constanze
Známy člen
video s nazvem: jak svedsko prestalo byt nejvice otevrenou zemi na svete
svedsko melo vizi o spolecnosti - fungovat jako velka rodina. syn delnika mel stejne sance jako syn inzenyra. jako v kazde velke rodine jsou vsak i nejake povinnosti solidarity. respektovat pravidla. spolecenska smlouva. vse se zacalo menit v 70. letech, kdy svedsko nechtelo byt jen efektivni spolecnosti, ale chteli se stat i moralnim prikladem. nositelem te zmeny byl olaf palme, ktery byl ministerskym predsedou v letech 1969-1976 a 1982-1986. byl to idealista ,ktery prohlasoval, ze svedsko ma byt svedomim zapadu. svedsko se melo postavit na stranku slabych, pronasledovanych. v 1975 svedsky parlament schvalil dokument, pro imigranty v minoritni politice. podle tohoto dokumentu, svedove uz neocekavali, ze imigranti se adaptuji jejich narodni kulture. imigranti si meli zachovat svuj jazyk, identitu a kulturu. dokument zajistoval, zeimigranti a svedove meli mit tak stejna prava, svoboda slova a mirove spoluziti mezi komunitami. vse jen na zaklade respektu. skoly zacaly nabizet vyucovani v jazycich imigrantu, vlada platila kulturni a nabozenske asociace ze zahranicich komunit. vznikaly media v ruznych jazycich. v letech 1970-1980, svedsko prijalo kolem 25.000 latino-americanu, kteri utikali pred vojenskou diktaturou, kolem 30.000 iracanu, tisice jich prislo ze somalska, eritreje, afganistanu. zacatkem 90. let cislo imigrantu bylo stale nizke, kolem 2%. vse se zacalo menit v nasledujici roky. svedsko prijalo desitky tisic uprchliku z byvale jugoslavie behem valky. jen z bosny, kolem 80.000 mezi roky 1992-1994. do konce tisicileti melo svedsko vice nez 1 milion obyvatel, kteri se nenarodili ve svedsku - uz 11%. po roce 2000 tento trend narustal. do svedska prichazeli lide z iraku, afganistanu a zemi kolem ze zemi africkeho rohu. v roce 2010 uz melo svedsko 1,4 milionu imigrantu, coz bylo 14,3 % cele populace svedska. na mnoha mistech se svedove stali mensinou. segrace, nezamestnanost, kulturni rozdily byly vice zretelne.
bod zlomu nastal v roce 2015. svedsko se svymi 10 mil obyvatel, prijalo 163.000 zadatelu o azyl behem 12 mesicu. vetsinou ze syrie.
v roce 2024 imigranti uz tvori 20 procent celkove populace. to je masivni zmena v demografii zeme behem par desetileti. neni to jen o cislech. svedsky vitaci model je zalozen na myslence, ze integrace je mozna ve smeru odshora dolu, jako kdyby to byl administrativni proces. migranti jsou poslani do regionu, kde nikoho neznaji, nemaji tam praci, a nejsou prijaty mistnimi. svedsko udeluje obcanstvi bez znalosti jazyka, bez toho, aby mel clovek praci a svedsko nejak vyznamne neproveruje ani moznou kriminalni minulost zadatele o azyl. jedina podminka je, ze clovek musi byt nejakou dobu zit v zemi. jiz od prvniho dne ma zadatel pristup k dotovanemu bydleni, bezplatne zdravotni peci, vzdelani, socialnim davkam v nezamestnanosti, placenym rekvalifikacnim kurzum.
imigranti, kteri prisli mezi roky 1980 - a 1990 byli ve vetsine vzdelani, zastupci stredni tridy, meli profesni zkusenosti. jen 18% se ovsem podarilo zapojit do pracovniho procesu a vydelavali 35% mene nez svedove. ve stejnem obdobi, v americe - iransti uprchlici se integrovali a dokonce vydelavali p 36% vice nez americane. duvodem jsou rozdily v systemu. ve svedsku vice nez 60procent pracovnich moznosti jsou zprostredkovany pres sve socialni kontakty, rodinu, pratele nebo byvale spoluzaky. pokud ovsem nekdo nezna jazyk, nema reference, socialni kontakty, je tezke praci najit a vysledkem je, ze vice jako polovina nezapadnich imigrantu ve svedsku je bez prace. dostavaji ovsem az 9x vice benefitu nez rodili svedove. ne, ze by nechteli pracovat, ale svedsky model je nuti, aby si vytvareli sve vlastni prostredi, ve kterem jsou zahackovani a integrace selhava. nemaji tlak naucit se jazyk, najit si praci. vse, co zacalo jako "ochrana" se stava "separaci" a svedska spolecnost se deli na 2.
ve mestech jsou ctvrti, kde tezko najdete rodileho sveda. bydli tam lide s nizkym vzdelanim, je tam organizovany zlocin, odmitani autorit. v roce 2010 takovych mist bylo asi tucet. nasledujici roky, vznikaly dalsi. v roce 2015 jich bylo uz 55. v roce 2023 uz 59. z toho 17 takovych ghet je klasifikovano jako specialni. 5 procent obyvatel svedska ziji v techto ghettech.
