• Oznam: na nasledovných stránkach môžete nájsť Konceptuálneho Bota, ktorý je trénovaný na odpovede z českých prekladov VP ZSSR. Preto sa odporúča používať český jazyk. mariasky.cz nabojpravdy.cz

Chazin

To, co píšete, opravdu tak bylo, jen v časové ose trochu jinak. Když vyhnali ty lidi z půdy, to byly ještě manufaktury a bylo třeba hodně pracovní síly. Proto také ty vyhnané naháněli do robotáren, kde pracovali až 16 hodin denně a kde i spali, proto se věšelo za potulku, aby donutili co nejvíc lidí námezdně pracovat. Strojová výroba a s ní spojená nezaměstnanost přišla až později. Těžko říci, co byla větší hrůza. A ideoví potomci zloduchů budou něco vykládat o zločinech komunismu...
Máte pravdu, že vyhánění lidí kvůli ovcím byl proces velmi dlouhodobý, ale v době feudálů šlo o vyhánění často nelegální, v době průmyslové revoluce už to bylo posvěceno státem, to už to vyhánění pokračovalo "zákonnými" způsoby. Nemuseli ty lidi věšet, aby je donutili takto pracovat, když totiž nemáte co jíst, tak vám prostě nic jiného nezbyde. Takže se tak prostě zbavovali přebytečného dobytka, pokud ho nenastrkali do těch robotáren, nebo je nedonutili k vystěhování do kolonií jako další pracovní materiál.
 
Všechny ty spekulativní obchody jsou pořád spřaženy s výrobou. Dnes to není tak dobře vidět, v té džungli tam ale ta výroba někde na konci řetězce stále je. Kdyby se nevyrábělo, nebylo by prostě s čím spekulovat.
Peníze samy o sobě neprodukují peníze (takový názor je dávno vyvrácený a nazývá se peněžní fetišismus). Ty se reprodukují pouze v případě, že se vyrábí a někdo pracuje.
Jakou vyrobou ? Napr. Japanese Carry Trade - po desetileti melo Japonsko tak nizko urokove sazby, ze si cely svet (hlavne zapad) pujcoval japonsky Yen treba za 1% urok a pak je reinvestovali do asetu s vyssim urokem (treba US dluhopisy 4-5%). A ted se vsichni kdo si takto pujcovali a vydelavali drbou hlavu, protoze Japonska centralni banka zacla od letosniho roku ty sazby zvysovat. Kde je zde nejaka vyroba ?
 
Probuzení Německa: boj za nezávislost a skryté ekonomické rezervy
Německé kroky a nečekané geopolitické hry Vatikánu. 12. 9. 2026


Evropa se mění přímo před našima očima. Konec liberálního projektu, skryté technologické pokroky Německa a nečekané geopolitické hry Vatikánu.

V tomto díle Michail Chazin a Alexandr Sosnovský
rozebírají skutečné procesy, které zůstávají běžnému člověku skryty.
Proč se mění stranický systém Spolkové republiky Německo?
Jaké kosmické a strategické programy již byly v Německu spuštěny?
Odhalení hlavních politických mýtů a analýza vlivu globálních elit na osud kontinentu.
Zjistěte, jaký nový projekt se připravuje v srdci Evropy a jakou roli v něm hraje Vatikán.


Zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=YNgujRbcSCo
Zdroj: https://vkvideo.ru/video-229138762_456239437


OBSAH:
0:00:00 Začátek vysílání. Situace v Sasku a konec liberálního projektu
0:02:52 Proměna německého stranického systému a nadcházející volby
0:06:48 Proč se Berlín nevzdá podpory Kyjeva a Bruselu
0: 10:35 Tajné technologické a vesmírné programy Spolkové republiky Německo
0:15:52 Odhalení mýtu o kancléřském aktu a nezávislost úřadů
0:20:33 Skutečná strategická síla Německa a historické dědictví
0:23:14 Vatikán, nový papež a projekt nové evropské konfederace
0:27:43 Vliv globálních elit a návštěvy vysokých představitelů v Moskvě
0:33:47 Konec éry národních států a role uzavřených klubů
0:37:45 Katolický projekt v Evropě a historické vazby národů
0:41:35 Závěr. Proč nelze podceňovat Německo a Vatikán


