Autor: Buran (Kob-forum.eu | RSS odber)
S pojmem bolševik se v informačním prostoru šermuje ze všech stran a čím dál víc. Do úst si ho berou politici, politologové, novináři atd. („autority“), po nich se opičící i běžní občané. Bohužel, ve velké většině je používán v jeho negativním, překrouceném významu. Ve veřejnosti se tak záměrně pěstuje negativní pohled na bolševiky.
Kdyby tak činili pouze skuteční nepřátelé bolševismu, nebylo by na tom nic až tak divného, leč smutnou pravdou je, že v negativním významu ho používají i lidé, kteří reálně bojující za většinové zájmy, za zachování kontinuity evoluce a budoucího rozvoje k sociálně spravedlivé lidské společnosti.
Když dnes někdo říká o představitelích současného stále více se fašizujícího režimu, že má bolševické manýry (zavádí totalitu), tak buď nechápe, co říká nebo záměrně manipuluje (boj o spravedlivější budoucnost pouze imituje). Fialově-černo-zelená koalice totalitu sice skutečně zavádí, ale s bolševiky to nemá naprosto nic společného. Proto nastal čas o bolševismu pohovořit. Protože, jak známo z Bible, když chtěl Bůh potrestat Babyloňany, zmátl jim jazyk, aby si nerozuměli, což vedlo k nejednotě, anarchii, a nakonec k úplnému krachu jejich plánů.
Co znamená slovo bolševik/bolševizmus?
Pokusme se ho terminologicky definovat. Protože, pokud není terminologicky jasně definováno, tak bolševik sem, bolševik tam, každý má v hlavě jiný obraz a převážně ten masmediálně přeprogramovaný -negativní. Masmédia vlastní a ovládá oligarchie, která ve svém zájmu a cílech tvrdí: V lepším případě, že bolševizmus = marxizmus; v horším případě, že bolševik = původce velkého zla a teroru v Rusku, původce ukrajinského hladomoru a nevím čeho ještě; v extrému se podsouvá, že bolševici byli horší než němečtí nacisti a Stalin byl horší než Adolf Hitler. Rozumím tomu, že to tak vnímá parazitická elita, které překazili bolševici plány, ale zbytku světa (pomyslným 99% populace) velice pomohli.
Etymologie slova bolševik
Překroucený, lživý význam slova popisuje wikipedie: https://cs.wiktionary.org/wiki/bolševik
Hanlivě: netolerantní člověk, který odpírá jiným účastníkům diskuse právo na názor, jenž se neshoduje s tím jeho (to je definice dnešních liberastů, nezdá se vám?)
Synonyma: komanč, soudruh, rudoch, bolšán, totalita, totáč, (neutrálně) komunista, totalitář, dogmatik.
Antonymum (opak): menševik (obhájce zájmů menšiny – zpravidla elity)
Poznámka: Povšimněte si! Komunista má neutrální status (ne negativní jako bolševik) a o marxistech se wikipedie preventivně raději vůbec nezmiňuje. Měli bychom si klást otázku, proč? Proč je dnes marxismus, na rozdíl od bolševismu, přinejmenším tolerován (mezi mladými lidmi spíše znovu propagován)? Proč se Marxovi dokonce odhalují v sochy (např. 2018 Junkers v Trevíru)?
České pojmenování bolševik vzniklo z ruského slova большевик. Význam slova je – většina nebo také člen většiny zastupující její zájmy (ve významu vlády většinových zájmů nad menšinovými zájmy).
Ve wikipedii je uvedeno, že jde o: příslušníka politické frakce v Rusku počátkem 20. století, která byla součástí komunistické strany (její podmnožinou). Je to však neúplná pravda. Komunistická strana obsahovala i další politické frakce odlišného směřování a cílů (především je potřeba zmínit tzv. marxisty-internacionalisty). Navíc bolševismus nevznikl s komunistickou stanou, existoval už dávno před ní a existuje i po ní (tzn. i bez ní).
