinci 2024.

Zdroj: https://www.youtu.be/dNuD3pWAwGo


Nove zrozena katedrala Notre Dame ma byt otevrena 8.12.2024.
15.4.2024 se zde bude zpivat Tedeum.
Ani po znovuotevření nebudou stavební práce ještě dokončeny. Poté bude zahájena úprava Parvisu, předpolí Notre-Dame se slavným nultým bodem země, a okolí kostela podle plánů zahradního architekta Basa Smetse.
Požár vyvolal vlnu mezinárodní solidarity. Bývalá německá kancléřka Angela Merkelová nabídla Francii pomoc při obnově. V následujících letech poskytla praktickou podporu Stavební společnost kolínské katedrály, která pomohla s obnovou oken.
Flavia Vincent-Petit získala jednu ze zakázek na záchranu a restaurování slavných vitráží. Sklářskou výtvarnici z Troyes jsem představil zde.
Vzhůru do podzemi
Předprostor před katedrálou Notre-Dame býval hustě zastavěný. Baron Haussmann však nechal v rámci přestavby města zbourat téměř celou kanonickou čtvrť Quartier des Chanoines. Model města v Musée Carnavalet ukazuje, jak to kdysi vypadalo před katedrálou a v jejím okolí.
Na náměstí Place de Parvis se můžete podívat ještě hlouběji do minulosti. V 117 metrů dlouhé archeologické kryptě se nacházejí pozůstatky galsko-římských staveb a středověkých domů. Až do požáru zde byly k vidění také základy dřívějšího merovejského kostela, které vyšly najevo v roce 1980 při stavbě podzemního parkoviště.
Nulty bod Francie
Ve slunečním svitu se na dlažbě před nádvořím třpytí zvláštní bronzová hvězda: Point Zéro. Všechny vzdálenosti do ostatních francouzských měst se počítají od oficiálního francouzského nulového bodu. Jezdecká socha zobrazuje Karla Velikého, ve Francii známého jako Karel Veliký, s jeho dvěma vazaly Rolandem a Olivierem.

Katedrala dostane 6 modernich oken, rika Macron . Budou umistena na jihu.

Macron na strese Notre Dame - 6.12.2023, na Mikulase
Vystoupal ke kříži, který byl na Mikuláše umístěn na nové věži. Katedrala Notre-Dame získala zpět svou původní výšku: 96 metrů.
Do dřeva věže vyryl jméno generála Georgelina, předchozího vedoucího stavby, který v létě zemřel při nehodě. Bez něj bychom tu nebyli, řekl jeho nástupce Philippe Jost. Pochválil více než tisíc lidí, kteří se svou vynikající řemeslnou prací zhostili "neuvěřitelné výzvy".
Hadky o okna, strechu a stavebni materialy
S první dámou a ministryní kultury Rimou Abdul Malakovou. "Rozhodli jsme se představit 21. století prostřednictvím některých symbolů. Chtěl bych poděkovat pařížskému arcibiskupovi za jeho návrh vyměnit šest vitráží na jižní straně. Na tuto práci pořádáme soutěž pro moderní umělce," řekla. Šest historických oken z Viollet-le-Duc najde nový domov v muzeu Notre Dame.
Muzeum ma vzniknout hned vedle katedrály v nemocničním komplexu Hôtel de Dieu. Historika umění Didiera Ryknera to neuklidňuje. Přímý přenos na zpravodajském kanálu BFMTV okamžitě komentuje: "Okna byla právě restaurována. A ministerstvo kultury a památková komise řekly ne. Není normální, aby prezident nerespektoval zákony o kulturním dědictví a vůli donátorů. Je to jako v banánové republice. Neuvěřitelné."
Kontroverzní je také nová střecha. Od ledna má být pokryta téměř 500 tunami olova, což odpovídá původnímu stavu. Ekologové, zelené skupiny a místní obyvatelé však požadují, aby byla stavba zastavena, dokud nebude provedeno nové posouzení rizik. Macron prohlásil: "Ochrana zdravi a prace - prijata všechna nezbytná opatření. Každá minuta byla profesionální a nebyla uspěchaná. Totožnou rekonstrukci obhajuji také z důvodu architektonické soudržnosti: právě mi bylo ukázáno, jak se leští olověné plechy. Stavitelstvi tyto techniky zachovává."
Do 8. prosince 2024 budou práce provedeny v rychlém sledu: nový kohout na věži, trámy k uzavření zejícího otvoru. Dovnitř vrátit vyčištěné Velké varhany. Ukoncit vykopavky, položit potrubí a podlahu, instalovat vytápění, akustiku a protipožární ochranu. Na podzim příštího roku bude dodáno 1 500 masivních dubových židlí.
Bude to uspech pro vnitropolicky otreseneho presidenta, ktery nachazi sotva vetsinu v parlamentu - dodrzi svuj slib. Je tato stavba pro Macrona symbolem jeho uspesneho funkcniho obdobi?