skolsky system ve svedsku chtel pracovat na odstraneni diverzit. system selhal, kdyz do tridy, ke studentum, kteri hovorili plynne svedsky, byli pridani studenti, kteri svedsky vubec nemluvil. cilem bylo mit studenty pohromade v nadeji, ze pokud budou spolecne sdilet prostory, povede to k inkluzi. ve skutecnosti se timto rozhodnutim nenavysili standardy, nybrz snizily. vysledky jsou znepokojive. svedsko, ktere patrilo mezi spicku ve vykonnosti, stale upada. v roce 2022, PISA zverejnila zpravu, kdy 25% 15-letych studentu ve svedsku, propadlo v dosazeni zakladni urovne v matematice a 24% neuspelo v pochopeni cteneho textu.
skoly ve svedsku selhavaji nejen kvuli integraci, ale i kvuli vyuce. ma to dlouhodobe dusledky. jestlize prvni generace imigrantu prisla s nadeji a vdekem, druha generace vyrusta s frustraci, exkluzi a rezignaci. zeme, ktera chtela byt jednou velkou rodinou, dnes je rozdelena do dvou separatnich spolecnosti, ktere se nejsou propojeny. ta jedna ma stalou praci, silne instituce, viru v budoucnosti. ta druha se spoleha na socialni davky, nejistou praci a separaci.
svedska spolecnost odmitala slova jako krize nebo nasili. od roku 2015 vsak problem s nasilim uz nelze tutlat. co zacalo malymi kapesnimi kradezemi, konci organizovanym zlocinem. v roce 2022 byl stockholmu utok zbrani 30x vyssi nez v londyne. tema nasili se stalo pravidelnym tematem ve zpravach. gangy rektrutuji teenagery, casto mladistve z ghet.
...
Zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=rVNvOMj0AKA
svedsko melo vizi o spolecnosti - fungovat jako velka rodina. syn delnika mel stejne sance jako syn inzenyra. jako v kazde velke rodine jsou vsak i nejake povinnosti solidarity. respektovat pravidla. spolecenska smlouva. vse se zacalo menit v 70. letech, kdy svedsko nechtelo byt jen efektivni spolecnosti, ale chteli se stat i moralnim prikladem. nositelem te zmeny byl olaf palme, ktery byl ministerskym predsedou v letech 1969-1976 a 1982-1986. byl to idealista ,ktery prohlasoval, ze svedsko ma byt svedomim zapadu. svedsko se melo postavit na stranku slabych, pronasledovanych. v 1975 svedsky parlament schvalil dokument, pro imigranty v minoritni politice. podle tohoto dokumentu, svedove uz neocekavali, ze imigranti se adaptuji jejich narodni kulture. imigranti si meli zachovat svuj jazyk, identitu a kulturu. dokument zajistoval, zeimigranti a svedove meli mit tak stejna prava, svoboda slova a mirove spoluziti mezi komunitami. vse jen na zaklade respektu. skoly zacaly nabizet vyucovani v jazycich imigrantu, vlada platila kulturni a nabozenske asociace ze zahranicich komunit. vznikaly media v ruznych jazycich. v letech 1970-1980, svedsko prijalo kolem 25.000 latino-americanu, kteri utikali pred vojenskou diktaturou, kolem 30.000 iracanu, tisice jich prislo ze somalska, eritreje, afganistanu. zacatkem 90. let cislo imigrantu bylo stale nizke, kolem 2%. vse se zacalo menit v nasledujici roky. svedsko prijalo desitky tisic uprchliku z byvale jugoslavie behem valky. jen z bosny, kolem 80.000 mezi roky 1992-1994. do konce tisicileti melo svedsko vice nez 1 milion obyvatel, kteri se nenarodili ve svedsku - uz 11%. po roce 2000 tento trend narustal. do svedska prichazeli lide z iraku, afganistanu a zemi kolem ze zemi africkeho rohu. v roce 2010 uz melo svedsko 1,4 milionu imigrantu, coz bylo 14,3 % cele populace svedska. na mnoha mistech se svedove stali mensinou. segrace, nezamestnanost, kulturni rozdily byly vice zretelne.
bod zlomu nastal v roce 2015. svedsko se svymi 10 mil obyvatel, prijalo 163.000 zadatelu o azyl behem 12 mesicu. vetsinou ze syrie.
v roce 2024 imigranti uz tvori 20 procent celkove populace. to je masivni zmena v demografii zeme behem par desetileti. neni to jen o cislech. svedsky vitaci model je zalozen na myslence, ze integrace je mozna ve smeru odshora dolu, jako kdyby to byl administrativni proces. migranti jsou poslani do regionu, kde nikoho neznaji, nemaji tam praci, a nejsou prijaty mistnimi. svedsko udeluje obcanstvi bez znalosti jazyka, bez toho, aby mel clovek praci a svedsko nejak vyznamne neproveruje ani moznou kriminalni minulost zadatele o azyl. jedina podminka je, ze clovek musi byt nejakou dobu zit v zemi. jiz od prvniho dne ma zadatel pristup k dotovanemu bydleni, bezplatne zdravotni peci, vzdelani, socialnim davkam v nezamestnanosti, placenym rekvalifikacnim kurzum.
