• Oznam: na nasledovných stránkach môžete nájsť Konceptuálneho Bota, ktorý je trénovaný na odpovede z českých prekladov VP ZSSR. Preto sa odporúča používať český jazyk. mariasky.cz nabojpravdy.cz

Správy z Európskej únie 2026

Bulharský premiér: Dokedy bude Rusko tolerovať agresiu Západu?

„Európa môže existovať bez Ruska, ale len ťažko bude dlho existovať, ak bude proti Rusku bojovať,“ vyhlásil bulharský premiér Rumen Radev počas parlamentnej hodiny otázok 4. septembra.

▪️ „Nie je azda bezohľadným počínaním to, že popredné európske krajiny posielajú svoje zbrane dlhého doletu na údery tisíce kilometrov do hĺbky ruského územia – so zbraňami vyrobenými v Európe, s využitím informácií z Európy a za účasti európskych inštruktorov? Nie je to bezohľadné?“ – položil si bulharský premiér ďalšiu otázku.

„Zamyslime sa nad tým sami a nezatvárajme pred tým oči. Čo môžeme očakávať, keď sa naše zbrane dlhého doletu používajú na údery hlboko v tyle inej krajiny? Bude len stáť bokom, alebo odpovie? To je hlavná otázka,“ dodal.

Bulharský premiér sa vyjadril aj k stratégii Západu voči Rusku:

„Kolektívny Západ sa snaží dosiahnuť vojenské víťazstvo nad Ruskom konvenčnými [nejadrovými] prostriedkami, pričom neberie do úvahy skutočnosť, že Rusko je najväčšou jadrovou veľmocou a že nedokážeme čeliť jeho hypersonickým zbraniam. Jasne to vidíme na tom, čo sa každú noc odohráva na oblohe nad Kyjevom.“

▪️ Pozoruhodný prejav zdravého rozumu, aký je medzi dnešnými európskymi politickými lídrami skôr výnimkou. Pán Radev prinajmenšom chápe, že úroveň eskalácie vo vojne s Ruskom, vedenej prostredníctvom Ukrajiny, nemožno zvyšovať donekonečna v nádeji, že odpoveď Moskvy bude vždy smerovať iba na ukrajinské územie.

Treba však pripomenúť, že Bulharsko je malá krajina, hoci má prístup k Čiernemu moru. Na politiku Európskej únie, a tým skôr NATO, nemá dostatočnú váhu, aby ju dokázalo zásadne ovplyvniť.

O zmene európskeho prístupu k eskalácii preto bude možné hovoriť až vtedy, keď podobné vyjadrenia zaznejú z krajín, ktoré sú lídrami EÚ – z Nemecka, Francúzska, Talianska, Španielska či Holandska, ktoré spolu vytvárajú 67 % ekonomiky Únie. Tam však zatiaľ prevláda opačný postoj – pokračovať vo vojne s Ruskom.

Sebavedomie NATO a EÚ sa pritom opiera o predstavu, že Rusko bude aj naďalej fungovať v pre nich výhodnom rámci konvenčnej, vyčerpávajúcej vojny a nebude využívať svoj jadrový potenciál.

Radev to správne vystihol. A zároveň položil úplne legitímnu otázku:

Čo ak to tak nebude vždy?
https://t.me/EvPanina, 5.9.

Alexej Leonkov o tom ako hlúpi európski rusofóbi klamú:

„Zavolajte sanitárov! Inak takýto sebavedomý úradnícky hlupák dovedie Francúzsko ku katastrofe, k jadrovej katastrofe.“

z obsahu videa: Sme voči Rusku slabí? Nie, to Rusko je slabé ... katastrofa všade: ekonomika na dne, fiasko na fronte , Putin stráca moc atď.


Zdroj: https://t.me/rus_demiurge/102601
 
O zmene európskeho prístupu k eskalácii preto bude možné hovoriť až vtedy, keď podobné vyjadrenia zaznejú z krajín, ktoré sú lídrami EÚ – z Nemecka, Francúzska, Talianska, Španielska či Holandska, ktoré spolu vytvárajú 67 % ekonomiky Únie. Tam však zatiaľ prevláda opačný postoj – pokračovať vo vojne s Ruskom.
A o tom to je: vyčerpať ekonomiku týchto krajín, aby ich vyjadrenia a postoje vzhľadom na ich ekonomickú, hospodársku moc nemali váhu, stali sa bezvýznamné.
 
karin kneissl a jeji zhodnoceni uplynuleho tydne
rozhovor byl natocen v patek, 4. zari
(prelozeno a shrnuto: AI)
poznamka: AI se snazi pridavat sve nazory, musim vzdy napsat "tve nazory me nezajimaji")

Hlavní politické téma: německo-ruská eskalace

Moderátor staví do centra rozhovoru incident s dronem na letišti Lipsko/Halle, za který podle přepisu němečtí ministři vnitra a zahraničí připsali odpovědnost Rusku. Zároveň uvádí, že na tiskové konferenci nebyly předloženy konkrétní veřejné důkazy a závěr byl popsán jako výsledek celkového posouzení. Německé bezpečnostní složky měly případ spojovat s širšími hybridními aktivitami namířenými proti podpoře Ukrajiny. Jako indicie měly sloužit konfigurace dronu, použité součástky, výbušnina a způsob plánování. Operace byla podle tohoto rámování profesionálně připravena, zatímco její praktické provedení mělo být připsáno agentům nižší úrovně.