Jednoduše řečeno: Bolševikem je ten, kdo háji dlouhodobé strategické zájmy veščiny pracujícího lidu (což je obvykle nevýhodné a nebezpečné), v protikladu těm, kdo hájí zájmy privilegované menšiny (což je materiálně, kariérně a jinak zvýhodněno).
Bolševismus nebyl původně ideologicky definován (na rozdíl od přísně ateistického Marxismu). Šlo o přirozeně vzniklou lidovou koncepci života vedeného podle svědomí a v souladu s jazykem životních okolností (životních podmínek) zaměřenou na zachování kontinuity rodu a postupný lidský rozvoj po materiální i duchovní stránce (v souladu s božím záměrem). Člověk se rodí dobrým a jeho jiskra (duše) je přirozeným nositelem touhy člověka po lepším a spravedlivějším uspořádání světa. Tento fenomén je všeobecně tak silný, že ho nelze redukovat pouze na Rusko. Lidé už z podstaty věci neustále bojovali o spravedlivější společnost (lepší život). Vždyť co bylo třeba husitství? Nebo selské vzpoury proti robotě za feudalismu? Projevy bolševismu lze proto nalézt prakticky všude, včetně západních zemí: „Neptej se, co může udělat tvá zem pro tebe. Ptej se, co ty můžeš udělat pro svoji zem.“ — John Fitzgerald Kennedy (populární prezident USA, který zemřel rukou vraha).
Asi se fanouškovská komunita bude divit, ale typického představitele bolševismu lze nalézt i v soudobé západní kultuře – např. v sci-fi Star Trek kapitána Spocka (tuto sci-fi mytologii lze považovat za reakcí na sovětský vesmírný program a dosažený sociální pokrok, kterému bylo v kapitalismu obtížné konkurovat v „hmotném“ světě, tak byl alespoň ve světě fantazie vytvořen konkurenční obraz spravedlnosti a pokroku, aby alespoň tam vypadal západ morálněji). Typická replika této postavy je: „Zájmy většiny přesahují zájmy jednotlivce“. Mýtický „bolševik“ Spock mezi sebou usmiřuje rozdílné civilizace a rasy a vede je ke spolupráci. Násilí a boj používá co poslední možnost řešení sporů, nejprve se vždy snaží řešit situaci smírně a vzájemně výhodnou domluvou.
Marxismus versus bolševismus = elita versus lid
Marxismus byl protikladem bolševismu. Byl to projekt zajišťující skryté řízení elitám (konzervující jejich výhody a nadřazenost) pod maskou řízení v zájmu většiny. Bolševismus navenek deklarovanou, ale v praxi nerealizovanou marxistickou ideologii uchopil a využil ke skutečnému řízení ve prospěch většiny. Bolševici se fakticky zmocnili cizího nástroje (marxistického projektu financovaného globálním žido-zednářským zákulisím) a začali v praxi realizovat to, co mělo být jen mrkvičkou zavěšenou oslíkovi před tlamou (cca 1920-1953). Brzy po Stalinově smrti (byl vůdčím představitelem bolševiků), nastal rychlý proces odpisu bolševismu/bolševiků a k moci se až do konce socialismu dostali marxisti-trockisti (od Chruščova až po hrobníka socialismu Gorbačova).
„Bůh nemění to, co je v lidech, dokud lidé nezmění to, co je v nich!“ Proč veslaři na galéře potřebují bubeníka? Proč to bez bubeníka není ono? Dokonce i sovětsky lid byl ve velké míře davem, který se řídil tradicí a názorem autorit. Po puči ve vedení SSSR (odstranění Stalina a dalších bolševiků – 1953) se k moci dostal marxista-trockista Chruščov. Změnil se vůdce – autorita, změnilo se směřování socialismu. Bohužel, záměrně od deseti k pěti.
Nepřipomíná vám to náhodou situaci s dnešními potentáty?