z TEXTU:
Nyní každá služba dostává vlastní rozkazy a veškeré pravomoci; byly sjednoceny a zbaveny všech omezení. A tím pádem se již od 1. ledna tohoto roku proměnily ve skutečné špionážní enklávy, které mohou skutečně pracovat samostatně.
V souvislosti s tím velmi pochybuji, že se budou do konce podřizovat Američanům;
jak znám Němce, spíš si budou kopat vlastní podzemní chodby.
No, podzemní chodby si budou kopat, to bezpochyby. A vlastně je to tak nějak
velmi typické. Můžeme si tak nějak vzpomenout na Markuse Wolfa, kterého jsem měl na mysli – právě to jsi chtěl říct. Měl jsem na mysli ten slavný podzemní tunel, ano, který tam vykopali.
A chci říct, že Markus Wolf v mnoha ohledech vedl samostatnou linii vůči sovětským tajným službám.
Samozřejmě, no ten podzemní tunel – mimochodem, chci připomenout, že Američané vykopali podzemní tunel v západním Berlíně v domnění, že tak budou moci sledovat Rusy, KGB a všechny tyhle záležitosti. Dozvěděli se o tom naši, kteří jim předávali nepotřebné informace, aniž by o tom informovali Wolfa. Wolf se o tom dozvěděl a všem předával informace, které mu vyhovovaly.
A tři tajné služby pracovaly skvěle pod zemí západního Berlína a snažily se, jak se říká po rusky, navzájem podvádět. No a nakonec z toho vzniklo několik skvělých filmů.
No, to je pochopitelné. Je to jako „snovára bentravata“, ale v překladu do ruštiny
to znamená, že je fajn, když někdo lže, je to zábavné a plynulé.
Ano, řekl Rajkin Ivanek Draferzik, což v překladu znamená to, co jsi řekl.

Z toho tedy mohu vyvodit pouze závěr, že zvěsti o slabosti Německa, které tak rádi šíří ne zcela zodpovědní politici – a to mimochodem nejen v Rusku –, jsou s největší pravděpodobností poněkud přehnané.Tak.
Ale otázka, která se v této souvislosti naskýtá a kterou si jako ekonom nemohu nepoložit, zní – no, po přestávce už se k ní nebudeme vracet – takto: nebude německý zbrojní průmysl stačit k udržení životní úrovně střední třídy.
To znamená, že bude, no, přinejmenším deset milionů lidí, kteří budou silně zkráceni na právech,
a možná i dvacet milionů, z hlediska toho, že se jim životní úroveň výrazně sníží.
A to je z hlediska naplnění armády velmi nebezpečné.
Taková je tedy naše situace.

Ale teď se vrátíme do jiné části Evropy a promluvíme si o tomhle.
Jedno z často zmiňovaných témat – téma, o kterém mimochodem před rokem nebo půl rokem nemluvil ani Trump. Mluvil o takovém neutrálním pásmu od Polska po Itálii, které by zahrnovalo Polsko, Česko, Slovensko, Maďarsko, Rakousko, Itálii – zkrátka téměř Rakousko-Uhersko.
A teď otázka: jak reálný je dnes tento projekt a jakou roli v něm hraje Vatikán?

