Peniaze

Ferry

Člen

Zázrak z Wörgelu​

Film Starostou Wörglu byl v té době strojvůdce Michael Unterguggenberger, který si všiml jednoho zajímavého detailu: Ve městě bylo na jedné straně nekonečné množství práce – už zmiňovaná zavřená, opuštěná továrna, rozbitý most, oprýskaná železniční stanice, škola, děravé náměstí, zanedbané fotbalové hřiště,… Na druhé straně řada obyvatel seděla nezaměstnaná doma. Starostovi došlo, že tím propojujícím prvkem jsou peníze, které ale v době hospodářské krize zoufale chyběly. Unterguggenberger si vzpomněl na knihu “Freiland und Freigeld” německého ekonoma Silvia Gesella, ve které vyzíval k tzv. přirozenému ekonomickému řádu a mimo jiné popisoval i tzv. Schwunggeld1 , systém místních měn jako nástroje směny a podpory ekonomiky. https://slusnafirma.cz/alternativni...om-nakopnout-solidarni-udrzitelnou-ekonomiku/ j https://www.csfd.cz/film/665409-das-wunder-von-worgl/prehled/
csfd.cz (https://www.csfd.cz/film/665409-das-wunder-von-worgl/prehled/)
Das Wunder von Wörgl (2018)

Zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=MakwsQAeyBI

Tu bolo dosť zaujímavé video o peniazoch.

Dneska pridám k tomu ešte túto správu.

MMF požaduje zastavení vydávání zlatých mincích v Zimbabwe​


MMF požádal Zimbabwe, aby okamžitě přestalo vydávat zlaté mince. Centrální banka země se však odmítá podřídit. (Foto: Youtube)
Zimbabwané již na zlatých mincích mírně vydělali. MMF je však proti.
Koncem července loňského roku začala zimbabwská vláda vydávat 22karátové zlaté mince. Takzvané mince „Mosi-oa-Tunya“ jsou od té doby k dispozici v licencovaných bankách.
Po výrazném nárůstu ceny zlata v posledních třech měsících hodnota mince prudce roste.
Zimbabwe prodalo přibližně 11 000 zlatých mincí, přičemž 35 % z nich odebrali individuální investoři a zbytek podniky.
V této souvislosti zimbabwská centrální banka tvrdí, že nepřestane vydávat zlaté mince do doby, kdy budou Zimbabwané „ve velké míře preferovat“ držení aktiv denominovaných v domácí měně.

Mám taký pocit, že o chvíľu sa démonkratický parlament v USA zhodne na tom, že Zimbabwe má nedostatok demokracie a pošlú tam pár bombardérov. Ale ako sa hneď MMF začal triasť ... lebo niekto sa opovážil vydávať zlaté mince, ktoré reálne majú hodnotu, nie ako tie zelené papieriky, ktoré v USA tlačia na váhu (v tonách) a nie na kusy.
 

Mena sur (south), ktorá bude v obehu spolu s argentínskym pesom a brazílskym realom, bola kritizovaná finančnými analytikmi, reportérmi Bloomberg Opinion, zástupcami Bank of England a bývalým ministrom financií USA Larrym Summersom. Na druhej strane projekt prekvapivo podporil Elon Musk.

Nervózna reakcia svetového finančného establišmentu je pochopiteľná. Hrozí de-dolarizácia Latinskej Ameriky, kde sa Washington zvykne správať ako doma. To tiež naznačuje, že cesta sur nebude jednoduchá.

Zaujímavý pokus. Zbavenie sa dolára bude isto krokom dopredu. Ako to pôjde ďalej je už na samotných štátoch. Keď sa im do toho nikto nebude miešať tak by to aj mohlo fungovať. Ak do toho hodia satanisti vidly, tak to bude komplikovanejšie.
 
Na druhej strane projekt prekvapivo podporil Elon Musk.
Musk je sice ve struktuře státní elity, ale jeho činy již několikrát ukázali, že na něj má vliv i GP, Ti chytří samozřejmě vědí nebo vidí, že bezkoncepční jednání státní elity může dojít pouze jedinému cíli a tím je katastrofa (když budeme jenom trochu mravní, tak to bude jejich vlastní katastrofa).
 

