Předpověď Kaddáfího se plní.
-
Oznam: na nasledovných stránkach môžete nájsť Konceptuálneho Bota, ktorý je trénovaný na odpovede z českých prekladov VP ZSSR. Preto sa odporúča používať český jazyk. mariasky.cz nabojpravdy.cz
Správy z Európskej únie 2026
- Thread starter kaťja
- Start date
Tak celý bývalý socialistický tábor sloužil a slouží jako krmelec svým majitelům na Západě. Svého času i Rusko. To se ale začalo stavět na zadní a pak bylo zle. Platově na úroveň třeba Německa se nedostaneme. Například z toho důvodu, že tzv. strategičtí zahraniční partneři po koupi našich podniků ty podniky zlikvidovali. To aby se zbavili konkurence. I v rámci EU jsou různé platy. Porovnejte Německo s Řeckem například. Žádná platová nivelizace v EU není a nebude. Na Náboji pravdy se lze dočíst o mnoha podnicích, které byli zlikvidovány. Například pro Němce jsme stále podlidi z Východu. Oni to do očí samozřejmě neřeknou, ale při delším kontaktu s nimi to poznáte. Děláme s nimi zahraniční obchod, takže vím o čem píši. Je to stejně zajímavé jak mnoho Čechů vidí v Německu svůj vzor. Přitom zavinili dvě války s neuvěřitelnými obětmi. Češi byli pod neuvěřitelným germanizačním tlakem, že je zázrak že mluvíme česky. Aktivně se podíleli na rozpadu Jugoslávie včetně dodávek zbraní apod. Přesto řada Čechů jim jakoby leze do zadní části těla. Porovnejte to s přístupem k Rusku, které z výše zmíněného nic nezavinilo.
Naposledy upravené:
SLAV_jan_in
Známy člen
- Okres
- Považská Bystrica
Takto nejak podobne je to aj u Frantíkov. A po veľkých mestách. Ale uverejnil som to tu preto, že to môže znamenať test na konies Schengenu = "zachráň sa kto môžeš". Z jednej strany, resp. z druhej strany v EÚ môžu na povrch vystúpiť sily, ktoré sa spoja a stopnú migráciu normálnym vojenským spôsobom na hraniciach tak ako Fico navrhol poslať silovú pomoc do Španielska.
Západní Evropa je z hlediska demografie a migrace již ztracena. Už není cesty zpět. Pjakin kdysi tvrdil, že na území dnešních západních států vzniknou nové státní útvary. Má naprostou pravdu. Určitě o část svého dnešního území přijdou Německo, Francie a asi i oblast dnešní Belgie apod. Těch cizích je už mnoho. A protože jich je hodně, tak oni už nepřijmou kulturní kód majoritní populace. Oni už nebudou asimilováni. Podobná situace je u nás s Ukrajinci. Jsou nám sice blíže než například Marokánci, přesto jsou však jiní. Mají jiné návyky, jiné kulturně historické pozadí, jinou mentalitu. Takže v našich podmínkách bude postupně docházet k ukrajinizaci, jestliže zde zůstanou. Někteří demografové tvrdí, že jestliže se v majoritní populaci nahromadí cca 10 % cizích, tak tato populace je odsouzena k zániku. V Německu je to již asi 11 %. Nakonec v tomto duchu píše i Prof. Campbell. Budou změny hranic v Evropě. To už je daná věc. Ty miliony tmavokožců, které jsou dnes na území Západní Evropy se jednou budou chtít množit. Většinově jsou to mladí, silní, svalnatí a vzhledem ke svému věku i sexuálně nadržení muži. Jsou jen dvě varianty. Bud za nimi přijdou ženy z jejich domovin a budou jim rodit děti nebo na řadu postupně přijdou Evropanky, bělošky. Tak i tak je to pro evropskou populaci špatně. Tady nejde jen o barvu kůže. Tady se jedná o celý kulturní kód, zvyky, náboženství, hygienické návyky, pracovní morálku, inteligenci atd., apod. Právě na té migraci lze dokázat existenci nadnárodního řízení, které se projevuje politickou ne-vůlí toto řešit. Přitom existuje účinné řešení. Stačí aby promluvil soudruh kalašnikov, dvě dávky. Někdo řekne, že to není humanistické. No není, ale mnohem horší je tento stav. Běží genocida zejména bílé rasy, která je roztažená v čase. To co se dnes děje z hlediska migrace je proti přírodním a evolučním zákonům. V přírodě jsou mraky živočišných, ale i rostlinných druhů, které si hájí své teritorium. Je to normální věc, která nemá se společenským systémem nic společného. No ale žijeme v nenormální době. A podle toho to tak vypadá.
Naposledy upravené:
Atom
Známy člen
Tady to nevidím, tak jednoznačně. V.V.Pjakin také uváděl, že místní egregor vždy přetlačí a asimuluje cizí obyvatelstvo (u nás Ukrajinci z dřívějška byli asimilováni, ze začatku jsem o jejich řádění slyšel spoustu příběhu, ale postupně se začlěnili a teď hudrují na přivadrovalce, kteří kazí zaběhnuté). Jediný zbopůsob jak porazit místní egergor je vyzbrojit cizáky o trochu více než místní, aby došlo k masivnímu vyvraždění.
Teď to jde hladce, při zradě elit, cizákům se daří, protože je místní elity krmí a prosazují jejich kulturu proti místním. Jenže až zdroje dojdou co pak, příchozí obyvatelstvo má nulovou šanci žít ze svého v moderním státě (proto ten Kalífát, ale kdo to bude živit). Otázka budou zdroje na udržování kalífátu, když zdroje budou celosvětově docházet, již elity nebudou podporovat takové celosvětové globální projekty. Když padnou na hubu dostatečně brzy současné elity lze to ještě zvrátit.
Zpočátku jde vše při zradě snadno, ale pak to začně drhnout. Začít proces je snadné, ale dokončit ho je obtížné. Bílých může zbýt i jenom 10% a při kvalitě jejich kultury (oproti příchozí), když se zbaví zrádných elit snadno cizáky zase vytlačí (jak se již stalo ve středověku - politický Islám to je zase jenom dočasná expanze - není to udržitelná Evropská, vlastně Slovanská kultura ). Musel by, ale nejdříve padnout současný GP, aby to nemohl dotovat z vnějšku, jeho pozice je již dost vyviklaná (řízení na hraně Božího dopuštění má své následky).
dasa
Známy člen
Izraelský ministr pro záležitosti diaspory Amichai Chikli očekává
"občanské války v Evropě, jakkoli to zní šíleně" a poznamenává, že
směřujeme k zásadním změnám jak ve Spojeném království, tak ve Francii.
