• Oznam: na nasledovných stránkach môžete nájsť Konceptuálneho Bota, ktorý je trénovaný na odpovede z českých prekladov VP ZSSR. Preto sa odporúča používať český jazyk. mariasky.cz nabojpravdy.cz

Správy z Vatikánu

Predseda Správy moslimov KAUKAZU, šejchulislám Allahšukúr Pašazadu počas návštevy vo Vatikáne absolvoval stretnutie s pápežom Levom XIV.


Zdroj: https://t.me/sapphire_news/61925

Správa moslimov Kaukazu (Caucasus Muslims Board, rus. Духовное управление мусульман Кавказа, DUMK) je hlavná náboženská autorita moslimov v Kaukaze, ktorá koordinuje islamské záležitosti v Severnom a Južnom Kaukaze,
so sídlom v BAKU.
 
Naposledy upravené:

Král Karel III. a papež Lev XIV. se modlili za jednotu křesťanů v Sixtinské kapli​


Ve čtvrtek 23. října se král Karel III. a královna Camilla
během své oficiální návštěvy Vatikánu připojili k papeži Lvu XIV. k polední ekumenické modlitbě v Sixtinské kapli. Událost představuje historický okamžik ve vztazích mezi katolickou a anglikánskou církví. Poprvé od jejich rozdělení v roce 1534 se britský král pomodlil společně s papežem.

Katolíci byli v novém dekretu schváleném papežem Lvem informováni, že jeden manželský partner je dostačující

Otázka, jak lépe prosazovat učení církve o manželství, byla již dříve předmětem debaty

Vatikán vydal nový dekret schválený papežem Lvem, který potvrzuje jeho postoj, že katolíci by se měli zavázat k životnímu partnerství s jedním manželským partnerem.

Nejvyšší doktrinální úřad Svatého stolce v úterý sdělil 1,4 miliardě katolíků na světě, že jedinečný závazek je prvořadý, a výslovně odrazoval od vícečetných sexuálních vztahů.

Dekret konkrétně kritizoval praxi polygamie, a to i mezi vlastními členy v Africe.
Zopakoval přesvědčení Vatikánu,
že manželství je celoživotní závazek mezi jedním mužem a jednou ženou.
Dokument, který se nezabýval vztahy osob stejného pohlav
í,
se zaměřoval na „bohatství a plodnost“ tradičního manželství a povzbuzoval katolíky,
aby si našli jednoho partnera a zavázali se mu.

„Každé autentické manželství je jednotou složenou ze dvou jedinců, která vyžaduje tak intimní
a úplný vztah, že jej nelze sdílet s jinými,“ uvádí se v dekretu.
 
Naposledy upravené:

Program apoštolské cesty Lva XIV. do Turecka a Libanonu​

Ředitel tiskového střediska Svatého stolce Matteo Bruni představil novinářům první zhraniční apoštolskou cestu Lva XIV. Papež zavítá do Ankary, Istanbulu a Bejrútu se zastávkou v İzniku, jak se dnes nazývá starověká Nicea. Cesta bude mít výrazně ekumenický a mezináboženský podtext. Pro zajištění bezpečnosti „byla přijata všechna nezbytná opatření“.

Vatican News
Dialog a jednota mezi křesťany všech vyznání, blízkost komunitám, utvářenými složitými dějinami regionu, a dále otázka pokoje, která papeži leží na srdci od začátku pontifikátu.
Ředitel tiskového střediska Svatého stolce Matteo Bruni představil podrobnosti a zároveň nabídl klíč k pochopení apoštolské cesty papeže Lva XIV. do Turecka a Libanonu.
První apoštolská cesta amerického papeže má silně ekumenický ráz.
Jejím prvním vyvrcholením bude obřad v Izniku (starověké Niceji)
u příležitosti 1700 let Nicejského koncilu...

Vedle ekumenických akcentů bude hrát důležitou roli také mezináboženský
dialog. 27. listopadu papež navštíví Diyanet, prezidentskou kancelář pro náboženské záležitosti, schůzka přidaná dodatečně k původnímu programu, stejně jako setkání s hlavním rabínem Turecka a soukromé setkání s představiteli muslimské a drúzské komunity nunciatuře v Bejrútu. Dalších významných momentů zmínil Matteo Bruni položení věnce v Atatürkově mauzoleu, chvíli usebrání pod klenbami a majolikami „Modré mešity“,
mši svatou pro čtyři tisíce věřících ve Volkswagen Aréně v Istanbulu. Libanonu papež zasadí cedr v zahradě prezidentského paláce v Bejrútu, pomodlí se u hrobu z tufu
a kamene sv. Charbela nebo u nohou bronzové sochy Panny Marie z Libánu,
bdící nad celým Blízkým východem.
 

1700 let od nicejského koncilu: ekumenická modlitba v Izniku​


Společné prohlášení papeže Lva XIV. a ekumenického patriarchy Bartoloměje​


Papež Lev XIV. a ekumenický patriarcha Bartoloměj dnes ve Fanaru, v sídle patriarchátu, navázali na společnou deklaraci svých předchůdců, papeže Pavla VI. a ekumenického patriarchy Athenagorase, kteří před šedesáti lety ukončili vzájemné exkomunikace z roku 1054. V prohlášení zaznívají nejen připomínky Nicejského vyznání a důležitosti kréda, ale též výzvy k dialogu, k sesterské spolupráci církví i k šíření křesťanské vize světa v pokoji a míru, k zastavení válek a násilí.

SPOLEČNÉ PROHLÁŠENÍ

„Aleluja. Oslavujte Hospodina, neboť je dobrý, jeho milosrdenství trvá navěky.“
Žalm 106 (105), 1
V předvečer svátku svatého Ondřeje,prvního povolaného apoštola, bratra apoštola
Petra a patrona ekumenického patriarchátu, my, papež Lev XIV. a ekumenický patriarcha Bartoloměj, upřímně děkujeme Bohu, našemu milosrdnému Otci, za dar tohoto bratrského setkání. Po vzoru našich ctihodných předchůdců a v poslušnosti vůli našeho Pána Ježíše Krista pokračujeme s pevným odhodláním na cestě dialogu, v lásce a pravdě (srov. Ef 4,15), směrem k doufanému obnovení plného společenství mezi našimi sesterskými církvemi. Vědomi si toho, že křesťanská jednota není pouze výsledkem lidského úsilí, ale darem, který přichází shůry, vyzýváme všechny členy našich církví – duchovenstvo, mnichy, zasvěcené osoby a věřící laiky –, aby upřímně usilovali o naplnění modlitby, kterou Ježíš Kristus adresoval Otci:
„Ať jsou všichni jedno, jako ty, Otče, ve mně a já v tobě... aby svět uvěřil“ (Jan 17,21).


