Olga Četveriková - přednáška o kořenech současné politiky II.část

Lin

Člen
- pokračování, druhá část -

V minulém díle bylo řečeno, že ona podivná hermetická skupina gnostiků v prvním či druhém století měla svou specifickou víru v Boha.
V jejich pojetí Kristus předal lidem k učení a dodržování jen něco - obyčejné základy mezilidského chování. To podstatné a vlastně podstatu toho, pro co přišel na svět, předal ale jen svým věrným a chápajícím následovníkům. V tomto tajném učení byly uvedené i mnohé magické rituály, informace o formách meditace, o získání věšteckých stavů.
Toto bylo pro spolek gnostiků podstatné a toto nesli staletími jako "Kristovi následovníci".
(Jenže z toho se dá usoudit, že Bible byla pro lidi - a pak bylo ještě učení tajné, pro vyvolené. )

Světonázor věrchušky byl staletími nesený mnoha ezoterickými spolky (= uzavřenými) jako byli např. Templáři nebo Zednáři. Věrchuška čekala na "přelomovou dobu", kdy podle ní mohlo dojít ke kvantovému skoku ve vývoji člověka. Očekávání mělo splnit 20. století.
Přípravy se začaly již od poloviny 19. století, kdy anglická Královská společnost zcela neočekávaně vyzdvihla a podpořila teorii tehdy zcela neznámého vědce Darwina. Teorie, která se nedala vědecky dokázat a kdy sám Darwin věděl, že na každý jeho argument existuje protiargument. Cíl věrchušky byl ale splněn - tj. náboženská vize stvoření světa a člověka byla definitivně rozbitá. Dále došlo k rozdělení společnosti a k hodnocení vědců, které přetrvává dodnes. Buď jsi dobrý vědec - ale pak nemůžeš mít víru - nebo víru máš a pak nikdy nemůžeš být dobrým vědcem.
Teorie evoluce byla anglickou Královskou společností prezentovaná jako klíčová pro lidstvo.

Zde si dovolím vlastní komentář, protože takto prezentované by mohlo budit dojem, že takováto "odluka církve od vědy" byla katastrofou. Církev nebyla nějakou vědeckou zárukou či nositelkou pravdy. Ne - je známé z dějin, jak se církev stavěla k vědeckým objevům či vůbec práci badatelů a vědců. V tom zmínka Četverikové nespočívá. Tady jde o odluku víry od člověka - a to je závažné. Člověk bez víry žít nemůže, vždy hledá nějakou náhradu a ukotvení.
Evoluční teorií se mnoha obyčejným lidem jakoby zhroutil dosavadní svět a cítili se vykořenění a frustrovaní. Z těchto poměrů pak byl jen krůček k přijetí "nových náboženství" jako třeba marxismus (spíše materialismus), teosofie či jiné ezoterické ideje, šířené v mnoha různých ezoterických společnostech. A tyto ezoterické společnosti zase pomohly rozšířit určité myšlenky o nadlidech a vyvolených, připravily lidi na přijetí takových tezí.
Tolik můj komentář.

Teorie evoluce však nesla ještě další rys. Vyplývalo z ní, že pouze silní, draví a zdraví jedinci se mohli rozmnožovat, protože byli schopní přežití. Velmi rychle se objevila eugenika, což je dcera evoluce a matka genetiky. Tato nová vědní disciplína měla zkoumat, jací jedinci jsou k reprodukci nejvhodnější a jaký rod má právo zachovat se i do budoucnosti. V lidské společnosti měly existovat komise, které budou zkoumat, které dítě bude a které nebude "pokračovat v životě". V USA vznikaly zákony o povinné sterilizaci.
Nacisté tento vědní obor dovedli do takové dokonalosti, že byl po odhalení zvěrstev, páchaných na lidech, zakázaný. Do našich dob se používá název genetika, ale eugeniku tu máme zase zpět a v plné síle.
Paní Olga vzpomíná na příhodu, kdy se účastnila konference na téma etika a genetika. Konference byla v Jelcinově centru a tak paní Olga nechtěla být přítomná osobně, ale jen "on-line". Vyslechla diskusní příspěvky a když dostala slovo, zděšeně se ptala, jak se mohlo stát, že byly překročeny lidské hranice a zdejší materiály stojí ne na genetice, ale eugenice. Odpovědí jí bylo: "A to je špatně?"

