Iniciatíva na zachovanie tradičného poľnohospodárstva

Bratislav povedal:
Uz pat rokov sa snazim ozivit podu na svojej zahrade s rozlohou 30 arov (0,3 ha t.j. 30x100 m) a vobec to nie je jednoduche. Predtym na nej 20 rokov hospodaril sukromnik, co o mal v prenajme "modernym" sposobom (herbicidy, pesicidy, umele hnojiva, ziadny hnoj). Vysledok je, ze poda bola uplne mrtva. Ked som po kupe pozemku skusobne zaryloval na viacerych miestach, poda bola tvrda, ilovita, sucha, malo humusu a ziadne zive organizmy (hlavne ziadne dazdovky, ani jedna jedina). Asi ako vacsina nasich vacsich poli, ktore vidime pri ceste autom medzi obcami. Na tom sa inak ako "modernym" sposobom hospodarit neda. Problem je, ze podny humus sa vycerpava pestovanim plodin, ale aj samovolne sa rozklada. Ak sa do pody nedodava tak logicky jeho mnozstvo casom klesa. Zacal som teda hned s ozivovanim a kazdu jesen navozil masalny hnoj. Doteraz to bolo cez 50 ton hnoja! Okrem toho aj mnozsvo biomasy (slama, seno, zbytky kukurice), zeolit, piesok, drevene uhlie. Zlepsuje sa to, ale ten proces je pomaly (aj tie dazdovky sa musia najprv rozmnozit a potom presunut dalej co trva nejaky cas.
Vidim to skor na kompromis. Zahradky pri domoch a chatach ozivovat hnojom a biomasou a tam pestovat hlavne zeleninu. Na velkych poliach pestovat obilie, repku, krmiva tak ako teraz "modernym" sposobom. Slovensko ma velku vyhodu v tom, ze vela ludi zije stale na dedinach, alebo ma priame spojenie s dedinou (rodicia, pribuzni), ktori maju zahradky a sady, kde sa da dopestovat zelenina, ovocie aspon na vlastnu spotrebu.
Na ozivovanie velkych poli biomasou hospodarske zvierata tak skoro stacit nebudu, ale vidim tu iny perspektivny zdroj, ktory je dostupny hned a v dostatocnom mnozstve a to je kal z cistenia odpadovych vod. V podstate je to biomasa z ludskych bioodpadov. Zrejme by bolo nutne trochu upravit proces cistenia odpadovych vod z domacnosti, nepouzivat pri prani tolko chemie, ale zivin a organickej biomasy je v tom ohromne mnozstvo. Dnes to konci v lepsom pripade v bioplynovych staniciach, v horsom pripade niekde riekach, na skladkach ci v spalovni.
Click to expand...
Ako zlepšiť - zúrodniť pôdu na veľkých plochách ? Existujú nové postupy pestovania bez hlbokej orby, s uplatnením zásad permakultury, ktoré zlepšujú štruktúru pôdy a zvyšujú jej schopnosť udržiavať vodu, sú to metódy regenerativneho polnohospodarstva - alebo sa používa “ no till”
Myslim si, že to je smerovanie, ako by sa malo poľnohospodárstvo rozvíjať - nie návrat do minulosti, ale využitie mechanizácie novým spôsobom, minimum chémie, viac biologickej ochrany, striedania plodín, mulčovanie, návrat organickej masy do pôdy , vytváranie pásov lúk pre hmyz medzi poliami atď. Na Slovensku sú už pestovatelia, ktorí idú touto cestou

 
Tara povedal:
Ako zlepšiť - zúrodniť pôdu na veľkých plochách ? Existujú nové postupy pestovania bez hlbokej orby, s uplatnením zásad permakultury, ktoré zlepšujú štruktúru pôdy a zvyšujú jej schopnosť udržiavať vodu, sú to metódy regenerativneho polnohospodarstva - alebo sa používa “ no till”
Myslim si, že to je smerovanie, ako by sa malo poľnohospodárstvo rozvíjať - nie návrat do minulosti, ale využitie mechanizácie novým spôsobom, minimum chémie, viac biologickej ochrany, striedania plodín, mulčovanie, návrat organickej masy do pôdy , vytváranie pásov lúk pre hmyz medzi poliami atď. Na Slovensku sú už pestovatelia, ktorí idú touto cestou

Click to expand...
Celkem souhlas, ale pozor na to bezorebné zemědělství. Já ho nezatracuji, ale myslím si, že je vhodné jen pro některé typy půd. Co funguje na černozemi na Jižní Ukrajině nebo v Rusku (kde ani neznají krumpáč, protože na výkop např. základů domu postačuje rýč a lopata), vůbec nemusí fungovat na našich podzolech s hlinitopísčitou půdou, navíc se zastoupením kamenů. Půdní bakterie, které se podílejí na její zúrodňování, potřebují ke své činnosti vzduch (anaerobní bakterie způsobují nežádoucí hnití, nikoliv žádoucí tlení). Proto je vhodné přehazovat kompost. V půdách, které samy o sobě jsou vzdušné, převracení není třeba. Ale půdy hlinité, i když tam je nějaké zastoupení organické hmoty, bez orby vzdušné nejsou, a nemusí být vůbec uježděné stroji. Stačí, aby párkrát zapršelo, vzduch se vytlačí, půda se slehne a po vysušení je tvrdá jako beton (takový mám poznatek). Naši předkové, kteří vždy orali (ale ne do hloubky 40 cm, to nesvedli), přece nebyli tak hloupí, aby takovou dřinu dělali úplně zbytečně nebo dokonce ku škodě. Jinou výhodou orby je potlačování množení hrabošů. Tam, kde neořou, přemnožené hraboše tráví chemicky - vyjde je to levněji než orba. V socialistickém Československu se hraboši na polích netrávili, nebylo třeba. Za prvé se více oralo a za druhé se na pole dávaly hřady pro dravce, kteří z nich ty hraboše snadněji pochytali a sežrali. Vedlejším důsledkem byli přežraní dravci, kteří ani nelétali. Teď už jsme holt světoví a hraboše trávíme chemicky.
 
