Popolvár
Známy člen
V podobe internetu sa to už čiastočne deje. Viď. napr. tento web…Nejdůležitější je zmocnit se novin a telegrafu
Follow along with the video below to see how to install our site as a web app on your home screen.
Note: This feature may not be available in some browsers.
V podobe internetu sa to už čiastočne deje. Viď. napr. tento web…Nejdůležitější je zmocnit se novin a telegrafu
Magické vrabce na streche čvirikali, že ide o akciu, ktorá je ešte len v plienkach. Je tam za tým aj finančná dotácia, zrejme na objednávku.Viď. napr. tento web…
Akce vždy vyvolá reakci. Pokud využití AI proniká i do komerční (korporátní) sféry a prostřednictvím detailního sledování každého jedince se už např. vytváří personalizovaná reklama, služby "na míru", bude se dělat i ten výběr nových kádrů atd., bude na to společnost a každý jedinec nutně muset reagovat. Doteď byly znalosti psychologie jedince a sociologie davu prakticky výlučně záležitost "elity" (drženy pod pokličkou). Nyní ale vzniká přímo existenční potřeba každého jednotlivce dovzdělat se, alternativou v této vlčí společnosti je propadnout na dno.Už jinde jsem psala, že si myslím, že UI jako taková se jim vymkne. Ale že jako nástroj může být využita pro vyhodnocování potenciálu dětí ve škole, čímž bude vyřazeno statisticky významné množství Leninů a Stalinů třeba z oblasti řízení, to určitě nástupu lidské společnosti nenapomůže. A pokud máte alespoň malé povědomí o tom, jak jsou v psychologii daleko s vyhodnocováním osobnostní psychiky, tak byste to určitě na lehkou váhu nebral.
No, on je problém, zda se lidé prostě jen nepřizpůsobí, protože to je jednodušší, navíc systém vařené žáby je také používán s rozmyslem, aby z hrnce přece jen nevyskočila. A málokdo z lidí, co se o nic moc nezajímá, vůbec dokáže získat představu o rozsahu toho nadnárodního řízení. Vždyť už by to měli lidé vědět přinejmenším od 1. světové, že tu to nadnárodní řízení existuje, ale všichni se pořád tváří, jako že nic. Nebo že se to jich osobně nedotýká. Když si vezmeme jako příklad Německo, tak tam když zavedli nacismus, tak už z toho kypícího hrnce sám nikdo vyskočit nedokázal, přestože do něj padali nakonec i samotní esesáci. Prostě se ta kola drtící lidi roztočila a zastavit zevnitř už nešla, ta represivní mašina byla příliš drtivá. My teď pořád ještě jedeme v testovacím režimu, i když už to někteří silně pocítili. Ale znáte to, když si přišli pro komunisty, mlčel jsem, protože jsem nebyl komunista...Akce vždy vyvolá reakci. Pokud využití AI proniká i do komerční (korporátní) sféry a prostřednictvím detailního sledování každého jedince se už např. vytváří personalizovaná reklama, služby "na míru", bude se dělat i ten výběr nových kádrů atd., bude na to společnost a každý jedinec nutně muset reagovat. Doteď byly znalosti psychologie jedince a sociologie davu prakticky výlučně záležitost "elity" (drženy pod pokličkou). Nyní ale vzniká přímo existenční potřeba každého jednotlivce dovzdělat se, alternativou v této vlčí společnosti je propadnout na dno.
Ano, problém je, že s bojem/revolucí se začíná, až když není kam ustoupit. Dokud je relativně dobře (co ztratit), všichni doufají, že se to nějak samo vyřeší bez jejich účasti. Logicky, je to bezbolestná a bezztrátová cestička. Jenže do té doby než ta kritická masa (objekt řízení) ztratí naději a jde do akce (vždy pod něčím vedením - subjekt řízení) se celý systém vnitřně zlomí/rozloží = už ho prakticky nikdo nepodporuje, jen překážející staré elity ho drží silou (fašismus). Pak už je to jen otázka zdrojů a času, kdy obvykle "nové" elity sami zorganizují válku/revoluci, aby se systém mohl restartovat (cyklus fašismů a zkázy).No, on je problém, zda se lidé prostě jen nepřizpůsobí, protože to je jednodušší, navíc systém vařené žáby je také používán s rozmyslem, aby z hrnce přece jen nevyskočila. A málokdo z lidí, co se o nic moc nezajímá, vůbec dokáže získat představu o rozsahu toho nadnárodního řízení. Vždyť už by to měli lidé vědět přinejmenším od 1. světové, že tu to nadnárodní řízení existuje, ale všichni se pořád tváří, jako že nic. Nebo že se to jich osobně nedotýká. Když si vezmeme jako příklad Německo, tak tam když zavedli nacismus, tak už z toho kypícího hrnce sám nikdo vyskočit nedokázal, přestože do něj padali nakonec i samotní esesáci. Prostě se ta kola drtící lidi roztočila a zastavit zevnitř už nešla, ta represivní mašina byla příliš drtivá. My teď pořád ještě jedeme v testovacím režimu, i když už to někteří silně pocítili. Ale znáte to, když si přišli pro komunisty, mlčel jsem, protože jsem nebyl komunista...