Zároveň s pracující většinou, která považuje za normální život v tvůrčí práci, existuje i menšina, která považuje pro sebe za normální sklízet tam, kde orali a seli jiní, a vidí v tom své poslání. Dovedeno do krajnosti, odmítá pouze občasnou sklizeň tam, kde seli jiní, a trvá na svém systémovém právu organizovat ostatní k orbě, setbě a sklizni, uzurpujíce si při tom i právo na rozhodování o rozdělení úrody. Rozdělení úrody tato menšina provádí proporčně mnohem hůře, než piráti (u pirátů byla norma po dvou dílech vyčlenit kapitánovi a navigátorovi, všichni ostatní „pracovníci nože a sekery“ dostávali po jednom dílu).
Možná právě proto byl protlačen na pozici rezidenta republiky komunistický aparátčík Petr Pavel. Kariéristi jsou ideologicky všežraví, kam vítr tam plášť. Nemají svědomí ani stud, propůjčí se každému zlu za každého režimu/systému, jsou vydíratelní. Dokonale čitelné a ovladatelné loutky elit. Vždy si najdou způsob, jak se na vlně aktuálně prosazované ideologie vyškrábat nahoru, jsou papežštější než papež. Petr Pavel je jasný důkaz přítomnosti oportunistických kariéristů v komunistické straně (aby bylo jasno, najdete je i v jakékoliv jiné politické straně). Takovým o komunisty deklarované blaho lidu (ideologie socialismu) nikdy nešlo. Šlo jim o pocit moci, výhody a vlastní prospěch. Vždy chtějí být na vrcholu, ale bez kontroly a tlaku z nižších řídících pater společnosti, bez nároků na jejich schopnost dobře řídit společnost, bez nekonečné páce na sobě a okolí, s právem na všemožné výhody a ničím nezasloužený blahobyt v porovnání se zbytkem společnosti.
A tak jsme dospěli k dnešku, kdy režimem deklarovaný 34-letý zápas za „svobodu a demokracii“ končí Pavlem na hradě a Fialou ve Strakově akademii. Pokud skupina neschopných úslužných kariéristů v řízení státu převládne, přivedou ke krachu jakýkoliv systém stále se zvyšujícím parazitizmem a nekompetencí, a navíc ho zcela zdiskreditují a zprofanují (což už je v konečné fázi společenského cyklu cílem řízení), pak už nelze postupovat jinak, než rituálně před očima davu obětovat několik „Petrů či Pavlů“ a zbytek parazitických oportunistů otočí korouhve po vanoucím větru a potichu pokračuje ve svém parazitování pod hlavičkou nové ideologie, ale ve službě stále stejnému pánu. Budete se tomu divit, až bude rezident Pavel veřejně označen za bolševika? Je to sice sprostá lež, ale elitáři všech zemí předem připravená a v minulosti mnohokrát zopakovaná finta, jak před nemyslícím publikem svalit vinu za bídu a utrpení obyčejných lidí na jednoho slouhu a hlupáka a zároveň jejich úhlavního nepřítele – skutečné bolševiky reálně pracující a bojující za zájmy a fungování společnosti, svého národa, všech pravdě věrných lidí na světě. To jsou totiž odvěcí rivalové líných, vyčůraných a prolhaných parazitů, kteří si přivlastnili prakticky celý zisk z práce všech lidí + úroky z půjček na přežití k tomu.
Shrňme si to. K čemu ta lež a dehonestace pojmu bolševik?
Zaprvé, převracení významu pojmů brání lidem správně chápat a vykládat minulost. V takovém případě pak často z nepochopení podstaty věci bojují proti tomu, co by měli logicky obhajovat a naopak! Zadruhé, jde o preventivní negativní programování (ideovou vakcinaci) společnosti, které má za cíl vytvořit kolektivní odpor (imunitu) proti jakékoliv myšlence na možný návrat systému hájícího zájmy většiny. Na bolševiky bylo nakydáno veškeré svinstvo marxistů-trockistů. Bolševismus byl pomluven, označen za původce všeho zla a tím odstraněn z cesty globální oligarchické elity.
Skutečný odkaz bolševiků
Kam až to dotáhli? Dosáhli obrovského pokroku oproti předchozí bídě a útlaku. Prakticky od nuly vybudovali stát číslo jedna, letěli první do vesmíru, zlepšili život miliónům lidí, dali všem lidem práci, usnadnili jim život industrializací, zkrátili pracovní dobu, dosáhli potravinové soběstačnosti, aby dál nebyly hladomory, vyhráli zatím nejstrašnější válku v dějinách lidstva (stálo je to cca 8 mil. mrtvých vojáků a cca 19-20 mil. mrtvých civilistů, a přesto dokázali za 12 let obnovit stát a vypustit první vesmírnou družici (1957) a za další 4 roky uskutečnit první let člověka do vesmíru (J.A.Gagarin 1961), nastartovali rozvoj sociálních procesů (rozvoj člověka – vzdělání, věda, kultura) takovým způsobem, že globální oligarchické mafii disponující zdroji a znalostmi prakticky celého světa, pevně semknuté kolem vytýčeného cíle likvidace SSSR, to trvalo desetiletí, než se jim ho povedlo zlomit. A proč se jim to nakonec povedlo? Kvůli manipulacím a lžím, kvůli zmatení jazyků. Kvůli lidem, co uvěřili pomluvám, co uvěřili, že by měli ohrnovat nos nad tím, co dokázali bolševici. Co se stydí o nich před lidmi mluvit, aby si nezadali.
A jak je to teď? Salámovou metodou nám oligarchie, za vydatné pomoci masmédií a oportunistických kariéristických politických loutek, všechny tyto jimi vydupané výdobytky a hodnoty postupně odebírá (viz. důchody, zdravotnictví, školství, levná energie…).
Jak můžeme uspět při hájení sociálních výdobytků, jak se můžeme posunout dál do spravedlivější budoucnosti, když si nevážíme odkazu předků, kteří nám tento veliký pokrok (sociální i materiální) vybojovali? Vždyť oni se paradoxně postarali i o pokrok na Západě a v celé Evropě. Nebýt přímé konkurence SSSR a celého socialistického bloku, myslíte si, že by kapitalisti sami od sebe budovali sociální státy na Západě? Myslím, že dnešek je jasnou odpovědí.
Závěr
A tak se lže a překrucuje, jak když tiskne. Chce se mi říci: Podle bolševika poznáte je! Kdo žongluje s tímhle pojmem a převrací jeho skutečný význam, na to ho si dejte pozor. V každém případě je nebezpečný. Buď záměrně brání pokroku – nástupu společnosti, která by brala větší zřetel na zájmy většinové populace, nebo je to oklamaný člověk neznalý historie, bez rozlišení pravdy, a proto se pro řízení společnosti nehodící.
Naučíme se rozlišovat mezi dvěma krajními modely chování. Kariéristickým všežravým parazitizmem sloužícím zájmům oligarchické elity k udržování davo-elitaristického systémy řízení společnosti, který jim zajišťuje pohodlný bezpracný život všemocných polobohů, a na druhé straně jejich protiklad – lidé skutečně pracující v zájmu pokroku a rozvoje národa a všeho lidstva, v zájmu míru a respektování různých kultur a národů. Bez toho nemáme šanci na vytvoření lepší a spravedlivější společnosti a její trvalou bezkrizovou evoluci do budoucnosti.
Jde o boj mezi vrcholkem společenské pyramidy, na kterém si pohodlně trůní nadnárodní oligarchická mafie (což jsou samozvaní vlastníci světového bohatství vytvořeného společnou prací všech lidí, a mecenáši masmediálně šířené dogmatiky – veškerých nadnárodními strukturami prosazovaných agend a ideologii, zajišťující jim tento monopol i do budoucna) a jejím spodkem, který je tvořen naprostou většinou světové populace.
Tak to je prozatím vše. Teď se do nás můžete pustit, jací jsme bolševici!
P.S. Při tvorbě článku jsem využil výsledků kolektivní diskuse studentů KSB o bolševismu. Do článku je zakomponována řada citátů kolegů, takže je to v podstatě kolektivní dílo/názor.
https://ksb-csr.net/threads/bolsevizmus.1151/
Zdroj článku...
