Iniciatíva na zachovanie tradičného poľnohospodárstva

Ovlivnění klimatu lidmi a reakce přírody.
Nastává opět teplé roční období a všímám si nově vznikajících velkých kamenných, betonových a asfaltových ploch v osídlených částech krajiny.
Současně zaznamenávám likvidaci remízků hlavně kolem vodotečí, potoků, kolem budov, silnic,... Všiml jsem si toho v několika městech, že u potoků, řek, okrajů trávníků, parčíků vznikají holiny po vykácení keřů. U vody je ale potřeba i remízek a ne jen holé trávníky.
Přitom ministerstva sponzorují organizace na podporu krajiny, které uvádí na svých stránkách např.:
Remízky, polní meze i cesty mají zásadní ekologický význam, protože podporují biologickou rozmanitost, chrání půdu před erozivním působením větru a brání jejímu splachování při deštích. Proto dle legislativy mohou být považovány za významný krajinný prvek a jejich opětovné zakládání je podporováno dotační politikou.

Jsem hodně smutný když se dívám na obrovské kamenné plochy rekonstruovaných nádraží, kde místo bývalých trávníků mezi kolejemi, které tam byly před rekonstrukcí, je vysypán nový kámen ve značně rozsáhlých plochách.
Za mě je to do města instalovaný obrovský teplotní radiátor s gigapřísunem sálavého tepla do měst a obcí s tím, že okolní stromy a keře, trávníky jsou odsouzeny logicky k zániku od tohoto sálavého tepla.
Kdysi mi známí, kteří bydlí v nějakém městě u letiště říkali, že pravidelně při deštích je mrak s deštěm obejde, že ta rozehřátá plocha to nějak rozetne a oni musí zalejvat zahrádku i když okolo všude pršelo.
Jaký na to má názor kopilot:
Vy
"Když se vymění ve městě travní porost o velikosti 1 hektaru za plochu z kamene,jak velký teplotní rozdíl vzniká?"
Copilot
Výměna trvalého travního porostu za plochu z kamene může mít vliv na teplotní podmínky v daném prostoru. Přestože to není přesná vědecká odpověď, můžeme se pokusit o odhad.
  1. Trvalý travní porost:
  2. Plocha z kamene:
    • Plocha pokrytá kameny nebo asfaltem má odlišné tepelné vlastnosti.
    • Kameny a asfalt absorbují sluneční záření a uvolňují teplo, což zvyšuje teplotu okolního vzduchu.
  3. Možný teplotní rozdíl:
    • Po výměně trávníku za kamennou plochu by mohlo dojít k nárůstu teploty.
    • Kamenná plocha by se rychleji zahřívala během slunečných dnů a uvolňovala teplo i v noci.
    • Naopak trávník by udržoval nižší teplotu díky fotosyntéze a odpařování vody.
Přesný teplotní rozdíl by závisel na mnoha faktorech, jako jsou materiál kamenné plochy, okolní prostředí, sluneční expozice a další. Pro konkrétní odhad by bylo nutné provést detailní studii. V každém případě by výměna měla významný dopad na mikroklima dané lokality.
.........
Takže se pak nemůžu divit, když Země není spokojená s chováním lidí, zašle pozdravy ze Sahary:
Zvýšenou koncentraci saharského prachu ve vzduchu v sobotu hlásí také Německo či Slovensko.
 
Současně zaznamenávám likvidaci remízků hlavně kolem vodotečí, potoků, kolem budov, silnic,... Všiml jsem si toho v několika městech, že u potoků, řek, okrajů trávníků, parčíků vznikají holiny po vykácení keřů. U vody je ale potřeba i remízek a ne jen holé trávníky.
Existuje video o nějakém vědci ze Slovenska (možná i někde zde na diskuzi), který spočítal, že chybná současná infrastruktura a třeba neošetření cest po těžbě nechá odtéct až 40% procent vody, která by mohla být zadržena. A vymýšlí a navrhuje řešení jak to udělat, aby tomu tak nebylo. A ještě uváděl nějaký institut v USA, který zjistil, že "globální oteplování" má na svědomí právě tato infrastruktura, kde zjistili, že oteplování je rozloženo nerovnoměrně právě nejvíce kolem větších infrastruktur.
 