Dalimil povedal:
Celkem souhlas, ale pozor na to bezorebné zemědělství. Já ho nezatracuji, ale myslím si, že je vhodné jen pro některé typy půd. Co funguje na černozemi na Jižní Ukrajině nebo v Rusku (kde ani neznají krumpáč, protože na výkop např. základů domu postačuje rýč a lopata), vůbec nemusí fungovat na našich podzolech s hlinitopísčitou půdou, navíc se zastoupením kamenů. Půdní bakterie, které se podílejí na její zúrodňování, potřebují ke své činnosti vzduch (anaerobní bakterie způsobují nežádoucí hnití, nikoliv žádoucí tlení). Proto je vhodné přehazovat kompost. V půdách, které samy o sobě jsou vzdušné, převracení není třeba. Ale půdy hlinité, i když tam je nějaké zastoupení organické hmoty, bez orby vzdušné nejsou, a nemusí být vůbec uježděné stroji. Stačí, aby párkrát zapršelo, vzduch se vytlačí, půda se slehne a po vysušení je tvrdá jako beton (takový mám poznatek). Naši předkové, kteří vždy orali (ale ne do hloubky 40 cm, to nesvedli), přece nebyli tak hloupí, aby takovou dřinu dělali úplně zbytečně nebo dokonce ku škodě. Jinou výhodou orby je potlačování množení hrabošů. Tam, kde neořou, přemnožené hraboše tráví chemicky - vyjde je to levněji než orba. V socialistickém Československu se hraboši na polích netrávili, nebylo třeba. Za prvé se více oralo a za druhé se na pole dávaly hřady pro dravce, kteří z nich ty hraboše snadněji pochytali a sežrali. Vedlejším důsledkem byli přežraní dravci, kteří ani nelétali. Teď už jsme holt světoví a hraboše trávíme chemicky.
Click to expand...
Ja nie som odbornik v tejto oblasti, a možno sa to niekde nedá aplikovať- ide o to, že sa musí zmeniť prístup, inak sa otrávime prechemizovaným obilím, zerodovanú pôdu nám spláchnu zrážky, atd
K hlinitopiesčitej pôde - citujem z článku, ktorý som vyššie pridala -
“Mike Harrington uvádza príklad pestovateľa, ktorý si zakúpil No-till sejačku a zažil ťažkosti spôsobené anaeróbnymi podmienkami vo svojich ílovito-hlinitých pôdach. Riešením bolo použitie sejačky na Strip-till (pásové obrábanie), aby sa zabezpečilo cielené prevzdušnenie zhutnených častí pôdy okolo osiva, zlepšilo sa jeho umiestnenie a šanca na dobré zakorenenie. No-till sejačka bude musieť nastúpiť neskôr, keď sa stav pôdy dostatočne zlepší.”

Prvýkrát som počula o tejto metóde v relácii Farmárska revue - a bol to pre mňa AHAmoment - tiež som si nevedela predstaviť ako by sa dalo pestovať vo veľkom a nezničiť pôdu - pripájam video, kde je to bližšie vysvetlené :


Zdroj: https://youtu.be/y33d-FTMGh0


v komentoch k videu bola otázka - “Mě by třeba zajímalo co by jste dělali na těžkých jílovitych půdách kde na konci roku u nás pokud nezoraji tak ani disky do toho nedostanou”
odpoved pestovateľa - “No to by ste sa divili. Práve takáto ílovitá pôda, ktorej máme cca 120 ha ( z celkových 640) zregenerovala ako prvá (už po 3-4 rokoch) a na jar tam vyhrabem dieru do zeme holou rukou aj po rameno. Prečo? Lebo tá ťažká ílovitá pôda oveľa lepšie hospodári s vodou. A preto časové úseky s optimálnou vlhkosťou v pôde sú oveľa dlhšie ako v ľahkých pôdach. Preto aj regeneruje rýchlejšie.”

Tieto postupy sú už dávno používané v USA a západnej Európe, ako v Rusku- to neviem, ale keďže ma tieto témy zaujímajú - sledujem videa o pestovani “dačnikov a ogorodnikov” a som prekvapená, ako sa tam využívajú postupy a metódy na ekologické pestovanie - napr. Ovsinského hriadky, Rozumove hriadky, medziplodiny - sideraty… proste YT je pre mna morom inšpirácií:)
 
Ako sa bude vyvíjať poľnohospodárstvo, tak aby bolo zdravé pre človeka, zvieratá, krajinu je otázkou pre širokú multioborovú diskusiu. Keď si uvedomíme, že skoro komplet infraštruktúra na ktorej stály JRD/JZD za socializmu je zničená, pretože kolektivizácia je dnes sprosté slovo, zostala pachuť horkosti. Skoro v každej dedine bolo družstvo, rastlinná a živočíšna výroba, okrem toho sa "robila" zelenina, ľudia mali možnosť si privyrobiť korunku na uhorkách, paprikách, ovocí, či už v družstvách alebo predajom prebytkov na trhoch. Do pody sa dával hnoj, skladba plodín odpovedala potrebe. Dnes? Družstvá v háji, živočíšna výroba prežíva len vďaka nadšencom a pár veľkým spoločnostiam, ktoré držia náš trh (zatiaľ). Vetrolamy sadené v 60.-70. rokoch dožívajú, miesto toho sa plytvá peniazmi na biokoridory, ktorú usychyjú a o parametroch starých vetrolamov možu len snívať. Hlavným problémom je, že sa pestuje to, čo sa dobre predá, spýtajte sa poľnohospodárov. Kukurica má dobrú cenu, pšenica je na tom +- rovnako ako v 90.tych rokoch. A čo že sposobuje kukurica, eróziu? Strip-till - no, je to teraz moderné, pricestovalo a je nám to tu vnucované zo západu, ale už sa nepovie, že je tomu potreba používať herbicidy, glyfosaty len tak fičia, starým poľnohospodárom a agronomom vycovanám pred 1989 stávajú zostávajúce vlasy na hlave... Ekologické poľohospodárstvo? Hm, dnes máte jedno pole v konvenčnom režime a susedné je v ekologickom, kedysi sa dodržiavali ochranné vzdialenosti, dnes? Blbosť za viac peňazí. Poľnohospodári majú "možnosť" využívať dotácie, iste, ale niečo za niečo. Medziplodiny, bielkoviny, atd. to sa už nejakú dobu povinne robí, v najbližšej dobe bude sprísnené pestovanie plodín v eroznych polohách, a tiež striedanie plodín. Neúmerná administratíva a kontroly sťažujú poľnohospodárom prácu. A napriek tomu, že na lúkach sa ponechávajú nepokosené časti, dbá sa na zakladanie kvitnúcich pásov plodín v kulture cieľovej plodiny, motýľov a hmyzu stále ubúda. Že by to bolo niečim iným, ten úbytok? Je fakt, že motýle na lúkach skoro nie sú. Ale sú na okrajoch lesov, nie množstvá ale viac než na lúkach. Ochrancovia prírody diktujú poľnohopodárom čo a ako, pretože ochrana prírody je dnes aj podľa zákona verejným záujmom No1. Je za ňou silný zákon. Tých faktorov k sledovaniu je viac, a ak sa zmenia ciele (nebude ním zisk), prístup (poctivý ptístup napriek celým systémom od hora až dolu), cieľ bude uživiť sa a udržať výrobný prostriedok - podu, možno to pojde. Odchádza generácia odborníkov, ktorí mali záujem pre vec samotnú, dnes sú vychovaní odborníci iní, nechcem nikomu krivdiť, holt, prisposobení tržnej dobe...
 
