Ač takové myšlení zdaleka není nic nového pod sluncem, tak je smutné, že se lidstvo moc neposunulo a stále se takových fanatiků tolik najde.
Takže pozér.
-
Oznam: na nasledovných stránkach môžete nájsť Konceptuálneho Bota, ktorý je trénovaný na odpovede z českých prekladov VP ZSSR. Preto sa odporúča používať český jazyk. mariasky.cz nabojpravdy.cz
Informační videa
- Thread starter Putinovec
- Start date
Takže pozér.
Bohužel stále existují ve značných počtech, ale oni se jen tak nenacházejí. Jsou cíleně pěstováni. Ten proces radikalizace moc pěkně popisují ty dokumenty výše. Dám sem ještě české AI titulky pro ten 3.5 hodinový dokument. Ten kratší je v podstatě jen taková ořezaná verze pro ty, kteří takto dlouhou stopáž nedají. Jsou tam ale nějaké chyby, je to prostě AI. Nic jiného ale bohužel krom ruského originálu není. Do názvu jsem přidal za SRT příponu ještě TXT, aby to zde šlo dát jako přílohu. Tu pak třeba odmazat v některých přehrávačích. Video třeba stáhnout z YT (například přes yt-dlp) a pustit s titulky lokálně.
Prílohy
Mussolini vlastne prehral dvakrát. On agitoval už za vstup Talianska do prvej svetovej vojny, snažil sa tak formovať verejnú mienku. Keď vyšiel jeho prvý článok v tomto duchu, vylúčili ho zo strany socialistov. Potom si založil vlastné noviny.
Po prvej svetovej bolo Taliansko zdevastované, navyše Antanta nedala Taliansku tú vojnovú korisť, ktorú si talianska buržoázia žiadala a kvôli čomu vstúpila do vojny. Tak odišli z dlhým nosom. Mussoliniho popularita klesla po prehratej vojne a zlých sociálno ekonomických podmienkach štátu.
No kozlovi sa podarilo poblúzniť ľudí druhýkrát, keď sa mu podarilo prevziať moc a neskôr aj zatiahnuť Taliansko do vojny znovu. A znovu prehrali.
Naposledy upravené:
Celkom dobrá časť o kultúrnej mafii na Slovensku.
Zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=9pYE5OuyHrI
Zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=9pYE5OuyHrI
dasa
Známy člen
Zakázané vzdélání
Český pivovar kus od Moskvy. O jeho stavbě a zahájení provozu.
- kariéra a život v RuskuNa návštěvě u Tomáše Navrátila v Jasné Goře, 2. ledna 2026
Zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=f5yAD6ZNk0Q
OBSAH:
02:38 cena zemědělské půdy
06:27 glemping
08:37 cesta k pivovaru
14:36 ekonomika pivovaru
26:18 akademie piva
34:30 ekonomické podmínky
39:19 a ještě jednou ekonomika pivovaru
48:56 exkurze
52:40 závěrečné slovo
dasa
Známy člen
Jan Buzek a Gurulev
Mezinárodní klub národní jednoty
Международный клуб национального единства
Česká republika a Rusko: co přineslo přerušení starých vazeb?
yandex.kz
Zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=oY2KfmrUPJ8
OBSAH:
00:00 – Česká republika jako malý stát a ztráta role
03:37 – Přerušení ekonomických vazeb s Ruskem
06:19 – Vedení, Ukrajina a dlouhodobá nestabilita
12:26 – Role České republiky v aliancích a vnější vliv
15:02 – Slovensko, Maďarsko a hranice EU
18:25 – Jak obnovit kontakty a cestovní ruch mezi zeměmi
Česká republika jako malý stát a ztráta role
No, víte, role malých států v těchto politických blocích se zde asi určuje svým vlastním způsobem, protože každý politický blok znamená v podstatě ztrátu určité suverenity země, ano, v širším smyslu. No, nestihl jsem to říct, samozřejmě, malé země jsou umělé výtvory podle koncepce veřejné bezpečnosti. Existuje tam takové definování zemí, konstrukcí. A skutečně, Česká republika, Československo vznikly jako projekt, ano, pro nějaký úkol.
Tento úkol byl v meziválečném období velmi jasně definován. Plnili jsme ho.
Stali jsme se velkým výrobcem, no, zbraní a dalších věcí. Když skončila druhá světová válka
a my jsme se ocitli ve sféře vlivu Sovětského svazu, byli jsme velkými dodavateli průmyslového zboží. Protože na tom byl postaven náš potenciál. Nakupovali jsme, dostávali od vás za výhodné ceny suroviny a energii a za ceny, které byly opět pro nás výhodné, jsme vám přímo dodávali zboží.
Takže to všechno bylo vlastně dobré. A náš stát měl nějaký smysl, nějaký cíl, nějaké poslání.
V současné době jsou všechna aktiva v cizích rukou. A, no, když dnes porovnáme ministra, řekněme průmyslu, ano, se socialistickým ministrem průmyslu, je to jako nebe a země, tam socialisticky řídil toto odvětví, dosahoval nějakých výsledků. A rozhodoval, rozhodoval.
A dnes, jsou to takoví tupí účetní, kteří stejně nemají co říct.
A taková je tedy situace, ale podle mě je to ve všech zemích stejné, jenže v České republice jsou zatím podmínky, myslím, že,jakoby dobré.
No, když zase porovnáme naši situaci s Polskem, tak v Polsku to po konci socialismu bylo prostě 50 % toho, co v České republice. Prostě životní úroveň, kvalita života. Bylo to 50 %.
To se nedalo srovnat. A za těch 30 let, přesněji za posledních 10, dá se říct, nebo 15, podmíněně, protože začátek byl taky takový nejistý. Ale jak se Poláci za posledních 10–15 let rozvinuli, je tam dnes prostě životní úroveň vyšší než u nás.
Výdělky jsou stejné jako u nás, ceny nižší. Takže, no, je to prostě země s posláním.
Poslání, samozřejmě, bohužel, takové, jaké by si člověk přál lepší, ale na svém poslání pracují a existují. A u nás v České republice žádné poslání není.
Nebo ho neznám, ani netuším.
Přerušení ekonomických vazeb s Ruskem
Možná ano. Přerušení ekonomických vazeb nakonec asi nebylo ku prospěchu ani Rusku, ani České republice. Vždyť je jasné, no, samozřejmě,
že u nás dodnes jezdí po železnicích československé, řekněme rovnou československé lokomotivy ODA, také elektrické lokomotivy a posunovací dieselové lokomotivy, ano, čas plynul a někde je modernizovali, dodnes jezdí na železnicích, ale dříve to bylo
masové. Byla tu těžká průmyslová výroba, která u nás fungovala,
fungovalo strojírenství, fungoval elektronický průmysl. Vlastně, řeknu ještě víc. Pamatuji si, jak jsem na západní Ukrajině v Mukačevu sledoval, jak z Československa vozili pivo v železničních cisternách. Vykládali ho a lidé ho s radostí pili, protože to bylo opravdové dobré pivo. V té době jsme ho totiž neuměli pořádně vařit. Řekněme si pravdu. To taky bylo.
Dodávali jsme suroviny, zdálo se, že všichni žijí normálně. Dalo se žít dál, to se dalo.
I kdyby se Československo připojilo k nějakému bloku, k Evropské unii nebo k něčemu jinému.
Ale ani ve snu by mě nenapadlo, že vám řeknu víc, dokonce i naši důstojníci, byla doba, kdy důstojníci jezdili na léčení do Karlových Varů. Do sanatoria. To se považovalo za normální.
Dávali nám lístky a my jsme tam rádi jezdili. Teď se hodně Rusů přestěhovalo do Čech. Samozřejmě, je tu velká, velká, velká rozmanitost.
Zdálo se, že všem to vyhovovalo, pak to všechno z nějakého důvodu šlo do háje,
ale nejsem daleko od myšlenky, že to je pro Čechy ku prospěchu.
Proč tomu tak je?
Samozřejmě, víte, a dál se dalo klidně žít.
Teprve když Čína rozjela tu hysterii, že Rusko teď zaútočí na východní Evropu,
znovu se toho chytila. Ale nikdo si nepoložil otázku: „A proč?
A proč? No co, k čemu by to mělo být?
No, víte, to je tak trochu rozsáhlá otázka. Tu asi během našeho prvního vysílání nevyřešíme.
Ale to vše je podle mě spojeno s brexitem a s hospodařením,s hospodařením různých skupin, různých zájmů ve světě. Bohužel se Evropa obecně odepisuje, a Česko,
no, Česko se neodeepisuje takovou rychlostí jako Pobaltí, ale také se odepisuje docela rychle.
Přece jen mají i Češi nějaké demokratické postupy. Mohou nějak ovlivňovat politiku, kterou provádí jejich vedení. Víte, vzpomínám si, jak zpočátku mluvil váš prezident, Pavel, pokud se nepletu, ano, Petr Pavel, ano, který tam vyhrožoval křížovou výpravou proti Rusku, proboha.
