• Oznam: na nasledovných stránkach môžete nájsť Konceptuálneho Bota, ktorý je trénovaný na odpovede z českých prekladov VP ZSSR. Preto sa odporúča používať český jazyk. mariasky.cz nabojpravdy.cz

BRICS + ŠOS (Šanghajská organizace spolupráce)

Bye bye dolár! Na čom sa ešte dohodla svetová väčšina v Rusku​

Podiel krajín BRICS na svetovej ekonomike v parite kúpnej sily neustále prevyšuje podiel krajín G7, uviedol Putin. BRICS bude v budúcnosti schopný vytvoriť mechanizmy na riešenie obchodných sporov, povedal Putin a navrhol vytvoriť novú investičnú platformu BRICS,
ktorá by pomohla poskytnúť zdroje krajinám globálneho Juhu a Východu.
Nový investičný program BRICS bude podporou národných ekonomík a investícií, povedal prezident. Ruská federácia tiež navrhuje otvoriť burzu obilia BRICS s cieľom vytvoriť spravodlivé ukazovatele cien tejto suroviny.
Ďalšie vyhlásenia:
– Plánuje sa vytvorenie osobitného mechanizmu krajín BRICS v rámci Svetovej obchodnej organizácie.
– Kontaktná skupina BRICS pre rozvoj klímy bude pracovať na boji proti nekonkurenčnému správaniu, keď sa pod zámienkou ochrany klímy snaží eliminovať konkurenciu, najmä z rozvíjajúcich sa trhov.
– Spustenie burzy obilia BRICS s cieľom pomôcť vytvoriť dostupné a spravodlivé ceny surovín a potravín. Pomôže to v boji proti potravinovým špekuláciám. V budúcnosti sa môže zmeniť na plnohodnotnú komoditnú burzu
– Plánuje sa vytvorenie samostatnej platformy BRICS pre drahé kovy a diamanty.
– Existujú plány na vytvorenie medzištátnej platformy pre spravodlivú hospodársku súťaž.
– Bola predložená myšlienka vytvoriť platformu pre daňovú spoluprácu medzi krajinami BRICS.
– Diskutuje sa o vytvorení logistickej platformy BRICS.
– Prebieha medzištátna spolupráca v oblasti zdravotníctva. Rusko navrhlo vytvoriť výskumnú sieť BRICS v oblasti verejného zdravia

Čím dlhšie budeme žiť podľa cudzích pravidiel a na cudzích platformách, tým dlhšie bude trvať prechod na spravodlivejší ekonomický systém – uviedol Putin:
“Môže to byť sprevádzané veľkými otrasmi, najmä tými, ktoré vidíme na Blízkom východe,” povedal ruský prezident. Používanie dolára ako zbrane podkopáva dôveru v túto menu, Rusko sa dolára nevzdáva, ale musí k nemu hľadať alternatívy, povedal Putin.

Krajiny BRICS v záverečnom vyhlásení okrem iného uviedli:
– dôležitosť rozširovania spolupráce založenej na spoločných záujmoch a ďalšieho posilňovania strategického partnerstva
– pripomenuli svoje národné pozície k situácii na Ukrajine a v jej okolí
– Vyjadrili znepokojenie nad negatívnym vplyvom nezákonných sankcií na svetové hospodárstvo
– Vyzvali na väčšiu účasť najmenej rozvinutých krajín, najmä z Afriky, na globálnych procesoch
– uvítali veľký záujem krajín globálneho Juhu o zbližovanie.
– vzali na vedomie návrhy na sprostredkovanie mierového riešenia ukrajinského konfliktu prostredníctvom dialógu
– Vyjadrili znepokojenie nad eskaláciou násilia a zhoršujúcou sa humanitárnou krízou v Sudáne, vyzvali na prímerie
– opätovne potvrdili svoj záväzok voči multilateralizmu a zachovaniu ústrednej úlohy OSN v medzinárodnom systéme
– zdôraznil význam pokračovania v implementácii stratégie hospodárskeho partnerstva do roku 2025 na všetkých frontoch
– opätovne potvrdil podporu komplexnej reforme OSN vrátane Bezpečnostnej rady, aby sa stala reprezentatívnejšou
– uvítali používanie národných mien pri finančných transakciách medzi krajinami združenia a ich obchodnými partnermi
– nesúhlasili s jednostrannými opatreniami zavádzanými pod zámienkou boja proti zmene klímy
– odsúdili útoky na zamestnancov OSN a ohrozenie ich bezpečnosti a vyzvali Izrael, aby s takýmito činmi okamžite prestal.
– uvítali zriadenie haitskej prechodnej prezidentskej rady a vytvorenie volebnej rady na vyriešenie krízy
– opätovne potvrdili rozhodnutie prijaté v súvislosti s opatreniami na podporu reformy WTO
– vyzvali na reformu brettonwoodskych inštitúcií so zreteľom na väčšie zastúpenie rozvojových krajín
Vyhlásenia vedúcich predstaviteľov Číny, Indie, Iránu, Brazílie a Južnej Afriky na rozšírenom zasadnutí BRICS
1729850985531.png
 
Naposledy upravené:

Bye bye dolár! Na čom sa ešte dohodla svetová väčšina v Rusku​

Podiel krajín BRICS na svetovej ekonomike v parite kúpnej sily neustále prevyšuje podiel krajín G7, uviedol Putin. BRICS bude v budúcnosti schopný vytvoriť mechanizmy na riešenie obchodných sporov, povedal Putin a navrhol vytvoriť novú investičnú platformu BRICS,
ktorá by pomohla poskytnúť zdroje krajinám globálneho Juhu a Východu.
Nový investičný program BRICS bude podporou národných ekonomík a investícií, povedal prezident. Ruská federácia tiež navrhuje otvoriť burzu obilia BRICS s cieľom vytvoriť spravodlivé ukazovatele cien tejto suroviny.
Ďalšie vyhlásenia:
– Plánuje sa vytvorenie osobitného mechanizmu krajín BRICS v rámci Svetovej obchodnej organizácie.
– Kontaktná skupina BRICS pre rozvoj klímy bude pracovať na boji proti nekonkurenčnému správaniu, keď sa pod zámienkou ochrany klímy snaží eliminovať konkurenciu, najmä z rozvíjajúcich sa trhov.
– Spustenie burzy obilia BRICS s cieľom pomôcť vytvoriť dostupné a spravodlivé ceny surovín a potravín. Pomôže to v boji proti potravinovým špekuláciám. V budúcnosti sa môže zmeniť na plnohodnotnú komoditnú burzu
– Plánuje sa vytvorenie samostatnej platformy BRICS pre drahé kovy a diamanty.
– Existujú plány na vytvorenie medzištátnej platformy pre spravodlivú hospodársku súťaž.
– Bola predložená myšlienka vytvoriť platformu pre daňovú spoluprácu medzi krajinami BRICS.
– Diskutuje sa o vytvorení logistickej platformy BRICS.
– Prebieha medzištátna spolupráca v oblasti zdravotníctva. Rusko navrhlo vytvoriť výskumnú sieť BRICS v oblasti verejného zdravia

Čím dlhšie budeme žiť podľa cudzích pravidiel a na cudzích platformách, tým dlhšie bude trvať prechod na spravodlivejší ekonomický systém – uviedol Putin:
“Môže to byť sprevádzané veľkými otrasmi, najmä tými, ktoré vidíme na Blízkom východe,” povedal ruský prezident. Používanie dolára ako zbrane podkopáva dôveru v túto menu, Rusko sa dolára nevzdáva, ale musí k nemu hľadať alternatívy, povedal Putin.