Teď jsem četla, jak probíhal nástup nacismu v Rakousku, kde hrála prim sociální demokracie. Když už to začalo být neúnosné a dělníci se přece jen vzbouřili, tak byla ta jejich vzpoura likvidována hned v několika rovinách, a to především samotnými jejich sociálně demokratickými "vůdci", někteří se za vzpoury vzdali se svými oblastmi hned, jiní utekli do zahraničí a třetí jako "veleli", aby ten boj ještě více dezorganizovali. A navíc fakticky u hranic stály připravené armády, včetně té československé za zády s Francouzi, myslím i italská a německá, aby zasáhly, pokud by dělníci i bez velení, roztříšení dokázali převzít moc. Nastoupily by ty armády... Příklad Španělska, kde ve volbách regulérně vyhrála levice, už jsem uváděla. Myslím si, že dokonce i mnozí ze zdejších diskutujících ty věci berou takříkajíc dost na lehkou váhu. Třeba takové ty výkřiky, že revoluce nesmí být tak krvavá jako v roce 1917... Oni snad bolševici chtěli, aby byla krvavá? Máte dvě možnosti, buď jít do boje a ten prostě krvavý bude, protože nepřítel se o to postará, nebo se necháte vařit jako žába s konečnou v koncentráku.
PS: Když už jsme u té "nekrvavosti", tak včera blízko Rykova v Geničeském okruhu (Cherson) zemřel po útoku dronu na jejich auto otec rodiny s třinácti dětmi společně se svou patnáctiletou dcerou, možnou budoucí matkou na prahu života. Matka rodiny čeká čtrnácté dítě. Stalo se to 7. října na Putinovy narozeniny. Co myslíte, jaký je to vzkaz? I od toho Shora? Sám Putin předával té rodině kdysi vyznamenání.
Já myslím, že zajistit přenos těch zkušeností mezigeneračně musí být řízený proces s využitím právě znalostí ze sociologie a psychologie, aby vůbec byl účinný, nevím, zda bude stačit jakýsi jeho živelný rozvoj. (Ve smyslu, musíme se napřed zmocnit novin a telegrafu - Lenin)Ano, problém je, že s bojem/revolucí se začíná, až když není kam ustoupit. Dokud je relativně dobře (co ztratit), všichni doufají, že se to nějak samo vyřeší bez jejich účasti. Logicky, je to bezbolestná a bezztrátová cestička. Jenže do té doby než ta kritická masa (objekt řízení) ztratí naději a jde do akce (vždy pod něčím vedením - subjekt řízení) se celý systém vnitřně zlomí/rozloží = už ho prakticky nikdo nepodporuje, jen překážející staré elity ho drží silou (fašismus). Pak už je to jen otázka zdrojů a času, kdy obvykle "nové" elity sami zorganizují válku/revoluci, aby se systém mohl restartovat (cyklus fašismů a zkázy).
Ovšem během té doby se lidé pod tlakem učí (to je opičí pracka), a po těchto těžkých dobách obvykle přijde generace, se kterou nelze tak snadno manipulovat (má vlastní zkušenosti). IA ty zkušenosti z praktickou manipulací skrze znalost psychologie jedince a davu urychluje a možná i zajistí přenos té zkušenosti mezigeneračně. Doteď to bylo vázáno na přímý prožitek krize/války/revoluce a další generace zapomněly a nechaly se zase obelhat = v blahobytu sklouzly zpět k nulovým znalostem řízení. IA bude tlačit permanentně. Nebo jí majitelé musí omezit/vypnout - omezit tlak na populaci. Jenže kapitalisti se už žerou mezi sebou a to je nutí IA využívat stále víc. Možná se o to i pokusí/pokouší (omezit IA), ale půjde ještě vrátit Gina zpět do láhve?