 

[Yori]

Kohouta jsme našli. Ochránce Pařížanů vytáhli z trosek věže Notre-Dame​

17. dubna 2019 7:42, aktualizováno 10:32

V troskách, které po pondělním požáru pařížské katedrály Notre-Dame dopadaly na zem, se v úterý podařilo najít měděného kohouta. Ten zdobil špičku štíhlé věže nad chrámovou lodí. Tepaný pták se zachoval v poměrně dobrém stavu. V jeho útrobách jsou schované relikvie svatých, které mají chránit Paříž a její obyvatele.

„Kohouta jsme našli!“ uvedl hlavní církevní správce pařížské katedrály Patrick Chauvet. „Hasiči mi ukázali fotku toho kohouta,“ dodal v televizním vysílání.

Kohout z tepané mědi byl až dosud považován za nenávratně ztraceného.

Zdobil věžičku nad chrámovou lodí, takzvaný sanktusník, která dosahovala do výšky 93 metrů nad zemí.
Na střechu ji přidal architekt Eugéne Viollet-Le-Duc mezi lety 1859 a 1860. Hořící věžička i s kohoutem se zřítila v pondělí krátce před 20. hodinou.

Podle církve obsahuje kohout ostatky patronů francouzské metropole, svaté Jenovéfy (Sainte Geneviéve) a svatého Diviše (Saint Denis), a také část Kristovy trnové koruny. Relikvie mají chránit obyvatele Paříže.

 

[Yori]

Ostry protest proti 6ti novym oknum
26.12.2023 , 22.02 Uhr
Šest původních oken Notre Dame z 19. století najde nový domov v novém muzeu vedle katedrály, stejně jako poškozený medeny kohout.
Proti tomuto plánu se formuje odpor. Petici proti šesti současným oknům podepsalo během několika dní více než 130 000 lidí. Odpůrci plánu požadují, aby šest původních oken zůstalo na jižní straně katedrály. V petici se uvádí, že vitráže navržené Eugenem Viollet-le-Ducem byly "vytvořeny jako soudržný celek". "Je to výtvor, kterým architekt ctí gotický původ katedrály.
Podle britského Guardianu s nápadem na nová okna přišel pařížský arcibiskup Laurent Ulrich. V dopise Elysejskému paláci vyjádřil přání, aby stát zadal výrobu série šesti nových oken. Macron žádosti vyhověl. Rozhodnutí je vzrušující, protože původní okna Viollet-le-Duc byla požáru ušetřena - na rozdíl například od medeneho kohouta, který musel být vyměněn.
Petici inicioval francouzský novinář Didier Rykner. Zakladatel a redaktor internetového časopisu La Tribune de l'Art uvedl, že mnohem lepším současným gestem by bylo objednat nová okna pro severní věž katedrály. Požár tam totiž způsobil větší škody než na jižní straně.
Macronova vláda krátce po požáru naznačila, že ne vše by mělo zůstat při starém. Prezident si přál "vynalézavou" rekonstrukci, jakou svého času provedl architekt Viollet-le-Duc: "Kombinace tradice a moderny s uctivou odvahou," řekl Macron. Nová věž by měla být nápaditější. Prezident si však svými plány spálil prsty. Protest byl úspěšný, věž vypadá jako pred pozarem.
V petici se uvádí, že původní plány by se dotkly i oken. Ministerstvo kultury však dalo jasně najevo, že nepoškozených oken se dotýkat nebude. Rykner píše, že vitráže nemají mimo architekturu katedrály žádný význam. "Pokud by skutečně došlo k jejich výměně, určitě by skončily v bednách ve skladu, protože jejich vystavení v muzeu by zdvojnásobilo skandál s jejich odstraněním."
Dalsi problem olovena strecha.
Když v noci 15. dubna 2019 Notre-Dame zachvátily plameny, vyletělo do povětří přes 400 tun olova obsaženého ve střeše a věži. Olověný prach se usazoval ve velkém množství. Po požáru trvalo přibližně čtyři měsíce, než bylo okolí Notre-Dame důkladně vyčištěno. Jak tehdy vysvětlily zdravotnické úřady, u dvanácti dětí byla zjištěna zvýšená hladina olova v krvi. Tento toxický těžký kov je považován za karcinogenní, mutagenní a reprotoxický.
Předpokládá se však, že celý projekt rekonstrukce bude zcela dokončen až v letech 2029 až 2030.
Poznamka: v originalnim textu pisi porad o puvodnim zlatem kohoutovi, i kdyz byl medeny, tak to uvadim na spravnou miru v prekladu.

