• Oznam: na nasledovných stránkach môžete nájsť Konceptuálneho Bota, ktorý je trénovaný na odpovede z českých prekladov VP ZSSR. Preto sa odporúča používať český jazyk. mariasky.cz nabojpravdy.cz

Globální politika

Zde je popsáno, že Trump se může dostat do velmi špatné situace:

Zdroj: https://t.me/yurasumy/26366


Řekla bych, že vývoj této situace bude záležet na zpětných vazbách ze světa, které budou odečteny po tomto zásahu... Aby nedošlo k selhání řízení a já myslím, že tohle bylo už pro všechny příliš, takže Trumpovi může být opravdu horko. Je to tak padesát na padesát. Horko však bude i Putinovi, viz předchozí komentář.
 
Mě poslední dobou (půl rok a více) připadá, že GP pomalu a nenápadně začíná přetlačovat USA státní elitu v info-poli. Příklad: U Moravce tlačili na vládu, že musí pomáhat Ukrajině a oni se brání tím, že to musí udělat někdo silný, jinak se tam pořádek nezjedná a jenom se přilévá do ohně. A další drobnosti (tu film, tu článek, už není info-pole USA státní elity tak jednolité už má díry). Trump možná padne, nebude znova zvolen (ale jisté to není). GP si to zařizuje ve stylu win-win, ale má problém s Ukrajinou a novým centrem řízení Iránem a tyto problémy nezmizí jen tak. S tím info-polem, například Vidlák uvedl velmi zajímavou věc, že vláda se již nebojí mainstreamu (už lžou moc), protože na obyvatelstvo už má větší vliv alternativa (GP) (to je tedy u nás, ale jsme i kořenový polygon, z kterého se postupy šíří dále) a tak jim mainstream hlasy neubere. USA elita padne, až mainstream přestane mít vliv na obyvatele a už je to tak ohýbané, že se to blíží.

Rusko i když zrádci v řízení brání uštědřit citelný úder západu, stále zůstává odhodlání ruského obyvatelstva se ubránit tlaku.

Trumpa státní elita přehrává (ale ne samotného GP pozor), protože přistupuje na logiku státní elity (uvedl V.V.Pjakin v posledních otázkách a odpovědích), ale i tak působení státní elity rozmělňuje a oslabuje a ta je nenápadně bez-strukturně rozkládána (je to roztažené v čase, GP nepracuje krátkodobě, to by byl již dávno odhalen). Jestli Trump neukočíruje státní elitu a bude hrozit zničení všeho, tak nezbyde GP než dát znamení Putinovi, máš volné ruce.
 
Naposledy upravené:
Mě poslední dobou (půl rok a více) připadá, že GP pomalu a nenápadně začíná přetlačovat USA státní elitu v info-poli. Příklad: U Moravce tlačili na vládu, že musí pomáhat Ukrajině a oni se brání tím, že to musí udělat někdo silný, jinak se tam pořádek nezjedná a jenom se přilévá do ohně. A další drobnosti (tu film, tu článek, už není info-pole USA státní elity tak jednolité už má díry). Trump možná padne, nebude znova zvolen (ale jisté to není). GP si to zařizuje ve stylu win-win, ale má problém s Ukrajinou a novým centrem řízení Iránem a tyto problémy nezmizí jen tak. S tím info-polem, například Vidlák uvedl velmi zajímavou věc, že vláda se již nebojí mainstreamu (už lžou moc), protože na obyvatelstvo už má větší vliv alternativa (GP) (to je tedy u nás, ale jsme i kořenový polygon, z kterého se postupy šíří dále) a tak jim mainstream hlasy neubere. USA elita padne, až mainstream přestane mít vliv na obyvatele a už je to tak ohýbané, že se to blíží.

Rusko i když zrádci v řízení brání uštědřit citelný úder západu, stále zůstává odhodlání ruského obyvatelstva se ubránit tlaku.

Trumpa státní elita přehrává (ale ne samotného GP pozor), protože přistupuje na logiku státní elity (uvedl V.V.Pjakin v posledních otázkách a odpovědích), ale i tak působení státní elity rozmělňuje a oslabuje a ta je nenápadně bez-strukturně rozkládána (je to roztažené v čase, GP nepracuje krátkodobě, to by byl již dávno odhalen). Jestli Trump neukočíruje státní elitu a bude hrozit zničení všeho, tak nezbyde GP než dát znamení Putinovi, máš volné ruce.
Já myslím, že je potřeba změnit světonázor, že Západ a vše z něj šířené je to nejlepší možné i kdyby byly důkazy, že nikoliv. Zkusím se do této změny světonázoru zapojit (bojuj, kde se nacházíš). Formát mám vymyšlený, držte mi palce.
 
Já myslím, že je potřeba změnit světonázor, že Západ a vše z něj šířené je to nejlepší možné i kdyby byly důkazy, že nikoliv. Zkusím se do této změny světonázoru zapojit (bojuj, kde se nacházíš). Formát mám vymyšlený, držte mi palce.
Ale myslím, že jen s tím si nevystačíš, protože v Rusku to dnes není jiné než na Západě. To je ten kámen úrazu. Přečetla jsem si knihu Automobilový král od Uptona Sinclaira o Fordovi (napsaná 1937, takže jde o dobovou výpověď, což je také velmi cenné). Je to velmi dobrý doplněk ke knize Ford a Stalin, o tom jak žít lidsky. I z této knihy vyplývá, že Ford byl na začátku skutečně do jisté míry idealistou, který chtěl věci dělat správně. Jenže ono je to prostě tak, že pokud žijete na hnoji, tak vám kytička fialek ten smrad nepřekryje. Možná, sem tam zavane pod nos o trochu svěžejšího vzduchu, ale nic víc. Každého, kdo se za tohoto systému (respektive koncepce) pokusí o něco, co je s ním v rozporu (přestože mnohdy skrytě, neboť čím méně se to daří skrývat, tím více se to blíží tomu otevřenému nacistickému fašismu), tak je převálcován, a to i když má miliony dolarů (dnes by šlo o miliardy) a nakonec rezignuje a mnohdy je z něj nakonec i poturčenec.