@Bratislav, ja tiež doma hnojím len zvieracím hnojom, konkrétne králičím. S králičími bobkami sa veľmi dobre narába pri rýľovaní záhrady. Sú sypké. Výsledok je vidieť na krásnej zelenine, hlavne cesnak. Dážďoviek má v záhrade neúrekom. Problém má akurát v tom, že mám dierkovanú mrkvu. Je krásne veľká, ale sú v nej vyžraté diery od červov. Čo s tým?
 
jardob povedal:
@Bratislav, ja tiež doma hnojím len zvieracím hnojom, konkrétne králičím. S králičími bobkami sa veľmi dobre narába pri rýľovaní záhrady. Sú sypké. Výsledok je vidieť na krásnej zelenine, hlavne cesnak. Dážďoviek má v záhrade neúrekom. Problém má akurát v tom, že mám dierkovanú mrkvu. Je krásne veľká, ale sú v nej vyžraté diery od červov. Čo s tým?
Click to expand...

Mne celkom funguje vysiať pomedzi riadky mrkvy nechtík, radu som našiel v knihe Záhradníčime s Lunou . Možno by pomohlo aj niečo z týchto rád:
ekoclovek.sk

Odpudzovanie škodcov za pomoci byliniek

Odpudzovanie škodcov za pomoci byliniek - tieto rastliny odpudzujú škodcov a tak vám pomôžu v boji so škodcami, ak ich vysadíte v svojej zeleninovej záhrade
ekoclovek.sk ekoclovek.sk
 
Tara povedal:
Ja nie som odbornik v tejto oblasti, a možno sa to niekde nedá aplikovať- ide o to, že sa musí zmeniť prístup, inak sa otrávime prechemizovaným obilím, zerodovanú pôdu nám spláchnu zrážky, atd
K hlinitopiesčitej pôde - citujem z článku, ktorý som vyššie pridala -
“Mike Harrington uvádza príklad pestovateľa, ktorý si zakúpil No-till sejačku a zažil ťažkosti spôsobené anaeróbnymi podmienkami vo svojich ílovito-hlinitých pôdach. Riešením bolo použitie sejačky na Strip-till (pásové obrábanie), aby sa zabezpečilo cielené prevzdušnenie zhutnených častí pôdy okolo osiva, zlepšilo sa jeho umiestnenie a šanca na dobré zakorenenie. No-till sejačka bude musieť nastúpiť neskôr, keď sa stav pôdy dostatočne zlepší.”

Prvýkrát som počula o tejto metóde v relácii Farmárska revue - a bol to pre mňa AHAmoment - tiež som si nevedela predstaviť ako by sa dalo pestovať vo veľkom a nezničiť pôdu - pripájam video, kde je to bližšie vysvetlené :


Zdroj: https://youtu.be/y33d-FTMGh0


v komentoch k videu bola otázka - “Mě by třeba zajímalo co by jste dělali na těžkých jílovitych půdách kde na konci roku u nás pokud nezoraji tak ani disky do toho nedostanou”
odpoved pestovateľa - “No to by ste sa divili. Práve takáto ílovitá pôda, ktorej máme cca 120 ha ( z celkových 640) zregenerovala ako prvá (už po 3-4 rokoch) a na jar tam vyhrabem dieru do zeme holou rukou aj po rameno. Prečo? Lebo tá ťažká ílovitá pôda oveľa lepšie hospodári s vodou. A preto časové úseky s optimálnou vlhkosťou v pôde sú oveľa dlhšie ako v ľahkých pôdach. Preto aj regeneruje rýchlejšie.”

Tieto postupy sú už dávno používané v USA a západnej Európe, ako v Rusku- to neviem, ale keďže ma tieto témy zaujímajú - sledujem videa o pestovani “dačnikov a ogorodnikov” a som prekvapená, ako sa tam využívajú postupy a metódy na ekologické pestovanie - napr. Ovsinského hriadky, Rozumove hriadky, medziplodiny - sideraty… proste YT je pre mna morom inšpirácií:)
Click to expand...

Jde o to, že tyto nové postupy se musí nejprve v dostatečné míře vyzkoušet a pokud se osvědčí (ne pouze na základě videa z YT), vyškolit lidi a začít postupně zavádět do vhodných podmínek. Je takové pravidlo - nikdy nic neplatí absolutně a za jakýchkoliv podmínek.
K tomu je potřeba zemědělský výzkum a vysoké školy, které vychovávají nové odborníky (agronomie jako obor je v ČR v současnosti na okraji zájmu - minimum studentů). Krásné slovo "po_krok", znamená postupovat po krocích, ne se bezhlavě vrhat do neznáma.