Naposledy upravené:
Existuje video o nějakém vědci ze Slovenska (možná i někde zde na diskuzi), který spočítal, že chybná současná infrastruktura a třeba neošetření cest po těžbě nechá odtéct až 40% procent vody, která by mohla být zadržena. A vymýšlí a navrhuje řešení jak to udělat, aby tomu tak nebylo. A ještě uváděl nějaký institut v USA, který zjistil, že "globální oteplování" má na svědomí právě tato infrastruktura, kde zjistili, že oteplování je rozloženo nerovnoměrně právě nejvíce kolem větších infrastruktur.
Volá sa Štefan Vaľo.
 
Existuje video o nějakém vědci ze Slovenska (možná i někde zde na diskuzi), který spočítal, že chybná současná infrastruktura a třeba neošetření cest po těžbě nechá odtéct až 40% procent vody, která by mohla být zadržena. A vymýšlí a navrhuje řešení jak to udělat, aby tomu tak nebylo. A ještě uváděl nějaký institut v USA, který zjistil, že "globální oteplování" má na svědomí právě tato infrastruktura, kde zjistili, že oteplování je rozloženo nerovnoměrně právě nejvíce kolem větších infrastruktur.
- s rastúcim počtom betónových a asfaltových plôch, klesá povrch plochy schopnej vstrebávať vodu, voda po nich odteká rýchlo do riek,
- so zhutňovaním poľnohospodárskej pôdy dlhodobým používaním ťažkých mechanizmov klesá výrazne jej schopnosť vsakovať vodu, voda odteká po povrchu do riek a berie so sebou úrodnú biovrstvu, následne je povrch rýchlo vysušený slnkom a ďalšiu eróziu spôsobuje vietor,
- s budovaním lesných ciest a zakopávaním zvážnic do úbočí hôr sa prerušuje koreňová vrstva lesov, ktorá potom prepúšťa vsiaknutú vodu na tieto cesty a zvážnice, po nich následne voda rýchlo odteká na polia a do riek,
V podstate toto je základ jeho výskumu, a prakticky najväčší podiel na globálnom otepľovaní má vlastne narušenie spodného kolobehu vody, ktorý sme spôsobili práve hlavne v hospodárstve používanými ťažkými mechanizmami a budovaním "upravených plôch". T. j. tento problém prevažne spočíva na postoji ľudí - jedincov, k poľnohospodárstvu - sebaobžive a veľká časť z neho na tom, že máme implantovaný v hlavách obraz toho, ako má vyzerať dokonale krásny dvor: betón, zámková dlažba, žiadna tráva a "burina", a keď tak zatrávňovacie kocky a trávniček o výške 5 - 7 cm, neustále upravený, nedajboh stúpiť niekde do blata, to je hnus a je to "zaostalé".
 
- s rastúcim počtom betónových a asfaltových plôch, klesá povrch plochy schopnej vstrebávať vodu, voda po nich odteká rýchlo do riek,
- so zhutňovaním poľnohospodárskej pôdy dlhodobým používaním ťažkých mechanizmov klesá výrazne jej schopnosť vsakovať vodu, voda odteká po povrchu do riek a berie so sebou úrodnú biovrstvu, následne je povrch rýchlo vysušený slnkom a ďalšiu eróziu spôsobuje vietor,
- s budovaním lesných ciest a zakopávaním zvážnic do úbočí hôr sa prerušuje koreňová vrstva lesov, ktorá potom prepúšťa vsiaknutú vodu na tieto cesty a zvážnice, po nich následne voda rýchlo odteká na polia a do riek,
V podstate toto je základ jeho výskumu, a prakticky najväčší podiel na globálnom otepľovaní má vlastne narušenie spodného kolobehu vody, ktorý sme spôsobili práve hlavne v hospodárstve používanými ťažkými mechanizmami a budovaním "upravených plôch". T. j. tento problém prevažne spočíva na postoji ľudí - jedincov, k poľnohospodárstvu - sebaobžive a veľká časť z neho na tom, že máme implantovaný v hlavách obraz toho, ako má vyzerať dokonale krásny dvor: betón, zámková dlažba, žiadna tráva a "burina", a keď tak zatrávňovacie kocky a trávniček o výške 5 - 7 cm, neustále upravený, nedajboh stúpiť niekde do blata, to je hnus a je to "zaostalé".
Nejaký čas sledujem aj Ing. Roberta Dohála, predsedu Poľnohospodárskeho družstva Krakovany, ktorý sa venuje Regeneratívnemu poľnohospodárstvu. Oni pôdu neorú...
Viac tu: https://www.pdkrakovany.sk/preco-regenerativne/

Aj tento článok je dosť dobrý na vysvetlenie podstaty. Nehnoja a výnos je u pšenice okolo 6ton na hektár, čo je veľmi slušné.
 