A já jsem se tak divil: „No, lidi, co vás to žene?
Jste malá země, nikdo na vás nesahá, kdysi s vámi obchodovali, bylo to pro vás výhodné, vy jste to všechno zničili a postavili se pod západního pána.
Dobře, životní úroveň se drží, díkybohu, víceméně. Ale jistoty do budoucna není.
Víte, že nechci o Pavlovi tam prostě, no, jasně, nemůžete nic neříkat.
Jde prostě o to, víte, že díky vašemu dnešnímu ruskému alternativnímu vzdělávání, konkrétně koncepci veřejné bezpečnosti, si člověk prostě vytváří takovou představu, co je to stát, čemu slouží, jaké by měly být jeho cíle. A víte, co je na tom nejhorší? Nechci mluvit o lidech, kteří dnes vládnou.
Ale i když posloucháte alternativce, kteří mají srdce na dlani, a chtějí jen to nejlepší a předkládají tak amatérské nápady. No, tak, rád bych, rád bych kolem sebe viděl nějakého politika, který je opravdu chytrý a má podloženou vizi, že? Ale není, není ani jeden.
Je potřeba, v ruštině se tomu říká je potřeba lídr
Vůdce, silný vůdce s charismatem, který chápe cíle a úkoly a především vidí perspektivu rozvoje země minimálně na dalších 20 let. Pak by se to možná mohlo pohnout.
Vždycky, víte, někdy po roce 2014, když zabrali Krym, v roce 2015, ti kluci,
kteří se mnou studovali na moskevské škole, absolvovali Moskevskou všeobecnou vojenskou školu, přišli se tehdy přihlásit z Ukrajiny, setkali jsme se na Krymu, požádali mě o schůzku,
já jsem ještě sloužil, byl jsem ve službě v ozbrojených silách, a setkali jsme se v Kaktybere.
A oni na mě se dívali, dívali se.
Je jasné, že pro ně možná nebylo moc příjemné, že Krym byl zabran a že se na území té Ukrajiny, na kterou byli zvyklí, vytvořily Doněcká a Luhanská lidová republika.
Ale řekli klíčovou větu: „Jediná věc, která se vám povedla, je váš prezident.“
My jsme bohužel s našimi vůdci štěstí neměli. To je doslova, přesně tak, jak to ve skutečnosti je. A asi jsem s nimi tehdy nejen souhlasil, ale také jsem dokonale chápal, že ta budoucnost, kterou jim malují, ano, v té situaci, která tehdy byla, byla asi bezperspektivní.
A tahle SVO nemohla nezačít, vzhledem k těm politickým procesům, které probíhaly nejen na Ukrajině. Na Ukrajině probíhaly, protože katalyzátorem byly Spojené státy americké a jejich spojenci, aby tyto procesy začaly.
A nejde přece o Ukrajinu, jde o protiruské síly.
Které dnes existují právě v protiruském táboře. Když tam mluvíme o tom, jestli je to dobré, nebo špatné, jestli se to tam daří, nebo ne, ano, samozřejmě, že se to daří.
Jiná věc je, že až se to podaří dotáhnout do konce, to zajímá všechny.
A víte, u nás se lidé neptá, kdy válka skončí. U nás se lidé ptají, kdy zvítězíme. To je klíčové.
Ne kdy válka skončí, ale kdy zvítězíme. A to je asi jeden z klíčových momentů, které dnes máme. A víte, já jsem vždycky měl sen, myslím, že až budu starší, až půjdu do důchodu, sednu si do auta, projedu se po silnicích svého mládí, zajedu do východního Německa, zajedu do Schwerinu, zajedu do Magdeburku, zajedu do Berlídu, zajedu do Bersu, podívám se, kde jsem sloužil. Prostě si to projet, podívat se s potěšením.
No, bohužel, ten sen se už nikdy nesplní, v podstatě z toho prostého důvodu, že vztahy jsou natolik zkažené, že asi nemá smysl nikam jezdit, že?
A asi to dneska ani není potřeba. Jiná věc je, že dneska stejně musíme hledat nějaké opory, hledat je u veřejných činitelů, u lidí, protože máme dobré ruské přísloví:
„Lepší mír než dobrá válka“, to asi znáte, že? Ano.
Proto právě tyto momenty, které dnes existují, a samozřejmě, bychom si přáli, například já osobně jako politik, v zásadě jako člověk v uniformě, jako veřejný činitel, aby svět byl bez válek ale vím, že svět bez válek nebude možný. To znamená, že dnes je naprosto jasné, kdo je agresorem. Podívejte se, co se děje s RAM, s plynem a se vším ostatním.
A když náš prezident doslova pronesl následující větu: „Čeká nás 20 let, které budou mnohem složitější než ty, které jsme prožili,“ dokonale jsem pochopil, že tím označil
období turbulencí a nestability ve světě na příštích 20 let, které, no, zjevně dnes probíhají.
To skutečně vidíme. A řečeno vojenským jazykem, je to období války, vojenských konfliktů, které se v této době budou odehrávat. Vždyť nikdo nemohl předem předpovědět události ve Venezuele, v Íránu. Je naprosto jasné, proč k nim došlo.
Teď se tím nebudeme zabývat. Prostě se staly a dnes jsou takové, jaké jsou.
Role České republiky v aliancích a vnější vliv.
A jak vidíte roli České republiky v tomto globálním systému těchto politických aliancí, těchto válek, této nestability a těchto ozbrojených konfliktů? Je to přece jen malá země, i když mocná, technologicky vyspělá, s výrobou a se vším ostatním.
To by bylo na příliš dlouhou diskusi.
Jde o to, že, Valerij Viktorovič Pjakin mnohokrát opakuje o existenci pražského okultního centra světového židovstva, ano.
A právě tento židovský vliv, ten, jakoby na každodenní úrovni,samozřejmě není cítit,
ale celkově ve světové politice je asi velmi výrazný.
Náš premiér, náš ministr zahraničí, no, zastává tuto funkci, nevím, 2 měsíce, 3 měsíce, a samozřejmě stihl navštívit ministra zahraničí Izraele.
Stihl se setkat s předsedou Světového židovského kongresu ještě předtím, než vystoupil v OSN.
Takže, no a všichni, samozřejmě, se tam hrnou k té zdi, jak se říká, k Zdi nářků a nasazují si tu čepičku a tam něco dělají. Tedy toto podřízení, je to vidět.
Nejsem odborník, moc se v tom nevyznám, ale chápu, že hrajeme takovou tu vykonávací roli, že nějaká originální česká myšlenka, česká filozofie, český plán prostě neexistuje.
A nikdy neexistoval, chápete?
Naši zemi vytvořily nějaké síly zvenčí. Když proběhla mnichovská dohoda, mysleli jsme si, že nás podvedli. Ne, nikdo nikoho nepodvedl. Byl to něčí projekt.
Majitel rozhodl, jak se bude tato země vyvíjet. No a tak si to rozdělili. A my jsme si mysleli, že žijeme nějaký svůj sen, a mysleli jsme si, že nás podvedli. Ne, nikdo nikoho nepodvedl.
Všechno je v pořádku. rozvíjejí se a orientují, No co naděláme?
Já vím, ale podívej, vaši sousedé ve Slovensku a Maďarsku přece jen vedou docela nezávislou politiku. Je jasné, že i oni jsou závislí na velkých zemích, že jsou závislí na téže Evropské unii, ale každopádně se jim to nějak daří.
Každopádně nevím, z našeho pohledu to nejsou naši spojenci.
Chápu, tedy ano, nejsou to naši spojenci, to znamená, že se starají čistě o svou zemi, o svůj lid. Možná je to v tuto chvíli dost, pokud ne nepřátelé, chápete?
To je už velký plus, že? Nejsou to nepřátelé, ale starají se o svůj lid.
A upřímně řečeno, daří se jim to. Možná ne vždy, že?
Snaží se jim tam klást překážky, házet jim vidle do kol. Zablokovali ropovod Družba, aby se život nezdál snadný. A samozřejmě to neuzavřeli oni. Já ne, no, uzavřeli jim to proto, aby, ano,
destabilizovali vnitřní politickou situaci. Tady je naprosto jasné, proč se to dělá.
Tak. Ale přesto se jim to nějak daří. A jsou země, které nejsou vidět ani slyšet, někde tiše sedí.
Kdo jsou? Jak to? Je jasné, že v Evropské unii jsou své lokomotivy, ty, které táhnou, tam je Německo, Francie, jasné, že? Všichni ostatní jsou trochu pozadu.
Jsou ti, které táhnou za sebou, kterým...
O čem jsi mluvil, kde je úroveň a životní úroveň nižší, a platy menší, a tak dále a podobně.
A jsou ti, kteří se snaží i v rámci Evropské unie hájit zájmy své země.