Když na chvíli zůstaneme ještě v 19. století, připomeneme si vznik mnohých ezoterických spolků či společností. Vznikaly jak houby po dešti a měly úspěch také kvůli zpochybnění náboženských učení. Teosofie - to je další z nových slov a má symbolizovat "boží moudrost". Připomenu jméno Blavatské, která se nejvíce zasloužila o rozšíření tohoto moru. Teorie ras, nadlidé, vyvolení. Teorie se šíří do politiky i ekonomiky, dokonce do škol a vědních, společenských, filosofických či uměleckých oborů. Např. v hitlerovském Německu by se těžko prosadila teorie ras nebýt učení Blavatské. Německo bylo katolické a luteránské a zde nebylo slovo o nadřazenosti ras. Proto se učení o rasách a nadřazenosti dostalo do škol a vychovávalo se tak nové pokolení.
Hitlerovské Německo se stalo pokusnou zemí, uskutečňující další krok v plánech věrchušky - nový světový řád. Rasovými a eugenickými zákony se Německo inspirovalo v USA, ve společenské hierarchii a vedení společnosti našlo inspiraci v Anglii.
Teosofie se po zviditelnění své neblahé role skryla v USA, aby dala vzniknout hnutí New Age.
Následovníci Blavatské založili i zde velmi mnoho společností, vzájemně propojených, a pro úspěch a oblibu začali myšlenky vyučovat.

Sestavili také nová pravidla rozdělení společnosti, na kterých musí společnost fungovat, aby dosáhla "kvalitativního skoku". Možná nepřekvapí, ale tato pravidla byla napsaná někde ve čtyřicátých letech.
Společnost se dle nich dělí na tři skupiny:
1) Avatar - nebo také Společenství Šambaly - což jsou Mistři, vůdci lidstva.
2) Služebníci - což jsou ti, jejichž úkolem je šířit stejné myšlenky a názory. Zodpovídají za to, že celé lidstvo bude mít stejný názor na klíčové otázky.
3) Ostatní - jsou jen účastníky procesu a je jedno, jestli jsou aktivní či pasivní. Jejich úkolem je plnit vůli sloužících a zakotvovat jejich vůli a příkazy do společnosti.
Toto rozdělení přetrvává do dneška a mezi služebníky řadí paní Olga třeba světové politiky, úředníky či Gatese.

