• Oznam: na nasledovných stránkach môžete nájsť Konceptuálneho Bota, ktorý je trénovaný na odpovede z českých prekladov VP ZSSR. Preto sa odporúča používať český jazyk. mariasky.cz nabojpravdy.cz
  • Oznam: na fore bol spustený nový režim moderácie. Viac o to je napísané v tomto článku.

Peniaze

Dolar ztrácí status klíčové rezervní měny.
Jeho podíl na světových rezervách klesl o 2 % na 42 %,
což je nejnižší úroveň od poloviny 90. let.

Podíl zlata vzrostl v prvním čtvrtletí o 3 %
a dosáhl 24 %,
což je nejvyšší hodnota za posledních 30 let.

Zdroj: https://t.me/banksta/77473
 
Goldman Sachs předpověděl růst cen zlata na pozadí rekordních hodnot
Goldman Sachs předpověděl růst cen zlata na 4900 dolarů za unci


Ceny zlata mohou do konce roku 2026 dosáhnout 4900 dolarů za unci, předpovídá banka Goldman Sachs, píše The Wall Street Journal.

7. října dosáhla cena tohoto drahého kovu nového rekordu 4000 dolarů za trojskou unci
na newyorské komoditní burze (COMEX).

Analytici Lina Thomas a Dan Strayven se domnívají, že růst se nezastaví, protože centrální banky budou i nadále doplňovat své zlaté rezervy, zejména z rozvojových zemí, a provádět „strukturální diverzifikaci svých rezerv ve prospěch zlata“.
Kromě toho se očekává nárůst zásob zlata v burzovních fondech ETF.

Chazin
Když jsem před několika lety vysvětlil, že zlato má smysl kupovat,
dokud jeho cena nedosáhne 5 000 dolarů, někteří z mých posluchačů byli poněkud ohromeni.
No, podívejte se

Zdroj: https://t.me/khazinml/11386
 
Naposledy upravené:

Čierny piatok v USA​

Americké finančné trhy stratili 1,5 bilióna dolárov v dôsledku nového kola colnej vojny s Čínou.

Rokovania s Pekingom opäť uviazli v slepej uličke, po čom Čína oznámila nové obmedzenia dodávok vzácnych kovov.

To okamžite viedlo k logistickému chaosu na mnohých trhoch. Čipový priemysel očakáva niekoľkotýždňové oneskorenia v dodávkach kritických komponentov, ako sú magnety zo vzácnych zemín. Čína kontroluje 80% trhu so vzácnymi nerastmi a 90% komponentov,
ktoré sa z nich vyrábajú.
 
Proč stříbro zdražuje rychleji než zlato
Stříbro několik let zůstávalo ve stínu rekordů zlata, ale letos jeho cena vzrostla přibližně o 80 % oproti 55 % u zlata. To znamená, že investice do stříbra jsou dokonce výnosnější než investice do dražšího drahého kovu. Stojí za to uchovávat úspory ve špercích?

Stříbro letos roste ještě silněji než zlato. Do poloviny října se cena unce zvýšila
na více než 52 dolarů, což je téměř 80% nárůst od začátku roku, oproti 55% nárůstu u zlata.

„Od začátku roku cena vzrostla již o více než 80 %, což je srovnatelné s rokem 2010, kdy růst ceny činil 83,3 %. Historicky významný růst cen o více než 40 % nastal v letech 2009–2010 a 2020,“ říká Nikolaj Dudčenko, analytik FG „Finam“.

Řada důvodů tohoto zdražení stříbra je stejná jako u zlata. Jedná se o geopolitické a rozpočtové napětí v USA, Francii, Japonsku a dalších velkých ekonomikách, inflaci a devalvaci měn. Investoři se pojišťují proti dolaru, euru a jenu nákupem zlata a stříbra. . .

Na burze existují futures na stříbro, v bankách
– anonymní kovové účty (OMC), které nespadají pod systém pojištění vkladů. Investovat lze prostřednictvím ETF fondů – to jsou burzovní podílové fondy, které nakupují stříbrné slitky do svých rezerv, vydávají na ně podíly, které prodávají investorům. Konečně existuje fyzický trh s kovem – stříbrné mince a slitky.
Na rozdíl od zlata se stříbro jeví jako dostupnější. V současné době stojí zlatá třígramová mince svatého Jiří 50 tisíc rublů, zatímco stříbrná mince (31 gramů) stojí 5 tisíc rublů.

