Zklidni se.Cože?
Pod nickem Michaela píše žena (Slovensky).
Pod nickem Michaela1 píše rovněž žena (Česky).
Měla bys lépe naslouchat tomu hlasu, než napíšeš domněnku.
Tedy pokud jsi tu poznámku napsala jako seriózně míněnou…
Follow along with the video below to see how to install our site as a web app on your home screen.
Note: This feature may not be available in some browsers.
Zklidni se.Cože?
Pod nickem Michaela píše žena (Slovensky).
Pod nickem Michaela1 píše rovněž žena (Česky).
Měla bys lépe naslouchat tomu hlasu, než napíšeš domněnku.
Tedy pokud jsi tu poznámku napsala jako seriózně míněnou…
Co se týká poučky zespolečenštění všech výrobních prostředků za socialismu, nemohla tehdy platit v Rusku, protože tam zůstala velmi početná třída rolníků, zatímco např. v takové Anglii bylo rolnictvo prakticky zlikvidováno jako třída třídou kapitalistů a velkých pozemkových vlastníků. Tam platilo i v zemědělství, že kapitalisté zespolečenštěli výrobu, ale soukromé vlastnictví výrobních prostředků zachovali. Marxistická politická ekonomie vidí jako východisko z toho stavu zespolečenštění všech výrobních prostředků, protože je v podstatě všechny drží kapitalisté.Avšak nepoukázal Stalin (v zamlčení, oklikami, nepřímo) ve své knize “Ekonomické problémy socialismu v SSSR” na to, že:
1. některé ekonomické marxistické “poučky”, teze a předpoklady neplatí? že se některé predikce nenaplnily? a když se predikce teorie nenaplňují, je třeba změnit teorii
K tomu lze jen dodat, že ona Engelsova poučka je dnes platnější než tehdy. Stalin ji nevyvrací absolutně, nýbrž pro případ SSSR a některých dalších zemí v polovině 20. století. Např. v českých zemích v polovině 20. století byla třída rolnictva stále početná. Tak se dělala družstva a rolníci se nevyvlastňovali. Dnes rolnictvo prakticky neexistuje. Z družstev jsou většinou akciové společnosti s pracuje tam námezdní pracovní síla, ne družstevníci. Takže nic nebrání po případné revoluci zespolečenštění všech výrobních prostředků, včetně zemědělství, a tedy i překonání zbožní výroby. Neexistuje už překážka, která byla v SSSR nebo v Československu před téměř 100 lety.Z toho vyplývá, že Engels má /v otázce zespolečenštění všech výrobních prostředků; pozn. Boleslava/ na zřeteli takové země, kde kapitalismus a koncentrace výroby jsou dostatečně vyvinuty nejen v průmyslu, nýbrž i v zemědělství, takže je možno vyvlastnit všechny výrobní prostředky země a odevzdat je do vlastnictví všeho lidu. Engels se tudíž domnívá, že v takových zemích by se měla zároveň se zespolečenštěním všech výrobních prostředků odstranit zbožní výroba. A to je ovšem správné.
Takovou zemí byla koncem minulého století, v době, kdy se objevil „Anti-Dühring“, jediná země — Anglie, kde rozvoj kapitalismu a koncentrace výroby jak v průmyslu, tak v zemědělství dospěly k takovému bodu, že bylo možné v případě uchopení moci proletariátem odevzdat „všechny“ výrobní prostředky v zemi do majetku všeho lidu a odstranit ze života zbožní výrobu.
Nejen to, myslím, že je třeba zavrhnout /pro potřeby řízení socialistické ekonomiky, nikoliv absolutně!!!; pozn. Boleslava/ i některé jiné pojmy, převzaté z Marxova „Kapitálu“, v němž se Marx zabýval analysou kapitalismu, které jsou uměle přilepovány na naše socialistické vztahy. Mám na mysli mimo jiné takové pojmy, jako „nutná práce“ a „nadpráce“, „nutný výrobek“ a „nadvýrobek“, „nutná“ a „nadbytečná“ doba. Marx analysoval kapitalismus proto, aby objasnil zdroj vykořisťování dělnické třídy, nadhodnotu, aby dal dělnické třídě, která neměla výrobních prostředků, duchovní zbraň ke svržení kapitalismu. Je pochopitelné, že při tom Marx používá pojmů (kategorií), plně odpovídajících kapitalistickým vztahům. Je však víc než podivné používat těchto pojmů dnes/v 50. letech 20. století, naopak dnes tyto pojmy používat je naprosto správné, když tu máme opět kapitalismus se vším všudy, včetně válečného štvaní; pozn. Boleslava/, kdy dělnická třída nejen není zbavena moci a výrobních prostředků, nýbrž naopak má ve svých rukou moc a patří jí výrobní prostředky. Dost absurdně zní dnes, za našeho zřízení, slova o pracovní síle jako zboží, o „najímání“ dělníků: jako by dělnická třída, které patří výrobní prostředky, sama sebe najímala a sama sobě prodávala svou pracovní sílu. Právě tak podivné je dnes mluvit o „nutné“ práci a „nadpráci“: jako by za našich podmínek nebyla práce dělníků, poskytovaná společnosti k rozšiřování výroby, na rozvoj vzdělání, zdravotnictví, k organisování obrany atd. /tedy tzv. společenské spotřeby; pozn. Boleslava/, právě tak nutná pro dělnickou třídu, která je nyní u moci, jako práce, vynakládaná na krytí osobních potřeb dělníka a jeho rodiny.