Oznámená německá opatření a ruská reakce

  • Uzavření posledního ruského generálního konzulátu mimo Berlín, který se nachází v Bonnu.​
  • Ukončení činnosti nebo smluvního rámce Ruského domu kultury a vědy v Berlíně.​
  • Návrhy na zařazení dalších osob na sankční seznamy Evropské unie.​
  • Zpřísnění vstupních kontrol.​
  • Zvýšení tlaku na takzvanou ruskou stínovou flotilu.​
  • Předvolání ruského velvyslance na německé ministerstvo zahraničí.​
Podle rozhovoru označila ruská strana německý postup za bezprecedentní a reagovala uzavřením Goethe-Institutů v Moskvě, Petrohradu a Jekatěrinburgu. Diskuse tak zdůrazňuje vzájemnou odvetnou logiku, při níž politický konflikt stále více zasahuje také kulturní, vzdělávací a společenské instituce.

Je Německo ve válce s Ruskem?

Moderátor se ptá, zda oznámená opatření znamenají, že Německo již otevřeně vstoupilo do války s Ruskem. Kneissl připomíná dřívější výrok německé ministryně zahraničí Annaleny Baerbock, který byl veřejně interpretován jako tvrzení, že evropské země vedou válku proti Rusku. Podle Kneissl sice aktuální tisková konference formálně nehovořila o válce, její slovník a celkové vyznění však směřovaly ke konfrontaci. Za důležitý považuje opakovaný pojem „hybridní válka“, protože hybridní a asymetrické vedení války chápe jako podkategorie vojenské konfrontace.

Kneissl kritizuje používání trestajícího slovníku vůči Rusku. Výrazy jako „Rusko musí zaplatit“ nebo „trestní opatření“ podle ní působí jinak než běžné označení dalších sankcí. Zároveň upozorňuje, že opatření jsou prezentována jako bilaterální německé kroky, které mohou probíhat souběžně s unijními sankcemi. Celou situaci popisuje jako směs nejasného politického jazyka, silných emocí a eskalační logiky.

Alternativa: právo, diplomacie a nezávislé vyšetření

Kneissl zdůrazňuje, že státy by měly ve vzájemných vztazích upřednostňovat diplomacii, vyjednávání a právní mechanismy před silovým postupem. Odkazuje na Chartu OSN a možnost využít mezinárodní právní instituce. Jako hypotetickou alternativu uvádí, že Německo mohlo požádat o nezávislé prošetření skutkového stavu a doložení toho, co se v Lipsku skutečně stalo. Podle jejího názoru však politická reakce předběhla transparentní vyšetření a okamžitě přešla do jazyka trestu a odvety.

Rozpad kulturních a společenských vazeb

Významná část rozhovoru se věnuje dlouhodobému oslabování institucionálních kontaktů mezi Ruskem a evropskými zeměmi. Kneissl připomíná Petrohradský dialog mezi Německem a Ruskem a obdobné formáty Francie, Rakouska a dalších zemí. Tyto platformy měly podporovat občanskou společnost, kulturu, akademické vztahy a obchodní kontakty, a to i po zavedení sankcí v roce 2014. Německo však Petrohradský dialog pozastavilo již před rokem 2022 a po začátku války byly uzavírány další konzuláty a instituce.

Podle Kneissl nynější zásahy proti kulturním institucím odstraňují poslední kanály, které ještě umožňovaly rozhovor, akademickou spolupráci nebo uměleckou výměnu. Tvrdí, že podobně rozsáhlé rušení těchto vazeb nebylo běžné ani během nejtvrdších období studené války. Uzavírání kulturních center proto hodnotí jako další stupeň eskalace, protože konflikt již neomezuje pouze na diplomacii, bezpečnost a sankce, ale přenáší jej také do vzdělávání a kultury.

Ukrajina, drony a civilní letectví

Dalším avizovaným tématem jsou výroky Volodymyra Zelenského, které moderátor interpretuje jako možnost, že se cílem ukrajinských dronů stane také civilní letectví. Kneissl tuto hrozbu vztahuje na celý ruský vzdušný prostor, včetně vnitrostátních letů. Její obava je praktická: jak bezpečně cestovat na plánované akce a pracovní pobyty v různých částech Ruska. Téma je v úvodu popsáno jako závažná eskalace, podrobnější rozbor však má následovat až v další části rozhovoru.

Varování pro letecké společnosti a reakce Ruska

Moderátor cituje varování připisované Volodymyru Zelenskému, určené leteckým společnostem, pojišťovnám a provozovatelům nadále využívajícím ruský vzdušný prostor a hlavní ruská letiště. Podle citovaného sdělení měl být ruský vzdušný prostor označen za zcela nebezpečný a bezpečnost se měla obnovit až s pokrokem směrem k míru. Výrok je v rozhovoru interpretován jako sdělení, že prostor nad Ruskem bude do té doby vystaven působení dronů. Vladimir Putin měl na summitu v Kyrgyzstánu reagovat tím, že podobné vyjádření lze chápat jako výzvu ke státnímu terorismu.

Praktické dopady na leteckou dopravu a pojištění

Kneissl označuje varování za velmi závažnou hrozbu a uvádí, že krátce po jeho zveřejnění se některé lety z Ankary a Istanbulu údajně v průběhu cesty otočily. Zdůrazňuje především pojistný rozměr. Každý civilní let je závislý na pojištění a zvýšení hodnoceného rizika může způsobit růst pojistného, zdražení letenek nebo úplné odmítnutí pojistného krytí. Dopady se nemusí týkat pouze zničení letadla nebo přímého útoku, ale také zpoždění, přerušení letu a nároků cestujících na odškodnění. Jako paralelu uvádí sankční pravidla pro přepravu ruské ropy, kdy omezení pojistného krytí přispěla ke vzniku takzvané stínové flotily.