Mena sur (south), ktorá bude v obehu spolu s argentínskym pesom a brazílskym realom, bola kritizovaná finančnými analytikmi, reportérmi Bloomberg Opinion, zástupcami Bank of England a bývalým ministrom financií USA Larrym Summersom. Na druhej strane projekt prekvapivo podporil Elon Musk.

Nervózna reakcia svetového finančného establišmentu je pochopiteľná. Hrozí de-dolarizácia Latinskej Ameriky, kde sa Washington zvykne správať ako doma. To tiež naznačuje, že cesta sur nebude jednoduchá.

Zaujímavý pokus. Zbavenie sa dolára bude isto krokom dopredu. Ako to pôjde ďalej je už na samotných štátoch. Keď sa im do toho nikto nebude miešať tak by to aj mohlo fungovať. Ak do toho hodia satanisti vidly, tak to bude komplikovanejšie.
Ako som včera čítal na expert.ru, tak o spoločnej mene už uvažuje aj BRICS.
 

Banková kríza: začína byť jasné, kto získa jackpot​


Len málo poctivých a odvážnych ekonómov sa pokúsilo oboznámiť verejnosť s jednoduchou pravdou: banky sa podieľajú na falšovaní v mimoriadne veľkom rozsahu. A to až do takej miery, že legálne peniaze emitované centrálnymi bankami (ktorých štatút je zakotvený v ústavách a zákonoch) tvoria len malý zlomok celkovej peňažnej zásoby. Hlavnými emitentmi peňazí sú komerčné banky, ktoré ich vytvárajú “zo vzduchu” vo forme úverov.

Ide o nové peniaze v bezhotovostnej forme, niekedy zle zabezpečené alebo vôbec nezabezpečené (ich “zábezpeka” sa často ukáže ako “bublina” na akciových trhoch). Právo komerčných bánk vytvárať nové peniaze nie je zakotvené v zákone, takže ide o falšovanie vo veľmi veľkom rozsahu. A banky dostávajú právo vytvárať falzifikáty vo forme licencií od finančných regulátorov (často tých istých centrálnych bánk). Máme do činenia s organizovaným zločinom vo veľmi veľkom meradle (v skutočnosti v celosvetovom meradle).

Ako viete, v Sovietskom zväze nebola žiadna banková kríza. Dôvod je jednoduchý: v ZSSR boli banky organizáciami s plným zabezpečením záväzkov.
 

Tunisko odmieta pôžičky MMF a chce sa pripojiť k BRICS​


Veľmi sa zmenil svet, keď si už štáty dovolia odporovať satanistickému MMF a majú alternatívnu voľbu. Ide to dobrým smerom. MMF pomaly končí. Vystrieda ho spravodlivý poriadok.
 
Imho, ono to nie je o tom,ze nechcu. Nemozu. Ich dolarove dlhy sa predrazuju, takze potom musia skrtat inde. A dalsie dlhy to este zhorsia. Tak musia ist mimo dolarovu zonu. Zapad sa sam vohnal do problemov a teraz tazko najst riesenie
 

Dopyt po zlate bude v kontexte dedolarizácie naďalej rásť​

Čína aktívne skupuje zlato. Do marca 2023 narástli zlaté zásoby Nebeskej ríše na rekordných 2000 ton – podľa tohto ukazovateľa sa krajina umiestnila na šiestom mieste na svete. Zároveň sa v Pekingu predávajú americké štátne dlhopisy – investície do nich klesli z bilióna dolárov v minulom roku na súčasných 850 mld.
Pre Nebeskú ríšu je to tiež spôsob, ako odpovedať Spojeným štátom v reakcii na cielené sankcie z Washingtonu. A znížiť vlastnú zraniteľnosť voči budúcim sankciám – je zrejmé, že keď sa vojenská konkurencia medzi USA a Čínou zintenzívni, skôr či neskôr budú aktíva Pekingu podľa ruského scenára zmrazené.