„Vždy jsem byl zastáncem fyzického kovu, protože nemám rád riziko protistran.
V mincích je kov zajímavější, protože neplatí se z něj DPH. Vzhledem k tomu, že stříbro tmavne, je lepší ho uchovávat v kapslích bez přístupu vzduchu. Někteří zákazníci kupují vakuové balicí stroje a mince balí do fólie, aby nedocházelo k oxidaci,“
říká Vjazovskij.

Varuje však, že pokud trh s drahými kovy začne klesat, stříbro bude klesat silněji než zlato.
Podle prognózy odborníka může stříbro na začátku roku 2026 vzrůst na 60–65 dolarů
za unci. Věří však v rychlý růst kovu na 100 dolarů za unci a očekává poklesy.
 
Proč stříbro zdražuje rychleji než zlato
Stříbro několik let zůstávalo ve stínu rekordů zlata, ale letos jeho cena vzrostla přibližně o 80 % oproti 55 % u zlata. To znamená, že investice do stříbra jsou dokonce výnosnější než investice do dražšího drahého kovu. Stojí za to uchovávat úspory ve špercích?

Stříbro letos roste ještě silněji než zlato. Do poloviny října se cena unce zvýšila
na více než 52 dolarů, což je téměř 80% nárůst od začátku roku, oproti 55% nárůstu u zlata.

„Od začátku roku cena vzrostla již o více než 80 %, což je srovnatelné s rokem 2010, kdy růst ceny činil 83,3 %. Historicky významný růst cen o více než 40 % nastal v letech 2009–2010 a 2020,“ říká Nikolaj Dudčenko, analytik FG „Finam“.

Řada důvodů tohoto zdražení stříbra je stejná jako u zlata. Jedná se o geopolitické a rozpočtové napětí v USA, Francii, Japonsku a dalších velkých ekonomikách, inflaci a devalvaci měn. Investoři se pojišťují proti dolaru, euru a jenu nákupem zlata a stříbra. . .

Na burze existují futures na stříbro, v bankách – anonymní kovové účty (OMC), které nespadají pod systém pojištění vkladů. Investovat lze prostřednictvím ETF fondů – to jsou burzovní podílové fondy, které nakupují stříbrné slitky do svých rezerv, vydávají na ně podíly, které prodávají investorům. Konečně existuje fyzický trh s kovem – stříbrné mince a slitky.
Na rozdíl od zlata se stříbro jeví jako dostupnější. V současné době stojí zlatá třígramová mince svatého Jiří 50 tisíc rublů, zatímco stříbrná mince (31 gramů) stojí 5 tisíc rublů.

„Vždy jsem byl zastáncem fyzického kovu, protože nemám rád riziko protistran.
V mincích je kov zajímavější, protože neplatí se z něj DPH. Vzhledem k tomu, že stříbro tmavne, je lepší ho uchovávat v kapslích bez přístupu vzduchu. Někteří zákazníci kupují vakuové balicí stroje a mince balí do fólie, aby nedocházelo k oxidaci,“
říká Vjazovskij.

Varuje však, že pokud trh s drahými kovy začne klesat, stříbro bude klesat silněji než zlato. Podle prognózy odborníka může stříbro na začátku roku 2026 vzrůst na 60–65 dolarů
za unci. Věří však v rychlý růst kovu na 100 dolarů za unci a očekává poklesy.
Historicky se cena zlata vuci stribru pohybovala okolo 1ku5 az 1ku15 , dnes je to 1ku80, takze stribro ma co dohanet.
Pocitam, ze prekvalifikovani stribra jako prumyslneho kovu na strategicky, znatelne ovlivni cenu stribra. Rusko letos zaradilo stribro do svych strategickych rezerv, USA se chysta ke stejnemu kroku a Mexiko napr. uz neprima zadne zahranicni investice do tezby stribra. Docela jsem byl prekvapen, ze Polsko zaujima 4.misto na svete co se tyce zasob (61 000 metrickych tun)https://investingnews.com/daily/res...r-investing/top-silver-countries-by-reserves/
Hodne lidi spravne uvazuje, kdyz rika ze velke banky jako napr.JP Morgan manipuluji s cenami stribra. Ale uz malokdo se zepta qui bono. Vedle automobiloveho,leteckeho a elektronickeho prumyslu je zde jeste armada. A ta ma hodne velkou spotrebu. Kazda 1 Tomahawk raketa ma v sobe 7kg stribra. A jen u projektu Manhattan se spotrebovalo okolo 14 000 tun stribra.
 