Ještě si neodpustím poznámku k "přechemizovanému obilí". Při dnešním globálním transportu potravin z jednoho konce světa na druhý, jsou místní obiloviny i když vypěstované klasickým konvenčním způsobem (za použití průmyslových hnojiv a pesticidů), podle mého názoru, ještě ten nejmenší zdravotní a ekologický problém. Rezidua pesticidů jsou dnes obsažená prakticky ve všech plodinách a často v mnohem větší míře u plodin pocházejících ze zemí "třetího" světa. Má to mnoho příčin a konsekvencí (široké téma). Každopádně naše zemědělství je vystavené velmi tvrdému konkurenčnímu tlaku (v celosvětovém měřítku - ze západu dotace, z rozvojových zemí nízké mzdy a nízké ceny vstupů v porovnání s námi) a jedním z důsledků je i to, že se u nás hnojivy a pesticidy rozhodně neplýtvá. Naše suroviny/potraviny se naopak velmi často jako prémiové vyváží tam, kde jsou ochotni zaplatit vyšší cenu (např. hovězí maso) a k nám se dováží levnější zahraniční produkce. Z čeho myslíte, že vyrábí velcí producenti potravin, které si pak koupíme v nadnárodních řetězcích? Při nákupu surovin rozhoduje cena (samozřejmě v poměru ke kvalitě), ne země původu.
Ten, kdo se nechal vyděsit přechemizovaným obilím (je to oblíbená mediální karta, když mají v úmyslu zatřást davem/ovlivnit veřejné mínění - viz naposledy u obilí z UA), by si měl uvědomit, že jsou tu i jiná, nezdůrazňovaná, a často významnější zdravotní rizika související s potravinami, ale i s vodou.
 
jardob povedal:
Problém má akurát v tom, že mám dierkovanú mrkvu. Je krásne veľká, ale sú v nej vyžraté diery od červov. Čo s tým?
Click to expand...
Zdravim! Pravdepodobne to budu cervy z kralicieho hnoja. Ja mrkvu zatial nepestujem, lebo moja poda este na to nie je dost kypra, ale pestujem napr. zemiaky a tam tento problem nemam. Ja vsak vsetok mastalny hnoj kompostujem. Dam ho na jednu kopu, necham ho poriadne zmoknut a potom ho prikryjem nepriesvitnou plachtou a necham aj pol roka tliet. Vysledok je jemny kompost ako raselina absolutne bez zapachu. Pri tleni hnoja sa uvolnuje teplo, kore ho ciastocne sterilizuje aj od cervov. Tento efekt sa vyuziva napr. v pareniskach, kde to teplo z tlenia ohrieva zem skoro na jar a urychluje rast priesad. V tvojom pripade by som pred kompostovanim poprasil hnoj aj vapnom, lebo kralici hnoj je mierne kysly a vapno ho neutralizuje a ma tiez dezinfekcne ucinky. Dalsi trik, ktory vyuzivam je, za skompostovany hnoj na jesen navozim na pole a vysypem na kopky. Nerozhadzujem ho. Na jesen uz mozu sliepky do zahrady tak ich pustim a ony ten hnoj dokonale rozhrabu a vyzobu vsetky cervy co tam zostali. Ani to nejlepsie rozmetadlo hnoja by ho tak dokonale nerozprestrelo ako to urobia sliepky. Popri tom to prihnoja aj svojim trusom. Takze vyuzivam slepaci algoritmus v svoj prospech, ktore mi tak setria mnozstvo prace, lebo rozhadzovat hnoj je fyzicky velmi narocna cinnost. A tam je podla mna aj buducnost polnohospodarstva. Zanalyzovat sposob spravania (nazvem to algoritmus) pre rozne plodiny a zvierata a vzajomne ich skombinovat v svoj prospech. Ved v prirode su tieto algoritmy do seba krasne zakomponovane a preto funguje priroda bezudrzbovo, bezodpadovo, bez chemie a bez vkladania dodatocnej energie. Uvediem dalsi priklad, ktory testujem u seba na zahrade a to je kombinacia sliepky a drobne ovocie. Pocas sezony mam sliepky v ohradenom priestore - pase sirokom 3 m a dlhom 50 metrov a v nom mam vysadene maliny, cernice, ribezle, ergese, rakytnik, figy a pod. Toto drobne ovocie ma plytke korene, potrebuje kypru a vyzivnu vrchnu vrstvu pody a je citlive na zaburinenie. Sliepky toto vsetko vyriesili za mna. Burinu spasali aj uslapali a popri tom ju pohnojili svojim trusom. Navyse, ked je velmi teplo tak sa pod krickami malin, cernic atd. aj schovavaju do tiena cim ich este viac hnoja. Trus prospieva aj dazdovkam, ktorym sa tam velmi dari. Dazdovky prekypruju podu co je pre drobne ovocie idealne. Samozrejme ak sa rano nestihne dazdovka schovat tak si na nej sliepka pochutna, ale najviac dazdoviek je paradoxne tam, kde sa sliepky zdrzuju najviac. Po dazdi je cela tato plocha slepacieho vybehu ako spongia. Pri chodzi je makka a citit ako je dobre krekyprena a prevzdusnena. Zem je posiata dierkami od dazdoviek. Vysledok: okrem mnozstva zdravych vajec aj nadpriemerne urody drobneho ovocia, ktore mame nepretrzite od konca maja az do decembra. Navyse usetrene velke mnozstvo prace a stastne sliepky, ktore si mozu robit to na co su stvorene. Zaroven tento pas s vybehom sluzi aj ako zasobaren dazdoviek, ktore odtial mozu migrovat na pole, kde pestujem zeleninu a krmiva. Je toho ovela viac, nebudem to tu podrobne vsetko rozpisovat. V pripade zaujmu sa podujmem aj na samostatny clanok. Buduci rok chcem vyskusat dalsiu kombinaciu - viatnamske prasiatka v ovocnom sade. K prasiatkam casom mozno pridam aj kralikov. Uvidime.
 