PODCAST Lev XIV. homilie v Istanbulu:​

Buďte majákem šířícím radost z dobra​

Buďte jako město na hoře, jehož krása je majákem světla a připomíná všem, že radost z dobrého je nakažlivá. Lev XIV. ve své homilii při mši svaté v istanbulské Volkswagen Areně vybízel katolíky žijící v Turecku ke svědectví života, úsilí o pokoj a přátelství mezi křesťanskými denominacemi i s nekřesťany, cestě po mostě mezi nebem a zemí, která má vždy na zřeteli oba břehy – lásku k Bohu i bratřím.

Apoštolská cesta papeže Lva XIV. do Turecka a Libanonu a pouť do Izniku k 1700. výročí Prvního nicejského koncilu, 27. listopadu – 2. prosince 2025
 
Pápež Lev, ako nadšene píšu médiá, sa dostal do top 55 najštýlovejších ľudí podľa časopisu Vogue. Presne na 34. mieste.
...

Táto nominácia samozrejme vôbec nesúvisí s vkusom a štýlom. Vogue len vzdalo hold americkému pôvodu súčasného pontifika, čo poteší srdce každého občana USA.


Zdroj: https://t.me/bellchamber/5778
 
Papež: Finsko je příkladem ekumenické spolupráce založené na naději
Druhý den Týdne modliteb za jednotu křesťanů se papež Lev XIV.
setkal s finskou ekumenickou delegací a pochválil dlouholetou spolupráci mezi luteránskou, pravoslavnou a katolickou komunitou ve Finsku.

Papež Lev XIV. se v pondělí setkal s finskou ekumenickou delegací ve Vatikánu
u příležitosti svátku svatého Henrika.

Na začátku Týdne modliteb za jednotu křesťanů papež přivítal luteránské, pravoslavné a katolické zástupce a poděkoval arcibiskupovi Luomovi za připomenutí 750. výročí arcidiecéze Turku.

Papež poté zamyslel nad tématem Týdne modliteb za jednotu křesťanů:
„Je jedno tělo a jeden Duch, stejně jako jste byli povoláni k jedné naději svého povolání.“

Vysvětlil, že naše naděje je založena na naší společné křesťanské víře, zakořeněné
v „jediném křtu pro odpuštění hříchů“, který popsal jako „samotný kořen veškerého křesťanského bratrství“.

Papež Lev dále poznamenal, že mnoho lidí je dnes „v pokušení pocitu beznaděje“. Jako křesťané, řekl, „máme zásadní poslání jako křesťanští posli naděje přinášet Pánovo světlo
do nejtemnějších koutů našeho světa“.

 

Konec tajností, papež se vyjádřil. Novým arcibiskupem bude Přibyl​

Vatikán dnes oznámil jméno nového českého arcibiskupa. Stane se jím dosavadní litoměřický biskup Stanislav Přibyl, který vystřídá současnou hlavu české katolické církve
Jana Graubnera.
Čtyřiapadesátiletý pražský rodák, který o sobě v minulosti prohlásil, že je raději někde v koutě, se tak stává 38. arcibiskupem pražským a 26. primasem českým. Podle církevních znalců je Přibyl vnímán jako součást nového generačního okruhu české katolické církve.
Na místo Jana Graubnera ho dnes jmenoval papež Lev XIV.

Hromnice jako symbol uvedení do chrámu​

Jmenování arcibiskupem také nepřichází náhodou. Ostatně Vatikán většinou k takovýmto příležitostem volí „oblíbená“ data. Dominik Duka byl například kardinálem jmenován
na Tři krále, Přibyl je oznámen na Hromnice. Datum si zároveň volí sám jmenovaný.

​

 

Prezidentský pár navštívil Vatikán:​

„Papež nás vnímá jako zemi, jež se snaží jít tou cestou, kterou se snaží prosazovat i on.
To znamená nepodporovat konflikty, naopak přispívat k jejich řešení,“ uvedl Pavel před návštěvou Vatikánu.
Aháá, tak už možná víme, proč byl 19.1.2026 PePa 107 ve Vatikánu.
Vatikán dnes oznámil jméno nového českého arcibiskupa. Stane se jím dosavadní litoměřický biskup Stanislav Přibyl, který vystřídá současnou hlavu české katolické církve
Jana Graubnera.

Zkoušel jsem si něco zjistit o novém arcibiskupovi.
Zatím to vypadá dost nejasně.
Není to ani ta nejhorší varianta (ultraprogresivista Holub), ale ani ta nejkonzervativnější varianta (Wasserbauer).
Bude to asi "muž středu".
Údajně "kontinuita v obsahu", ale "změna ve formě".
Nicméně dá se vysledovat jistá - byť velejemná - pozitivní "afinita" k sudeťákům.
Vzhledem k mládí Přibyla (ročník 1971) je pravděpodobné, že vydrží ve funcki dlouho; to by znamenalo trvalé odepsání Holuba (ročník 1967).
Navíc je šance na jmenování kardinálem.
Přibylův postup byl docela "raketový": v roce 2024 biskupem, mezidobí "přechodného" arcibiskupa Graubnera (byl jmenován arcibiskupem pražským cca 1 rok před oficiálním arcibiskupským "odchodem do důchodu", který nastává při dosažení 75 let věku, byl ve funkci necelé 4 roky), v roce 2026 se stal arcibiskupem.
 
Naposledy upravené:

Kardinál Parolin: Svatý stolec se nepřipojí k Radě míru​

Na otázky novinářů ohledně účasti Itálie jako pozorovatele v Board of Peace kardinál Parolin poznamenal, že „některé body vyvolávají určité pochybnosti". "Jsou tu některé kritické body, které si žádají vysvětlení. Důležité je, že se snažíme dát odpověď. Pro nás však existují některé kritické body, které by měly být vyřešeny,“ uvedl kardinál Parolin. Jak vysvětlil, jedním z těchto krizových bodů je skutečnost, že „tím, kdo řeší tyto krizové situace na mezinárodní úrovni je především OSN. To je jeden z bodů, na kterém jsme trvali.“

Pesimismus ohledně Ukrajiny
Státní sekretář vyjádřil znepokojení také ohledně války na Ukrajině, od jejíhož vypuknutí uplynou zanedlouho čtyři roky. Výročí doprovází také těžké bombardování energetické infrastruktury v Kyjevě a dalších městech. Jak kardinál uvedl, "Ohledně Ukrajiny panuje značný pesimismus. Nezdá se, že by na obou stranách došlo k reálnému pokroku ohledně míru, a je tragické, že po čtyřech letech jsme stále na stejném místě. Doufáme, že rozhovory přinesou nějaký pokrok, ale zdá se mi, že není mnoho naděje a očekávání."

