Benešove dekréty

[Buran]

Moskva 1943: Beneš otočil československé kormidlo na Východ​

https://ct24.ceskatelevize.cz/domac...enes-otocil-ceskoslovenske-kormidlo-na-vychod
"12. 12. 2013
Moskva - Svět byl čtvrtý rok ve válce a Velká Británie se opakovaně odmítala jasně vyslovit k územnímu uspořádání střední Evropy v momentu, kdy spojenci porazí Adolfa Hitlera. Za těchto okolností přijel Edvard Beneš do Moskvy a 12. prosince 1943 uzavřel s Josifem Vissarionovičem Stalinem smlouvu o spolupráci, která československou zahraniční politiku nasměrovala od Londýna k Moskvě – na více než čtyřicet let.
Československo-sovětskou smlouvu „o přátelství, vzájemné pomoci a poválečné spolupráci“ podepsal v Moskvě 12. prosince 1943 československý velvyslanec v Sovětském svazu Zdeněk Fierlinger a sovětský komisař zahraničních věcí Vjačeslav Molotov. Celý akt dozoroval exilový prezident Edvard Beneš spolu s vůdcem Sovětského svazu Josifem Vissarionovičem Stalinem.
Československo se tak ještě před okamžikem, než došlo v roce 1945 k jeho resuscitaci, osudově připoutalo k Sovětskému svazu. To ostatně potvrzuje i memorandum Molotovova náměstka Ivana Majského o sovětské politické strategii, které vzniklo jen měsíc po podpisu dohody – Československo je v něm označováno za baštu sovětského vlivu ve střední a jihovýchodní Evropě.
Na vině přitom nebyl jen Fierlingerův příklon k moskevské linii (spekulace, nakolik plnil přání Kremlu, se vedou dodnes - podívejte se na Historii.cs), ale také postoj samotného Beneše. Podle historika Víta Smetany totiž i on moskevskou interpretaci přiživoval ujištěními, že se nové Československo postaví po bok Sovětů v příští válce, kdy západní mocnosti využijí Německo proti Východu.

Tolik k nápravě chyb, které Beneš nepochybně během svého působení udělal. Jako účastník zákulisní politiky a znalec mnoha reálií také dlouho nežil, asi aby se náhodou nepustil do sepisování memoárů.

 

[JanaK]

Británie negarantovala Benešovi zachování po válce našich hranic před Mnichovem, kdežto SSSR ano.

 

[Popolvár]

Jako účastník zákulisní politiky a znalec mnoha reálií

sa v 1938 podvolil Mníchovskému diktátu a z toho istého dôvodu v 1948 pokojnou cestou odovzdal moc Gotwaldovi. Vždy sa podvolil zákulisným dohodám mocností.
Inou vecou už je to, aký dopad to ktoré podvolenie sa a komu malo na naše národy.

 

[Anjuška]

Zaujímavé je, že vyčítaš Benešovi jeho minulosť, že dotiahol ČR k zbrojeniu, ktoré padlo do rúk Hitlerovi, a vraj neznalosť neospravedlňuje. A pritom neberieš do úvahy fakt, že týmto hlúpym načasovaním kritiky Beneša robíš lokaja práve tým silám, ktoré v tomto období útočia na Benešove dekréty. Hráš im na ruku.

Neznalost neomlouvá. Nikoho. To je kon.
Svým vyjádřením názoru na Beneše nedělám sluhu nikomu, ani tomu, kdo v současném období útočí na Benešovy dekrety. To je mylné dovození.
Zakazováním témat se dostaneš přesně tam, kam nechceš.
Je dobré, když člověk najde na otevřené téma to správné vysvětlení, není moudré nehledat vůbec..

 

[jardob]

Neznalost neomlouvá. Nikoho. To je kon.
Svým vyjádřením názoru na Beneše nedělám sluhu nikomu, ani tomu, kdo v současném období útočí na Benešovy dekrety. To je mylné dovození.
Zakazováním témat se dostaneš přesně tam, kam nechceš.
Je dobré, když člověk najde na otevřené téma to správné vysvětlení, není moudré nehledat vůbec..

@anjuska , žijeme uprostred "studenej vojny". Nie v čase mieru, keď nikomu nič nehrozí. A počas vojny sa zbytočné "žvanenie" na verejnosti, na nesprávnom mieste a nesprávnom čase, môže stať štátu osudným. Preto takéto veci ani štát počas vojny netoleruje.