Když například Ford zvedl svým dělníkům výplaty, tak okamžitě všechno zdražilo, včetně nájmů, prodejů nových domů, potravin a tak dále... Takže pro dělníky nula od nuly pošla. On sám, jak známo zkoušel vypátrat roli židů v řízení. Možná by i časem na něco přišel, přestože spiklenecké centrum by neobjevil kvůli bezstrukturnímu řízení a roli koncepce v životě společnosti, i když jejich výlučnější roli v řízení by jistě obhájit dokázal, ale jakmile mu citelně šlápli na palec, tak s tím okamžitě sám přestal (jednalo se o filmovou kampaň o nehodovosti fordů, které se tak zalekl, zjistil totiž, že přece jen nestojí tak pevně na zemi, jak si myslil...).

Další zajímavá kniha je o olejářích /naftařích, jmenuje se Petrolej! (1927), tam jsem teprve v prvním dílu, ale je tam okamžik, kdy se významný samostatný olejář (v té době také již milionář) přidá k olejářské podnikatelské federaci (zatímco dělníkům jsou unie/odbory samozřejmě zakazovány), a když nastane stávka dělníků, tak přestože by se chtěl zachovat kvůli svému idealistickému (lidskému) synovi jinak, tak prostě nemůže. Už před stávkou nesmí platit dělníkům více než ostatní, jak dělal dříve, protože mu šlo o to, aby měl ty nejlepší, musí nechat své olejářské studny za stávky hlídat ožralými ozbrojenci najatými federací a tak dále... Když se ho syn ptá, proč to dělá, tak mu řekne, že nemůže jinak, protože by ho jinak odrovnali. Například by svůj olej neprodal, banky by mu nepůjčily, až by potřeboval další provozní kapitál, ale i kdyby si vystačil s hotovostí, tak by mu třeba pojišťovny nepojistily vrty, a v případě jejich "náhodného" vzplanutí by byl nahraný... Prostě jakmile se jednou stanete součástí této propracované sítě, jste jako motýl v pavoučí síti, čím více sebou házíte, tím je vaše záhuba jistější a rychlejší...

A to, když se vrátím ke globální politice, je to přesně to, co Putin and Company nehodlají měnit. Oni si hrají na toho Forda či otce olejáře, chtějí evoluci, jen ten systém tak trochu polidštit... Až zjistí, že tudy cesta nevede, může být pozdě jak pro ně, tak i pro nás. A přitom se to všechno tak strašně stále dokola opakuje... Holt si musí každý narazit ten čumák sám osobně. Putin je na rozdíl od Forda i toho olejáře na místě, kde může něco změnit systémově, i s oporou na ty, kteří pro to dříve obětovali životy, takže mu to svými zkušenostmi i tím, čeho dosáhli, o hodně usnadnili. A to je třeba mu neustále otloukat o hlavu. Ať mu ta vlasovská vlajka v čele přehlídky Vítězství pořádně zhořkne!

Dokud celou tu pavučinu nezpřetrhá vyhlášením nové Koncepce, revolucí, tak se nic nezmění a Rusko se dál jen bude stále více zamotávat do těch sítí, ze kterých by ho chtěl evolučně vymotat... A jak jsem předeslala, má to daleko snadnější než ti před ním, protože stačí vytáhnout jejich zkušenosti a výsledky!!! Místo žvástů o "Stalinově režimu"!
 
Naposledy upravené:
Ale myslím, že jen s tím si nevystačíš, protože v Rusku to dnes není jiné než na Západě. To je ten kámen úrazu. Přečetla jsem si knihu Automobilový král od Uptona Sinclaira o Fordovi (napsaná 1937, takže jde o dobovou výpověď, což je také velmi cenné). Je to velmi dobrý doplněk ke knize Ford a Stalin, o tom jak žít lidsky. I z této knihy vyplývá, že Ford byl na začátku skutečně do jisté míry idealistou, který chtěl věci dělat správně. Jenže ono je to prostě tak, že pokud žijete na hnoji, tak vám kytička fialek ten smrad nepřekryje. Možná, sem tam zavane pod nos o trochu svěžejšího vzduchu, ale nic víc. Každého, kdo se za tohoto systému (respektive koncepce) pokusí o něco, co je s ním v rozporu (přestože mnohdy skrytě, neboť čím méně se to daří skrývat, tím více se to blíží tomu otevřenému nacistickému fašismu), tak je převálcován, a to i když má miliony dolarů (dnes by šlo o miliardy) a nakonec rezignuje a mnohdy je z něj nakonec i poturčenec.

Když například Ford zvedl svým dělníkům výplaty, tak okamžitě všechno zdražilo, včetně nájmů, prodejů nových domů, potravin a tak dále... Takže pro dělníky nula od nuly pošla. On sám, jak známo zkoušel vypátrat roli židů v řízení. Možná by i časem na něco přišel, přestože spiklenecké centrum by neobjevil kvůli bezstrukturnímu řízení a roli koncepce v životě společnosti, i když jejich výlučnější roli v řízení by jistě obhájit dokázal, ale jakmile mu citelně šlápli na palec, tak s tím okamžitě sám přestal (jednalo se o filmovou kampaň o nehodovosti fordů, které se tak zalekl, zjistil totiž, že přece jen nestojí tak pevně na zemi, jak si myslil...).

Další zajímavá kniha je Olejáři /naftaři/ (1927), tam jsem teprve v prvním dílu, ale je tam okamžik, kdy se významný samostatný olejář (v té době také již milionář) přidá k olejářské podnikatelské federaci (zatímco dělníkům jsou unie/odbory samozřejmě zakazovány), a když nastane stávka dělníků, tak přestože by se chtěl zachovat kvůli svému idealistickému (lidskému) synovi jinak, tak prostě nemůže. Už před stávkou nesmí platit dělníkům více než ostatní, jak dělal dříve, protože mu šlo o to, aby měl ty nejlepší, musí nechat své olejářské studny za stávky hlídat ožralými ozbrojenci najatými federací a tak dále... Když se ho syn ptá, proč to dělá, tak mu řekne, že nemůže jinak, protože by ho jinak odrovnali. Například by svůj olej neprodal, banky by mu nepůjčily, až by potřeboval další provozní kapitál, ale i kdyby si vystačil s hotovostí, tak by mu třeba pojišťovny nepojistily vrty, a v případě jejich "náhodného" vzplanutí by byl nahraný... Prostě jakmile se jednou stanete součástí této propracované sítě, jste jako motýl v pavoučí síti, čím více sebou házíte, tím je vaše záhuba jistější a rychlejší...