Zdroj: https://t.me/banksta/99416
"občanské války v Evropě, jakkoli to zní šíleně" a poznamenává, že
směřujeme k zásadním změnám jak ve Spojeném království, tak ve Francii.
Zdroj: https://t.me/banksta/99416
dasa
Známy člen
Francie potvrdila slova, že Evropa se dostává do sebedestrukce.
Ve Francouzské Guyaně byla demonstrativně zničena odpalovací rampa ruských raket Sojuz. ESA zničila komplex Sojuz-ST na kosmodromu Kourou, přičemž exploze zničila 52metrovou servisní věž. Z kosmodromu bylo provedeno 26 úspěšných startů.
Po odmítnutí ruských projektů se Evropa ocitla ve vesmírné krizi.
Počet startů klesl z 15 na 3.
Většina startů je spojena s problémy.
Kvůli nehodě v roce 2022 byly lety Vega-C na dlouhou dobu pozastaveny, což Evropě znemožnilo přístup k lehkým startům. Když v roce 2023 počet jejich vlastních startů klesl na minimum (3 starty), evropské země (a dokonce i ESA) byly nuceny objednat starty svých satelitů od americké SpaceX (například mise Euclid a Galileo).
Současně Macron provádí prohlídky v kancelářích na Muskovy sociální sítě X
a on do Francie necestuje.
V červenci 2024 se uskutečnil dlouho očekávaný první let nové těžké rakety Ariane 6, přestože na konci mise selhala horní fáze. V roce 2025 začalo postupné zvyšování tempa, ale sotva dosahuje poloviny ukazatelů , která byla během spolupráce s Ruskem
Zdroj: https://t.me/banksta/92723
Ve Francouzské Guyaně byla demonstrativně zničena odpalovací rampa ruských raket Sojuz. ESA zničila komplex Sojuz-ST na kosmodromu Kourou, přičemž exploze zničila 52metrovou servisní věž. Z kosmodromu bylo provedeno 26 úspěšných startů.
Po odmítnutí ruských projektů se Evropa ocitla ve vesmírné krizi.
Počet startů klesl z 15 na 3.
Většina startů je spojena s problémy.
Kvůli nehodě v roce 2022 byly lety Vega-C na dlouhou dobu pozastaveny, což Evropě znemožnilo přístup k lehkým startům. Když v roce 2023 počet jejich vlastních startů klesl na minimum (3 starty), evropské země (a dokonce i ESA) byly nuceny objednat starty svých satelitů od americké SpaceX (například mise Euclid a Galileo).
Současně Macron provádí prohlídky v kancelářích na Muskovy sociální sítě X
a on do Francie necestuje.
V červenci 2024 se uskutečnil dlouho očekávaný první let nové těžké rakety Ariane 6, přestože na konci mise selhala horní fáze. V roce 2025 začalo postupné zvyšování tempa, ale sotva dosahuje poloviny ukazatelů , která byla během spolupráce s Ruskem
Zdroj: https://t.me/banksta/92723
Naposledy upravené:
Stejná logika jako v případě tzv. de-komunizace či de-rusifikace či de-sovětizace na Ukrajině. Místo toho aby na to navázali a dál tu věž využívali, tak jí odstřelí, protože to souvisí s SSSR. Lidská hloupost je nekonečná. Možná že toto řešení tam protlačil nějaký ten Ukrajinec, poradce. Jsou nalezlí všade. Vůbec bych se tomu nedivil.
Naposledy upravené:
dasa
Známy člen
V průmyslové zóně přístavu Rotterdam zahřměl silný výbuch
Výbuch v rotterdamském přístavu zabil jednu osobu
Nehoda u průmyslového tanku na území přístavního komplexu v Nizozemsku si vyžádala život jedné osoby a vedla ke zranění několika dalších.
Nouzová situace nastala krátce po poledni v zařízení Gunvor Energy, informuje RIA Novosti.
Místní záchranné složky okamžitě dorazily na místo incidentu, aby eliminovaly následky.
"Nejméně jedna osoba byla zabita při výbuchu v průmyslové zóně přístavu Rotterdam v Nizozemsku," uvádí nizozemská televizní a rozhlasová společnost Rijnmond.
vz.ru
Výbuch v rotterdamském přístavu zabil jednu osobu
Nehoda u průmyslového tanku na území přístavního komplexu v Nizozemsku si vyžádala život jedné osoby a vedla ke zranění několika dalších.
Nouzová situace nastala krátce po poledni v zařízení Gunvor Energy, informuje RIA Novosti.
Místní záchranné složky okamžitě dorazily na místo incidentu, aby eliminovaly následky.
"Nejméně jedna osoba byla zabita při výbuchu v průmyslové zóně přístavu Rotterdam v Nizozemsku," uvádí nizozemská televizní a rozhlasová společnost Rijnmond.
Мощный взрыв прогремел в промышленной зоне порта Роттердама
Авария у промышленного резервуара на территории портового комплекса в Нидерландах унесла жизнь одного человека и привела к ранению еще нескольких.
Bajkalskij
Člen
Není to prostě tak, že Evropané nemají přirozené hranice (oceán, velehory), čili mají být R-kulturou, ale začali se chovat jako K-kultura? Různí Afričané a Indiáni mohli být K-kulturou, dokud nepřijeli na lodích evropští nájezdníci. Teď se situace otočila.
Životní strategie – Wikipedie
Naposledy upravené:
Atom
Známy člen
Tady nesouhlasím, Evropané mají tu výhodu hlavně Slované, že mají kulturu, která drží stabilní počet obyvatel, ta kultura je založena na lásce k dětem (to mělí i Indiáni). Ta expanze není obyavtelstvu vlastní (snad kromě Němců, které si GP vypěstoval už dlouho - ale to je trochu nejasná a obšírnější otázka). Ta expanze není cílem Evropanů (obyvatel), ta expanze je dílem GP a je vnucená nemravným elitám, které většinou nevědomě (nepatrná část vědomě) slouží GP. Řízení společnosti je pod nelidskou biblickou koncepcí.