A když mluvíš o tom, jestli se Evropská unie rozpadne, nebo ne, víš, pro nás osobně, pro Rusko, to vůbec není zásadně důležité.
Samozřejmě, upřímně řečeno, možná by bylo lepší, kdyby v Evropské unii nebyly žádné reakcionářské myšlenky, k***a, no, prostě, jak to obvykle bývá. Pro nás je hlavní, aby se to nesklouzlo k dalšímu fašismu, jak to bylo za Hitlera. Vždyť ta rusofobie, která se vnucuje, jo, a nenávist k Rusům, no, ta fakt existuje, co na to říct. To chápeme dokonale. I když, když jsem
například žil, ano, nebo sloužil v Německu, samozřejmě v tom východním, měli jsme s Němci velmi dobré vztahy. Vůbec jsme nikdy neměli žádné konflikty, nic.
To znamená, že jsme tam žili v klidu. Nezapomenu, když jsem už odjížděl, bylo to 16. června 1994, myslím, už si to nepamatuji, myslím, že jsem vyjel z Berswaldu na hranici.
Brzy ráno, byl jsem mladý, bylo mi tam 26 let.
Takže kapitán, stojíme na hranicích, přicházejí němečtí pohraničníci s celníky a jeden z nich docela dobrou angličtinou říká: „Víte, přejeme vám štěstí, chápeme, že Rusko dnes prožívá těžké časy, ale chceme, aby se znovu vzchopilo.“ Byl jsem nesmírně překvapen.
S takovými slovy mě Němci vyprovázeli z Německa, mladého kapitána, kluka, který odjel.
Je to pravda.
A přál bych si, aby takové vztahy dnes byly nejen s Němci, ale obecně se západní Evropou.
Asi se cítím dobře i v Rusku. Miluji svou zemi. Navíc pocházím z zapadákova, ze Zabaikálí, ze vzdálené Sibiře.
Tak to je. A pro mě je tam možná dokonce ještě příjemněji. Před dvěma týdny jsem byl v Novosibirsku. Novosibirsk ještě není... Chápu, že je to ještě daleko. Ano, odtamtud je to do Novosibirsku vlakem ještě dva dny jízdy.
Tak, upřímně řečeno, co je třeba udělat, aby se vztahy urovnaly?
Jaké kroky by se podle vás měly podniknout? politické a společenské činnosti.
A víte, co vám řeknu? Jaké kroky vám poradím?
Lidi , jakoby k obnovení vztahů s národy, lze podniknout kroky lásky.
Prostě láska, protože v České republice, v Praze, máte velvyslanectví, máte, při velvyslanectví kulturní centrum. A v zásadě o něm vědí jen ti, kteří tam přišli.
Samozřejmě existuje například stránka na Facebooku, kde se dá sledovat, kde se dá dozvědět
o akcích, které se tam konaly. No, čas od času se tam promítají nějaké ruské filmy.
Současná ruská kinematografie je tak bohatá a kvalitní, že by se filmy mohly promítat každý den. Ale k tomu je třeba něco dělat, je třeba zvát lidi, je třeba říkat, že existuje taková země, zvou vás, přijďte, zajímejte se -
Cestovní ruch mezi zeměmi
Víte, v České republice, ta je malá země, a každé jaro je zaplavená billboardy. Zveme do Chorvatska, zveme do Polska. Chápete, jednotlivé země mají zájem o to, aby
lidé přijížděli a navštěvovali tyto země. Na tom, mimochodem, je založen turistický průmysl.
No, znám Rusko relativně dobře a dodnes jsem nepochopil, jestli Rusko turisty potřebuje, nebo ne.
No, potřebuje. A to říkáte vy, chápete? Ale Rusko pro to dělá málo, chápete?
Ne, mohu to vysvětlit. Tady je příklad: dneska máme hodně turistů z Číny, ale s Čínou máme dobré vztahy, ano. To je za prvé.
A za druhé, přímé letecké spojení, aby se turista z Čech dostal, například, do Petrohradu, kde
to asi bude zajímavé, no nebo do Moskvy, ano, Nižního Novgorodu, tam Velkého Novgorodu,
no tam, kde je co vidět. To se dnes musí letět minimálně přes Istanbul.
Podívejte, nejde o víza. Naopak, právě ve vízové politice ruská strana udělala velký pokrok,
protože dnes je možné vyřídit elektronické vízum. To vízum opravdu stojí, nevím kolik, 52 dolarů. To si ten, kdo chce jet, může dovolit.
Vyplníte si dnes vízum ji na internetu. Za 4 dny vám vízum přijde.
Opravdu, na 3 měsíce pro pobyty do 30 dnů.
Skvělé. Jenomže vy říkáte, že v zásadě je třeba Rusko propagovat jako turistickou destinaci... Samozřejmě, samozřejmě, jako turistickou, jako cíl nějakého cestovního ruchu
Ale vízum je vlastně nic. Jde o to, že dnes už jste, jak se tomu říká, digitální.
Digitální. No, ne koncentrační tábor,ale přece jen tábor, ano, a to znamená, že u vás všechno, všechny platby probíhají přes kartu, že?
A pořídit si telefon, chápete, když přijede zahraniční turista, u vás je samozřejmě všude dostupný internet, ale do toho internetu se musíte zaregistrovat pomocí SMS, kterou dostanete na ruský telefon, a na zahraniční telefon ji nedostanete.
To znamená, že člověk, který přijel, řekněme, do Domodědova, vystoupí z letadla,
a je bez spojení a potuluje se po tom letišti a prosí všechny u všech přepážek:
„Dejte mi, dejte mi přístupový bod, abych se tu mohl nějak hnout, objednat si taxi.“
A všichni se bojí dát přístupový bod, chápete?
Jane, Jane, poskytněte bezplatný internet. Určitě o to budete mít zájem.
Je třeba se k tomuto internetu zaregistrovat. Musíte získat heslo.
A jak získáte heslo na telefon, který je zahraniční? Dostanete heslo jen na ruské telefony?
Dobře, na této otázce zapracujeme. Řeknu to výboru pro dohled. Je to docela vážné. Podívejte se, přijíždí turista. Když přijedete do Jerevanu, vystoupíte z letadla, ještě jste nedorazili k hraničnímu přechodu, nebo tam dorazili, přesněji řečeno, dorazili k předhraničnímu přechodu, a tam už stojí člověk s telefonem. Mimochodem, dříve to u vás bylo také tak. Tam stáli lidé s Megafonem, s tím MTS, Beeline, přímo v příletové hale. Ano. Dnes, abyste si pořídili jednoduchou ruskou SIM kartu, je to byrokracie na celý den. Nevím, jestli to víte, ale potřebujete notářsky ověřený překlad pasu. Musíte jít do toho multifunkčního centra, aby vám udělali, jak se to říká, SNIL. Musíte si zakoupit státní služby a pak jít do banky, aby vám udělali biometrickou registraci hlasu. A teprve pak jdete k operátorovi,
který vám dá SIM kartu a řekne: „Tady ve státních službách musíte požádat o schválení, které dostanete, možná hned, možná zítra.“
To není turistika, to je utrpení.
To je utrpení. To je utrpení. A pokud tam máte dovolenou, nevím, třeba týden, a máte nějaký denní rozpočet, tak přece nepojedete do Ruska, abyste se celý den trápili se SIM kartou.
Jane, teď už je mi trochu jasnější, o čem je řeč.
Například přijedu, no, do Číny jsem nejel, ale přijedu k čínské hranici.
Mám Zabajkalsko s Čínou, můj telefon v čínské mobilní síti funguje bez problémů. Funguje volně, to znamená, že s roamingem není žádný problém. Vždyť tato omezení nezávisí na nás. Kdyby fungovala vizorka na území
Ruska, ta, kterou vám tam zajišťují vaše banky na území České republiky, tak by žádné problémy nebyly. Přijeli byste a v klidu byste zaplatili. Kdyby roaming fungoval, například správně, ano, bylo by to stejné. A Sberbank, například, žádná. Ne, ne, ne. Roaming funguje. Roaming
je prostě drahá věc. Souhlasím. A vy tam v tom, jak se to jmenuje, v tom balíčku nebo v tom objemu pro roaming nemáte dostatek dat, abyste tam mohli používat různé Yandexy, prohlížet mapy.
Ten roaming vám velmi rychle vyčerpáte. No, já to nekritizuji, mám k tomu respekt, chápu, jaké bezpečnostní otázky tam musíte řešit. Ale říkám, že to prostě turisty z Evropy nemotivuje.
Uděláme to takhle. Probereme nějakou otázku. Je to zajímavé. Položím otázky k tomuto tématu. A otázka není v tom, zda zrušit všechny tyto opatření, ale jak je zjednodušit, aby to bylo pro lidi dostupné. Aby to bylo možné využívat, protože no dobře.
Člověk přijede a neví, že potřebuje notářsky ověřenou plnou moc.