Naposledy upravené:
Tak ale už fakt nevím, co je s akademickou obcí?
Stále jsou nějaké nechvalně známé aktivity v 2021 např.:
Právnická fakulta Univerzity Karlovy čelí podezření, že není schopna ...
Svlíkni se a máš bod ..


Kdo zahubil přírodovědce, když se od rána do večera opakuje?:

1) kůrovec prý sežvejkal za živa naprosto zdravý smrkový les!
Pokračovalo a pokračuje blafo_ideologií tím, že
2) CO2 je v drakonickém přebytku, že fotosyntéza rostlin na Zemi to prý už fakticky nezvládá.
Pokračuje, že
3) jmelí kouše do zdravých větví tak, že větve během chvílky padají okolojdoucím na květáky a stromy před očima usychají.
Dejme tomu že se učí poctivě, no ohlas ze studií jde z jiných oblastí:
4) Zemědělku a podprsenky "proslavila" zkouška - sundat podprsenku, aby rám nezachytil jejich konstrukční součást.
OK budiž, ale co vědomosti a výplody myšlenek jdoucí z akademické půdy? Ty jsou vidět kde?
 
Dnes je rok 2024, uplynulo 22 rokov. Aktuálnosť informácií vzrástla mnohonásobne.

Vystúpenie Sergeja Lisovského, redaktora novín "Spoločnosť a ekológia", na konferencii "Mládež a globalizácia", ktorá sa konala 14. apríla 2002 v petrohradskom Paláci kultúry "Lensovet".

" Politikov - ekologizovať, ekológov - politizovať!"


Ako vieme, až do 15.-16. storočia obývali Severnú Ameriku indiánske kmene s najvyššou pôvodnou kultúrou, ak by sme povedali dnešnými slovami - ekologickou kultúrou! Kde sú teraz? - Ich zvyšky sú v rezerváciách, nemajú vlastný politický štát a na ich území nie sú buď nikým, alebo takmer nikým. Dovoľte, aby som vám citoval slová indiánskeho náčelníka Sietla, ktoré adresoval v roku 1854 jednému z "kolonizačných náčelníkov" z Washingtonu. Tento prejav bol prednesený pred 148 rokmi, ale jeho obsah je taký, že je aktuálny aj na začiatku tretieho tisícročia. A bude aktuálny ešte veľmi dlho, kým si ľudstvo osvojí ekologický svetonázor. List vodcu je ukážkou ekologického svetonázoru a je potrebné ho čo najviac šíriť. Mnohé proroctvá tohto listu sa napĺňajú. A dokonca nadobúdajú varovnú vlastnosť v tom zmysle, že ak nás všetkých "americkí globalizátori" vymažú z povrchu zemského, vymažú z povrchu zemského aj všetky národné a domorodé ekologické názory na vesmír. Hlavnú hrozbu pre národy sveta v súčasnosti predstavuje práve fašistická globálna diktatúra USA. Pri počúvaní textu Listu pocítite, milí účastníci konferencie, hlboké emocionálne uspokojenie - je to poézia! Na druhej strane budete mať pocit, že zo sociálneho hľadiska, na základe porovnávacej analýzy Listu a hotových dejín, boli Indiáni veľmi liberálni a mäkkí voči "americkým kolonistom". Nedokázali sa spojiť a "namočiť sa do srač..k" podlých nájomných amerických vrahov. Tento fakt by sa mal stať poučením pre všetky národy, najmä teraz, keď sa "americkí jastrabi" chystajú zničiť ľudstvo "malými" atómovými bombami, o niečo menšími ako tie, ktoré boli zhodené na Hirošimu a Nagasaki. Čítam prejav jedného indiánskeho mudrca.

"Veľký náčelník z Washingtonu oznamuje, že chce kúpiť našu pôdu. Veľký náčelník nám tiež posiela správy o priateľstve a dobrej vôli.