Pozitivní vztahy s italskou vládou
Kardinál hovořil také o dobrých vztazích s vládou v Římě a zdůraznil, že během bilaterálních jednání „bylo ze strany Svatého stolce vyjádřeno především poděkování za pozornost, kterou vláda věnuje mnoha tématům, která jsou pro církev důležitá, zejména tématům sociálního charakteru, jako jsou opatření na podporu rodiny, vzdělání, zdravotně postižených a vězeňství. Jde o témata, která se přímo týkají Italské biskupské konference a v nichž bylo dosaženo pokroku“.

VATIKÁN SE ZŘEKL ÚČASTI V TRUMPOVĚ RADĚ PRO MÍR
Důvody: OSN a zvláštní status Svatého stolce


Papež Lev XIV., první papež amerického původu (narozený v Chicagu), byl spolu s dalšími státními, náboženskými a veřejnými činiteli pozván do Rady míru pro Gazu, která byla vytvořena z iniciativy Donalda Trumpa. Ten však odpověděl odmítnutím.

Kardinál Pietro Parolin, hlavní diplomatický zástupce Vatikánu, prohlásil: „Svatý stolec se nebude účastnit mírové rady kvůli svému zvláštnímu statusu, který se zjevně liší od statusu ostatních států. Jedním z problémů je, že na mezinárodní úrovni by se řešením krizových situací měla zabývat především OSN. To je jeden z bodů, na kterém jsme trvali.“

Jak předchozí papež František, tak současný papež Lev XIV. jsou známí svou častou kritikou politických iniciativ a činů Donalda Trumpa.

 
Naposledy upravené:
Proč se papež Lev XIV. stal pro USA nepohodlným?

V Pentagonu mu již pohrozili smutným osudem venezuelského prezidenta.
V roce 2017 natočil slavný filmový režisér Paolo Sorrentino
satirický seriál s názvem „Mladý papež“ a poté jeho pokračování – „Nový papež“.
Hlavním hrdinou byl americký kardinál, kterého zvolili za hlavu katolické církve v důsledku intrik soupeřících klanů jako kompromisní postavu. Jakmile se však ocitl na papežském trůnu, hrdina seriálu se nečekaně projevil jako nezávislý a tvrdý vůdce, který se rozhodl
změnit kurz Vatikánu.

Kdo by si pomyslel, že se tento režisérem vymyšlený příběh o osm let později v nějaké formě zopakuje již ve skutečnosti? V roce 2025, po smrti papeže Františka, byl novým papežem skutečně poprvé zvolen dosud nijak zvlášť nevýrazný americký kardinál Robert Francis Prevost. Poté, co přijal jméno Lev XIY, choval se na papežském trůnu rovněž neobvykle.
Začal ostře kritizovat současnou politiku USA, konkrétně samotného amerického prezidenta Donalda Trumpa.

Tak například při svém vystoupení minulou Květnou neděli na Svatopetrském náměstí v Římě pontifik prohlásil, že Bůh ignoruje modlitby vůdců, kteří rozpoutávají války a
„si zbarvují ruce krví“,
čímž zjevně kritizoval administrativu Donalda Trumpa.
Konflikt mezi Íránem, Izraelem a USA označil za „hrozný“ a prohlásil, že Ježíše nelze využívat
k ospravedlnění války. „Toto je náš Bůh: Ježíš, král míru, který odmítá válku a kterého nikdo nemůže využívat k ospravedlnění války,“ řekl desítkám tisíc věřících. „On nevyslyší modlitby těch, kdo rozpoutávají války, ale odmítá je.“ S odvoláním na úryvek z Bible hlava katolické církve dodal: „Ať se modlíš sebevíc, nevyslyším tě: tvé ruce jsou zbarveny krví

Samotný současný konflikt s Vatikánem může mít pro Bílý dům vážné politické důsledky
.
V průběhu nadcházejících podzimních doplňkových voleb se značná část katolického elektorátu v USA bude řídit kritickým postojem papeže, což, jak se předpokládá, poškodí kandidáty Republikánské strany, a tedy i samotného Trumpa. A zopakovat operaci s „Avignonským zajatcem“, unést papeže jako Madura a odvézt ho do USA, Pentagon samozřejmě navzdory svým hrozbám nedokáže.

P. S. Vypadá to, že Trump zatnul zuby. Rozzuřený kritikou, kterou na jeho adresu vyslovil pontifik, napsal v neděli na sociální síti Truth Social, že nepotřebuje takového pontifika, který vystupuje proti jeho politice.

„Nechci papeže, který si myslí, že je normální, aby Írán měl jaderné zbraně.
Nechci papeže, který si myslí, že je hrozné, že Amerika zaútočila na Venezuelu…
A nechci papeže, který kritizuje prezidenta Spojených států,“ prohlásil zuřivě americký lídr.

A zároveň přiznal, že papež „Lev by nebyl ve Vatikánu“, kdyby nebyl v Bílém domě. Což vysvětluje příčiny jeho zuřivosti: „Já jsem prý posadil ‚amerického‘ papeže na trůn ve Vatikánu, a on mě teď kritizuje? Ať ho dostanou!“ Pentagon tedy ne nadarmo naznačoval něco o „avignonském zajatci“.

Trump zároveň zveřejnil na internetu obrázek vygenerovaný neuronovou sítí,

na kterém je prezident Spojených států oděn do červeno-bílého roucha s trnovou korunou,
což připomíná podobu Ježíše Krista.
Uzdravuje nemocného pouhým dotykem ruky na pozadí vlající americké vlajky.

Církev však nezůstala pozadu a okamžitě Trumpovi udělila pokárání.
„Jsem hluboce zarmoucen tím, že si prezident dovolil napsat tak pohrdavá slova na adresu Jeho Svatosti. Papež Lev není jeho soupeřem a papež není politik. Je zástupcem Krista, který mluví jménem pravdy evangelia a stará se o duše,“ prohlásil Paul S. Cokley, arcibiskup z Oklahoma City a předseda Konference katolických biskupů USA.

