Autor: m9rek (Kob-forum.eu | RSS odber)
Nacismus – historický pohled do minulosti a hrozba současnosti
Na konci října se v přímořském letovisku Světlogorsk v Kaliningradské oblasti konala třídenní mezinárodní vědecko-praktická konference Bez promlčecí lhůty, která byla zaměřená na přestupky fašismu a jejíž heslem bylo „Zločiny nacistů proti lidskosti: historie a současnost“. Jednalo se již o čtvrté pokračování této konference, jež začala v roce 2020. Hlavním cílem tentokrát bylo posouzení integrace materiálů Bez promlčecí lhůty do vědecké, vzdělávací, osvětové, výchovné a tvůrčí činnosti.
Konference byla rozdělena na několik částí, a to informační, pracovní, filmovou, divadelní a výstavní. V informační sekci vystoupili s referáty různí činovníci, úředníci, historici a archiváři z ministerstev, Úřadu prezidenta, Prokuratury, Vyšetřovacího výboru a veřejných organizací v několika sálech místního kulturního centra Jantarová hala. V pracovní potom u tzv. kulatých stolů se posuzovali, anebo společně hledalo řešení již konkrétních úkolů a problémů. Promítaly se filmy ze série Cesty paměti a slávy, večer se uskutečnilo divadelní představení Norimberk podle hry Alexandra Zvjaginceva.
Témata: Likvidace slovanského obyvatelstva a Generální plán „Východ“, Ponaučení z Norimberku – zlo před soudem historie, Genocida národů SSSR – plánování a realizace, Nezpochybnitelné důkazy o politice genocidy, Metodická podpora učitelů v rámci projektu Bez promlčecí lhůty, Integrace materiálů projektu Bez promlčecí lhůty do systému právního vzdělávání, Památka obětem nacistických zločinců a jejich spojenců v muzejních exponátech a výstavách, Integrace materiálů projektu Bez promlčecí lhůty do elektronické podoby, Vytvoření sítě Laboratoří pro studium událostí Druhé světové války a protiopatření vůči falšování dějin, Ustanovení právních skutečností genocidy národů SSSR.
Akce se zúčastnili stovky lidí, jen hlavní sál pro dva tisíce návštěvníků byl téměř plný. Více jak polovina z nich byla mládež, studenti, ale hlavně členové různých mládežnických organizací jako třeba Hnutí prvních anebo Vlastenectví a historická paměť.
Nosné téma – genocida národů SSSR. Již v 15 regionech Ruské Federace proběhla soudní jednání, jejichž výsledkem jsou rozhodnutí, která přiznala zločiny nacistů a jejich spojenců jako genocidu sovětských civilistů. Souběžně s konferencí byl v Kaliningradském oblastním soudu projednáván 16 případ. Téměř osmdesát let od konce té strašné události. Jak je to možné, že po tak dlouhé době od konce války? Copak dříve nebyla příležitost? Chyběla politická vůle? Důležité samozřejmě je, že se tak děje nyní, kdy nacistická bestie opět pozvedla hlavu a řádí na několika místech planety. Zločiny proti civilistům nemají promlčecí lhůtu!
Zmocněnec pro lidská práva Luhanské národní republiky Vikroria Serdjukova uvedla statistické údaje, potvrzené trestními řízeními, o faktech genocidy Ukrajinců. Podle ní se současná politika Západu podobá politickému kurzu nacistického Německa nejen ideologií, ale i používanými metodami. Jako příklady uvedla zákaz ruského jazyka, používání zakázaného druhu zbraní, cílené ničení civilní infrastruktury a opakované nepřijetí zákazu propagace neonacismu na půdě OSN.