Americké banky děsí svět novou krizí
Zlato dosáhlo nového rekordu díky problémům s bankami v USA. Odhalily se ztráty dvou amerických bank kvůli nevratným dluhům. Tak začala i krize v roce 2008. Trh se obává, že je to jen špička ledovce a že stejné problémy, pečlivě skrývané, mohou být i ve větších bankách. Pokud v USA vypukne finanční krize, zasáhne to absolutně všechny země, včetně Ruska.

Nad USA se vznáší hrozba bankovní krize. V roce 2023 již takové riziko existovalo, ale tehdy se americkým úřadům podařilo problém vyřešit. To však není vždy pravidlem. V roce 2008 se navzdory pokusům nepodařilo krizi zastavit a ta se rozšířila po celém světě, čímž zasáhla absolutně každou zemi.

Příznakem blížící se katastrofy jsou obavy na trzích, které způsobují, že zlato dosahuje nových rekordů (kov stojí již téměř 4400 dolarů za unci), akcie klesají a státní dluhopisy rostou. Trhy očekávají další uvolnění měnové politiky Federálního rezervního systému. Pokud je však situace horší, než se na první pohled zdá, snížení klíčové sazby již příliš nepomůže.

Na povrchu se objevily problémy u dvou bank. Banka Zions vyděsila ztrátami ve výši 50 milionů dolarů ve třetím čtvrtletí u dvou problémových úvěrů, načež akcie propadly o 13 %.
Druhá banka – Western Alliance – ztratila 11 % hodnoty akcií po podání žaloby za podvod
ze strany protistrany. . .
Existuje riziko, že se tato situace vyvine v plnohodnotnou krizi. Problémem je, že je obtížné to předvídat.

„Nikdo v současné době nezná skutečný rozsah problémů v bankovním systému USA a sazba Fedu v tomto ohledu příliš nepomůže. Pokud objem nevratných úvěrů skutečně dosáhl kritických hodnot (a takové statistiky zatím neexistují), může to vyvolat rozsáhlejší krizi.

Ale problém je v tom, že takovou krizi nelze předem odhadnout.
Možná to tentokrát projde. Vše závisí na kombinaci rizikových faktorů, míře jejich vlivu na ekonomiku a stupni zanedbanosti problému,“ říká Bahtin. . .

„USA jsou největším investorem na světě a největším trhem pro přilákání investic. Všechny tyto toky jsou tak či onak obsluhovány místními bankami. Pokud budou mít problémy, dojde k prodeji nejrizikovějších aktiv. Obvykle se jedná o akcie, cenné papíry periferních zemí a suroviny. To vede k problémům v globálním finančním systému, ovlivňuje ceny aktiv všude, zpomaluje oběh kapitálu, činí investice méně dostupnými pro všechny a obvykle se odráží na reálné výrobě, poptávce a pracovních místech,“ vysvětluje Bahtin.
 
Zlato dosáhlo nového rekordu díky problémům s bankami v USA
V 2020-2021 stalo zlato okolo $2000 za unci, dnes $4300. Kazdy, kdo si koupil aspon jednu unci je dnes pres 100% v plusu, 25% narust rocne. Zlato reaguje na pomalou rizenou demolici stareho globalniho systemu, reaguje na hrozby valecnych konfliktu, reaguje na zvysenou poptavku centralnich bank, ktere masivne zvysili nakupy po te, co BIS (banka pro mez.vyrovnani)ve 2019 ustanovila zlato znovu jako zakladni pilir reserv tech bank. Zlato je potreba jako zakladove aktivum pro novy globalni dig.system. Minuly tyden se Jamie Dimon z J.P.Morgan bank zminil, ze zlato uplne bez problemu dosahne $5000/unci klidne i $10 000.
Skutecna cena zlata se ale teprve vyjevi, az se postupne demontuje soucasny krach**ici fin.system.
 