Ak si myslíš, že to je hlúposť a ČR ani SR nič nehrozí, tak sa naivne mýliš. A ak nechceš v otázkach benešových dekrétov svojej krajine pomôcť, tak aspoň, prosím, nerob opak...

 

[Anjuška]

@anjuska , žijeme uprostred "studenej vojny". Nie v čase mieru, keď nikomu nič nehrozí. A počas vojny sa zbytočné "žvanenie" na verejnosti, na nesprávnom mieste a nesprávnom čase, môže stať štátu osudným. Preto takéto veci ani štát počas vojny netoleruje.

• Můžeš upřesnit, kdy si Ty myslíš, že jsme uprostřed studené vojny nežili?
• Kterou dobu považuješ za čas míru, když nikomu nic nehrozilo?
• Jaký stát máš na mysli, který netoleruje hledání podstaty potíží?
• Nejen ČR a SR jsou ohrožené, po celou dobu, v čem je tahle doba jiná?
• Právě, že já chci Benešovým dekretům pomoci, proč Ty činíš opak?

 

[jardob]

• Můžeš upřesnit, kdy si Ty myslíš, že jsme uprostřed studené vojny nežili?
• Kterou dobu považuješ za čas míru, když nikomu nic nehrozilo?
• Jaký stát máš na mysli, který netoleruje hledání podstaty potíží?
• Nejen ČR a SR jsou ohrožené, po celou dobu, v čem je tahle doba jiná?
• Právě, že já chci Benešovým dekretům pomoci, proč Ty činíš opak?

Stačilo.

 

[Buran]

sa v 1938 podvolil Mníchovskému diktátu a z toho istého dôvodu v 1948 pokojnou cestou odovzdal moc Gotwaldovi. Vždy sa podvolil zákulisným dohodám mocností.
Inou vecou už je to, aký dopad to ktoré podvolenie sa a komu malo na naše národy.

Ty to interpretuješ negativně jako jeho neschopnost/slabost odolat vnějším tlakům mocností zatímco já to interpretuji pozitivně (Benešovy dekrety), jako jeho poučení se z chyby (Minichov 38). Myslím, že reálně se snažil v dané situaci (křížících se zájmech mocností) najít tu nejbezpečnější cestu ČS státu a jeho národů do budoucnosti.

Ještě k tomu, co to vlastně Benešeovi dekrety jsou, co obsahují, a proč je o ně vedena taková bitva (+ myslím, že je to doklad rozporující tvé tvrzení o jeho neschopnosti čelit vnějším tlakům, které o něm šíří ti co ho za jeho pozdnější působení nenávidí).
V dekretech se neřešil pouze odsun německého a maďarského obyvatelstva (což je nejspornější otázka, ze které se stala mediální zkratka, maskující další veledůležitý obsah dekretů). Obsahovali také rozhodnutí o znárodnění velkých firem, bank, vyvlastnění majetku zrádcům a kolaborantům (zejména obrovské rodové majetky přirozeně fašistické cizojazyčné šlechty, která se v Čechách zmocnila majetků po Bílé hoře, po popravě českých stavů 1620 na Staroměstském náměstí = což mělo být habsburskýma rukama provedené konečné řešení ve vztahu k právu Čechů na vlastní spravedlivější husitskou koncepci řízení společnosti). Tzn. šlo o velice zásadní akt narovnání jdoucí proti zájmům nadnárodních elit a naopak ve prospěch národa. Protože v konečném důsledku rozhoduje vždy vlastník. Proto se po pádů socialismu od 89-tého vytrvale snaží o opětovné mocnění se veškerého majetku (prolomením dekretů ale i jinak) a tím nás chtějí znovu zcela ovládnout (připoutat k západu).