Role ICAO a význam technické mezinárodní spolupráce

Kneissl uvádí, že ukrajinské ministerstvo dopravy mělo obdobné varování formalizovat v dopise generálnímu tajemníkovi Mezinárodní organizace pro civilní letectví ICAO. Považuje to za mimořádný a podle svého vyjádření bezprecedentní krok. ICAO představuje jako příklad technické mezinárodní organizace, na jejímž fungování mají společný zájem všechny státy bez ohledu na politické konflikty. Bezpečný a předvídatelný civilní vzdušný prostor podle ní patří k oblastem, kde je zachování mezinárodních pravidel a praktické spolupráce nezbytné. Oficiální přenesení politické a vojenské hrozby do rámce civilního letectví proto hodnotí jako obzvlášť nebezpečné.

Rozpor mezi reakcí na Nord Stream a incidentem v Lipsku

Moderátor porovnává německou reakci na incident s dronem v Lipsku/Halle s reakcí na sabotáž plynovodů Nord Stream. Podle jeho argumentace německé orgány v souvislosti s Nord Streamem oficiálně pracovaly s podezřením na ukrajinskou stopu, přesto však proti Ukrajině nepřijaly srovnatelná opatření, ačkoli poškození plynovodů mělo pro Německo závažné hospodářské a energetické důsledky. Naproti tomu incident s dronem byl podle přepisu odvrácen, nezpůsobil oběti ani energetickou krizi a veřejně nebyly předloženy jednoznačné důkazy o ruském původu, přesto následovala rychlá eskalační reakce. Moderátor v tom vidí dvojí metr a ptá se, proč je u jedné události postup zdrženlivý, zatímco u druhé vede téměř okamžitě k diplomatickým a sankčním opatřením.

Otázky kolem zabezpečení letiště Lipsko/Halle

Kneissl se soustředí na bezpečnostní stránku případu. Letiště Lipsko/Halle popisuje jako významný civilní nákladní uzel, který je současně využíván pro vojenské transporty a přepravu materiálu směrem na Ukrajinu. Podle ní právě kombinace civilní a vojenské funkce vyžaduje mimořádně silné zabezpečení. Klade otázku, jak se mohla údajně výbušninou nebo municí vybavená zásilka či dron dostat do bezprostřední blízkosti nákladního letadla. Očekávala by několik vrstev ochrany: nepřetržitou fyzickou ostrahu, služební psy, speciální jednotky, kamerový dohled a případně kontrolní drony. Skutečnost, že tyto otázky podle ní zůstaly bez odpovědi, interpretuje jako nedostatek zájmu o úplné a transparentní objasnění skutkového stavu.

Historická analogie s létem 1914

Kneissl přirovnává současnou atmosféru k létu 1914 po atentátu na rakousko-uherského následníka trůnu Františka Ferdinanda v Sarajevu. Připomíná, že tehdy bylo podezření rychle směrováno k Rusku a následné ultimátum Rakouska-Uherska vůči Srbsku se stalo součástí širší konfrontace s Ruským impériem. Zmiňuje korespondenci mezi carem Mikulášem II. a německým císařem Vilémem II., v níž měl ruský car navrhnout vytvoření komise pro zjištění faktů. Podle Kneissl tehdejší Německo nemělo o takové vyšetření zájem. Zdůrazňuje, že nechce tvrdit, že se historie přesně opakuje, ale vidí podobnost v základním postoji: jedna strana žádá ověření faktů, zatímco druhá rychle určuje viníka a přechází k mobilizační rétorice.

Rozhovor dále připomíná proti-ruskou mobilizační propagandu z období první světové války a tehdejší snahy porazit Rusko nejen vojensky, ale také prostřednictvím vnitřní destabilizace. Kneissl uvádí převoz Lenina ze Švýcarska do Petrohradu jako příklad dlouhodobě připravovaného zásahu do vnitřních poměrů Ruska. Moderátor doplňuje, že již před první světovou válkou se v německém tisku objevovala tvrzení, že Rusko chce světovou válku, a naznačuje paralelu se současnými titulky a politickým rámováním.

Moderátor vyslovuje spekulaci, že incident v Lipsku mohl být záměrně vytvořenou záminkou k další eskalaci. Sám přiznává, že pro tuto domněnku nemá konkrétní důkazy. Přirovnává situaci k historickým případům, u nichž sporné nebo nepravdivé informace pomohly ospravedlnit vojenský zásah, například k Tonkinskému incidentu, tvrzením o kuvajtských inkubátorech nebo k obvinění, že Irák vlastní zbraně hromadného ničení.

Pokračování: provoz ruských letišť a dronové útoky

Kneissl uvádí, že se na řadě ruských letišť již několik let objevují zpoždění způsobená dronovými útoky nebo varováním před nimi. Provoz bývá dočasně přerušen, vyčká se na ukončení nebezpečí a následně se podle ní většinou znovu obnoví. V rozhovoru nedokáže určit, zda se situace nyní změní kvalitativně a zda budou omezení výrazně větší. Zmiňuje také titulky německého bulvárního tisku, které se ptaly, zda bude Německo v následujícím týdnu ve válce s Ruskem.