 

[Počtář]

Počítám, že náhrada původního kohouta novým “kohoutem” (ve skutečnosti zrůdou) nevěstí pro Francouze nic dobrého.
To samé náhrada původních vitráží v oknech.
Pokud si vybavuji z fotek těsně po požáru, původní kohout se zachoval doslova zázrakem, vzhledem k tomu, že byl na špičce věžičky.
Vypadal velmi zachovale, což bylo dobré znamení, protože “Galský kohout” je jeden ze symbolů Francie.
Ale i kdyby byl jeho stav horší, než by bylo patrné na první pohled, vždycky je možné originál uchovat a instalovat kopii.
Ale oni ne.

(VVPj: “…jak to bylo v tom příběhu ze života s carem Mikulášem II.? "Co je dvojhlavý orel?" "Zrůda, Vaše Veličenstvo", odpověděl mu námořník.”)

 

[Yori]

Emauzy nebo take Na Slovanech
Zajimavosti:

Remešský evangeliář​

(katedrala v Remesi - Notre-Dame)
Remešský evangeliář, francouzsky nazývaný také Texte du Sacre (Korunovační text) je staroslověnský evangeliář (resp. evangelistář) z 11. století uložený v kapitulní knihovně katedrály v Remeši. Jeho autorství bývá připisováno svatému Prokopu a podle legendy na něj při korunovaci přísahali francouzští králové.
Je to iluminovaný rukopis, který daroval Karel IV. slovanskému klášteru v Emauzích v Praze. Za jeho panování byl považován za vlastnoruční dílo sv. Prokopa. V 15. století se pak tento rukopis dostal do Cařihradu jako dar byzantskému legátovi. Odsud jej zakoupil francouzský kardinál Karel Lotrinský a odvezl jej do Remeše. Rukopis se tak stal součástí chrámového pokladu v Remeši. Rukopis je významnou staroslovanskou památkou psanou hlaholicí a cyrilicí, mající význam i pro vývoj ruského písemnictví. Carové Petr Veliký a Mikuláš II. při svých cestách do Francie dostali kopii evangeliáře.
Skutečnost, že se v Remeši nacházel slovanský evangeliář, vybízela k nejrozmanitějším hypotézám. Podle Abbého Pluche - kněze žijícího ve Francii v 18. století - byl napsán Ebbonem, správcem knihovny Ludvíka Pobožného. Jiní se domnívali, že byl věnován francouzskému biskupovi ze Châlons Annou Jaroslavnou, dcerou kyjevského knížete Jaroslava Moudrého, při příležitosti její svatby s francouzským králem Jindřichem I. Jiné teorie dokonce tvrdily, že evangeliář byl nalezen při křížových výpravách v Jeruzalémě a pak věnován remešské katedrále.