1. Akcie: historické maximum.
2. Ceny bydlení: historické maximum.
3. Bitcoin: historické maximum.
4. Zlato: historické maximum.
5. Peněžní zásoba: historické maximum.
6. Státní dluh: historické maximum.
7. Inflace spotřebitelských cen: 4 % ročně od ledna 2020, což je dvojnásobek
„cílového ukazatele“ Fedu.
8. Fed: příští týden opět sníží sazby.

Twitter: Fed je v pasti. Snižovat sazby, když jsou akcie na vrcholu, je iracionální.
Reálná ekonomika však klesá ke dnu. Snížení sazeb je proto nezbytné. Jerome Powell prakticky zaručil propad akciového trhu a následnou Velkou hospodářskou krizi. Bravo!👏

Všechno je na nebývalé úrovni, kromě zdravého rozumu.📈

Zdroj: https://t.me/MIrvMomente/51314
 
“


Zdroj: https://t.me/R_Diplomat/15928



Zdroj: https://t.me/zlom221/106029

Ta ticha globalni revoluce je reset, ktereho se ucastni vsichni hraci (podobne jako s covidem), a je to jiz davno domluveny reset. Osobne simyslim, ze to spustili v 2009 vytvorenim BRICS a bitcoinu zaroven. Cina to spousti, protoze Cina se stava novym centrem koncetrace rizeni, naopak zapad to zavadi jako posledni, protoze jsou stahovani z globalni role rizeni. Uz se jen ceka na USA, a globalni reset bude dokoncen. Vse prechazi na blockchain a DLT,
Mimochodem ta potreba prechodu na novy system byla poprve predstavena uz v roce 1988 v casopise Economist ..

 
Těžkosti kolem „zlatého bilionu“ Ameriky

„Páni peněz“ budou všemožně bránit „monetizaci“ zlatých rezerv USA.

Po druhé světové válce USA pevně obsadily a dodnes drží první místo na světě co do velikosti svých zlatých rezerv. Dokud do 70. let 20. století platil ve světě zlatý dolarový standard, byla existence velkých zlatých rezerv USA zcela oprávněná. Amerika se totiž na Brettonwoodské konferenci v roce 1944 zavázala vůči měnovým orgánům jiných zemí směňovat dolary za drahé kovy ze svých rezerv. A to za pevnou cenu – 35 dolarů za trojskou unci.

Podle amerických statistik byl maximální objem zlatých rezerv USA zaznamenán v roce 1952 – 20 633 tun. Poté začaly pomalu ubývat, protože měnové úřady řady zemí skutečně směňovaly „zelené papíry“ za „žlutý kov“. Do roku 1971 se zlaté rezervy snížily na 8 133,5 tuny.
- 15. srpna téhož roku byl na základě dekretu tehdejšího prezidenta Nixona volný směnný kurz dolaru za zlato zrušen. Jak bylo řečeno, „dočasně zrušen“. Od té doby však nebyl obnoven. Brettonwoodský systém procházel hlubokou krizí. Byla přijata různá opatření k její záchraně. Mimo jiné byla dvakrát revidována cena zlata směrem nahoru.
V důsledku druhé revize v roce 1973 byla cena zvýšena na 42,22 dolarů za unci.
V roce 1976 bylo na jamajské konferenci přijato rozhodnutí o přechodu ze zlatého standardu na papírový dolar.

Zlato bylo vyřazeno ze světa peněz a prohlášeno za „burzovní komoditu“.
Zdálo by se, že Amerika měla být důsledná a měla by „burzovní komoditu“ vyhnat ze svých mezinárodních rezerv a ponechat v nich pouze cizí měnu (a ta Amerika ani nebyla příliš potřebná, protože americký dolar byl nejen národní, ale i světovou měnou).

Ale USA z nějakého důvodu zachovaly své zlaté rezervy a fakticky je zmrazily.
Již více než půl století se velikost zlatých rezerv USA drží na stejné úrovni – 8 133,5 tuny.
V jiných zemích ukazatele zlatých rezerv v fyzickém vyjádření kolísají. U některých klesají,
u jiných stoupají (po finanční krizi v letech 2008–2009 však převážně stoupají).