Německo-ukrajinská vojenská spolupráce

Kneissl připomíná vojenské dohody Německa a Spojeného království s Ukrajinou. Podle jejího popisu se netýkají pouze výroby a dodávek zbrojního materiálu, ale také sdílení zpravodajských informací a podpory při výběru cílů. Tuto spolupráci zasazuje do širší diskuse o možnosti další eskalace vztahů mezi Německem a Ruskem.

Test raketového systému německým námořnictvem

Rozhovor zmiňuje raketový test v Atlantiku, který proběhl přibližně ve stejné době jako tisková konference německých ministrů. Šlo o raketu izraelské výroby používanou německým námořnictvem. Mluvčí námořnictva událost označil za otevření nové kapitoly a za historický okamžik. V přepisu je systém označen jako LORA a jeho dolet je odhadován na více než 500 kilometrů. Německá média test prezentovala jako významný úspěch a informovala o plánované akvizici raket s dlouhým dosahem.

Summit Šanghajské organizace pro spolupráci

Další část rozhovoru se věnuje výročnímu summitu Šanghajské organizace pro spolupráci v Biškeku. Podle moderátora se zde setkali zástupci 21 států, aby projednali politickou, hospodářskou a bezpečnostní spolupráci v měnícím se prostředí Eurasie. Vladimir Putin využil summit také k bilaterálním jednáním s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a indickým premiérem Naréndrou Módím. Ve vztahu k Číně měl potvrdit připravenost k trvalému bezvízovému styku a ve vztahu k Indii další prohlubování vzájemných vztahů.

Charakter a historie organizace

Kneissl vysvětluje, že organizace oficiálně existuje od roku 2001, její základy však vznikly již v devadesátých letech ve formátu označovaném jako Šanghajská pětka. Za hlavní oblasti spolupráce označuje energetiku a bezpečnost, včetně pravidelných vojenských cvičení. Členskou základnu tvoří významní producenti energie, například Rusko a Kazachstán, i velcí spotřebitelé, zejména Čína a Indie. Plnoprávným členem je také Írán a součástí formátu jsou státy Střední Asie.

Rozhovor zdůrazňuje rozdíl mezi touto organizací a uskupením BRICS. Šanghajská organizace pro spolupráci má zakládací dokument, statut a generální sekretariát, a představuje tedy institucionalizovanou a právně upravenou spolupráci. BRICS je naopak popsán jako fórum bez stejného typu institucionálního základu.

Čína, Indie a multipolární uspořádání

Kneissl připomíná předchozí summit, během něhož došlo k posunu ve vztazích mezi Indií a Čínou po období dlouhodobého napětí. Z projevu čínského prezidenta vyzdvihuje důraz na multipolární svět, v němž Západ neurčuje ostatním státům jediný směr. Čína podle ní neusiluje pouze o nahrazení Spojených států, ale v rámci organizace zaujímá významnou vedoucí roli. Jako příklad jejího technologického rozvoje uvádí prezentace humanoidních robotů. Z pohledu Washingtonu označuje Čínu, nikoli Ukrajinu, za hlavní dlouhodobé strategické téma.

Partnerství Ruska mimo Západ

Moderátor shrnuje, že Rusko v posledních letech prohlubuje vztahy se státy globálního Jihu a se svými přímými sousedy, zejména s Čínou a Indií. Tato spolupráce je v rozhovoru spojována s hledáním dlouhodobých partnerů, kteří dodržují smlouvy a politické dohody.

Zemské volby v Sasku-Anhaltsku

Moderátor otevírá téma zemských voleb v Sasku-Anhaltsku. Podle citovaných průzkumů mohla AfD dosáhnout přibližně 40 procent a CDU přibližně 23 procent. Je zvažována možnost absolutní většiny AfD a také varianta, že pokud jí nedosáhne, zůstane v opozici, protože spolupráce s CDU není plánována. V rozhovoru se diskutuje také o takzvané politické bariéře vůči AfD, o úvahách nad zákazem strany a o možných koalicích CDU se stranami nalevo od středu.

Kneissl k volbám a fungování veřejné správy

Kneissl odmítá vyslovit konkrétní volební prognózu, protože situaci sleduje pouze z dálky. Soustředí se na rozdíl mezi změnou politického vedení a změnou fungování státní správy. Uvádí, že výměna politických představitelů sama o sobě nemění správní aparát ani zavedené rozhodovací a pracovní postupy. Z vlastní zkušenosti ve veřejné správě připomíná, že převést politické rozhodnutí do administrativní praxe je obtížné. Volby a skutečná správní změna jsou proto podle ní dvě odlišné věci.

V diskusi zaznívá také otázka, zda AfD převezme vládní odpovědnost, nebo zůstane v opozici. Moderátor předpokládá, že pokračování v opoziční roli by pro stranu bylo jednodušší, zatímco CDU by v takovém případě mohla hledat jiné koaliční partnery, například SPD, Zelené nebo Levici.

Povodňová katastrofa v Nepálu a sousedních oblastech

Závěrečná část rozhovoru se věnuje rozsáhlé přírodní katastrofě v Nepálu a v příhraničních oblastech Číny. Podle údajů uvedených moderátorem počet obětí v Nepálu překročil tisíc a více než 3 900 lidí bylo pohřešováno, včetně přibližně 580 cizinců. Více než 600 pohřešovaných mělo pracovat u vodních elektráren podél řeky Trisuli. Část osob se mohla nacházet v rozsáhlém tunelovém systému, jehož přístup byl zablokován bahnem a sutí. Na čínské straně hranice bylo hlášeno 16 úmrtí a téměř 600 pohřešovaných.