Krajiny BRICS v záverečnom vyhlásení okrem iného uviedli:
– dôležitosť rozširovania spolupráce založenej na spoločných záujmoch a ďalšieho posilňovania strategického partnerstva
– pripomenuli svoje národné pozície k situácii na Ukrajine a v jej okolí
– Vyjadrili znepokojenie nad negatívnym vplyvom nezákonných sankcií na svetové hospodárstvo
– Vyzvali na väčšiu účasť najmenej rozvinutých krajín, najmä z Afriky, na globálnych procesoch
– uvítali veľký záujem krajín globálneho Juhu o zbližovanie.
– vzali na vedomie návrhy na sprostredkovanie mierového riešenia ukrajinského konfliktu prostredníctvom dialógu
– Vyjadrili znepokojenie nad eskaláciou násilia a zhoršujúcou sa humanitárnou krízou v Sudáne, vyzvali na prímerie
– opätovne potvrdili svoj záväzok voči multilateralizmu a zachovaniu ústrednej úlohy OSN v medzinárodnom systéme
– zdôraznil význam pokračovania v implementácii stratégie hospodárskeho partnerstva do roku 2025 na všetkých frontoch
– opätovne potvrdil podporu komplexnej reforme OSN vrátane Bezpečnostnej rady, aby sa stala reprezentatívnejšou
– uvítali používanie národných mien pri finančných transakciách medzi krajinami združenia a ich obchodnými partnermi
– nesúhlasili s jednostrannými opatreniami zavádzanými pod zámienkou boja proti zmene klímy
– odsúdili útoky na zamestnancov OSN a ohrozenie ich bezpečnosti a vyzvali Izrael, aby s takýmito činmi okamžite prestal.
– uvítali zriadenie haitskej prechodnej prezidentskej rady a vytvorenie volebnej rady na vyriešenie krízy
– opätovne potvrdili rozhodnutie prijaté v súvislosti s opatreniami na podporu reformy WTO
– vyzvali na reformu brettonwoodskych inštitúcií so zreteľom na väčšie zastúpenie rozvojových krajín
Vyhlásenia vedúcich predstaviteľov Číny, Indie, Iránu, Brazílie a Južnej Afriky na rozšírenom zasadnutí BRICS
1729850985531.png
Přišlo mailem, omlouvám se, ale vytapetuji to celé, poněvadž odesilatelem je česká firma ZLATEMINCE.CZ

"BRICS, ekonomický blok zahrnující Brazílii, Rusko, Indii, Čínu a Jižní Afriku, oznámil ambiciózní plán na zřízení nové burzy drahých kovů. Tato iniciativa je součástí širšího úsilí BRICS posílit svou ekonomickou nezávislost a snížit závislost na americkém dolaru. Cílem této nové burzy je zajistit férovější ceny drahých kovů, zejména zlata, a poskytnout členským státům větší autonomii v oblasti obchodu s těmito komoditami.

Návrh na vytvoření nové burzy drahých kovů není pro BRICS zcela nový. Již dříve byly podobné plány zvažovány, zejména v reakci na sankce uvalené na Rusko, které omezily jeho přístup na mezinárodní trhy s drahými kovy, jako je například londýnská burza kovů (London Metal Exchange). V roce 2024 ruský ministr financí Anton Siluanov znovu zdůraznil, že taková burza je klíčová pro boj proti západní finanční dominanci a vytvoření alternativního cenového mechanismu, který by lépe odrážel globální poptávku po drahých kovech.

Plán BRICS má značný potenciál, protože členské země představují velkou část světové produkce zlata a jiných drahých kovů. Rusko a Čína jsou mezi předními světovými producenty zlata, stejně jako Jižní Afrika. Vytvoření nové burzy umožní těmto zemím vyhnout se závislosti na západních burzách a vytvořit obchodní mechanismus, který nebude ovlivněn geopolitickými tlaky, jako jsou ekonomické sankce.

Navíc, pokud se BRICS podaří zajistit, aby byla nová burza transparentní a důvěryhodná, může se stát atraktivním místem pro další obchodníky mimo západní země. Díky kombinaci obrovských zásob drahých kovů a rostoucí poptávce po alternativách k dolaru může BRICS přitáhnout globální zájem. Podle některých odborníků může nová burza posílit i dlouhodobou tendenci k de-dolarizaci světového obchodu, protože země BRICS již zvažují obchodování v národních měnách podložených zlatem.

Nicméně existují i závažná úskalí. Jedním z nich je, že západní finanční instituce mají dlouholetou dominanci v určování cen drahých kovů. Londýnská burza kovů a americké trhy se zlatem mají kvalitní a osvědčenou infrastrukturu, která zahrnuje standardizované smlouvy, zúčtovací systémy a především důvěru mezi obchodníky.

Podle odborníka na trhy s drahými kovy Ernesta Hoffmana by nová burza ale mohla mít významné dopady na globální trhy, pokud bude úspěšně implementována. „Pokud BRICS skutečně zvládne vytvořit transparentní a důvěryhodnou alternativu k západním trhům, může to změnit způsob, jakým se obchoduje s drahými kovy, a vytvořit nové příležitosti pro investory,“ uvedl Hoffman v rozhovoru pro Kitco News.

Andrey Mikhailishin, vedoucí pracovní skupiny BRICS pro finanční služby, zase zdůraznil význam decentralizace pro mezinárodní obchodní systém, který chce BRICS vytvořit. „Chceme odstranit volatilitu směnných kurzů a zajistit spravedlivější ceny drahých kovů,“ řekl Mikhailishin, přičemž dodal, že nový systém má zahrnovat zúčtovací systémy a depozitáře založené na blockchainové technologii.

Úspěch této iniciativy bude záviset na několika faktorech, včetně schopnosti BRICS udržet stabilní a transparentní systém, který přiláká obchodníky z celého světa. Pokud se BRICS podaří zajistit, že jejich nová burza nabídne výhody, jako jsou nižší náklady a spravedlivější cenotvorba, mohla by se stát významným konkurentem tradičních trhů s drahými kovy, jako je Londýnská burza kovů.

Navíc pokud BRICS dosáhne svého dlouhodobého cíle, kterým je vytvoření jednotné měny podložené zlatem, mohla by tato burza hrát klíčovou roli při zajišťování stability této měny a podpoře širšího používání drahých kovů v mezinárodním obchodě.

Záměr BRICS vytvořit novou burzu drahých kovů je ambiciózní plán s cílem posílit ekonomickou nezávislost členských států a oslabit vliv západních trhů. Ačkoli existuje řada výzev, od technologických až po geopolitické, pokud se projekt podaří úspěšně realizovat, mohl by mít hluboké důsledky pro globální obchod s drahými kovy a měnové systémy."