Myslím si, že přenos zkušeností z generace na generaci (od rodičů k dětem) byl vždycky obtížný (protože správná výchova je umění a také otázka vůle a morálky, kterou nemá každý) a ještě více přestal fungovat kvůli raketovému rozvoji technologií (zákon času), které starší generace prostě už nedokážou tak automaticky pojmout a přijmout jako mladí. V současné době se už ale k řízení dostala generace, jejíž část IT technologie ovládá a ještě jimi není ovládána sama (vyrůstali v době počátků IT a znají i ten její začátek a základ). Její síla je v tom, že se IT i AI snaží využít k dosahování vlastních cílů - jako nástroj (jsou subjektem řízení). Ti, co to nedokážou a stanou se pro AI (její majitele) objektem řízení, propadnou na dno. Tzn. zmocnění se AI jako nástroje (místo novin a telegrafu) je příležitost.Já myslím, že zajistit přenos těch zkušeností mezigeneračně musí být řízený proces s využitím právě znalostí ze sociologie a psychologie, aby vůbec byl účinný, nevím, zda bude stačit jakýsi jeho živelný rozvoj. (Ve smyslu, musíme se napřed zmocnit novin a telegrafu - Lenin)
Jenže přestali systému věřit, protože vlivem řízené stagnace začal systém degradovat (jeho kolektivistický duch rozvoje odumřel) a jeho elity se očividně odtrhly od směřování ku prospěchu národa. Tohle lidi pochopili a ztratili chuť v té přetvářce pokračovat. Plus barevné korálky a sklíčka na Západě a bylo hotovo.V socialistickém táboře ta informovanost sice mohla být lepší, ale byla tu. Ti lidé měli představu, jak to vypadalo předtím, přesto to nepomohlo a dodnes si mnozí libují, že socialismus padl.
životné skúsenosti sú REÁLNE NEPRENOSNÉ ...môžeš mladšiemu vravieť do bezvedomia ,že niečo je škodlivé ,pokiaľ si sám na vlastnej koži "nenabije držku" tak neuverí... možno sa poučí ,ale ďalšia generacia nasledujuca po ňom, tiež mu neuverí a znova zopakuje tú istú chybu....přenos zkušeností z generace na generaci
Právě proto byl mimochodem tak důležitý Makarenko. Ten dal těm klukům ty potřebné zkušenosti v praxi ochutnat na vlastní kůži. Už když si jen zkusili nadřízené a podřízené postavení, co je to být sám za něco odpovědný a odvést kus skutečné práce, tak to znamenalo do budoucího života, že nebudou namyšleně ohrnovat nos nad řízením jiných lidí, když si sami na vlastní kůži zkusili, že to není nijak snadné, ta práce s lidmi. Navíc jim to poskytovalo rozlišení rozpoznat řízení špatné a dobré a tak dále a tak podobně. To jsem také částečně měla na mysli tím, že je nutné ten proces převzít do vlastních rukou. Totiž ta negenetická, kulturní výbava je velice důležitá! A místo abychom mladé generaci nechali vymývat mozky, tak třeba hry naopak využívali k tomu, aby si alespoň zprostředkovaně dokázali ti mladí na některé zkušenosti sáhnout. To ovšem znamená hry zcela jiné úrovně, tvořivé, rozvíjející, s náplní podobnou knihám, se zaměřením zcela opačným, než jaké mají nyní, řízeně destruktivní. Tj. s možností prožívat osudy jednotlivých postav, ovšem spíše realistické, než vysloveně pohádkové. Tam by se dalo simulovat i řízení větších společenských celků a mohli by v něm soutěžit, ve smyslu tvořivém, ne destrukčním. Potýkat se s běžnými problémy, jaké vznikají a navrhovat jejich řešení, pokoušet se je realizovat. Ale musel by tam být zaveden i ten prvek destrukční, kterému by museli čelit, aby se to naučili, jenže uvědoměle, se znalostí o jeho existenci, či o možném vzniku. Tady je široké pole pro výzkum a zdokonalování. Jenže dokud to řízení nepřevezmeme uvědoměle do svých rukou, tak se to nezmění, viz úryvek z Gottwalda výše... Stále to bude jen chaotický Brownův pohyb oproti přesně směřovanému destruktivnímu řízení!životné skúsenosti sú REÁLNE NEPRENOSNÉ ...môžeš mladšiemu vravieť do bezvedomia ,že niečo je škodlivé ,pokiaľ si sám na vlastnej koži "nenabije držku" tak neuverí... možno sa poučí ,ale ďalšia generacia nasledujuca po ňom, tiež mu neuverí a znova zopakuje tú istú chybu....
