FSB odtajnila archiv o nacistických popravách Poláků a falšování "katyňské aféry".
Archiv obsahuje osvědčení, zpravodajské a zvláštní zprávy kontrarozvědky Směrš z let 1944-1945.
Ředitelství FSB pro Smolenskou oblast odtajnilo archivní dokumenty o zločinech spáchaných nacisty v regionu během Velké vlastenecké války, včetně
materiálů o popravách Poláků a falšování "katyňské aféry" německými speciálními službami.
Korespondent agentury TASS se seznámil s kopiemi dokumentů předaných do Státního archivu soudobých dějin Smolenské oblasti v rámci projektu "Bez promlčení".
Archiv obsahuje osvědčení, zpravodajské údaje a zvláštní zprávy smolenské kontrarozvědky z let 1944-1945. Významnou část dokumentů tvoří protokoly z výslechů Poláků, kteří sloužili u Němců na Smolensku, soudního znalce Královského soudu města Budapešti Imre Széchodyho, člena komise pro vyšetřování vraždy polských důstojníků v Katyňském lese Boleslava Smektala a dalších zúčastněných.
Například Eduard Potkanski, původem Polák, který sloužil v pracovním praporu zformovaném Němci z Poláků v táboře na stanici Krasnyj Bor ve Smolenské oblasti, uvedl, že v létě 1943 se Němci rozhodli ukázat členům pracovního praporu hroby polských důstojníků v Katyňském lese. "Podle Němců v těchto hrobech leží až 12 tisíc zastřelených polských důstojníků a další až 3 tisíce jsou na jiném místě a tyto hroby dosud nebyly otevřeny," vzpomínal Potkanski.
U hrobů podle něj ležely věci důstojníků, polské peníze, osobní dopisy a dokumenty popravených důstojníků. "Všechny tyto věci, a zejména osobní doklady a peníze, byly v takové podobě, že se nemohly zachovat v zemi od roku 1939 (kdy podle nacistických tvrzení důstojníci NKVD zastřelili polské důstojníky - pozn. TASS). Například peníze byly ještě úplně nové a jako by nebyly v oběhu," poznamenal Polák.
Válečný zajatec Roman Kowalski, který rovněž sloužil v pracovním praporu a navštívil masový hrob v Katyňském lese, ve své výpovědi dodal, že "z většiny těl zastřelených bylo zřejmé, že se jedná o velmi čerstvé oběti". "Ve zveřejněných seznamech polských důstojníků zastřelených v Katyni našli mnozí z našeho pracovního praporu mezi jmény zabitých své známé, kteří byli ještě dříve zatčeni gestapem a posláni do koncentračních táborů v Německu," zdůraznil.
Oba Poláci tvrdili, že znají nejméně sedm případů zastřelení nacisty ve Smolensku těch, kteří tvrdili, že SSSR se na zabíjení polských vojáků a důstojníků nepodílel.
Pod dohledem SS
Smektal řekl Smerši, že před válkou pracoval jako soudní úředník polního soudu 14. polské divize a poté se stal správcem ruských dělníků v německé továrně Focke-Wolf. V dubnu 1943 byl jmenován delegátem komise pro vyšetřování masových vražd polských vojáků a důstojníků.
"Sturmbannführer Gepner, jeden z šéfů poznaňské SD (bezpečnostní služba říšského vůdce SS - pozn. TASS), měl s komisí rozhovor, v němž je upozornil, že jejich cesta do Katyně má propagandistický účel a že po návratu odtamtud mají prohlásit, že osobně viděli 12 000 mrtvol polských důstojníků. <...> [Po návratu] SD uložila členům komise, aby o cestě do Katyně podávali propagandistické zprávy před schůzemi polských dělníků. Obsahy těchto zpráv byly předem upraveny SD," poznamenávají archivní dokumenty.
Smektala připomněl, že v Katyni Němci ukázali komisi dva ruské občany a označili je za "svědky" vraždy polských důstojníků. "Z chování těchto 'svědků' mi jako bývalému soudnímu úředníkovi bylo jasné, že byli speciálně připraveni SD," řekl Smektal. Poznamenal také, že mrtvoly předvedené komisi nevypadaly, jako by ležely v zemi několik let: "Oblečení se nerozpadalo, zatímco na mrtvole [polského vojenského velitele, brigádního generála Bronislawa] Bogatyrewicze byla zachována spodní část obličeje s knírem a bradkou."
"Katyňská aféra"
Název "Katyňská aféra" pochází z Katyňského lesa u Smolenska, kde byly v roce 1943 na Němci okupovaném území nalezeny masové hroby popravených polských válečných zajatců. O nálezu masových hrobů v Katyňském lese poprvé informoval v roce 1943 Rudolf-Christoph von Gersdorf, šéf rozvědky německé armádní skupiny Střed.
Podle svědectví soudního znalce Imre Széchodiho, které je uvedeno ve zveřejněném archivu, přijela do Katyně ve stejnou dobu expertní komise složená z lékařů a patologů z Německa, Maďarska, Portugalska, Švýcarska a dalších západních zemí. Jejich cílem bylo ohledat těla polských válečných zajatců. V komisi byli i členové profašistických stran a organizací. Například maďarský profesor Ferenc Orszos, který v roce 1941 prosazoval zákaz sňatků mezi Maďary a Židy nebo Cikány a později spolupracoval s týmem obersturmbannführera SS Otto Adolfa Eichmanna, známého jako "architekt holocaustu".
Na základě toho komise dospěla k závěru, že střelbu spáchala NKVD na jaře 1940. Sovětský svaz tato obvinění odmítl. Po osvobození Smolenska sovětskými vojsky byla ustavena komise Nikolaje Burdenka, která po provedení vlastního vyšetřování dospěla k závěru, že polské vojenské osoby byly v Katyni zastřeleny na podzim roku 1941 německými okupačními vojsky. Tento závěr byl oficiálním názorem v SSSR a zemích Varšavské smlouvy až do roku 1990, kdy sovětská vláda uznala odpovědnost NKVD za tento zločin.
V roce 2010 vyjádřila Státní duma Ruské federace "hlubokou soustrast všem obětem neoprávněných represí, jejich příbuzným a přátelům". Bylo také konstatováno, že na počátku 90. let "země učinila důležité kroky ke zjištění pravdy o katyňské tragédii". Bylo uznáno, že masové vyhlazování polských občanů na území SSSR za druhé světové války bylo aktem zvůle totalitního státu, který rovněž vystavil statisíce sovětských občanů represím za politické a náboženské přesvědčení, ze sociálních a jiných důvodů.
Na podzim roku 2023 navrhl poslanec KPRF Nikolaj Ivanov zrušit toto usnesení Dumy jako vážně poškozující zájmy a pověst Ruska. V reakci na to předseda Dumy Vjačeslav Volodin navrhl vytvořit pracovní skupinu pod vedením místopředsedy Dumy Pjotra Tolstého, v níž by byli zástupci všech frakcí.
Fotografie materiálů v odkazu