Pro osvěžení paměti (zdroj je wiki - nutno filtrovat):
https://cs.wikipedia.org/wiki/Bene%C5%A1ovy_dekrety
Benešovy dekrety, též dekrety prezidenta republiky je označení dekretů vydaných v exilu prezidentem Československé republiky Edvardem Benešem během druhé světové války a krátce po jejím skončení na osvobozeném území Československa po dobu, kdy nebylo možné vykonávat zákonodárnou moc prostřednictvím Národního shromáždění.[1][pozn. 1]
Dekrety prezidenta republiky byly vydávány jako mimořádné řešení, když nebylo vzhledem k okupaci možné vykonávat zákonodárnou moc v souladu s Ústavní listinou.[1]

​

Vedle dekretů o znárodnění většiny průmyslových podniků, pojišťoven, bank, zavedení centrálního plánování, všeobecné pracovní povinnosti mezi ně patří dekrety spojené především s konfiskací majetku etnických Němců a Maďarů, zrádců a kolaborantů, se ztrátou československého státního občanství Němců a Maďarů a se zrušením německé university a německých vysokých škol technických.[4]
Ústavní soud potvrdil jejich platnost v době vzniku a jejich závaznost, tzn. že jimi nastolené změny zůstávají zachovány. Zkoumat, zda zůstávají platnou součástí českého právního řádu, odmítl, neboť jsou už právně neúčinné.

Československá vláda v londýnském exilu nezávisle na britské vládě také zvažovala odsun německé menšiny. Po nacistickém teroru proti českému obyvatelstvu, který byl rozpoután v reakci na atentát na Heydricha v červnu 1942, získala Benešova vláda od Velké Británie ústní souhlas s odsunem, který byl vázán na souhlas Spojených států a Sovětského svazu.[6] V roce 1945 odsouhlasily odsun Němců tři vítězné mocnosti na Postupimské konferenci.[7]
Dekrety vydané mezi dubnem a říjnem 1945 vycházející z návrhů uvedených v Košickém vládním programu, který byl oficiálně čs. vládou přijat v dubnu 1945 v Košicích,[8] připravovaném komunisty v Moskvě od konce roku 1944.

 

[Popolvár]

Ty to interpretuješ negativně jako jeho neschopnost/slabost odolat vnějším tlakům mocností zatímco já to interpretuji pozitivně (Benešovy dekrety), jako jeho poučení se z chyby (Minichov 38). Myslím, že reálně se snažil v dané situaci (křížících se zájmech mocností) najít tu nejbezpečnější cestu ČS státu a jeho národů do budoucnosti.

Možno to tak vyznelo z mojej strany, pretože vždy sa môžeš bezpečne pohybovať len v určitých mantineloch. To, že sa poučil z Mníchovskej zrady a tými dekrétmi sa snažil mnohé napraviť (viď. to, čo píšeš) nerozporujem, no stále je to len pohyb v rámci mantinelov danej doby a miesta. To, že to pre Československo skrze tie dekréty využil, je chvályhodné.

 

[Buran]

Možno to tak vyznelo z mojej strany, pretože vždy sa môžeš bezpečne pohybovať len v určitých mantineloch. To, že sa poučil z Mníchovskej zrady a tými dekrétmi sa snažil mnohé napraviť (viď. to, čo píšeš) nerozporujem, no stále je to len pohyb v rámci mantinelov danej doby a miesta. To, že to pre Československo skrze tie dekréty využil, je chvályhodné.

Za státníka ho považuji, ale konceptuálně zadatný, aby mohl/dokázal vyjít mimo mantinely doby a místa před válkou nebyl, to nepopírám.
Kolik osobností v dějinách (nota bene v našich dějinách) dosáhlo na tuto metu?

 

[JanaK]

Je dobré si poslechnout Benešův projev z r. 1947


Zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=d0goHU-Usb8


Nebo z dalšího projevu - Úvahy o slovanství:
První a naprosto zásadní otázkou pro budováni nového slovanství po druhé světové válce je definitivní vyřešení územních sporů mezi národy slovanskými. Bez splněni této podmínky nového slovanství zase nebude a po nějakém desetiletí nápor Němců na Slovany začne znova. Tentokrát by mu patrně Slované západní už definitivně podlehli, kdyby stáli proti němu opět rozděleni. Lze sotva doufat, že by měli v tomto novém boji po třetí na své straně proti Německu sjednocen téměř všechen ostatní svět. V zájmu jejich vlastni existence tudíž je, aby se smír a dohoda Slovanů ve druhé válce světové uskutečnila stůj co stůj a děj se co děj.....