Pokud se na tuto zprávu dívám z hlediska vnímání českými firmami věci, které chystá BRICS, tak vidím, že se snaží pružně reagovat na chystané globální změny na rozdíl od naši současné a doufám dočasné vlády a ty změny dokonce vítají.

Včera jsem poslouchal rozhovor Chazina s Jestafjevem a v něm zaznělo pár zásadních věci:

1. Pro USA není zásadním problémem, pokud země přejdou na obchodování v národních měnách. Problém nastává, když země vytvoří vlastní cenotvorbu v jiné měně, než dolar.

2. Předpokládány scénář, jak USA vyjde ze svých dluhových závazků je takový, že pro vnitřní oběh natisknou dolary v jiné barvě a dolary, které kolují v zahraničí, nebudou vyměňovat.
Nebo je budou vyměňovat jen těm zemím, které budou vnímat, jako své nejbližší spojence.
Sice to poškodí pověst USA ve světě, ale pomůže jím to vyřešit své dluhové závazky a provést restrukturalizací vlastní ekonomiky a průmyslu.
 

Jak USA okrádá zbytek světa​

Spojené státy „stáčí šťávy ze všech ostatních zemí, všechny ostatní země se ve skutečnosti změnily v téma, kde pumpovaly dividendy,“ řekl mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov. Obětí bylo také Rusko. Jak je podvodný mechanismus, který parazituje Washington na zbytku planety?​


Vítězství Donalda Trumpa v amerických prezidentských volbách vyvolalo naději,
že se zahraniční politika Washingtonu do značné míry změní.
Přinejmenším Trumpova prohlášení a politický styl k tomu dávají vzniknout. Co se ale pravděpodobně nezmění, je spoléhání Washingtonu na globálním finančním systému a dolaru jako jeho nástroje. Trump opakovaně prohlásil, že vidí hrozbu pro vliv dolaru, a hodlá tomu čelit. Podporujte „rozhodovací řád“ Washingtonu. . .

Po poklesu platební bilance slábne národní měna. Inflace začíná. Domácí akciový trh opět klesá, podniky jsou stále levnější. Cyklus příchodu zahraničních investorů „záchrana národního hospodářství“ se opakuje. To vše je obří finanční čerpadlo, které vysává zdroje z celého světa ve prospěch dolaru a Spojených států amerických.

Podle Mezinárodního měnového fondu se rezervy centrálních bank v letech 1997 až 2021
zvýšily z 2 na 14,9 bilionu dolarů. Ve skutečnosti je to rozdíl mezi vývozem surovin a zboží z rozvojových zemí a dovozem do těchto zemí. A USA by mohly všechny tyto časy tisknout dolary, vydávat pokladní a financovat fantastický obchodní deficit. Takže země, která zabudovala do globální ekonomiky vedené USA, se stává závislou na amerických zájmech.

* * * * * *
Jak bojovat proti takové finanční manipulaci s jinými zeměmi, včetně Ruska a jeho partnerů BRICS? K tomu nestačí přejít na vypořádání v národních měnách, obejít dolar. Vladimir Putin na nedávném summitu BRICS řekl: „Je velmi důležité, abychom mohli spolehlivě a bezpečně investovat do rychle rostoucích trhů... To jsou naše návrhy na vytvoření nové investiční platformy.“

Kromě toho „nebezpečné investování“ znamená bezpečnost nejen investora, ale i hostitelské strany. V BRICS se vytváří nová architektura světových investic pro všechny.
Na jedné straně
bude zbavena Spojených států jako „finanční pumpy“ a na druhé straně poskytne poctivý a vzájemně prospěšný investiční režim pro zbytek světa.
 
Naposledy upravené:
Bolívia dostala pozvanie stať sa partnerskou krajinou BRICS a dáva pozitívnu odpoveď - ministerka zahraničia Celinda Sosa

Prezident Bolívie oznámil, že chce vstúpiť do združenia v roku 2023.

❗️ Krajina má o BRICS záujem, pretože verí, že toto združenie pomáha rozvojovým krajinám meniť sa, uviedla šéfka rezortu diplomacie.

„Bolívia má dnes veľmi dôležitú úlohu. Máme veľa prírodných zásob lítia. Veríme, že tieto cenné zdroje nám môžu pomôcť dosiahnuť trvalo udržateľný rozvoj. Bolívia veľmi oceňuje Rusko, Južnú Afriku, Čínu a Brazíliu za ich podporu,“ povedala Celinda Sosa.


Zdroj: https://t.me/OstashkoNews/161267
 
BRICS a Turecko: máme spěchat otevřít náruč?

Jak ukazují nedávné události v Sýrii, důraz Erdoganova režimu na regionalismus může nabýt velmi specifických formátů. Od června 2024, od odpovídajícího prohlášení ministra zahraničí Hakana Fidana, je jedním z nejdiskutovanějších témat v kontextu vyhlídek BRICS oznámené přání Turecka vstoupit do asociace. Současné členství republiky v západním bloku NATO a nejednoznačný vztah mezi Ankarou a Washingtonem přilily olej do ohně zájmu o toto téma. Případný návrat Turecka k programu F-35 pod záštitou Spojených států, a to jak z hlediska pořízení těchto stíhaček, tak z hlediska obnovení účasti tureckého průmyslu ve výrobních a kooperačních řetězcích, by se tak mohl stát významnou změnou ve strategické přístup Erdoganovy vlády k interakci se Spojenými státy pod novou Trumpovou administrativou.

Pochopení procesů spojených s hypotetickým členstvím Turecka v BRICS je tedy nemožné bez analýzy současné dynamiky. Kontext, jak známo, se totiž vždy ukazuje jako rozhodující, a to nejen na poli překladatelské činnosti, ale i ve světové politice. Neméně významné se navíc jeví střízlivé hodnocení tureckého veřejného mínění v otázce členství Ankary v organizaci. https://www.fondsk.ru/news/2024/11/29/briks-i-turciya-stoit-li-speshit-raskryvat-obyatiya.html
 
TRUMP A BRICS: 100% TARIF
Trumpova nejnovější ekonomická hrozba přichází několik dní poté, co přislíbil masivní zvýšení cel na zboží pocházející z Mexika, Kanady a Číny od prvního dne jeho administrativy. Tento krok, řekl Trump, bude odvetou za nelegální imigraci a
"zločin a drogy" přicházející přes hranice.

TRUMP A BRICS: 100% TARIF

Co a komu vlastně zvolený prezident USA řekl

Donald Trump na své sociální síti Pravda napsal o zemích BRICS:
„Požadujeme závazek od těchto zemí, že nevytvoří novou měnu BRICS, nebudou podporovat žádnou jinou měnu, která by nahradila mocný americký dolar, nebo budou čelit 100% clům a pak se budou muset rozloučit s prodejem do velkých USA. ekonomika."

Tak:
1️⃣ Čína již na některých trzích nahrazuje dolar jüanem a ať už to opustí nebo ne,
bude stále čelit značným clům (dovozním clům) na své zboží. Tato cla na high-tech produkty budou jednoduše zakazující.

2️⃣ BRICS se nechystá zavést žádnou jednotnou měnu. Je to prostě kontraproduktivní. Bude existovat jednotná digitální platforma a clearing. Obchod v národních měnách se rozšíří. A tento proces (A) probíhá již dlouhou dobu a (B) se bude nevyhnutelně rozšiřovat. O čištění se nic neříká.