S pojmem bolševik se v informačním prostoru šermuje ze všech stran a čím dál víc. Do úst si ho berou politici, politologové, novináři atd. („autority“), po nich se opičící i běžní občané. Bohužel, ve velké většině je používán v jeho negativním, překrouceném významu. Ve veřejnosti se tak záměrně pěstuje negativní pohled na bolševiky.
Kdyby tak činili pouze skuteční nepřátelé bolševismu, nebylo by na tom nic až tak divného, leč smutnou pravdou je, že v negativním významu ho používají i lidé, kteří reálně bojující za většinové zájmy, za zachování kontinuity evoluce a budoucího rozvoje k sociálně spravedlivé lidské společnosti.
Když dnes někdo říká o představitelích současného stále více se fašizujícího režimu, že má bolševické manýry (zavádí totalitu), tak buď nechápe, co říká nebo záměrně manipuluje (boj o spravedlivější budoucnost pouze imituje). Fialově-černo-zelená koalice totalitu sice skutečně zavádí, ale s bolševiky to nemá naprosto nic společného. Proto nastal čas o bolševismu pohovořit. Protože, jak známo z Bible, když chtěl Bůh potrestat Babyloňany, zmátl jim jazyk, aby si nerozuměli, což vedlo k nejednotě, anarchii, a nakonec k úplnému krachu jejich plánů.
Co znamená slovo bolševik/bolševizmus?
Pokusme se ho terminologicky definovat. Protože, pokud není terminologicky jasně definováno, tak bolševik sem, bolševik tam, každý má v hlavě jiný obraz a převážně ten masmediálně přeprogramovaný -negativní. Masmédia vlastní a ovládá oligarchie, která ve svém zájmu a cílech tvrdí: V lepším případě, že bolševizmus = marxizmus; v horším případě, že bolševik = původce velkého zla a teroru v Rusku, původce ukrajinského hladomoru a nevím čeho ještě; v extrému se podsouvá, že bolševici byli horší než němečtí nacisti a Stalin byl horší než Adolf Hitler. Rozumím tomu, že to tak vnímá parazitická elita, které překazili bolševici plány, ale zbytku světa (pomyslným 99% populace) velice pomohli.
Etymologie slova bolševik
Překroucený, lživý význam slova popisuje wikipedie: https://cs.wiktionary.org/wiki/bolševik
Hanlivě: netolerantní člověk, který odpírá jiným účastníkům diskuse právo na názor, jenž se neshoduje s tím jeho (to je definice dnešních liberastů, nezdá se vám?)
Synonyma: komanč, soudruh, rudoch, bolšán, totalita, totáč, (neutrálně) komunista, totalitář, dogmatik.
Antonymum (opak): menševik (obhájce zájmů menšiny – zpravidla elity)
Poznámka: Povšimněte si! Komunista má neutrální status (ne negativní jako bolševik) a o marxistech se wikipedie preventivně raději vůbec nezmiňuje. Měli bychom si klást otázku, proč? Proč je dnes marxismus, na rozdíl od bolševismu, přinejmenším tolerován (mezi mladými lidmi spíše znovu propagován)? Proč se Marxovi dokonce odhalují v sochy (např. 2018 Junkers v Trevíru)?
Původní pravdivý význam slova
České pojmenování bolševik vzniklo z ruského slova большевик. Význam slova je – většina nebo také člen většiny zastupující její zájmy (ve významu vlády většinových zájmů nad menšinovými zájmy).
Ve wikipedii je uvedeno, že jde o: příslušníka politické frakce v Rusku počátkem 20. století, která byla součástí komunistické strany (její podmnožinou). Je to však neúplná pravda. Komunistická strana obsahovala i další politické frakce odlišného směřování a cílů (především je potřeba zmínit tzv. marxisty-internacionalisty). Navíc bolševismus nevznikl s komunistickou stanou, existoval už dávno před ní a existuje i po ní (tzn. i bez ní).