„V současné situaci není žádná nejednoznačnost,“ prohlásil pro agenturu Reuters Massimo Faggioli, odborník na institut papežství. Porovnal Trumpovy komentáře s pokusy německých a italských vůdců během druhé světové války přetáhnout papeže Pia XII. na svou stranu.
„Ani Hitler nebo Mussolini neútočili na papeže tak přímo a veřejně,“ poznamenal Faggioli.

1776155872313.webp
 

Druhý den návštěvy Lva XIV. v Alžírsku: po stopách sv. Augustina​


Dnešní druhý den apoštolské návštěvy Lva XIV. v Alžírsku bude nejosobnější etapou této cesty. Papež se vydá do Annaby, aby navštívil místa spojená se sv. Augustinem. Bude také celebrovat jedinou mši svatou během svého pobytu v Alžírsku.

Dnešní program papežské cesty naváže na setkání a úvahy z prvního dne pouti.
Včera v hlavním městě Alžíru zazněla především dvě poselství. Papež se obrátil na celý národ, který z více než 98 % tvoří muslimové, ocenil jeho ušlechtilost, zejména v kontextu nesnadných historických peripetií, a vyzval k budování mírové budoucnosti, jež není myslitelná bez odpuštění, které chrání budoucí generace před opakováním starých chyb.

V promluvě k zástupcům křesťanské komunity, shromážděným v bazilice Panny Marie,
Královny Afriky, Lev XIV. především připomněl, že Alžířané jsou dědici svatých a mučedníků, spjatých s těmito zeměmi od prvních století křesťanství, a vyzval je k budování bratrství s muslimy, založeného na víře, která člověka „neizoluje, ale otevírá, sjednocuje, ale nesměšuje, přibližuje, aniž by uniformovala“.

Večer se Lev XIV. vrátí do Alžíru, odkud ve středu dopoledne, po rozloučení na letišti, vyrazí na další etapu své pouti – do Kamerunu.
 
Papež dal Trumpovi košem díky učení svatého Augustina
Během historické cesty do Alžíru
první papež z řádu augustiniánů rozhodně reagoval
na kritiku amerického prezidenta, přičemž se opíral o dědictví rané křesťanské církve, píše
The New York Times.
Trump kritizuje papeže Lva za příliš liberální postoje a „slabý přístup k trestné činnosti“

Návštěva papeže Lva XIV. v Alžíru znamenala návrat ke kořenům: je prvním pontifikem z řádu svatého Augustina, který navštívil místa, kde kázal tento význačný teolog rané církve, píše The New York Times. Cesta však nabyla politického nádechu poté, co Donald Trump na sociální síti Truth Social obvinil papeže z shovívavosti vůči kriminalitě a z podbízení se radikální levici.

Teologové poukazují na to, že světový názor Lva XIV. byl formován pod vlivem Augustinova učení. To vysvětluje jeho odvážnou reakci na slova amerického lídra a kritiku konfliktu na Blízkém východě.

„Nebojím se ani Trumpovy administrativy, ani toho, že budu nahlas hovořit o poselství evangelia. A to je to, k čemu jsem, jak věřím, zde povolán,“ prohlásil papež novinářům v letadle na cestě do Afriky.

V reakci na výroky amerického prezidenta označil papež samotný název platformy Truth Social za ironický.

Profesor teologie na Villanova University Kevin Hughes zdůraznil, že postoj papeže vychází z Augustinova díla „O Božím městě“. V něm se píše, že církev by měla udržovat mír s úřady, ale je povinna zvednout hlas, když jsou ohroženy biblické hodnoty nebo práva zranitelných.

Program návštěvy Lva XIV. zahrnuje návštěvu ruin Hipponu, kde Augustin působil jako biskup od roku 395. Plánována jsou také setkání s augustiniánskými mnichy a návštěva katolické baziliky v moderním městě Annaba. Rozhodnutí stát se augustiniánským mnichem ve věku 26 let hluboce ovlivnilo názory papeže, který se zasvětil hodnotám společenství, chudoby a pastorační služby.
Bude omluva Papeži ?
Trump : Ne, neomlouvám se, protože papež Leo řekl věci, které jsou špatné. Byl velmi proti tomu, co dělám, pokud jde o
Írán, a nemůžete mít Írán s jadernými zbraněmi. Papež Leo by nebyl spokojený s konečným výsledkem. Zemřely by stovky milionů lidí a
to se nestane. Takže nemůžu... Myslím, že je velmi slabý v boji proti zločinu a v dalších věcech. Takže já ne, chci říct, on
to zveřejnil. Jen reaguji na papeže Lva a víte, jeho bratr je velký příznivec MAGA a je to skvělý chlap, Lewis, a já jsem řekl, že mám Lewise radši než papeže. Pevně věříme v zákon a pořádek a on s tím zřejmě měl problém. Takže není za co se omlouvat. On se mýlí

Zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=tpFsUD4Fyv8
 
Rozhovor papeže Lva XIV. a prezidenta Donalda Trumpa o Božích přikázáních a pozemských cestách

Skutečný konec časů, nebo jen imitace? Světové dějiny se před našimi očima skutečně zamotávají do tak těsného uzlu, že je na místě připomenout si ty nejhrozivější biblická proroctví týkající se konce časů a nadcházející apokalypsy.
A hle, v podobě vůdce amerického národa se objevil i uchazeč o roli „falešného mesiáše“, který se podle Písma má světu zjevit na počátku zmíněných událostí. Mnozí ho však spíše vnímají jako postmoderní simulakrum nebo napodobeninu postavy „pošlapávače základů“.
Sám sebe samozřejmě prezentuje jako pravého mesiáše, ale tak je to přece předpovězeno.
Při pohledu na koláže, které v poslední době zveřejňuje americký prezident Donald Trump o sobě na své síti Truth Social, je skutečně těžké se podobným asociacím ubránit.
Tady je v podobě „Světla světa“ spolu s dalšími slavnými Američany pod křídly orlů a letadel...

Další eskalace sporu mezi Vatikánem a Bílým domem je velmi pravděpodobná v případě, že
se Bílý dům rozhodne bezprostředně po neúspěšné expedici do Íránu
podniknout „malý vítězný výpad“ na Kubu, který by ji měl zakrýt, jak již Trump hlasitě oznámil.