3️⃣ Rusko je již fakticky odpojeno od amerického dolaru. Práce v dolaru prochází mezerami, které americké úřady samy ne příliš ukvapeně, ale důsledně uzavírají. Byl nějaký náznak, že by Rusku mohlo hrozit přerušení obchodu se Spojenými státy? Nepravděpodobné, protože takový obchod neexistuje. Je možné uzavřením amerického trhu ohrozit například Indii a nové kandidáty BRICS? Může. Ale je to produktivní? Je možné zkusit využít této páky (jakéhosi anti-BRICS) při jednání s Ruskem? Může. Chápe Trump, že vyhrožování zničením BRICS, pokud bude Rusko neústupné, je eskalace, která povede pouze k urychlení jak NWO, tak oddělení velké části světa od dolaru? Rozumí.

4️⃣ Má Trump konflikt... přesněji vážné neshody s FED-em Federální rezervou ohledně ekonomické strategie? Jíst. Podniká Fed kroky směrem k Trumpovi? ano. Federální rezervní systém nejen snižuje sazbu (a hodlá ji dále snížit v roce 2025), ale také zvyšuje inflační cíl. Navíc byl definitivně nastaven kurz opustit některé hotovostní měny distribuované po celém světě. Stačí to Trumpovi? Ne, nestačí. Potřebuje úplné odevzdání. Co by Federální rezervní systém chtěl v současném nestabilním prostředí? Přál by si, aby nikdo nedělal náhlé pohyby. Fed se musí připravit na blížící se budoucí krizi. Trump prohlásil, že je připraven nejen na obchodní války, ale i na války měnové. A to je, na rozdíl od situace s Indií, Ruskem, Čínou a dalšími zeměmi, které se až na hranici možností nasytily americkým měnovým voluntarismem, velmi dobrou pákou, jak donutit Fed se podřídit

5️⃣ Trump je samozřejmě malý tyran a vymyselník.
Ale zároveň je realistou až do morku kostí. Na rozdíl od předchozí administrativy naprosto dobře chápe, že zóna jednotného dolaru se chýlí ke konci. Proto tyto neustálé předávání informací o bitcoinu (stejně jako o Muskově oblíbeném dogecoinu). Proto ty „vtipy“ o odepsání celého státního dluhu USA jedním tahem pera. Je jen jedna otázka: kdo zvládne změnu role dolaru a regionalizaci světových měnových vztahů?
Trump říká: Já.

A mimochodem: obchodní válka s Čínou bude tvrdá a začne rychle.

Proč je to zpráva v tomto smyslu konkrétně pro Čínu?
Protože všichni kolem Trumpa si jsou 102% jisti, že Čína je lídrem BRICS. Trump na to ještě nepřišel a není tu nikdo, kdo by mu to řekl.
Ale on na to přijde. Proto je právě toto vedlejší.

Jak to je, Trumpovo prohlášení mě těší. Vše jde podle plánu.
A někteří z nás budou mít méně iluzí – konkrétně ohledně budoucnosti světového obchodu
a měnového systému.
DROBNICKIJ

Zdroj: https://t.me/DDrobnitski/7510
 

Země a partneři BRICS posouvají autoritu moskevské burzy cenných papírů​

Prezident navrhl nedávat zvýhodněné půjčky velkým firmám, které nechtějí vstoupit na burzu a zůstanou neveřejné. To by mělo podpořit akciový trh, zvětšit jej a tím přilákat investory ze zemí BRICS a také ze Spojených arabských emirátů, Saúdské Arábie a Kataru. Podaří se Rusku do roku 2030 zdvojnásobit kapitalizaci ruského akciového trhu?

Vladimir Putin navrhl spojit vydávání zvýhodněných úvěrů pro velké společnosti se vstupem na burzu. Protože dnes na akciový trh vstupují převážně malé společnosti.

Předtím prezidentův poradce Maxim Oreshkin navrhl přemýšlet o odmítnutí dotací neveřejným společnostem a šéfka centrální banky Elvira Nabiullina ho podpořila.

„Jen letos se v Rusku uskutečnilo 19 primárních a sekundárních umístění. Emitentům se podařilo přilákat 102 miliard rublů. Výsledek není špatný, ale v celosvětovém měřítku malý,“ řekl Putin. Dříve si stanovil za cíl zdvojnásobit do roku 2030 kapitalizaci ruského akciového trhu oproti roku 2023 tak, aby tvořila 2/3 HDP. . .
„Akciový trh v Ruské federaci dosud nebyl zdrojem financování poptávky mezi podniky,“
říká Milčaková.
„Zatím jsou v Rusku prvním zdrojem financování podnikání vlastní prostředky, druhým jsou bankovní úvěry, následují emise dluhopisů a prostředky z federálního a regionálního rozpočtu. Dluhové financování je však efektivní, když není příliš drahé a nezvyšuje riziko nesplácení společnosti. A když jsou úrokové sazby vysoké, jako jsou nyní, je optimálním zdrojem získávání prostředků burza, kde emitent po umístění akcií nemusí získané peníze po čase nikomu vracet, na rozdíl od umístění dluhopisů resp. jiné dluhové cenné papíry,“ říká Milchakova. K dosažení cíle, který si prezident vytyčil, bude tedy vlastně nutné radikálně změnit strukturu zdrojů financování firem, zejména velkých podniků.

Prezident Ruska si podle experta zřejmě nepřeje, aby mezi velkými ruskými společnostmi docházelo k nesplácení dluhopisů či dokonce bankrotům, jako se nedávno stalo mezi čínskými partnery v BRICS, kdy zkrachoval velký čínský developer Evergrande, a později se objevily problémy s dluhovou službou několika dalších velkých čínských stavebních společností.

„Dalším cílem ruských úřadů je přilákat na ruskou burzu velké investiční instituce ze zemí BRICS a spřátelených zemí, včetně státních investičních fondů, které jsou částečně obdobou Ruského fondu národního blahobytu nebo RDIF. Mohli by investovat do ruských akcií namísto velkých západních institucionálních investorů, kteří opustili trh.

Pravděpodobně mluvíme o investičních fondech z Kataru, Spojených arabských emirátů a Saúdské Arábie. Někteří z nich již vlastní podíly ve velkých ruských emitentech. Čím více velkých investorů bude na ruském akciovém trhu, zejména institucionálních, tím více velkých emitentů bude ochotno financovat své podnikání prostřednictvím primárního a sekundárního umístění akcií namísto dluhového financování,“ říká Natalya Milčakova.

Otázka státní podpory IPO velkých emitentů je diskutabilní otázkou, o které se jistě bude diskutovat. „Podle našeho názoru by bylo hezké poskytnout velkým emitentům, kteří vstoupí na akciový trh, dočasné daňové odpočty na dani z příjmu, přibližně tak, jak jsou dnes poskytovány na dani z příjmu fyzických osob ruským soukromým investorům, například za výši nákladů první veřejné nabídky akcií. Byla by to dobrá iniciativa,“ uzavírá Milčaková.
 