Jednoduše řečeno: Bolševikem je ten, kdo háji dlouhodobé strategické zájmy veščiny pracujícího lidu (což je obvykle nevýhodné a nebezpečné), v protikladu těm, kdo hájí zájmy privilegované menšiny (což je materiálně, kariérně a jinak zvýhodněno).
Bolševismus nebyl původně ideologicky definován (na rozdíl od přísně ateistického Marxismu). Šlo o přirozeně vzniklou lidovou koncepci života vedeného podle svědomí a v souladu s jazykem životních okolností (životních podmínek) zaměřenou na zachování kontinuity rodu a postupný lidský rozvoj po materiální i duchovní stránce (v souladu s božím záměrem). Člověk se rodí dobrým a jeho jiskra (duše) je přirozeným nositelem touhy člověka po lepším a spravedlivějším uspořádání světa. Tento fenomén je všeobecně tak silný, že ho nelze redukovat pouze na Rusko. Lidé už z podstaty věci neustále bojovali o spravedlivější společnost (lepší život). Vždyť co bylo třeba husitství? Nebo selské vzpoury proti robotě za feudalismu? Projevy bolševismu lze proto nalézt prakticky všude, včetně západních zemí: „Neptej se, co může udělat tvá zem pro tebe. Ptej se, co ty můžeš udělat pro svoji zem.“ — John Fitzgerald Kennedy (populární prezident USA, který zemřel rukou vraha).
Asi se fanouškovská komunita bude divit, ale typického představitele bolševismu lze nalézt i v soudobé západní kultuře – např. v sci-fi Star Trek kapitána Spocka (tuto sci-fi mytologii lze považovat za reakcí na sovětský vesmírný program a dosažený sociální pokrok, kterému bylo v kapitalismu obtížné konkurovat v „hmotném“ světě, tak byl alespoň ve světě fantazie vytvořen konkurenční obraz spravedlnosti a pokroku, aby alespoň tam vypadal západ morálněji). Typická replika této postavy je: „Zájmy většiny přesahují zájmy jednotlivce“. Mýtický „bolševik“ Spock mezi sebou usmiřuje rozdílné civilizace a rasy a vede je ke spolupráci. Násilí a boj používá co poslední možnost řešení sporů, nejprve se vždy snaží řešit situaci smírně a vzájemně výhodnou domluvou.
Marxismus versus bolševismus = elita versus lid
Marxismus byl protikladem bolševismu. Byl to projekt zajišťující skryté řízení elitám (konzervující jejich výhody a nadřazenost) pod maskou řízení v zájmu většiny. Bolševismus navenek deklarovanou, ale v praxi nerealizovanou marxistickou ideologii uchopil a využil ke skutečnému řízení ve prospěch většiny. Bolševici se fakticky zmocnili cizího nástroje (marxistického projektu financovaného globálním žido-zednářským zákulisím) a začali v praxi realizovat to, co mělo být jen mrkvičkou zavěšenou oslíkovi před tlamou (cca 1920-1953). Brzy po Stalinově smrti (byl vůdčím představitelem bolševiků), nastal rychlý proces odpisu bolševismu/bolševiků a k moci se až do konce socialismu dostali marxisti-trockisti (od Chruščova až po hrobníka socialismu Gorbačova).
„Bůh nemění to, co je v lidech, dokud lidé nezmění to, co je v nich!“ Proč veslaři na galéře potřebují bubeníka? Proč to bez bubeníka není ono? Dokonce i sovětsky lid byl ve velké míře davem, který se řídil tradicí a názorem autorit. Po puči ve vedení SSSR (odstranění Stalina a dalších bolševiků – 1953) se k moci dostal marxista-trockista Chruščov. Změnil se vůdce – autorita, změnilo se směřování socialismu. Bohužel, záměrně od deseti k pěti.
Nepřipomíná vám to náhodou situaci s dnešními potentáty?