Je veľmi láskavý, lebo vieme, že naše priateľstvo je príliš malá cena za jeho priazeň. Vašu ponuku však zvážime, lebo si uvedomujeme, že ak pôdu nepredáme, príde bledá tvár so zbraňami a násilím nám ju vezme.

Ako si môžete kúpiť nebo alebo teplo zeme? Táto myšlienka je pre nás nepochopiteľná. Ak nedisponujeme sviežosťou vzduchu a prívalmi vody, ako ich od nás môžete kúpiť? Pre môj ľud je každý centimeter tejto zeme posvätný. Každá žiariaca borovicová šiška, každý piesočnatý breh, každý chumáč hmly v tmavom lese, každá poľana a každý bzučiaci komár - to všetko je posvätné pre pamiatku a city môjho ľudu. Miazga, prúdiaca v kmeňoch stromov, nesie v sebe pamiatku červenokožčov.

Pri ceste medzi hviezdy zosnulé bledé tváre zabúdajú na krajinu, v ktorej sa narodili. Naši zosnulí nikdy nezabudnú na túto krásnu krajinu, lebo ona je matkou červenokožcov. Sme súčasťou tejto krajiny a ona je súčasťou nás samých. Voňavé kvety sú naše sestry, jeleň, kôň, veľký orol sú naši bratia. Vrcholy hôr, svieže lúky, teplé telo mustanga a človek sú jedna rodina.

Keď Veľký náčelník z Washingtonu povie, že chce od nás kúpiť pôdu, žiada od nás príliš veľa. Veľký náčelník nám oznamuje, že nám prenechá miesto, kde budeme žiť v pohodlí. Bude nám otcom a my budeme jeho deťmi. Ale nie je to také jednoduché, lebo pre nás je táto zem posvätná!

Táto iskrivá voda tečúca v potokoch a riekach nie je len vodou, ale krvou našich predkov. Ak vám predáme pôdu, musíte mať na pamäti, že je posvätná. Musíte učiť svoje deti, že je posvätná a každý prízračný záblesk v priezračnej vode jazier hovorí o skutkoch života a pamäti môjho ľudu. Zurčanie vody je hlasom otca môjho ľudu. Rieky sú naši bratia, uhášajú náš smäd. Rieky nesú naše kanoe a živia naše deti. Ak vám predáme pôdu, musíte pamätať a učiť svoje deti, že rieky sú naši a vaši bratia; a odteraz sa musíte k riekam správať rovnako láskavo, ako sa správate k svojmu bratovi.

Červený človek vždy ustupoval pred bledou tvárou idúcou vpred, ako horská hmla ustupuje pred ranným slnkom. Ale popol našich otcov je svätý. Ich hroby sú posvätné miesta, a tak sa pre nás tieto kopce, stromy a kúsky zeme stali posvätnými. Vieme, že bledá tvár nevníma naše myšlienky. Preňho sa jeden kus zeme nelíši od druhého, lebo je to cudzinec, ktorý prichádza v noci a berie si zo zeme, čo chce. Zem preňho nie je brat, ale nepriateľ, a on ju ide dobývať. Necháva za sebou hroby svojich otcov, ale to sa ho netýka. Zabúda na hroby svojich otcov a na práva svojich detí. S matkou zemou a bratom nebom zaobchádza ako s vecami, ktoré sa dajú kúpiť, okradnúť a predať, ako ovcu alebo pestrofarebné korálky. Jeho chamtivosť pohlcuje zem a zanecháva za sebou púšť.

Ja tomu nerozumiem... Naše myšlienky sú iné ako vaše. Pohľad na vaše mestá je bolesťou pre zrak červeného muža. Možno je to preto, že červený človek je divoch a mnohým veciam nerozumie. V mestách bledej tváre nie je ticho. Nie je tam miesto, kde by ste mohli počúvať, ako na jar pučia púčiky, ako šuštia krídla hmyzu. Možno som len divoch a mnohým veciam nerozumiem. Zdá sa mi, že hluk uráža len ucho. Vari je to život, keď človek nepočuje osamelý krik bludičky alebo nočnú hádku žiab pri rybníku? Som červenokožec, mnohým veciam nerozumiem. Indiáni majú radšej jemný zvuk vetra nad vodami rybníka, vôňu toho vetra, ošľahaného poludňajším dažďom a presiaknutého vôňou borovicovej živice.