Zlaté rezervy USA však vykazují železnou stabilitu – ani o unci více, ani o unci méně.
Zlaté rezervy USA spravuje americké ministerstvo financí a jsou uloženy ve Fort Knoxu v Kentucky (4 500 tun), pobočce mincovny USA v Denveru (1 400 tun) West Pointu (1 700 tun) a v suterénu Federální rezervní banky v New Yorku na Manhattanu (400 tun).

Po přechodu USA a dalších zemí na papírový dolarový standard se cena zlata změnila z fixní
na plovoucí. Již rok po jamajské konferenci překonala hranici 100 dolarů za unci.
A v lednu 1980 došlo k téměř vertikálnímu vzestupu ceny – nad 800 dolarů.
Ve stejném roce však cena opět klesla. A dále pod vlivem různých faktorů stoupala a klesala...

Jak je známo, po svém návratu do Bílého domu 47. prezident USA Donald Trump nejméně čtyřikrát
(v zimě a na jaře) oznámil záměr provést audit amerických zlatých rezerv, které nebyly kontrolovány více než půl století (poslední „zlatý audit“ byl proveden v roce 1974).

V březnu Elon Musk, tehdejší šéf Úřadu pro vládní efektivitu (DOGE), oznámil, že na pokyn Trumpa navštíví Fort Knox, a dokonce slíbil, že odtud bude vysílat přímý přenos své inspekce.
K oznámené návštěvě však nedošlo. A Trump přestal vydávat prohlášení o auditu zlatých rezerv. Poslední pokus o provedení zlatého auditu byl podniknut v červnu tohoto roku. Nebyla to však iniciativa Trumpa, ale řady „lidových zástupců“ z Kapitolu. Na začátku léta byl do Kongresu USA předložen návrh „Zákona o transparentnosti zlatých rezerv“, který vyžaduje úplný audit národních zlatých rezerv a zveřejnění všech operací se zlatem za posledních 50 let, včetně pronájmů, půjček, prodejů a výměn. Iniciátorem návrhu zákona byl kongresman Thomas Massie (republikán z Kentucky). Návrh zákona však neprošel Kongresem. Pokud si dobře vzpomínám, na Kapitolu bylo nejméně deset pokusů o přijetí zákona o auditu zlata.
Všechny pokusy však skončily neúspěchem.

„Majitelé peněz“ (hlavní akcionáři Federálního rezervního systému),

kteří stojí za Jeromem Powellem, Scottem Bessentem a dalšími úředníky Trumpovy administrativy, udělají vše pro to, aby zabránili rozhodnutí o „monetizaci“ zlatých rezerv USA. Důvodem je, že „vlastníci peněz“ již takovou „monetizaci“ zlatých rezerv provedli v minulém století. Ve Fort Knoxu již zlato není nebo je ho téměř málo.
 
Naposledy upravené:
Mimochodem ta potreba prechodu na novy system byla poprve predstavena uz v roce 1988 v casopise Economist ..
" The trust machine" / https://www.economist.com/leaders/2015/10/31/the-trust-machine /. Digitálna mena ako hnacia sila, reťaz spojená blockchainom, pohyb určujú štyri svetové ekonomické centrá /zóny/. Je to iba môj odhad, ale domnievam sa, že všetky procesy, ktorých sme svedkami mieria práve k tomuto cieľu. Monetárny systém a jeho politika sa za posledných sto rokov, veľmi nenápadne, preniesla zo štvrtej priority na prvú. Pozorujeme novú koncepciu budúcnosti na udržanie moci. Zásadná otázka ale zostáva nezodpovedaná, Kto bude riadiť?
 