Upřímně řečeno, bude to muset nechat přeložit z češtiny do ruštiny.
Z toho se zblázníte, celkově vzato.
No, nemyslím si, že máme příliš mnoho odborníků na český jazyk.
Tedy ne, ne, ne, ne, ne, to je jen byznys.
Tady nejsou žádné problémy. Na svém kanálu mám video, kde vysvětluju, kam jít, jak jak to zvládnout. Prostě, no ne, nemáme co ukázat, upřímně řečeno, máme kam vyrazit. Není to jen Moskva a Petrohrad, je to i Soči, a Rostov, a Krasnodar.
Obecně máme spoustu míst, kde si dneska můžete odpočinout. To znamená, že je tu hodně
zájemců, kteří sem jezdí. Je tu spousta lidí, kteří jezdí přes tenhle hraniční přechod v Kaliningradu, přes Polsko autem na letišti nasedají do letadel a letí, kam potřebují.
To je v zásadě, zvlášť když se sejde víc lidí, ten nejlevnější způsob, jak se tam dostat, samozřejmě. Nejpohodlnější, no, nejlevnější, řekněme, ano.
A teď aj ázerbájdžánské linky mají spojení Praha-Moskva, někde kolem 10 hodin tam i zpět.
To stojí, nevím kolik, 40. No, ne 40, 50 000 rublů.
Přibližně. Kdo chce navštívit Rusko, zaplatí. Zaplatí.
Dobře, na této optimistické notě dnes asi náš rozhovor ukončíme.
Velmi mě potěšilo se s vámi seznámit. A ano, byl to zajímavý rozhovor.
Chtěl bych vám poděkovat za to, že jste dnes souhlasili. Myslím, že to není naposledy.
Mezinárodní klub národní jednoty
Международный клуб национального единства
Česká republika a Rusko: co přineslo přerušení starých vazeb?
Яндекс — поиск по видео
Zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=oY2KfmrUPJ8
OBSAH:
00:00 – Česká republika jako malý stát a ztráta role
03:37 – Přerušení ekonomických vazeb s Ruskem
06:19 – Vedení, Ukrajina a dlouhodobá nestabilita
12:26 – Role České republiky v aliancích a vnější vliv
15:02 – Slovensko, Maďarsko a hranice EU
18:25 – Jak obnovit kontakty a cestovní ruch mezi zeměmi
Česká republika jako malý stát a ztráta role
No, víte, role malých států v těchto politických blocích se zde asi určuje svým vlastním způsobem, protože každý politický blok znamená v podstatě ztrátu určité suverenity země, ano, v širším smyslu. No, nestihl jsem to říct, samozřejmě, malé země jsou umělé výtvory podle koncepce veřejné bezpečnosti. Existuje tam takové definování zemí, konstrukcí. A skutečně, Česká republika, Československo vznikly jako projekt, ano, pro nějaký úkol.
Tento úkol byl v meziválečném období velmi jasně definován. Plnili jsme ho.
Stali jsme se velkým výrobcem, no, zbraní a dalších věcí. Když skončila druhá světová válka
a my jsme se ocitli ve sféře vlivu Sovětského svazu, byli jsme velkými dodavateli průmyslového zboží. Protože na tom byl postaven náš potenciál. Nakupovali jsme, dostávali od vás za výhodné ceny suroviny a energii a za ceny, které byly opět pro nás výhodné, jsme vám přímo dodávali zboží.
Takže to všechno bylo vlastně dobré. A náš stát měl nějaký smysl, nějaký cíl, nějaké poslání.
V současné době jsou všechna aktiva v cizích rukou. A, no, když dnes porovnáme ministra, řekněme průmyslu, ano, se socialistickým ministrem průmyslu, je to jako nebe a země, tam socialisticky řídil toto odvětví, dosahoval nějakých výsledků. A rozhodoval, rozhodoval.
A dnes, jsou to takoví tupí účetní, kteří stejně nemají co říct.
A taková je tedy situace, ale podle mě je to ve všech zemích stejné, jenže v České republice jsou zatím podmínky, myslím, že,jakoby dobré.
No, když zase porovnáme naši situaci s Polskem, tak v Polsku to po konci socialismu bylo prostě 50 % toho, co v České republice. Prostě životní úroveň, kvalita života. Bylo to 50 %.
To se nedalo srovnat. A za těch 30 let, přesněji za posledních 10, dá se říct, nebo 15, podmíněně, protože začátek byl taky takový nejistý. Ale jak se Poláci za posledních 10–15 let rozvinuli, je tam dnes prostě životní úroveň vyšší než u nás.
Výdělky jsou stejné jako u nás, ceny nižší. Takže, no, je to prostě země s posláním.
Poslání, samozřejmě, bohužel, takové, jaké by si člověk přál lepší, ale na svém poslání pracují a existují. A u nás v České republice žádné poslání není.
Nebo ho neznám, ani netuším.
Přerušení ekonomických vazeb s Ruskem
Možná ano. Přerušení ekonomických vazeb nakonec asi nebylo ku prospěchu ani Rusku, ani České republice. Vždyť je jasné, no, samozřejmě,
že u nás dodnes jezdí po železnicích československé, řekněme rovnou československé lokomotivy ODA, také elektrické lokomotivy a posunovací dieselové lokomotivy, ano, čas plynul a někde je modernizovali, dodnes jezdí na železnicích, ale dříve to bylo
masové. Byla tu těžká průmyslová výroba, která u nás fungovala,
fungovalo strojírenství, fungoval elektronický průmysl. Vlastně, řeknu ještě víc. Pamatuji si, jak jsem na západní Ukrajině v Mukačevu sledoval, jak z Československa vozili pivo v železničních cisternách. Vykládali ho a lidé ho s radostí pili, protože to bylo opravdové dobré pivo. V té době jsme ho totiž neuměli pořádně vařit. Řekněme si pravdu. To taky bylo.
Dodávali jsme suroviny, zdálo se, že všichni žijí normálně. Dalo se žít dál, to se dalo.
I kdyby se Československo připojilo k nějakému bloku, k Evropské unii nebo k něčemu jinému.
Ale ani ve snu by mě nenapadlo, že vám řeknu víc, dokonce i naši důstojníci, byla doba, kdy důstojníci jezdili na léčení do Karlových Varů. Do sanatoria. To se považovalo za normální.
Dávali nám lístky a my jsme tam rádi jezdili. Teď se hodně Rusů přestěhovalo do Čech. Samozřejmě, je tu velká, velká, velká rozmanitost.
Zdálo se, že všem to vyhovovalo, pak to všechno z nějakého důvodu šlo do háje,
ale nejsem daleko od myšlenky, že to je pro Čechy ku prospěchu.
Proč tomu tak je?
Samozřejmě, víte, a dál se dalo klidně žít.
Teprve když Čína rozjela tu hysterii, že Rusko teď zaútočí na východní Evropu,
znovu se toho chytila. Ale nikdo si nepoložil otázku: „A proč?
A proč? No co, k čemu by to mělo být?
No, víte, to je tak trochu rozsáhlá otázka. Tu asi během našeho prvního vysílání nevyřešíme.
Ale to vše je podle mě spojeno s brexitem a s hospodařením,s hospodařením různých skupin, různých zájmů ve světě. Bohužel se Evropa obecně odepisuje, a Česko,
no, Česko se neodeepisuje takovou rychlostí jako Pobaltí, ale také se odepisuje docela rychle.
Přece jen mají i Češi nějaké demokratické postupy. Mohou nějak ovlivňovat politiku, kterou provádí jejich vedení. Víte, vzpomínám si, jak zpočátku mluvil váš prezident, Pavel, pokud se nepletu, ano, Petr Pavel, ano, který tam vyhrožoval křížovou výpravou proti Rusku, proboha.
A já jsem se tak divil: „No, lidi, co vás to žene?
Jste malá země, nikdo na vás nesahá, kdysi s vámi obchodovali, bylo to pro vás výhodné, vy jste to všechno zničili a postavili se pod západního pána.
Dobře, životní úroveň se drží, díkybohu, víceméně. Ale jistoty do budoucna není.
Víte, že nechci o Pavlovi tam prostě, no, jasně, nemůžete nic neříkat.
Jde prostě o to, víte, že díky vašemu dnešnímu ruskému alternativnímu vzdělávání, konkrétně koncepci veřejné bezpečnosti, si člověk prostě vytváří takovou představu, co je to stát, čemu slouží, jaké by měly být jeho cíle. A víte, co je na tom nejhorší? Nechci mluvit o lidech, kteří dnes vládnou.
Ale i když posloucháte alternativce, kteří mají srdce na dlani, a chtějí jen to nejlepší a předkládají tak amatérské nápady. No, tak, rád bych, rád bych kolem sebe viděl nějakého politika, který je opravdu chytrý a má podloženou vizi, že? Ale není, není ani jeden.