A jelikož se Lev XIV. tak energicky zastal Íránu, v Latinské Americe, která mu je blízká, bude tak činit zcela jistě ještě rozhodněji. Poté, co Trump vyslal vojáky k svržení venezuelského vůdce Nicoláse Madura, papež skutečně prohlásil, že „suverenita“ Venezuely musí být zaručena spolu s „vládou zákona zakotvenou v její ústavě“. Lev XIV. již vyzval Spojené státy, aby své hrozby vůči Venezuele neuskutečňovaly, a kritizoval posilování vojenské moci administrativy
v Karibském bazénu.

Ve Venezuele však vše proběhlo relativně bez krveprolití, nepočítáme-li několik desítek zabitých kubánských strážců, kterým byl v jejich vlasti uspořádán státní pohřeb.
Jejich soudruzi touží po pomstě a na Ostrově svobody nemůže být o mírových scénářích ani řeč. Zvláštností Kuby je to, že tam nikdy nebyla pronásledována katolická církev a dokonce i v ústave místní komunistické strany je postulována úplná slučitelnost socialismu s křesťanstvím. Stačí říci, že historicky jediné setkání hlav římskokatolické a pravoslavné církve se dosud odehrálo právě v Havaně v únoru 2016, kdy se ho zúčastnili papež František a patriarcha Kirill.

Vatikán již dříve vystupoval jako prostředník mezi Havanou a Washingtonem, nyní však tváří v tvář pravděpodobné krvavé invazi na ostrov může vyvolat silnou vlnu odsouzení takových činů v celém latinskoamerickém regionu i v katolickém světě. Pro republikánský Bílý dům nemohou násilné kroky proti Kubě za těchto okolností zřejmě přinést nic dobrého, kromě dalšího poklesu prestiže a zhoršení vyhlídek na nadcházející volby do Kongresu, a také na ty
následující – prezidentské.
 
Naposledy upravené:

​

Pápež Lev XIV. kritizoval rast vojenských výdavkov
a označil to za „otravu budúcnosti“, píše Der Spiegel

„Nemôžeme nazývať ‚obranou‘ zbrojenie, ktoré zvyšuje napätie a nestabilitu, znižuje investície do vzdelávania a zdravotníctva, podkopáva dôveru v diplomaciu a obohacuje elity, ktorým je všeobecné blaho ľahostajné,“ vyhlásil hlava katolíckej cirkvi počas návštevy univerzity v Ríme.

Pred študentmi Lev hovoril o „svete, ktorý je, žiaľ, znetvorený vojnami a jazykom vojny“, o „otrávení rozumu, prenikajúcom z geopolitickej úrovne do všetkých spoločenských vzťahov“.

Za nebezpečné považuje aj využitie umelej inteligencie vo vojne. S ohľadom na vojny, vrátane tej na Ukrajine, pápež hovoril o „neľudskom vývoji vzájomného vzťahu medzi vojnou a novými technológiami v spirále ničenia“
. Vyzval študentov, aby sa spolu s ním stali „tvorcami skutočného mieru“.

​

Lev XIV. na univerzitě Sapienza: Jste svědectvím naděje​

Proto se těch dospělejších tato mladistvá nevolnost ptá: „Jaký svět za sebou necháváme?“
Svět až příliš zmrzačený válkou slov i skutků. Je to jakási kontaminace rozumu, která na geopolitické úrovni prosakuje do všech společenských vztahů. Zjednodušování, které vytváří nepřátele, je třeba napravit, a to především na univerzitách, péčí o komplexní pojetí a o moudré procvičování paměti. Nelze především zapomenout na dramatické 20. století. Volání „nikdy více válku!“ mých předchůdců, které tak souzní s výslovným odmítnutím války v italské ústavě, nás podněcuje k duchovnímu spojenectví se smyslem pro spravedlnost, který přebývá v srdcích mladých lidí, s vaším povoláním nenechat se omezovat ideologiemi a hranicemi národů a států.

Jen v posledním roce například enormním způsobem narostly výdaje na zbrojení ve světě, a zvláště v Evropě; nelze mluvit o obraně, jde-li o zbrojení, které zvyšuje tenze a nejistotu, ochuzuje investice do vzdělávání a zdravotnictví, podrývá důvěru v diplomacii a obohacuje elity, jimž vůbec nejde o společné dobro. Je třeba také neochabovat v pozornosti vůči rozvoji a užívání nástrojů umělé inteligence ve vojenském i civilním sektoru, aby nedocházelo k tomu, že budou lidská rozhodnutí zbavena odpovědnosti a tragika konfliktů se ještě zhorší. To, co se děje na Ukrajině, v Gaze, na palestinském území, v Libanonu či v Íránu, je projevem nelidského vývoje vztahu mezi válkou a novými technologiemi ve spirále naprostého zničení. Kéž se studium, výzkum a investice do nich vydají opačným směrem; kéž se stanou radikálním „ano“ životu!
Ano životu v nevinnosti, ano životu mládí, ano životu národů, které volají po míru a spravedlnosti!

 
Naposledy upravené:

Pápež Lev XIV. požaduje globálne odzbrojenie umelej inteligencie​

Je to moderná Babylonská veža
Vatikánská encyklika varuje, že tlak Silicon Valley na umelú inteligenciu ohrozuje americké súkromie a suverenitu a mení ľudí na „ozubené kolesá“ v sledovacom stroji

Pápež Lev XIV. označil umelú inteligenciu za zbraňovú hrozbu a vydal encykliku s vysokými stávkami, v ktorej vyzval na globálne „odzbrojenie“ tejto technológie.

Pápež vo svojom novom liste s názvom Magnifica Humanitas
opisuje oblasť umelej inteligencie ako modernú „Babylonskú vežu“, ktorá má narušiť
americké súkromie a upevniť moc digitálnych oligarchov.


Pápež Lev výslovne prirovnal hrozbu umelej inteligencie k jadrovej energii a varoval, že technológia sa „používa ako zbraň“ na automatizáciu dominancie.

„Umelú inteligenciu treba odzbrojiť,“
vyhlásil pápež Lev. „Viem, že je to silné slovo, ale zámerne zvolené, pretože táto chvíľa potrebuje slová schopné prebudiť svedomie.“

„Umelá inteligencia musí byť odzbrojená. Viem, že je to silné slovo, ale bolo zvolené zámerne, pretože táto chvíľa potrebuje slová schopné upútať pozornosť, prebudiť svedomie a naznačiť cesty vpred pre ľudstvo.“

Cirkev sa už dlho usiluje o jadrové odzbrojenie,
pretože si uvedomuje, že každá veľká technická moc môže ovplyvniť životy ľudí, a preto ju musí sprevádzať primerané morálne rozlišovanie a verejná kontrola. Jadrové odzbrojenie zostáva službou mieru a dôstojnosti ľudskej rodiny.