Zároveň s pracující většinou, která považuje za normální život v tvůrčí práci, existuje i menšina, která považuje pro sebe za normální sklízet tam, kde orali a seli jiní, a vidí v tom své poslání. Dovedeno do krajnosti, odmítá pouze občasnou sklizeň tam, kde seli jiní, a trvá na svém systémovém právu organizovat ostatní k orbě, setbě a sklizni, uzurpujíce si při tom i právo na rozhodování o rozdělení úrody. Rozdělení úrody tato menšina provádí proporčně mnohem hůře, než piráti (u pirátů byla norma po dvou dílech vyčlenit kapitánovi a navigátorovi, všichni ostatní „pracovníci nože a sekery“ dostávali po jednom dílu).
Možná právě proto byl protlačen na pozici rezidenta republiky komunistický aparátčík Petr Pavel. Kariéristi jsou ideologicky všežraví, kam vítr tam plášť. Nemají svědomí ani stud, propůjčí se každému zlu za každého režimu/systému, jsou vydíratelní. Dokonale čitelné a ovladatelné loutky elit. Vždy si najdou způsob, jak se na vlně aktuálně prosazované ideologie vyškrábat nahoru, jsou papežštější než papež. Petr Pavel je jasný důkaz přítomnosti oportunistických kariéristů v komunistické straně (aby bylo jasno, najdete je i v jakékoliv jiné politické straně). Takovým o komunisty deklarované blaho lidu (ideologie socialismu) nikdy nešlo. Šlo jim o pocit moci, výhody a vlastní prospěch. Vždy chtějí být na vrcholu, ale bez kontroly a tlaku z nižších řídících pater společnosti, bez nároků na jejich schopnost dobře řídit společnost, bez nekonečné páce na sobě a okolí, s právem na všemožné výhody a ničím nezasloužený blahobyt v porovnání se zbytkem společnosti.
A tak jsme dospěli k dnešku, kdy režimem deklarovaný 34-letý zápas za „svobodu a demokracii“ končí Pavlem na hradě a Fialou ve Strakově akademii. Pokud skupina neschopných úslužných kariéristů v řízení státu převládne, přivedou ke krachu jakýkoliv systém stále se zvyšujícím parazitizmem a nekompetencí, a navíc ho zcela zdiskreditují a zprofanují (což už je v konečné fázi společenského cyklu cílem řízení), pak už nelze postupovat jinak, než rituálně před očima davu obětovat několik „Petrů či Pavlů“ a zbytek parazitických oportunistů otočí korouhve po vanoucím větru a potichu pokračuje ve svém parazitování pod hlavičkou nové ideologie, ale ve službě stále stejnému pánu. Budete se tomu divit, až bude rezident Pavel veřejně označen za bolševika? Je to sice sprostá lež, ale elitáři všech zemí předem připravená a v minulosti mnohokrát zopakovaná finta, jak před nemyslícím publikem svalit vinu za bídu a utrpení obyčejných lidí na jednoho slouhu a hlupáka a zároveň jejich úhlavního nepřítele – skutečné bolševiky reálně pracující a bojující za zájmy a fungování společnosti, svého národa, všech pravdě věrných lidí na světě. To jsou totiž odvěcí rivalové líných, vyčůraných a prolhaných parazitů, kteří si přivlastnili prakticky celý zisk z práce všech lidí + úroky z půjček na přežití k tomu.
Shrňme si to. K čemu ta lež a dehonestace pojmu bolševik?
Zaprvé, převracení významu pojmů brání lidem správně chápat a vykládat minulost. V takovém případě pak často z nepochopení podstaty věci bojují proti tomu, co by měli logicky obhajovat a naopak! Zadruhé, jde o preventivní negativní programování (ideovou vakcinaci) společnosti, které má za cíl vytvořit kolektivní odpor (imunitu) proti jakékoliv myšlence na možný návrat systému hájícího zájmy většiny. Na bolševiky bylo nakydáno veškeré svinstvo marxistů-trockistů. Bolševismus byl pomluven, označen za původce všeho zla a tím odstraněn z cesty globální oligarchické elity.