Tak černě bych to neviděl. Domnívám se, že mezigenerační přenos zkušeností funguje spíše jako tichá pošta. Prvních pár generací je to dobré, poněvadž se neztratil kontext a lidé se skutečně učí takříkajíc z chyb druhých, jenomže časem vlivem různých faktorů začnou příslušníci dalších a dalších generací ztrácet pochopení předaných informací z důvodu mizícího kontextu - rodič v takovém případě předává zkušenosti, které již není schopen vysvětlit a obhájit, jelikož se je jen automaticky naučil, tzn. pouze je přebral, a tudíž není nositelem moudrosti. V takovém případě přestává platit ono známé traditio lampadis a pomyslná pochodeň moudrosti starších rázem pohasíná. Dítě takových rodičů je vystaveno obrovskému tlaku na psychiku způsobenému nesouladem v poznání reality, díky čemuž se může mnohdy jevit jako člověk, který neví co se sebou a musí všechno vyzkoušet. Můžeme ho klidně nazvat marnotratným synem (nebo dcerou). Pokud takové dítě ve zdraví přežije všechny své životní kotrmelce nutné k opětovnému vytvoření určitého zásobníku zkušeností, stane se opět nositelem pochodně. Okamžik, kdy je takový jedinec dostatečně saturován mezními zkušenostmi, lze rozpoznat prostřednictvím JŽO, jenž se v tu chvíli projeví nebývale důrazně.životné skúsenosti sú REÁLNE NEPRENOSNÉ ...môžeš mladšiemu vravieť do bezvedomia ,že niečo je škodlivé ,pokiaľ si sám na vlastnej koži "nenabije držku" tak neuverí... možno sa poučí ,ale ďalšia generacia nasledujuca po ňom, tiež mu neuverí a znova zopakuje tú istú chybu....
No on je tady ten problém, že by bylo zapotřebí těm dětem předávat více zkušeností, než jen jejich bezpostředně rodinných s návazností na celou společnost a její vývoj. A to už bez učení prostě není možné. Proto je škola a její podoba stále tím základním kamenem. Je třeba je učit řízení v širším smyslu. S tím Makarenkem si třeba vyzkoušely ty pracovní povinnosti, ale potom v tom divadle, které hrály, už se dostávaly k těm šiřším souvislostem i možnostem se vcítit do jednotlivých postav a jejich jednání - tj. opět získávání znalostí o psychologii vyzkoušené na vlastní kůži i seznamování se s širšími sociálními souvislostmi, do jisté míry by to mohly dnes simulovat ty hry, i když je škoda, že by tam chyběl ten bezprostřední lidský kontakt. To už já nejsem schopná na základě svých stávajících znalostí a zkušeností posoudit, takové dopady by bylo zapotřebí studovat, ovšem ne v davo-"elitářství", ale v lidské společnosti a tudíž se zcela jinými cíli. Zda úplně opustit hrané divadlo. Ono pokud by to ty děti nebavilo při dnešních možnostech v médiích, tak by to také mohlo působit kontraproduktivně. I když si myslím, že v těch nižších třídách by to hrané divadlo určitě dětem prospělo. Tam by je totiž bylo nutné od té digitalizace držet ještě dál.Tak černě bych to neviděl. Domnívám se, že mezigenerační přenos zkušeností funguje spíše jako tichá pošta. Prvních pár generací je to dobré, poněvadž se neztratil kontext a lidé se skutečně učí takříkajíc z chyb druhých, jenomže časem vlivem různých faktorů začnou příslušníci dalších a dalších generací ztrácet pochopení předaných informací z důvodu mizícího kontextu - rodič v takovém případě předává zkušenosti, které již není schopen vysvětlit a obhájit, jelikož se je jen automaticky naučil, tzn. pouze je přebral, a tudíž není nositelem moudrosti. V takovém případě přestává platit ono známé traditio lampadis a pomyslná pochodeň moudrosti starších rázem pohasíná. Dítě takových rodičů je vystaveno obrovskému tlaku na psychiku způsobenému nesouladem v poznání reality, díky čemuž se může mnohdy jevit jako člověk, který neví co se sebou a musí všechno vyzkoušet. Můžeme ho klidně nazvat marnotratným synem (nebo dcerou). Pokud takové dítě ve zdraví přežije všechny své životní kotrmelce nutné k opětovnému vytvoření určitého zásobníku zkušeností, stane se opět nositelem pochodně. Okamžik, kdy je takový jedinec dostatečně saturován mezními zkušenostmi, lze rozpoznat prostřednictvím JŽO, jenž se v tu chvíli projeví nebývale důrazně.
