Je to hloupé - zase já.
Nikdo se nepřidal a já bych velmi ráda ještě něco dodala. Zvláště za situace, že jako pamětník se setkávám s "různodivnými" interpretacemi této přelomové doby. Přelomová zcela určitě byla, protože zvrátila vývoj naší země, ovlivnila životy všech a jak je vidět dneska - vrátila nás ve vývoji "v čase" zpět. Někdo říká do padesátých let - někdo si myslí, že až do první republiky.
Tu "slavnou sametovou" bychom mohli směle označit také za "ukradenou" revoluci, protože ona ukradená vskutku byla. Studenti, kteří jako první vyhlásili stávku kvůli policejnímu zásahu na Národní třídě, byli během pár týdnů úplně odsunuti.
"Revoluční vlna" od studentů na sebe nabalovala herce (od té doby si uzurpují právo do všeho kafrat), pak známé a důvěryhodné osobnosti (nemyslím celebrity, ale hlavně lidi z vlády r. 68), pak lidi s řečnickým nadáním a dobrými nápady - a teprve pak Havloidi. Havla začali vystrkovat už na Václaváku a troufám si tvrdit, že ho naprostá většina lidí u nás neznala.
Mnohá tehdejší jména už jsou zapomenuta a dají se i hůře vyhledat. Neustále se propagují jména notoricky známá jak Benda, Pithart, Klaus... ale ta byla tehdy úplně neznámá.
Nejprve utvořili tzv. "
vládu národního porozumění", která byla lidmi oblíbená a měla velkou důvěru. Vláda odborníků, málokdo tam byl politik. Odborníci s velmi dobrými vizemi. Z prognosťáku to byl pan Valtr Komárek, pak připomenu Petra Millera, velmi oblíbeného dělnického předáka. po prvních volbách v r. 1990 to byla
"vláda národní oběti".
Zpočátku nic nenasvědčovalo, že věci vezmou úplně jiný vývoj, než bylo hlásáno a než lidi očekávali. Dokonce lidi brali vážně i Klausovo "utahování opasků", protože věřili, že nás komunisti fakt přivedli ke krachu a že je třeba se ekonomicky urychleně postavit na nohy.
A ano - jak se píše v článku,
Havel na tribuně sliboval, že nebude zdražení, nebude propouštění z práce, nebude inflace - že prý to je "komunistická propaganda", kterou schválně šíří komunisti. Co se ale skutečně stalo - to bylo dost šílené. Ze dne na den zdražilo všechno zboží v obchodech. Hlavně potraviny. tenkrát to zdůvodňovali, že tyto ceny se musí "narovnat", protože je komunisti dotovali, aby se jim lidi nebouřili. A nyní, když se postupně "otvírají hranice", tak by nám toto
dotované zboží vykupovali cizinci - proto musí zdražit. Byla to, samozřejmě, pitomost - ale to v té době nikdo netušil. Jak říkám - byla to doba absolutní důvěry vládě, poslancům médiím.
Později - ruku v ruce s privatizací - přišlo rušení podniků a tím i rušení pracovních míst. První se začalo se zemědělskými podniky (družstva a státní statky), zdůvodňované tenkrát sloganem "vracíme, co komunisti ukradli". Dneska víme, proč to tak bylo - proč zemědělství muselo být jako první zničeno.
Pak už to šlo jak na běžícím pásu a málokdo se ptal, co se to děje. Lidé byli jak opilí kupónovou privatizací a možností vycestovat "na západ". Hlavně za nákupy naprostých krámů. Dovolené přišly až mnohem později. Bylo až směšné, jak se najednou každý cítil být "podnikatelem". A už to jelo. Podvody, krádeže, vraždy... Šílená doba devadesátek, kdy z policie udělali "nástroj zla" a tak jim osekali pravomoce, že byli bezzubí a tak k ničemu. Teprve později se jim začalo "povolovat" pracovat. Není divu, že mnoho jich odešlo.
Odcházely i jiné profese a to velmi důležité profese. Z vlastní zkušenosti mohu říci, jak to tenkrát chodilo s novými zákony - konkrétně v oblasti daní, majetku, podnikání...
Ti nejlepší odborníci tvořili týmy a každý z nich pracoval na jiné oblasti. Ale tak, aby zákony byly navzájem propojené a ustanovení v jednom nepopíralo či neodporovalo ustanovení v druhém. K projednání do parlamentu byly předkládané hotové a několikrát odkontrolované verze. Jenže... pan poslanec XY byl podplacen lobistou ZY, aby se při čtení ohradil proti větě xxx a trval na jejím zrušení. Poslanec sice nevěděl proč, ale lobista ano. Pokud z hotového a provázaného zákona zmizela byť jen jedna věta nebo bylo pozměněno slovo "musí" za "může", stalo se, že určité "činnosti" nebyly trestně postižitelné, protože zákon je nezakazoval. Důsledky známe - toto bylo nejčastější příčinou krvácení republiky a rozkrádání na všechny strany.
A důsledek takových "lobistických zásahů"? Zákonodárný tým odborníků, který znal zákony a předkládal smysluplné - ten odešel. Většinou do soukroma nebo do zahraničí.
A uzavřu, aby vůbec někdo byl schopný si traktát přečíst:
Za socialismu jsem nikdy nezažila takové rozkrádání a devastaci jako v devadesátkách.
