karin kneissl a jeji hodnoceni situace
Rozhovor se zaměřuje na současné geopolitické napětí, které se odehrává především v oblasti Blízkého východu, a analyzuje jeho širší dopady na globální ekonomiku, energetiku a mezinárodní politiku. Hlavní myšlenkou je, že aktuální konflikty už nejsou jen lokální vojenské střety, ale zásadně ovlivňují světový systém jako celek.
Na začátku se diskutuje, jak jsou události v oblasti Perského zálivu a širšího Blízkého východu úzce propojené s ekonomikou a turismem. Zdůrazňuje se, že konflikty velmi negativně ovlivňují cestovní ruch, který je pro mnoho států důležitým zdrojem příjmů. Jakmile dojde k destabilizaci regionu, státy, cestovní kanceláře i místní ekonomiky okamžitě utrpí výrazné ztráty.
Klíčovou částí rozhovoru je analýza útoku na
největší plynové pole na světě – South Pars, které se nachází v Perském zálivu a je sdíleno mezi Íránem a Katarem. Toto pole je zásadní pro globální dodávky zemního plynu, zejména zkapalněného plynu (LNG), který je klíčový pro průmysl i energetiku v Evropě a Asii. Izraelský útok na tuto infrastrukturu byl označen za zásadní eskalaci konfliktu.
Írán na tuto akci reagoval útokem na katarské zařízení Ras Laffan, které je jedním z nejdůležitějších LNG terminálů na světě. Podle dostupných informací došlo k výrazným škodám a zničení části infrastruktury, což má přímý dopad na globální energetické dodávky. Výsledkem je situace, kdy dochází k narušení dodavatelských řetězců nejen v regionu, ale i v Evropě a Asii.
Katar je šokovaný a zděšený tímto útokem. Dá se to pochopit už z toho důvodu, že mezi Teheránem a Dauhá dlouhodobě existoval zvláštní, nadstandardní vztah. Tyto dvě země spolu vycházely mnohem lépe než například Írán se Saúdskou Arábií v době jejich dlouhodobého napětí.
Když byl Katar v roce 2017 vystaven blokádě ze strany Emirátů a Saúdské Arábie, která trvala téměř čtyři roky, právě Írán fungoval jako jakási „záchranná linie“ – pomáhal se zásobováním potravinami a celkově udržoval Katar v chodu. Mezi vedeními obou států tak existoval velmi dobrý vztah, který by se dal označit jako výborný.
V rozhovoru se zdůrazňuje, že nejde jen o krátkodobé cenové výkyvy na trzích, ale o mnohem vážnější problém – možnost fyzického nedostatku energetických surovin. Pokud dojde k výpadku dodávek ropy nebo plynu, není možné situaci vyřešit pouhým zvýšením cen. To představuje zásadní změnu oproti běžným ekonomickým krizím.
Jako historická paralela je zmíněna ropná krize ze 70. let, konkrétně rok 1973, kdy došlo k výrazným omezením dodávek ropy a následným ekonomickým dopadům, například prázdným čerpacím stanicím a omezení letecké dopravy. Rozdíl oproti dnešku je ale v tom, že současná světová ekonomika je mnohem více globalizovaná, a tím i zranitelnější. Dnes jsou dodavatelské řetězce propojené napříč kontinenty a jakýkoliv výpadek má okamžitý dopad na celý svět.
"Vzpomínám si na tu dobu, žili jsme tehdy v Německu a můj otec pracoval u jedné německé letecké společnosti. Pamatuji si prázdné nádrže na čerpacích stanicích, dálnice byly úplně prázdné a nastala tehdy masivní krize, například i v letectví. Můj otec byl tehdy rok bez práce, protože letecký průmysl se prakticky zastavil. To bylo v roce 1973 a až v roce 1974 se situace začala pomalu stabilizovat."
Velmi důležitým bodem je také role Ruska, které je vnímáno jako další faktor energetické nestability kvůli sankcím a omezení dodávek plynu do Evropy. Kombinace výpadku ruských zdrojů a nynějšího konfliktu v Perském zálivu vytváří situaci, kdy Evropa čelí dvojitému tlaku na energetické zdroje.
V rozhovoru se dále diskutuje role Spojených států a prezidenta Donalda Trumpa. Ten reagoval na situaci jednak distancováním se od některých izraelských kroků, jednak výhrůžkami vůči Íránu. Zároveň vyzval další státy, aby pomohly chránit strategickou námořní trasu – Hormuzský průliv, který je klíčový pro přepravu ropy a plynu. Tento průliv je jednou z nejdůležitějších světových obchodních tepen, protože jím prochází velká část světové energetické produkce.
Evropské státy však odmítly vojenskou účast v této oblasti, což vyvolalo napětí mezi USA a Evropou. Trump následně kritizoval NATO a naznačil možnost, že by USA mohly přehodnotit své členství v alianci. Tento postoj navazuje na jeho dlouhodobou kritiku, že Spojené státy nesou neúměrně velké náklady na obranu ostatních členských států.
Další část rozhovoru se věnuje eskalaci konfliktu mezi Izraelem a jeho sousedy, zejména Libanonem. Izrael zahájil pozemní operace proti Hizballáhu, což vede k rozsáhlým bojům a velkým ztrátám na životech i masivnímu vysídlování civilního obyvatelstva. Situace je velmi vážná, protože již bylo vysídleno více než milion lidí a dochází k rozsáhlému ničení infrastruktury.
Diskutuje se také o tom, že Izrael v této oblasti čelí dlouhodobým problémům s vojenským ovládnutím území. Historicky již podobné pokusy selhaly, například v letech 1982 a 2006. Současná situace tak může vést k dalšímu dlouhodobému konfliktu bez jasného řešení.
Velmi silným motivem rozhovoru je kritika moderní války, která zahrnuje využití dronů, umělé inteligence a detailního sledování civilního obyvatelstva. To vede k situaci, kdy jsou nejen vojenské cíle, ale i běžní lidé pod neustálým dohledem a tlakem.
Závěrečná část rozhovoru se věnuje situaci na Kubě, kde došlo k rozsáhlému výpadku elektřiny (blackoutu). Příčinou je kombinace zastaralé infrastruktury, nedostatku paliva a ekonomických problémů, které jsou z velké části důsledkem dlouhodobého embarga a omezeného přístupu k energetickým zdrojům, například z Venezuely.
Spojené státy, konkrétně Donald Trump, v této souvislosti opět zmiňují možnost převzetí Kuby, což je interpretováno jako součást širší strategie vůči regionu. Kuba naopak deklaruje, že se bude bránit jakékoliv agresi, a Rusko vyjadřuje podporu.
Zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=AKMMmAVWl7E
)
️Al-Kuraija – plynová elektrárna, více než 4000 MW;
en.apa.az
Dodal, že nariadil na päť dní odložiť údery na energetickú infraštruktúru Iránu a podmienil to výsledkom prebiehajúcich rokovaní.
Tieto tvrdenia zatiaľ nie sú potvrdené nezávislými zdrojmi a zo strany USA neprišli žiadne oficiálne vyjadrenia.www.ynetnews.com
Otázka znie: s kým konkrétne sa vedú tieto „intenzívne rokovania“, keď podľa jeho vlastných slov „už nie je s kým hovoriť, všetci lídri zmizli“?
️znížiť ceny energií a získať čas pre vojenské plány.“
pointa je "zmena režimu"
www.jpost.com