Skutečný odkaz bolševiků
Kam až to dotáhli? Dosáhli obrovského pokroku oproti předchozí bídě a útlaku. Prakticky od nuly vybudovali stát číslo jedna, letěli první do vesmíru, zlepšili život miliónům lidí, dali všem lidem práci, usnadnili jim život industrializací, zkrátili pracovní dobu, dosáhli potravinové soběstačnosti, aby dál nebyly hladomory, vyhráli zatím nejstrašnější válku v dějinách lidstva (stálo je to cca 8 mil. mrtvých vojáků a cca 19-20 mil. mrtvých civilistů, a přesto dokázali za 12 let obnovit stát a vypustit první vesmírnou družici (1957) a za další 4 roky uskutečnit první let člověka do vesmíru (J.A.Gagarin 1961), nastartovali rozvoj sociálních procesů (rozvoj člověka – vzdělání, věda, kultura) takovým způsobem, že globální oligarchické mafii disponující zdroji a znalostmi prakticky celého světa, pevně semknuté kolem vytýčeného cíle likvidace SSSR, to trvalo desetiletí, než se jim ho povedlo zlomit. A proč se jim to nakonec povedlo? Kvůli manipulacím a lžím, kvůli zmatení jazyků. Kvůli lidem, co uvěřili pomluvám, co uvěřili, že by měli ohrnovat nos nad tím, co dokázali bolševici. Co se stydí o nich před lidmi mluvit, aby si nezadali.
A jak je to teď? Salámovou metodou nám oligarchie, za vydatné pomoci masmédií a oportunistických kariéristických politických loutek, všechny tyto jimi vydupané výdobytky a hodnoty postupně odebírá (viz. důchody, zdravotnictví, školství, levná energie…).
Jak můžeme uspět při hájení sociálních výdobytků, jak se můžeme posunout dál do spravedlivější budoucnosti, když si nevážíme odkazu předků, kteří nám tento veliký pokrok (sociální i materiální) vybojovali? Vždyť oni se paradoxně postarali i o pokrok na Západě a v celé Evropě. Nebýt přímé konkurence SSSR a celého socialistického bloku, myslíte si, že by kapitalisti sami od sebe budovali sociální státy na Západě? Myslím, že dnešek je jasnou odpovědí.
Závěr
A tak se lže a překrucuje, jak když tiskne. Chce se mi říci: Podle bolševika poznáte je! Kdo žongluje s tímhle pojmem a převrací jeho skutečný význam, na to ho si dejte pozor. V každém případě je nebezpečný. Buď záměrně brání pokroku – nástupu společnosti, která by brala větší zřetel na zájmy většinové populace, nebo je to oklamaný člověk neznalý historie, bez rozlišení pravdy, a proto se pro řízení společnosti nehodící.
Naučíme se rozlišovat mezi dvěma krajními modely chování. Kariéristickým všežravým parazitizmem sloužícím zájmům oligarchické elity k udržování davo-elitaristického systémy řízení společnosti, který jim zajišťuje pohodlný bezpracný život všemocných polobohů, a na druhé straně jejich protiklad – lidé skutečně pracující v zájmu pokroku a rozvoje národa a všeho lidstva, v zájmu míru a respektování různých kultur a národů. Bez toho nemáme šanci na vytvoření lepší a spravedlivější společnosti a její trvalou bezkrizovou evoluci do budoucnosti.
Jde o boj mezi vrcholkem společenské pyramidy, na kterém si pohodlně trůní nadnárodní oligarchická mafie (což jsou samozvaní vlastníci světového bohatství vytvořeného společnou prací všech lidí, a mecenáši masmediálně šířené dogmatiky – veškerých nadnárodními strukturami prosazovaných agend a ideologii, zajišťující jim tento monopol i do budoucna) a jejím spodkem, který je tvořen naprostou většinou světové populace.
Tak to je prozatím vše. Teď se do nás můžete pustit, jací jsme bolševici!
P.S. Při tvorbě článku jsem využil výsledků kolektivní diskuse studentů KSB o bolševismu. Do článku je zakomponována řada citátů kolegů, takže je to v podstatě kolektivní dílo/názor.
https://ksb-csr.net/threads/bolsevizmus.1151/
Zdroj článku...