Vzduch je pre červeného človeka pokladom, pretože je to jediný vzduch, ktorý dýchajú všetky živé bytosti: aj zviera, aj strom, aj človek dýchajú jedným dychom. Človek s bledou tvárou si nevšíma vzduch, ktorý dýcha. Necíti zápach ako človek, ktorý umiera už mnoho dní. Ale ak vám predáme našu zem, musíte si uvedomiť, že pre nás je vzduch pokladom, že vzduch sa delí o svojho ducha so všetkým živým. Ten vietor, ktorý vdýchol dych našim dedom, prijíma ich posledný výdych. A preto vetru prináleží naplniť životy našich detí duchom života. Ak vám predáme našu pôdu, musíte sa od nej držať ďalej a zaobchádzať s ňou ako s posvätnou, ako s miestom, kam aj bledá tvár môže prísť ochutnať vietor, sladký od lúčnych kvetov.

Zvážime vašu ponuku na kúpu našej pôdy. Ak sa rozhodneme ju prijať, stanovím si jednu podmienku: bledá tvár sa musí správať k zvieratám z tejto krajiny ako k svojim bratom. Som divoch, nemôžem zmýšľať inak. Videl som tisíce mŕtvych bizónov na prériách, ktoré po sebe zanechala bledá tvár strieľajúca z idúceho vlaku. Som divoch a nedokážem pochopiť, ako môže byť dymiaci železný kôň dôležitejší ako bizón, ktorého zabíjame, len keď sme na pokraji smrti. Čo bude s človekom, ak nezostane žiadna zver? Ak všetky zvieratá zahynú, ľudia zomrú na úplnú samotu ducha. Čokoľvek sa stane so zvieratami, stane sa aj s človekom. Všetko je vzájomne prepojené.

Musíte učiť svoje deti, že zem pri ich nohách je popolom našich predkov. Potom si budú ctiť zem, v ktorej sú uložené životy nášho rodu. Učte svoje deti tomu, čomu učíme naše deti my, a my im hovoríme, že zem je naša matka. Čokoľvek sa stane so zemou, stane sa s jej deťmi. Keď človek pľuje na zem, on pľuje do samého seba.

Toto vieme: nie zem prináleží človeku, ale človek prináleží zemi. Toto vieme: všetko na svete je navzájom prepojené, ako krv, ktorá spája celý rod. Všetko je navzájom prepojené. Čokoľvek sa stane so zemou, stane sa aj s jej deťmi. Nie je to človek, kto tká pavučinu života - je v nej len jednou niťou. Ak niečo urobí s pavučinou, tak to robí aj so samým sebou.

Napriek tomu zvážime vašu ponuku odísť do tej rezervácie, ktorú ste pripravili pre môj ľud. Budeme žiť oddelene od vás, budeme žiť v mieri. Nie je už také dôležité, kde strávime zvyšok svojho života. Naše deti už videli svojich otcov ponížených porážkou. Naši bojovníci už pocítili hanbu. Po porážke sa ich život zmenil v nečinnosť a svoje telá si ničia sladkým jedlom a silnými nápojmi. Nie je už tak dôležité, kde strávime zvyšok svojich dní, zostalo ich už nie tak mnoho. Už len niekoľko hodín, len niekoľko zím a nezostane ani jeden syn veľkých kmeňov, ktoré kedysi tak milovali túto zem a ktoré sa teraz v malých skupinkách potulujú po lesoch. Nikto nebude môcť oplakávať ľud, ktorý bol kedysi taký mocný a plný nádeje ako ten váš. Prečo by som mal oplakávať smrť svojho ľudu? Kmeň sú len ľudia, nič viac. Ľudia prichádzajú a odchádzajú ako morské vlny.

