Pod uvedenou větu bych se podepsal.
Lze dnes s jistotou tvrdit, že STAČILO! není ten subjekt, který se o to pokusí? Nebo myslíš, že na to nemá, neboť je pidistraničkou, slepencem?
Pragmaticky: Vše spěje k vítězství Babiše + fašisti se pokusí max. konsolidovat a získat co nejvíc, aby mohli případně s Babišem spolupracovat (je to oligarcha, má objektivně mnoho společných vektorů cílů např. s částí ODS).
Kdo na levici má šanci sjednotit lidi - oslovit dostatečně velkou část objektivně dané většiny, aby opět nepodlehla balamucení? Neroztříštila se do nespolupracujících opozičních stran?
Já jinou šanci nevidím. Pokud STAČILO! uspěje (získá dostatečně velké % hlasů, aby se to nedalo bagatelizovat), už tento fakt sám o sobě bude mít vliv na formování vlády a budoucnosti ČR. Babiš to bude muset brát v úvahu.
Já jsem nespokojeným lidem dlouhodobě radil, aby volili komunisty. Pokud by komunisti neztratili podporu a měli dostatečně vysoké volební zisky, nebyl by ani dnešní stav státu tak tragický. Fašisti by na své okolí/prostředí museli brát ohled, takhle nemusí.
STAČILO! je falešnou nadějí. Sám jsem byl dlouholetým voličem KSČM a do r. 2017 jsem tu stranu znal i zevnitř. Byla to kádrová směska kariéristů (nechali si nadávat od pravice ale místo v parlamentu dobrý), vychcánků, naivních srdcařů možná poctivých ale bez znalostí, intelektuálních žvanilů sice vzdělaných ale naprosto odtržených od reality (Ransdorf). A exotů, které zřejmě nikde jinde nechtěli, tak skončili v KSČM. Řadoví členové byli odtrženi od vedení a poslaneckého klubu, obojí si žilo svým vlastním životem. Vedení si prosadilo co chtělo, ať to byla sebevětší kravina, pasivní členská základna to odmávala. Rozumné návrhy zdola od aktivnějších neprošly. Davo-elitarismus jak vyšitý. Cokoli jiného, jen ne strana bolševického typu. Trpěli se tam i ti, pro které byl Lenin vrahem (o Stalinovi ani nemluvím). Po roce 2021 odešlo mnoho kariéristů. Pochopili, že tam už kariéru neudělají. Dolejšů je tam stále spousta, jen nejsou mediálně viditelní.
Josef Skála je výjimkou, ne pravidlem. Nemá šanci, je tam kůlem v plotě. A věkově na vrcholovou politiku už za zenitem. Těsně prohrál s Vojtěchem Filipem, protože nebyl jiný protikandidát a delegáti, kteří mu dali hlas, spíš nechtěli Filipa než že by chtěli jeho. S Konečnou poté prohrál jednoznačně. S tou fakticky uzavřel jakýsi pakt o neútočení, kvůli naprosto zpackané prezidentské volbě (sehnali jen asi 35000 podpisů - na takovou stranu naprostá organizační neschopnost). A ten pakt doteď dodržuje, i když důvod nemá. Ta partaj je prostě prohnilá celá skrz naskrz.
Pokud se Stačilo dostane do parlamentu, co tam ti zástupci budou dělat? To co Gottwald ve 30. letech? Ale kdeže. Zaprodají se Babišovi, pokud bude potřebovat jejich hlasy do počtu, a budou to prezentovat jako obrovský úspěch. Za žádné zásadní ústupky, ale lacino, za pohozené drobky. Už jednou to udělali. A to bude těžký průser, protože to do budoucna ztíží, ne-li znemožní, zformování skutečného lidového hnutí. Modelem může být Olomoucký kraj, kde zástupce KSČM dostal velmi dobře placenou funkci předsedy kontrolního výboru (předtím byla neplacená) - samozřejmě jako držhubné. A také tu hubu drží. Žádné skutečné kádry už vlastně nemají. Proto za komunisty mluví na veřejnosti pouze Konečná - ostatní to prý mají zapovězené (bez záruky) - zřejmě aby se neukázalo, co je to za lemply.
Prostě si myslím, že Stačilo nemá na to stát se vedoucí silou většiny lidu. Ani organizačně, ani kádrově, po ideologické stránce už vůbec ne. Dům postavený na shnilých základech dlouho stát nemůže a nemá cenu na něm dělat novou fasádu - a to přesně Stačilo dělá. Je to tuctová levicová volební strana vedoucí hezké řeči - volte nás, my zařídíme to a to. V devadesátých letech taková politika byla ještě pochopitelná, ale po 35 letech se nepoučit a pokračovat v tom, to opravdu stačilo.
Není tu ale ani jiné hnutí, které by toho bylo schopno. Pro nás to znamená
nepropadat kultu voleb. To by mělo být pro studenty KSB automatické, ale žel se zde pořád vedou diskuze, zda lépe volit ANO, Stačilo nebo SPD. Na Slovensku obdobně. Souhlasím s názorem, že volbami lze v dnešní době změnit mnohem méně než před 100 lety za 1. republiky.
Co dělat (pro nadcházející volby to řešení není, ale ono vlastně není žádné):
1. Shromáždit existující kádry s odpovídajícím světonázorem, dostatečnými znalostmi a morálním profilem, ochotné na něčem pracovat
2. Takto sestavený kolektiv rozšiřovat o další vhodné kandidáty, ty vzdělávat
3. Působit na veřejnost - vzdělávání a organizování mas
4. Vypracovat systém ochrany každého člena-jednotlivce a jeho rodiny před následky možných represí fašizujícího se režimu - ty už se začínají dít už teď a nejedná se pouze o represe ze strany státních institucí! Fond solidarity - "záchranná síť". V boji nesmí nikdo zůstat sám (jako teď)!
5. Ujasnit si cíle (krátkodobé, střednědobé, dlouhodobé - nesmí být v rozporu) a cestu, jak k nim dospět. A to dodržovat.
6. Teprve poté, až budeme dostatečně silní, si můžeme dovolit účastnit se voleb. Nikdy ne naopak! (neboť hrozí nebezpečí zabřednutí do parlamentního kreténismu, jak o něm mluvil Gottwald)