A to, když se vrátím ke globální politice, je to přesně to, co Putin and Company nehodlají měnit. Oni si hrají na toho Forda či otce olejáře, chtějí evoluci, jen ten systém tak trochu polidštit... Až zjistí, že tudy cesta nevede, může být pozdě jak pro ně, tak i pro nás. A přitom se to všechno tak strašně stále dokola opakuje... Holt si musí každý narazit ten čumák sám osobně. Putin je na rozdíl od Forda i toho olejáře na místě, kde může něco změnit systémově, i s oporou na ty, kteří pro to dříve obětovali životy, takže mu to svými zkušenostmi i tím, čeho dosáhli, o hodně usnadnili. A to je třeba mu neustále otloukat o hlavu. Ať mu ta vlasovská vlajka v čele přehlídky Vítězství pořádně zhořkne!

Dokud celou tu pavučinu nezpřetrhá vyhlášením nové Koncepce, revolucí, tak se nic nezmění a Rusko se dál jen bude stále více zamotávat do těch sítí, ze kterých by ho chtěl evolučně vymotat... A jak jsem předeslala, má to daleko snadnější než ti před ním, protože stačí vytáhnout jejich zkušenosti a výsledky!!! Místo žvástů o "Stalinově režimu"!
Jako demonstrace toho, jak to vypadá, když se skutečně zničí ta pavoučí síť, může posloužit příběh toho gangstera z Číny. To, co bylo vždy dané, že policajti berou úplatky, najednou nefungovalo, nebrali je, a on to nechápal... Protože najednou z ničeho nic přišli o svá dříve tak stabilní a neporušitelná pavoučí vlákna. A najednou život vypadal úplně jinak...


Bohužel zase začala být ta vlákna soukána z vyšších úrovní, protože ta pavoučí síť vede od plné funkce řízení. Není-li to podchyceno úplně u kořene, a ta nově soukaná vlákna se průběžně netrhají, nakonec začne být jejich síť zase natolik hustá, že se vše vrátí do výchozí pozice, jak se nám to stalo, kvůli naší nezkušenosti... Zatím ta síť ještě není nepropustně hustá, ale i Putin pracuje na tom, aby se jí stala, protože sám ostrakizuje a snižuje to období, kdy tu ta síť nebyla nebo kdy byla přinejemenším nejslabší a nejzranitelnější.
 
A to, když se vrátím ke globální politice, je to přesně to, co Putin and Company nehodlají měnit. Oni si hrají na toho Forda či otce olejáře, chtějí evoluci, jen ten systém tak trochu polidštit...
No jo, to je takový sociálně demokratický princip. Takový ten kapitalismus s lidskou tváří. Na krátký okamžik z hlediska dějin skutečně byl, a to i v Západní Evropě. Ale bylo to právě kvůli tomu socialismu na Východě. Ted už kapitalistům nestojí nic v cestě, tedy dost dlouho jim nestojí v cestě. A bude jen hůř. Začnou se postupně objevovat feudální rysy společnosti a feudální výrobní vztahy v nových kulisách. Mraky lidí ve společnosti si myslí, že současný systém lze tak nějak postupně vylepšit. Jenže to nejde z principu současného systému, tedy kapitalismu. Ohledně těch olejářů, to je klasika která se děje dnes a denně. Zkrátka neviditelná mafie, která je prolezlá všade. Mimochodem vzpomeňme si na pana Fischera. Toho co měl tu cestovku. Celkem se dobře rozvíjel. Pak si pustil hubu na špacír snad směrem ke Klausovi a jak šel rychle do háje, že ? Tuším, že snad banka po něm chtěla okamžitě vrátit peníze. Nebo třeba takový Junek a skupina Chemapol Group. Ten by taky mohl vyprávět. Nebo případ Babiš, kterému jak správně povídá Pjakin bylo milostivě dovoleno nabýt tak ohromných majetků, protože políbil prsten a odpřisáhl věrnost komusi. A jiným to dovoleno nebylo. Anebo se třeba taková POLDI Kladno v privatizaci odklepne pánovi, který nikdy nebyl ocelářem, nerozuměl tomu a neměl k tomu vzdělání, neznal jemné předivo vztahů v dané branži a tak dále a tak podobně. No a tak shořel jak papír a s ním i celá POLDI. Ale to byl samozřejmě záměr. A tím se vracíme obloukem k tomu bezstrukturnímu řízení.
 
Naposledy upravené:

Vše se nejlépe pozná ve srovnání – 30 000 li po Číně od B. N. Polevého – část I. – Fórum KOB​

kob-forum.eu
kob-forum.eu
Za předpokladu, že se příběh zakládá na pravdě (jediné, co vím je, že jsem na internetu skutečně našel Makarenka v různých cizích jazycích - myslím, že anglicky, italsky, německy, portugalsky a zjednodušená čínština byla mezi nimi též, dokonce by knihy daly fyzicky ještě i koupit), tak kde nastal bod zlomu a Čína se vrátila do marasmu jen v jiné moderní digitální formě?
"Superaplikace" WeChat, bez které člověk nemůže skoro nic, sociální kredity, člověk člověku vlkem a i ve vztazích až příliš často peníze až na prvním místě? O politice, ale i sociálních problémech lidé se bojí mluvit.