Tara povedal:
Ako zlepšiť - zúrodniť pôdu na veľkých plochách ? Existujú nové postupy pestovania bez hlbokej orby, s uplatnením zásad permakultury, ktoré zlepšujú štruktúru pôdy a zvyšujú jej schopnosť udržiavať vodu, sú to metódy regenerativneho polnohospodarstva - alebo sa používa “ no till”
Myslim si, že to je smerovanie, ako by sa malo poľnohospodárstvo rozvíjať - nie návrat do minulosti, ale využitie mechanizácie novým spôsobom, minimum chémie, viac biologickej ochrany, striedania plodín, mulčovanie, návrat organickej masy do pôdy , vytváranie pásov lúk pre hmyz medzi poliami atď. Na Slovensku sú už pestovatelia, ktorí idú touto cestou
Click to expand...
Podrobne som si to pozrel a celkom ma to zaujalo. Je pravda, ze pri hlbokej orbe sa na povrch vynasaju anaerobne bakterie, ktore ziju hlbsie v pode, kde je malo kyslika a po vyneseni na vrch pody, kde je vzduchu viac rychlo hynu. Orbou sa vynasaju aj stale nove semena burin, ktore "cakali" vo vacsich hlbkach az sa dostanu na svetlo. Bez orby sa teoreticky po case vycerpa vsetka zasoba burin, ktore su v hlbke, z ktorej este vedia vyklicit. Teda za predpokladu, ze sa tam nedostavaju dalsie semena z odkvitnutych burin (kontrola burin kosenim, mulcovanim, postrekmi atd.). Niekedy sa na vycerpane pody siala lucerka a ine boboviny, ktore podu zregenerovali. Pripisovalo sa to vzdusnemu dusiku, ktory viazali do pody, ale je tiez pravda, ze tieto boboviny sa nechali aj 5 rokov rast a neoralo sa pod nimi. Sam mam na casti pozemku, kde bola najhorsia poda vysadenu uz druhy rok lucerku, tak uvidime o 3-4 roky ci sa poda zurodni a zmeni strukturu ako ukazovali na videu.
Mam aj celkom uspesne odskusanu metodu sadenia zemiakov do slamy, kde sa ta poda tiez nemusi orat
Zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=zhKVqovszqI

Na druhe strane suhlasim, ze sa to musi poriadne preskumat a preverit a v pripade uspechu zavadzat postupne. Sucasna polnohospodarska technika je nastavena na system orby, tak tiez som na postupny, evolucny prechod.
 
Kdyzi dávno jsem viděl obrázek, že každý typ hnoje se hodí k určitým plodinám
...možná to řešil Stener????


Podle toho co popisuješ, tak jde o hádátka. Na to je nějaký přípravek, ani snad není tolik agresivní. Zeptej se ve specializovaném obchodu.
 
Buran povedal:
Jde o to, že tyto nové postupy se musí nejprve v dostatečné míře vyzkoušet a pokud se osvědčí (ne pouze na základě videa z YT), vyškolit lidi a začít postupně zavádět do vhodných podmínek. Je takové pravidlo - nikdy nic neplatí absolutně a za jakýchkoliv podmínek.
K tomu je potřeba zemědělský výzkum a vysoké školy, které vychovávají nové odborníky (agronomie jako obor je v ČR v současnosti na okraji zájmu - minimum studentů). Krásné slovo "po_krok", znamená postupovat po krocích, ne se bezhlavě vrhat do neznáma.

Ještě si neodpustím poznámku k "přechemizovanému obilí". Při dnešním globálním transportu potravin z jednoho konce světa na druhý, jsou místní obiloviny i když vypěstované klasickým konvenčním způsobem (za použití průmyslových hnojiv a pesticidů), podle mého názoru, ještě ten nejmenší zdravotní a ekologický problém. Rezidua pesticidů jsou dnes obsažená prakticky ve všech plodinách a často v mnohem větší míře u plodin pocházejících ze zemí "třetího" světa. Má to mnoho příčin a konsekvencí (široké téma). Každopádně naše zemědělství je vystavené velmi tvrdému konkurenčnímu tlaku (v celosvětovém měřítku - ze západu dotace, z rozvojových zemí nízké mzdy a nízké ceny vstupů v porovnání s námi) a jedním z důsledků je i to, že se u nás hnojivy a pesticidy rozhodně neplýtvá. Naše suroviny/potraviny se naopak velmi často jako prémiové vyváží tam, kde jsou ochotni zaplatit vyšší cenu (např. hovězí maso) a k nám se dováží levnější zahraniční produkce. Z čeho myslíte, že vyrábí velcí producenti potravin, které si pak koupíme v nadnárodních řetězcích? Při nákupu surovin rozhoduje cena (samozřejmě v poměru ke kvalitě), ne země původu.
Ten, kdo se nechal vyděsit přechemizovaným obilím (je to oblíbená mediální karta, když mají v úmyslu zatřást davem/ovlivnit veřejné mínění - viz naposledy u obilí z UA), by si měl uvědomit, že jsou tu i jiná, nezdůrazňovaná, a často významnější zdravotní rizika související s potravinami, ale i s vodou.
Click to expand...
Ano, zakiaľ čo u nás sa cca pred 10 rokmi striekali jalbká 15 - 20 x (približne) proti roznym patogenom, škodcom, na západe 2x toľko, naši ovocinári si to nemohli dovoliť. Tiež spomínam, že ako deti sme jedli jabĺčka zo záhrad, z trhu aj s kozmetickými vadami, občas sme nakusli červivé. Dnes takéto jablká sú nepredajné, predajú sa max. na spracovanie. Myslím, že cieľ je jasný, neni doležitý spotrebiteľ ale opäť zárobok, každý si príde na svoje, predajca "Snehurkinho otrávaného jablčka" (krásne jablká z reťazcov), predajca chemikálii, obalov a neviem čoho ešte.
Dnes na VŠ za agronomov študuje minimum študentov, navýšili sa obory managementové a obory zamerané na ochranu prírody. Netvrdím, že chrániť prírodu nie je treba ale inak než zákonom, ktorý má nad inými profesiami v poľnohospodárstve (napr.) navrch a je z podstaty represívny. Ako povedal jeden skúsený praktik z lesa, "dajte nám tie peniaze čo máte na rozne ochranné inštitúty, a my vám za ne tú ochranu urobíme".
Ešte k tej orbe. Zabudla som napísať v mojom predošlom príspevku, že orbou sa ničia aj podmienky pre život hlodavcov v pode. Posledné roky sú premnožení, momentálne nás pred kalamitou zachráníli dažde. Nie je za všetkými problémami len sucho.
A súhlasím s rozvážnym postupom, hľadania vhodného riešenia na konkrétne podmienky, krok za krokom je pokrok.
 