Je potřeba, v ruštině se tomu říká je potřeba lídr
Vůdce, silný vůdce s charismatem, který chápe cíle a úkoly a především vidí perspektivu rozvoje země minimálně na dalších 20 let. Pak by se to možná mohlo pohnout.
Vždycky, víte, někdy po roce 2014, když zabrali Krym, v roce 2015, ti kluci,
kteří se mnou studovali na moskevské škole, absolvovali Moskevskou všeobecnou vojenskou školu, přišli se tehdy přihlásit z Ukrajiny, setkali jsme se na Krymu, požádali mě o schůzku,
já jsem ještě sloužil, byl jsem ve službě v ozbrojených silách, a setkali jsme se v Kaktybere.
A oni na mě se dívali, dívali se.
Je jasné, že pro ně možná nebylo moc příjemné, že Krym byl zabran a že se na území té Ukrajiny, na kterou byli zvyklí, vytvořily Doněcká a Luhanská lidová republika.
Ale řekli klíčovou větu: „Jediná věc, která se vám povedla, je váš prezident.“
My jsme bohužel s našimi vůdci štěstí neměli. To je doslova, přesně tak, jak to ve skutečnosti je. A asi jsem s nimi tehdy nejen souhlasil, ale také jsem dokonale chápal, že ta budoucnost, kterou jim malují, ano, v té situaci, která tehdy byla, byla asi bezperspektivní.
A tahle SVO nemohla nezačít, vzhledem k těm politickým procesům, které probíhaly nejen na Ukrajině. Na Ukrajině probíhaly, protože katalyzátorem byly Spojené státy americké a jejich spojenci, aby tyto procesy začaly.
A nejde přece o Ukrajinu, jde o protiruské síly.
Které dnes existují právě v protiruském táboře. Když tam mluvíme o tom, jestli je to dobré, nebo špatné, jestli se to tam daří, nebo ne, ano, samozřejmě, že se to daří.
Jiná věc je, že až se to podaří dotáhnout do konce, to zajímá všechny.
A víte, u nás se lidé neptá, kdy válka skončí. U nás se lidé ptají, kdy zvítězíme. To je klíčové.
Ne kdy válka skončí, ale kdy zvítězíme. A to je asi jeden z klíčových momentů, které dnes máme. A víte, já jsem vždycky měl sen, myslím, že až budu starší, až půjdu do důchodu, sednu si do auta, projedu se po silnicích svého mládí, zajedu do východního Německa, zajedu do Schwerinu, zajedu do Magdeburku, zajedu do Berlídu, zajedu do Bersu, podívám se, kde jsem sloužil. Prostě si to projet, podívat se s potěšením.
No, bohužel, ten sen se už nikdy nesplní, v podstatě z toho prostého důvodu, že vztahy jsou natolik zkažené, že asi nemá smysl nikam jezdit, že?
A asi to dneska ani není potřeba. Jiná věc je, že dneska stejně musíme hledat nějaké opory, hledat je u veřejných činitelů, u lidí, protože máme dobré ruské přísloví:
„Lepší mír než dobrá válka“, to asi znáte, že? Ano.
Proto právě tyto momenty, které dnes existují, a samozřejmě, bychom si přáli, například já osobně jako politik, v zásadě jako člověk v uniformě, jako veřejný činitel, aby svět byl bez válek ale vím, že svět bez válek nebude možný. To znamená, že dnes je naprosto jasné, kdo je agresorem. Podívejte se, co se děje s RAM, s plynem a se vším ostatním.
A když náš prezident doslova pronesl následující větu: „Čeká nás 20 let, které budou mnohem složitější než ty, které jsme prožili,“ dokonale jsem pochopil, že tím označil
období turbulencí a nestability ve světě na příštích 20 let, které, no, zjevně dnes probíhají.
To skutečně vidíme. A řečeno vojenským jazykem, je to období války, vojenských konfliktů, které se v této době budou odehrávat. Vždyť nikdo nemohl předem předpovědět události ve Venezuele, v Íránu. Je naprosto jasné, proč k nim došlo.
Teď se tím nebudeme zabývat. Prostě se staly a dnes jsou takové, jaké jsou.
Role České republiky v aliancích a vnější vliv.
A jak vidíte roli České republiky v tomto globálním systému těchto politických aliancí, těchto válek, této nestability a těchto ozbrojených konfliktů? Je to přece jen malá země, i když mocná, technologicky vyspělá, s výrobou a se vším ostatním.
To by bylo na příliš dlouhou diskusi.
Jde o to, že, Valerij Viktorovič Pjakin mnohokrát opakuje o existenci pražského okultního centra světového židovstva, ano.
A právě tento židovský vliv, ten, jakoby na každodenní úrovni,samozřejmě není cítit,
ale celkově ve světové politice je asi velmi výrazný.
Náš premiér, náš ministr zahraničí, no, zastává tuto funkci, nevím, 2 měsíce, 3 měsíce, a samozřejmě stihl navštívit ministra zahraničí Izraele.
Stihl se setkat s předsedou Světového židovského kongresu ještě předtím, než vystoupil v OSN.
Takže, no a všichni, samozřejmě, se tam hrnou k té zdi, jak se říká, k Zdi nářků a nasazují si tu čepičku a tam něco dělají. Tedy toto podřízení, je to vidět.
Nejsem odborník, moc se v tom nevyznám, ale chápu, že hrajeme takovou tu vykonávací roli, že nějaká originální česká myšlenka, česká filozofie, český plán prostě neexistuje.
A nikdy neexistoval, chápete?
Naši zemi vytvořily nějaké síly zvenčí. Když proběhla mnichovská dohoda, mysleli jsme si, že nás podvedli. Ne, nikdo nikoho nepodvedl. Byl to něčí projekt.
Majitel rozhodl, jak se bude tato země vyvíjet. No a tak si to rozdělili. A my jsme si mysleli, že žijeme nějaký svůj sen, a mysleli jsme si, že nás podvedli. Ne, nikdo nikoho nepodvedl.
Všechno je v pořádku. rozvíjejí se a orientují, No co naděláme?
Já vím, ale podívej, vaši sousedé ve Slovensku a Maďarsku přece jen vedou docela nezávislou politiku. Je jasné, že i oni jsou závislí na velkých zemích, že jsou závislí na téže Evropské unii, ale každopádně se jim to nějak daří.
Každopádně nevím, z našeho pohledu to nejsou naši spojenci.
Chápu, tedy ano, nejsou to naši spojenci, to znamená, že se starají čistě o svou zemi, o svůj lid. Možná je to v tuto chvíli dost, pokud ne nepřátelé, chápete?
To je už velký plus, že? Nejsou to nepřátelé, ale starají se o svůj lid.
A upřímně řečeno, daří se jim to. Možná ne vždy, že?
Snaží se jim tam klást překážky, házet jim vidle do kol. Zablokovali ropovod Družba, aby se život nezdál snadný. A samozřejmě to neuzavřeli oni. Já ne, no, uzavřeli jim to proto, aby, ano,
destabilizovali vnitřní politickou situaci. Tady je naprosto jasné, proč se to dělá.
Tak. Ale přesto se jim to nějak daří. A jsou země, které nejsou vidět ani slyšet, někde tiše sedí.
Kdo jsou? Jak to? Je jasné, že v Evropské unii jsou své lokomotivy, ty, které táhnou, tam je Německo, Francie, jasné, že? Všichni ostatní jsou trochu pozadu.
Jsou ti, které táhnou za sebou, kterým...
O čem jsi mluvil, kde je úroveň a životní úroveň nižší, a platy menší, a tak dále a podobně.
A jsou ti, kteří se snaží i v rámci Evropské unie hájit zájmy své země.
A když mluvíš o tom, jestli se Evropská unie rozpadne, nebo ne, víš, pro nás osobně, pro Rusko, to vůbec není zásadně důležité.
Samozřejmě, upřímně řečeno, možná by bylo lepší, kdyby v Evropské unii nebyly žádné reakcionářské myšlenky, k***a, no, prostě, jak to obvykle bývá. Pro nás je hlavní, aby se to nesklouzlo k dalšímu fašismu, jak to bylo za Hitlera. Vždyť ta rusofobie, která se vnucuje, jo, a nenávist k Rusům, no, ta fakt existuje, co na to říct. To chápeme dokonale. I když, když jsem
například žil, ano, nebo sloužil v Německu, samozřejmě v tom východním, měli jsme s Němci velmi dobré vztahy. Vůbec jsme nikdy neměli žádné konflikty, nic.
To znamená, že jsme tam žili v klidu. Nezapomenu, když jsem už odjížděl, bylo to 16. června 1994, myslím, už si to nepamatuji, myslím, že jsem vyjel z Berswaldu na hranici.
Brzy ráno, byl jsem mladý, bylo mi tam 26 let.
Takže kapitán, stojíme na hranicích, přicházejí němečtí pohraničníci s celníky a jeden z nich docela dobrou angličtinou říká: „Víte, přejeme vám štěstí, chápeme, že Rusko dnes prožívá těžké časy, ale chceme, aby se znovu vzchopilo.“ Byl jsem nesmírně překvapen.
