Maďarsko vzdoruje vyděračskému Bruselu
Komentář Rainer Rupp.
Maďarsko udeřilo zpět: S odvážnou žalobou u Evropského soudního dvora se vláda premiéra Viktora Orbána postavila proti drakonické pokutě 1 milion eur denně, kterou Evropská komise uložila kvůli odmítnutí přijetí nelegálních migrantů. Tento krok není jen protest proti netaktní bruselské byrokracii, ale i silné prohlášení za národní suverenitu a bezpečí. Maďarsko ukazuje, že není ochotné obětovat svou identitu a hodnoty na oltáři špatně řízené migrační politiky EU.
Jasné NE migračnímu paktu EU
György Bakondi, Orbánův národní bezpečnostní poradce, řekl ve středu 11. června v pořadu „Mokka“ na maďarské stanici „TV2“, že Maďarsko nový migrační pakt EU považuje za „pozvánku pro nelegální imigranty“. S týmem špičkových právníků, včetně dvou bývalých soudců Evropského soudního dvora, připravuje Budapešť žalobu, která má odhalit protiprávní postupy EK.
Možnost trestat stát za nepřijetí nelegálních uprchlíků není nikde zakotvena v unijních smlouvách. Současná opatření odrážejí postupné nelegální ovládání Komisí – krok za krokem omezující suverenitu členských států. Cíl? Nevolená Komise chce z Bruselu autoritativně řídit ostatní země.
Kdyby se dnes natáčel nový díl Asterixe bojujícího s nadvládou Říma, Viktor Orbanix by v něm hrál hlavní roli. „Nenecháme se vydírat,“ zaznívá z Budapešti směrem k „mocnářům“ z Bruselu. Podobné poselství prý zaznívalo i z malého galašického (galského) údolí – s podobným výsledkem. Postoj Maďarů, kteří mnohé evropské státy lámou tlakem Bruselu, je inspirací – viz Slovensko, Polsko a Itálie, které se proti bruselské moci stále více stavějí.
Maďarský odpor není výkřikem bez přípravy, nýbrž dlouhodobou politikou. V roce 2015, kdy přes 400 000 uprchlíků převálcovalo zemi během dvou měsíců, vláda reagovala ostnatými dráty a přísnými zákony. Výsledek? Teroristické hrozby, "no-go zóny", přetížení veřejných služeb či vlna vražd a sexuálních deliktů, které postihly jiné země, Maďarsko naštěstí ušetřilo. Tento přístup podpořilo referendum v roce 2016, kde 98 % hlasujících odmítlo povinné přijímání migrantů—jasný hlas za nezávislost Maďarska a proti „vyhrožované přesidlovací politice.“
Sám Viktor Orbán to uvedl v debatě na setkání „Patrioti pro Evropu“ v Loiretu ve Francii:
„Nejde o migraci, ale o organizovanou výměnu obyvatelstva s cílem nahradit evropskou kulturní základnu.“
Pro Malou zemi jako Maďarsko je pokuta milion eur denně vysokou cenou. Orbán ji ale vidí jako investici do budoucnosti— do budoucna, kde si země ochrání svoji identitu, hodnoty a bezpečí. Požadavek provádět azylová řízení mimo EU pokládá za rozumné a inspirativní pro celou Evropu.
Signál pro Evropu
Maďarská žaloba není jen právní akt, ale výzva všem, kdo chtějí bránit suverenitu svých národních států. Zatímco Brusel hrozí sankcemi, Maďarsko dokazuje, že odpor je možný. EU migrační politika, vnímaná jako vábnička na nekontrolovanou imigraci, ohrožuje bezpečnost i sociální soudržnost Evropy. Orbán prohlásil, že vede tento boj s „potleskem v zádech“, protože jde o budoucnost země i její evropské rodiny. A v tom boji Maďarsko není samo – hovoří za miliony Evropanů, kteří čelí zaujatosti Bruselu.