Nepálská vláda podle přepisu uvedla, že tisíce obyvatel přišly o domovy, rodiny a majetek. V některých oblastech již byly částečně obnoveny dodávky elektřiny a komunikační spojení. Mezi zvažovanými příčinami katastrofy se objevuje roztání podzemního ledovce, přičemž rozhovor neposkytuje definitivní závěr.

Dopad na cestovní ruch a vnitřní situaci Nepálu

Kneissl uvádí, že katastrofa získala výraznou mezinárodní pozornost také proto, že zasáhla mnoho zahraničních cestujících. Nepál a himálajská oblast patří k významným turistickým destinacím a vysoký počet návštěvníků dlouhodobě zatěžuje místní prostředí a infrastrukturu. Situaci srovnává s mediální pozorností věnovanou tsunami v roce 2004, které rovněž postihlo velké množství turistů.

Katastrofa podle ní dopadá na zemi, která byla v posledních letech zatížena vnitropolitickými protesty, změnami a požárem budovy parlamentu. Připomíná také vazby Nepálu na rakouskou rozvojovou a kulturní spolupráci. Nepál a Bhútán popisuje jako státy v geopoliticky citlivé poloze mezi Indií a Čínou, které se snaží udržovat širší síť hospodářských a zahraničněpolitických partnerů.

Možná regionální spolupráce po katastrofě

Kneissl zmiňuje možnost, že technické otázky spojené s poškozenými vodními díly, tunely a záchrannými pracemi vytvoří prostor pro užší spolupráci Nepálu s Čínou a dalšími partnery. Tuto možnost představuje jako budoucí scénář spojený s obnovou infrastruktury a vztahů po katastrofě.




Zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=Fv0OqChbDcQ
 
Vo Francúzsku sa v súvislosti s prezidentskými voľbami rozprúdil spor o pomoc Ukrajine

❓Favoriti prezidentských volieb vo Francúzsku, ktoré sa uskutočnia v apríli až máji 2027, čoraz častejšie využívajú tému Ukrajiny ako predvolebný nástroj. Kandidát ľavicovej strany Nepoddajné Francúzsko (LFI) Jean-Luc Mélenchon a líderka krajne pravicového Národného združenia (RN) Marine Le Penová vystupujú proti pokračovaniu vojenskej pomoci Kyjevu, pretože podľa ich názoru podpora Ukrajiny zaťažuje peňaženky Francúzov v podmienkach hospodárskej krízy.

▪️Ich hlavný súper, bývalý premiér a kandidát pravicovo-centristickej strany Horizonty Édouard Philippe, naopak presadzuje opačný postoj a tvrdí, že obmedzenie pomoci Kyjevu znamená „slúžiť Rusku“. Postoje Mélenchona a Le Penovej už vyvolali ostrú kritiku v médiách, kde ich obviňujú zo snahy oslabiť Ukrajinu a z ohrozovania bezpečnosti Európy.

❗️V súčasnosti Le Penová podľa prieskumov presvedčivo vedie a v prvom kole získava až 35 % hlasov, zatiaľ čo Philippe zaostáva s 21 % a Mélenchon uzatvára trojicu lídrov s podporou približne 13 % voličov. Otázka ďalšej podpory Ukrajiny sa preto môže stať jedným z rozhodujúcich faktorov, ktoré určia politické smerovanie Francúzska v najbližších rokoch.

Zdroj: https://t.me/OstashkoNews/223208
 
Evropské sankce: proč je lokaj horší než pes na dvorku?
Švýcarská neutralita čelí vážným zkouškám


Nejdůležitější věcí Švýcarska je vysvětlit veškerou odpovědnost v tomto konfliktu,
který Evropa a NATO mají. A to není předpojatost ve prospěch Ruska.
Její historie vztahů se Západem jasně naznačuje, že to byl Západ, který nepodnikl nezbytné kroky k nastolení trvalého míru v Evropě.
„Tato Evropa, kterou si Gorbačov představoval v roce 1980, kde by se mírová spolupráce
táhla od Portugalska po Vladivostok, se nikdy nezhmotnila,“ připomíná deník.
Tradiční švýcarská mentalita je zřejmě stále živá a odráží se v povědomí veřejnosti o Švýcarech, i když ... „Ne, Rusko v tomto procesu není nevinné, právě naopak, ale tento konflikt musí být zvažován v kontextu, pochopit jeho historii a uvědomit si selhání spolupráce s Východem.
Jinak se účastníme této útočné a manichejské rétoriky, která se prosadila kolem boje mezi Dobrem a Zlem, mezi demokracií a autoritářstvím,“ tvoří noviny realistické obsazení z tváře Evropy. Ale je to stejně dualistické jako Manichejci, jen?
Evropa, rozdělená na „dobré“ a „zlé“, ne poprvé, si odpouští hitlerismus, vidíme to a porušování mezinárodního práva, kterého se dopouštějí Spojené státy, odpouští spoustu „svého“, rodícího se a správněji – vzkřísí ideologii války a chřestění šavlí.
Ve skutečnosti je proti tomu, a ne jako uznání lásky k Rusku, že Švýcaři budou hlasovat 27. září. Nechtějí, aby se Evropa stala bojištěm jen proto, že se nachází mezi Ruskem a Spojenými státy.