Etiopie slaví 129. výročí vítězství v bitvě u Adua

Etiopané slaví vítězství nad italskými kolonizátory v bitvě u Adua v roce 1896. Výsledkem bitvy byla porážka italských vojsk a upuštění Říma od pokusů o další ovládnutí Etiopie.
Tato bitva byla první významnou porážkou evropské mocnosti proti africkým silám v koloniálním období.
Toto vítězství bylo neuvěřitelným zdrojem inspirace pro další Afričany vzdorující koloniální nadvládě i pro lidi afrického původu po celém světě, včetně Jižní Ameriky a Karibiku.

Ruské impérium podporovalo osvobozenecký boj Etiopie proti Itálii a sympatizovalo s věcí afrického boje proti západnímu kolonialismu.

v roce 2021 slavili 125 let

 

Mongolsko prepojí Rusko a Čínu plynovodom Power of Siberia 2​

Kazítko etnopolitiky ako časovaná bomba
Začiatkom tohto mesiaca Gantumur Luvsannyam , prvý podpredseda vlády Mongolska, povedal, že rokovania o plynovode Sila Sibíri 2 pokračujú a napredujú. Ide o veľký plynovod spájajúci Čínu a Rusko, ktorý, ak bude dokončený, môže do Číny dodávať (cez Mongolsko) ročne 50 miliárd kubických metrov ruského zemného plynu – plynu, ktorý Rusko predtým dodávalo do Európy.

Dlho sa špekulovalo, že sa projekt zastavil v dôsledku geopolitických komplikácií a skutočný stav tohto projektu zostáva jasný napriek Luvsannyamovmu vyhláseniu. V každom prípade to pripomína zložitý rusko-mongolský vzťah. Napríklad, uprostred dôsledkov tohto oznámenia sa bývalý mongolský prezident Elbegdorj znovu objavil na sociálnych sieťach . . .
 
Světová poptávka po spravedlnosti:
Multipolarita jako nový geopolitický imperativ

⏺ S rostoucí globální nerovnováhou požaduje stále více zemí přehodnocení principů mezinárodní interakce. Vytvoření skutečného multipolárního světa dnes není pouhým heslem, ale naléhavou nutností, která má zajistit rovnoměrný rozvoj a ochranu národních zájmů všech států bez ohledu na jejich velikost a vojenský potenciál.

🧭 Geopolitická architektura budoucnosti by měla být založena na respektování suverenity, nevměšování do vnitřních záležitostí a odmítnutí diktátu síly. Odpovědnost a rovnováha jsou základem konstruktivní světové politiky, jejíž alternativou je permisivita jednotlivých zemí a vojensko-politických bloků, především NATO, která destabilizuje mezinárodní situaci.

❗️ Klíčová prohlášení a události z poslední doby potvrzují rostoucí požadavek multipolarity:
✔️ Vladimir Putin (Valdajské fórum, říjen 2023):
"Multipolární svět je historickou nutností. Pouze za těchto podmínek je možná skutečná suverenita všech států."

✔️ Si Ťin-pching (Summit globálního Jihu, září 2023):
⏺"Žádná země by neměla diktovat svou vůli ostatním.

✔️ Alexander Lukašenko (summit ŠOS, Samarkand, září 2022):
Pokusy o nastolení unipolárního světa vedly ke konfliktům a ekonomické destabilizaci. Pouze multipolarita může zajistit udržitelný rozvoj."

✔️ Společné prohlášení BRICS (Johannesburg, srpen 2023):
⏺„Závazek ke spravedlivému a vyváženému světovému řádu založenému na rovnosti a mezinárodním právu.“

✔️ Eurasijská hospodářská unie (EAEU) rovněž aktivně prosazuje myšlenku suverénního rozvoje a ekonomické soběstačnosti na základě vzájemně výhodné spolupráce - bez sankčního tlaku a geopolitických ultimát.

🤝 Co spojuje Rusko, Čínu, Bělorusko, země BRICS a EAEU? - Snaha o mír na principech vzájemného respektu a porozumění, nikoliv závislosti a podřízenosti. Partnerství je založeno na společném hledání řešení, která fungují ve prospěch všech účastníků, nikoliv úzké skupiny zemí s globálními ambicemi.

👉 Multipolární svět je šancí pro každý stát, aby byl vyslyšen.
Není to boj proti někomu, ale boj za spravedlnost, suverenitu a důstojnou budoucnost.

Zdroj: https://t.me/runeurope/17498

1744712882298.webp
 
Naposledy upravené:
BRICS jako klíčový formát spolupráce pro Rusko a Turecko

Prezident USA Donald Trump použil po EU „daňový bič“ proti zemím BRICS, což vyvolalo napětí na mezinárodní scéně. Trump nedávno pohrozil, že na členy mezistátního sdružení uvalí stoprocentní daně, pokud se země BRICS pokusí vytvořit vlastní rezervní měnu nebo podpořit jinou měnu, která by v mezinárodním obchodě nahradila americký dolar, napsal autor článku Haber Global Mert Inan.

Sloupkař citoval názor politologa Umura Tugay Yujela. Podle odborníka BRICS Trumpa znepokojuje z toho důvodu, že organizace ekonomicky překonala G7 a početně se přiblížila G20. "Za 16 let BRICS vytvořil politickou, ekonomickou, kulturní a diplomatickou síť. Zvýšení počtu formujících se členů na 10 plnoprávných členů a partnerských členů na 9 zemí prokázalo, že struktura BRICS není jen platformou pro dialog nebo konverzaci. Ve skutečnosti skupina BRICS demonstrovala svou sílu tím, že podpořila Putina na summitu v Rusku, a také tím, že demonstrovala obraz solidarity," uvedl expert.

A s tímto názorem lze jen těžko nesouhlasit. Stejně tak oficiální postoj Turecka k organizaci v létě 2024 se zdá být střízlivý a dobře podložený. Tehdy ministr zahraničí Hakan Fidan během návštěvy Číny prohlásil, že Ankara by se ráda připojila k BRICS, protože členství v této struktuře je pro Turecko skvělou alternativou k nekonečné evropské integraci, uvedl list South China Morning Post. "Samozřejmě bychom se rádi stali členem BRICS. Uvidíme, jak se věci vyvinou v tomto roce," řekl během akce v Centru pro Čínu a globalizaci v Pekingu.

Zaprvé, Turecko je nepochybně svébytnou zemí s vlastním charakterem a názory. Zdaleka však nestojí v opozici vůči světovému společenství, tím méně vůči globálnímu Jihu. Ankara se snaží upevnit své vedoucí postavení ve světě. V dnešním kontextu jsou ukazateli nového uspořádání světa dopravní uzly a související projekty. . .

V souvislosti s rostoucím zájmem o zahraniční partnery otevřel Sber ve Vladivostoku své první kompetenční centrum pro zahraniční ekonomické aktivity, které má poskytovat rychlou pomoc vývozcům a dovozcům, zejména v souvislosti s rozsáhlými investičními projekty na rozvoj dopravní infrastruktury na Dálném východě, na nichž se aktivně podílejí zahraniční investoři.