 

[analytik]

Skutočný cieľ požiaru Notre Dame je zrejme nenápadná výmena symboliky - starý medený kohút, ktorý je naozaj normálny kohút, nahradí silueta zlatého draka (pripomína aj holandského vtáka fénixa) s tvárou bez očí, prikladám obrázky. Stavil by som sa, že zachránené vitráže boli škrt cez plán a nové vitráže budú mať iný obsah a symboliku... Zachránil sa starý kohút, bezpochyby bolo možné dať vyrobiť presný duplikát, ale nie - oni vyrobili úplne novú symboliku. Vyzerá to, že niekto demontuje francúzske národné symboly a nahrádza ich - v tomto prípade zlatým drakom.
To, že drak nemá žiadne oko, je významový detail, už som sochy s tvárou bez očí videl, je to nový koncept vymývania mozgov. Zodpovedá to, myslím, enormnému rozmachu siekt, do ktorých lákajú stále viac ľudí - tvár bez očí zobrazuje šialenú osobu. V zmene symboliky sa odráža proces - nejde len o likvidáciu národných štátov, ale o vymývanie mozgov sektami, ľudia sa sami vzdajú svojho národného cítenia a tradícií a zaradia sa do jednej z desiatok siekt - to úplne vymaže to, čo členov národa vnútorne spája... Ide o Rozdeľ a panuj na úrovni kultúrnej tradície.
Čítal som, že aj pri minulej oprave boli doplnené démonické sochy - chiméry a gorguly. https://kulturologia.ru/blogs/041119/44576/
Postupne vymazávajú kresťanskú tradíciu aj z historických budov. Vrchná moc západu demontuje kresťanstvo a zavádza svoje anticko-rímske sektárstvo, dokonca v rámci ekumenizmu otvorene priznávajú, že ide o splynutie latinského (katolíckeho) modifikovaného kresťanstva s pohanským rímskym kultom. Preto vytvárajú toľko rôznych neo-pohanských siekt, aby rozbili odpor na desiatky malých slabých kultov bez dostatočnej sily a členskej základne. Prekrúcali kresťanstvo od 5. storočia a teraz sa rozhodli zasadiť smrteľný úder - chcú urobiť konečné prekrútenie kreťanstva na im vyhovujúce sekty.

 

[analytik]

VVPj: “…jak to bylo v tom příběhu ze života s carem Mikulášem II.? "Co je dvojhlavý orel?" "Zrůda, Vaše Veličenstvo", odpověděl mu námořník.”

Orol je symbol kontinentálneho impéria - pôvodne rímskeho. To, čo nazývame dnes falošným slovom Byzancia, bol v skutočnosti kresťanský Rím, ktorý sa rody starého pohanského Ríma od zhruba 8. storočia snažili zničiť.
Cez manželku Ivana IV. Hrozného ruskí cári v 16. st. prevzali legitimitu rímskeho impéria navyše k tomu ruskému, lebo Zoe-Sofia bola posledným žijúcim človekom imperátorského rodu Konštantinopolu. Preto sa Ivan IV. nechal korunovať cárom, čo bolo titul konštantinopolského vládcu a rímskeho cisára.
Takže dvojitý orol je nielen symbolom východného Ríma, ale v inom zmysle aj symbolom spojenia dvoch impérií - ruského pravoslávneho a rímskeho pravoslávneho, ktoré spájala spoločná viera, čo bola v tých časoch najdôležitejšia vec.
Námorníka a vôbec vojaka by som sa na také veci asi ani nepýtal, lebo by som čakal, že dostanem hlúpu odpoveď.

 

[Yori]

Vrtalo mi v hlave tech 6 novych oken smerem na jih, ze by se snad mohla Francie opet vracet na jih a tady dava K.G. hypoteticke vysvetleni od 49:10.

 

[Yori]

Dostala se mi pod ruku pohadka A.S. Puskina
O zlatem kohoutkovi
Davam sem na posouzeni.