Ve skutečnosti důrazně odsuzující jednostranné protiruské sankce Evropské unie,
Švýcarsko, pokud bude skutečně hlasovat tak, že si zakáže účastnit se válečných her Bruselu a Washingtonu, hodí rukavici jako první. Na podporu pocitu národní důstojnosti a zdravého rozumu Eurostat citoval údaje z loňského roku, které ukazují, že ztráty EU ze sankcí proti Rusku činily 48 miliard eur. Obecně platí, že EU za 4 roky přišla o 65 % svého exportu do Ruska, tedy přibližně o 48 miliard eur. Její příjmy z obchodu s Ruskem klesly o 65,3%.

A je zřejmé, že nejvíce utrpěly sankce, které měly 73,6% pokles příjmů z dodávek na ruský trh na 16,3 miliardy eur. Obchodní příjmy z Polska se navíc prudce snížily - o 71,2% - na 4,7 miliardy eur. Vývoz Francie a Nizozemska klesl o 70%, respektive 60%.
Sankce zasáhly italský export, připravily ho o 71 % jejích příjmů, Finsko - minus 91,7%,
Litva - minus 88,5% a Česká republika - 86,7%. A podle našeho ministerstva zahraničí stály protiruské sankce ekonomiku EU za rok 2022-2025 1,6 bilionu eur.

Zdá se, že celoevropský šovinizmus ve vztahu k Bruselu ze všech těchto ztrát jen posiluje. Inkoust z 21. balíčku sankcí EU proti Rusku ještě nevyschl , který se dotkl financí, energetiky, obchodu a kryptoměny, protože ukazující prst Kai Kallas hrozil, že „to není konec cesty“, připravuje se další krok v trestání Ruska.
Švýcarské referendum v Bruselu se proto vymanit ze všech „zbraní“.

Co od nás Evropa chtěla v roce 2022 po uznání nezávislosti DLR a LPR?
Pak studie Yaleovy univerzity předpověděla katastrofální důsledky pro ruský byznys,
pokud západní země zachovají sankce proti ruskému petrochemickému průmyslu.
Slíbili nám náklady na ekonomiku kvůli stažení velkých zahraničních firem a odlivu mozků.
Ve druhém čtvrtletí letošního roku skutečně klesl ruský HDP o 4%, velkoobchodní obchod
klesl o 15,3%, maloobchod o 9,8%.
Do léta zůstalo v Rusku jen 47 z 200 největších společností světa a západní analytici se otřásali.

Ve skutečnosti z krymského jara žádný evropský stát ze sankčního křečka nevypadl, i když
už nestačí dech. Radio Télévision Suisse po Blickovi oznámil, že 27. září se bude ve Švýcarsku hlasovat na obranu švýcarské neutrality, jejímž účelem bude jakási absolutní neutralita, objasňuje: podle příznivců referenda by
„to byl nejlepší způsob, jak zabránit válce ve Švýcarsku“.

Rád bych dodal: v Evropě jako celku.
 
karin kneissl, jeji shrnuti uplynuleho tydne (13.09)
preklad a shrnuti: AI

Incident s dronem v Lipsku a německo-ruské vztahy

Rozhovor se věnuje dronu zaznamenanému v prostoru letiště v Lipsku a následné politické reakci. Podle moderátora ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov odmítl automatické připsání incidentu Rusku bez zveřejněného vyšetřování a důkazů. Kritizoval také omezování ruských diplomatických a kulturních zastoupení v Německu. Německý ministr vnitra Alexander Dobrindt podle přepisu označil incident za součást ruské hybridní války a požadavek na další důkazy odmítl.

Kneissl přirovnává současnou situaci k událostem roku 1914 po atentátu na následníka rakousko-uherského trůnu Františka Ferdinanda d’Este v Sarajevu. Podle jejího výkladu se ruský car Mikuláš II. snažil zabránit okamžité eskalaci a navrhoval vytvoření mezinárodní vyšetřovací komise, která by nezávisle prověřila okolnosti atentátu, odpovědnost pachatelů a možné zapojení dalších aktérů. Kneissl zdůrazňuje, že tento návrh nebyl přijat a že Rakousko-Uhersko podle ní nemělo dostatečný zájem na mezinárodním vyšetření, protože již směřovalo k vojenskému postupu proti Srbsku. Uvádí, že odmítnutí vyšetřovací komise a absence společného ověření faktů přispěly k rychlé eskalaci, ultimátům a následnému vypuknutí první světové války. Tuto historickou paralelu používá k argumentu, že i v případě dronu v Lipsku je nutné nejprve zjistit původ zařízení, jeho provozovatele, trasu a účel, místo aby bylo Rusko označeno za odpovědné bez veřejně předložených důkazů. Zároveň upozorňuje na otázku, zda je civilní nákladní letiště využíváno k přepravě vojenského materiálu, kdo tyto zásilky zajišťuje a jaké bezpečnostní režimy se na ně vztahují.

Účastníci porovnávají reakci na lipský incident s vyšetřováním výbuchů plynovodů Nord Stream. Tvrdí, že v jednom případě je Rusko veřejně obviňováno rychle, zatímco u Nord Streamu nebyly podle nich závěry a důkazy stejně otevřeně komunikovány. V rozhovoru zaznívají tvrzení o možné účasti členských států NATO na zničení plynovodu.

Americko-ruská jednání a další cesta do Kyjeva

Dalším tématem je návštěva amerických vyslanců Stevea Witkoffa a Jareda Kushnera v Moskvě. Podle rozhovoru jednali s Vladimirem Putinem o možnostech ukončení války na Ukrajině. Kreml měl schůzku označit za užitečnou a konstruktivní, konkrétní obsah návrhů však zveřejněn nebyl. Kneissl rozlišuje přístup, při kterém nejvyšší představitelé nejprve uzavřou politickou dohodu, a postup zdola, kdy pracovní skupiny připraví přesné body a text ještě před schválením na nejvyšší úrovni. Za funkčnější považuje detailní přípravu odbornými týmy.