To, co genocida v Gaze odhalila v celosvětovém měřítku, je prosté: ti, kdo nám vládnou, zajdou mnohem dál – a mnohem nestydatěji a otevřeněji –, než si většina z nás, včetně pesimistů, dokázala představit. A co je důležitější: projde jim to a navzájem si to dovolí. Gaza není výjimkou. Je předzvěstí světa hrůzy. Odpor není jen jednou z možností; je tou jedinou.Já myslím, že zajistit přenos těch zkušeností mezigeneračně musí být řízený proces s využitím právě znalostí ze sociologie a psychologie, aby vůbec byl účinný, nevím, zda bude stačit jakýsi jeho živelný rozvoj. (Ve smyslu, musíme se napřed zmocnit novin a telegrafu - Lenin)
Stačí se podívat, jak to vypadalo u nás. V meziválečné době skutečně lidé umírali hlady, byli bez práce, nebo pracovali za minimální mzdy, bez naděje na zlepšení situace. Byli tvrdě pronásledováni, pokud se pokoušeli organizovat, aby se dohodli na tom, jak zlepšit své životní podmínky, včetně přímého zabíjení při potlačování jednotlivých vzpour. A to už tu působila komunistická strana opírající se o marxismus, tedy o sjednocující platformu, ze které se daly čerpat zkušenosti pro společný boj, navíc nadnárodního přesahu na komunisty v zahraničí. A přesto, že ty životní podmínky byly zcela tristní, vykořisťování už nemohlo být očividnější (neustálé snižování mezd - přímé i prostřednictvím inflace oproti neustálé sanaci bank, rušení podpor nezaměstnaným oproti vyplácení například různých exportních pobídek kapitalistům a tak dále a tak podobně) a o kus dál už fungoval SSSR bez nezaměstnanosti s budováním, neustálým zvyšováním životní i kulturní úrovně, tak nic nezmohli, viz například to Rakousko. Kypělo to sice ve všech zemích, ale tomu řízení se dařilo to v těch jednotlivých zemích potlačovat, lámat proutky jeden po druhém. Ano, nuceni byli zavést fašismus, tedy zřízení, které fakticky funguje na šesté prioritě, kdy jsou si lidé vědomi, že jsou drženi v otroctví a represivní stroj musí být velice silný. Ale kdyby se podařilo převálcovat SSSR, tak už bychom se z toho zřejmě nevymanili, opět jen nějakou tou potopou. Tehdy byl SSSR skutečně tím hřebíkem, na kterém se udržela civilizace, čehož si vůbec nejsou vědomi ti rádoby spravedliví pravičáci těšící se z plodů, které jim vybojovali ti bolšáni, ale udělali to ti "zmetci krvavě", i když ta krev, která tekla, byla především právě jejich vlastní.
Ale to jsem se zase odklonila. Měla jsem na mysli ty zkušenosti z toho sociálního boje v meziválečném období, jaké načerpal také například Gottwald na příkladu těch okolních zemí i na našem vlastním. Ty potom v roce 1948 všechny mimochodem velmi dobře zúročil. Tehdy lidé věděli, z čeho se hrabou, ale hned následující generace už to vše znovu zlehčovala. A v roce 1989 jsme jim to tu všude dali přímo na stříbrném tácu, zcela bez boje. Je naivní si myslet, že zpět si to můžeme vzít stejně "sametově".