Naposledy upravené:
" The trust machine" / https://www.economist.com/leaders/2015/10/31/the-trust-machine /. Digitálna mena ako hnacia sila, reťaz spojená blockchainom, pohyb určujú štyri svetové ekonomické centrá /zóny/. Je to iba môj odhad, ale domnievam sa, že všetky procesy, ktorých sme svedkami mieria práve k tomuto cieľu. Monetárny systém a jeho politika sa za posledných sto rokov, veľmi nenápadne, preniesla zo štvrtej priority na prvú. Pozorujeme novú koncepciu budúcnosti na udržanie moci. Zásadná otázka ale zostáva nezodpovedaná, Kto bude riadiť?
Clanek v odkazu je z 2015 a hovori o bitcoinu. bitcoin neni ten nastroj pro zmenu fin.systemu, bitcoin je na odvedeni pozornosti (nejvetsim majitelem bitcoinu je dnes Blackrock). Navic bitcoin je pouhym prototypem toho, co ma nahradit soucasny system, je pomaly a ma enormni spotrebu energiie. Zadna vlada na svete nesveri svuj monetarni system digitalni mene jako Bitcoin u ktereho nikdo nevi kdo ho stvoril a kdo za nim stoji (naivni lide veri ze tajemny Satoshi Nakamoto, tico to studuji vedi ze za timstoji NSA nebo CIA).
Jinak, doporucuju si prostudovat DLT technologii treba od Ripplu (XRP) ,vse je navrzeno tak, aby nikdo nemohl ovladat a manipulovat s danym asetem, 1500 transakci za vterinu, super nizka spotreba energie, skoro nulove naklady na prevody, moznost tokenizace, zabudovany DEX, schopnost fungovani i mimo internet, atd.atd.
 
Roberts bud nechape souvisloti (neni jediny) nebo kope za bankovni loby. Digitalni revoluce ze byla chyba ? To jako ze kdyz ted zase se svet vraci do zlateho standartu (BIS narizeni od 2019) budeme zlato nakladat na palety a prepravovat jak nekde ve stredoveku ? Kdyz lze zlato tokenizovat na mikroplatby a poslat kamkoli za par vterin. To mame dal pouzivat pres 50 let stary SWIFT, pres ktery proudi okolo 150 bilionu $ rocne a 7% transakci (at si to kazdy spocita ty skody) se ztrati nebo zustane nekde zasekle. To mame podporovat dal bankovni domy, ktere se podileji na prani spinavych penez ze vsech moznych ilegalnich aktivit ? K cemu mi je pravo na hotovost, kdyz v EU muzu pouzit max.3000€ v USA 10000$ na platbu. Mame podporovat banky ktere si uctuji nehorazne castky za ruzne sluzby a pritom vydelavaji miliardy na transakcich, kdyz mnohe dig.meny dnes nabizeji 5-15% uroky ?
Pan Robersts se vyjadruje podobne jako senatorka Elizabeth Waren, ktera za Bidenovi administrativy delala vse co mohla, aby zastavila ba primo znicila digitalni technologie, emocionalne davala najevo jak chce branit obycejne lidi, pricemz zapomela zduraznit ,ze sama zaseda v komisi pro bankovni regulace a jako politicka s platem $165 000 za rok sedi na majetku v hodnote 65milionu $.
 
Roberts bud nechape souvisloti (neni jediny) nebo kope za bankovni loby. Digitalni revoluce ze byla chyba ?
Čtu to co boj GP se USA státní elitou. USA státní elita dostala pod kontrolu evidenci peněz (všichni paraziti se přisávají k evidenci - tiskárny peněz). A to je jako opice s granátem nebo samopalem. Samotná technologie by byla vynikající (ještě dořešit spolehlivost, jako v přírodě to nižší vždy zůstává a na to se nabaluje se další vrstva, tištěné peníze a mince pro obyvatele a na to nadstavba bankovní operace mezi podniky elektronicky - případě výpadku vše jede). Když budeme mít řízení v rukou tak lze udělat otevřený systém, kde na to všichni budou vidět a hýbání s tím by narušilo návaznosti a okamžitě by se na to přišlo - tak by šlo udělat i hlasování, ale elity to chtějí skrytě ovládat a to kořen všech problému lidstva - skryté ovládání, když na to všichni vidí funguje to (co je šeptem, to je čertem).
 