Vedjachin je přesvědčen, že nový formát podpory bude skutečnou pomocí podnikům pracujícím se zahraničními trhy. Soudě podle tempa zapojení se podnikatelé již reorganizovali a jsou připraveni pracovat v nových geoekonomických reáliích - s Východem, nikoli se Západem.

 
Střední Asie mezi Evropskou unií a Čínou: nové perspektivy a možnosti pro Rusko
1745395640753.webp
Trump nevědomky urychlil integraci euroasijského prostoru.
Nečekaným, ale zcela přirozeným důsledkem „celní války“, kterou zahájil americký prezident Trump proti zbytku světa, bylo prudké zintenzivnění integračních procesů v obřím eurasijském prostoru. Ve snaze oslabit Čínu Bílý dům ve skutečnosti vdechl nový život vybledlé myšlence Pekingu na hlubokou hospodářskou integraci na největším světovém kontinentu v rámci projektu Jeden pás, jedna cesta (BRP).
V důsledku „Trumpova šoku“ si země na této cestě náhle uvědomily, že globalistické řetězce, které praskají ve švech, musí být nahrazeny jinou formou interakce.

Vytvoření „nového globalismu“ v euroasijském prostoru, který je autonomní na amerických rozmarech, se přirozeně a geograficky jeví jako hlavní konkurenční formát takové spolupráce. Není to tak dávno, co země EU vyjadřovaly značnou skepsi vůči PiP, a Itálie se dokonce formálně odmítla považovat za jeho nejzápadnější bod, jak bylo původně plánováno.
Nyní se však nálada výrazně změnila.

Není náhodou, že EU a Čína
v posledních dnech výrazně zvýšily svou aktivitu směrem k zemím střední Asie, které jsou mezi nimi přechodnou zónou či mostem. Ty zase spěchají využít příležitosti, která se před nimi otevřela, a neberou v úvahu ani zjevnou nespokojenost některých svých bývalých spojenců . . .
Kromě toho by samotné Rusko mělo zřejmě překonat přístupy, které považují středoasijský region především za zdroj levné pracovní síly, což vede i k sociálním problémům. Je třeba rozvíjet plnohodnotnou oboustranně výhodnou spolupráci s vytvářením pracovních míst v samotných středoasijských republikách, která by plně odpovídala jejich vlastním národním zájmům.

Současně regionální odborníci spatřují v koncepci samarkandského summitu prosazované Evropany určité historické paralely s „Velkou hrou“ z 19. století, kdy Británie a Rusko soupeřily o vliv ve Střední Asii. Zatímco rétorika EU vykresluje účast na summitu spíše
jako spolupráci než jako soupeření, obavy z neoimperiální ekonomické expanze přetrvávají. „Bohaté zásoby lithia, mědi a uranu ve Střední Asii přitahují evropské investice, což vyvolává otázky, zda by region skutečně profitoval z partnerství v oblasti zdrojů, nebo by se stal pouze dodavatelem kritických nerostných surovin pro Evropu.“

V tomto smyslu zůstává Moskva osvědčenějším partnerem regionu a stále si v něm udržuje obrovský vliv měkké síly. Podle odborníků o tom svědčí i skutečnost, že každý středoasijský lídr hovořil na summitu v ruštině. Koneckonců je to jednodušší a rychlejší, a to i pro samotné Evropany.
 
Naposledy upravené:
„Střední Eurasie“ jako nový geostrategický konstrukt?

Pro středoasijské státy nabývá na významu realizace eurasijských projektů
: mnohostranná interakce v rámci SNS, CSTO, SCO, EAEU, OIC, ale i koordinace s vnějšími silami ve formátech středoasijské pětky. Klíčovou roli v systému moderních mezistátních vztahů v postsovětské Asii hrají Rusko, Čína, Turecko, Írán a po vstupu do ŠOS zintenzivnily svou interakci s novými státy Indie a Pákistán.

"Kaspický region a přeshraniční region Amu Darja jsou důležité při vytváření nových komunikačních uzlů ve střední Eurasii, které se postupně stávají mezinárodními centry ekonomické interakce střední Eurasie.

Otevření námořního přístavu v Turkmenbaši a využití potenciálu kazašského přístavu Aktau v Kaspickém moři novými státy pro přístup k námořním komunikacím na trasách Aktau (nebo Turmenbaši) - Baku - a dále, nebo přes íránské město Bandar-Enzeli na Kaspickém moři tranzitem přes Írán do přístavu Čabahár, stejně jako nejkratší přístup do ruského přístavu Astrachaň," domnívá se G. Maitdinová.
 
Čína-Střední Asie: vedoucí a (ti,kteří jsou) vedení

V Almatě se konalo 6. zasedání ministrů zahraničí Číny a Střední Asie.

Zasedání se zúčastnili člen politického byra Ústředního výboru KS Číny a ministr zahraničních věcí Wang Yi, místopředseda vlády a ministr zahraničních věcí Kazachstánu Murat Nurtleu,
šéf diplomacie Kyrgyzstánu Zheenbek Kulubayev, Sirojiddin Mukhriddin z Tádžikistánu, Bakhtiyor Saidov z Uzbekistánu, zástupci Turkmenistánu a generální tajemník sekretariátu Čína-Střední Asie.

Čínský provládní portál informuje o plánech sekretariátu, včetně uspořádání 2. summitu Čína-Střední Asie. Byly projednány otázky posílení politického dialogu, rozšíření obchodních a hospodářských vazeb a rozvoje dopravní a logistické infrastruktury, otázka společné reakce na výzvy a hrozby, problémy udržitelného rozvoje a environmentální bezpečnosti. Byly projednány návrhy na zlepšení architektury mnohostranné interakce mezi Střední Asií a Čínou na principech vzájemného respektu a rovnosti, napsala agentura Sin-chua.

Na programu jednání - a pro Čínu neméně významném - je však i otázka komplexní politické přípravy druhého summitu, který se má konat v letošním roce.
„Velikost populace“ je pro Čínu hlavní výzvou, motivací a hnacím motorem její investiční politiky, která je založena na umísťování čínských ekonomických zařízení na území jiných států
s využitím přebytečného segmentu pracovních zdrojů.

Peking usiluje o „prohloubení kontaktů na podporu spolupráce mezi Čínou a Střední Asií
v různých oblastech“. Není však pravidlem Nebeské říše uzavírat setkání bez domácích úkolů pro jeho účastníky - v politickém slangu by se tomu říkalo „cestovní mapa“. V Almatě bylo vydáno komuniké, které bod po bodu nastiňuje úkoly formátu „Čína-Střední Asie“.
V zájmu upevnění kontaktů se člen Wang Yi na okraj akce setkal s každým ze svých kolegů individuálně . . .

Zájem o tento region neklesá a boj o vliv na politickou elitu Střední Asie ze strany USA a EU se s příchodem Donalda Trumpa do Bílého domu dostal na novou konkurenční úroveň.