- pokračování příště -
 
Naposledy upravené:
Dále došlo k rozdělení společnosti a k hodnocení vědců, které přetrvává dodnes. Buď jsi dobrý vědec - ale pak nemůžeš mít víru - nebo víru máš a pak nikdy nemůžeš být dobrým vědcem.
Ano, tento narativ je přítomen. Ale i vědec musí mít víru - ne nutně náboženskou - minimálně v to, co dělá. Tato víra ho vede v dalším bádání. Ale když výsledky experimentů jasně hovoří proti této víře, vyvrací ji, musí ji opustit, ne se jí držet zuby nehty - kdyby ano, potom by to opravdu dobrý vědec nebyl.
Vyplývalo z ní, že pouze silní, draví a zdraví jedinci se mohli rozmnožovat, protože byli schopní přežití.
Darwinismus jako biologická teorie říká, že přežijí ty druhy, které jsou nejlépe přizpůsobeny podmínkám prostředí. To přizpůsobování může být různé, být dravý a silný není jedinou úspěšnou strategií. A jedná se o přežití druhů, nikoliv jednotlivců: Jednotlivec může být dobře přizpůsoben, přesto zahyne, aniž by se stačil rozmnožit, prostě má smůlu - a naopak, hůře přizpůsobený se štěstím přežije a rozmnoží se. Ale statisticky tam, kde platí zákon velkých čísel, přežije ten lépe přizpůsobený. Úspěšnou strategií může být třeba rychlé rozmnožování ve velkém množství, přičemž organizmy nejsou vůbec silné ani dravé: Drtivá většina jedinců nepřežije a nerozmnoží se, sežerou je predátoři, ale těch málo, kteří se rozmnoží, vygenerují obrovské množství nových jedinců, které je dostatečné k náhradě původního množství a tedy i přežití druhu. Zhruba toto říká darwinismus. Eugenika a tzv. sociální darwinismus využívá zvulgarizovaného a překrouceného darwinismu a navíc ho často aplikuje na jedince místo na druhy. I v souladu s darwinismem, nikoliv však s jeho zvulgarizovanou podobou, můžeme tvrdit, že přizpůsobení člověka okolnímu prostředí spočívá nikoli v dravosti a síle, ale v tvorbě kolektivů, za vše hovoří scéna z filmu Osada Havranů, kde se říká: "Bez rodu nepřežije". A může být takový jakkoli dravý a silný.
Takže nemám nic proti kritice darwinismu, ať už jeho původní nebo zvulgarizované podoby, ale rozlišujme tyto formy a nesnižujme se ke stejné vulgarizaci, které se dopouštějí fašisti a různí zastánci eugeniky.
Když na chvíli zůstaneme ještě v 19. století, připomeneme si vznik mnohých ezoterických spolků či společností. Vznikaly jak houby po dešti a měly úspěch také kvůli zpochybnění náboženských učení. Teosofie - to je další z nových slov a má symbolizovat "boží moudrost". Připomenu jméno Blavatské, která se nejvíce zasloužila o rozšíření tohoto moru. Teorie ras, nadlidé, vyvolení. Teorie se šíří do politiky i ekonomiky, dokonce do škol a vědních, společenských, filosofických či uměleckých oborů. Např. v hitlerovském Německu by se těžko prosadila teorie ras nebýt učení Blavatské. Německo bylo katolické a luteránské a zde nebylo slovo o nadřazenosti ras. Proto se učení o rasách a nadřazenosti dostalo do škol a vychovávalo se tak nové pokolení.
Dovedu si vybavit náboženská učení, která hovoří o nadřazenosti rasy či národa, který je Bohem vyvolený, je nadřazený od Boha. Jiného zdůvodnění není třeba, ani pseudověda není potřebná, prostě z principu to tak je a basta fidli. A nemusí se vůbec jednat jen o židy. Teorie o nadřazenosti mohou vznikat jak v teistických tak v materialistických filozofických systémech. Že po zpochybnění náboženských učení vznikaly ezoterické spolky jako houby po dešti, je pravda, ale teorie o nadřazenosti ras takto nevznikly, existovaly dávno před tím.
 
Ano, tento narativ je přítomen. Ale i vědec musí mít víru - ne nutně náboženskou - minimálně v to, co dělá. Tato víra ho vede v dalším bádání. Ale když výsledky experimentů jasně hovoří proti této víře, vyvrací ji, musí ji opustit, ne se jí držet zuby nehty - kdyby ano, potom by to opravdu dobrý vědec nebyl.
Možná leží odpověď v té třetí části. Ale dost hloupé a pro morálku vědců nesvědčící je fakt, že dnešní vědci ujíždějí na grantech - a co dělají, pro koho a proč - to už je moc nezajímá.

Darwinismus jako biologická teorie říká, že přežijí ty druhy, které jsou nejlépe přizpůsobeny podmínkám prostředí.
Ano, určitě máš pravdu a dost možná to v rozhovoru paní Olga dostatečně nezdůraznila - a já v tlumočení. Protože ale Darwinovu evoluci zmiňuje hlavně jako předskokana pro eugeniku, myslím si, že nejpodstatnějším slovem z definice evoluce je výběr. Příroda vybírá podle svých kritérií jak mezi druhy, tak mezi jedinci uvnitř druhu - a eugenika selektuje lidi po svém.
Dovedu si vybavit náboženská učení, která hovoří o nadřazenosti rasy či národa, který je Bohem vyvolený, je nadřazený od Boha. Jiného zdůvodnění není třeba, ani pseudověda není potřebná, prostě z principu to tak je a basta fidli. A nemusí se vůbec jednat jen o židy. Teorie o nadřazenosti mohou vznikat jak v teistických tak v materialistických filozofických systémech. Že po zpochybnění náboženských učení vznikaly ezoterické spolky jako houby po dešti, je pravda, ale teorie o nadřazenosti ras takto nevznikly, existovaly dávno před tím.
Ano, to souhlasím. Nadřazenost jedněch nad druhými bychom nalezli určitě i v jiných mystických náboženstvích. Tady ale šlo o to, že pouze těm ezoterickým společnostem se podařilo tyto ideje tak protlačit do společnosti. Tak, aby byly přijaté nejen jako normální, ale dokonce pravdivé a velmi žádané. To se do té doby nepodařilo žádnému jinému "nástroji" a to včetně judaismu.
 
Naspäť
Top Bottom