To jste ale přehnal, Michailoviči ?
No co se dá dělat, Vatikán teď hraje menší roli, než hrál v předchozích letech.
I když byl předchozím papežem František, jeho vliv byl přece větší než ten současného Lva, ne?
A před ním byl František, a před ním Ratzinger.
Předtím byl, Benedikt Šestý. Benedikt šestnáctý. Ano, František měl trochu jiný přístup.
Papež Lev má trochu jiné představy o tom, jak by to všechno mohlo fungovat. A prozradím vám jedno malé vatikánské tajemství. Není tak nakloněn právě Polsku, s nímž jste zahájili své vyprávění, jak tomu bylo za časů Jana – mám na mysli právě toho, ano, jak tomu bylo mimo jiné i za časů Ratzingera, a dokonce i za časů Františka. Proto se to teď všechno trochu komplikuje.
Je tu ještě jeden moment, který, jak se zdá, velmi často špatně chápeme.
Lev totiž nebyl Trumpovým preferovaným kandidátem .
Lev spíše vyskočil, jak říkáte, Michail Leninovič, jako čertík z tabatěrky. Zcela nečekaně.
Chci připomenout, že Lev, který se stal papežem, se stal kardinálem několik měsíců předtím,
než byl zvolen papežem.
Vůbec nebyl žádnou významnou osobností. Nikdo ho ani nezvažoval.
A hned na to, samozřejmě, všichni konspirační teoretici ze všech stran okamžitě začali křičet.
Kdo ho tam prosadil?
To je velká otázka, která zatím zůstává zcela nevyřešená, neosvětlená v našem smutném příběhu, ale přesto se objevil.
A co víc, prošel to prakticky na první pokus.
A bylo to všechno velmi, velmi zajímavé sledovat, jak ten mladý, nikomu neznámý – podle vatikánských měřítek je opravdu mladý. No, to je vůbec… Kolik mu vlastně je? Něco přes 60.
To znamená, že má ještě spoustu času před sebou. No páni.
No, jak to máme my s vámi? Tak se podívejte. Já samozřejmě víc.
Tobě ještě není sedmdesát. Mně už je 71. A už to mám.
No, já bych ještě mohl, ještě bych mohl…
Kdybych byl kardinálem, ještě bych mohl volit papeže. Mám před sebou ještě 9 let.
Kardinál má právo volit papeže až do 80 let.
Aha, proto jsem měl u Lva pořád ten pocit, že ho táhne Elon Musk.
Právě o tom. No, alespoň ve Vatikánu kolovaly právě takové zvěsti.
No, promiň, prosím. Jo, no, jsme přece dospělí a vážení lidé, ne? No ty…
No ty přece chápeš, že jsi věřící, ne?
Ale chápeš přece, že Musk není, no, jak to říct, samostatná osobnost.
Samozřejmě že ne.
Musk je pro mě teď investor, kterého všichni tahají do všech možných směrů. To je ta maska.
Mimochodem, abych se od tohoto tématu velmi stručně odklonil:
nejnebezpečnější věc, která se může v Německu stát, je, že pokud Musk začne investovat do AfD, do alternativy pro Německo, kterou vytváří.
No, zatím to jen říká, ale pokud začne investovat, pak si přes AfD podmaní celé Německo.
To se pak stane.
No, když se vrátím k Vatikánu, situace s Vatikánem není teď tak jednoduchá.
Pokud to dobře chápu, byl jsem ve Vatikánu doslova minulý týden.
S papežem jsem se sice nesetkal, ale navštívil jsem tam různá místa.
Chápu, že jejich vztahy s Washingtonem nejsou jednoduché.
A počítat s tím, že Trump nebo jeho lidé dokážou nějakým způsobem přetáhnout Vatikán na svou stranu, je nepravděpodobné, že by Vatikán vedl svou vlastní politiku.
Víš, chci ti říct, že to sice nesouvisí s Vatikánem, ale je to velmi důležitá věc.
Už se objevila informace, možná neodpovídá skutečnosti, že sladký pár Vitka a Izďka nahradí jiný. Redcliffe. Přesně tak. Ale Redcliffe, i když je v Trumpově týmu a tam je, obecně řečeno, poměrně slabou postavou, má i další kontakty. Patří i do jiných amerických klubů.
A v tomto smyslu se to, co se tam nyní děje ve vztazích mezi Trumpem a Vatikánem, může ukázat jako pouhá skutečnost, že papež komunikuje se zástupci jiných elitních skupin ve Washingtonu.

Ach, Michaili, uvědomujete si, že právě naznačujete jakési spiknutí uvnitř západní elity, do kterého je zapojen i Vatikán?
Tedy, když si to představíme – no, samozřejmě, o Vatikánu je známo, že vede jednání současně se všemi: s nepřáteli, s přáteli i s lidmi, u nichž vůbec není jasné, s kým vlastně jedná, a jakou tam vlastně mají politiku. A navíc to zvládl prakticky na první pokus.
A bylo velmi, velmi zajímavé sledovat, jak ten mladý, nikomu neznámý – podle vatikánských měřítek je opravdu mladý. No, to je vůbec… Kolik mu je let?
Něco přes 60.
To znamená, že má ještě spoustu času před sebou. No páni.
No, jak to vidíme my s vámi? Pojďme se na to podívat
Kdybychom to věděli, asi bychom už – alespoň si myslím, že vy i já – no, zastávali nějaké funkce, no, když ne arcibiskupské, tak určitě kardinálské. Ale nepustí nás tam.
A myslím si, že samozřejmě vedou jednání na různých frontách. Podívej se.
Prakticky současně s Redclifem, o čem mluvíš, sem přijel arcibiskup Gallagher.
A arcibiskup Gallagher, ten je také ministrem zahraničních věcí Vatikánu.
Vysvětlovali, že Vatikán má mnoho ministrů zahraničních věcí, ale jen jednoho Gallaghera.
No, je to tak, že tam mám lidi, kteří se zabývají otevřenými kontakty, a jsou i tací, kteří se zabývají tajnými kontakty.
Tajné kontakty – to jsou intrikáni.
No, jak se říká, brzy sem přijede nějaký kardinál. . .