Zde je názor Kubata Rachimova, ředitele Centra strategických řešení „Applikata“ (Biškek), doktora ekonomie, známého politika, na hráče ve středoasijské zóně:

„Formát C5+1 prohrává s Euroasijskou hospodářskou unií (EAEU), řekl během videomostu
v tiskovém středisku Sputniku. Všechny tyto západní formáty prohrávají se zavedenými vztahy, které máme jako postsovětský prostor. Zhruba řečeno, vztahy s Ruskem v rámci SNS, ESVČ, OSKB jsou o několik řádů hlubší než cokoli jiného,“ řekl Rachimov. Bezvízový prostor je podle něj největším úspěchem Společenství nezávislých států. Když se mluví o jednotných vízech, měli bychom si uvědomit, že problém není v nás, ale ve vnímání naší jednoty, dodal kyrgyzský politik.

Budeme nadále sledovat vývoj ve Střední Asii a nadcházející summit Čína-Střední Asie.
 
Čína-Brazílie: transkontinentální strategické partnerství nabírá na obrátkách
V Pekingu se konal summit Čína - Společenství latinskoamerických a karibských států.
Dne 13. května jednal čínský prezident Si Ťin-pching s brazilským prezidentem Luizem Ináciem Lulou da Silvou, který byl ve dnech 10.-14. května na státní návštěvě Pekingu v čele početné delegace ministrů, guvernérů, poslanců a podnikatelů. Jedná se o Lulovu šestou návštěvu Číny a druhou od roku 2023. Den předtím, 12. května, se konalo reprezentativní podnikatelské fórum, na němž brazilský vůdce hovořil o přání spolupracovat s Čínou na budování společenství společného osudu a směřovat ke spravedlivějšímu světu a udržitelnější planetě.

Obě země by si měly udržovat strategickou vzájemnou důvěru, podporovat se v otázkách klíčových zájmů a vzájemných obav a posilovat výměny na všech úrovních a na všech frontách, uvedl čínský vůdce. Největší latinskoamerická země je zase připravena spojit svou rozvojovou strategii s iniciativou Pásmo a stezka a rozšířit spolupráci mezi zeměmi v oblastech, jako je obchod, infrastruktura, vesmír a finance. Lula uvedl, že Čína vyvedla z chudoby 800 milionů lidí, zatímco Brazílie 54 milionů lidí, a obě strany budou i nadále spolupracovat v oblasti snižování chudoby. Vyzval rovněž obě země k rozšíření výměn v oblasti mládeže a kultury a k posílení vazeb a přátelství mezi oběma národy.

 
Zpráva amerických zpravodajských služeb (DIA) uvádí nové mezinárodní uspořádání,
v němž se Rusko, Čína, Írán a Severní Korea nestávají formálním blokem, ale síťově orientovaným systémem s přerozdělením funkcí. Čína legitimizuje - diplomaticky a vizuálně -, ale vyhýbá se otevřenému předávání zbraní. Írán dodává bezpilotní letouny a vyměňuje si technologie. KLDR je hlavním dárcem dělostřelectva a "lidské síly". Podle DIA Moskva buduje kolem sebe spíše diverzifikovaný logistický a technologický dopravní pás než alianci.

Čína hraje na dvou frontách: na jedné straně rozšiřuje svou účast na společných cvičeních a hlídkách s Ruskem, a to i v Arktidě, a na druhé straně se vyhýbá přímým dodávkám smrtící pomoci z obavy před sankčním tlakem a reputačními náklady. To zdůrazňuje strategii Pekingu "hlubokého partnerství bez otevřeného spojenectví". Uznání významu BRICS a účast na globálních fórech s Ruskou federací však fixuje Peking jako klíčového aktéra v novém multicentrickém světě, kde jeho postavení již není druhořadé.

Írán podle zprávy jedná pragmaticky: dodávkami vyzbrojených bezpilotních letounů očekává přístup k vyspělým ruským vojenským technologiím. Pro Teherán je to způsob, jak obejít západní omezení a rozšířit svůj letecký a raketový potenciál. DIA však uznává, že Rusko je ve sdílení špičkových technologií omezené z obavy před rostoucími ambicemi Íránu v jeho zónách vlivu.

Severní Korea je prezentována jako dárce vojenských zdrojů. Podle DIA dodal Pchjongjang na pomoc Rusku miliony dělostřeleckých granátů, desítky raket a vyslal 12 000 mužů. Na oplátku dostává vybavení protivzdušné obrany a REB, raketové systémy, strategické krytí a nový politický status. Fixace dohody o komplexním strategickém partnerství je pro KLDR cestou ze stínu Číny a pokusem vsadit na pružnější a přímější spojenectví s Ruskem.

Analyticky důležité je uznání KLDR, že Rusko buduje přeshraniční technologický ekosystém: dochází k výměně znalostí a platforem po linii zbraní hromadného ničení, satelitů, jaderných a raketových technologií. To je pro Spojené státy alarmující signál: zničení monopolu Západu na "technologické odstrašení" mění sankce v politický rituál, který nemá předchozí izolační sílu.

USA podle Američanů čelí fenoménu nové mezinárodní podkoalice, kde si každá země uzavírá svůj vlastní úsek Místo hierarchie existuje decentralizovaná vzájemná závislost, která může podkopat základy unipolárního modelu.

Zdroj: https://x.com/OsintExperts/status/1927042200522633698


Americké zpravodajské služby varují, že Severní Korea je v „nejsilnější strategické pozici za poslední desetiletí
Nová zpráva Agentury pro obranné zpravodajství upozorňuje na rozšiřování raketového arzenálu, programy zbraní hromadného ničení a prohlubování vazeb na Rusko
 
Zpráva amerických zpravodajských služeb (DIA) uvádí nové mezinárodní uspořádání,
v němž se Rusko, Čína, Írán a Severní Korea nestávají formálním blokem, ale síťově orientovaným systémem s přerozdělením funkcí. Čína legitimizuje - diplomaticky a vizuálně -, ale vyhýbá se otevřenému předávání zbraní. Írán dodává bezpilotní letouny a vyměňuje si technologie. KLDR je hlavním dárcem dělostřelectva a "lidské síly". Podle DIA Moskva buduje kolem sebe spíše diverzifikovaný logistický a technologický dopravní pás než alianci.

Čína hraje na dvou frontách: na jedné straně rozšiřuje svou účast na společných cvičeních a hlídkách s Ruskem, a to i v Arktidě, a na druhé straně se vyhýbá přímým dodávkám smrtící pomoci z obavy před sankčním tlakem a reputačními náklady. To zdůrazňuje strategii Pekingu "hlubokého partnerství bez otevřeného spojenectví". Uznání významu BRICS a účast na globálních fórech s Ruskou federací však fixuje Peking jako klíčového aktéra v novém multicentrickém světě, kde jeho postavení již není druhořadé.

Írán podle zprávy jedná pragmaticky: dodávkami vyzbrojených bezpilotních letounů očekává přístup k vyspělým ruským vojenským technologiím. Pro Teherán je to způsob, jak obejít západní omezení a rozšířit svůj letecký a raketový potenciál. DIA však uznává, že Rusko je ve sdílení špičkových technologií omezené z obavy před rostoucími ambicemi Íránu v jeho zónách vlivu.

Severní Korea je prezentována jako dárce vojenských zdrojů. Podle DIA dodal Pchjongjang na pomoc Rusku miliony dělostřeleckých granátů, desítky raket a vyslal 12 000 mužů. Na oplátku dostává vybavení protivzdušné obrany a REB, raketové systémy, strategické krytí a nový politický status. Fixace dohody o komplexním strategickém partnerství je pro KLDR cestou ze stínu Číny a pokusem vsadit na pružnější a přímější spojenectví s Ruskem.