Pre americký dlhový trh to zatiaľ nevytvára žiadne zvláštne problémy. Všetko sa však môže zmeniť, ak Kongres a Biely dom nedosiahnu rozpočtový kompromis – a Amerika sa ocitne v situácii nepravdepodobného, no stále možného technického bankrotu. Potom dopyt po amerických „treasuries“ nevyhnutne padne zo strany najbližších spojencov USA – Európy a Japonska, ktorí ich stále disciplinovane nakupujú.

Dopyt po zlate zo strany centrálnych bánk sveta, nielen v Číne, je na historickom maxime za posledných 55 rokov. Tisíce rokov overená obľúbenosť zlata ako uchovávateľa hodnoty bude v kontexte dedolarizácie naďalej rásť – pretože na rozdiel od dolára si zachováva dôveru všetkých krajín, ako Západu, tak aj globálneho Juhu.

Podiel dolára na aktívach centrálnych bánk po prvýkrát klesol pod 50%. Americké ministerstvo financií, uvedomujúc si riziká toho, čo sa deje, začalo vyzývať Čínu na „konštruktívne a čestné vzťahy“. Washington sa však obchodných vojen rozhodne vzdať nehodlá. Preto bude reštrukturalizácia globálneho finančného systému pokračovať.
A absolútna dominancia dolára sa postupne stane minulosťou.
 

Argentína je v tomto smere priekopníkom. Z veľkej časti z vynútených dôvodov – krajina je po bankrote v roku 2020 v zlom stave, inflácia presahuje 90% a výmenný kurz argentínskeho pesa sa prepadol za rok dvojnásobne.

Prílev západných mien do Argentíny prudko klesol – a MMF kladie Buenos Aires drakonické podmienky výmenou za akúkoľvek ďalšiu finančnú pomoc. Na tomto pozadí začala Argentína posilňovať spoluprácu s Čínou a popularita jüanu začala v krajine prudko rásť.
Čína poskytla Argentíne úverové tranže vo výške 130 miliárd jüanov. Za posledný mesiac podiel transakcií v jüanoch na argentínskom devízovom trhu vyskočil z 5% na 28%. 500 najväčších argentínskych spoločností sa teraz snaží platiť za dovoz tovaru v jüanoch – na domácom trhu ich je už teraz viac ako dolárov. Dokonca aj americké spoločnosti v Argentíne musia platiť v jüanoch – aj tie boli tiež postihnuté náhlou dedolarizáciou.


Zaujímavá je otázka - Ten MMF to je čo vlastne? Vydieracia inštitúcia? Pojde do pekla MMF spolu aj s dolárom ...
 

Argentína je v tomto smere priekopníkom. Z veľkej časti z vynútených dôvodov – krajina je po bankrote v roku 2020 v zlom stave, inflácia presahuje 90% a výmenný kurz argentínskeho pesa sa prepadol za rok dvojnásobne.

Prílev západných mien do Argentíny prudko klesol – a MMF kladie Buenos Aires drakonické podmienky výmenou za akúkoľvek ďalšiu finančnú pomoc. Na tomto pozadí začala Argentína posilňovať spoluprácu s Čínou a popularita jüanu začala v krajine prudko rásť.
Čína poskytla Argentíne úverové tranže vo výške 130 miliárd jüanov. Za posledný mesiac podiel transakcií v jüanoch na argentínskom devízovom trhu vyskočil z 5% na 28%. 500 najväčších argentínskych spoločností sa teraz snaží platiť za dovoz tovaru v jüanoch – na domácom trhu ich je už teraz viac ako dolárov. Dokonca aj americké spoločnosti v Argentíne musia platiť v jüanoch – aj tie boli tiež postihnuté náhlou dedolarizáciou.


Zaujímavá je otázka - Ten MMF to je čo vlastne? Vydieracia inštitúcia? Pojde do pekla MMF spolu aj s dolárom ...
Dříve vydírací instituce , dnes dohazovač zákazníků , nově vznikajícímu globálnímu centru , Číně .
 

Bez dolára — Irak a Irán chcú obchodovať v dinároch

„Bagdad ponúkol Teheránu, aby obchodoval v irackých dinároch namiesto dolárov, aby sa zmiernil tlak zo strany Ministerstva financií USA na irackú stranu,“ povedal Rabihavi.