Jinak bych ještě odbočil, když se Mao a další zasazovali o zjednodušenou čínštinu, někteří jim asi spílali, že ty znaky zprznili a jiní spílali, že čínštinu nezjednodušil dostatečně i když zavedl pinyin, který je pro nás "latinkáře" mnohem srozumitelnější i když zároveň matoucí, tak si říkám, která možnost by byla lepší?
Na jednu stranu, zjednodušením znaků se nejspíše staly starší texty a knihy pro ty, kteří se učili už jen zjednodušené mnohem složitějšími, odtrhli by se asi částečně od kořenů a na stranu druhou, pokud by přešli na latinku jako Vietnamci (nebo azbuku nebo si udělali zjednodušenou abecedu, jako má Jižní Korea - o Severní nevím), tak by při určitých úpravách jazyka mohli zvýšit gramotnost obyvatelstva, protože naučit se tisíce znaků a jak s nimi pracovat trvá déle, než když jsem se jako dítě učil číst česky a stihl jsem to, než jsem šel do školy.
 
Za předpokladu, že se příběh zakládá na pravdě (jediné, co vím je, že jsem na internetu skutečně našel Makarenka v různých cizích jazycích - myslím, že anglicky, italsky, německy, portugalsky a zjednodušená čínština byla mezi nimi též, dokonce by knihy daly fyzicky ještě i koupit), tak kde nastal bod zlomu a Čína se vrátila do marasmu jen v jiné moderní digitální formě?
"Superaplikace" WeChat, bez které člověk nemůže skoro nic, sociální kredity, člověk člověku vlkem a i ve vztazích až příliš často peníze až na prvním místě? O politice, ale i sociálních problémech lidé se bojí mluvit.

Jinak bych ještě odbočil, když se Mao a další zasazovali o zjednodušenou čínštinu, někteří jim asi spílali, že ty znaky zprznili a jiní spílali, že čínštinu nezjednodušil dostatečně i když zavedl pinyin, který je pro nás "latinkáře" mnohem srozumitelnější i když zároveň matoucí, tak si říkám, která možnost by byla lepší?
Na jednu stranu, zjednodušením znaků se nejspíše staly starší texty a knihy pro ty, kteří se učili už jen zjednodušené mnohem složitějšími, odtrhli by se asi částečně od kořenů a na stranu druhou, pokud by přešli na latinku jako Vietnamci (nebo azbuku nebo si udělali zjednodušenou abecedu, jako má Jižní Korea - o Severní nevím), tak by při určitých úpravách jazyka mohli zvýšit gramotnost obyvatelstva, protože naučit se tisíce znaků a jak s nimi pracovat trvá déle, než když jsem se jako dítě učil číst česky a stihl jsem to, než jsem šel do školy.
Polevoj navštívil Čínu v roce 1956, tedy krátce po Stalinově smrti, kdy procesy ještě byly v plné síle, přestože je Chruščov začal obratem v SSSR demontovat, a také ještě před tím, než se mu povedlo zařídit roztržku s Čínou (začalo to už v tom roce 1956 a vyvrcholilo myslím v roce 1961). Tedy fakticky odpoutání ruského a čínského obyvatelstva od sebe, aby si přestalo vyměňovat zkušenosti a nemohlo korigovat na základě vzájemných zkušeností příslušným způsobem řídící procesy. Ta kniha stojí celá za přečtení (nebo alespoň ty části, které jsem z ní vypsala a jsou na webu). Polevoj nebyl žádný žvanil, samozřejmě by nemohl zaručit, že to, co mu ten člověk říká, je pravda, ale celý ten posun v Číně vyplývá z více případů v té knize popisovaných. Nádavkem jsem k tomu přidala i zkušenosti Marie Majerové, která je tedy méně věcná, ale něco se z ní přece jen vyčíst dá (https://kob-forum.eu/2025/10/06/marie-majerova-zpivajici-cina-1953/).

A uvědomme si, že ty správné zkušenosti měla Čína čas přebírat a průběžně korigovat až od roku 1950 a jen do roku 1953, kdy zemřel Stalin... Přesto i tam se to projevilo prudkou změnou životní úrovně obyvatel. U nás to také bylo fakticky až od roku 1948 do toho roku 1953... Samozřejmě se zohledněním setrvačnosti procesů... Ale co je to těch pár let? A přesto takový dopad! To dobře charakterizovala právě Majerová citací jedné Číňanky:

„Prohlédli jste si, soudruzi, naši ves Čang-kuo-čuang. Viděli jste srdce obce, dvůr družstva plný kukuřice a bobů, prohlédli jste si Kulturní dům, školu a všechny nové domky, kolik jsme jich nastavěli od pozemkové reformy. Shledali jste, že máme mnoho zdravých dětí a mnoho šťastných manželů. Vskutku si nenaříkáme tohoto roku třiapadesátého, neboť všechno u nás kvete, plodí, proměňuje se den ze dne; zima i pod sněhem nalévá poupata.

Avšak tato přítomnost trvá teprve čtyři léta. Kratičká čtyři léta za dlouhé, předlouhé věky neštěstí! Ještě nedávno žil v těchto zdech statkář. Žil v dvacateru staveních naší obce, a žil i ve svých domech ve městě. Žil si a nepracoval. Bral nájem, bral daně, bral úroky z půjčených peněz a úroky z úroků. Když rolník, jeho nájemce, už neměl nic, čím by statkáři zaplatil, tehdy mu statkář sebral půdu, sebral dům, sebral mu ženu, byla-li hezká, sebral mladičkou dceru a sebral i dítě. Rolník si potom vyhrabal díru do země a pojídal lebedu, loupal kůru z akátů. Neměl půdu, nemohl pracovat, nestál za jediného mezka. Hubl, tratil se, bezmocný a opovržený, až padl hlady, živá mrtvola.

Nezemřel sám. Po celé Číně kosily hladomory lid oddaný plodivé zemi, zemi ukradené. Mřeli dospělí a hynuly děti. Rolnické děti v celé polovině zrozených jsme zahrabávali do země s tvářičkami slitými do jediného strašného neštovicového boláku. Žebrali jsme dům od domu, vláčeli za sebou kostřičky umírajících chlapečků a děvčátek. Hynuli jsme v pustinách a v dravém proudu řek, kde jsme hledali nicotu. Prodávali jsme dcery, manželky, sestry, aby i ony nepadly hladnou smrtí a abychom si sami opatřili jídlo ještě na několik dní života. V hadrech jsme chodili a mulám záviděli. Lásku jsme neznali, něhu jsme nepocítili, přátelství nám bylo odepřeno, spravedlnost byla za tisíci horami a právo zemřelo. Stálo za to žít v žluté, chorobné nenávisti pod kopanci, v nepřátelství, bez dovolání, opuštěni jako neduživá písklata vyhozená z hnízda?