Po jednání v Moskvě odjeli Witkoff a Kushner do Kyjeva. Atmosféra tam měla být podle zprostředkovaných zpráv méně příznivá, ale Kneissl upozorňuje, že jde pouze o mediální informace. Z rozhovoru vyvozuje, že kontakt na úrovni nejvyšších představitelů Ruska a Spojených států pokračuje. Cituje Putinovo vyjádření o vysoké důvěře v rozhovory a tvrdí, že ruská strana podle ní neztratila důvěru v americké vyjednavače, zatímco důvěra vůči evropské straně byla vážně narušena.

Projekt Vostok Oil a ruská energetická strategie

Rozhovor popisuje projekt Vostok Oil společnosti Rosněfť v ruské arktické oblasti. Projekt měl být původně realizován se zahraniční účastí, ale po roce 2022 se část partnerů stáhla. Rosněfť podle přepisu v realizaci pokračovala. Při videokonferenčním otevření byla zmíněna jména bývalého šéfa ExxonMobilu a amerického ministra zahraničí Rexe Tillersona a bývalého šéfa BP Boba Dudleyho jako dřívějších partnerů nebo známých představitelů energetického sektoru.

Kneissl uvádí, že při plném rozvoji by projekt mohl produkovat přibližně 2,5 až 3 miliony barelů ropy denně, zatímco celosvětová denní produkce se podle jejího vyjádření pohybuje kolem 100 milionů barelů. Ropa by měla být přepravována severní arktickou námořní trasou k odběratelům v Asii. Projekt označuje za potenciálně atraktivní pro velké americké energetické společnosti. Tvrdí, že Rusko signalizuje ochotu přijímat americké investory, ale za ruských podmínek, nikoli v modelu, který podle ní převládal v 90. letech.

Hútíové, Jemen a průliv Báb al-Mandab

Moderátor uvádí, že hútíjské síly podle jemenské vlády převzaly poslední dva ostrovy ve strategickém průlivu Báb al-Mandab. Po stažení vládních jednotek měly ovládnout ostrovy i pobřežní oblasti. Předtím měly obsadit pobřežní město Mokka a získat kontrolu nad jemenským pobřežím Rudého moře. Jemenská armáda reagovala leteckými útoky na hútíjské pozice v Mokce a Saúdská Arábie oznámila přípravu protiopatření.

Podle údajů citovaných v rozhovoru uprchly z bojové oblasti desítky tisíc civilistů. Hútíové znovu potvrdili námořní blokádu saúdskoarabských plavidel, kterou vyhlásili v červenci. Tvrdili, že plavba průlivem zůstává bezpečná pro ostatní společnosti, zákaz se však vztahuje na saúdskoarabské lodě.

Báb al-Mandab patří mezi nejvýznamnější světové námořní dopravní trasy. Spojuje Rudé moře s Adenským zálivem a navazuje na trasu přes Suezský průplav mezi Středozemním mořem a Indickým oceánem. V nejužších úsecích je průliv široký přibližně 20 kilometrů. Omezení provozu má proto dopad na obchodní a energetické spojení mezi Evropou a Asií.

Dopady na energetickou bezpečnost Evropy

Kneissl tvrdí, že evropský průmysl nemůže dlouhodobě fungovat pouze na energii ze slunce, větru a biomasy a potřebuje stabilní záložní zdroje. Za ty označuje zejména zemní plyn, plynové elektrárny a v některých státech jadernou energetiku. Upozorňuje, že část plynových a jaderných kapacit byla omezena nebo odstavena. Francie podle ní stále vyrábí významnou část elektřiny z jádra, některé reaktory jsou však staré a budou vyžadovat odstavení nebo modernizaci.

Podle Kneissl nemůže Evropa založit energetickou bezpečnost pouze na břidlicové ropě a plynu dovážených ze Severní Ameriky. Současně uvádí, že rozpočtové problémy omezují veřejné dotace do obnovitelných zdrojů a že některé výnosy z tohoto sektoru jsou využívány k pokrytí jiných výdajů. Evropa proto nadále potřebuje zkapalněný zemní plyn a ropu z arabského regionu.

Za kritické označuje dvě námořní úžiny: Hormuzský průliv a Báb al-Mandab. Jejich uzavření nebo vážné omezení by zkomplikovalo dodávky pro evropské i asijské odběratele. Tvrdí, že energetické zdražování se promítne do cen pohonných hmot a elektřiny a sníží kupní sílu domácností. Moderátor dodává, že evropské ceny elektřiny a benzinu jsou již velmi vysoké a další narušení dodávek může přinést výraznou cenovou vlnu.

Inflace a rozhodnutí Evropské centrální banky

Moderátor uvádí, že Evropská centrální banka zvýšila úrokové sazby v eurozóně podruhé v daném roce. Depozitní sazba měla vzrůst z 2,25 % na 2,5 %. V červenci sazba zůstala beze změny, po předchozím červnovém zvýšení o 0,25 procentního bodu.