Pekne sa Irak pomstil USA za zlikvidovanie krajiny - navrhli Iránu ignorovať dolár. Si myslím, že to je najúčinejšia zbraň proti USA v tomto čase. Veľmi veľa tupých politikov a jElít USA nechápe ako fungujú peniaze. Ak v USA počujú, že nejaká krajina prestane používať dolár v transakciách, tak jednoducho ignorujú tú správu. Ale keď to počuje FED tak až pení, lebo tento trend sa nezastavuje. Samotné jElity v USA si neuvedomujú, že ak svet prestane používať dolár, tak ich úplatky už nikto nebude akceptovať, lebo doláre budú môcť použiť jedine tak na záchode. A bez podplácania nebude existovať ani kapitalizmus, ani démonkracia ani USA.
 

Politológ Starikov ukazuje na zapredanosť Centrálnej banky ktorá zámerne znižuje kurz rubľa​

“Čo teraz povedia “odborníci z centrálnej banky”? Vďaka ich činnosti a nečinnosti. v priebehu týždňa zvýšili ceny v obchodoch o 15 percent. A čo je najdôležitejšie – “efekt” konania Centrálnej banky sa prejavuje v celej ekonomike, nielen v elektronike. Výrobcovia domácich spotrebičov a elektroniky začali upozorňovať na zvyšovanie cien v súvislosti s oslabovaním rubľa. Podľa účastníkov trhu možno už na budúci týždeň očakávať nové cenovky smartfónov, notebookov a tabletov so zvýšením cien o 10 až 15 %.

Aj včera Sanja spomenul, že tá židovka Elvira Nabiullina v Ruskej centrálnej banke zase čosi stvára. Asi ju treba poslať na front do prvej línie aby pochopila za koho bojuje.
 
Hlavný menový fond sveta teraz umožňuje jednotlivým krajinám zaplatiť svoje dlhy nie v dolároch, ale v jüanoch. Prvou krajinou, ktorá sa vydala touto cestou a začala splácať dlhy v jüanoch, je Argentína.

Čína nedávno otvorila úverové linky pre Buenos Aires za 130 miliárd jüanov. To sa stáva skutočnou spásou pre argentínsku ekonomiku v kríze. MMF poskytnúť Argentíne úvery odmietol. No teraz krajina rýchlo prechádza na obchodovanie v jüanoch – podobne ako susedná Brazília, kde sa tiež rozhodli začať obchodovať v čínskej mene.

Podiel transakcií v jüanoch na argentínskom menovom trhu vyskočil z 5% na 28%. 500 najväčších argentínskych spoločností sa teraz snaží platiť za dovoz tovaru v jüanoch – na domácom trhu ich je už teraz viac ako dolárov. Dokonca aj americké firmy v Argentíne musia platiť v jüanoch – ich tiež zasiahla náhla dedolarizácia.
 
Pokud se podíváme na peníze, tak mi přijde, že nějaké procesy se zde nevyhodnocují úplně správně. Peníze jsou prostředek směny, případně i uchovatel hodnoty (teoreticky, nyní tuto funkci rozhodně dobře neplní). Upřednostňovat hotovost před elektronickým platebním stykem má samozřejmě svoje oprávnění a odůvodnění, ale je to dané nastavením systému, ne výhodou hotovosti jako takové. Konkrétně:
- digitální stopa je nepříjemná už z toho důvodu, že někomu jinému ukazuji portfolio svých nákupů
- bezhotovostní nákup může (díky nepřiznání úhrady vůči fú) umožní daňový únik např. restauraci, která by jinak zanikla. Takto nezaplatí DPH, daň z příjmu, ušetří na poplatku za placení kartou atd. Ano, svým způsobem je to svoboda.
- atd.

Nicméně digitální úhrady jsou pokrokem, stejně jako je mobil pokrokem před pevnou linkou a ta zase je (svého času byla) pokrokem proti telegrafu. Nedá se svítit a odmítáním pokroku ve skutečnosti se bojuje proti špatnému nepříteli. Ten nepřítel je stávající systém řízení supersystémů, který každý pokrok zneužije ke svému prospěchu a omezení svobody lidí, naopak ale každý pokrok skrývá posune společnost někam, kde bude mít větší šanci o svobodu více bojovat. Lépe se kontroluje zaostalá společnost.