Moderní-Dějiny.cz | Edvard Beneš - Na cestě k novému slovanství? (1947)

www.moderni-dejiny.cz

 

[JanaK]

Z projevu v r. 1946
...A konečně poslední věc: Jsou problémy, jejichž řešení a vyřešení zůstává nedokončeno, a je stále o ně boj. Mluvíme dnes o fašismu a neuvědomujeme si, že nám představuje myšlenkový systém, který od dávných a dávných let existoval, který v dnešní formě dostal právě toto jméno, obdržev ke svému dřívějšímu jménu, obsahu a formě zároveň některé dnešní časové znaky jako produkty především dnešní doby; existenci tohoto způsobu myšlení však ani zdaleka nesmíme připisovati Hitlerovinebo Mussolinimu. Je to směr a způsob myšlení, jenž dávno a dávno nejen existoval, ale jenž nezmizí ani s touto válkou. Budeme se my i naše příští generace v té či oné formě s ním potýkat stále. Neboť je to prostě synonymum stálého, nikdy neutuchajícího boje o politickou svobodu čine svobodu v lidské společnosti.

https://service.ucl.cas.cz/edicee/data/antologie/zdejin/1/benes.pdf

 

[Buran]

Je dobré si poslechnout Benešův projev z r. 1947


Zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=d0goHU-Usb8


Nebo z dalšího projevu - Úvahy o slovanství:
První a naprosto zásadní otázkou pro budováni nového slovanství po druhé světové válce je definitivní vyřešení územních sporů mezi národy slovanskými. Bez splněni této podmínky nového slovanství zase nebude a po nějakém desetiletí nápor Němců na Slovany začne znova. Tentokrát by mu patrně Slované západní už definitivně podlehli, kdyby stáli proti němu opět rozděleni. Lze sotva doufat, že by měli v tomto novém boji po třetí na své straně proti Německu sjednocen téměř všechen ostatní svět. V zájmu jejich vlastni existence tudíž je, aby se smír a dohoda Slovanů ve druhé válce světové uskutečnila stůj co stůj a děj se co děj.....

Moderní-Dějiny.cz | Edvard Beneš - Na cestě k novému slovanství? (1947)

www.moderni-dejiny.cz

Toto je doklad toho, že se poučil a po válce vyvíjel i konceptuální iniciativu.

 

[Jox13]

Toto je doklad toho, že se poučil a po válce vyvíjel i konceptuální iniciativu.

A teraz je čas zamyslieť sa, čo spravia tí, čo prisli po ňom s touto situáciou.
Skusim dať priklad. My sme dostali informacie podporené aktivitami Naďa, že sa pripravuje mobilizácia.
Vysledkom bola aktivita, kde sa osvietila cesta, ako napriek 100% cenzúre bývalého mainstreamu a protipôsobení staněka a ďalších, sa zodvihla masa národa, pretože dostali do rúk nástroj, ktorým mohli jasne vyjadrit svoj názor. V rimskom parlamente sa im hovorili Pedarii, teda tí, čo hlasujú nohami.
A vtedajšia moc za zľakla a nebola schopná dokončit pripravy na zapojenie Slovenska do vojny, lebo dostala len v Bratislave údajne 40 000 odmietnutí mimoriadnej služby a údajne dalšich 100 000 zo zvyšku Slovenska. Ľudia sa vyjadrili egektívne a zakonne.
Následne dalši ľudia zorganizovali pochody ZA MIER, nie proti vojne.

Týmto sa nasledne začal zaoberať smer a byť vokálny o mieri, pretože to bola zjednocujúca myšlienka v Slovenskom egregore.

Odpovedzte si na otázku, ktoru JanaS dala v svojom článku.
Čo je to ohrozenie Českej štátnosti ktoré pramení zo zrušenia Benešovych dekrétov a prečo na to tak tlacia hlavne Nemci.
Druha otázka ide po prvej, čo bude ta zjednocujúca myšlienka Ceského, Moravského a Sliezkeho ľudu v ČR?

A posledná otázka sa potom odpovie sama. Aké aktivity je potreba urobit na to, aby sa Česka republika vyhla nasledkom popisanych v odpovedi na Otázku č.1?

Buďte zdraví a vďaka JanaS, Buran za otvorenie tejto témy...