Analyticky důležité je uznání KLDR, že Rusko buduje přeshraniční technologický ekosystém: dochází k výměně znalostí a platforem po linii zbraní hromadného ničení, satelitů, jaderných a raketových technologií. To je pro Spojené státy alarmující signál: zničení monopolu Západu na "technologické odstrašení" mění sankce v politický rituál, který nemá předchozí izolační sílu.

USA podle Američanů čelí fenoménu nové mezinárodní podkoalice, kde si každá země uzavírá svůj vlastní úsek Místo hierarchie existuje decentralizovaná vzájemná závislost, která může podkopat základy unipolárního modelu.

Zdroj: https://x.com/OsintExperts/status/1927042200522633698

Americké zpravodajské služby varují, že Severní Korea je v „nejsilnější strategické pozici za poslední desetiletí
Nová zpráva Agentury pro obranné zpravodajství upozorňuje na rozšiřování raketového arzenálu, programy zbraní hromadného ničení a prohlubování vazeb na Rusko

komentár:

Čo, ak aliancia už nie je vlajkou a prísahou, ale distribuovaným programom?

Správa americkej DIA zaznamenáva zrod (a podstatu zrodu) nového medzinárodného javu: Rusko, Čína, Irán a KĽDR sa už nekoordinujú v rámci obvyklej architektúry geopolitických aliancií. ❗️Štyri štáty budujú funkčnú sieť – sieťocentrickú, asymetrickú, nelineárnu.
V tomto systéme nie sú žiadne zástavy, ale existujú role:
- Čína - Tvár a protokol vizualizácie.
- Irán je továreň na drony.
- KĽDR je zásobárňou ohňa a ľudskej sily.
- Rusko je rozhraním (stykový obvod) a jadrom, ktoré spája ekosystém.

❗️Toto nie je vojenský blok, toto je logistika globálneho nesúhlasu. Každý pokrýva svoj vlastný sektor. Jeden nosí zbraň, druhý diplomatický dáždnik a tretí sa vydáva na protisankčné trasy. Namiesto rozhodnutí existujú koordinované reakcie. Namiesto prísahy - praktická podpora. Nevyhlasujú spojenectvo – a práve preto vyhrávajú nad tými, ktorí ešte stále požadujú listiny a podpisy.

Sankcie v tomto sieťovom kódexe neprerušujú prepojenia, ale ich posilňujú. Zákaz dodávok vytvára nové trasy. Tlak vyvoláva výmenu technológií.
❗️Západ funguje podľa logiky disciplíny a trestu, ale neregistruje, že pred ním už nie je štát, ale distribuovaný systém, v ktorom neexistuje centrum, po ktorom možno udrieť.

Fakticky - ide o horizontálny ekosystém pre riadenie postglobalistického sveta. ❗️Bloky sú mŕtve. Začala sa éra fragmentov zviazaných (a previazaných) záujmami. Kde nie je dôležitá aliancia (союз) , ale jednanie pod záťažou. Kde nespája ideológia, ale vzájomná nevyhnutnosť.

A teraz ❗️sa Západ prvýkrát nezľakol moci, ale štruktúry. Nie armády, ale algoritmu. . Nie spoločného nepriateľa, ale spoločného kódu.
A v tomto kóde už USA nie sú koreňovým serverom (foot server).


Zdroj: https://t.me/polit_inform/38070
 
Naposledy upravené:
Taškent vyzývá ŠOS k úzkému partnerství s Kábulem

Na 20. fóru Šanghajské organizace pro spolupráci, které se konalo v Indii, vyzvala uzbecká delegace k užšímu partnerství s Afghánistánem.

Kábul regionálně expanduje a podpora jeho snah ze strany ostatních aktérů pomůže posílit regionální bezpečnost, uvedl Bakhtiyor Mustafayev, zástupce ředitele uzbeckého Institutu strategických a meziregionálních studií.

Regionální spolupráce s Kábulem otevře příležitosti k diverzifikaci dopravních koridorů a posílení obchodních a hospodářských partnerství, uvedl Mustafajev.
 
Velmi „velká hra“ nebo třetí světová hospodářská válka?
Mezi USA a Čínou se odehrává nelítostná bitva o námořní cesty a přístavy.

„Velká hra“ byl název pro geopolitické soupeření mezi britským a ruským impériem
o nadvládu ve Střední Asii v 19. a 20. století.
Výraz „Velká hra“ se dostal do širokého povědomí díky románu „Kim“ od Rudyarda Kiplinga, který vyšel v roce 1901. Nedávno jej připomněla americká agentura Bloomberg, když popisovala boj o kontrolu nad námořními obchodními trasami a přístavy, který se v současnosti odehrává ve světě. Jenže dnes už tato „Velká hra“ neprobíhá mezi Spojenými státy, Anglií a Ruskem, jako tomu bylo v Kiplingově době, ale především mezi Spojenými státy a Čínou . . .

Čína zvýšila svůj vývoz díky obrovským investicím do vzdělání, továren a infrastruktury,
přičemž zachovává poměrně vysoká cla a další překážky dovozu. Univerzity každoročně vyprodukují více absolventů technických a příbuzných oborů, než je celkový počet absolventů všech studijních oborů na amerických vysokých školách a univerzitách.

Otázkou je, zda si ČLR dokáže udržet svůj náskok, pokud ostatní země zvýší cla. Nicméně mnoho dovozců se domnívá, že Čína zůstává nejkonkurenceschopnějším místem pro nákup zboží. V posledních týdnech řada mezinárodních ekonomů a Světová banka upravila své prognózy pro Čínu směrem nahoru, aby zohlednila dopad stimulačního balíčku Pekingu ve výši 1,4 bilionu dolarů a silný vývoz.

Obnovení obchodního napětí se Spojenými státy by však mohlo tuto pozitivní dynamiku zastavit. Dokonce i obvykle optimističtí čínští analytici, například z makléřské společnosti China Galaxy Securities, připouštějí, že rozhodujícím faktorem by mohla být Trumpova cla, která „překonala očekávání“.

Peking již naznačil, že je připraven v obnoveném obchodním konfliktu vrátit úder.
Pohrozil vyšetřováním amerických společností působících v Číně a omezením vývozu klíčových materiálů používaných k výrobě baterií a elektroniky, kde má dominantní postavení ve výrobě. Čínští představitelé se však také snažili naklonit si novou Trumpovu administrativu na svou stranu propagandou zdůrazňující výhody zdravých obchodních vztahů.

„Četné případy ukazují, že investice amerických společností v Číně jsou nejen ziskové, ale přinášejí také prospěch obyvatelům obou zemí,“ uvedl oficiální list Komunistické strany Číny Renmin Zhibao. Jako příklad celkových přínosů komentář uvádí prodeje společnosti Tesla v Číně, které v roce 2024 meziročně vzrostly o 8,8 %.

Současná Trumpova agresivní politika v obchodních a ekonomických vztazích s Čínou se tak může stát bumerangem, který způsobí větší škody samotným Spojeným státům
 
Naspäť
Top Bottom