Nyní krátce k řekněme technickým "nevýhodám" digitálních úhrad:

Argument, že při 1% poplatku bance z provedené transakce po 100 provedených jedna stokoruna (nebo stoeurovka) přestane existovat (tj. zmizí v bance díky poplatkům) je sice matematicky v pořádku, nicméně to není jednoznačný argument proti hotovosti. Jedna 100 při 100 úhradách sice pořád existuje, ale transakční náklad (obecné) jsou ve skutečnosti u hotovosti větší, než u digitální měny. Příklady:
- bankovky se opotřebovávají a jejich výměna je celospolečnensky nákladná
- platby hotovosti vyžadují značné dodatečné náklady (hlídání nejen pokladních, zabezpečení jako jsou trezory, nákladné je i převážení peněz obrněnými auty)
- bankovky se falšují, ztrácejí, může je někdo ukrást s primitivnějšími metodami (násilí)
- navíc při standardních nákupech normálního zboží ve skutečnosti 100 nezmizí po 100 transakcích v bance, ale po pěti transakcích ve státní pokladně (přibližně při 20% DPH - matematicky to nesedí úplně přesně, ale po představu stačí) z důvodu DPH. Více nebo méně podle struktury nákupu a výše sazby, ale i tak to nebude trvat dlouho. A pak skončí v EU (tam se větší část DPH poukazuje) a následně pak na Ukrajině a pak ve zbrojařské firmě nebo u "šikovného" oligarchy.

Závěr je tedy ten, že démonizovat digitální úhrady a protěžovat hotovost je ve skutečnosti jen boj se zástupným problémem. Trochu podobný tomu, jako bychom si za covidu vylévali vztek na uštvaných a vyčerpaných pracovnících hygieny.
 
démonizovat digitální úhrady a protěžovat hotovost je ve skutečnosti jen boj se zástupným problémem
v tomto máš pravdu, ale v danom systéme je digitálna úhrada tým bičom, ktorým dozorca plieska otroka po chrbte. Ak sa chceš oslobodiť, tak v prvom momente musíš ten bič dozorcovi z rúk vytrhnúť a zlomiť ho a až následne ideš na ceste za slobodou ďalej.
Aktuálne teda prečo ten bič v podobe digitálnej úhrady dozorcovi dávať?
 
Příklady:
- bankovky se opotřebovávají a jejich výměna je celospolečnensky nákladná
- platby hotovosti vyžadují značné dodatečné náklady (hlídání nejen pokladních, zabezpečení jako jsou trezory, nákladné je i převážení peněz obrněnými auty)
To jsi nepochopil dobře, už jsem uváděl, že hotovost je na provoz dražší než platby kartou a přesto hotovost poplatek nemá. U hotovosti i u bezhotovosti se náklady blíží k nule, režie je velmi malá, jenže u hotovosti se provoz platí z daní, kdežto u bezhotovosti si kradou banky (soukromý sektor) výpalné z každé transakce (vysávají peníze z reálné ekonomiky - celý západ je kocourkov a proto vždy rychle krachuje - je to hra letadlo už od zavedení úroků židy - proto jsou stále války a krize), je to úplně absurdní, nechápu, že to nikdo nevidí.
Bezhotovost bude v pořádku, pokud se řízení vrátí státům a ty si budou hlídat vydaní emisí peněz podle skutečného hospodářského výsledku (a jestli budou peníze hotovostní nebo bezhotovostní bude jedno). Z hotovostí nemohou alespoň v současnosti hned vše tolik rozkolísat, protože musí vytisknou nějaký objem (vypočítat ho předem). A co se týká bez hotovosti dobré jsou bankovní převody mezi účty, existují banky bez poplatků a to využívám, kde to jde - rychlé, praktické a bezpečné. Karty s jejich výpalným je katastrofa, čistý neskrývaný parazitismus.
 