Chazin:
Tak to obvykle bývá, že? A tohle je skutečný obraz situace, který se jakoby opakuje
znovu a znovu, takže jakoby objektivní okolnosti nutí lidi, aby se velmi často zcela vzdali
těch konstrukcí, o kterých si jakoby myslí, že jsou prostě . . ., jaké to je.
Proč mě zajímá Vatikán?
Takže, podle tebe projekt Rakousko-Uherska, chápeš, jakýkoli papež, ať už
je pravicový, nebo levicový, ať už je třeba přesvědčeným komunistou, já jsem tady
vyslovil názor, když Trump řekl, že chce, aby se Rubio stal prezidentem na Kubě, tak jsem na to odpověděl, že v tom nevidím vůbec žádný problém.
Rubiovi stačí vstoupit do Komunistické strany Kuby a všechno bude v pořádku.
Jiná věc je, že si pak musí nechat narůst vousy a bradku,bez toho to nejde.
Potom se Rubio stane šéfem celé kubánské mafie a všeho ostatního,že?
S tím se nedá nic dělat, že?
To je tak, jako by bytí určovalo vědomí.
Takže, každý papež, i když věří v Boha, nebo tím spíš nevěří, dokonce i kdyby byl nějakým
tam jezuitským satanistou, stejně bude podporovat projekt Rakouska-Uherska,
protože to posiluje strukturu jako celek.
Ale byl jsem na jedné akci v Bratislavě, která se tak nějak konala tam, to je jedno,
je to takový klub, vídeňský klub, ale podstata spočívá v tomhle.
Jak jsem tam viděl, alespoň čtyři různé skupiny, zastupující čtyři směry vatikánské politiky.
A všechny jsou různé, všechny si konkurují. Ne že by se navzájem nenáviděly.
No, jakoby, prostě tak.
A mám otázku. Co si o tom myslíš? Jo, ještě jedna věc. Velmi by si přály, opravdu velmi by si přály odtrhnout od Německa katolickou Bavorsko.
A tak mám otázku.
Existuje vůbec nějaká šance na pokrok v tomto směru, nebo jsou to pouhé iluze?

Sosnovský: Ne, to není fantazie.
A náhodou dobře znám Karla von Habsbuga, od kterého jsem kdysi dokonce dostal vyznamenání, které jsem mu však vrátil. Ale on je prý rusofob, strašný, děsivý.
A z tohoto důvodu se nám s ním nevytvořil žádný vztah.
Jeho bratr však vůbec ne… Jeho bratr byl dlouhou dobu velvyslancem Maďarska.
A mimochodem, kromě toho, že i tento bratr má dobré vztahy, no, přinejmenším měl k Rusku normální vztah. Je tam ještě jeden příbuzný Habsburků, který je dnes velvyslancem Maďarska ve Vatikánu. To k vaší otázce, aby to bylo tak nějak srozumitelné, abychom to mohli celé shrnout. Mám v Rakousku velmi dobré kontakty a vazby. Bývám tam dost často a pravidelně.
A, Michale , mohu jen říci, že vaše teorie je naprosto správná. Myšlenky na obnovení.
No, samozřejmě ne v přímém smyslu takového rakousko-uherského, ale
takového rakousko-uherského konglomerátu, ale s Českem,Polsko, Rakousko, Slovensko, Itálie a Španělsko jsou považovány za jakési, možná něco nového, ale pokud ne za nově vytvořené, tak alespoň za státy postavené na určitých katolických principech, které jsou pro ně charakteristické.
Víš, můžu ti říct, že Portugalsko, Španělsko už ne. Tam ten katolický vliv velmi silně potlačili.
No, teď tam vlastně vládnou socialisté a myslím, že to tak bude i nadále.
No, co to jsou za socialisty, no, neblázni. No, říkají si socialisté.
No, mohou si říkat, jak chtějí.
Takže v tom je ten háček.
Hele, poslouchej, teď ti povím jednu věc. Říkám to vlastně často, protože je to zásadní.
Takže, nějací Američané asi před 15 nebo 10 lety, už si to nepamatuju, sociologové, naprosto kompetentní, provedli analýzu Poláků, jak se staví k tomu rozdělení na liberály a konzervativce. No, položili tam 20 otázek, na které se mělo odpovědět plus nebo minus.
A dále na škále, tedy na škále liberál–konzervativec, jim tam bylo přiřazeno určité místo.
A když tam, zjednodušeně řečeno, byli nejjasnější liberálové, úplní konzervativci černí nebo tak nějak, a tedy i rozložení mezi tím.
Jaké bylo jejich překvapení, když si nakreslili celý ten obrázek a se zájmem na mapě Polska uviděli hranice Ruské říše?
Ti, kteří žili na území Ruské říše – to mimochodem naznačuje, že velká část obyvatelstva přece jen zůstává na těch místech, kde žila.
Ano, samozřejmě, v tomto smyslu k žádné migraci nedošlo.
Jsou to konzervativci, chápeš?
A právě proto dokonale chápu, že z pohledu Maďarska, z pohledu Slovenska a dokonce
i z pohledu Česka, i když Česko by samozřejmě mělo být blíže Německu než Kavkaz.
Chazin: Ne, ne. A když jsem byl v České republice, můžu ti říct, že jsou samozřejmě naprostí
Slované, ale prostě naprostí. To znamená, že se tam přitom mohou nějak předvádět.
Tak. No, mimochodem, pokud jde o to, jak si udržet tvář, jsou ze všech východoevropských národů na prvním místě.
Rakušané mi pořád říkají o Bavorsku, pořád mi říkají: „V zásadě jsme samozřejmě pro Německou říši, a Německá říše – to je právě Bavorsko, Rakousko a všechno to ostatní.
Prusko nenávidí, to je jasné. Mají tam své vlastní vztahy.
Mohu říct, o co jde. Za tím se skrývá velmi hluboká struktura.
Protože pokud se podíváme na genetickou analýzu, kterou ještě před 30 lety neuměli provádět, pak 50 % krve u Rakušanů tvoří Slované.
A to je velmi výrazné. Včetně našeho německého filozofa Immanuela Kanta, včetně, ještě Immanuela Kanta, protože jeho hrob je ztracený, takže je těžké to říct, analýzu neprovedete. No, to je prostě… No a samozřejmě všichni zuřivě nenávidí Poláky.
Prostě všichni zuřivě nenávidí, protože, Poláci jsou opravdu obtížní lidé, těžcí, těžcí, těžcí, tak to je. Ano, samozřejmě, v tomto smyslu k žádné migraci nedošlo.
Jsou to konzervativci, chápeš? A z tohoto důvodu je to dokonale
No, je pravda, jak říkala moje babička Edwiga, že my Poláci jsme trochu namyšlení, a z tohoto
důvodu jakoby pořád děláme chyby.
Mimochodem, dnes má narozeniny Felix Edmundovič Dzeržinskij 11.9.
No jo, byl ještě jeden Polák, ale nevím, jak to je, třeba pro mě, třeba pro mě bylo v Polsku všechno velmi snadné. Když tam přijedu, prostě s mým příjmením Sosnovský to mám snadné. Dobře.
Nesmíme Německo podceňovat ani o něm mluvit s ironií. To je vážná chyba.
A je třeba si uvědomit, že Vatikán samozřejmě hraje svou roli, ale přesto jsou jeho možnosti
v Evropě dnes poměrně silně omezené ve srovnání s tím, jak tomu bylo před několika
desítkami let.
Děkuji. Naším hostem byl Alexander Sosnovský. Přijel k nám z Německa.
 