Ani bledá tvár, ktorej Boh kráča vedľa neho a rozpráva sa s ním ako s priateľom, nemôže uniknúť všeobecnému osudu. Koniec koncov, je možné, že sa ešte staneme bratmi - uvidíme. Vieme však niečo, čo bledá tvár bude musieť jedného dňa pochopiť: my a vy máme jedného Boha. Teraz sa domnievate, že vlastníte svojho Boha presne tak, ako chcete vlastniť našu zem, ale nie je to tak. On je Bohom všetkých ľudí a je rovnako súcitný aj s červenokožcom, aj s bledou tvárou. Pre Neho je táto krajina pokladom a ublížiť tejto krajine znamená zdvihnúť ruku proti jej Stvoriteľovi. Bledé tváre tiež zmiznú, hoci možno neskôr ako ostatné kmene. Špinte si ďalej svoju posteľ a jednej noci sa zadusíte vo vlastných výkaloch. Ale vo svojej záhube vy budete jasne žiariť, objatí plameňmi moci Boha, ktorý vás priviedol vládnuť nad touto krajinou a nad červenokožcami.

Takýto osud je pre nás záhadou, lebo nechápeme, prečo sa musia zabíjať bizóny, prečo sa musia krotiť divoké kone, prečo sa tajomné rozjímanie lesa musí rušiť ťažkým zápachom davov ľudí, prečo špiniť svahy kopcov hovoriacimi drôtmi.

Kde sú húštiny? Ich niet. Kde je orol? Jeho niet. Prečo sa treba lúčiť s rýchlym poníkom a lovom? Je to koniec života a začiatok prežitia.

Zvážime vašu ponuku na kúpu našej pôdy. Ak ju prijmeme, budeme v bezpečí vo vami sľúbenej rezervácii. Tam môžeme prežiť krátky zvyšok našich dní, ako si budeme priať. Keď z tejto krajiny odíde posledný červenokožec a spomienka naňho bude len tieňom oblaku vznášajúceho sa nad prériou, v týchto brehoch a lesoch bude ešte stále žiť duch môjho ľudu, pretože miluje túto krajinu ako novorodenec miluje tlkot srdca svojej matky. Ak vám predáme túto zem, milujte ju tak, ako ju milujeme my. Starajte sa o ňu tak, ako sme sa o ňu starali my. Uchovajte si v pamäti pohľad na túto krajinu, aká bola, keď ste ju prevzali. A celou svojou silou, všetkými svojimi myšlienkami, celým svojím srdcom ju chráňte pre svoje deti - a milujte ju tak... ako Boh miluje nás všetkých.

Vieme jedno: máme toho istého Boha. Pre neho je táto krajina pokladom. Ani bledé tváre neujdú svojmu osudu. Koniec koncov, ešte môžeme stať bratmi. Uvidíme."

V slovách Indiána sa prejavuje hlboký svetonázor, o ktorý by sa mal usilovať každý obyvateľ našej planéty. Zároveň sa v reči indiánskeho náčelníka - vlastenca objavujú tóny zmierenia, a chýba v nich útočný charakter formovania myšlienkových obrazov, ktoré by smerovali k víťazstvu nad agresorom. To znamená, že najhlbší ekologický svetonázor indiánskeho náčelníka nie je v žiadnom prípade spojený s formovaním silnej politickej vôle, zameranej na zničenie politického nepriateľa, ktorý ničí tradičné základy indiánskeho života. A to je smutné, pretože osud Indiánov je dobre známy - boli oklamaní, opití a ich pôda im bola odobratá, čo z nich urobilo bezdomovcov na ich rodnej zemi.

 
Ovlivnění klimatu lidmi a reakce přírody.
Jsem hodně smutný když se dívám na obrovské kamenné plochy ........... kde místo bývalých trávníků .................................... je vysypán nový kámen ve značně rozsáhlých plochách.
A máme další upozornění hned po saharském písku:

V Česku začíná být nedostatek kamene potřebného mimo jiné i k výrobě betonu, což může do budoucna ohrozit stavební rozvoj. Povolování nových kamenolomů je příliš složité a nové nevznikají.
nejhorší je situace v případě kamene potřebného pro výstavbu v železniční dopravě.


Podle mě jsou tyto vznikající problémy konečně startovním výstřelem pro vznik
> vysoce specializovaného mezioborového managementu <
Jsem si jistý, že je možné mezi kolejištěm plochy zatravnit. Mechanizované údržbě samotného tělesa to vadit nebude.
Problém je viditelný hned na začátku záměru a definice konstrukcí, jelikož mezioborový management neexistuje.
Problém zpočátku bude i s korporátní intitucí lobby_Ismu. ale tlak od talentů - studentů bude silnější, než zkostnatělé tlusto-břichaté těžkopádné lobby.
 
Naspäť
Top Bottom