Protože se akce konala v Kaliningradské oblasti, tak několik vystupujících se věnovalo právě tomuto území. V době války zde bylo fašisty zřízeno 48 koncentračních táborů, přímo ve městě Kaliningrad jich bylo 21. První byly otevřeny už na podzim roku 1941. Z počátku v táborech nebyly žádné baráky, vězni žili a spali v klecích přímo pod širým nebem. Až později jim bylo dovoleno postavit si přístřešky. Fungovalo to tu jako jakýsi rozcestník. Vězni byli děleni na ty, kteří byli určeni na práci, na ty, kteří byli určeni na pokusy a na ty, kteří byli určeni k likvidaci. V jednom referátu zazněl termín „burza práce“. Přijížděli sem podnikatelé a sedláci a otroky pro své firmy nakupovali přímo na nádraží. Tito vězni byli označeni nárameníkem OST (VÝCHOD). Celkově prošlo tímto místem hrůzy více jak 4 000 000 lidí. Většinou civilistů, kteří byli pochytáni na okupovaných územích dnešního Běloruska a Ukrajiny. Samozřejmě, jak fronta postupovala dále do vnitrozemí, tak i z dalších míst Sovětského svazu.
Jedna z vystupujících, Ljubov Platonova, se narodila v květnu 1944 v největším z táborů, který byl nazván Nord (Sever). Popisovala svůj příběh a člověku se tajil dech. Dozvěděla se ho od maminky, oběma se podařilo přežít, ačkoli u této ženy je to přímo neuvěřitelné. Jak silného ducha musí mít člověk, aby po tom všem, chtěl dál žít? Ihned po narození byla odebrána a určena na pokusy. Speciálně nakažena černými neštovicemi a pozorována. Maminka ji čas od času mohla vidět a obě se nakonec šťastně dožili osvobození Rudou armádou. Takové štěstí ale neměla většina vězňů. Před příchodem Rudé armády fašisté rozhodli, že všechny vězně zlikvidují. Bylo jich ale tolik, že plán se naštěstí nepodařilo zcela vyplnit. Celkem bylo zatím nalezeno 130 hromadných hrobů civilistů.
Bohužel je tato hrozba stále živá a proto mile překvapilo, když jeden z vystupujících, zástupce předsedy Vyšetřovacího výboru RF Alexandr Fjodorov, vzpomenul českého spisovatele a antifašistu Julia Fučíka a svou přednášku zakončil slovy: „Lidé, bděte!“
fotky z koncentračního tábora Schtuttgoff
Pec – koncentrační tábor Schtuttgof
První řada, čtvrtá zleva – Ljubov Platonova
Zdroj článku...
Nacismus – historický pohled do minulosti a hrozba současnosti
Na konci října se v přímořském letovisku Světlogorsk v Kaliningradské oblasti konala třídenní mezinárodní vědecko-praktická konference Bez promlčecí lhůty, která byla zaměřená na přestupky fašismu a jejíž heslem bylo „Zločiny nacistů proti lidskosti: historie a současnost“. Jednalo se již o čtvrté pokračování této konference, jež začala v roce 2020. Hlavním cílem tentokrát bylo posouzení integrace materiálů Bez promlčecí lhůty do vědecké, vzdělávací, osvětové, výchovné a tvůrčí činnosti.
Konference byla rozdělena na několik částí, a to informační, pracovní, filmovou, divadelní a výstavní. V informační sekci vystoupili s referáty různí činovníci, úředníci, historici a archiváři z ministerstev, Úřadu prezidenta, Prokuratury, Vyšetřovacího výboru a veřejných organizací v několika sálech místního kulturního centra Jantarová hala. V pracovní potom u tzv. kulatých stolů se posuzovali, anebo společně hledalo řešení již konkrétních úkolů a problémů. Promítaly se filmy ze série Cesty paměti a slávy, večer se uskutečnilo divadelní představení Norimberk podle hry Alexandra Zvjaginceva.
Témata: Likvidace slovanského obyvatelstva a Generální plán „Východ“, Ponaučení z Norimberku – zlo před soudem historie, Genocida národů SSSR – plánování a realizace, Nezpochybnitelné důkazy o politice genocidy, Metodická podpora učitelů v rámci projektu Bez promlčecí lhůty, Integrace materiálů projektu Bez promlčecí lhůty do systému právního vzdělávání, Památka obětem nacistických zločinců a jejich spojenců v muzejních exponátech a výstavách, Integrace materiálů projektu Bez promlčecí lhůty do elektronické podoby, Vytvoření sítě Laboratoří pro studium událostí Druhé světové války a protiopatření vůči falšování dějin, Ustanovení právních skutečností genocidy národů SSSR.