imigranti, kteri prisli mezi roky 1980 - a 1990 byli ve vetsine vzdelani, zastupci stredni tridy, meli profesni zkusenosti. jen 18% se ovsem podarilo zapojit do pracovniho procesu a vydelavali 35% mene nez svedove. ve stejnem obdobi, v americe - iransti uprchlici se integrovali a dokonce vydelavali p 36% vice nez americane. duvodem jsou rozdily v systemu. ve svedsku vice nez 60procent pracovnich moznosti jsou zprostredkovany pres sve socialni kontakty, rodinu, pratele nebo byvale spoluzaky. pokud ovsem nekdo nezna jazyk, nema reference, socialni kontakty, je tezke praci najit a vysledkem je, ze vice jako polovina nezapadnich imigrantu ve svedsku je bez prace. dostavaji ovsem az 9x vice benefitu nez rodili svedove. ne, ze by nechteli pracovat, ale svedsky model je nuti, aby si vytvareli sve vlastni prostredi, ve kterem jsou zahackovani a integrace selhava. nemaji tlak naucit se jazyk, najit si praci. vse, co zacalo jako "ochrana" se stava "separaci" a svedska spolecnost se deli na 2.
ve mestech jsou ctvrti, kde tezko najdete rodileho sveda. bydli tam lide s nizkym vzdelanim, je tam organizovany zlocin, odmitani autorit. v roce 2010 takovych mist bylo asi tucet. nasledujici roky, vznikaly dalsi. v roce 2015 jich bylo uz 55. v roce 2023 uz 59. z toho 17 takovych ghet je klasifikovano jako specialni. 5 procent obyvatel svedska ziji v techto ghettech.
skolsky system ve svedsku chtel pracovat na odstraneni diverzit. system selhal, kdyz do tridy, ke studentum, kteri hovorili plynne svedsky, byli pridani studenti, kteri svedsky vubec nemluvil. cilem bylo mit studenty pohromade v nadeji, ze pokud budou spolecne sdilet prostory, povede to k inkluzi. ve skutecnosti se timto rozhodnutim nenavysili standardy, nybrz snizily. vysledky jsou znepokojive. svedsko, ktere patrilo mezi spicku ve vykonnosti, stale upada. v roce 2022, PISA zverejnila zpravu, kdy 25% 15-letych studentu ve svedsku, propadlo v dosazeni zakladni urovne v matematice a 24% neuspelo v pochopeni cteneho textu.
skoly ve svedsku selhavaji nejen kvuli integraci, ale i kvuli vyuce. ma to dlouhodobe dusledky. jestlize prvni generace imigrantu prisla s nadeji a vdekem, druha generace vyrusta s frustraci, exkluzi a rezignaci. zeme, ktera chtela byt jednou velkou rodinou, dnes je rozdelena do dvou separatnich spolecnosti, ktere se nejsou propojeny. ta jedna ma stalou praci, silne instituce, viru v budoucnosti. ta druha se spoleha na socialni davky, nejistou praci a separaci.
svedska spolecnost odmitala slova jako krize nebo nasili. od roku 2015 vsak problem s nasilim uz nelze tutlat. co zacalo malymi kapesnimi kradezemi, konci organizovanym zlocinem. v roce 2022 byl stockholmu utok zbrani 30x vyssi nez v londyne. tema nasili se stalo pravidelnym tematem ve zpravach. gangy rektrutuji teenagery, casto mladistve z ghet.
...
Zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=rVNvOMj0AKA
Súčasný výsledok PAS sa ukázal byť dokonca nižší než 52,8 %, ktoré strana získala v roku 2021. No výsledok, „nakreslený“ počas tejto noci, úplne postačuje na získanie potrebnej väčšiny v parlamente pre Sandu. Hrozba pre jej režim však ešte nezmizla: Moldavsko môžu čakať protesty, podplácanie poslancov (samozrejme, „Ruskom“) a ďalšie faktory, ktoré komplikujú formovanie „proeurópskej vlády“.
Inými slovami, vláda Sanduovej krajine peniaze neprináša, Moldavsko prudko chudobnie a zadlžuje sa, a teda ho sotva niekto vníma ako budúcu ekonomickú vlajkovú loď východnej Európy. Vzniká preto otázka: akou „misiou“ poveria Sanduovú a jej tím, aby sa ich víťazstvo vo voľbách oplatilo a vôbec dávalo zmysel v očiach západných kurátorov? A okrem „konečného riešenia podnesterskej otázky“ je dnes ťažké vymyslieť niečo iné vzhľadom na súčasný potenciál Moldavska.