Je třeba poznamenat, že Marx ve svém díle „Kritika gothajského programu“, kde už nezkoumá kapitalismus, nýbrž mimo jiné první fázi komunistické společnosti, uznává práci, poskytovanou společnosti k rozšiřování výroby, na vzdělání, zdravotnictví, na správní výlohy, na vytváření reserv atd., za stejně nutnou jako práci, vynakládanou na krytí potřeb dělnické třídy.
Ve fyzice je zase metrologicky problematická entropie. Nemáme žádný entropometr. Znamená to, že je pojem entropie nesmysl?2. a že marxistická ekonomie je “metrologicky neprůkazná” (nejde to měřit, nejde to spočítat, nevyrobíš k tomu statistiky)?
Když jsem psalCo se týká poučky zespolečenštění všech výrobních prostředků za socialismu...
Ostatně každý si může udělat názor sám, když libovolnému ÍíÁčku (neboli jak říkají Francouzi: "Intelligence Artificielle") položí např. tyto otázky:2. a že marxistická ekonomie je “metrologicky neprůkazná” (nejde to měřit, nejde to spočítat, nevyrobíš k tomu statistiky)?
Ovšem tento argument Tě není hoden.Ve fyzice je zase metrologicky problematická entropie. Nemáme žádný entropometr. Znamená to, že je pojem entropie nesmysl?
A co by řekl?Timur Mindič ,by vedel rozprávať.....
Orwell v tomto vlákně mne poněkud překvapil, protože dosud jsem Orwella neřadil k jewrejům.Chcem sa spýtať trochu od veci. Vedeli by ste mi zistiť v akom výskumnom ústave pracoval, respektíve s akým V.Ú. spolupracoval G. Orwell? Umelá "inteligencia" v jeho životopise túto skutočnosť popiera.
Veľmi pekne ďakujem za informáciu "a na sklonku života spolupracoval s tajným vládním pracovištěm. IRD". Žiadosť som plácol do toho vlákna celkom nemiestne, lebo som potreboval rýchlu odpoveď . I keď Orwell by nám o téme" vyvoleného národa" určite vedel kadečo prezradiť.Orwell v tomto vlákně mne poněkud překvapil, protože dosud jsem Orwella neřadil k jewrejům.
A hle: vypadá to, že jsem něco přehlédl :- )
Ale k Tvému dotazu, který mne zaujal, protože zatím se mi ještě nikdy nestalo, že by mi IA něco zamlčelo :- ) Nakonec se vždy ukázalo, že musím svůj dotaz lépe formulovat nebo pokračovat v konverzaci déle.
Položil jsem IA Gemini tento dotaz:
"Spolupracoval George Orwell s nějakým výzkumným ústavem nebo pracovištěm nebo vědcem nebo prováděl nějaký výzkum na vlastní pěst?"
A vypadá to, že nic nepopírá (možná neříká vše):
"George Orwell nikdy nebyl vědeckým výzkumníkem v klasickém smyslu, nespolupracoval s univerzitními laboratořemi ani neprováděl akademický výzkum. Nicméně byl hluboce oddán vlastnímu nezávislému sociologickému a politickému průzkumu „na vlastní pěst“ a na sklonku života spolupracoval s tajným vládním pracovištěm.
...
... v roce 1949 ... Orwell navázal úzkou spolupráci s nově vzniklým Information Research Department (IRD). Jde o tajné propagandistické křídlo britského Ministerstva zahraničí určené k boji proti sovětským dezinformacím.
Orwell tomuto úřadu předal slavný „Orwellův seznam“ (Orwell's list). Šlo o jeho vlastní soukromý přehled 38 spisovatelů, herců a vědců (byl mezi nimi např. i Charlie Chaplin), o kterých se domníval, že jsou tajnými komunisty nebo sympatizanty stalinismu a neměli by být britským státem najímáni na tvorbu pro-demokratické propagandy."