Protože evropané mají nejblíže k lidskosti, GP evropskou kulturu rozbíjí a snaží se bílé obyvatele nahradit nečím lépe ovldatelným ( nemravnějším, ovládání je vždy skrze nízkou morálku podřízeného - zjednodušený příklad: kdo trochu normálnější se asi přidá k loupežníkům a nechá se buzerovat a terorizovat nějakým psychopatem v jejich bandě ).
Proč tak snadno zotročili evropané jiné kultury, díky jejich nemravnosti. Na Indiány stačila ohnivá voda a černoští náčelníci sami prodávali lidi ze svého kmene bílým (Ne všichni se vzdali a jsou příklady odhodlaných skupin, které čelili zotročení a nějak to zvládli).
Teď probíhá test Evropanů, západní Evropa, která si zvykla žít na vysoké noze na úkor druhých se začala sama likvidovat a přijala sebedestrukci (není to odveta za dřívější hříchy, je to důsledek nízké morálky, dřívější hříchy ji umožnili získat bezpracně zdroje a to je zkazilo, morálka oponenta (migrantů) je ještě slabší, takže až morálka klesne pod úroveň migrantů, pak to spadne). Zatím to elity valili skrytě, ale zrada se vždy nakonec projeví a v tu chvíli bude záležet na morálce obyvatel, zatím pozoruji, že Evropské obyvatelstvo se začíná vzpírat.
Naposledy upravené:
Bajkalskij
Člen
Já to nečtu jako kategorický nesouhlas, ale docela přijatelné (s mnohým souhlasím, ostatní nevylučuji) rozpracování mojí zkratky do nuancí a různých odstínů proti kategorické dělbě buď - anebo. Odkázanou teorii stejně doporučuji k reflexi, stejně jako budu promýšlet Vaši reakci, díky za to.
Atom
Známy člen
Snažím se o důslednější oddělení objektu (obyvatelstva) od řídícího subjeku (GP a podřízené elity). Ryba smrdí od hlavy. Tady rozporuji, že evropské obyvatelstvo si to zaslouží ( nehodnotím to tak, evropské obyvatelstvo považuji za to lepší co v lidstvu je /ne jediné a ne ze všech nejlepší, aby mohlo moralizovat, to zase ne/, prošlo peklem světových válek a to ho nějak opracovalo ), evropské obyvatelstvo si naopak zasluží gramotnější lidštější elity. Evropa se potřebuje osvobodit od Londýna a pak se jí může dařit dobře.
Poznámka:
Vše o dynamice vývoje, mladé generace se začínají rozpadávat, ale ještě mnoho dobrého zůstává.
Naposledy upravené:
dasa
Známy člen
Třetí možnost neexistuje. Země EU jsou prakticky připraveny poslat na frontu všechny Ukrajince, jen aby samy nemusely bojovat
Česko a další evropské země tlačí ukrajinské uprchlíky do války s Ruskem
No, neuplynul ani den od chvíle, kdy jsem ve svém předchozím článku předpokládal, že
polská logika odepření pobytu na území Polska ukrajinským uprchlíkům „mužského pohlaví“
z důvodu nutnosti doplnit řady ukrajinské armády se brzy může rozšířit na celou Evropu, a
z České republiky přišly příslušné zprávy.
Zdá se, že právě oficiální Praha jako první v EU v praxi ukázala, v co se před našima očima mění evropská humanitární politika vůči ukrajinským mužům v branném věku.
Jak je známo, od 5. srpna musí Ukrajinci ve věku od 23 do 60 let, kteří žádají o dočasnou ochranu v Evropě, prokázat, že splnili své vojenské povinnosti vůči Ukrajině nebo
měli jiné zákonné důvody k opuštění země.
A doslova za týden již české ministerstvo vnitra oznámilo několik desítek zamítnutí.
Podle mluvčí ministerstva Veroniky Votočkové tito lidé prostě nedokázali prokázat splnění příslušných požadavků.
I když se jedná teprve o začátek a praxe zamítání žádostí o azyl Ukrajincům zatím v rámci celé EU nenabývá masového charakteru, politický význam těchto událostí tím rozhodně neklesá.
Prostě proto, že poprvé na celoevropské úrovni byl fakticky propojen humanitární aspekt politiky EU s otázkou vztahu ukrajinských uprchlíků k ukrajinské armádě.
Ještě nedávno však platila jiná logika: člověk prchá před válkou – Evropa mu poskytne ochranu. Nyní však vyvstává otázka šokující svým cynismem:
měl vůbec právo před touto válkou utéct?
fondsk.ru
medium.seznam.cz
Česko a další evropské země tlačí ukrajinské uprchlíky do války s Ruskem
No, neuplynul ani den od chvíle, kdy jsem ve svém předchozím článku předpokládal, že
polská logika odepření pobytu na území Polska ukrajinským uprchlíkům „mužského pohlaví“
z důvodu nutnosti doplnit řady ukrajinské armády se brzy může rozšířit na celou Evropu, a
z České republiky přišly příslušné zprávy.
Zdá se, že právě oficiální Praha jako první v EU v praxi ukázala, v co se před našima očima mění evropská humanitární politika vůči ukrajinským mužům v branném věku.
Jak je známo, od 5. srpna musí Ukrajinci ve věku od 23 do 60 let, kteří žádají o dočasnou ochranu v Evropě, prokázat, že splnili své vojenské povinnosti vůči Ukrajině nebo
měli jiné zákonné důvody k opuštění země.
A doslova za týden již české ministerstvo vnitra oznámilo několik desítek zamítnutí.
Podle mluvčí ministerstva Veroniky Votočkové tito lidé prostě nedokázali prokázat splnění příslušných požadavků.
I když se jedná teprve o začátek a praxe zamítání žádostí o azyl Ukrajincům zatím v rámci celé EU nenabývá masového charakteru, politický význam těchto událostí tím rozhodně neklesá.
Prostě proto, že poprvé na celoevropské úrovni byl fakticky propojen humanitární aspekt politiky EU s otázkou vztahu ukrajinských uprchlíků k ukrajinské armádě.
Ještě nedávno však platila jiná logika: člověk prchá před válkou – Evropa mu poskytne ochranu. Nyní však vyvstává otázka šokující svým cynismem:
měl vůbec právo před touto válkou utéct?