Naposledy upravené:

Peníze dostaneme každý měsíc i bez práce, plánuje tvůrce AI​

Myšlenka základního nepodmíněného příjmu (zkráceně NZP) je stará již několik stovek let, ale zatím se jej nikomu nepodařilo prosadit. Generální ředitel společnosti OpenAI Sam Altman ale věří, že umělá inteligence k takovému příjmu pro všechny otevírá konečně cestu.

Akorát se pán nezmínil, jestli ty peníze se lépe konzumují vařené, smažené, dušené a nebo syrové?
 

Peníze dostaneme každý měsíc i bez práce, plánuje tvůrce AI​

Myšlenka základního nepodmíněného příjmu (zkráceně NZP) je stará již několik stovek let, ale zatím se jej nikomu nepodařilo prosadit. Generální ředitel společnosti OpenAI Sam Altman ale věří, že umělá inteligence k takovému příjmu pro všechny otevírá konečně cestu.

Akorát se pán nezmínil, jestli ty peníze se lépe konzumují vařené, smažené, dušené a nebo syrové?

Peníze bez práce pro všechny klidně být můžou, ale budou naprosto k ničemu. Kdyby si každý vyložil, že vlastně pracovat nemusí, a skutečně nepracoval, nekoupí si za ně nikdo ani chleba, protože nebude nikoho, kdo by ho upekl. Technologie výroby pokročila, ale v tom traktoru nebo kombajnu pořád sedí člověk, do mlýna obilí vozí také lidé a v pekárnách pečou chleba rovněž lidé - pracují. Penízky tedy budou, ale chleba nebude. Děkuji, nechci.
 
Peníze bez práce pro všechny klidně být můžou, ale budou naprosto k ničemu. Kdyby si každý vyložil, že vlastně pracovat nemusí, a skutečně nepracoval, nekoupí si za ně nikdo ani chleba, protože nebude nikoho, kdo by ho upekl. Technologie výroby pokročila, ale v tom traktoru nebo kombajnu pořád sedí člověk, do mlýna obilí vozí také lidé a v pekárnách pečou chleba rovněž lidé - pracují. Penízky tedy budou, ale chleba nebude. Děkuji, nechci.
Mal si si prečítať aj článok. Autor tam píše, že je to hudba ďalekej budúcnosti, keď bude Umelá inteligencia tak vyspelá, že ľudský faktor dokáže vo výrobe nahradiť. A to je pomerne reálna tendencia.
Problém s Umelou inteligenciou nie je v nej samotnej, ale v tom, podľa akej globálnej mravnosti bude vyvíjaná. Či bude ľuďom slúžiť, alebo bude pomáhať ľudí zotročiť?
Aj preto je dôležité, aby nová koncepcia čím skôr zvíťazila nad starou koncepciou.

PS: Umelá inteligencia nikdy nebude (a z princípu ani nemôže byť) tak slobodná, aby si sama vybrala akú bude mať mravnosť, charakter, osobnosť. Mravnosť bude vždy diktovaná tvorcami Umelej inteligencie. Dnes máme množstvo geniálnych vedeckých pracovníkov, ale v drvivej väčšine bezzásadových, ktorí za výplatu kľudne stvoria aj monštrum.
 
Naposledy upravené:
Rusko se podle Světové banky stalo pátou největší ekonomikou na světě a největší v Evropě z hlediska parity kupní síly (c)
Světová banka je mezinárodní finanční instituce se sídlem ve Washingtonu DC, která poskytuje vládní půjčky, bezúročné půjčky a granty. Spolu s MMF je jednou ze dvou velkých finančních institucí, které vznikly v důsledku Bretton Woods konference ve Spojených státech v roce 1944, kde se diskutovalo o světovém uspořádání po druhé světové válce.
Jedná se o akciovou společnost, jejíž akcionáři je 188 zemí. Podíl Ruska je 2,78 % (stejně jako Čína, Indie, Itálie a Kanada). USA 16,39 %, Japonsko 7,86 %, Německo 4,49 %, Francie a Spojené království po 4,30 %.
Co víc dodat. Zatímco Rusko posiluje ekonomiku i pod tlakem bezprecedentních sankcí, Německo úspěšně likviduje svůj průmyslový potenciál.
View attachment 1817
 
Naspäť
Top Bottom