Nechtěl jsem to už rozepisovat. Ale pokud se podíváme, kdo byli jeho přátelé a s kým nejvíce spolupracoval, tak musel být jewrej. Oni si mezi sebe na blízko jen tak někoho nepustí.I keď Orwell by nám o téme" vyvoleného národa" určite vedel kadečo prezradiť.
veru ,veru...Protože nejlepšími jewrejo-bijci jsou kdo? No, jewrejové
Inak paradoxne obsahuje metrologický nepoužiteľnú vec aj KSB. V Mrtvej vode v kapitole o ekonomike je vadný ekonomický vzorec. Dvakrát som sa na túto chybu pýtal Velička, a dvakrát sa vyhol odpovedi.Co se týká poučky zespolečenštění všech výrobních prostředků za socialismu, nemohla tehdy platit v Rusku, protože tam zůstala velmi početná třída rolníků, zatímco např. v takové Anglii bylo rolnictvo prakticky zlikvidováno jako třída třídou kapitalistů a velkých pozemkových vlastníků. Tam platilo i v zemědělství, že kapitalisté zespolečenštěli výrobu, ale soukromé vlastnictví výrobních prostředků zachovali. Marxistická politická ekonomie vidí jako východisko z toho stavu zespolečenštění všech výrobních prostředků, protože je v podstatě všechny drží kapitalisté.
V Rusku tím, že tam stále existovala početná třída drobného a středního rolnictva, nebyla na venkově zespolečenštěna výroba. Tu však bylo třeba zespolečenštit - jinak by zůstala u toho dřevěného pluhu. Byla by naprostá kravina, aby se bolševici k rolníkům chovali jako kapitalisté a provedli stejné zvěrstvo jako kapitalisté a vyvlastnili je. To požadoval např. Trocký a spol. Jenomže marxismus není žádná příručka, kde je přesně napsáno pro každou situaci, co konkrétně dělat. Ani to není dogmatický text. Je třeba ho chápat vývojově, dialekticky (tzn. nelze nic vytrhnout z historického kontextu), čehož Trocký a spol. nebyli schopni, přistupovali k němu dogmaticky, nebo spíše vědomě vykonávali diverzní činnost. Lenin se Stalinem toho schopni byli.
Stalin píše toto (tučné zvýraznění je moje):
K tomu lze jen dodat, že ona Engelsova poučka je dnes platnější než tehdy. Stalin ji nevyvrací absolutně, nýbrž pro případ SSSR a některých dalších zemí v polovině 20. století. Např. v českých zemích v polovině 20. století byla třída rolnictva stále početná. Tak se dělala družstva a rolníci se nevyvlastňovali. Dnes rolnictvo prakticky neexistuje. Z družstev jsou většinou akciové společnosti s pracuje tam námezdní pracovní síla, ne družstevníci. Takže nic nebrání po případné revoluci zespolečenštění všech výrobních prostředků, včetně zemědělství, a tedy i překonání zbožní výroby. Neexistuje už překážka, která byla v SSSR nebo v Československu před téměř 100 lety.
K termínům nadhodnota, nadpráce apod. cituji samotného Stalina, myslím, že to píše dostatečně jasně a není třeba obsáhle komentovat. Nestaví se proti marxistické politické ekonomii jako takové, nýbrž proti těm, kteří ji naprosto nechápou, pokřivují a dezinterpretují (tučné zvýraznění mnou):
Ve fyzice je zase metrologicky problematická entropie. Nemáme žádný entropometr. Znamená to, že je pojem entropie nesmysl?
Cože?Jak říkají pánové "ženská nemůže být tak chytrá"
Cože?…jsem už stará žena a někteří možná vědí, že s věkem a určitým typem zkušeností se u žen posiluje "jangová" složka osobnosti, muži zase naopak "jinovatí".
Ja som pri preklade jedent chybný vzorec opravoval. A dal som to aj do poznámky pod čiarou s vysvetlením, že je to buď preklep, alebo zámer autorov - preveriť čitateľa, či číta pozorne a či aj nad textom premýšľa. Len už nepamätám, či to bolo v DVTR alebo vo Vode mŕtvej I.V Mrtvej vode v kapitole o ekonomike je vadný ekonomický vzorec.
Ráda bych, kdyby tomu tak bylo, ale zjevně klamu tělem (bohužel jen tím virtuálním, má skutečná pozemská schránka už se pomalu těší Domů). Když si zaparafrázuji nesmrtelnou Alenku (počtáři ji rádi, pokud vím): sedm křížků na hřbetě, přec jsem ráda na světěA nelichotíš si trochu?
Místy v komentářích jsem měla pocit, že píše muž. Paní Michaela1 to vysvětlila, že na některé věci se dívá s odstupem let a prožitých zkušenosti "Jangově", tj. "jako muž"Cože?
Tohle sem vytahuje ta, která zde muže častuje hláškami s feministickým nádechem?
Takže budu parafrázovat:
Domnívám se, že pod jménem Lena píše někdo jiný.