Poučné videá

Opět zde máme tuto tezi:
Já nepotřebuji číst knihu genesis abych věděl co je to cesta dobra a zla. Na to jsem přišel i v jiných knihách. Nejvíce mi pomohly knihy KOB, ty mi daly kritické myšlení a pak knihy sci-fi a fantasy, kde si autor vymýšlí různé světy.

A zjednodušeně, pro mne je cesta dobra taková, která mně dělá každý den lepším člověkem. A cesta zla, je taková, která vede k degradaci člověka. Dobro a zlo neexistuje tak jak ho popisují mnozí a tak jak si to myslí většina lidí. Neexistuje žádné dobré nebo zlé chování. Existuje jen chování, které je v určité míře dobré, pak to přechází v neutrální a pak ve zlé a samozřejmě i naopak. Takže dobro a zlo je jen v míře.

PS: A protože vše je proces, nic není statické, tak i ta míra co je dobré a zlé se mění v čase a podle podmínek.
Dovolím si takto:
1. "Neexistuje" žádné dobré chování.
2. "Neexistuje" žádné zlé chování.

Jelikož tento příspěvek dostává pár palců a v tomto duchu se zde objevuje vícekrát, považuji za nutné se k tomu vyjádřit.
Začnu takto:
2. Neexistuje žádné zlé chování = Praxe: Sexuální zneužívání nezletilých, týrání,. zvrhlosti,.
1. Neexistuje žádné dobré chování. = Praxe: Pomohl jsem jiné osobě v životní nesnázi ..., zachránil život, ... atd

3.
V učebnicích se píše o tendencích rozmývat rozdíly a tak v dobru hledat zlo a ve zlu dobro.

Můj osobní názor je, že takto to samozřejmě nikdo nemyslel.
Pak ale nebyly dodrženy zásady jasné a srozumitelné komunikace hlavně pro převažující statistickou většinu v typu struktury psychiky a tak se může stát, že na toto budou slepě naskakovat jedinci aplikující z podvědomí satanismus, nebo vědomý dobrosrdečný démonismus, dále jedinci pracující v Ezo režimu, nebo ti uplatňující podvědomě a i vědomě osobní vypočítavost či pomstychtivost jako skrytou pastičku, ...
-------------
Za mě vidím otázky té většiny, která teprve hledá cesty:
A proč se tedy máme snažit být Člověkem, když studující tvrdí neexistuje dobré ani zlé chování?
Co je potom motivací konat dobré věci, pomáhat si vzájemně být člověkem a vyhýbat se zlému chování? (Proč škola na žáky uplatňuje známky z chování? - je to výchovné?)
Existuje jen chování, které je v určité míře dobré, pak to přechází v neutrální a pak ve zlé a samozřejmě i naopak. Takže dobro a zlo je jen v míře.
Z hlediska pravděpodobnosti by to vypadalo jako potenciometr, který
není přepínačem DOBRO / ZLO.
Šroubuji do minima ZLA, ale stále tam jde proud (2% ZLA), šroubuji doprava a mám téměř max. proud DOBRA (98% DOBRA)

pak to přechází v neutrální
Další záhada přechodná neutrální pozice (ani dobro ani zlo) = mě nepřímo vyzývá být pasivním = být LHOSTEJNÝM.
+ přechází stylem: "Samoseto přešlo....", nebo někdo šroubuje = přizpůsobuje podle svého etalonu hodnocení okolí?
A otázka: V jaké statistické množině případů je to neutrální +/- , než to 2% nebo 98%?
Možná v té statistické převažující dnešní většině mlčících - lhostejných v davo-elitárních ohrádkách.
Nechám bez komentáře......

pro mne je cesta dobra taková, která mně dělá každý den lepším člověkem.
Tady je zamlčení:
Lepším pro sebe,
lepším pro mé okolí,
lepším pro přírodu a Zemi,
A také zda to stejně vidí i ostatní okolo. Jelikož rozhoduje statistická množina typů psychiky.
Z materiálů, že je nutné konat nad rámec oboru a sebe sama a brát ohled na okolí.
Ano jsme každým dnem lepším člověkem, hodnoceno podle typu struktury psychiky každého z nás, která je u mnohých nestabilní a pokud se dostane vysoko, tak statisticky je většinou zafixovaná v démonickém režimu, takže pouze poctivé malé procento proklouzne na nejvyšší metu.
Svět je na hraně přírodní a technogenní katastrofy, takže si myslím, že tato dnešní doba vyžaduje JEDNOZNAČNÝ postoj
> přepínač konám DOBRO / konám ZLO <
Zákon času
plodí dva typy jedinců.
 
Zde počítám, že vhodnějším modelem než kruh je šroubovice.
Čistý kruh reprezentuje zacyklení (takže se hůř modeluje “nevstoupíš 2x do stejné vody”).
Šroubovice může a nemusí modelovat zacyklení, záleží na výšce “závitu”, může ”stoupat” (evoluce) i klesat (degradace). Navíc může měnit průměr (rozvíjet se a zavíjet se).
Neplést se spirálou: spirála je útvar v rovině, šroubovice je útvar trojrozměrný.
Spirálu lze chápat jako mezistupeň mezi kružnicí a šroubovicí.
Presne tak to bolo aj myslené. Kruh je to pri zjednodušenom pohľade. Cykly sa navracajú, ale vždy je niečo iné. Vďaka za upresnenie.
 
doba vyžaduje JEDNOZNAČNÝ postoj
Doba vyžaduje především více rozlišení, více vědomí o fungovaní o průběhů procesů jejichž jsme součástí (jak na ně můžeme působit a jaký to bude mít vliv). Postoj je sám o sobě k ničemu (bez rozlišení) a musí být pružný přizpůsobivý k novým faktům, objevům a poznatkům a být připravenost ho pod tlakem pravdy změnit (pravdo-věrnost).

Nejde o konání dobra samo o sobě (mít postoj konám dobro): "mysleli jsme to dobře a dopadlo to jako vždycky". Život je hledání, ten prvek nelze obejít a ten kdo se snaží o dobro může dělat i chyby (kdo nic nedělá nic nezkazí). Je potřeba hledat a najít co tím dobrem je, místo prázdných řečí o dobru a zlu. Ne všechny kolem prudit "konejte dobro", je potřeba říci konkrétně "když bude dělat to a to bude to mít za následek takové a takové dobro" a nebo naopak "když budete dělat to a to způsobí to takovouto katastrofu".

Opakuji první je rozlišení co dělat, protože to vždy záleží na konkrétní situaci. Zobecněné dobro není, jsou pouze koncepce jak se zorientovat. Zabíjet se jeví špatné, ale ne když jde o vyzbrojené vrahy, které nemáte možnost jinak zastavit, pak je to to nejlepší, protože to zachrání mnoho nadějných životů.

My si můžeme říci, co nějaký základ pro dnešní dobu, že dobro je jednání v zájmu většiny, v zájmu přežití národů - bolševismus. A zlo je fašismus, kdy ne-pravdo-věrnost je vydávána za pravdo-věrnost a ten kdo to zpochybní je likvidován všemi dostupnými způsoby.
 
Naposledy upravené:
Vratim sa este k tomu predurceniu co nacal Jardob.
Skorej narodeni si mozu pamatat tento Dietlov serial.
ako tam pisu, divaci mohli rozhodovat o dalsom deji, ak si pamatam tak sa hlasovalo zapnutim alebo zhasnutim svetla a z prenosovej sustavy odcitali volbu divakov.
O vsetkom ale aj tak rozhodoval tvorca scenara Jaroslav Dietl a dopadlo to ako on chcel. Po Jaroslavovi Dietlovi ostali velmi pekne serialy. Rad spominam.
 
Doba vyžaduje především více rozlišení, více vědomí o fungovaní o průběhů procesů jejichž jsme
A když rozlišení máš postavíš se na kterou stranu, abys nedopadl jako vždycky ,nebo nebyl v Ezorežimu, nebyl v zajetí dobromyslného démonismu, podvědomého satanismu?
A právě o tom píšu.
To co uvádíš více rozlišení ruku v ruce s vyšší mravností myslím samo sebou a reagoval jsem právě na absenci reakcí, takže dodatečně ZKOUMÁM PRÁVĚ TEĎ rozlišení těch palců pod tvrzením, že: Neexistuje dobré a zlé jednání. Uvádím na pravou míru to, co nikdo nerozporoval.
Pokud někdo toto tvrdí domnívám se, že nemá potřebné rozlišení.
Dám zde důkaz:

Př.: "Neexistuje" zlé jednání: Jako příklad západní kultury uvedu - Sexuální zneužívání dětí.
Tak jak toto chceš metrologicky prokázat, že právě toto není zlé jednání?
Potřebuje někdo u tohoto více rozlišení, než má dnes?
A takovou krátkou ukázkou si každý může provést IHNED metrologický důkaz o různých věcech a tvrzeních. Rozhodující je to rozlišení, které používám na tomto příkladu.
 
takže dodatečně ZKOUMÁM PRÁVĚ TEĎ rozlišení těch palců pod tvrzením, že: Neexistuje dobré a zlé jednání. Uvádím na pravou míru to, co nikdo nerozporoval.
Pokud někdo toto tvrdí domnívám se, že nemá potřebné rozlišení.
V.V.Moon napsal: Neexistuje žádné dobré nebo zlé chování. Existuje jen chování, které je v určité míře dobré, pak to přechází v neutrální a pak ve zlé a samozřejmě i naopak. Takže dobro a zlo je jen v míře.
Výrok chápu to tak, že dobro a zlo jsou dva extrémní projevy téhož jevu (dualismus) - výsledky nějakého konání (konu) přináší kladné či záporné působení na původce či příjemce konu. Míra působení má skutečně zásadní vliv na výsledné působení (převažující kladné nebo naopak záporné). Když například dám dítěti přiměřený výchovný výprask, může to mít kladné dopady na jeho výchovu/budoucí chování, když to ale přeženu, můžu ho nenávratně poškodit/zmrzačit. Navíc při hodnocení dobro/zlo vždy záleží na úhlu pohledu (kdo to hodnotí) - je to tedy subjektivní názor/pohled.
A v tomto je jeho výrok myslím správný/pravdivý.
To, o čem mluvíš ty (potřeba rozlišení dobra a zla) je samozřejmě také pravda, ale už z určitého úhlu pohledu - z pohledu zájmu většiny, z pohledu zájmu kultu života. Potřebu tohoto subjektivního rozlišení, pro dosažení normální zdravé společnosti myslím komentář V.V.Moon nijak nezpochybňuje.
 
Neexistuje žádné dobré nebo zlé ...............
Dnes jsem narazil na podobnou konstrukci tohoto tvrzení v rámci systému a supersystému.
Na každý proces se díváme ze dvou úhlu pohledu:
1) proces, který je vložený / podřízený do vyššího procesu
2) proces, který je nadřazen soustavě nižších procesů
Zkoumáme a pozorujeme proces vždy z obou úhlů pohledu tam a zase zpět.

Pak tvrzení: > Neexistuje žádný dobrý nebo zlý proces < je OK a téměř žádné námitky.
Podle mě tato konstrukce věty ke slovu chování není vhodná, ale na proces platí.
 
Británie chce nový koloniální svět, ze kterého nebude už cesta ven, Kurginyan a Šafranová na Rádiu Zvezda
Británie historicky důsledně prosazovala politiku nepřátelskou Rusku.
Již v postsovětském období se opakovaně ocitlo v centru různých protiruských intrik.
Británie byla přímo zapojena do ukrajinského Majdanu britští specialisté a politici aktivně podporují vojenské akce Ukrajiny proti Rusku.

Podle politologa, filozofa, vůdce hnutí „Vůně času (jádro věci) " Sergeje Kurginyana je Británie velmi komplexním hráčem na světové politické mapě. Má silné stránky, které by se neměly přehánět ani minimalizovat. Kurginyan zdůrazňuje, že slavná teze „Angličanka se posere“ je zjednodušením obrázku.

Jaké jsou silné a slabé stránky Británie? Jaké má schopnosti způsobit újmu Rusku? Jaká je její role v ukrajinském konfliktu? O těchto otázkách diskutovali Sergey Kurginyan a Anna Shafran na rádiu Zvezda.

Politolog připomněl, že v určitém okamžiku bylo Britské impérium nejmocnější na světě, mělo silné pozice v Indii a Africe a obrovskou flotilu. První vážná rána do Británie přišla během búrské války. To bylo poté oslabeno během dvou světových válek. Smrtelnou ranou pro Británii byl Rooseveltův požadavek na likvidaci zbytků impéria výměnou za právo stát se „oblíbenou konkubínou amerického sultána“.

Británie má velmi obtížné vztahy s Američany, říká Kurginyan. Britové jsou připraveni předstírat, že se dívají Američanům do úst. Politolog však poznamenává: "Nikdy jsem od nikoho neslyšel hloupé Yankeey tak často jako od Britů."

Kurginyan trvá na tom, že Británie nemá sílu vytvořit novou říši, ale všechny imperiální reflexy byly zachovány. Britská elita nestuduje historii Anglie ve školním kurzu. Elita má svou vlastní historii, své vlastní příběhy, své vlastní potíže, své vlastní konflikty, své vlastní galerie portrétů, své vlastní archivy. Britské strategické zpravodajství převyšuje svými schopnostmi celý Západ (v tomto ohledu má Británie málo konkurentů, jedním z hlavních je Vatikán).

Vůdce hnutí „Essence of Time“ si všímá vysoké profesionality Britů v chápání a zvládání konfliktů. Kurginyan poukazuje na to, že rozhodující dokumenty, které určovaly události na Majdanu a následné události na Ukrajině, vytvořili Britové. Je to Británie, kdo nejradikálněji tlačí Ukrajinu kupředu. Operaci Kursk vypracovali britští specialisté. Politolog věří, že britská rozvědka je „králem“ v Zakavkazsku a že dnešní Británie hraje hru v Íránu, Indii a na mnoha dalších místech.

Kde a za jakých podmínek jsou složité struktury, které omezují,

 
Naposledy upravené:
Platónova konceptuální gramotnost
Je to z dob, kdy vrchol a kořen poznání byla filosofie, z které pak vyrostli vědní disciplíny a postupně filosofie se nám nějak vytratila (kvalifikovaný spotřebitel nepotřebuje rozjímat nad životem), naštěstí tuto mezeru zaplnila KSB. V té době se řídila společnost citátně-dogmaticky. Nesouhlasím, že Platón je konceptuálně gramotný, jede se stále to samé "vše je víceméně v pořádku, jen potřebujeme, aby nás řídili dobří lidé". A pěkně je vidět, že sociální pokrok je od těch dob nulový. Demokracie nefunguje, protože volič nemá dostatek rozlišení, neví nic o tom jak se řídí společnost (to se z citátů nedozví) a tak se orientuje jenom podle toho jak mravně (nebo nemravně - což se může i davu líbit) působí politik na dav, nemá nástroje jak pochopit jeho rozhodnutí a k čemu směřují.

Nicméně Platón nějaké vhledy má. Například, že je potřeba, aby se dobří lidé angažovali, jenže tím že dobrým lidem nedá nástroj k řízení společnosti, tak z nich dělá rukojmí skrytého řízení.

Poznámka:
Ještě další vhled od Platóna mám rád, že společnost mají řídit Ti, kteří nejdále vidí - úspěch je v predikci - a tak to vlastně je vždy. Takže je potřeba, aby Ti dobří si mohli zlepšit zrak a měli ho lepší než skrytý GP (studujme, učme se).
 
Naposledy upravené:
Nesouhlasím, že Platón je konceptuálně gramotný, jede se stále to samé "vše je víceméně v pořádku, jen potřebujeme, aby nás řídili dobří lidé". A pěkně je vidět, že sociální pokrok je od těch dob nulový.
Veď to sa nevylučuje. Veď Sokrates, Platón a Aristoteles boli pravdepodobne niečo ako znachari. Nepracovali pre spravodlivú koncepciu, ale kvetinkovali tú biblickú. Jeden z nich bol tuším učiteľom Alexandra Macedónskeho.
Takže konceptuálne zdatní najskôr boli, ale nepracovali pre spravodlivú koncepciu, ale na zachovaní davo-"elitatizmu" s "ľudskou tvárou".

V tom videu zaznelo niekoľko užitočných múdrostí. V mnohom aj vďaka komentátorovi, pretože vo filozofových citátoch to bolo miestami skryté.
Ale pre úplnosť by si to zaslúžilo obsiahlejší komentár, ktorý by vysvetlil, čo všetko nevyhnutne treba pre skutočnú ľudovládu.
 
Naposledy upravené:
Veď to sa nevylučuje.
Ano to mě také napadlo, že květinkovali biblickou koncepci. Zaměřili se na obálku a koncepci nechali v zamlčení. V jejich projevech koncepci před lidem neodkrývali a tak na seznámeného s konceptuální mocí mohou působit v těch projevech co neznalí koncepce (filozofů nebylo v té době zas tolik, takže je pravděpodobné, že to byli kádry GP ať tedy vědomě nebo nevědomě).
 
Naposledy upravené:
Grafenem to nekončí – dvourozměrné polymery s laditelnými vlastnostmi
Plně konjugované dvourozměrné polymery, sestávající z jediné vrstvy atomů, ale jinak nekonečné ve zbývajících dvou rozměrech, mají řadu pozoruhodných vlastností. Nejznámější z nich je grafen, tvořený jedinou vrstvou grafitu. Lze si ho snadno představit jako plát tvořený zkondenzovanými benzenovými kruhy. Nedávno syntetizovaný porfen (viz obrázek) je heterocyklický analog grafenu, tvořený zkondenzovanými porfyrinovými makrocykly. V závislosti na volbě kovového iontu v porfyrinovém cyklu se tvoří jednovrstvy nebo dvouvrstvy o průměru až 0,1 mm, které lze přenášet na různé pevné substráty. V současné době probíhá výzkum mechanismu tvorby porfenu a jeho spektroskopických, strukturních, elektrických, chemických a mechanických vlastností. Porfyrinový makrocyklus dokáže vázat mnoho různých druhů kovových kationtů nesoucích až dva další ligandy. Porfen má díky tomu potenciál být nikoli jediným polymerem, ale spíše velkou skupinou dvourozměrných polymerů s laditelnými vlastnostmi.o přednášejícím:Josef Michl je výrazná osobnost světové chemie, působí v USA. Věnuje se mimo jiné makromolekulární chemii, fotochemii, molekulární elektronice, výzkumu směřujícímu k vývoji efektivních solárních článků, tvorbě molekulárních „stavebnic“ (umožňujících mimo jiné tvorbu nanorotorů a nanomotorů)… V roce 1986 byl zvolen členem Národní akademie věd Spojených států amerických. Od roku 1995 je zahraničním členem Učené společnosti České republiky, opakovaně byl nominován na Nobelovu cenu.

Zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=TE2RcERgkAs
 
Sokrates, Platón a Aristoteles boli pravdepodobne niečo ako znachari. Nepracovali pre spravodlivú koncepciu, ale kvetinkovali tú biblickú. Jeden z nich bol tuším učiteľom Alexandra Macedónskeho.
Z jedný učebnice jsem teď z úvodu opsal:
Sokratův žák Platon a Aristoteles žák Platonův.
Učitelem Alexandra Macedónskeho, co si vzpomínám z učebnic byl zřejmě Aristoteles. Pokud to ještě někdo zde nepotvrdí, pokusím se dohledat a potvrdit.
 
Naspäť
Top Bottom