 

[Daniela]

Děkuji. Snažím se porozumět, snažím..
Stačilo by tedy k tomu mému příspěvku na téma Beneše dopsat na závěr výrazné upozornění, že jeho dekrety, kterými se na poslední chvíli snažil zavděčit a ztrhnout zpátky první republiku na Západ, jsou přesto všechno obrovským přínosem a dědictvím, které je nutné hlídat a střežit jako oko v hlavě?
Nebo i to je příliš složité na pochopení běžného čtenáře a zbytečně by ho to odrazovalo a zavádělo?

Příspěvky od Anjušky jsou zajímavé a v některých větách mi mluví z duše. Bývají dlouhé. Bohužel s některými pasážemi v textu, se naopak vůbec stotožnit nemůžu. Proto jsem u jednoho komentáře výše nejprve přidala hodnocení a pak po příspěvku od Jardoba zase ubrala.

Nejde vůbec o to, že něco je složité na pochopení běžného čtenáře, tomu tady tak určitě není, ani že něco odradí a zavádí.
Jde o to, že v určitém citlivém období, nyní útok na Benešovy dekrety, se vrhá energie buď k jejich podpoře nebo rozbití. Vytváří se různé energetické obrazy a pole.

Věřím, že tady se všichni shodneme, že v tuto chvíli je nutné slova formulovat opatrně na podporu Benešových dekretů.

 

[V.V.Moon]

K tomu bych řekl jednu věc. Vše se děje nejlepším možným způsobem. Toto se učíme v KOB. Myslet si při studiu historie, že by někdo (v tomto případě Beneš) mohl konat lepším způsobem, je zcestné, protože kdyby to mohlo dopadnout lépe - stalo by se to.
Dám příklad. Beneš by se rozhodl, že neuposlechne Mnichov a chtěl by se aktivně bránit Německu. To by se nelíbilo spoustě parazitům a prostě by Beneše odstranili (třeba nemoc). Zase by přišla okupace a vše by jelo úplně stejně, ale bez Beneše. Po válce by nevznikly Benešovy dekrety a my všichni by jsme byli v pr....
My nemáme možnosti jak propočítat všechno a je potřeba se na minulost koukat jako na nejlepší možné co se v té době mohlo stát. A z pohledu budoucnosti (naše přítomnost) se mi osobně jeví Benešovy dekrety jako velmi mocná obrana slovanů a myslím si, že by jsme je měli podporovat na všech úrovních.

 

[Jox13]

že by jsme je měli podporovat na všech úrovních.

ako? A ako tu podporu urobit tak, ahy fungovala?

 

[V.V.Moon]

ako? A ako tu podporu urobit tak, ahy fungovala?

Informovat každého koho potkáme, ozvučovat důležitost BD, pozitivně myslet. Psát komentáře v každém vlákně na které narazíte. Informace jsou naším nástrojem. Nemáme dost zdrojů, abychom s tím mohli něco přímo dělat, ale můžeme měnit tímto informační pole a nabíjet tak BD matrici. Jen tak mimochodem, BD je první matrice, která se nás přímo dotýká, je mladá (a je relativně čistá), o které bych řekl, že je vhodné ji nabíjet. Není úplně ideální, protože lidi rozděluje, ale nic lepšího nemáme. Samozřejmě jsou i jiné historické matrice, ale ty mají převážně všeobecný charakter. Teď mě napadlo ještě husitství, ale tu asi nemáme šanci (zatím) dostatečně (dost rychle) nabít. Je málo povědomá mezi lidmi a když tak ještě s negativním kontextem (proto natočili toho Žižku, to se ještě bude muset spravit.)

 

[Jox13]

Nemáme dost zdrojů, abychom s tím mohli něco přímo dělat

ak je toto pravda, ze 10 milionov ludi nema dost zdrojov, aby nieco urobilo, potom mate ako stat problem.
Tu si treba uvedomit, ze takouto vetou si zatvoriš moznosť niečo urobiť.
Otázka je jednoduchá:
- čo je to ohrozenie plynuce z likvidacie Benesovych dekrétov? (1. krok plnej funkcie riadenia, teda identifikácia vonkajšieho tlaku na supersystém)
toto si je potreba dedinovať a potom prejst na krok 2

 

[Daniela]

Možná by bylo užitečné, zformulovat petici o důležitosti BD pro ČR a jejich vnímání jako nepřekročitelné červené linie, tu směřovat veřejně na p-rezidenta. Pokud by se nakumulovala dostatečná síla, šla by o jasný signál, že na určité stavební kameny našeho státu si sahat nenecháme.