Третьего не дано. Страны ЕС практически готовы отправить на фронт всех украинцев, лишь бы не воевать самим — Фонд стратегической культуры
Похоже, именно официальная Прага первой в ЕС на практике показала, во что на наших глазах превращается европейская гуманитарная политика в отношении украинских мужчин призывного возраста.
Od 5. srpna část Ukrajinců na ochranu nedosáhne.
Stávajícím držitelům ale nekončí
Od 5. srpna část Ukrajinců na ochranu nedosáhne. Stávajícím držitelům ale nekončí - Médium.cz
Od středy 5. srpna 2026 se v Česku zpřísňují podmínky pro udělení dočasné ochrany lidem přicházejícím z Ukrajiny. Změna dopadne především na nové žadatele ve věku od 18 do 60 let, kteří podléhají ukrajinské branné povinnosti.
Naposledy upravené:
Atom
Známy člen
Takže Evropské podpinodské elity pod tlakem USA státní elity vybíjí Ukrajince do posledního a ještě z toho budou vinit Rusko. V takové cynické době žijeme.
Předcházela tomu tato zpráva ze 3.srpna - UK velvyslanectví nebudou už poskytovat žádné služby mužům ve vojenském věku...https://www.echo24.cz/a/HE5k4/svet-zpravy-ukrajinske-konzulaty-nebudou-slouzit-muzum-bez-vojenskych-registracnich-dokladu
Naposledy upravené:
constanze
Známy člen
karin kneissl a jeji shrnuti uplynuleho tydne (prelozeno a shrnuto: AI)
Situace kolem Hormuzského průlivu a konfliktu Írán–USA
Moderátor představuje situaci jako stále více zablokovanou. Podle jeho shrnutí se USA a Írán nedokážou dohodnout na obnovení přechodné červnové dohody ani na časovém plánu její implementace. Upozorňuje na další útoky na lodní dopravu v regionu a uvádí, že Donald Trump znovu tvrdil, že USA mají strategicky důležitý Hormuzský průliv plně pod kontrolou a chtějí si tuto kontrolu ponechat. Trump měl americkou blokádu označit za „mauer aus Stahl“, tedy „zeď z oceli“.
Írán podle uvedeného shrnutí předal USA přes prostředníky své podmínky pro otevření Hormuzského průlivu. Citován je vysoký íránský státní tajemník: „Amerika musí ukončit válku. Íránu musí být vrácena zmrazená aktiva a válka musí skončit v celém regionu, včetně Libanonu a Pásma Gazy.“ Zaznívá také, že průliv nebude otevřen, dokud Washington nezmění své chování a nepřijme návrhy Teheránu. Íránský parlamentní výbor pro národní bezpečnost měl zároveň schválit návrh zákona, který by zakazoval průjezd lodím USA a Izraele.
Karin Kneissl situaci rámuje jako důsledek eskalace, která podle ní začala útoky USA ve spolupráci s Izraelem proti Íránu. Popisuje, že se od původních představ o rychlém ukončení konfliktu nic nenaplnilo a že pět měsíců po počátku války není situace stabilizovaná. Odmítá mluvit o skutečných mírových jednáních a vysvětluje, že dubnové rozhovory zprostředkované Ománem byly spíše pokusem vytvořit seznam bodů pro další jednání. Jedním z těchto bodů měla být i budoucí úprava statusu Hormuzského průlivu mezi Íránem a arabskými státy Perského zálivu.
Kneissl zdůrazňuje význam průlivu pro světovou ekonomiku. Připomíná, že přes Hormuzský průliv prochází zhruba 20 % světové produkce ropy a zemního plynu, včetně zkapalněného plynu. Podle ní nejde pouze o tržní spekulaci, ale o fyzický výpadek dodávek surovin. Dodává, že vedle ropy jsou postiženy i ropné produkty a rafinérské kapacity v regionu, protože válka poškodila infrastrukturu a některé firmy vyhlásily vyšší moc, aby nemusely plnit dodavatelské smlouvy.
Írán podle uvedeného shrnutí předal USA přes prostředníky své podmínky pro otevření Hormuzského průlivu. Citován je vysoký íránský státní tajemník: „Amerika musí ukončit válku. Íránu musí být vrácena zmrazená aktiva a válka musí skončit v celém regionu, včetně Libanonu a Pásma Gazy.“ Zaznívá také, že průliv nebude otevřen, dokud Washington nezmění své chování a nepřijme návrhy Teheránu. Íránský parlamentní výbor pro národní bezpečnost měl zároveň schválit návrh zákona, který by zakazoval průjezd lodím USA a Izraele.
Karin Kneissl situaci rámuje jako důsledek eskalace, která podle ní začala útoky USA ve spolupráci s Izraelem proti Íránu. Popisuje, že se od původních představ o rychlém ukončení konfliktu nic nenaplnilo a že pět měsíců po počátku války není situace stabilizovaná. Odmítá mluvit o skutečných mírových jednáních a vysvětluje, že dubnové rozhovory zprostředkované Ománem byly spíše pokusem vytvořit seznam bodů pro další jednání. Jedním z těchto bodů měla být i budoucí úprava statusu Hormuzského průlivu mezi Íránem a arabskými státy Perského zálivu.
Kneissl zdůrazňuje význam průlivu pro světovou ekonomiku. Připomíná, že přes Hormuzský průliv prochází zhruba 20 % světové produkce ropy a zemního plynu, včetně zkapalněného plynu. Podle ní nejde pouze o tržní spekulaci, ale o fyzický výpadek dodávek surovin. Dodává, že vedle ropy jsou postiženy i ropné produkty a rafinérské kapacity v regionu, protože válka poškodila infrastrukturu a některé firmy vyhlásily vyšší moc, aby nemusely plnit dodavatelské smlouvy.
Možné scénáře dalšího vývoje
Na otázku, zda existuje americká exit strategie, Kneissl popisuje několik variant. První je pokračování tvrdého tlaku USA s cílem ekonomicky Írán zničit. Uvádí Trumpovo vyjádření v parafrázované podobě: „uděláme vše pro to, abychom Írán ekonomicky zničili.“ Tento scénář podle ní znamená snahu vyřadit infrastrukturu, rozvodny a zásobníky vody, aby byl stát ochromen.
Druhá varianta je íránská strategie vyčkávání. Kneissl říká, že Íránci mohou konflikt „vysedět“ a čekat, až Trump odejde z úřadu. Připomíná, že Írán přežil osmiletou válku s Irákem v 80. letech, a proto podle ní není nereálné, že by se rozhodl dlouhou konfrontaci vydržet. Cituje íránský postoj ve smyslu: „Žádný problém, vysedíme to. Počkáme, až Trump odejde, a potom budeme jednat s jeho nástupcem.“
Třetí varianta je náhlý obrat Donalda Trumpa směrem k obchodní dohodě. Kneissl připouští možnost, že Trump najednou řekne: „I want to make a deal, I want to make businesses with Iranians, big business.“ Podle ní by i mezi Íránci existovali aktéři ochotní obchodovat s USA, pokud by došlo ke zrušení sankcí a vrácení zmrazených aktiv. Zásadní překážkou podle ní zůstává izraelské politické a bezpečnostní establishment, který by takovou dohodu neumožnil nebo výrazně komplikoval.
Druhá varianta je íránská strategie vyčkávání. Kneissl říká, že Íránci mohou konflikt „vysedět“ a čekat, až Trump odejde z úřadu. Připomíná, že Írán přežil osmiletou válku s Irákem v 80. letech, a proto podle ní není nereálné, že by se rozhodl dlouhou konfrontaci vydržet. Cituje íránský postoj ve smyslu: „Žádný problém, vysedíme to. Počkáme, až Trump odejde, a potom budeme jednat s jeho nástupcem.“
Třetí varianta je náhlý obrat Donalda Trumpa směrem k obchodní dohodě. Kneissl připouští možnost, že Trump najednou řekne: „I want to make a deal, I want to make businesses with Iranians, big business.“ Podle ní by i mezi Íránci existovali aktéři ochotní obchodovat s USA, pokud by došlo ke zrušení sankcí a vrácení zmrazených aktiv. Zásadní překážkou podle ní zůstává izraelské politické a bezpečnostní establishment, který by takovou dohodu neumožnil nebo výrazně komplikoval.
Údajný bezpečnostní incident při odletu Donalda Trumpa z Turecka
Moderátor popisuje zprávu Washington Post, podle níž byl Donald Trump po údajné íránské hrozbě tajně přesunut z Air Force One do jiného vojenského letadla. K přesunu mělo dojít po jeho nástupu do prezidentského letadla, a to přes letištní cateringové vozidlo nebo kontejner. Novináři a někteří pracovníci Bílého domu se podle popisu domnívali, že jsou ve stejném letadle jako prezident, zatímco Trump měl Turecko opustit zvláštním vojenským letem.
Bílý dům podle přepisu reagoval prohlášením komunikačního ředitele, že USA mají mnoho nepřátel, kteří prezidenta ohrožují, a že používají všechny dostupné prostředky k řešení těchto hrozeb. Kneissl incident interpretuje jako důkaz, že Írán není vojensky ani zpravodajsky „na kolenou“. Současně však zdůrazňuje, že neprezentuje fakta, ale možné úvahy: připouští, že informace mohly pocházet i od Izraele a mohly být využity k vyvolání paniky.
Kneissl se zároveň zabývá etickou stránkou operace: pokud by skutečně existovala hrozba útoku na Air Force One, pak by podle ní přesun prezidenta a úzkého okruhu lidí znamenal, že ostatní osoby na palubě by zůstaly vystaveny riziku. Upozorňuje, že právě to může být důvodem ostré debaty v amerických médiích. V souvislosti s tím zmiňuje i odchod nebo oslabení pozice tiskové mluvčí Caroline Leavitt a obecné komunikační problémy Bílého domu, které podle ní Trump ještě komplikuje přímou komunikací přes vlastní sociální účet.
Bílý dům podle přepisu reagoval prohlášením komunikačního ředitele, že USA mají mnoho nepřátel, kteří prezidenta ohrožují, a že používají všechny dostupné prostředky k řešení těchto hrozeb. Kneissl incident interpretuje jako důkaz, že Írán není vojensky ani zpravodajsky „na kolenou“. Současně však zdůrazňuje, že neprezentuje fakta, ale možné úvahy: připouští, že informace mohly pocházet i od Izraele a mohly být využity k vyvolání paniky.
Kneissl se zároveň zabývá etickou stránkou operace: pokud by skutečně existovala hrozba útoku na Air Force One, pak by podle ní přesun prezidenta a úzkého okruhu lidí znamenal, že ostatní osoby na palubě by zůstaly vystaveny riziku. Upozorňuje, že právě to může být důvodem ostré debaty v amerických médiích. V souvislosti s tím zmiňuje i odchod nebo oslabení pozice tiskové mluvčí Caroline Leavitt a obecné komunikační problémy Bílého domu, které podle ní Trump ještě komplikuje přímou komunikací přes vlastní sociální účet.
Kontroverzní otázka novináře FAZ na tiskové konferenci v Bělehradě
Další část rozhovoru se věnuje tiskové konferenci srbského prezidenta Aleksandara Vučiće a ukrajinského představitele Volodymyra Zelenského v Bělehradě. Moderátor cituje otázku německého novináře Michaela Martense z Frankfurter Allgemeine Zeitung: „Co můžeme my Evropané konkrétně udělat, abychom vám pomohli zabít více Rusů, více ruských vojáků?“ Tato otázka podle přepisu vyvolala krátké zmatení u tlumočnice i srbského prezidenta a následně velkou kritiku na sociálních sítích.
Martens podle rozhovoru na kritiku reagoval na síti X velmi sebevědomě. Jeho odpověď je citována následovně: „Ne, milí přátelé ze Sputniku, není skandální ptát se ukrajinského prezidenta, jak může Evropa pomoci Ukrajině zabít více Rusů. Přesně to je potřeba. Skandální je válka vašeho sponzora Putina proti Ukrajině.“
Kneissl tuto epizodu hodnotí jako projev hlubší mentality, nikoli pouze jako izolovaný výrok. Tvrdí, že jde o návrat historické protiruské mentality v německy mluvícím prostoru. Připomíná slogan z první světové války „ein Schuss, ein Russ“ a říká, že problém vidí v širším úpadku německojazyčné žurnalistiky, zejména ve vztahu k Rusku. Používá výraz „patologická posedlost Ruskem“ a tvrdí, že stejná mentalita proniká i do talkshow a veřejné debaty, kde podle ní stále častěji vystupují vojáci v uniformách a válka je prezentována jako nová normalita.