Naposledy upravené:
Techniky řízení. Zábavné (z hlubin internetu):

🐝 Příběh o tom, jak do včelího úlu přišel nový vedoucí a nastolil pořádek

Byl jednou jeden včelí úl.

Žádné porady, KPI, strategické schůzky.
Včely prostě létaly, sbíraly nektar, opylovaly květiny a nosily med.
A co je překvapivé – úl fungoval.

A pak přišel nový vedoucí, vše si přísným pohledem prohlédl a zeptal se:
— Jak máte zorganizované procesy?
— Nijak, — odpověděly včely. — Prostě víme, kdo co dělá.

Vedoucí zbledl.
— Jak to, že nemáte porady? Kdo tu vůbec za co odpovídá?
— Nevíme.
— A kontrolní body?
— To taky nevíme.
— Tehdy jsem pochopil, proč je tu takový nepořádek.

Reforma č. 1. Telefonické porady
Od pondělí se začaly konat ranní a večerní plánovací porady. Ráno jsme probírali, co budeme dělat. Večer – co jsme udělali. Následující den ráno jsme znovu probírali plány. Medu bylo o něco méně, ale všichni byli nyní sladěni.

Reforma č. 2. Nová organizační struktura
Vzniklo oddělení polních květin, v jehož rámci působil vedoucí oddělení, jeho zástupce, pododdělení pylů heřmánků, pododdělení pylů chrp a samozřejmě analytik pro lípu. Dále byl zřízen výbor pro spolupráci mezi těmito odděleními. Včely, které dříve nosily nektar, se nyní hlavně domlouvaly, kdo přesně má pracovat na polích.

Reforma č. 3. Podávání zpráv
Každý večer včely podávaly zprávu o tom, kolik květů navštívily, kolik pylu nasbíraly, kolik nektaru přinesly a proč včera přinesly více. Jednou týdně – týdenní zpráva. Jednou měsíčně – plán na příští měsíc. A pak se ještě objevila zpráva
A pak se ještě objevila zpráva o plnění zpráv.