Ale zpět k té UI. V socialistickém táboře ta informovanost sice mohla být lepší, ale byla tu. Ti lidé měli představu, jak to vypadalo předtím, přesto to nepomohlo a dodnes si mnozí libují, že socialismus padl. Proto ani přílišný optimismus není na místě. Je nutné přiložit ruku k dílu. Ta UI jim mimo jiné dá možnost lámat proutky ještě dříve než se vůbec nějak zorganizují. A samotné vědomí, že je člověk otrok, mu nedává do ruky nástroje, jak se z toho otroctví vymanit, jak to dokládají celé dlouhé dějiny před VŘSR.
Bude a musí být krvavá. Je to stejné jako v případě například šikany ve škole či jinde. Ten kdo někoho šikanuje neustále přidává a dovoluje si stále více až do doby, kdy se mu někdo postaví na odpor. V takovém případě vždy teče krev. A teprve poté nastane klid.To, co genocida v Gaze odhalila v celosvětovém měřítku, je prosté: ti, kdo nám vládnou, zajdou mnohem dál – a mnohem nestydatěji a otevřeněji –, než si většina z nás, včetně pesimistů, dokázala představit. A co je důležitější: projde jim to a navzájem si to dovolí. Gaza není výjimkou. Je předzvěstí světa hrůzy. Odpor není jen jednou z možností; je tou jedinou.
Ve světě, který by byl alespoň trochu příčetný...
Skutečně si myslíte, že další revoluce nebude krvavá?!
Kým prosím Vás? Uveďte příklady. (Vyjma pár "bláznů" s mizivým dosahem.)že je marxismus opět oživován
Budeme fungovat na myšlence člověko-centrismu. Už mám dost podsouvání dualistického schématu schématu JÁ-centrismus vs. BOHO-centrismus - toho se žel dopustili i autoři knih KSB. To podsouvají pánbíčkáři, kteří si tak chtějí zdůvodnit svoji mravní nadřazenost nad nevěřícími. Takže vlastně také JÁ-centristé.Budeme usporiadanie a fungovanie budúcej spoločnosti budovať na myšlienke BOHOcentrizmu (od Boha ako najvyššej úrovne riadenia (HNR) k sebe), alebo na JAcentrizme (od vlastného EGA navonok, teda na egocentrizme, od ktorého je už len krôčik k egoizmu), teda na ateizme marxizmu?
Tesat do kamene! Je to mocná zbraň na 3. prioritě, proč se dobrovolně odzbrojovat?je možné marxismus kritizovat, vysvětlovat, že se jednalo o nástroj, který různé skupiny využívaly různým způsobem
To není jeden zdroj, ale spousty malých zdrojů a šíření drbů (bezstrukturní řízení). Občas něco i v MSM proběhne info o neomarxistech apod.Kým prosím Vás? Uveďte příklady. (Vyjma pár "bláznů" s mizivým dosahem.)
Toto mohl někdo z ruských politiků říci a myslet to přitom vážně? Takový nesmysl, který bych přirovnal návrhu jednoho ministra vyvážet vepřové maso do Malajsie? To dotyčný nevěděl, že např. němečtí na jedné straně a na druhé straně francouzští a britští buržousti se do sebe pustili v 1. světové válce, ve které to jako vždy odnesli především ti dole? Proč tedy neříkali Němci Francouzům: "My jsme buržousti jako vy, proč proti sobě válčit?" Proč se carské Rusko účastnilo 1. světové války, když tam tehdy byli také buržousti? Pustili se do sebe právě proto, že byli na obou stranách buržousti, že všichni chtěli růst, tedy ovládat další a další zdroje a trhy, jenomže svět již byl mezi impéria rozdělen a jediné možné rozšíření jednoho impéria bylo na úkor impéria jiného, tedy světovou válkou."Mysleli jsme si, že už patříme mezi ně, jak se u nás s prominutím říká, že jsme jejich lidé, buržousti."
Neomarxisté tlačící témata LGBT, gender, všelijakých menšin apod. nejsou marxisté. Já jim říkám ne(o)marxisté. Jejich ideologie je neslučitelná nejen s marxismem, ale dokonce s jakoukoli materialistickou filosofií. To, jestli je někdo muž nebo žena, jde objektivně zjistit, bez ohledu na to, co si dotyčný/á myslí o sobě, že je. Považuje-li se muž za ženu, dle marxismu se jedná o falešné vědomí. Je to vlastně podobný stav mysli, jako když otrok si myslí, že je svobodným, že není otrokem.To není jeden zdroj, ale spousty malých zdrojů a šíření drbů (bezstrukturní řízení). Občas něco i v MSM proběhne info o neomarxistech apod.