Naposledy upravené:
jardob povedal:
@Bratislav, ja tiež doma hnojím len zvieracím hnojom, konkrétne králičím. S králičími bobkami sa veľmi dobre narába pri rýľovaní záhrady. Sú sypké. Výsledok je vidieť na krásnej zelenine, hlavne cesnak. Dážďoviek má v záhrade neúrekom. Problém má akurát v tom, že mám dierkovanú mrkvu. Je krásne veľká, ale sú v nej vyžraté diery od červov. Čo s tým?
Click to expand...
podľa mňa treba mrkvu pestovať vo foliovníku
 
jardob povedal:
@Bratislav, ja tiež doma hnojím len zvieracím hnojom, konkrétne králičím. S králičími bobkami sa veľmi dobre narába pri rýľovaní záhrady. Sú sypké. Výsledok je vidieť na krásnej zelenine, hlavne cesnak. Dážďoviek má v záhrade neúrekom. Problém má akurát v tom, že mám dierkovanú mrkvu. Je krásne veľká, ale sú v nej vyžraté diery od červov. Čo s tým?
Click to expand...
Ak je škodca mucha vŕtavka - jej larvy - vraj pomáha mulčovať mladú mrkvu pilinami z borovice vo vrstve 3cm - zabáni to muche naklásť vajíčka - neskúšala som to, lebo ešte som nemala s tým problém - ale preventívne sadím mrkvu s cibuľou - navzájom si odpudzujú škodcov

 
Bratislav povedal:
Zdravim! Pravdepodobne to budu cervy z kralicieho hnoja. Ja mrkvu zatial nepestujem, lebo moja poda este na to nie je dost kypra, ale pestujem napr. zemiaky a tam tento problem nemam. Ja vsak vsetok mastalny hnoj kompostujem. Dam ho na jednu kopu, necham ho poriadne zmoknut a potom ho prikryjem nepriesvitnou plachtou a necham aj pol roka tliet. Vysledok je jemny kompost ako raselina absolutne bez zapachu. Pri tleni hnoja sa uvolnuje teplo, kore ho ciastocne sterilizuje aj od cervov. Tento efekt sa vyuziva napr. v pareniskach, kde to teplo z tlenia ohrieva zem skoro na jar a urychluje rast priesad. V tvojom pripade by som pred kompostovanim poprasil hnoj aj vapnom, lebo kralici hnoj je mierne kysly a vapno ho neutralizuje a ma tiez dezinfekcne ucinky. Dalsi trik, ktory vyuzivam je, za skompostovany hnoj na jesen navozim na pole a vysypem na kopky. Nerozhadzujem ho. Na jesen uz mozu sliepky do zahrady tak ich pustim a ony ten hnoj dokonale rozhrabu a vyzobu vsetky cervy co tam zostali. Ani to nejlepsie rozmetadlo hnoja by ho tak dokonale nerozprestrelo ako to urobia sliepky. Popri tom to prihnoja aj svojim trusom. Takze vyuzivam slepaci algoritmus v svoj prospech, ktore mi tak setria mnozstvo prace, lebo rozhadzovat hnoj je fyzicky velmi narocna cinnost. A tam je podla mna aj buducnost polnohospodarstva. Zanalyzovat sposob spravania (nazvem to algoritmus) pre rozne plodiny a zvierata a vzajomne ich skombinovat v svoj prospech. Ved v prirode su tieto algoritmy do seba krasne zakomponovane a preto funguje priroda bezudrzbovo, bezodpadovo, bez chemie a bez vkladania dodatocnej energie. Uvediem dalsi priklad, ktory testujem u seba na zahrade a to je kombinacia sliepky a drobne ovocie. Pocas sezony mam sliepky v ohradenom priestore - pase sirokom 3 m a dlhom 50 metrov a v nom mam vysadene maliny, cernice, ribezle, ergese, rakytnik, figy a pod. Toto drobne ovocie ma plytke korene, potrebuje kypru a vyzivnu vrchnu vrstvu pody a je citlive na zaburinenie. Sliepky toto vsetko vyriesili za mna. Burinu spasali aj uslapali a popri tom ju pohnojili svojim trusom. Navyse, ked je velmi teplo tak sa pod krickami malin, cernic atd. aj schovavaju do tiena cim ich este viac hnoja. Trus prospieva aj dazdovkam, ktorym sa tam velmi dari. Dazdovky prekypruju podu co je pre drobne ovocie idealne. Samozrejme ak sa rano nestihne dazdovka schovat tak si na nej sliepka pochutna, ale najviac dazdoviek je paradoxne tam, kde sa sliepky zdrzuju najviac. Po dazdi je cela tato plocha slepacieho vybehu ako spongia. Pri chodzi je makka a citit ako je dobre krekyprena a prevzdusnena. Zem je posiata dierkami od dazdoviek. Vysledok: okrem mnozstva zdravych vajec aj nadpriemerne urody drobneho ovocia, ktore mame nepretrzite od konca maja az do decembra. Navyse usetrene velke mnozstvo prace a stastne sliepky, ktore si mozu robit to na co su stvorene. Zaroven tento pas s vybehom sluzi aj ako zasobaren dazdoviek, ktore odtial mozu migrovat na pole, kde pestujem zeleninu a krmiva. Je toho ovela viac, nebudem to tu podrobne vsetko rozpisovat. V pripade zaujmu sa podujmem aj na samostatny clanok. Buduci rok chcem vyskusat dalsiu kombinaciu - viatnamske prasiatka v ovocnom sade. K prasiatkam casom mozno pridam aj kralikov. Uvidime.
Click to expand...
Ja by som ti bol celkom vďačný, keby si začal písať blogy o svojich úspechoch v záhradníčení.
Mimochodom, koľko sliepok máš v tom výbehu 3x50 metrov? A vďaka za radu.
 
Bratislav povedal:
Podrobne som si to pozrel a celkom ma to zaujalo. Je pravda, ze pri hlbokej orbe sa na povrch vynasaju anaerobne bakterie, ktore ziju hlbsie v pode, kde je malo kyslika a po vyneseni na vrch pody, kde je vzduchu viac rychlo hynu. Orbou sa vynasaju aj stale nove semena burin, ktore "cakali" vo vacsich hlbkach az sa dostanu na svetlo. Bez orby sa teoreticky po case vycerpa vsetka zasoba burin, ktore su v hlbke, z ktorej este vedia vyklicit. Teda za predpokladu, ze sa tam nedostavaju dalsie semena z odkvitnutych burin (kontrola burin kosenim, mulcovanim, postrekmi atd.). Niekedy sa na vycerpane pody siala lucerka a ine boboviny, ktore podu zregenerovali. Pripisovalo sa to vzdusnemu dusiku, ktory viazali do pody, ale je tiez pravda, ze tieto boboviny sa nechali aj 5 rokov rast a neoralo sa pod nimi. Sam mam na casti pozemku, kde bola najhorsia poda vysadenu uz druhy rok lucerku, tak uvidime o 3-4 roky ci sa poda zurodni a zmeni strukturu ako ukazovali na videu.
Mam aj celkom uspesne odskusanu metodu sadenia zemiakov do slamy, kde sa ta poda tiez nemusi orat
Zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=zhKVqovszqI

Na druhe strane suhlasim, ze sa to musi poriadne preskumat a preverit a v pripade uspechu zavadzat postupne. Sucasna polnohospodarska technika je nastavena na system orby, tak tiez som na postupny, evolucny prechod.
Click to expand...

Lucerka má vraj korene až 2 metre hlboké, takže nezvykne trpieť suchom. S tými zemiakmi v slame som to skúšal tiež, a úspešne. V suchom lístí to nefungovalo. Len potom som nevedel, čo s tou použitou slamou. Bolo jej veľa.
 
Bratislav povedal:
Zdravim! Pravdepodobne to budu cervy z kralicieho hnoja. Ja mrkvu zatial nepestujem, lebo moja poda este na to nie je dost kypra, ale pestujem napr. zemiaky a tam tento problem nemam. Ja vsak vsetok mastalny hnoj kompostujem. Dam ho na jednu kopu, necham ho poriadne zmoknut a potom ho prikryjem nepriesvitnou plachtou a necham aj pol roka tliet. Vysledok je jemny kompost ako raselina absolutne bez zapachu. Pri tleni hnoja sa uvolnuje teplo, kore ho ciastocne sterilizuje aj od cervov. Tento efekt sa vyuziva napr. v pareniskach, kde to teplo z tlenia ohrieva zem skoro na jar a urychluje rast priesad. V tvojom pripade by som pred kompostovanim poprasil hnoj aj vapnom, lebo kralici hnoj je mierne kysly a vapno ho neutralizuje a ma tiez dezinfekcne ucinky. Dalsi trik, ktory vyuzivam je, za skompostovany hnoj na jesen navozim na pole a vysypem na kopky. Nerozhadzujem ho. Na jesen uz mozu sliepky do zahrady tak ich pustim a ony ten hnoj dokonale rozhrabu a vyzobu vsetky cervy co tam zostali. Ani to nejlepsie rozmetadlo hnoja by ho tak dokonale nerozprestrelo ako to urobia sliepky. Popri tom to prihnoja aj svojim trusom. Takze vyuzivam slepaci algoritmus v svoj prospech, ktore mi tak setria mnozstvo prace, lebo rozhadzovat hnoj je fyzicky velmi narocna cinnost. A tam je podla mna aj buducnost polnohospodarstva. Zanalyzovat sposob spravania (nazvem to algoritmus) pre rozne plodiny a zvierata a vzajomne ich skombinovat v svoj prospech. Ved v prirode su tieto algoritmy do seba krasne zakomponovane a preto funguje priroda bezudrzbovo, bezodpadovo, bez chemie a bez vkladania dodatocnej energie. Uvediem dalsi priklad, ktory testujem u seba na zahrade a to je kombinacia sliepky a drobne ovocie. Pocas sezony mam sliepky v ohradenom priestore - pase sirokom 3 m a dlhom 50 metrov a v nom mam vysadene maliny, cernice, ribezle, ergese, rakytnik, figy a pod. Toto drobne ovocie ma plytke korene, potrebuje kypru a vyzivnu vrchnu vrstvu pody a je citlive na zaburinenie. Sliepky toto vsetko vyriesili za mna. Burinu spasali aj uslapali a popri tom ju pohnojili svojim trusom. Navyse, ked je velmi teplo tak sa pod krickami malin, cernic atd. aj schovavaju do tiena cim ich este viac hnoja. Trus prospieva aj dazdovkam, ktorym sa tam velmi dari. Dazdovky prekypruju podu co je pre drobne ovocie idealne. Samozrejme ak sa rano nestihne dazdovka schovat tak si na nej sliepka pochutna, ale najviac dazdoviek je paradoxne tam, kde sa sliepky zdrzuju najviac. Po dazdi je cela tato plocha slepacieho vybehu ako spongia. Pri chodzi je makka a citit ako je dobre krekyprena a prevzdusnena. Zem je posiata dierkami od dazdoviek. Vysledok: okrem mnozstva zdravych vajec aj nadpriemerne urody drobneho ovocia, ktore mame nepretrzite od konca maja az do decembra. Navyse usetrene velke mnozstvo prace a stastne sliepky, ktore si mozu robit to na co su stvorene. Zaroven tento pas s vybehom sluzi aj ako zasobaren dazdoviek, ktore odtial mozu migrovat na pole, kde pestujem zeleninu a krmiva. Je toho ovela viac, nebudem to tu podrobne vsetko rozpisovat. V pripade zaujmu sa podujmem aj na samostatny clanok. Buduci rok chcem vyskusat dalsiu kombinaciu - viatnamske prasiatka v ovocnom sade. K prasiatkam casom mozno pridam aj kralikov. Uvidime.
Click to expand...
Ke kompostování hnoje: Ve škole nás učili, že čerstvý hnůj se má rovnat a sešlapávat (pěchovat) tak, aby se v něm vytvořilo anaerobní prostředí než dozraje k aplikaci na pole. Je to kvůli tomu, že aerobní bakterie (při prokypření) rychle rozkládají organické látky a dochází k velkému úbytku organické hmoty - hnůj se silně zahřívá a zmenšuje svůj objem (spaluje se). Zároveň dochází k velkým ztrátám rychle uvolňovaných živin - hlavně dusíku (odchází do atmosféry nebo je vyplaven deštěm). Naopak, při anaerobním dozrávání hnoje vznikají tzv. huminy - komplexní organické látky schopné vázat na sebe a postupně rostlinám uvolňovat živiny. Proto se také ve starém/klasickém zemědělství doporučovalo po aplikaci uzrálého hnoje na pole jeho rychlé zaorání/zapravení do země, aby se organická hmota rychle nespálila na vzduchu, ale pomalu tlela v půdě (potrava pro půdní mikroorganismy, dešťovky,...) a aby déšť rychle nevyplavil volně dostupné živiny do spodní vody.

Hnojení vápnem je někdy nutné (pokud ho mají rostliny nedostatek, nebo k úpravě půdního pH), ale je nutné ho dělat s rozmyslem. Při soustavné aplikaci ho staří hospodáři označovali hnojením vedoucím ke "zbohatnutí otce, ale ochuzujícím syna". Vápník prý v půdě vyvolává chemické reakce, které mobilizují (zpřístupňují až vyplavují) jinak v půdním koloidním systému vázané (pro rostliny jinak rychle nedostupné chemické prvky), které se jinak uvolňují postupně/pozvolna).

K diskutované orbě: Primárně aerobní prostředí urychluje rozklad a zvětrávání horniny jejím narušením orbou, například u mělkých a kamenitých (minerálně chudých) půd dochází k urychlení procesu zvětrávání a tím k prohlubování ornice a zúrodnění. Samozřejmě tam, kde jsou půdy hluboké (silná vrstva ornice) a bohaté na minerální látky (záleží na výchozím druhu horniny, ze které půda v procesu zvětrávání vznikla, vegetačním pásmu, klimatu, rostlinstvu atd.) a s dobrou strukturou půdy (optimálně s drobtovitou = to je to, co ukazoval ten pán v pokusu s hroudami půdy rozpouštěnými ve sklenici s vodou - viz. video výše), tam leze orbu omezit nebo zcela vyloučit.

Zobecnit by se dalo pravidlo, že optimální aerobní prostředí (přístup vzduchu v optimální vyvážené míře), kdy v půdě mohou růst i aerobní bakterie, které zajišťují proces pozvolného rozkladu organických látek v půdě a tím i postupnou mobilizaci (uvolňování) živin pro rostliny je z hlediska zemědělství a ekologie optimální. Naopak anaerobní bakterie vytváří složité organické látky (velice důležité pro dlouhodobou úrodnost půdy), které ve s pojení s půdním koloidním systémem zabraňují prudkému uvolňování až vyplavování živin do podloží a vody = ztráta pro rostliny, zemědělce a ohrožení ekologie (kontaminace podzemní vody, eutrofizace povrchových vod,...). A dále aerobní prostředí v půdě zajišťuje také proces zvětrávání mateřské horniny (to je ta ve videu také zmíněná nevyčerpatelná úrodnost půdy - možnost omezení dodatečného hnojení průmyslovými hnojivy). Bez_orebná agronomie bude fungovat bez poklesu úrody/výnosu pouze v půdách, kde je dobrá struktura půdy (drobtovitá) a tím pádem je zajištěn přístup vzduchu a dostatek organické hmoty, která je palivem pro fungování aerobní půdní mikroflóry. Tam kde tyto podmínky nejsou splněny je potřeba postupovat po krocích_ postupně je nejprve vytvořit.
 
jardob povedal:
Ja by som ti bol celkom vďačný, keby si začal písať blogy o svojich úspechoch v záhradníčení.
Mimochodom, koľko sliepok máš v tom výbehu 3x50 metrov? A vďaka za radu.
Click to expand...
Bude mi potesenim zdielat svoje uspechy, ale aj neuspechy v zahradniceni. Az bude uprsany den a nebude sa dat vonku nic robit tak opat sem nieco napisem.
Vo vybehu mam 20 dospelych sliepok a 20 mladych. Dve sliepky mi zacali na jar kvokat tak som ich nasadil a vyliahli sa im kuriatka.
jardob povedal:
Lucerka má vraj korene až 2 metre hlboké, takže nezvykne trpieť suchom. S tými zemiakmi v slame som to skúšal tiež, a úspešne. V suchom lístí to nefungovalo. Len potom som nevedel, čo s tou použitou slamou. Bolo jej veľa.
Click to expand...
Ano lucerka ma hlboke korene a skvele znasa sucho. Je to pekne vidiet v lete, ked su horucavy tak trava prestava rast a lucerka si veselo rastie dalej. Postupne tak travu aj ostatne buriny vytlaca. Je to aj medonostna rastlina, dlho kvitne a byva na nej mnozstvo vciel.
Moju slamu po pestovani zemiakov sliepky rozhrabali po zahrade, vyzobali cervy aj slimaky a na jesen som tu slamu zaoral.
 
Musíte sa prihlásiť alebo registrovať, ak chcete tu odpovedať.
Naspäť
Top Bottom