Martens podle rozhovoru na kritiku reagoval na síti X velmi sebevědomě. Jeho odpověď je citována následovně: „Ne, milí přátelé ze Sputniku, není skandální ptát se ukrajinského prezidenta, jak může Evropa pomoci Ukrajině zabít více Rusů. Přesně to je potřeba. Skandální je válka vašeho sponzora Putina proti Ukrajině.“
Kneissl tuto epizodu hodnotí jako projev hlubší mentality, nikoli pouze jako izolovaný výrok. Tvrdí, že jde o návrat historické protiruské mentality v německy mluvícím prostoru. Připomíná slogan z první světové války „ein Schuss, ein Russ“ a říká, že problém vidí v širším úpadku německojazyčné žurnalistiky, zejména ve vztahu k Rusku. Používá výraz „patologická posedlost Ruskem“ a tvrdí, že stejná mentalita proniká i do talkshow a veřejné debaty, kde podle ní stále častěji vystupují vojáci v uniformách a válka je prezentována jako nová normalita.
Rozšíření pravomocí německých zpravodajských služeb
Poslední hlavní téma se týká plánovaných změn pravomocí německých zpravodajských služeb. Podle moderátora mají služby získat operativní možnosti nad rámec dosavadní informační role. Patřit by sem mělo vypínání IT systémů při kybernetických útocích, provádění sabotážních operací v zahraničí ve zvláštních situacích, manipulace či mazání dat a širší sdílení osobních dat mezi úřady. Zmíněn je i možný přístup ke komerčně shromažďovaným datům od data brokerů a možnost domovních prohlídek bez soudního příkazu.
Moderátor cituje prezidenta německého Úřadu pro ochranu ústavy Sinana Selena: „Úkolem tajné služby není jen pozorovat, ale ovládnout a zabránit.“ Kneissl tuto vývojovou linii hodnotí velmi negativně a říká, že ji naplňuje „hlubokým mrazením“ či „hlubokým děsem“. Varuje před ahistorickým jednáním evropských elit a před ztrátou znalosti historie. Připomíná, že občanská práva a ochrana před státními zásahy byly jedním z témat revolučního roku 1848 a pozdějších ústavních úprav.
Kneissl srovnává plánované pravomoci se staršími formami státní policie a „covered actions“. Upozorňuje, že v USA existují alespoň silné kongresové kontrolní mechanismy a zpravodajské výbory, které mohou CIA nebo FBI volat k odpovědnosti. Podle ní podobně silná parlamentní kontrola v německém prostředí chybí. V této souvislosti připomíná historické příklady tajných operací, například Chile v roce 1973 nebo francouzské operace v subsaharské Africe, a varuje před tím, aby se praktiky režimových změn a nekontrolovaných tajných služeb staly součástí německé či evropské politiky.
Moderátor cituje prezidenta německého Úřadu pro ochranu ústavy Sinana Selena: „Úkolem tajné služby není jen pozorovat, ale ovládnout a zabránit.“ Kneissl tuto vývojovou linii hodnotí velmi negativně a říká, že ji naplňuje „hlubokým mrazením“ či „hlubokým děsem“. Varuje před ahistorickým jednáním evropských elit a před ztrátou znalosti historie. Připomíná, že občanská práva a ochrana před státními zásahy byly jedním z témat revolučního roku 1848 a pozdějších ústavních úprav.
Kneissl srovnává plánované pravomoci se staršími formami státní policie a „covered actions“. Upozorňuje, že v USA existují alespoň silné kongresové kontrolní mechanismy a zpravodajské výbory, které mohou CIA nebo FBI volat k odpovědnosti. Podle ní podobně silná parlamentní kontrola v německém prostředí chybí. V této souvislosti připomíná historické příklady tajných operací, například Chile v roce 1973 nebo francouzské operace v subsaharské Africe, a varuje před tím, aby se praktiky režimových změn a nekontrolovaných tajných služeb staly součástí německé či evropské politiky.
Zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=yqnUG6iSjNw
constanze
Známy člen
karin kneissl mluvila o onom novinari, ktery polozi skandalni otazku „Co můžeme my Evropané konkrétně udělat, abychom vám pomohli zabít více Rusů, více ruských vojáků?“
maria zacharovova dala tento komentar: "
Dědeček Hans Hermann Martens, člen NSDAP, byl vysoce postaveným nacistickým důstojníkem a sloužil ve štábu Vrchního velení Wehrmachtu pod Alfredem Jodlem, který byl Norimberským tribunálem odsouzen k trestu smrti za zločiny proti míru, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. A co na to mezinárodní veřejnost? Odsoudil někdo na Západě revanšistické výroky tohoto potomka nacisty? Hrobové ticho, protože pro údajně civilizovaný svět tento nacista řekl přesně to, co si všichni myslí — jen to neoznačil jako strategickou porážku Ruska, nýbrž doslova jako „zabíjení Rusů“.
maria zacharovova dala tento komentar: "
Dědeček Hans Hermann Martens, člen NSDAP, byl vysoce postaveným nacistickým důstojníkem a sloužil ve štábu Vrchního velení Wehrmachtu pod Alfredem Jodlem, který byl Norimberským tribunálem odsouzen k trestu smrti za zločiny proti míru, válečné zločiny a zločiny proti lidskosti. A co na to mezinárodní veřejnost? Odsoudil někdo na Západě revanšistické výroky tohoto potomka nacisty? Hrobové ticho, protože pro údajně civilizovaný svět tento nacista řekl přesně to, co si všichni myslí — jen to neoznačil jako strategickou porážku Ruska, nýbrž doslova jako „zabíjení Rusů“.
Zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=IgR4EoVtfCQ
constanze
Známy člen
Detailní shrnutí: světové nedostatky potravin, hnojiv a geopolitické souvislosti
preklad + shrnuti z transkriptu: AIHlavní téma rozhovoru
Rozhovor se zabývá tvrzením, že svět může čelit výraznému poklesu produkce potravin a růstu cen potravin. Hlavní příčinou podle diskutujících není pouze počasí, ale především kombinace nedostatku hnojiv, omezení exportů obilí, problémů s naftou a politických rozhodnutí západních vlád v souvislosti s válkou na Ukrajině, sankcemi proti Rusku a napětím v Perském zálivu.