Nestálo za to žít. Proto se čínský lid bouřil, proto bezmocně krvácel ve vzpourách, proto, když bída rdousila, nacházel poslední sílu se vzepřít a mstít se na cizopasných vládcích. Neměl však myšlenku, která by jeho sílu zachytila a vedla. Neměl jasný cíl. Neznal cestu k vykoupení. A byla taková cesta, byla taková myšlenka, a byla taková strana! Od založení Komunistické strany Číny se rolníci v mnohých oblastech naší veliké země začali řídit její myšlenkou. Od těch dob mají jejich boje přesný cíl. A třebaže trvalo ještě tolik let, než lid k tomu cíli dospěl, přece jsme po celou tu dobu měli naději.

Naděje nás nezklamala. Žijeme novým životem. Je nás ve vsi 1415 lidí, je nás 345 rodin. Máme spotřební družstvo, máme 17 skupin vzájemné pomoci a zemědělské družstvo. Dřív jsme ani nevěděli, co to je. Za rok po založení prodalo družstvo 400 metrů tkanin. Ženy si oblékly nové blůzy a děti dostaly kalhotky na nahá tělíčka. Jen si představte ten skok! Dnes prodá družstvo 400 metrů za měsíc! A mouky, mouky prodalo družstvo dvakrát víc za měsíc než na začátku svého trvání za rok.

Vždyť, drazí soudruzi, my, kteří jsme dřív na ohništi vařili jen vodu a ani jednou za den se dosyta nenajedli, dnes vaříme a jíme dobré zeleninové jídlo třikrát denně, třikrát denně, a z toho je jedno jídlo z mouky, z dobré, vydatné, chutné mouky, anebo z masa...
 
Ještě v návaznosti na tu nárazovou změnu takříkajíc ducha společnosti... Ona nebyla vidět jen v Makarenkovi, projevila se třeba i při stavbě Bělomořsko-baltského kanálu, který stavěli v převážné většině vězni (včetně projektantů...). Šlo o stavbu na tehdejší dobu jednu z největších, jestli ne největší, kde byly použity zcela nové technologie i kvůli materiálovým omezením. Vystavěno to bylo v rekordním čase. Tu knihu o něm psalo asi 35 nebo 37 spisovatelů, teď nevím přesně, proto je taková trochu neuhlazená a také do určité míry poplatná tehdejší propagandě, která se dnes může zdát přehnaná, ale to jen proto, že se lidé prostě nedokážou vcítit do myšlení tehdejších lidí, kterým bylo nutné věci předkládat poněkud jednodušším a důraznějším způsobem, protože měli minimální životní rozhled. Mnozí z nich prakticky nevytáhli paty ze svých vesnic, nebo se dostali jen do svého nejbližšího okolí, aby nabrali životních zkušeností. Tak v té knize je také spousta příkladů, jak to otřáslo těmi základy, na kterých si mnozí vybudovali život, i ti "vzdělaní"! Je tam případ jednoho podvodníčka, který nakonec soutěžil s kolečky při odvozu kamene při hloubení kanálu a dělal to rád a s gustem, prostě mu tam převrátili myšlení. Nebo třeba nějakého architekta, či úředníka, který do té doby jen seděl nad svými rysy a vůbec neměl spojení na živé lidi. Ten se toho napřed zalekl, když ho nutili je řídit a nakonec řekl, že by nedělal nic jiného, že tam ožil. Nebo třeba účetního, který zjistil, že se účetnictví místo různých machinací dá využívat ke zdokonalování řízení... A při této fakticky nenásilné převýchově ještě stačili učit ty lidi číst a psát, tedy ty negramotné.

Ono je to tak, že lidé často považují za běžnou věc něco, co vlastně do bolševiků vůbec běžnou věcí nebylo... Už jsem to popisovala v různém náhledu generací, těch, co ještě zažili cara a těch, které už vyrůstali za socialismu, přestože čerstvě budovaném... Natožpak později. To všechno jsou velice důležité věci, kterým se pozornost věnuje příliš málo.
 
Ještě nedávno žil v těchto zdech statkář. Žil v dvacateru staveních naší obce, a žil i ve svých domech ve městě. Žil si a nepracoval. Bral nájem, bral daně, bral úroky z půjčených peněz a úroky z úroků. Když rolník, jeho nájemce, už neměl nic, čím by statkáři zaplatil, tehdy mu statkář sebral půdu, sebral dům, sebral mu ženu, byla-li hezká, sebral mladičkou dceru a sebral i dítě. Rolník si potom vyhrabal díru do země a pojídal lebedu, loupal kůru z akátů. Neměl půdu, nemohl pracovat, nestál za jediného mezka. Hubl, tratil se, bezmocný a opovržený, až padl hlady, živá mrtvola.
To je strašné, prakticky stále středověk.

Není se čemu divit, že "Vládci kouzel" (viz seriál tohoto jména) bolševiky tak nenáviděli a stále nenávidí.
Ač je seriál natočen tak, aby byl vhodný i pro mladistvé, tak typická je tam scéna, kdy jeden mladý muž vyrobí házecí letadlo a je potrestán a vyhoštěn do pustiny.
Protože jen Vládci kouzel mohou vymýšlet nové věci...

Nebýt bolševiků, tak v tom středověku žijeme ještě teď a nic jiného bychom ani neznali.
(Ano, vím, že středověk skončil dle historiků dávno, ale to středověké myšlení se dle mého názoru drželo právě až do 20. století a někde nezmizelo vůbec.)

Každopádně děkuji za odkaz s úryvkem.
Obvyklý dotaz, dají se ty knihy prosím někde stáhnout v češtině?
 
To je strašné, prakticky stále středověk.

Není se čemu divit, že "Vládci kouzel" (viz seriál tohoto jména) bolševiky tak nenáviděli a stále nenávidí.
Ač je seriál natočen tak, aby byl vhodný i pro mladistvé, tak typická je tam scéna, kdy jeden mladý muž vyrobí házecí letadlo a je potrestán a vyhoštěn do pustiny.
Protože jen Vládci kouzel mohou vymýšlet nové věci...

