• Oznam: na nasledovných stránkach môžete nájsť Konceptuálneho Bota, ktorý je trénovaný na odpovede z českých prekladov VP ZSSR. Preto sa odporúča používať český jazyk. mariasky.cz nabojpravdy.cz

Utajovaná história

Tam je asi nejzajímavější otázka důvodu, proč byla historie přepsána a Tartaria vymazána z historie. Dva postřehy:

středověké mapy obsahují detailní mapy asie i afriky, kde je
a) jiná pobřežní linie v severovýchodní asii
b) sibiř je plná měst
c) sahara absentuje a afrika je plná měst
pak najednou nějaký zlom, a sibiř je prázdná pustina, afrika je taky zobrazována jako nezmapovaná země bez měst

přičemž, původní pobřežní linie severní asie na středověkých mapách je nyní vidět, ale je pod vodou, a sibiř místy připomíná krajinu po jaderném nebo meteoritickém bombardování

souběžně se objevuje fenomén mudflood

a 19. století je obecně velmi podivná doba, kdy v podstatě každé větší město shořelo na popel a bylo údajně postaveno znovu za rekordně krátkou dobu, jsou tu další zvláštní fenomény jako rok bez léta 1815-16, vznikla meteorologie - ne jako nauka o počasí, ale jako nauka sledování meteoritů jakožto zdroje nebezpečí.
 
Naposledy upravené:
Moja predstava je asi takáto
Sibír bola zasiahnutá extrémne silnou zbraňou, ktorá doslova na pár sekúnd spravila v atmosfére dieru a vesmírny chlad udrel na povrch planéty. Všetko zamrzlo za pár sekúnd. Preto aj na sibíri našli mamuta čo mal ešte nestrávenú potravu v žalúdku a bol úplne zamrznutý. Po tej udalosti ostal na Sibíri len ľad. Ale príroda nie je slabá. Na ľade sa už vytvorila aká taká vrstva pôdy. Ale pod tou pôdou je permafrost. A ten permafrost dodnes drží nízke teploty na sibíri. V normálnych podmienkach je povrch planéty ohrievaný aj slnkom ale aj zvnútra planéty. Ale keď je povrch oddelený od vnútra planéty permafrostom, tak sa povrch jednoducho nedokáže tak nahriať slnkom. Slnko páli, ale permafrost ochladzuje.
Sibír bola vtedy husto obývaná, bola to vtedajšia Tartária. Dáva to logiku. Amon parazit nevedel ako inak poraziť Tartáriu, tak použili superzbraň. Lebo vtedajšími technológiami typu kone a oštepy sa Tartária poraziť nedala. Ako to aj opisujé oficiálna história "mongolským jarmom" a podobnými sprostosťami. Všetko čo opisujú sú okrajové menšie vojnové konflikty Tartárie s kadekým.

Saharu vysvetľuje pekne "Oko sahary"
Kráter dokonale okrúhly s diametrom 40 km. Očividne tam niečo padlo, niečo veľmi veľké alebo veľmi silné.

Takže Sahara dostala zásah aj Tartária. Možno aj v Sahare bola vtedy nejaká ríša. Po starom severná amerika ešte spadala tiež pod Tartáriu. Vidno v nej antické stavby.
Po udalostiach katastrofy Sibír zamrzla, Sahara ostala vypálená pustina a zbytok sveta bol zasypaný alebo zaliaty vlnou tsunami. Keď začali obnovovať svet, tak všetko antické ničili. (Podobne ako sa ničí dneska všetko komunistické). Alebo skôr povedané, už nerekonštruovali antické stavby ale radšej ich zvalili a postavili nové, rádovo jednoduchšie. Technológie boli stratené.
 
Sibír bola zasiahnutá extrémne silnou zbraňou, ktorá doslova na pár sekúnd spravila v atmosfére dieru a vesmírny chlad udrel na povrch planéty.
Je video, kde badatel našel i kráter po pádu tělesa z vesmíru (nahoře nad Sibiří v oceánu). Pak uvažuje stejně, chlad z vesmíru po vytlačení atmosféry tělesem umožnil vstoupit chladu vesmíru. Zbraň a velké těleso může být i to samé.

Přišelci z vesmíru (je taková hypotéza - to pak nabízí řadu možných vysvětlení), jsou uvězněni na naší planetě, kterou se pokouší zotročit a zmeužít k dosažení svých nelidských cílů. Možná je nakonec polidštíme, uvidíme kdo z koho ?
 
Naposledy upravené:
To video by se nenašlo?
Nevím jak ho najít, někde na starých fórech KSB asi jsem na to narazil. Už jsem se několikrát nějaká videa pokoušel dohledat pomocí AI a nešlo mi to. možná nějaký přispívatel by mohl pomoci ...
 
Naposledy upravené:
Nevím jak ho najít, někde na starých fórech KSB asi jsem na to narazil. Už jsem se několikrát nějaká videa pokoušel dohledat pomocí AI a nešlo mi to. možná nějaký přispívatel by mohl pomoci ...
Myslím, že je to tady sama spekulace,zkuste se v tomto směru spíš soustředit na možné výboje kosmických plazmat
 
Myslím, že je to tady sama spekulace
Ale toto je ověřený fakt:
Ale príroda nie je slabá. Na ľade sa už vytvorila aká taká vrstva pôdy. Ale pod tou pôdou je permafrost.
A hypotézy kolem toto jsou zajímavé a užitečné i když nemusí být potvrzené a nakonec to bude trochu jinak. To je kaleidoskop při hledání než získáme více faktů a přestaneme s ním točit až zachytíme (zjistíme) správný rámec procesů.
 