1. Pokles produkce potravin a role hnojiv
Diskutující tvrdí, že světová produkce potravin klesá a že tento trend může pokračovat delší dobu. Částečně je pokles dáván do souvislosti s mimořádně horkým počasím na severní polokouli, které mohlo negativně ovlivnit úrodu. Za hlavní důvod je však označován celosvětový nedostatek hnojiv. Hnojiva jsou klíčovým vstupem pro zemědělství a bez jejich dostatečného množství se očekává nižší výnos plodin.
Hnojiva jsou v rozhovoru spojována s energetickým sektorem, protože mnoho surovin pro jejich výrobu pochází z ropy, plynu a dalších produktů fosilního průmyslu. Proto jsou státy bohaté na energii a ropu často významnými producenty hnojiv. Rusko a Bělorusko jsou v textu označeny jako důležití výrobci a vývozci hnojiv.
Hnojiva jsou v rozhovoru spojována s energetickým sektorem, protože mnoho surovin pro jejich výrobu pochází z ropy, plynu a dalších produktů fosilního průmyslu. Proto jsou státy bohaté na energii a ropu často významnými producenty hnojiv. Rusko a Bělorusko jsou v textu označeny jako důležití výrobci a vývozci hnojiv.
2. Sankce proti Rusku a Bělorusku
Podle rozhovoru vedla ekonomická konfrontace mezi Západem a Ruskem od let 2022–2024 k omezení dodávek ruských a běloruských hnojiv na světové trhy. Evropská unie a Spojené státy zavedly sankce, které podle řečníků zasáhly i schopnost Ruska a Běloruska dodávat hnojiva v dřívějším objemu. U Běloruska je zmíněno, že Spojené státy některé sankce zmírnily, ale samotné Bělorusko nemůže globální nedostatek vyřešit.
V rozhovoru se také tvrdí, že součástí černomořské obilné dohody z roku 2022 mělo být uvolnění cest pro ruská hnojiva na světové trhy. Evropská unie podle této interpretace své závazky nesplnila, čímž měla fakticky poškodit nebo „sabotovat“ funkčnost celé dohody. Výsledkem mělo být, že se ruská hnojiva nedostávala na trh v potřebném množství.
V rozhovoru se také tvrdí, že součástí černomořské obilné dohody z roku 2022 mělo být uvolnění cest pro ruská hnojiva na světové trhy. Evropská unie podle této interpretace své závazky nesplnila, čímž měla fakticky poškodit nebo „sabotovat“ funkčnost celé dohody. Výsledkem mělo být, že se ruská hnojiva nedostávala na trh v potřebném množství.
3. Vliv konfliktu v Perském zálivu a nedostatek nafty
Dalším faktorem je podle rozhovoru konflikt v Perském zálivu, který měl omezit dodávky hnojiv a dalších produktů důležitých pro zemědělství. Perský záliv je popisován jako významný zdroj hnojiv díky propojení s ropnou ekonomikou. Pokud tento region nevyváží v běžném rozsahu, dochází podle řečníků k dalšímu tlaku na globální zemědělské dodavatelské řetězce.
K tomu se přidává údajný celosvětový nedostatek nafty. Nafta je nezbytná pro sklizeň, provoz traktorů, kombajnů a nákladní dopravu potravin. V rozhovoru je zmíněno, že Rusko zastavilo nebo omezilo export nafty v souvislosti s útoky ukrajinských dronů na rafinerie, a že dodávky z Perského zálivu také nejsou dostatečné. To má podle diskutujících zhoršit schopnost zemědělců sklízet a distribuovat potraviny.
K tomu se přidává údajný celosvětový nedostatek nafty. Nafta je nezbytná pro sklizeň, provoz traktorů, kombajnů a nákladní dopravu potravin. V rozhovoru je zmíněno, že Rusko zastavilo nebo omezilo export nafty v souvislosti s útoky ukrajinských dronů na rafinerie, a že dodávky z Perského zálivu také nejsou dostatečné. To má podle diskutujících zhoršit schopnost zemědělců sklízet a distribuovat potraviny.
4. Ukrajina, Černé moře a ztráta obilí
Významná část rozhovoru se věnuje Ukrajině a vývozu obilí z oblasti Černého moře. Diskutující tvrdí, že útoky na ruské obilné lodě v Azovském moři vedly k ruské odvetě v podobě úplné námořní blokády ukrajinského černomořského pobřeží. Následkem toho měly být zastaveny ukrajinské vývozy obilí, přičemž Ukrajina je označována za jednoho z největších světových exportérů obilí.
V rozhovoru se objevuje tvrzení, že až tři čtvrtiny ukrajinské sklizně mohou být ztraceny. Kromě toho má Turecko pod vedením Erdogana údajně blokovat průjezd některých lodí přes úžiny, což má zasáhnout i ruský export obilí z černomořských přístavů. Rusko podle rozhovoru může část exportu přesměrovat přes jiné přístavy, například arktické nebo pacifické, ale tento přesun má být pomalý, nákladný a méně efektivní.
V rozhovoru se objevuje tvrzení, že až tři čtvrtiny ukrajinské sklizně mohou být ztraceny. Kromě toho má Turecko pod vedením Erdogana údajně blokovat průjezd některých lodí přes úžiny, což má zasáhnout i ruský export obilí z černomořských přístavů. Rusko podle rozhovoru může část exportu přesměrovat přes jiné přístavy, například arktické nebo pacifické, ale tento přesun má být pomalý, nákladný a méně efektivní.
5. Dopad na Evropu a globální jih
Podle diskutujících povedou kombinované faktory k výraznému růstu cen potravin. V Evropě se očekává zdražování potravin a vyšší inflace. Nejtvrdší dopady však mají nést země globálního jihu, zejména státy silně závislé na dovozu obilí a dalších potravin z Ruska a Ukrajiny. Jako příklady jsou uváděny Egypt, Indie, Etiopie a další země Afriky a Asie.
Rozhovor připomíná rok 2011, kdy růst cen potravin a nedostatek základních komodit přispěly k politickým nepokojům. Podle diskutujících by podobný vývoj mohl opět zvýšit sociální napětí, vyvolat politickou nestabilitu a případně vést k větším migračním pohybům směrem k Evropě, podobně jako v roce 2015, nebo ještě ve větším rozsahu.