Nebýt bolševiků, tak v tom středověku žijeme ještě teď a nic jiného bychom ani neznali.
(Ano, vím, že středověk skončil dle historiků dávno, ale to středověké myšlení se dle mého názoru drželo právě až do 20. století a někde nezmizelo vůbec.)

Každopádně děkuji za odkaz s úryvkem.
Obvyklý dotaz, dají se ty knihy prosím někde stáhnout v češtině?
To nevím, já je kupuji v antikvariátech. A obvykle je najdu tak, že se o nich někdo v nějaké knize zmíní. Třeba ten Polevoj mě navedl na spoustu knih, i třeba na tu Majerovou (to je ostuda, co?). A od Majerové jsem se zase dozvěděla o tom lotyšském spisovateli Vilisi Lacisovi.
 
Naposledy upravené:
K aktuální situaci.
USA (záměrně nepíšu Trumpeta) porušuje všechna mezinárodní pravidla (ničí poslední zbytky mezinárodního řádu). Mezinárodní právo se úplně otevřeně scvrklo na teror nejsilnější bandy ("americké" nadnárodní korporátní klany skrze ovládaný nástroj - USA) terorizující ve světě kohokoliv, kdo drží cokoliv cenného (zdroje, strategická poloha, ohrožuje jejich hegemonii...), čeho se jim ve zachtělo. Trump se chová jako westernový pistolník. Olupuje všechny slabší a neozbrojené, aby zachránil hegemonii USD (nástroj ovládání / skupování světa - nadnárodních klanů).

Světové pískoviště se v důsledku konkurenčních klanů rozdělilo, ale USA pravidelně provádí poměřování svých sil s konkurenčními nepodrobenými klany (Rusko, Čína, Irán...). Kdokoliv projeví slabost/nepřipravenost, bude zničen/pohlcen.

Předcházející administrativy USA měly stejný cíl, ale maskovaly to "bojem za demokracii a lidská práva". Toto demaskování podstaty USA/Izraele/Anglie,... (kolonialismu) je nahrávka na smeč Rusku. Tedy mohla by být, pokud by Rusko v své globální politice, kráčelo v šlépějích toho dobrého, co po sobě zanechal SSSR. Je třeba představit a zaštítit nový spravedlivý mezinárodní řád. Tím by Rusko získalo mezinárodní autoritu, sympatie a prestiž (= příležitost začít budovat svět dle nové koncepce - KOB). Druhá varianta je, že se Rusko bude chovat také jako imperiální velmoc = konkurenční korporátní banda, která si dle svých možností hájí pouze své vlastní teritorium. To je ale příběh o nekonečném boji. Jakmile jejich západní konkurenti najdou skulinu/příležitost, opět bezohledně zaútočí. Věřím, že tohle VVP určitě chápe.
 
To je strašné, prakticky stále středověk.

Není se čemu divit, že "Vládci kouzel" (viz seriál tohoto jména) bolševiky tak nenáviděli a stále nenávidí.
Ač je seriál natočen tak, aby byl vhodný i pro mladistvé, tak typická je tam scéna, kdy jeden mladý muž vyrobí házecí letadlo a je potrestán a vyhoštěn do pustiny.
Protože jen Vládci kouzel mohou vymýšlet nové věci...

Nebýt bolševiků, tak v tom středověku žijeme ještě teď a nic jiného bychom ani neznali.
(Ano, vím, že středověk skončil dle historiků dávno, ale to středověké myšlení se dle mého názoru drželo právě až do 20. století a někde nezmizelo vůbec.)

Každopádně děkuji za odkaz s úryvkem.
Obvyklý dotaz, dají se ty knihy prosím někde stáhnout v češtině?
Pokud chcete uvidět středověké sociální vztahy naražené na dobové nejmodernější technologie, tak si sežeňte Džungli od Uptona Sinclaira (napsaná v roce 1906, jde tedy o dobu ještě nijak neovlivněnou VŘSR!), kde jsou popisována jatka v Chicagu, předesílám, že jsem tu knihu ani nebyla schopná dočíst... Dá se to bohužel promítnout na možnost zřízení současného digitálního koncentráku. Mnoho lidí si myslí, že když jsou technologie pokročilejší, že něco takového není možné. Jenže technologický a sociální pokrok bohužel spolu nejdou ruku v ruce. Proto také vývoj v Rusku není předem daný. Zatím má problémy vůbec se udržet na hladině, ne, že by nemělo dost sil, spíše jde o vůli ("elit"), ale i když jim dojde, že jim jde o krk a přitvrdí, tak stále není jisté, zda to bude spojeno se sociálním pokrokem. Zatím Putin bohužel kromě obecných frází nic takového nenaznačuje a spíše jede v gardu mazání medu okolo huby lidem s tím, že se nic nezmění... Neuškodilo by mu přečíst si pár knih, které na webu doporučuji, aby si i on osvěžil, z čeho tenkrát bolševici svět vytáhli. A koho zajímá realita života v Rusku za cara, ať si sežene Gorkého životopisnou třídílnou knihu Dětství, Do světa a Moje univerzity. Předesílám, že je to také dost drsné. Je tam dobře vidět, jak lidé tápali v hledání nějakého lepšího života a nikde nebylo světlo na konci tunelu... Mnoho jich skončilo sebevraždou i sám Gorkij se o ni pokusil. Mimochodem Majerová byla v USA (1920) a popisuje tam, abych se nepletla, asi šlo také o Chicago, že tam právě bořili jeden most jen kvůli tomu, že z něj skákalo příliš mnoho sebevrahů...
 
(záměrně nepíšu Trumpeta)
S příspěvkem plně souhlasím, ale ne s urážkami Trumpa (to by jsme klesli na jejich úroveň - pod-pindosnickou). Trump prošel několika bankroty a někde jsem četl, že jeho IQ je vysoké a jeho řízení považuji za vhodné na americký dav (je asi tak dvacetkrát nevědomější a dezorientovaný než u nás nebo Slovensku). Trumpovo vystupování je vyladěné pro domácí publikum. A má zcela stejný problém s elitami co Putin a navíc nemá k dispozici státnickou kulturu (kde by se vzala, když na získání státnosti potřebuje USA tak dalších sto let, to uvedl V.V.Pjakin). Může něco dokázat pouze pomocí globální politiky.