Naposledy upravené:
A hypotézy kolem toto jsou zajímavé a užitečné
Nakonec celé dějiny lidského poznání jsou dějinami nepotvrzených hypotéz. A "velká věda" na tom není o nic lépe, jen to lépe skrývá. Jeden můj přítel, renomovaný fyzik v hodně pokročilém věku, si kdysi povzdechl: Všechny ty dnešní teorie se točí na existenci jakýchsi předpokládaných entit, které nikdy nikdo neviděl...
 
Ad: chlad z vesmíru...
Možno ste videli film "Deň po tom". Tam bola mrazivá katastrofa spôsobená tým, že nejaké vírivé krúženie spôsobilo inverziu: Mrazivé vetry z veľkých výšok (10km a pod) boli stiahnuté na Zem a teplo vynesené hore. Tým pádom akože všetko veľmi rýchlo zmrzlo.
Či je to technicky možné, neviem, nie som meteorológ. Toto bol film.
 
Naposledy upravené:
Ad: chlad z vesmíru...
V tom videu to bylo modelované tak, že těleso, které vstoupilo do atmosféry vytlačilo na chvíli atmosféru v místě dopadu, když by těleso letělo v nějakém úhlu mohlo by atmosféru nad Sibiří na chvilku rozhrnou. Něco jako když si v třeskutém mrazu sundáte rukavice ( atmosféra nás chrání před chladem vesmíru). Ale jsou další otázky, tak velké těleso (kráter byl v průměru asi co pětina sibiře) by asi i vychýlilo oběžnou dráhu planety Země. Nicmeně to v bylo oblasti, kde se předpokládá centrum Hyperborie, což ale jsou předpoklady bez důkazů pouze s indicií.
 
Naposledy upravené:
V tom videu to bylo modelované tak, že těleso, které vstoupilo do atmosféry vytlačilo na chvíli atmosféru v místě dopadu. Něco jako když si v třeskutém mrazu sundáte rukavice ( atmosféra nás chrání před chladem vesmíru). Ale jsou další otázky, tak velké těleso (kráter byl v průměru asi co třetina sibiře) by asi i vychýlilo oběžnou dráhu planety Země.
Jedná se o Verderfort dopad do Afriky.
 
Jeden můj přítel, renomovaný fyzik v hodně pokročilém věku, si kdysi povzdechl: Všechny ty dnešní teorie se točí na existenci jakýchsi předpokládaných entit, které nikdy nikdo neviděl...
Nejsem tak starý, ani renomovaný, ani fyzik.
Ale během svých celoživotních výpočtů jsem si všiml jedné věci: nejde o entity (tak, jak si běžný člověk představuje, když slyší slovo “entita”), ale o modely (tedy “informační entity”).
Tím je vysvětlena ona otázka toho “vidění” resp. “nevidění”.

Takže ne, nikdy se nikomu nepodaří nabrat do kýblu 10 litrů (fyzikálního) éteru.
Ale že (umělé) zavržení modelu “éter” zdrželo vývoj fyziky - podle mých hrubých/řádových výpočtů - cca na 100 let, o tom lze již dnes nalézt spoustu nepřímých důkazů.
Např. ten, že éter je v zamlčení de facto “zpět”. Pod jiným názvem, či přesněji pod jinými názvy, takže v poněkud distribuované (tedy méně “viditelné”) podobě.

A to, že Michelson-Morleyův experiment (který “dokázal” tzv. “neexistenci” éteru) byl “vědci” roky (a nemohu říct jinak, než) falšován, tak to vám při delším dialogu a správných otázkách dneska potvrdí každá IA, tedy minimálně Gemini.
Kdyby byl se stejnou technickou “pečlivostí” prováděn i experiment s elektrony na dvojštěrbině, tak asi nemáme kvantovou mechaniku dodnes.
Proč k tomu nedošlo? Já počítám s tím, že i když je možné experiment s elektrony na dvojštěrbině “zorganizovat” tak, aby potvrdil klasické chování elektronů, přece jen je jednoduší ho udělat poctivě. Ale úplně triviální to není, když byl poprvé úspěšně proveden až v roce 1961. Ale počítám, že udělat poctivě experiment s elektronem na dvojštěrbině, je jednodušší, než udělat poctivě M-M experiment.
A možná už taky v roce 1961 nebyl ten zájem podvádět.
 
Tím je vysvětlena ona otázka toho “vidění” resp. “nevidění”.
Ale že (umělé) zavržení modelu “éter” zdrželo vývoj fyziky - podle mých hrubých/řádových výpočtů - cca na 100 let, o tom lze již dnes nalézt spoustu nepřímých důkazů.

Nejsme ve sporu :) Jde o to, že potvrzení nebo vyvrácení jakkoli propracované hypotézy vyžaduje přinejmenším v těch skutečně zásadních případech posvěcení "shora", realizované převážně prostřednictvím zdrojů, které řádově přesahují možnosti kterékoli vědecké instituce (o jednotlivci nemluvě). Směr výzkumu je pak pravidelně závislý na možnosti opatření (běžně nedostupných) přístrojů od subjektu, který má na jeho výsledku konkrétní zájem. Ten je poskytuje systémem "zachoču - zarežu, zachoču - pušču". Vědci se pak vědomě či nevědomě, chovají v souladu se svým existenčním zájmem. Bezstrukturní řízení, stručně řečeno.
 
Naposledy upravené:
Naspäť
Top Bottom