Rozhovor připomíná rok 2011, kdy růst cen potravin a nedostatek základních komodit přispěly k politickým nepokojům. Podle diskutujících by podobný vývoj mohl opět zvýšit sociální napětí, vyvolat politickou nestabilitu a případně vést k větším migračním pohybům směrem k Evropě, podobně jako v roce 2015, nebo ještě ve větším rozsahu.
6. Spekulace o záměru destabilizovat BRICS
V rozhovoru se objevuje spekulativní část, podle které by potravinová krize mohla být využívána nebo dokonce záměrně vytvářena jako nástroj k destabilizaci zemí BRICS a globálního jihu. Diskutující uvádějí, že chaos v zemích jako Egypt nebo Indie by mohl oslabit jejich politickou stabilitu a tím poškodit širší uskupení BRICS. Zároveň je opakovaně zdůrazněno, že jde o spekulaci, nikoliv potvrzený fakt.
Podle jednoho z řečníků existují v americkém establishmentu a neokonzervativních kruzích lidé, kteří by byli schopni podobnou strategii vymyslet a realizovat, pokud by ji považovali za cestu k udržení americké hegemonie. Zároveň je dodáno, že taková strategie by byla extrémně riskantní, mohla by se vymknout kontrole a poškodit i samotné Spojené státy.
Podle jednoho z řečníků existují v americkém establishmentu a neokonzervativních kruzích lidé, kteří by byli schopni podobnou strategii vymyslet a realizovat, pokud by ji považovali za cestu k udržení americké hegemonie. Zároveň je dodáno, že taková strategie by byla extrémně riskantní, mohla by se vymknout kontrole a poškodit i samotné Spojené státy.
7. Ukrajina jako „postradatelné aktivum“
V další části rozhovoru je uveden názor, že pro část západních strategických kruhů je Ukrajina spíše nástrojem v širším geopolitickém konfliktu s Ruskem, Čínou a BRICS než samostatným cílem podpory. Podle této interpretace by Západ pokračoval v podpoře Ukrajiny hlavně kvůli zbraním, tlaku na Rusko a udržení současného vedení, i kdyby se sociální a ekonomická situace na Ukrajině zhoršovala.
Rozhovor také zmiňuje rostoucí chudobu na Ukrajině a argumentuje, že zhoršení životních podmínek může oslabit schopnost země pokračovat ve válce. Dopady mohou být podle řečníků viditelné v náboru nových vojáků, fungování ekonomiky, logistice a udržení obrany na frontové linii.
Rozhovor také zmiňuje rostoucí chudobu na Ukrajině a argumentuje, že zhoršení životních podmínek může oslabit schopnost země pokračovat ve válce. Dopady mohou být podle řečníků viditelné v náboru nových vojáků, fungování ekonomiky, logistice a udržení obrany na frontové linii.
8. Proč podle rozhovoru Západ neuvolní sankce na hnojiva
Jeden z řečníků klade otázku, proč by západní vlády v případě skutečné obavy z inflace a růstu cen potravin jednoduše dočasně neuvolnily sankce na ruská hnojiva. Odpověď v rozhovoru zní, že rozhodování v Bruselu a Washingtonu je podle diskutujících ovlivněno nejen špatným úsudkem, ale i posedlostí sankční politikou a snahou poškodit Rusko za každou cenu.
Jako příklad je uvedena diskuse o dalším sankčním balíčku, kde podle řečníka evropské instituce požadovaly opatření, která by mohla poškodit řecký námořní průmysl. Tento příklad má ilustrovat míru ideologické tvrdohlavosti a ochoty obětovat i vlastní ekonomické zájmy ve prospěch sankční strategie.
Jako příklad je uvedena diskuse o dalším sankčním balíčku, kde podle řečníka evropské instituce požadovaly opatření, která by mohla poškodit řecký námořní průmysl. Tento příklad má ilustrovat míru ideologické tvrdohlavosti a ochoty obětovat i vlastní ekonomické zájmy ve prospěch sankční strategie.
9. Dopad na Rusko, Asii a Spojené státy
Podle rozhovoru Rusko krizí nebude zasaženo tak silně jako jiné země. Je popisováno jako potravinově soběstačná země, významný producent potravin a vývozce obilí, hnojiv i energie. I když může dojít k dovozu části globální inflace zpět do Ruska, země má podle řečníků možnost přesměrovat exporty přes jiné trasy a získat vyšší příjmy díky růstu světových cen.
Ruská hnojiva a potraviny by podle rozhovoru mohly ve větší míře směřovat do Asie, zejména do bohatších asijských ekonomik a Číny, které si je budou moci dovolit i při vyšších cenách. Chudší země globálního jihu tak mohou být vytlačeny z trhu a nést největší náklady.
Spojené státy jsou v rozhovoru popsány jako země, která má potenciál krizi zvládnout lépe než Evropa nebo globální jih, protože má vlastní zemědělskou základnu a schopnost produkovat část hnojiv. Zároveň ale řečníci upozorňují, že dnešní USA nejsou ve stejné pozici jako v 80. letech, kdy byly označovány za „obilnici světa“. Americké zemědělství má podle rozhovoru vlastní problémy a část hnojiv může být dovážena, takže i USA by mohly čelit těžším dopadům než v minulosti.
Zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=8Uv89yNcYFc
Ruská hnojiva a potraviny by podle rozhovoru mohly ve větší míře směřovat do Asie, zejména do bohatších asijských ekonomik a Číny, které si je budou moci dovolit i při vyšších cenách. Chudší země globálního jihu tak mohou být vytlačeny z trhu a nést největší náklady.
Spojené státy jsou v rozhovoru popsány jako země, která má potenciál krizi zvládnout lépe než Evropa nebo globální jih, protože má vlastní zemědělskou základnu a schopnost produkovat část hnojiv. Zároveň ale řečníci upozorňují, že dnešní USA nejsou ve stejné pozici jako v 80. letech, kdy byly označovány za „obilnici světa“. Americké zemědělství má podle rozhovoru vlastní problémy a část hnojiv může být dovážena, takže i USA by mohly čelit těžším dopadům než v minulosti.
Zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=8Uv89yNcYFc