Naposledy upravené:
Čtu to co boj GP se USA státní elitou. USA státní elita dostala pod kontrolu evidenci peněz (všichni paraziti se přisávají k evidenci - tiskárny peněz). A to je jako opice s granátem nebo samopalem. Samotná technologie by byla vynikající (ještě dořešit spolehlivost, jako v přírodě to nižší vždy zůstává a na to se nabaluje se další vrstva, tištěné peníze a mince pro obyvatele a na to nadstavba bankovní operace mezi podniky elektronicky - případě výpadku vše jede). Když budeme mít řízení v rukou tak lze udělat otevřený systém, kde na to všichni budou vidět a hýbání s tím by narušilo návaznosti a okamžitě by se na to přišlo - tak by šlo udělat i hlasování, ale elity to chtějí skrytě ovládat a to kořen všech problému lidstva - skryté ovládání, když na to všichni vidí funguje to (co je šeptem, to je čertem).
P. C. Roberts, ako jeden z brandže, vidí chyby v digitalizácii bankového systému – v „digitálnej revolúcii“. Je to pritom presne opačne – digitalizácia naplno odhaľuje chorobný parazitizmus bankového systému. Roberts hovorí, že „náklady na zaistenie bezpečnosti by by mohli neúmerne narastať a prekonať mzdové náklady analógového systému“. To je však iba jedna časť narastajúcich nákladov bánk. Druhú časť nákladov, ktorú P. C. Roberts už nespomína, predstavujú náklady na energetické zabezpečenie digitalizácie.

A ako to banky riešia? Tu sa presúvame od konkrétnych prevádzkových nákladov k amorálnej povahe bankovníctva. Peniaze sú v ich ponímaní podnikania tovarom, a tak banky a ich akcionári si nárokujú plné budúce zisky z podstupovania rizika. Keď sa riziká materializujú (kybernetické zlyhanie, energetická kríza, zlé úvery), zodpovednosť a straty sa socializujú (prenášajú na štát/daňových poplatníkov). Podstatu problému potom nepredstavuje nedostatok financií, ale skutočnosť, že tieto investície sú kryté prísľubom budúcich ziskov. Ide teda o nezodpovedné, rakovinové podnikanie bánk a ich akcionárov s peniazmi klientov ako ich tovarom. Systém postupne speje k svojmu zákonitému koncu.

Nakoniec banky boli prvé pri investíciách do hardvéru a sofrvéru, digitalizácie. Ani jediné možné riešenie, spočívajúce v zvýšení kapitálovej primeranosti tak, aby banky museli držať oveľa viac vlastného kapitálu ("vlastných peňazí") ako zálohu za všetky riziká, vrátane tých, ktoré súvisia s digitalizáciou a energetickou náročnosťou, tento chorý bankový systém nazachráni.​
 
digitalizácia naplno odhaľuje chorobný parazitizmus bankového systému. Roberts hovorí, že „náklady na zaistenie bezpečnosti by by mohli neúmerne narastať a prekonať mzdové náklady analógového systému“. To je však iba jedna časť narastajúcich nákladov bánk. Druhú časť nákladov, ktorú P. C. Roberts už nespomína, predstavujú náklady na energetické zabezpečenie digitalizácie.
Neni uz dnes zadnym tajemstvim, ze mnohe velke banky a fin.instituce se podilely a podileji na nezakonych aktivytach. https://oracle911blog.wordpress.com/2025/11/12/ak-niekto-mal-o-tom-este-nejake-pochybnosti/
A to je i duvod, proc vetsina bankovniho odvetvi brzdila (pres legislativy a politiky) jeste donedavna jakykoliv pokus o zavedeni blockchain technologii. Alespon v USA,Kanade,Australii,EU, naopak v Dubaji,Singapuru a Japonsku se na to pripravuji jiz roky a v Duabji napr. je to uz v provozu. Proc ? Protoze na blockchainu je zaznamenano absolutne vsechno o kazde transakci. A to prece vede k vetsi transparentnosti, ktera v dnesnim pokrivenem svete tolik chybi.
Ale neco se zmenilo, najednou jako mavnutim kouzelneho proutku po znovuzvoleni Trumpa banky a fin.instituce otocili o 180 stupnu a z pozice kdy jeste predloni zastupci velkych bank zatracovali blockchain a cryptotechnologie, ted najednou vsichni mluvi o prechodu na blockchain,tokenizaci, atd.. Muselo tedy dojit logicky knejake zakulisni dohode a zaroven nacasovani s prechodem na novy system.
Naklady nebudou rozhodne vyssi jak nekteri strasi, protoze mnohe DLT technologie nebo hasgraph technologie zvladaji to co soucasny system za zlomek energie. Automaticky se snizuje mnozstvi lidi potrebnych k provozu fin.systemu, tuudiz se snizuje i mnozstvi pobocek = snizeni nakladu.
 
Naspäť
Top Bottom