S takovými slovy mě Němci vyprovázeli z Německa, mladého kapitána, kluka, který odjel.
Je to pravda.
A přál bych si, aby takové vztahy dnes byly nejen s Němci, ale obecně se západní Evropou.
Asi se cítím dobře i v Rusku. Miluji svou zemi. Navíc pocházím z zapadákova, ze Zabaikálí, ze vzdálené Sibiře.
Tak to je. A pro mě je tam možná dokonce ještě příjemněji. Před dvěma týdny jsem byl v Novosibirsku. Novosibirsk ještě není... Chápu, že je to ještě daleko. Ano, odtamtud je to do Novosibirsku vlakem ještě dva dny jízdy.
Tak, upřímně řečeno, co je třeba udělat, aby se vztahy urovnaly?
Jaké kroky by se podle vás měly podniknout? politické a společenské činnosti.
A víte, co vám řeknu? Jaké kroky vám poradím?
Lidi , jakoby k obnovení vztahů s národy, lze podniknout kroky lásky.
Prostě láska, protože v České republice, v Praze, máte velvyslanectví, máte, při velvyslanectví kulturní centrum. A v zásadě o něm vědí jen ti, kteří tam přišli.
Samozřejmě existuje například stránka na Facebooku, kde se dá sledovat, kde se dá dozvědět
o akcích, které se tam konaly. No, čas od času se tam promítají nějaké ruské filmy.
Současná ruská kinematografie je tak bohatá a kvalitní, že by se filmy mohly promítat každý den. Ale k tomu je třeba něco dělat, je třeba zvát lidi, je třeba říkat, že existuje taková země, zvou vás, přijďte, zajímejte se -
Cestovní ruch mezi zeměmi
Víte, v České republice, ta je malá země, a každé jaro je zaplavená billboardy. Zveme do Chorvatska, zveme do Polska. Chápete, jednotlivé země mají zájem o to, aby
lidé přijížděli a navštěvovali tyto země. Na tom, mimochodem, je založen turistický průmysl.
No, znám Rusko relativně dobře a dodnes jsem nepochopil, jestli Rusko turisty potřebuje, nebo ne.
No, potřebuje. A to říkáte vy, chápete? Ale Rusko pro to dělá málo, chápete?
Ne, mohu to vysvětlit. Tady je příklad: dneska máme hodně turistů z Číny, ale s Čínou máme dobré vztahy, ano. To je za prvé.
A za druhé, přímé letecké spojení, aby se turista z Čech dostal, například, do Petrohradu, kde
to asi bude zajímavé, no nebo do Moskvy, ano, Nižního Novgorodu, tam Velkého Novgorodu,
no tam, kde je co vidět. To se dnes musí letět minimálně přes Istanbul.
Podívejte, nejde o víza. Naopak, právě ve vízové politice ruská strana udělala velký pokrok,
protože dnes je možné vyřídit elektronické vízum. To vízum opravdu stojí, nevím kolik, 52 dolarů. To si ten, kdo chce jet, může dovolit.
Vyplníte si dnes vízum ji na internetu. Za 4 dny vám vízum přijde.
Opravdu, na 3 měsíce pro pobyty do 30 dnů.
Skvělé. Jenomže vy říkáte, že v zásadě je třeba Rusko propagovat jako turistickou destinaci... Samozřejmě, samozřejmě, jako turistickou, jako cíl nějakého cestovního ruchu
Ale vízum je vlastně nic. Jde o to, že dnes už jste, jak se tomu říká, digitální.
Digitální. No, ne koncentrační tábor,ale přece jen tábor, ano, a to znamená, že u vás všechno, všechny platby probíhají přes kartu, že?
A pořídit si telefon, chápete, když přijede zahraniční turista, u vás je samozřejmě všude dostupný internet, ale do toho internetu se musíte zaregistrovat pomocí SMS, kterou dostanete na ruský telefon, a na zahraniční telefon ji nedostanete.
To znamená, že člověk, který přijel, řekněme, do Domodědova, vystoupí z letadla,
a je bez spojení a potuluje se po tom letišti a prosí všechny u všech přepážek:
„Dejte mi, dejte mi přístupový bod, abych se tu mohl nějak hnout, objednat si taxi.“
A všichni se bojí dát přístupový bod, chápete?
Jane, Jane, poskytněte bezplatný internet. Určitě o to budete mít zájem.
Je třeba se k tomuto internetu zaregistrovat. Musíte získat heslo.
A jak získáte heslo na telefon, který je zahraniční? Dostanete heslo jen na ruské telefony?
Dobře, na této otázce zapracujeme. Řeknu to výboru pro dohled. Je to docela vážné. Podívejte se, přijíždí turista. Když přijedete do Jerevanu, vystoupíte z letadla, ještě jste nedorazili k hraničnímu přechodu, nebo tam dorazili, přesněji řečeno, dorazili k předhraničnímu přechodu, a tam už stojí člověk s telefonem. Mimochodem, dříve to u vás bylo také tak. Tam stáli lidé s Megafonem, s tím MTS, Beeline, přímo v příletové hale. Ano. Dnes, abyste si pořídili jednoduchou ruskou SIM kartu, je to byrokracie na celý den. Nevím, jestli to víte, ale potřebujete notářsky ověřený překlad pasu. Musíte jít do toho multifunkčního centra, aby vám udělali, jak se to říká, SNIL. Musíte si zakoupit státní služby a pak jít do banky, aby vám udělali biometrickou registraci hlasu. A teprve pak jdete k operátorovi,
který vám dá SIM kartu a řekne: „Tady ve státních službách musíte požádat o schválení, které dostanete, možná hned, možná zítra.“
To není turistika, to je utrpení.
To je utrpení. To je utrpení. A pokud tam máte dovolenou, nevím, třeba týden, a máte nějaký denní rozpočet, tak přece nepojedete do Ruska, abyste se celý den trápili se SIM kartou.
Jane, teď už je mi trochu jasnější, o čem je řeč.
Například přijedu, no, do Číny jsem nejel, ale přijedu k čínské hranici.
Mám Zabajkalsko s Čínou, můj telefon v čínské mobilní síti funguje bez problémů. Funguje volně, to znamená, že s roamingem není žádný problém. Vždyť tato omezení nezávisí na nás. Kdyby fungovala vizorka na území
Ruska, ta, kterou vám tam zajišťují vaše banky na území České republiky, tak by žádné problémy nebyly. Přijeli byste a v klidu byste zaplatili. Kdyby roaming fungoval, například správně, ano, bylo by to stejné. A Sberbank, například, žádná. Ne, ne, ne. Roaming funguje. Roaming
je prostě drahá věc. Souhlasím. A vy tam v tom, jak se to jmenuje, v tom balíčku nebo v tom objemu pro roaming nemáte dostatek dat, abyste tam mohli používat různé Yandexy, prohlížet mapy.
Ten roaming vám velmi rychle vyčerpáte. No, já to nekritizuji, mám k tomu respekt, chápu, jaké bezpečnostní otázky tam musíte řešit. Ale říkám, že to prostě turisty z Evropy nemotivuje.
Uděláme to takhle. Probereme nějakou otázku. Je to zajímavé. Položím otázky k tomuto tématu. A otázka není v tom, zda zrušit všechny tyto opatření, ale jak je zjednodušit, aby to bylo pro lidi dostupné. Aby to bylo možné využívat, protože no dobře.
Člověk přijede a neví, že potřebuje notářsky ověřenou plnou moc.
Upřímně řečeno, bude to muset nechat přeložit z češtiny do ruštiny.
Z toho se zblázníte, celkově vzato.
No, nemyslím si, že máme příliš mnoho odborníků na český jazyk.
Tedy ne, ne, ne, ne, ne, to je jen byznys.
Tady nejsou žádné problémy. Na svém kanálu mám video, kde vysvětluju, kam jít, jak jak to zvládnout. Prostě, no ne, nemáme co ukázat, upřímně řečeno, máme kam vyrazit. Není to jen Moskva a Petrohrad, je to i Soči, a Rostov, a Krasnodar.
Obecně máme spoustu míst, kde si dneska můžete odpočinout. To znamená, že je tu hodně
zájemců, kteří sem jezdí. Je tu spousta lidí, kteří jezdí přes tenhle hraniční přechod v Kaliningradu, přes Polsko autem na letišti nasedají do letadel a letí, kam potřebují.
To je v zásadě, zvlášť když se sejde víc lidí, ten nejlevnější způsob, jak se tam dostat, samozřejmě. Nejpohodlnější, no, nejlevnější, řekněme, ano.
A teď aj ázerbájdžánské linky mají spojení Praha-Moskva, někde kolem 10 hodin tam i zpět.
To stojí, nevím kolik, 40. No, ne 40, 50 000 rublů.