Zlověstné větry vane od Západu
Přes hranici do Rakouska vidí Maďaři varovný příklad, který posiluje Orbánovu podporu. Nová data z Rakouska ukazují dramatickou demografickou proměnu v posledním desetiletí v důsledku nelegální migrace. Podíl obyvatel bez němčiny jako rodného jazyka strmě roste, uvádí maďarský ekonom Géza Sebestyén. Ještě horší je tomu ve školách.
„Podle nejnovějších rakouských statistik 32,8 % žáků základních škol nemluví doma německy. Ve městech je podíl ještě vyšší: v Salcburku každé druhé dítě domluví bez němčiny,“ uvedl Sebestyén 29. května na Facebooku a připojil mapu regionů s vysokým zastoupením rodin bez německého jazyka.
„Zlověstné větry vane od Západu,“ napsal ekonom Sebestyén, vedoucí Workshopu pro ekonomickou politiku MCC. Workshop ovlivňuje veřejnou debatu a pomáhá formovat politiku o demografických trendech a ekonomických opatřeních Maďarska.
Podle něj by Maďarsko čelilo podobné situaci jako Rakousko, pokud by Orbánovy uzavření hranic a odmítnutí masové migrace nebylo realizováno. Varoval před multikulturalismem, který mnohým Rakušanům připadá odcizující a spojený s kriminalitou.
Pokračoval:
„Ve čtvrtích Vídně, jako jsou Brigittenau a Margareten, je podíl rodin bez němčiny přes 80 %.“
„Podle nejnovější rakouské statistiky není německým rodným jazykem u třetiny (32,8 %) žáků základních škol. Ve vídeňských středních školách hovoří 3 ze 4 žáků doma jiným jazykem. V Salcburku to platí pro každé druhé dítě (51,8 %),“ poukázal dále.
Sebestyén považuje tato data za „znamení společenské transformace formující budoucnost Evropy,“ trend, který – pokud pokračuje – povede k tomu, že Rakousko ztratí charakter národního státu. Původní ideál „Evropy národů“ je pro komisi Ursuly von der Leyen „noční můrou“, dodává.
Tyto alarmující údaje přišly současně s projevy rakouského politika Herberta Kickla (FPÖ) na konferenci CPAC v Maďarsku. Kickl varoval před rozsáhlou demografickou změnou, kterou Někteří označují „výměnou obyvatelstva“, a podle průzkumů většina Evropanů tyto změny odmítá – a přitom téměř nemá sílu je zastavit.
„Co se v Evropě děje, není náhoda. Je výsledkem agendy, cíleně řízené etnické a kulturní transformace. Migrace není zastavena, je organizována, podporována a oslavována. NGOs nejsou nezištné, některé jsou součástí pašeráckých sítí s politickou ideologií,“ řekl Kickl.
„Integrace je lež – znamená, že se většina musí přizpůsobit menšině. A náš sociální stát slouží méně těm, kteří přebrali zodpovědnost za sebe, své rodiny a vlast, a stává se all‑inclusive klubem pro ty, kteří přijíždějí tisíce kilometrů, aby získali evropské výhody,“ dodal.
Většina Rakušanů je nespokojena s demografickou změnou – 80 % požaduje přísnější azylovou politiku.
Pro imigračněkritickou FPÖ je nyní nejpopulárnější stranou s 34–36 % hlasů. Avšak dlouhodobě může demografická změna ovlivnit její podporu, protože jakmile migranti dosáhnou volebního věku, budou pravděpodobně volit více imigračně otevřené strany. Možná právě o to jde?
https://apolut.net/content/media/2025/06/tagesdosis-20250613-apolut.mp3
apolut.net
skolni rok 23/24 a prehled zakladnich skol, jake bylo procentni zastoupeni zaku, kteri nemeli jako hlavni jazyk nemcinu. v salzburku to uz bylo 51,8 procent.
