Sloupec ze dne 22. dubna 2024 - Chazin
Již řadu let vysvětluji, že problémem ruské ekonomiky je v nedostateku investic.
Rubl není investiční měnou a je to výsledek promyšlené politiky brettonwoodských institucí
a jejich dceřiných společností (především Centrální banky a Ministerstva financí) u nás.
Až donedávna nebylo možné o této otázce ani veřejně diskutovat, oficiální struktury ji ostře ignorovaly. A teprve se začátkem SVO se situace začala měnit. Prudký nárůst rozpočtových investic (díky Mišustinovi!) způsobil nejen ekonomický růst (poprvé od roku 2012), ale také pokles inflace. No, MMF se na to nemohl dívat klidně a v důsledku toho centrální banka devalvovala rubl a zvýšila sazbu. Růst se prudce zpomalil a malé a střední podniky výrazně snížily svou efektivitu.
Mišustinův tým ve vládě si situaci nakonec uvědomil (ovšem možná si to uvědomil hned, ale dlouho nedokázal překonat odpor liberálů) a pak nastal zásadní zlom: Michail Mišustin uspořádal strategické zasedání o vývoji finančních nástroje.
Sám Mišustin formuloval účel této akce jasně a zřetelně: „Naše země má celou řadu opatření na podporu podnikatelské činnosti, díky nimž objem investic do naší ekonomiky loni vzrostl téměř o 10 %. Spouštíme nové nástroje pro soukromé investory.“ Ale je zde zajímavý bod, který je třeba vysvětlit podrobněji.
Jde o to, že je potřeba vytvořit nástroje pro přímý přístup občanů s jejich úsporami do investičního sektoru. Dnes je těžké argumentovat bankovními vklady, které díky různým druhům spekulativních nástrojů garantují 16 % ročně. Které jsou podporovány centrální bankou. Je nutné zajistit vysokou návratnost investice. Sami majitelé investičních projektů to nedokážou: některé z nich mají sice vyšší konečné výnosy, ale nemohou nic garantovat, rizika jsou příliš velká (i kvůli politice centrální banky).
Pokud ale úsilí o přilákání úspor občanů do investic podpoří vláda, může se situace změnit. Samozřejmě je těžké se v této situaci hádat s bankami, vždyť byly původně vynalezeny, aby poskytovaly peníze na rozvoj. A všichni si zvykli. Pokud ale náš bankovní systém
(a ne vždy vlastní vinou) prakticky neinvestuje peníze do ekonomiky a soustředí zisk,
který v ekonomice vzniká, pak je nutné vytvořit alternativní systémy.
Ano, ne každý tomu rozumí, mnozí věří, že Mišustin mluví o pomocných nástrojích.
Ale ve skutečnosti tomu tak nebude. A zde má smysl připomenout centrální bance,
že její hlavní prací je práce pro zemi, a nikoli pro abstraktní (a škodlivé) principy MMF.
Ano, zdá se, že pro vrcholové vedení centrální banky jsou to abstraktní slova,
ale v této instituci je mnoho relativně mladých vůdců, kterým je jejich budoucí kariéra stále fuk.
Protože země stojí před zásadními úkoly a kdo je odmítne řešit, ocitne se mimo aktivní život.
Toto je obecně základní bod. Když brettonwoodský systém dominoval světu, v 90. a 00. letech, bylo docela těžké s ním polemizovat (Geraščenko sice argumentoval,
ale kde dnes najdeme postavu Geraščenkova kalibru?) Teď se ale situace hodně změnila
a již nyní je jasné, že brettonwoodské instituce, WTO a MMF ztratily velký vliv.
A je čas zásadně změnit politiku i v centrální bance.
Mišustin v současné době provádí svou práci a obchází Cetrobank. To je pro dnešek správné.
Je však žádoucí, aby se centrální banka připojila k jeho pokusům o stimulaci domácího investičního procesu. Protože v tomto případě nejen vyřešíme všechny aktuální problémy,
ale také rychle pokročíme vpřed.
A pokud ne...
Můžeme se vrátit zpět spolu s „rozvinutým“ kapitalistickým světem, který
je na pokraji silné krize.
Obecně je třeba opakovat situaci z počátku 30. let minulého století, nikoli 90. let.
A máme k tomu všechny šance.