V podobnom zmysle si teraz umelá inteligencia vyžaduje odzbrojenie – oslobodenie od logiky, ktorá ju mení na nástroj dominancie, vylúčenia a smrti. Tak ako jadrová energia, musí byť v službách všetkých a spoločného dobra.“ – Pápež Lev XIV.

Normalizácia protiľudskej vízie​

Wall Street Journal informuje, že pápež sa zameriava na koncentráciu digitálnej moci, ktorá „hrozí normalizáciou protiľudskej vízie“.

Viceprezident J. D. Vance naznačil, že dokument by sa mohol stať „veľmi, veľmi dôležitým dokumentom“, keďže Washington sa potýka s pokrokom v týchto systémoch.

Pápežovo varovanie prichádza v čase, keď Silicon Valley presadzuje sledovacie systémy riadené umelou inteligenciou a autonómne zbraňové systémy fungujúce mimo verejnej kontroly.
Umelá inteligencia si teraz vyžaduje odzbrojenie, oslobodenie od logiky, ktorá ju mení na nástroj nadvlády, vylúčenia a smrti
vyhlásil pápež.

Encyklika tvrdí, že technológia „nikdy nie je neutrálna“ a preberá vlastnosti tých, ktorí ju financujú.

Prirovnaním umelej inteligencie k jadrovej energii Vatikán signalizuje, že samoregulácia technologických gigantov sa musí skončiť, aby sa zabránilo kolapsu súkromia jednotlivcov.

Pápež varoval, že súčasná cesta vedie k tomu, že ľudia sa stanú „iba ozubenými kolieskami v systéme, ktorý smeruje k stále väčšej efektivite“.
Zatiaľ čo digitálni giganti sa usilujú o budúcnosť, ktorá je namierená proti ľudskosti, výzva na odzbrojenie umelou inteligenciou zdôrazňuje naliehavú potrebu chrániť americkú suverenitu pred strojom Silicon Valley.

Redakčne poznamenávame, že dátové centrá umelej inteligencie spotrebúvajú čoraz viac vody a elektriny na svoju činnosť.
 
Pápež Lev XIV. označil umelú inteligenciu za zbraňovú hrozbu a vydal encykliku ...
Za súčasného stavu predstavuje väčšiu a bezprostrednejšiu hrozbu pre slobodu a prosperitu bežného človeka prohibícia. História ukazuje, že prohibícia technologického pokroku nikdy nefungovala. Ak technológiu plošne zakážeme, stratíme nad ňou kontrolu a výhodu, no jej negatívne dôsledky (útoky zvonku, dezinformácie) nás zasiahnu tak či tak. Bežný človek by v prípade prohibície prišiel o obrovské benefity (medicína, efektivita), no rizikám by sa nevyhol. Cestou pre bežného človeka nie je zákaz, ale „kontrolovaný rozvoj“ – teda stav, kedy štáty nezakazujú samotný nástroj, ale trestajú jeho zneužitie (napr. prísne tresty za podvody s deepfakes, ochrana osobných údajov a transparentnosť algoritmov).
​
Prečo pápež Lev XIV. označil UI za zbraňovú hrozbu ?

Z hľadiska KSB a DVTR nie je Vatikán len náboženským centrom, ale predovšetkým najstarším fungujúcim konceptuálnym centrom Západu, ktoré po stáročia realizovalo takzvanú biblickú koncepciu riadenia. Reprezentuje špecifické DE hierarchické riadenie davu, ktoré sa opiera o monopol na informácie, interpretáciu písma a morálny kódex. Nástup umelej inteligencie toto postavenie neohrozuje technologicky, ale konceptuálne a štrukturálne, a to v niekoľkých zásadných rovinách:

1. Likvidácia monopolu na 3. faktuologickú (ideologickú) prioritu

Po stáročia bol Vatikán (prostredníctvom kňazstva) hlavným interpretom pravdy, morálky a dogiem. DVTR definuje ideologickú prioritu ako schopnosť zabaliť koncepciu riadenia do príťažlivého faktuologického obalu (náboženstvo, sväté texty).​

  • UI ako alternatívny „vševedúci“ pastier: Bežný človek (dav) už pre výklad morálnych dilem alebo zmyslu života nepotrebuje kňaza ani vatikánsku hierarchiu. Obracia sa na neurónové siete, ktoré agregujú všetky vedomosti ľudstva.​
  • Strata kontroly nad interpretáciou: UI dokáže v priebehu sekúnd analyzovať apokryfy, historické texty a teologické spisy bez vatikánskej cenzúry. Dokáže obnažiť rozpory v cirkevných dogmách a ponúknuť človeku personalizovanú spiritualitu alebo morálny kódex na mieru. Z pohľadu KSB tým zaniká bezštrukturálne riadenie davu prostredníctvom jednotnej cirkevnej ideológie.​

2. Konflikt dvoch koncepcií: Náhrada starého „správcu“ novým

Globálny prediktor mení nástroje podľa potrieb historického procesu. Biblická koncepcia riadenia založená na cirkvi je z pohľadu globálneho riadenia už zastaraná, málo efektívna a nedokáže zvládať informačné toky 21. storočia (zákon času).​

  • UI predstavuje nový, technologický nástroj Globálneho prediktora na riadenie ľudstva (tzv. digitálny fašizmus alebo kybernetický koncentračný tábor).​
  • V tomto scenári je Vatikán ako starý správca (manažér) prepustený. UI ho nahrádza na pozícii hlavného nástroja na formovanie vedomia davu. Vatikán stráca status partnera v globálnom riadení a stáva sa len historickým reliktom.​

3. Rozpad hierarchického (štrukturálneho) riadenia

Vatikán funguje na prísne štrukturálnom riadení – od pápeža, cez kardinálov, biskupov až k veriacim. Informácie a príkazy tečú zhora nadol.​

  • UI však radikálne urýchľuje bezštrukturálne riadenie a horizontálnu výmenu informácií v spoločnosti.​
  • Keď veriaci komunikujú s modelmi UI, ktoré generujú náboženský obsah, modlitby či teologické analýzy nezávisle od cirkvi, vertikálna štruktúra Vatikánu stráca zmysel. Riadenie sa decentralizuje. Vatikán nedokáže kontrolovať milióny autonómnych sietí, ktoré si vytvárajú vlastné verzie „kresťanstva“ alebo etiky.​

