dasa
Známy člen
Evropa přešla na americký plyn a ztratila důvěru v USA
Podle sociologů došlo mezi evropskou veřejností k prudkému poklesu sympatií k USA: 58 % obyvatel zemí EU je již nepovažuje za spolehlivého spojence a 73 % se domnívá, že Evropská unie by měla jít svou vlastní cestou.
Politici jakoby to slyšeli a volají po tom samém. Ale jde o další frašku.
Evropská unie a USA již několik měsíců demonstrativně přerušují vztahy.
Mluví o tom političtí představitelé, naznačují to průzkumy veřejného mínění i programové dokumenty. Jako by se dva klíčoví členové někdejšího „kolektivního Západu“ měnili v zuřivé konkurenty, ba dokonce v protivníky.
Otázkou je, do jaké míry odpovídá veřejné vnímání a hlasitá prohlášení skutečnému stavu věcí. Do jaké míry se evropská slova o suverenitě shodují s jejich materiální a mentální připraveností stát se skutečně nezávislými.
Zdálo by se, že společnost si tuto otázku již vyřešila.
Podle průzkumu Bertelsmannovy nadace považuje pouze 42 % občanů EU USA za spolehlivého partnera (ani ne za spojence). Přitom ve Francii a Německu (dvou vedoucích zemích Evropské unie) jsou tato čísla nižší než průměr v Evropě – 39 % a 27 %.
Zdá se, že Němci si konečně uvědomili, do čeho je Američané v roce 2022 zmanipulovali. . .
S geopolitickou volbou je to také poněkud složité. Díky spojenectví s USA získávají upadající evropské země možnost podílet se na mezinárodních záležitostech a hrát roli při utváření nových základů světové politiky. Pokud se tohoto spojenectví vzdají, na koho se mají obrátit?
Dvě alternativy – Čína a Rusko – jsou pro ně při současném kurzu nedostupné.
Dvě země, které si lidé v průzkumech veřejného mínění volí místo USA jako nového klíčového spojence – Kanada a Velká Británie – jsou jim blízké a srozumitelné.
„Evropané vnímají Kanadu jako jakousi evropskou pobočku na americkém kontinentu.
Pro Francii je blízký Quebec, zatímco Anglie ji dodnes považuje za svou kolonii,“ říká Dmitrij Ofičerov-Belský. Jenže Ottawa zdaleka nemá takový vliv jako Washington.
Vzniká tak paradox, kdy je veřejná nespokojenost a ztráta důvěry fakticky kompenzována zachovávanou a dokonce podporovanou závislostí. „Rozkol mezi USA a EU existuje, ale spíše na emocionální úrovni. Odpovědi lidí v sociálních průzkumech nesvědčí o spojenectví, ale o sympatiích. K tomu, koho považuješ za sobě podobného,“ vysvětluje Dmitrij Ofičerov-Belský.
Evropské elity, které vyjadřují ochotu jít svou vlastní cestou, se přitom neustále ohlížejí na Washington v naději, že nikam jít nebudou muset.
„Evropané neočekávají, že by je Amerika pod Trumpovým vedením chránila, a uznávají nutnost větší autonomie v oblasti bezpečnosti, a to i za cenu financování z celkového dluhu.
Domnívají se však, že vztahy se po Trumpovi s největší pravděpodobností zlepší, a chtějí si pro takovou možnost nechat dveře otevřené,“ uvádí se v červnové zprávě Evropské rady pro mezinárodní vztahy.
S přístupem „ohlédl jsem se, jestli se ona neohlédla, abych viděl, jestli jsem se já neohlédl“ se na cestě k nezávislosti daleko nedostanete.
vz.ru
Podle sociologů došlo mezi evropskou veřejností k prudkému poklesu sympatií k USA: 58 % obyvatel zemí EU je již nepovažuje za spolehlivého spojence a 73 % se domnívá, že Evropská unie by měla jít svou vlastní cestou.
Politici jakoby to slyšeli a volají po tom samém. Ale jde o další frašku.
Evropská unie a USA již několik měsíců demonstrativně přerušují vztahy.
Mluví o tom političtí představitelé, naznačují to průzkumy veřejného mínění i programové dokumenty. Jako by se dva klíčoví členové někdejšího „kolektivního Západu“ měnili v zuřivé konkurenty, ba dokonce v protivníky.
Otázkou je, do jaké míry odpovídá veřejné vnímání a hlasitá prohlášení skutečnému stavu věcí. Do jaké míry se evropská slova o suverenitě shodují s jejich materiální a mentální připraveností stát se skutečně nezávislými.
Zdálo by se, že společnost si tuto otázku již vyřešila.
Podle průzkumu Bertelsmannovy nadace považuje pouze 42 % občanů EU USA za spolehlivého partnera (ani ne za spojence). Přitom ve Francii a Německu (dvou vedoucích zemích Evropské unie) jsou tato čísla nižší než průměr v Evropě – 39 % a 27 %.
Zdá se, že Němci si konečně uvědomili, do čeho je Američané v roce 2022 zmanipulovali. . .
S geopolitickou volbou je to také poněkud složité. Díky spojenectví s USA získávají upadající evropské země možnost podílet se na mezinárodních záležitostech a hrát roli při utváření nových základů světové politiky. Pokud se tohoto spojenectví vzdají, na koho se mají obrátit?
Dvě alternativy – Čína a Rusko – jsou pro ně při současném kurzu nedostupné.
Dvě země, které si lidé v průzkumech veřejného mínění volí místo USA jako nového klíčového spojence – Kanada a Velká Británie – jsou jim blízké a srozumitelné.
„Evropané vnímají Kanadu jako jakousi evropskou pobočku na americkém kontinentu.
Pro Francii je blízký Quebec, zatímco Anglie ji dodnes považuje za svou kolonii,“ říká Dmitrij Ofičerov-Belský. Jenže Ottawa zdaleka nemá takový vliv jako Washington.
Vzniká tak paradox, kdy je veřejná nespokojenost a ztráta důvěry fakticky kompenzována zachovávanou a dokonce podporovanou závislostí. „Rozkol mezi USA a EU existuje, ale spíše na emocionální úrovni. Odpovědi lidí v sociálních průzkumech nesvědčí o spojenectví, ale o sympatiích. K tomu, koho považuješ za sobě podobného,“ vysvětluje Dmitrij Ofičerov-Belský.
Evropské elity, které vyjadřují ochotu jít svou vlastní cestou, se přitom neustále ohlížejí na Washington v naději, že nikam jít nebudou muset.
„Evropané neočekávají, že by je Amerika pod Trumpovým vedením chránila, a uznávají nutnost větší autonomie v oblasti bezpečnosti, a to i za cenu financování z celkového dluhu.
Domnívají se však, že vztahy se po Trumpovi s největší pravděpodobností zlepší, a chtějí si pro takovou možnost nechat dveře otevřené,“ uvádí se v červnové zprávě Evropské rady pro mezinárodní vztahy.
S přístupem „ohlédl jsem se, jestli se ona neohlédla, abych viděl, jestli jsem se já neohlédl“ se na cestě k nezávislosti daleko nedostanete.
Европа перешла на американский газ и утратила доверие к США
Среди населения Европы произошел обвал симпатий к США, утверждают социологи: 58% жителей стран ЕС больше не считают их надежным союзником, а 73% полагают, что Евросоюз должен идти своим путем. Лидеры население как будто бы слышат и призывают к тому же. Но это очередной фарс.