Zdroj: https://t.me/khazinml/7930
Již řadu let vysvětluji, že problémem ruské ekonomiky je v nedostateku investic.
Rubl není investiční měnou a je to výsledek promyšlené politiky brettonwoodských institucí
a jejich dceřiných společností (především Centrální banky a Ministerstva financí) u nás.
Až donedávna nebylo možné o této otázce ani veřejně diskutovat, oficiální struktury ji ostře ignorovaly. A teprve se začátkem SVO se situace začala měnit. Prudký nárůst rozpočtových investic (díky Mišustinovi!) způsobil nejen ekonomický růst (poprvé od roku 2012), ale také pokles inflace. No, MMF se na to nemohl dívat klidně a v důsledku toho centrální banka devalvovala rubl a zvýšila sazbu. Růst se prudce zpomalil a malé a střední podniky výrazně snížily svou efektivitu.
Mišustinův tým ve vládě si situaci nakonec uvědomil (ovšem možná si to uvědomil hned, ale dlouho nedokázal překonat odpor liberálů) a pak nastal zásadní zlom: Michail Mišustin uspořádal strategické zasedání o vývoji finančních nástroje.
Sám Mišustin formuloval účel této akce jasně a zřetelně: „Naše země má celou řadu opatření na podporu podnikatelské činnosti, díky nimž objem investic do naší ekonomiky loni vzrostl téměř o 10 %. Spouštíme nové nástroje pro soukromé investory.“ Ale je zde zajímavý bod, který je třeba vysvětlit podrobněji.
Jde o to, že je potřeba vytvořit nástroje pro přímý přístup občanů s jejich úsporami do investičního sektoru. Dnes je těžké argumentovat bankovními vklady, které díky různým druhům spekulativních nástrojů garantují 16 % ročně. Které jsou podporovány centrální bankou. Je nutné zajistit vysokou návratnost investice. Sami majitelé investičních projektů to nedokážou: některé z nich mají sice vyšší konečné výnosy, ale nemohou nic garantovat, rizika jsou příliš velká (i kvůli politice centrální banky).
Pokud ale úsilí o přilákání úspor občanů do investic podpoří vláda, může se situace změnit. Samozřejmě je těžké se v této situaci hádat s bankami, vždyť byly původně vynalezeny, aby poskytovaly peníze na rozvoj. A všichni si zvykli. Pokud ale náš bankovní systém
(a ne vždy vlastní vinou) prakticky neinvestuje peníze do ekonomiky a soustředí zisk,
který v ekonomice vzniká, pak je nutné vytvořit alternativní systémy.
Ano, ne každý tomu rozumí, mnozí věří, že Mišustin mluví o pomocných nástrojích.
Ale ve skutečnosti tomu tak nebude. A zde má smysl připomenout centrální bance,
že její hlavní prací je práce pro zemi, a nikoli pro abstraktní (a škodlivé) principy MMF.
Ano, zdá se, že pro vrcholové vedení centrální banky jsou to abstraktní slova,
ale v této instituci je mnoho relativně mladých vůdců, kterým je jejich budoucí kariéra stále fuk.
Protože země stojí před zásadními úkoly a kdo je odmítne řešit, ocitne se mimo aktivní život.
Toto je obecně základní bod. Když brettonwoodský systém dominoval světu, v 90. a 00. letech, bylo docela těžké s ním polemizovat (Geraščenko sice argumentoval,
ale kde dnes najdeme postavu Geraščenkova kalibru?) Teď se ale situace hodně změnila
a již nyní je jasné, že brettonwoodské instituce, WTO a MMF ztratily velký vliv.
A je čas zásadně změnit politiku i v centrální bance.
Mišustin v současné době provádí svou práci a obchází Cetrobank. To je pro dnešek správné.
Je však žádoucí, aby se centrální banka připojila k jeho pokusům o stimulaci domácího investičního procesu. Protože v tomto případě nejen vyřešíme všechny aktuální problémy,
ale také rychle pokročíme vpřed.
A pokud ne...
Můžeme se vrátit zpět spolu s „rozvinutým“ kapitalistickým světem, který
je na pokraji silné krize.
Obecně je třeba opakovat situaci z počátku 30. let minulého století, nikoli 90. let.
A máme k tomu všechny šance.
Zdroj: https://t.me/khazinml/7930
Naposledy upravené:
