Den Vítězství
Президент России – Верховный Главнокомандующий Вооружёнными Силами Российской Федерации Владимир Путин присутствовал на военном параде в ознаменование 81-й годовщины Победы в Великой Отечественной войне 1941–1945 годов.
kremlin.ru
9.5. 2026 Den Vítězství on line průvod v 10:00 hod.
Смотрите 1 канал онлайн в хорошем качестве. Прямой эфир, новости, шоу и фильмы — бесплатно и без регистрации на сайте Смотреть ТВ.
smotret.tv
Zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=pThOWHHXkPY
píseň Den vítězství
Zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=hLw9UkZLZBE
Méně známá fakta:
proč se Den vítězství v SSSR slavil 9. května, zatímco na Západě 8. května?
Mnozí to nevědí, ale na Západě se Den vítězství nad Německem slaví 8. května.
Zdálo by se, že tak významná událost by měla mít jen jedno jasné datum.
Proč se tedy v SSSR, Rusku a téměř všech postsovětských zemích za Den vítězství považuje právě 9. květen?
Tento příběh je ve skutečnosti celkem jasný a
důvod rozdílu v datech je čistě politický.
V noci 8. května 1945 tedy velení Třetí říše oficiálně oznámilo zbytkům svých vojsk, že
je čas složit zbraně. Je jasné, že pro německé generály byla situace a rozhodnutí kapitulovat zřejmá již dlouho před 8. květnem, ale bylo třeba vyřešit některé konečné detaily.
Nakonec byl akt kapitulace podepsán ve 2:40 středoevropského času.
Zde je třeba mít na paměti následující
a) byl podepsán ve francouzském městě Remeš.
b) jménem velení Říše byl akt podepsán náčelníkem štábu operačního velení Vrchního velení Wehrmachtu generálem Alfredem Jodlem. Jménem spojenců podepsali sovětský generálmajor Ivan Susloparov a americký generál Beddell Smith.
Sevez, generálmajor francouzské armády, byl přítomen jako svědek (podle legendy, když ho Jodl uviděl, řekl: „Cože, tihle nás taky porazili?“ – není to pravda, o tom níže).
Přesné datum podpisu kapitulace bylo známo již večer 6. května.
Tehdy Eisenhower informoval Susloparova, že do Remeše přijede Alfred Jodl, a předal mu text kapitulace. Susloparov jej předal nahoru do velitelství a čekal na schválení. Nastal čas podepsat akt, ale odpověď stále nepřicházela. Samozřejmě nebylo možné čekat – kapitulaci musely podepsat všechny strany. Susloparov tedy převzal odpovědnost a podepsal Remešský akt o kapitulaci, zatímco zamítavá odpověď z velitelství přišla o něco později.
Co tedy Stalinovi nevyhovovalo? Historici uvádějí následující hlavní body
a) akt byl podepsán ve francouzském, nikoli v německém městě
b) role sovětských vojsk nebyla dostatečně zdůrazněna
c) pouze Susloparov za SSSR a pouze Jodl za Říši – nedostatečný rozsah
Bleskově byly provedeny všechny potřebné organizační práce a v noci na 9. května
byl v Karlshorstu u Berlína podepsán druhý akt o kapitulaci.
Mohli bychom také slavit Den vítězství 8. května, kdyby se vše stalo jen o hodinu dříve. Berlínský akt o kapitulaci byl podepsán 9. května 1945 v 00:43 moskevského času,
a podle středoevropského času to bylo stále 8. května – 23:43.
Text berlínské kapitulace byl dopracován a složení signatářů lépe odpovídalo významu dokumentu. Nyní akt podepisovali
maršál Žukov za SSSR
generál-feldmaršál Keitel + Friedenburg a Stumpf z Luftwaffe a Kriegsmarine
velitel amerických sil generál Spats jako svědek
vrchní velitel francouzské armády generál de Tassigny jako svědek
Mimochodem, existuje známá legenda, že Jodl, když uviděl Seveze, řekl
: „Cože, tihle nás taky porazili?“
Něco podobného se poprvé objevilo v pamětech de Gaulla, který uvedl, že Keitel při podpisu berlínského aktu řekl: „No páni! A Francouzi jsou tu taky“, čímž uznal jejich podíl na vítězství. Jenže 8. května 1970 publikoval redaktor „Die Zeit“ Karl-Heinz Jansen článek „Der 8. Mai 1945. Vor der Kapitulation: Koalitionsgeplänkel in Karlshorst“. A tam znějí Kaitelova slova už vůbec ne tak, jak by si Francouzi přáli: „Was, die Franzosen auch?
Die haben uns noch gefehlt!“ („Cože, Francouzi taky? To nám ještě scházelo“). (originál zde).
Je v tom určitý rozdíl, že? Nicméně není jisté, zda Kaitel vůbec něco podobného řekl.
A nyní moment, který je pro většinu zcela nečekaný. Druhá světová válka neskončila 9. května. Stejně tak ani 8. května. Stejně jako nezačala 22. června 1941.
V těchto datech začala a skončila Velká vlastenecká válka.
Druhá světová válka však začala 3. září 1939 a po vpádu Wehrmachtu do Polska
V tento den vyhlásily vlády Velké Británie a Francie Německu válku.
Vyhlásit válku a vést ji však není totéž. Zájemci si mohou vyhledat výraz „podivná válka“.
cs.wikipedia.org
A i po 9. květnu druhá světová válka pokračovala v plném proudu, avšak
již na druhé straně světa.
Pro SSSR to byla sovětsko-japonská válka a skončila 2. září 1945 dalším aktem kapitulace. Velmi doufám, že slova „Chalkhin-Gol“ něco říkají i dnešním školákům. Bylo to ještě před druhou světovou válkou, ale stalo se to.
Nicméně i přes tisíce sovětských vojáků, kteří se účastnili bojů proti Japonsku, neměla tato druhá fáze války pro SSSR ani zdaleka takový význam jako titánská bitva druhé světové války.
Remešská smlouva, Berlínská smlouva – jsou velmi krátké, stačí se na ně podívat a hned pochopíte ten rozdíl.
Doufám, že vám nyní je jasné, proč se Den vítězství slaví 9. května.
Многие не знают, но на Западе день победы над Германией отмечают 8го мая. Казалось бы, такое важное событие иметь лишь...
www.ixbt.com
Zdroj: https://t.me/khazinml/12894
"Внимание, говорит Москва"
Pozor, mluví Moskva !
Zdroj: https://vk.com/video-211740_456249341