Akce se zúčastnili stovky lidí, jen hlavní sál pro dva tisíce návštěvníků byl téměř plný. Více jak polovina z nich byla mládež, studenti, ale hlavně členové různých mládežnických organizací jako třeba Hnutí prvních anebo Vlastenectví a historická paměť.
Nosné téma – genocida národů SSSR. Již v 15 regionech Ruské Federace proběhla soudní jednání, jejichž výsledkem jsou rozhodnutí, která přiznala zločiny nacistů a jejich spojenců jako genocidu sovětských civilistů. Souběžně s konferencí byl v Kaliningradském oblastním soudu projednáván 16 případ. Téměř osmdesát let od konce té strašné události. Jak je to možné, že po tak dlouhé době od konce války? Copak dříve nebyla příležitost? Chyběla politická vůle? Důležité samozřejmě je, že se tak děje nyní, kdy nacistická bestie opět pozvedla hlavu a řádí na několika místech planety. Zločiny proti civilistům nemají promlčecí lhůtu!
Zmocněnec pro lidská práva Luhanské národní republiky Vikroria Serdjukova uvedla statistické údaje, potvrzené trestními řízeními, o faktech genocidy Ukrajinců. Podle ní se současná politika Západu podobá politickému kurzu nacistického Německa nejen ideologií, ale i používanými metodami. Jako příklady uvedla zákaz ruského jazyka, používání zakázaného druhu zbraní, cílené ničení civilní infrastruktury a opakované nepřijetí zákazu propagace neonacismu na půdě OSN.
Protože se akce konala v Kaliningradské oblasti, tak několik vystupujících se věnovalo právě tomuto území. V době války zde bylo fašisty zřízeno 48 koncentračních táborů, přímo ve městě Kaliningrad jich bylo 21. První byly otevřeny už na podzim roku 1941. Z počátku v táborech nebyly žádné baráky, vězni žili a spali v klecích přímo pod širým nebem. Až později jim bylo dovoleno postavit si přístřešky. Fungovalo to tu jako jakýsi rozcestník. Vězni byli děleni na ty, kteří byli určeni na práci, na ty, kteří byli určeni na pokusy a na ty, kteří byli určeni k likvidaci. V jednom referátu zazněl termín „burza práce“. Přijížděli sem podnikatelé a sedláci a otroky pro své firmy nakupovali přímo na nádraží. Tito vězni byli označeni nárameníkem OST (VÝCHOD). Celkově prošlo tímto místem hrůzy více jak 4 000 000 lidí. Většinou civilistů, kteří byli pochytáni na okupovaných územích dnešního Běloruska a Ukrajiny. Samozřejmě, jak fronta postupovala dále do vnitrozemí, tak i z dalších míst Sovětského svazu.
Jedna z vystupujících, Ljubov Platonova, se narodila v květnu 1944 v největším z táborů, který byl nazván Nord (Sever). Popisovala svůj příběh a člověku se tajil dech. Dozvěděla se ho od maminky, oběma se podařilo přežít, ačkoli u této ženy je to přímo neuvěřitelné. Jak silného ducha musí mít člověk, aby po tom všem, chtěl dál žít? Ihned po narození byla odebrána a určena na pokusy. Speciálně nakažena černými neštovicemi a pozorována. Maminka ji čas od času mohla vidět a obě se nakonec šťastně dožili osvobození Rudou armádou. Takové štěstí ale neměla většina vězňů. Před příchodem Rudé armády fašisté rozhodli, že všechny vězně zlikvidují. Bylo jich ale tolik, že plán se naštěstí nepodařilo zcela vyplnit. Celkem bylo zatím nalezeno 130 hromadných hrobů civilistů.
Bohužel je tato hrozba stále živá a proto mile překvapilo, když jeden z vystupujících, zástupce předsedy Vyšetřovacího výboru RF Alexandr Fjodorov, vzpomenul českého spisovatele a antifašistu Julia Fučíka a svou přednášku zakončil slovy: „Lidé, bděte!“
fotky z koncentračního tábora Schtuttgoff
Pec – koncentrační tábor Schtuttgof
První řada, čtvrtá zleva – Ljubov Platonova
Zdroj článku...