Přibližně. Kdo chce navštívit Rusko, zaplatí. Zaplatí.
Dobře, na této optimistické notě dnes asi náš rozhovor ukončíme.
Velmi mě potěšilo se s vámi seznámit. A ano, byl to zajímavý rozhovor.
Chtěl bych vám poděkovat za to, že jste dnes souhlasili. Myslím, že to není naposledy.
Naposledy upravené:
seneca
Člen
Do určitej miery v závislosti na celkovej situácií pôjde chlapovi karta. Klobúk dolu. Nech sa mu darí.
SLAV_jan_in
Známy člen
- Okres
- Považská Bystrica
Spíjať ruskú "zberbu"? Alkohol je dobrý iba na výrobu octu, prípadne ešte ako pohon motora ...
Osobne sa dosť divím takým, čo vyrábajú a predávajú alkohol. Ich karmu im nezávidím.
Dvaadvacet
Člen
S takovými výroky bych raději šetřil. Taková kombucha, nebo kefír také rozhodně nejsou k zahození. A vzhledem k tomu, že často vyrábím tinktury z bylin a vitálních hub, tak také vím, že není lepšího rozpouštědla, než právě lihu a to obzvláště v případě, když chci z nějaké rostliny/houby vydolovat terpeny. Další výhodou lihu v tinkturách, je rychlý nástup účinku léčivých látek při přímé aplikaci tinktury na sliznici úst (bez ředění). Léčivé látky se tak beze ztrát rychle dostanou do krevního oběhu. Mám sice raději zalití tinktury horkou vodou, aby došlo k odpaření alkoholu, ale někdy si situace vyžaduje přeci jen rychlejší a silnější účinek. A pokud se tak stane, vždycky si z lehkým úsměvem na rtech vzpomenu na to, jak V. A. Jefimov hlasitě hřímá o červených krvinkách lepících se k sobě a nemožnosti přímého spojení s HNR při konzumaci byť jen malého množství alkoholu.
Popolvár
Známy člen
Hierarchie stvorenia:
Bytosti božské
Bytosti duchovné
Bytosti vedomé (tu patrí pozemský človek)
Možnosť priameho spojenia s HNR (Stvoriteľom, Bohom) majú len bytosti božské (Božia periféria). Ak takéto spojenie má aj človek (presnejšie človeku podobný), tak sa jedná o inkarnáciu božskej bytosti v ľudskej podobe, tele, a aj vtedy to priame spojenie nie je až tak 100% priame.
Bytosť vedomá (človek) má spojenie sprostredkované a čím viac sa stáva duchovným (približuje sa k bytosti duchovnej), tým menej “informačného šumu” v prenose spojenia…
Tiež si myslím, že ide len o nepriame spojenie s HNR, v zmysle: našepkávanie cez JŽO (v prvom rade). V druhom rade cez pocity/intuíciu (ak človek dokáže rozoznať pravú intuíciu od nepravej intuície. Pravá intuícia je tá, ktorej výsledky nikdy neklamú...)
SLAV_jan_in
Známy člen
- Okres
- Považská Bystrica
No, ale ani ty nespadáš do kategórie "spíjania". A o nej predsa daný výrok bol. Nedá sa porovnať liečivo s chlastivom.
A ešte dodám, že pokiaľ človek nazrie do komory holistického prístupu k liečeniu, tak objaví, že lieky (v akejkoľvek podobe) sú v skutočnosti až druhotným a často vôbec nie nevyhnutným prostriedkom, ktorý na liečenie použiť.
Naposledy upravené:
K intuícii pred alkoholom a po...
Nepijem alkohol vôbec už asi od roku 2014/2015. Ovplyvnilo ma v tomto KSB, dalo mi dobrý dôvod skoncovať s týmto zlozvykom. Predtým som sa venoval domácemu vinárstvu a vypil som nemálo vína.
Možno som tupý, málo vnímavý alebo čo, ale vo vzťahu k intuícii alebo intelektuálnej činnosti som si nevšimol rozdiel, nejaké výrazné zlepšenie. No zlepšenie sa ukázalo v celkovej psychike.
Ja neviem, možno by som musel byť vysoko výkonný vedecký pracovník, ktorého mozog pracuje na maximum, aby som videl rozdiely v intelektuálnej činnosti pred alkoholom a po. Ale pri priemernej intelektuálnej činnosti rozdiel nevidím.
No nemienim prestať s abstinenciou. Tá psychika mi za to stojí. Cítim sa oveľa lepšie, než predtým.
Nepijem alkohol vôbec už asi od roku 2014/2015. Ovplyvnilo ma v tomto KSB, dalo mi dobrý dôvod skoncovať s týmto zlozvykom. Predtým som sa venoval domácemu vinárstvu a vypil som nemálo vína.
Možno som tupý, málo vnímavý alebo čo, ale vo vzťahu k intuícii alebo intelektuálnej činnosti som si nevšimol rozdiel, nejaké výrazné zlepšenie. No zlepšenie sa ukázalo v celkovej psychike.
Ja neviem, možno by som musel byť vysoko výkonný vedecký pracovník, ktorého mozog pracuje na maximum, aby som videl rozdiely v intelektuálnej činnosti pred alkoholom a po. Ale pri priemernej intelektuálnej činnosti rozdiel nevidím.
No nemienim prestať s abstinenciou. Tá psychika mi za to stojí. Cítim sa oveľa lepšie, než predtým.
SLAV_jan_in
Známy člen
- Okres
- Považská Bystrica
Časovo sme na tom tak podobne. Paradoxne, mňa ovplyvnil "vnútorný hlas". Pomerne často sme s kamarátmi popili. Naposledy po 6tej borovičke vracajúc sa domov večer mi prebehla hlavou myšlienka: "Načo to vlastne robím?" No a bol koniec. Odvtedy som nezjedol ani rumovú pralinku. A sranda je, že všetky dôležité informácie o alkohole mi začali prichádzať najviac kvázi až potom.
Vôbec nie si tupý a ani málo vnímavý. Možno len potrebuješ vtesnať hlas intuície do nejakej presnejšej definície, aby si vedel, na čo máš "zaostriť". Ale keď ono to je ťažko spraviť. Niekedy to je náhla myšlienka, inokedy pocit. Inokedy ich kombinácia. Niečo ťa zrazu napadne, preblesne ti hlavou obraz. Všimol som si, že veľmi presne sa snažíš pomenovávať veci a aj vo vyjadreniach sa snažíš byť dôkladný a presný. Možno že len máš menej rozvinuté citové vnímanie, resp. prevažuje u teba asi skôr logika. Ale nechcem ťa hodnotiť ani svojimi dohadmi. To len že keď nebadáš veľký rozdiel. Ja naopak práve intuitívne veci vnímam silnejšie ako predtým. Často mi prichádzajú vnemy, ktoré predtým, keď som zvykol popiť, boli veľmi matné, nejasné ... alebo aj žiadne. Ešte cca 5 rokov pred zmenou som bol veľa zameraný na logiku a racio, ale cesta tam už končila. Nebolo sa príliš viac kde posunúť v objasňovaní a chápaní vecí "hlavou". Potom ako som prestal úplne piť, sa mi otvorili nové dvere do vnímania hĺbky vecí a intuitívne vnemy a nápovedy sa stali presnejšími, jasnejšími.
A tu taktiež potvrdzujem, rozdiel oproti stavu pred abstinenciou je veľmi veľký. Jednak čo sa týka harmónie vnútorného sveta a jednak čo sa týka fyzického stavu tela, pracovnej výdrže a pohybu. Čo sa týka šírky/hĺbky vnímania vecí je to taktiež ďaleko o inom.
Alkohol je únik. Únik pred sebou. Únik do dočasnej "radosti". Ale uniknúť v skutočnosti nie je kam. Je to ilúzia, zmar. Opar šťastia, ktoré neexistuje. Rovnako ako chvíľková radosť z nových topánok, nového auta, nového televízora, či hocijaký iný umelo vyvolaný prísun dopamínu.
Naposledy upravené:
Atom
Známy člen
Alkohol, jeho výroba a prodej pro paraziticko-degradační potřeby je dle mě proti Bohu. Alkohol pro lekařské nebo technické účely je v pořádku. Část populace a ne malá má za hlavní smysl života pít alkohol ( i třeba vrcholní představaitelé EU ) ostatní to používají méně, ale "radost" si tím také občas dělají, malikatá část nepije vůbec.
Ešte taký postreh. Myslel som, že budem môcť si občas dať nealkoholické pivo. Ale aj z toho som sa cítil trochu ohúrený, omámený. Neviem, o aký jav to presne šlo, či nejaká sugescia alebo čo. Tak som odvtedy nepil ani nealko pivo, lebo som sa chcel úplne vyhnúť oblbovaniu mozgu.
A neskôr na fore začala aj diskusia, o estrogene v pive a pod. Tak to ešte umocnilo vo mne odhodlanie nerobiť to.