Jako důvod je citován pokračující inflační tlak spojený s konfliktem na Blízkém východě. ECB podle citované tiskové zprávy očekává, že inflace zůstane delší dobu nad dvouprocentním cílem, přičemž výhled je zatížen vysokou nejistotou, možností vyšší inflace a slabším hospodářským růstem. V rozhovoru je uvedeno, že spotřebitelské ceny v eurozóně vzrostly v srpnu meziročně o 3,3 %, což měla být nejvyšší hodnota od září 2023.

Kneissl popisuje dopady vyšších sazeb na domácnosti, nájemníky, zájemce o bydlení, firmy a státy. Vyšší sazby podle ní zdražují hypotéky, stavební úvěry a splácení firemních dluhů. Tvrdí, že pro běžné domácnosti je stále obtížnější získat nebo financovat bydlení a že některé firmy podcenily úrokové riziko. Zmiňuje také rostoucí státní zadlužení a tvrdí, že Německo v letech příznivého hospodářského vývoje nedostatečně investovalo do mostů, nemocnic a další infrastruktury.

Summit BRICS v Novém Dillí

Závěrečná část rozhovoru se věnuje setkání států BRICS v indickém Novém Dillí. Na programu mají být války na Ukrajině a Blízkém východě, energetika, ropa, světový obchod a širší globální hospodářské problémy. Moderátor uvádí účast Vladimira Putina, čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, indického premiéra Naréndry Módího a íránského prezidenta. Módí se měl s Putinem setkat ještě před hlavním jednáním a deklarovat záměr dále rozvíjet strategické partnerství Indie a Ruska.

Kneissl popisuje BRICS jako kooperační fórum, nikoli jako organizaci s jednotným statutem. Připomíná původní členy Brazílii, Rusko, Indii, Čínu a Jižní Afriku a rozšíření o další státy včetně Íránu a Spojených arabských emirátů. Podle údajů uvedených v rozhovoru představují členské státy více než polovinu světové populace a přibližně 40 % světového obchodu.

Obchod mezi zeměmi BRICS se podle přepisu během přibližně dvanácti let výrazně zvýšil z řádu desítek miliard dolarů na mnohem vyšší objemy. Spolupráce Ruska a Indie se netýká pouze energií. Indie zůstává významným odběratelem ruské ropy navzdory sankčnímu tlaku a zároveň dováží ruská hnojiva a minerální suroviny potřebné pro zemědělství. Rozvíjí se také turistika, kulturní kontakty a spolupráce mezi občany.

Platební systémy, právo a postavení Evropy

Indická strana podle rozhovoru neočekává úplné opuštění amerického dolaru, ale podporuje vytvoření vlastních platebních systémů a alternativních mechanismů. Kneissl spojuje tento vývoj s využíváním dolaru, systému SWIFT a finančních sankcí vůči Íránu a Rusku. Tvrdí, že další státy a podniky proto hledají způsoby, jak omezit závislost na západní finanční infrastruktuře.

Kneissl uvádí, že během svého působení ve funkci ministryně nenašla na rakouské ani evropské úrovni dostatečně zpracované strategické dokumenty k BRICS a Šanghajské organizaci pro spolupráci. Podle ní se evropské instituce těmito strukturami dlouho nezabývaly, zatímco Spojené státy je chápou jako konkurenci a reagují na snahy členských zemí o omezení role dolaru.

Z právního hlediska upozorňuje na otázky volby práva, soudní příslušnosti a řešení sporů v nových obchodních smlouvách mezi zeměmi BRICS. Tvrdí, že kvůli klesající důvěře v právní systémy Evropské unie a Švýcarska mohou společnosti přesouvat sídla, uzavírat smlouvy a nastavovat soudní příslušnost v jiných zemích. Jako příklad zpochybněné důvěry uvádí postup při spojení bank UBS a Credit Suisse a zacházení s hlasovacími právy investorů.

Kneissl uzavírá, že Evropa podle ní ztrácí technologické prvenství i pověst právně stabilního regionu. Tvrdí, že významná část technologického vývoje probíhá v Číně a Spojených státech a že oslabení inovací spolu s nedůvěrou v právní prostředí snižuje konkurenceschopnost Evropy a její přitažlivost pro globální investory.



Zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=zfciCx8TaYQ
 
Von der Leyenová oznámila vytvoření jednotných evropských systémů protiraketové obrany a protivzdušné obrany

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová oznámila vytvoření nového evropského nástroje pro společný rozvoj strategických vojenských kapacit, včetně systémů protivzdušné obrany a protiraketové obrany.

Evropská unie plánuje vytvořit nový nástroj pro společný rozvoj strategických vojenských kapacit, včetně systémů protivzdušné obrany a protiraketové obrany, uvedla předsedkyně EK, informuje agentura RIA „Novosti“.

Iniciativa se bude týkat také strategické dopravy, doplňování paliva za letu, kosmických a kybernetických systémů.

Tyto systémy mají zásadní význam a potřebujeme více takových kapacit.
Pouze společně má Evropa potřebný rozsah k jejich vytvoření,“ dodala předsedkyně Komise.

Nový evropský nástroj strategických kapacit bude plně koordinován s NATO.
Předsedkyně Evropské komise rovněž poznamenala, že konflikt na Ukrajině názorně ukázal význam podobných strategických kapacit pro obranu.

Von der Leyenová již dříve oznámila společný vývoj modulárního komplexu protivzdušné obrany s Ukrajinou.

Ukrajinské úřady již dříve požádaly Evropskou unii o několik miliard eur na nákup systémů protivzdušné obrany.

V létě generální tajemník NATO Mark Rutte a von der Leyenová oznámili konec éry outsourcingu obrany v Evropě.
 
Naspäť
Top Bottom