M. V. Zacharovová

Dotaz: Pobaltí bylo vždy protirusky naladěné, i když bylo součástí SSSR. Jejich rusofobie zesílila po Majdanu v roce 2014. V roce 2018 došlo na „černé listiny“ Rusů, kteří představují „hrozbu pro národní bezpečnost“. Začalo jejich trestní stíhání. Ruská federace o tom mluví nahlas. Všímá si toho mezinárodní společenství, včetně organizací na ochranu lidských práv?

M. V. Zacharovová: Nejvýrazněji se rusofobie projevuje v pobaltských státech, kde se v minulosti praktikoval segregační přístup k zástupcům národnostních menšin, zejména Rusům. Pronásledování nejenže není ze strany vedení těchto zemí potlačováno, ale naopak je ospravedlňováno, podporováno a dokonce stimulováno úřady.
Pobaltské státy vytvářejí umělá omezení kontaktů mezi lidmi a zviditelnily se svou záškodnickou činností při prosazování protiruských iniciativ v EU a NATO, a to i v otázce poskytování vojenské a politické podpory kyjevskému režimu.
S využitím pseudoprávních nástrojů zahájily pobaltské policejní režimy desítky vykonstruovaných trestních řízení proti našim rusky mluvícím krajanům a ruským občanům. Místní justice nemá žádnou naději, protože se dostala pod plnou kontrolu úřadů a stala se trestní v plném slova smyslu.

️Odpověď : Z naší strany pravidelně upozorňujeme na problematiku násilných represí vůči ruskému a ruskojazyčnému obyvatelstvu ze strany lotyšských, litevských a estonských orgánů v rámci platforem OSN pro lidská práva (v New Yorku a Ženevě) a OBSE a zasíláme příslušné výzvy příslušným monitorovacím a výkonným strukturám. <...>
Bohužel zpravidla nedostáváme řádnou odpověď - ve většině případů se jedná buď o nicneříkající odpovědi, nebo o žádnou odpověď. Vzhledem k politizované zaujatosti práce struktur OSN a OBSE to již dlouho není překvapivé. Tento postoj klasifikujeme jako
faktické krytí represivních policejních režimů v Litvě, Lotyšsku a Estonsku.
Přesto v této oblasti nadále jednáme nátlakovým způsobem.
Nepříznivá situace v oblasti lidských práv a národnostních menšin v pobaltských státech
se pravidelně odráží ve výročních tematických zprávách ministerstva. Zejména ve zprávě
„O porušování práv ruských občanů a krajanů v zahraničí“ a v první společné zprávě zahraničněpolitických odborů Ruska a Běloruska „O situaci v oblasti lidských práv v některých zemích“

Dotaz: Víme, že Rusové žijící v pobaltských státech jsou otevřeně utlačováni. Je mezi nimi velká část těch, kteří chtějí získat ruské občanství a přestěhovat se do naší země? Jak složitá je procedura pro občany členských států EU k získání ruského občanství? Existuje zjednodušený systém pro občany bývalého SSSR?

M. V.
Zacharovová: V současné době platí Státní program pomoci dobrovolnému přesídlení krajanů žijících v zahraničí do Ruska. Zejména jeho účastníci - cizinci nebo osoby bez státní příslušnosti mohou žádat o ruské občanství ve zjednodušeném řízení. <...>
Od zahájení Státního programu
přesídlilo do Ruska 1 201 750 jeho účastníků a jejich rodinných příslušníků.

Dotaz: Po začátku SSSR se v Pobaltí usadilo mnoho rusofobů. Dlouhou dobu existovali a za západní peníze pokračovali v protiruských aktivitách. Dnes je tento tok zablokován. Myslíte si, že budou schopni najít své místo v Rusku, pokud se rozhodnou vrátit?

M. V. Zacharovová: Jak vedení naší země opakovaně zdůrazňovalo,
Rusko je svobodná země a člověk si může vybrat jakékoliv místo pobytu, ale jde o chování a jednání člověka. Pokud jsou tyto činy takové, že
porušily zákony platné v Rusku, pak za to samozřejmě musí nést odpovědnost každý, ať už se nachází kdekoli, zde nebo v zahraničí.
Zdroj: https://t.me/MariaVladimirovnaZakharova/10138