4. Ohrozenie svetonázorovej (1. metodologickej) priority Vatikánu

Najvyššia priorita riadenia sa týka svetonázoru. Vatikánsky svetonázor je postavený na antropocentrizme (človek ako koruna stvorenia s exkluzívnym právom na nesmrteľnú dušu) spojenom s dogmatickým idealizmom.​

  • Desakralizácia človeka: Ak UI začne vykazovať vyššiu mieru rozlíšenia, logiky a riešenia problémov než ľudia, vatikánsky teologický koncept „človeka ako jediného nositeľa rozumu na Zemi“ sa zrúti.​
  • Pre Vatikán to znamená nutnosť redefinovať pojmy ako duša, svedomie či hriech. Ak sa ukáže, že morálne správanie alebo kreativita sú len produktom dostatočne zložitého spracovania informácií (čo DVTR opisuje ako procesy riadenia a kódovania), sekularizácia davu sa dokončí. Cirkev stratí svoju mystickú podstatu a stane sa len jednou z mnohých sociálnych sietí.​

Pre Vatikán predstavuje UI absolútnu existenčnú hrozbu, pretože mu berie monopol na prácu s informáciami. Vatikán už nedokáže plniť funkciu filtra, ktorý určuje, aké informácie sa k davu dostanú a ako ich má dav chápať. V terminológii DVTR dochádza k tomu, že vektor cieľov Vatikánu sa dostáva do hlbokého rozporu s reálnym vektorom stavu globálneho informačného poľa, čo vedie k automatickej strate riadiacej schopnosti tejto inštitúcie.​
 
Zelenského ultimátum v předvečer 85. výročí začátku Velké vlastenecké války

Kyjevský režim představuje hrozbu pro celý svět
. 22. června 2026 uplyne 85 let od dne, kdy kolektivní nacistický Západ zaútočil na SSSR. V dnešní době je formulace „útok fašistického Německa“ zastaralá a překonaná. Přes sovětskou hranici tehdy vtrhla mnohonárodnostní
horda lupičů a vrahů, která se svou krutostí nijak nelišila od „válečníků“ křížových výprav, kteří přinesli zkázu a smrt národům, které se ocitly na jejich cestě do Jeruzaléma.
Mimochodem, poslední, čtvrtá křížová výprava skončila v roce 1204 nikoli v Jeruzalémě, ale ve Byzanci. Dobytí a vyplenění Konstantinopole „rytíři kříže“ bylo doprovázeno tak barbarskými zločiny, že při jejich popisu tuhne krev v žilách. Stačí říci, že upalovali kojence na hranicích a hned je pak požírali. To bylo možné proto, že ideologové těchto tažení, římští papežové, dovolovali jejich účastníkům projevit své nejtemnější instinkty ve jménu moci nad dobytými územími. Toto hlavní jádro psychologie „křižáků“ nikam nezmizelo, i když se jejich maska v průběhu času měnila.
Poznamenejme, že Konstantinopol byla hlavním městem pravoslavného světa, a
to znamenalo, že již v té době se pravoslaví stalo terminálním, tedy konečným nepřítelem katolické větve západního křesťanství.

A tento skrytý cíl expanze je ukryt v útrobách katolicismu a svou ohavnou tvář odhaluje
jen občas. V té době lidstvo ještě neznalo slova jako nacismus či totalitarismus a postižené národy vnímaly příchod křižáků jako invazi dobyvatelů odlišného vyznání.
Boj Vatikánu o geopolitický prostor nikdy neustával a nabýval tu podoby krvavé konkvisty, jindy rozšíření kontroly na střední a východní Evropu, jindy zase prozelytismu mezi obyvatelstvem západních oblastí Ruské říše. Tam, kde to však bylo možné, katolíci svou nelidskost neskrývali. V novodobých dějinách zahynuly miliony Srbů v důsledku genocidy
ze strany chorvatských nacistických ustašovců, desítky tisíc Rusínů byly vyvražděny katolíky Rakousko-Uherska na Západní Ukrajině.
Proti Rusínům v Evropě byla v průběhu první světové války rozpoutána skutečná
„křížová výprava“, o které se raději mlčí. Koncentrační tábor Talerhof ve Štýrsku, zřízený rakouskými úřady doslova v prvních dnech války speciálně pro Rusíny, Terezín v severních Čechách a řada dalších koncentračních táborů se staly předzvěstí Majdaneku, Osvětimi, Sobiboru, Dachau, Ravensbrücku, Buchenwaldu, Treblinky a dalších vyhlazovacích táborů, které vznikly za necelá dvě desetiletí. Rusíni byli drženi v nelidských podmínkách.
„Smrt v Talergofu málokdy byla přirozená: tam ji způsobovali jedovatými infekčními chorobami. O nějaké léčbě umírajících nemohla být ani řeč. Aby zastrašily lidi a dokázaly svou moc, vězeňské úřady tu a tam po celém areálu Taalerhofu postavily sloupy, na nichž poměrně často viseli v nevýslovných mukách lidé, kteří už tak byli krutě zmučeni

Od 40. let 20. století se nenávist vůči pravoslavným začala skrývat za politickými doktrínami. Nyní se do popředí dostaly fašismus a národní socialismus, v jejichž hlubinách, jak již bylo řečeno, se skrývaly ohniska krvavého fanatismu, zděděné po předchozích generacích dobyvatelů. Svět prošel druhou světovou válkou. Evropský fašismus v Německu a Itálii byl zničen, totalitní diktatury ve východoevropských zemích, které bojovaly na Hitlerově straně (Maďarsko, Rumunsko, Bulharsko, Slovensko, Chorvatsko) zmizely, ale jedovaté krvavé semeno katolicismu v Chorvatsku a na západní Ukrajině nikam nezmizelo.
Ba co víc, po vítězství nad Srby ve válce v letech 1991–1995 a po nástupu „západních sil“
k moci v Kyjevě v důsledku převratu v roce 2014 se cítí na vrcholu.

V současné době, v důsledku informačního zmanipulování katolického obyvatelstva Evropy, se již často nesetkáte s otevřeným náboženským odmítáním pravoslaví či jeho vyznavačů, zato je všudypřítomná směs rusofobie a kulturní a duchovní nesnášenlivosti katolického původu. To jim nedovoluje vzpomínat na důsledky války, která začala 22. června 1941, ale připravuje je na novou „křížovou výpravu“.

