Kdo má prospěch z kolapsu globálního finančního systému?
Ekonom Michail Chazin nabídl politologovi Dmitriji Jevstafjevovi, aby v pořadu "Ekonomika v ruštině" diskutovali o tom, kdo jsou klienti a beneficianti současných procesů ve světě.
Chazin:
Klíčovou otázku si Římané položili velmi inteligentně: Cui Bono? - Kdo z toho má prospěch? V současné situaci je odpověď naprosto jasná - všichni z toho mají prospěch. Všichni z toho mají prospěch - kromě bankéřů. Jinak všichni.
Jevstafjev:
Položím zde konkrétnější otázku. A co nové peníze?
Chazin:
Ano, podívej se - tady je ten trik. Proč bankéři tak dlouho vládli světu? Protože měli neomezený zdroj peněz.
Dále se v určitém okamžiku, konkrétně v roce 2008, ukázalo, že když tisknete více peněz, tak prostě jen tisknete více peněz a vaše ekonomická situace se v důsledku toho zhoršuje, tj. čím více tisknete, tím více se zhoršuje.
Není možné netisknout, protože tyto peníze, jsou už v mnoha ohledech rozděleny. To je mimochodem klíčový problém každého rozpočtového procesu. Když dáte peníze poprvé, jsou ochotni vás zulíbat, ale když je nedáte popáté, ti lidé za vámi přijdou a řeknou: "
Co se děje? Máme na ně přece nárok!".
Problém je v tom, že na ně má nárok tolik lidí, že se celý systém začíná hroutit. Bankéři tedy také pochopili, že tento systém se stejně zhroutí. Klíčovou otázkou je, jak si to zodpovědět?
Podoba těchto nadnárodních bankéřů není veřejnosti známa, ale s největší pravděpodobností se blíží jejich morálnímu obrazu.
Nejsou tedy pro skandál, ale nejsou ani proti němu, protože pokud je skandál způsoben objektivními příčinami, pak nejsou ničím vinni. Dařilo se jim tak dobře, dostávali se z krize a pak, ejhle, měli nehodu. Z tohoto důvodu by si každý přál „nehodu“. Problém je však v tom, že se nemůže stát nehoda takového rozsahu jako 11. září 2001 - je tu příliš mnoho očí.
Jevstafjev:
Ne. Především s Tebou nesouhlasím, měřítko musí být větší.
Chazin:
Větší, větší.
Jevstafjev:
Měly by se na něm podílet alespoň dvě země.
Chazin:
Nefunguje to, že? A proto je stále možné zorganizovat nějakou finanční krizi. Je však žádoucí, aby tato finanční krize nebyla ve Spojených státech.
A tady si vzpomeneme na Creditsuisse, Deutsche Bank, zkrátka na celou řadu evropských bank, které by mohly právě teď zkolabovat. A to by nikoho nepřekvapilo, protože například Deutsche Bank je v úpadku už snad 15 let.
Jevstafjev:
Ano. A všichni to vědí. Proto mě strašně překvapilo, když se začalo křičet: "
Chystá se zkrachovat!" Už léta je na mizině. Omlouvám se, že jsem Ti do toho skočil.
Chazin:
Řekl mi o tom můj přítel, troufám si říct, bývalý japonský ředitel MMF, ještě na Rhodosu, na konferenci Dialog civilizací. Bylo to před deseti lety.
A on řekl: "
Ano, tohle je teď klíčový bod. A je tak velký, že by mohl způsobit řetězovou reakci“. Mám tedy pocit, že k tomu došlo, jak říká klasik - havraní hnízdo nemohlo neshořet. Bylo zapáleno ze všech stran.
Tak to tady chodí. Víte, každý to potřebuje natolik, že je pravděpodobné, že se to stane.
20230120 Ekonom Michail Chazin nabídl politologovi Dmitriji Jevstafjevovi, aby v pořadu "Ekonomika v ruštině" diskutovali o tom, kdo jsou klienti a beneficianti současných procesů ve světě. Chazin: Klíčovou otázku si Římané položili velmi inteligentně: Cui Bono? - Kdo z toho má prospěch? V...
bavorv4.wixsite.com