Doma prohrává (ale Putina také ignorují), tak se snaží něco dokázat v ručním řízení skrze globální politiku. Akce Venezuela je vlastně přeformátovávání světa do trhových zón ( to považuji za v souladu s Bohem, existence stvořená Bohem se skládá s autonomních celků - atom - molekula - buňka - živá bytost - rodina - obec - stát - bloky států /trhová zóna/ ). GP si zjišťuje jestli ten koho obírá je dostatečně nemravný (zde drogové kartely), aby se udržel v hranici Božího dopuštění. Je to vymyšlené dle mě tak, že sice je nemůže pozemně dobýt, ale může zablokovat obchod (demonstrace tanker Bella-1 ). Mimoto dva Rusy posádky okamžitě pustil (znamení, že musí dělat co musí, ale Rusko ctí - to by Evropské elity neudělali).

Aby oslabil protivníka, tak ho roztahuje na více míst a posílá státní elitu do Iránu i do Ukrajiny zároveň, tím také rozvazuje Putinovi ruce (a sobě je myje - máte co jste chtěli já Vám to říkal), aby se vypořádal s benderovci skutečně a ne jenom na oko (scénář Proxíma). A když jim dá Putin lekci ještě rádi si vezmou co jim Trump nabízí v přidělené trhové zóně.

Řízení GP se ocitlo na hranici Božího dopuštění ( Už zase znovu, kolikrát už? ), tak tyto plány nemusí vyjít, ale takhle je nějak čtu.
 
Naposledy upravené:
Po posledním příspěvku otázek a odpovědi V.V.Pjakina. USA státní elita chce a ohlašuje atentát na Putina, a ten se uchyluje pod ochranu armády. Stále platí, že Rusko má pouze dva spojence armádu a námořnictvo. Pozitivní správa je (Pjakin uvedl), že Rusko získalo suverenitu na šesté prioritě. To znamená, že kdyby nejvyšší vedení zradilo, tak armáda bude bojovat, GP to ví a generálové také předpokládám (Putin jim to připomenul, tím že bere kádry z armády na porady). Ruskou armádu nestačí porazit, ta se musí povalit a na to nemá KoZa zdroje. Nicméně při současných technologiích testovat tento scénář může vést k zániku lidstva. GP si to uvědomuje, ale USA státní elita ne (jak by mohla znalosti o řízení se neučila, umí to co ji GP naučil: oblbovat dav a krýt tím prováděné krádeže a genocidy v mediích).

Akce Venezuela Trumpovi problémy neřeší a byl do ní spíše dotlačen, aby skryl že Ukrajinu mu blokuje stání elita. Putina i Trumpa významně poškodili ruští generálové podpindodníci, kteří dali najevo úplnou podřízenost při předání údajů z dronu. Až tak, že musel Trump útok na Putina popřít. A dále se Trump snaží mediální úspěch ve Venezeuele přesměrovat na Grónsko (to se zase nehodí státní elitě, té části která parazituje na Ukrajinském konfliktu).

Se divím GP, že nedá zelenou k likvidaci podpindosníků v Rusku, jenže to by předal řízení světa do rukou Putina a to se mu asi nechce. Řízení na hranici Božího dopuštění, porazit státní elitu, ale jenom když bude Rusko maximálně oslabené, zase to žene do krajnosti co vždycky - ale ucho se může utrhnout a GP přijde o řízení a padne, ale možná je to pro něj snesitelnější než podřídit se objemnějšímu řízení.
 
Naposledy upravené:
Se divím GP, že nedá zelenou k likvidaci podpindosníků v Rusku, jenže to by předal řízení světa do rukou Putina a to se mu asi nechce. Řízení na hranici Božího dopuštění, porazit státní elitu, ale jenom když bude Rusko maximálně oslabené, zase to žene do krajnosti co vždycky - ale ucho se může utrhnout a GP přijde o řízení a padne
Likvidácia “podpindosnikov” v Rusku je záležitosťou Ruska a Putina a pokiaľ je tento proces pod ich kontrolou, tak GP do toho zasahovať nebude.
Nepodceňuj GP, pretože všetko dianie na Západe ide v jeho réžii. Zóny vplyvu sú dohodnuté a všetko ide v zmysle tejto dohody. Aj Grónsko, aj Venezuela.
Grónsko nezostane v jurisdikcii Dánska lebo je mimo zóny “od Lisabonu po Vladivostok” a takisto Čína vo Venezuele z mocenského hľadiska nemá do budúcna čo hľadať. A podobne USA v Európe. Prečo také divadlo okolo Grónska, ak z vojenského hľadiska je aj tak už pod kontrolou USA a ťažba surovín sa dá realizovať aj v inom móde, než móde VLASTNIŤ? No lebo USA musia z Európy odísť a Grónsko je perfektný dôvod na rozchod s Európou.
 
Likvidácia “podpindosnikov” v Rusku je záležitosťou Ruska a Putina a pokiaľ je tento proces pod ich kontrolou, tak GP do toho zasahovať nebude.
Dobře v rámci pravdo-věrnosti, nedokážu úplně objektivně posoudit možnosti GP v tomto. Je to pouze odhad, ve kterém mi nepřijde těžké nějakou tu šikovnou nahrávečku připravit (ale je to můj subjektivní pohled). Časem se možná dozvíme o krocích GP více, nyní souhlasím, že dělení na trhové/vlivové zóny začíná být již viditelnější (někteří analytici o tomto plánu GP již mluví více let).

Ještě poznámka k mým posledním příspěvkům, co tam nemusí být zřejmé :
Kádr GP Trump není přímo GP, Trump má vize pro USA, které se hodí GP do plánu a skrze poradce mu GP radí, jak své vize může uskutečnit. Tím Trump zastupuje GP aniž nutně musí znát všechny podrobnosti plánu GP, zvláště ty části, ve kterých se s Trumpem nepočítá. Ale kádrů je teď málo a pracovat se musí s tím co je a tak předpokládám stále maximální podporu GP Trumpovi.
 
Naposledy upravené:
Napsal uživatel Inza dne So, 10. 01. 2026, 22:20
Vidlákovy kydy
Trvalý odkaz

Co přináší nová americká strategie národní bezpečnosti​

Četl jsem zajímavý rozhovor s americkým ekonomem Michaelaem Hudsonem. Komentuje v něm novou americkou strategii národní bezpečnosti. Odkaz na originál je zde: https://michael-hudson.com/2026/01/deindustrialisation-meets-coercion/

Vybral jsem si jen jednu část a ještě jsem ji velmi zkrátil, aby byla přijatelná pro VK.

Michael Hudson tvrdí, že
skutečná americká strategie není otevřeně deklarována. USA otevřeně neříkají, že cílem je donutit spojence – Evropu, Japonsko, Jižní Koreu – aby obětovali vlastní ekonomiky ve prospěch Ameriky. Tato politika přitom popírá celý poválečný ekonomický řád vytvořený USA po roce 1945, založený na volném obchodu, volných investicích a formální rovnosti států.

I tento systém sloužil hlavně americkým zájmům, protože USA byly po válce dominantní průmyslovou i měnovou mocností a zbytek světa byl na nich závislý. Volný obchod po druhé světové válce umožnil Spojeným státům získávat úspory ostatních zemí a zároveň rozložit evropská koloniální impéria. Tradiční koloniální mocnosti, jako Francie nebo Velká Británie, byly navázány na své kolonie asymetrickými hospodářskými vztahy: kolonie neměly vlastní průmysl, dodávaly suroviny a byly nuceny nakupovat hotové výrobky od mateřské země. Tento stabilní zdroj příjmů pro koloniální velmoci byl poválečným mezinárodním řádem zrušen. Prosazení volného obchodu a odstranění koloniálních preferencí otevřelo koloniální trhy zahraniční konkurenci a umožnilo bývalým koloniím nakupovat průmyslové zboží přímo ze Spojených států, často levněji než z Evropy. Myšlenka, že volný obchod automaticky povede k ekonomické stabilitě a společnému růstu všech zúčastněných, se však ukázala jako iluze.

Od počátku 50. let se Spojené státy dostaly do trvalého deficitu platební bilance především v důsledku globální vojenské role, kterou na sebe vzaly. Nešlo jen o provoz rozsáhlé sítě zahraničních vojenských základen a spotřebu dolarů americkými jednotkami v cizině, ale také o přímé financování spojenců, válek a zástupných konfliktů, vojenskou a bezpečnostní pomoc, úvěry a granty spřáteleným režimům a tajné operace včetně podpory opozičních skupin. Dalším významným faktorem byly nákupy zahraničních surovin a energie pro vojenské účely, výdaje na zpravodajské operace a udržování politického vlivu v klíčových regionech. Tyto výdaje dlouhodobě převyšovaly americké zahraniční příjmy a vedly k vývozu dolarů. Svět byl zaplaven dolary, které ostatní státy využívaly k nákupu amerických dluhopisů. Po opuštění zlatého standardu byly zahraniční centrální banky fakticky donuceny financovat americké deficity. Tento systém umožnil USA žít nad poměry a postupně se deindustrializovat.

Současná americká Národní bezpečnostní strategie podle Hudsona přiznává, že principy volného obchodu a suverénní rovnosti států jsou již USA na obtíží. Amerika proto přechází k donucovacím nástrojům: kontrole energie (ropa), sankcím, technologickým monopolům a politickému nátlaku. Cílem není mírový řád, ale příprava na konflikt s Ruskem a Čínou a udržení americké dominance.

USA požadují privilegované postavení svých firem, odmítají jejich zdanění v Evropě a chtějí, aby spojenci financovali americkou ekonomiku přesunem průmyslu a investic do USA.
Trumpova strategie předpokládá, že jiné země budou ochotny USA znovu industrializovat přesunem vlastního průmyslu, aniž by se řešily skutečné příčiny americké deindustrializace - dávání přednosti finančním spekulacím před průmyslovou výrobou.

Evropa a Asie čelí americké finanční ekonomice, která má tendence vytvářet finanční bubliny, vysokému zadlužení a deregulaci, která směřuje k velkému finančnímu krachu. Trump si uvědomuje že USA mají přibližně tři roky – než se znovu objeví vlna voleb v Evropě. Právě tuto dobu chce využít na prosazení nového řádu „America First“. Hlavními oběťmi mají být nejbližší spojenci USA: západní Evropa, NATO, Japonsko, Jižní Korea, Austrálie a Nový Zéland.

Strategie zároveň připouští rozpad světa na sféry vlivu. USA si nárokují Latinskou Ameriku, zatímco Eurasii ponechávají Číně a Rusku – avšak samy se nehodlají stáhnout z Evropy ani Asie. Monroeova doktrína tak platí jednostranně: ostatní se mají držet dál od americké sféry, USA mohou zasahovat kdekoli.

Evropa je podle Hudsona klíčovým cílem této strategie.
Její politické elity jsou nepopulární, ale nyní kdy je po volbách mají čas prosazovat politiku, která obětuje dlouhodobý růst ve prospěch krátkodobého přístupu na americký trh. USA nabízejí snížení cel a přístup na trh výměnou za sankční poslušnost, přesun průmyslu do USA a přerušení vztahů s Ruskem, Čínou a globálním Jihem.

Alternativou je orientace na Eurasii a rychle rostoucí ekonomiky, což by však znamenalo krátkodobou ztrátu amerického trhu. Politici, kterým je bližší košile než kabát nepřemýšlejí v dlouhodobém horizontu a proto volí kapitulaci.
Hudson uzavírá, že strategie USA je založena na fantazii: že ostatní státy nemají jinou možnost než se podřídit. Ve skutečnosti alternativa existuje, ale vyžaduje realistický a sebevědomý přístup politiků, kteří odolají nátlaku a upřednostní zájmy vlastních zemí.
 
Naspäť
Top Bottom