Reforma č. 4. KPI
„Nelze řídit to, co nelze změřit,“ prohlásil vedoucí.
Včelám byly stanoveny KPI: sbírat 100 jednotek nektaru denně.
Ale příroda, ta potvora, neuzpůsobila KPI plánu. Včely proto začaly podvádět.
Místo toho, aby sbíraly více nektaru, začaly do úlu nosit obarvenou vodu, počítat jeden květ
za tři a připravovat krásné prezentace o desítkovém procentuálním nárůstu efektivity sběru pylu. KPI se plnilo.
Medu však ubývalo. Jeho kvalita klesala.

Reforma č. 5. Strategická schůzka
Na strategické schůzce vyšlo najevo, že úl není dostatečně ambiciózní. Je třeba strategie růstu, škálování a „tým snů“. V důsledku toho se rozhodli rozšířit pokrytí květinových polí, zkrátit čas na sběr nektaru, posílit synergii a vytvořit plán pro vstup do nových segmentů. Všechno zaznamenali na 146 snímcích. Nikdo však nesbíral nektar.

Reforma č. 6. Optimalizace
Ukazatele začaly klesat. Vedoucí svolal mimořádnou poradu.
— Je zřejmé, že máme problém s produktivitou.
Proto jsme propustili včely, které přímo sbíraly nektar, ale špatně o tom podávaly zprávy. Zbývajícím jsme vysvětlili, že nyní musí každý pracovat efektivněji.
Bez příplatků, samozřejmě: jsou těžké časy. Včel ubývalo. Práce přibývalo. Stejně tak i zpráv.

Reforma č. 7. Digitalizace
Trasu každého pracovního hmyzu nyní určovala neuronová síť.
Algoritmus rozhodoval, ke které květině letět, jak dlouho tam zůstat a kdy se vrátit. Včely už nepřemýšlely. Včely pouze plnily trasu. Kreativita, iniciativa a angažovanost začaly klesat. Na druhou stranu se objevil panel pro monitorování v reálném čase.

Reforma č. 8. Průzkum angažovanosti
Personální oddělení provedlo průzkum: „Doporučili byste náš úl svým známým?“
Většina včel zvolila odpověď: „Jděte si do svého úlu.“
Personální oddělení vyhodnotilo výsledky:
— Skvělé, — řekli tam. — Byla identifikována oblast růstu.

Za rok došel v úlu med. Potom pyl.
Nakonec včely přestaly létat na květiny úplně, protože k tomu bylo potřeba povolení.

Nový vedoucí znovu svolal poradu a řekl:
— Kolegové, musíme pochopit, kde přesně jsme udělali chybu.

Včely mlčky pohlédly na prázdné plásty. A jen jedna stará včela řekla:
— Možná jste nás prostě měli nechat pracovat?


Ale tato poznámka nebyla zapsána do zápisu.

Chazin

Zdroj: https://t.me/khazinml/13722
 
Naposledy upravené:
Techniky řízení. Zábavné (z hlubin internetu):

🐝 Příběh o tom, jak do včelího úlu přišel nový vedoucí a nastolil pořádek

Byl jednou jeden včelí úl.

Žádné porady, KPI, strategické schůzky.
Včely prostě létaly, sbíraly nektar, opylovaly květiny a nosily med.
A co je překvapivé – úl fungoval.

A pak přišel nový vedoucí, vše si přísným pohledem prohlédl a zeptal se:
— Jak máte zorganizované procesy?
— Nijak, — odpověděly včely. — Prostě víme, kdo co dělá.

Vedoucí zbledl.
— Jak to, že nemáte porady? Kdo tu vůbec za co odpovídá?
— Nevíme.
— A kontrolní body?
— To taky nevíme.
— Tehdy jsem pochopil, proč je tu takový nepořádek.

Reforma č. 1. Telefonické porady
Od pondělí se začaly konat ranní a večerní plánovací porady. Ráno jsme probírali, co budeme dělat. Večer – co jsme udělali. Následující den ráno jsme znovu probírali plány. Medu bylo o něco méně, ale všichni byli nyní sladěni.

Reforma č. 2. Nová organizační struktura
Vzniklo oddělení polních květin, v jehož rámci působil vedoucí oddělení, jeho zástupce, pododdělení pylů heřmánků, pododdělení pylů chrp a samozřejmě analytik pro lípu. Dále byl zřízen výbor pro spolupráci mezi těmito odděleními. Včely, které dříve nosily nektar, se nyní hlavně domlouvaly, kdo přesně má pracovat na polích.

Reforma č. 3. Podávání zpráv
Každý večer včely podávaly zprávu o tom, kolik květů navštívily, kolik pylu nasbíraly, kolik nektaru přinesly a proč včera přinesly více. Jednou týdně – týdenní zpráva. Jednou měsíčně – plán na příští měsíc. A pak se ještě objevila zpráva
A pak se ještě objevila zpráva o plnění zpráv.

Reforma č. 4. KPI
„Nelze řídit to, co nelze změřit,“ prohlásil vedoucí.
Včelám byly stanoveny KPI: sbírat 100 jednotek nektaru denně.
Ale příroda, ta potvora, neuzpůsobila KPI plánu. Včely proto začaly podvádět.
Místo toho, aby sbíraly více nektaru, začaly do úlu nosit obarvenou vodu, počítat jeden květ
za tři a připravovat krásné prezentace o desítkovém procentuálním nárůstu efektivity sběru pylu. KPI se plnilo.
Medu však ubývalo. Jeho kvalita klesala.

Reforma č. 5. Strategická schůzka
Na strategické schůzce vyšlo najevo, že úl není dostatečně ambiciózní. Je třeba strategie růstu, škálování a „tým snů“. V důsledku toho se rozhodli rozšířit pokrytí květinových polí, zkrátit čas na sběr nektaru, posílit synergii a vytvořit plán pro vstup do nových segmentů. Všechno zaznamenali na 146 snímcích. Nikdo však nesbíral nektar.

Reforma č. 6. Optimalizace
Ukazatele začaly klesat. Vedoucí svolal mimořádnou poradu.
— Je zřejmé, že máme problém s produktivitou.
Proto jsme propustili včely, které přímo sbíraly nektar, ale špatně o tom podávaly zprávy. Zbývajícím jsme vysvětlili, že nyní musí každý pracovat efektivněji.
Bez příplatků, samozřejmě: jsou těžké časy. Včel ubývalo. Práce přibývalo. Stejně tak i zpráv.

Reforma č. 7. Digitalizace
Trasu každého pracovního hmyzu nyní určovala neuronová síť.
Algoritmus rozhodoval, ke které květině letět, jak dlouho tam zůstat a kdy se vrátit. Včely už nepřemýšlely. Včely pouze plnily trasu. Kreativita, iniciativa a angažovanost začaly klesat. Na druhou stranu se objevil panel pro monitorování v reálném čase.

Reforma č. 8. Průzkum angažovanosti
Personální oddělení provedlo průzkum: „Doporučili byste náš úl svým známým?“
Většina včel zvolila odpověď: „Jděte si do svého úlu.“
Personální oddělení vyhodnotilo výsledky:
— Skvělé, — řekli tam. — Byla identifikována oblast růstu.

Za rok došel v úlu med. Potom pyl.
Nakonec včely přestaly létat na květiny úplně, protože k tomu bylo potřeba povolení.

Nový vedoucí znovu svolal poradu a řekl:
— Kolegové, musíme pochopit, kde přesně jsme udělali chybu.

Včely mlčky pohlédly na prázdné plásty. A jen jedna stará včela řekla:
— Možná jste nás prostě měli nechat pracovat?


Ale tato poznámka nebyla zapsána do zápisu.

Chazin

Zdroj: https://t.me/khazinml/13722
Túto bájku treba vytesať do žuly.
 
Jakou vyrobou ? Napr. Japanese Carry Trade - po desetileti melo Japonsko tak nizko urokove sazby, ze si cely svet (hlavne zapad) pujcoval japonsky Yen treba za 1% urok a pak je reinvestovali do asetu s vyssim urokem (treba US dluhopisy 4-5%). A ted se vsichni kdo si takto pujcovali a vydelavali drbou hlavu, protoze Japonska centralni banka zacla od letosniho roku ty sazby zvysovat. Kde je zde nejaka vyroba ?
Ten Jen má hodnotu díky tomu, že ho lze směnit za jiné zboží - které musel někdo v tom Japonsku vyrobit, někdo musel pracovat. Jinak by byl bezcenný a nikdo by neměl důvod si ho půjčovat, ještě k tomu za úrok.
 
Ten Jen má hodnotu díky tomu, že ho lze směnit za jiné zboží - které musel někdo v tom Japonsku vyrobit, někdo musel pracovat. Jinak by byl bezcenný a nikdo by neměl důvod si ho půjčovat, ještě k tomu za úrok.
Já myslím, že ty peníze musí být vázány na zboží jen tam, kde by se skutečně hrálo tak, jak to prezentují lidem. Jinak stačí vytvořit zdání, že je měna krytá a domluva mezi chlapci, co spolu mluví, aby se dohodli na zárukách. Až ty záruky jednou padnou, zase to odnesou jenom kořeni. Dolar už dávno žádným zbožím krytý není a přesto je to stále ještě světová měna a ruský rozpočet je fakticky počítán v dolarech. Zatímco v Rusku je udržován umělý nedostatek peněz, aby ekonomika neměla v oběhu dost krve. Japonsko je už dlouho, jak známo podřízeno USA, proč si neudělat takový malý vedlejší kšeftík a u lidí vyvolat dojem obchodování měnami...
 
JESTAFIEV
Nedaří se mi, kolegové, udělat si ve čtvrtek odpoledne přestávku.

Dnes se pokusím rozvést své myšlenky ohledně tří „schémat“, jimiž prochází transformace umírajícího světa pozdní globalizace. Nyní je již jasné, že se jej nepodařilo obnovit.
Šance na to tu byla. Obnova však mohla nastat pouze prostřednictvím nového vyplenění Ruska a následně i zbývající Eurasie, bez ohledu na to, co si tam vymysleli „velcí serdárové“. „Minimální program“, tj. vyplenění pouze „velkých serdárů“, je zatím stále na pořadu dne
(je překvapivé, že jen jeden pochopil, kam to všechno směřuje).
A poté, prostřednictvím vytvoření „pásu nestability“ podél našich hranic, by následoval
pokus o návrat k hlavnímu, protiruskému scénáři. To se však v podmínkách narůstajících mezimperialistických rozporů a uvědomění si v Pekingu rizik mnohostrannosti v Eurasii stalo méně pravděpodobným.

Základem transformace tedy budou „schémata“, která jsem zde rozebral, a možná i nějaká další (D. V. Lekuch zmínil logistiku). Protože v rámci transformací světové ekonomiky, nemluvě
o politice, bude nutné zohlednit zájmy a reálné možnosti substátních aktérů i význam již zavedených „šedých schémat“ . Vlastně smysl „schémat“ známe z „modelu Strugackých“ (nemůžu je vystát, ale…): souhlasit s „šedým“, aby se neotevřela cesta „černému“.
V obchodním jazyce (s lehkým nádechem „gangsterství“ z našich 90. let): obětovat „malé“, aby se zachovalo „zbytek“. Obvykle to končí ztrátou „všeho“, pokud na to přijde.

Zde bude k tomu několik komentářů a na uzavřených kanálech s autorskou analýzou
pak citlivé „perličky“. Přihlášení k odběru uzavřených kanálů s autorskou analýzou najdete na následujících odkazech (dle výběru):
Na platformě messengeru Max podle odkazu: https://max.ru/id482108501008_bot?startapp=uauupchbyrnt
Na platformě Rusty podle odkazu: https://www.roosty.su/dimonundmir


Realizace „schémat“ předpokládá poměrně závažné změny ekonomické, ale zejména politické infrastruktury. Avšak vzhledem k dnešní objektivní realitě je tato „polycentričnost slabých“, tedy států a systémů, které nedisponují neomezenými zdroji pro změny, odsouzena
k asymetrickému vývoji. Co je to „asymetrie“ v mezinárodních politických a ekonomických vztazích? Je to vznik trhlin v celistvosti projektů. V přechodném období budeme žít ve světě projektů, kde hlavní funkcí řídícího systému (státu, stínové elity, sekty, náboženského či sociálního systému) je zajistit celistvost tohoto systému. K obnovení ztracené celistvosti při realizaci klíčového projektu dříve stačilo vše „zalít penězi“.
To byla, mimochodem, „první volba“ v takových případech jak na Východě, tak na Západě.
Nyní to již nefunguje. Nyní je nutné k dolaru přidat přinejmenším administrativní zdroje.


Výchozí hypotéza. Konspirační.

Dnešní rozruch v klíčových konfliktních uzlech od Hormuzu (a nyní – Bab el-Mandeb) až
po Ukrajinu souvisí s eskalací soutěže stínových elit o to, který schématický mechanismus spustit jako první: „potravinový“ nebo „ropný“, čímž se narušily dříve relativně stabilně fungující „velké systémy“.
Včetně mechanismu reprodukce ropných dolarů jako investičního zdroje
(termín pochází od V. R. Solovjeva).
A ještě malá „poznámka“: nyní chápeme hranici „nahromaděné“ stability globálního trhu
se surovou ropou: 6 měsíců od okamžiku začátku „křeče“.
Po 4,5 měsících začaly výpadky, po 5,5 měsících se výpadky staly systémovými.
Cena nafty v USA je systémovým výpadkem.
Stabilita je vyšší, než se předpokládalo. Nyní je však rozpad systému obchodu se surovou ropou, který se vyvinul po letech 1973–1978, více než reálný.

Zopakuji: přeskupení na potravinovém trhu bude mít hlubší důsledky, ale nejrychleji se vyvíjí krize na ropném trhu.
Zjednodušeně řečeno, boj o ropný „schématizmus“ očekáváme již „dnes večer“, zatímco ten potravinový je odložen na pozítří ráno
Zdroj: https://t.me/dimonundmir/23795
 
Naposledy upravené:
Naspäť
Top Bottom