Píšeš, že jsou v zákoně výjimky pro sudeťáky a obyvatele Podkarpatské Rusi.
Jsou vněm i podmínky, jak se budou korespondenční hlasy ověřovat, aby vyjmutí do voleb nemohli zasahovat?
Volby řeší Volební zákon (každý typ voleb má svůj zvláštní zákon) a občanství Zákon o státním občanství ČR.
Volit do ústředních orgánů ČR mohou pouze občané ČR. Občanství ČR pro cizince lze v současnosti získat dvěma způsoby: udělením nebo prohlášením. Občanství může být uděleno komukoliv, kdo splní podmínky zákona o občanství, které jsou poměrně přísné, mimo jiné je tam trvalý pobyt na území ČR minimálně 10 let a prokázat znalost českého jazyka. V případě vzniku občanství prohlášením je to zjednodušené, ale není pro všechny, je to pro určité potomky osob, které pozbyly československé občanství - tyto osoby nemusí v ČR žít a ani nemusí umět česky.
Blíže ke změně zákona o občanství:
změnu zákona o státním občanství ČR, která by měla umožnit získání občanství ČR prohlášením i těm fyzickým osobám nemajícím občanství SR, jejichž alespoň jeden prarodič pozbyl občanství ČSR, ČSSR nebo ČR v období od 25. února 1948 do 28. března 1990. Již dle současné právní úpravy se prohlášením mohou stát občany ČR neobčané SR, jejichž alespoň 1 rodič nebo prarodič pozbyl občanství ČSR nebo ČR s výjimkou těch, kteří byli zbaveni občanství dle Benešových dekretů nebo dle smlouvy mezi ČSR a SSSR o Zakarpatské Ukrajině. Tito tak mohou již nyní dosáhnout mimo jiné na volební právo, aniž by zde nějakou dobu žili, aniž by vůbec uměli česky.
Teoreticky by se mohl na základě změny zákona prohlásit za Čecha pravnuk sudeťáka, který ale pozbyl občanství až po 25. únoru 1948. (Zatímco u synů a vnuků je podmínka, že zánik občanství nebyl z důvodu Benešových dekretů, u pravnuků je podmínka ztráty občanství od 25.2.1948.) Takových sudeťáků bude velmi málo, někteří tady nějakou dobu zůstávali, někteří odborníci, např. lékaři, protože je nešlo ihned nahradit, byli odsunuti později. Ale netuším, zda v tu dobu měli ještě československé občanství nebo už německé.
Blíže k technickému průběhu korespondenční volby:
Navrhovaná korespondenční volba má probíhat zhruba následovně: Právoplatný volič, který si předem zažádá, aby mohl volit korespondenčně, obdrží 2 obálky a tzv. identifikační lístek s kódem. Volič vloží volební lístek do vnitřní úřední obálky, tu společně s identifikačním lístkem (!), který vlastnoručně podepíše (!), vloží do vnější obálky, a tu poštou odešle ve stanoveném termínu. Po rozlepení vnější obálky úředník zkontroluje, zda vnější obálka obsahuje podepsaný identifikační lístek s vnitřní obálkou a pokud tomu tak je, vnitřní obálka postupuje do dalšího zpracování, s tou je poté nakládáno shodně jako s obálkou vhozenou do volební schránky při osobním hlasování. Chybí-li ve vnější obálce identifikační lístek nebo není-li podepsaný, vnitřní obálka se do zpracování nezařazuje.
Korespondenční volba nezaručuje, že volí oprávněná osoba. Když ten, kdo si zažádá, podepíše identifikační lístek a spolu s obálkami ho předá někomu jinému, třeba za úplatu, ten může volit za něj a nikdo nic nepozná.
Citace v tomto příspěvku jsou z
článku, na který jsem tu už dával odkaz. Více se lze dočíst tam.