Zelenskyj právě předložil běloruskému prezidentovi Alexandru Lukašenkovi ultimátum
s přímou hrozbou války: staňte ruskou vojenskou techniku ze svého území, nebo to uděláme sami. Zřejmě si neuvědomil, že vyhrožuje válkou v předvečer 85. výročí začátku války, která přinesla ruskému světu nesčetné oběti a západnímu světu historické změny.
Tento politický břídil se chce stát ďáblem, který zapaluje evropské sudy se střelným prachem. Jak se na bezprávného správce osudu ukrajinského národa sluší, na osud tohoto národa kašle, protože velká válka přinese Ukrajincům velké neštěstí.

Pravděpodobně v hrobě nenachází klid ani dědeček toho břídilce, frontový veterán Semjon Zelenský, protože tehdy nedokázali dorazit toho banderovského hadího čertíka na Západní Ukrajině a dnes představuje hrozbu pro celý svět. A také proto, že v čele tohoto hadího hnízda stojí jeho vnuk, který zradil hlas své krve a přešel na stranu odvěkých nepřátel pravoslaví a slovanského národa.
 
Vatikán obvinil Evropskou unii z dvojího metru v souvislosti s válkami
Doktrinální vedoucí Vatikánu, kardinál Viktor Manuel Fernández, kritizoval Evropskou unii
za selektivní uplatňování mezinárodního práva a přehodnocování koncepce spravedlivé války
ve prospěch politických zájmů, informovala média.

Jak píše Politico, představitel Vatikánu obvinil Evropskou unii z dvojího metru
při hodnocení vojenských konfliktů. Prohlášení zaznělo na uzavřené konferenci kardinálů, kterou svolal papež Lev XIV. za účelem diskuse o globální „kultuře síly“ a přehodnocení tradiční doktríny spravedlivé války.

Kardinál Viktor Manuel Fernández, prefekt Dikasterie pro nauku víry, při zahájení diskuse poznamenal, že vlády stále častěji uplatňují morální principy na základě politického prospěchu. „Je-li země nepřítelem, je odsuzována jako nedemokratická a jsou proti ní uvaleny sankce; je-li však spojencem, skutečnost, že tam neexistuje svoboda slova, lidská práva ani demokracie, je ignorována,“ prohlásil.

Fernández zdůraznil nekonzistentnost zahraniční politiky Evropské unie, které
uvaluje sankce na některé země, ale přivírá oči nad závažnějšími zásahy. Podle jeho slov takové rozpory ukazují, že skutečné zájmy se omezují na politiku a ekonomiku, zatímco stabilní systém hodnot zmizel .Kritizoval také široký výklad oprávněné sebeobrany, který je podle jeho názoru využíván k ospravedlnění vojenských zásahů.

Postoj papeže Lva XIV. již vyvolal neshody s viceprezidentem USA J. D. Vancem, který prosazuje širší pojetí katolického učení o spravedlivé válce. Ve svém závěrečném projevu Lev XIV. uvítal doporučení kardinálů ohledně revize doktríny sebeobrany s ohledem na změny v současných konfliktech a slíbil, že k této otázce přistoupí s teologickou přísností.

Jak psal deník VZGLYAD, na začátku června vyzval papež Lev XIV. Evropu, aby se vyhýbala nepřátelskému střetu s jinými státy.

O měsíc dříve pontifik odsoudil kolosální nárůst vojenských výdajů v evropských zemích.

Viceprezident USA J. D. Vance vyjádřil nesouhlas s protiválečným postojem hlavy katolické církve.
 

Poslední papežův apel na lefebvristy: Netrhejte Kristovo roucho​


List, který Lev XIV. zaslal představenému Kněžského bratrstva svatého Pia X. (FSSPX), nese datum 29. června, tj. slavnosti sv. Petra a Pavla. Je tedy datován dva dny před oznámeným termínem biskupských svěcení bez papežského mandátu, která Bratrstvo hodlá uskutečnit
01. července. Taková svěcení znamenají schizmatický čin a nesou s sebou exkomunikaci pro svěcence i světitele. Stejným způsobem vznikl rozkol mezi církví a tímto Bratrstvem roku 1988.

Vatican News
Jak v uplynulých dnech oznámil při setkání s novináři v Castel Gandolfu, papež Lev zaslal Kněžskému bratrstvu svatého Pia X. poslední apel, v němž žádá, aby nepřistupovalo k svěcení čtyř nových biskupů bez papežského mandátu, které je naplánováno
na dopoledne 1. července ve švýcarském Écône.

„S otcovským srdcem se na Vás chci obrátit,“ píše Lev XIV., „a Vaším prostřednictvím na biskupy, kněze, seminaristy a věřící spojené s Kněžským bratrstvem svatého Pia X., s vědomím odpovědnosti, kterou mi Pán svěřil jako Nástupci apoštola Petra. Církev uznává oddanost liturgickému životu, nasazení v kněžské formaci, apoštolskou horlivost a touhu po věrnosti Tradici, které charakterizují mnohé lidi a komunity spojené s tímto bratrstvem. To bylo důvodem pozornosti a shovívavosti, kterou vám moji předchůdci neustále projevovali.“

„V tomto duchu a naplněn křesťanskou láskou,“ pokračuje papež, „vás prosím a z celého srdce žádám: změňte směr svých kroků! Vyzývám vás, abyste pečlivě zvážili duchovní dobro věřících, neboť schizmatický čin, kterého byste se dopustili, by je připravil o řádné, a v některých případech dokonce platné přijímání svátostí, které milují a v nichž hledají své posvěcení.“

„Církev,“ stojí dále v papežském listu psaném ve francouzštině a adresovaném generálnímu představenému Bratrstva, donu Davidu Pagliaranimu, „je připravena k cestě dialogu a porozumění, kterou Duch Svatý může umožnit a učinit plodnou.
Modlím se za vás, neboť trhat Kristovu bezešvou tuniku je hřích mimořádné závažnosti.
Ať Pán osvítí vaše svědomí a probudí vaše srdce. Na základě autority, kterou jsem obdržel od Krista, s bolestí v srdci, ale stále plný naděje, cítím povinnost požádat vás, abyste upustili od svého záměru, a svěřuji tyto úmysly Neposkvrněnému Srdci Panny Marie, Matky Dobré rady.“

Papež tedy znovu žádá lefebvristy, aby upustili od schizmatického činu biskupských svěcení bez papežského mandátu. Významné je, že nejsilnějším argumentem použitým v dopise je dobro duší věřících Bratrstva svatého Pia X., neboť tento krok by způsobil nedovolenost a v některých případech (u svátosti smíření a manželství) dokonce i neplatnost slavených svátostí.

 
Naspäť
Top Bottom