Tiež nepijem ani na prípitkoch na oslavách. Na silvestra som si pripíjal s vineou.
A neskôr na fore začala aj diskusia, o estrogene v pive a pod. Tak to ešte umocnilo vo mne odhodlanie nerobiť to.
Tiež nepijem ani na prípitkoch na oslavách. Na silvestra som si pripíjal s vineou.
"Hospoda, ano! Veřejný podnik, kde se lidé snaží dosáhnout pokročilého stavu mentální inkompetence opakovanou konzumací fermentovaných rostlinných nápojů...."
- Kryton, Červený trpaslík
SLAV_jan_in
Známy člen
- Okres
- Považská Bystrica
Opäť výborná scéna z filmu Zámysel. Na krčmy a na to, akým spôsobom riešime dôležité veci čo sa týka politiky (minimálne) to sedí jak riť na šerbel:
42:56 - 47:05
Zdroj: https://youtu.be/28sfImLWC1o?t=2576
Naposledy upravené:
seneca
Člen
Celkom zaujímavá debata sa rozbehla ohľadom toho "spiritusu".
A to sme zase pri určitom principiálnom pohľade na veci v "simulátore" okolo nás vytvorenom.
Dobré, alebo zlé.
A ako inak možem veci spoznať, ak ich naozaj nespoznám ? Sám za seba na prežitej vlastnej skúsenosti ?
Počítače a mobily sa stali tiež dourčitej miery nie moc nápomocné v obrovskom meradle pre vzdelanie a postup mladej generácie. Degenerujú väčšina.
Kto je hybateľ mojho konania ? Kto sa rozhoduje a na základe čoho, či budem závislák na alkohole, PC, mobile, liekoch, jedla, nakupovania...
Sme v "simulátore" ktorý bol presne k tomu účelu stvorený, aby sme mohli všetko spoznať a zažiť a nejako pochopiť.
A s tetou "karmou" je to tiež celkom zaujímavé. Ale že prevelice.
Chlap sa rozhodol robiť, to čo ho baví. Variť pivo. A núti niekoho aby si kupoval pivo ? Ani zadarmo ho nedáva. Nebude odbyt, tak skončí.
Ak začnú na zem do "simulácie" vstupovať vyspelejšie spirituálne bytosti s patričným množstvom prežitkov, kde nebude potrebné už skúšať a zažívať vplyvy alkoholu, vojen, vzájomého si hrania nejakých situácií, aby bolo niečo plne pochopené. No tak sa také situácie jednoducho nebudú diať. Nebudú pivovary, krčmy, fabriky na zbrane. Bude iné...
A teraz také zamyslenie. Sme z určitého pohľadu už celkom slušne na tom v momentálnom stave na planéte niekde. A furt tu niekdo blúzni o prechode do nejakej piatej dimenzie a nejakom všeobecnom raji.
A čo vidíme naokolo ? Stále viac a viac vojen, zlodejstva, chrapúnčiny naokolo v mene mieru a menšieho zla. To o čom asi tak svedčí ? Ako keby ubúda vedomejšie obyvateľstvo a v krajinách 3 sveta je pôrodnosť na vzostupe. A nejaký raj ( 5 dimenzia, neviem čo) príde len tak, sám od seba ? Neandrtálcom niekto dá technológie, čo ešte ani navzájom spolu nevedia spolunažívať v mieri a harmónií. Kúlnička na dřiví za týždeň....možno aj skôr.
Čo v budúcnosti už blízkej bude ponúkať "simulácia" na tejto planéte ? Blahobyt, roboty budú za nás chodiť do práce a my si budeme užívať ? Si fakt niekto myslí, že preonačíme menšinu, aby robila, nie to sa ešte vzdelávala ? A všetko to čo prišlo z muslimského sveta, sa za týždeň začne chovať podľa nejakých našich pravidiel ? Sami od seba ? Dobrovoľne ?
My žijeme vo fantastických podmienkach na vzdelávanie spirituálne ( šak niekto to aj patrične využíva, ako uzná sám za vhodné) a výsledky vidíme naokolo. Degeneruje to tu, len tak hučí...
Boli tu omnoho vyspelejšie spoločnosti a nie len technicky, hlavne spirituálne a ako to s nimi dopadlo? A zanechali po sebe niečo v kameni vytesané. Prečo asi v kameni ? Čo sa snažili nám (sami sebe) odkázať ?
My máme všetko na papieroch a CD. Zem si pár krát kýchne a nezostane po tejte simulácií ani zmienka. Ale pyramidy relatívne prežijú. Hlinené doštičky to ešte tiež môžu predýchať. A kopec všelijakých náznakov a informácií. A každý sám za seba sa rozhoduje, čo je pre neho najdôležitejšie.
A čo bude treba pre daľšie "simulácie" a čo bude každý z nás potrebovať na ceste poznania. Zem je určitý druh "simulátora" kde beží výučba " od tálto po tálto". Neandrtálci, kanibali, človek navzájom sa zabíjajúci, ale už aj inak. Prajný, nápomocný, milujúci, tvoriaci.
A naše počiny a chovanie je "vstupenka, cestovný lístok", už do možnej inej "simulácie" s inými parametrami a kvalitami výučby. Tá akože teta"karma" si nás pekne pritiahne, kde to ešte bude potrebné dopochopiť, aby bolo pochopené. Na 100%. Teta "karma" je úžasné pamäťové médium, kde si to krásne všetko zaznamenávame a neskôr vyhodnotíme. A pekne krásne sa sami rozhodneme, a hybaj do indie, palestíny, číny, venezuely, alebo kde bude treba a v akej forme bude treba, muž, žena, otrok, také alebo onaké podmienky.
Presne také, aby som si vyskúšal, že čo druhému, to vlastne sám sebe. Lebo vlastne stále sám sebe.
A preto želám chlapovi, každému, nech sa mu darí. Na jeho ceste POCHOPIŤ najlepšie, ako sa dá, čo si prišiel pochopiť a zažiť. Ja si u neho pivo nekúpim, a isto bude super a bude chutiť, tak ako mi kedysi chutil plzeň, budvar, velkopopovické, radegast, šariš, smädný mních, staropramen a x daľších, ktoré boli fantastické a aj teraz mám chuť, ale už si ich nikdy nedám.
Lebo aj vďaka tomu som niečo pochopil. Aké to je, keď si "spiritus" v nejakej forme privodím nejakou vonkajšou formou, alebo na to idem už nejak inak. A iným by som nedoprial ?
A koľko je tých ciest ako ?
A koľko je "pomocných barličiek" na tej ceste ?
A ešte stále neviem dokopy ništ...
Každý má slobodnú vôľu si v simulácií vyskúšať, čo mu len hrdlo ráči a po čom duša piští....
Naposledy upravené:
SLAV_jan_in
Známy člen
- Okres
- Považská Bystrica
No ako krásne si to tu povysvetľoval. Pozri hore. Ľudia boli nadšení z toho, že Čech prerazil v Rusku. Po tom, čo som upozornil s čím vlastne "prerazil", tak sme sa vrátili k tomu, že vlastne s ničím neprerazil, ale práve naopak.
Tak ako píšeš, a s tým súhlasím, pretože to zodpovedá poučke:
"Všetko sa odohráva najlepším možným spôsobom s ohľadom na stav mravnosti všetkých účastníkov supersystému."
Správne vidieť znamená (nie vždy, ale často) správne konať. Správne = vedome. Chápať hĺbku, chápať zmysel, vedieť čo tým vlastne robím. A dnes sme spolu pochopili že:
1. nie každý úspech znamená úspech,
2. nie všetok alkohol je škodlivý, ale v zásade aby bol užitočný, musíme ho používať a nie zneužívať,
3. únik neexistuje, je to VŽDY ilúzia, nie je kam unikať, všade si nesieš všetko so sebou,
4. vývoj a rast neznamená spoľahnúť sa že všetko je vopred dané,
5. môžem pomáhať aj iným rásť v mravnosti a skúsenosti (múdrosti), keď rozširujem poznanie,
6. výrok:
Kto vie, a nevie, že vie, spí. Zobuďte ho!
Kto nevie, a vie, že nevie, je sprostý. Poučte ho!
Kto nevie, a nevie, že nevie, je hlupák. Vyhýbajte sa mu!
(Kto vie, a vie, že vie, je múdry. Nasledujte ho ...)
7. simulátor možno upravovať, nie je nikde napísané, že sa máš zmieriť s tým, že je nemenný. Aj to je totiž súčasťou simulátora. A tak môžeš založiť ruky a čakať, všetkým dopriať všetko. A môžeš nečakať, a u seba a aj u iných povyšovať úroveň poznania.
Civilizácie "sa" rodili a "sa" zanikali. Napadlo ti niekedy, či tento kolobeh je zákon? Zadal si si niekedy otázku, či je OK nechať všetko na autopilota, alebo "sa" žiada aj pilotovať?
Naposledy upravené: