Ríša Štěpán: Kdo zakládal Sudetoněmecký landsmanšaft?
Štěpán:
Kdo byli rodiče Berndta Posselta?
Kdo zakládal Sudetoněmecký landsmanšaft?
Oboje má společného jmenovatele - NACISTÉ.
Nedopusťme druhý Mnichov!24.5. demonstrace v Brně.
Zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=Lo-d7A3mXQs
Kdo byl otec Bernda Posselta
kdo byli zakladatelé studentoněmeckého lansmanchaftu?
Má to jednoho společného jmenovatele. Oboje jsou nacisté.
Pojďme se nejdřív podívat na to, kdo byl otcem, protože Bernd Posselts narodil až v roce 1956 a už nacismus nezažil. Ale kdo byl otec Bernda Posselta.
Otto Posselt. Pocházel ze sudetoněmecké rodiny a před druhou světovou válkou provozoval továrnu na lepenku (papírnu) v Jablonci nad Nisou
Byl to okresní šéf sudetoněmecké strany Konráda Henleina, takže žádný bezvýznamný sudeťák. Konkrétně v Jablonci vedl DNSO německy Gablon Andere.
Tento člověk dělal šéfa okresního okresní organizace sudotěmecké strany již před rokem 1938 a organizoval tady různé výboje. Tato strana v tomto okrese, konkrétně, pokud si vyjedeme, co se tam odehrávalo na v druhé polovině 30. let, tak tam docházelo ze strany eh s tedy této sudetoněmecké strany Konrada Henleina. Tam docházelo k bojkotování českých obchodů, k rabování pošty, k vyhrožování českým rodinám, českým učitelkám, dokonce k šikanování českých dětí ze strany německých dětí ve smíšených školách. A potom tam propukli, tam po sjezdu stutoněmecké strany v dubnu 38 tam propukly takové nepokoje, že tam Československo muselo poslat svoji armádu, aby tam situaci zklidnilo. Situace se teda zklidnila. Nicméně právě tato strana, kterou v tomto okrese vedl otec Posselta, která začala formovat Fry Corps, takzvané, což je domobrana, které samozřejm zásobovány zbraněmi z říše.
Ano, začaly začaly formovat ozbrojené jednotky, které začaly dělat výpady proti těm českým především v září, v září roku 1938.
Došlo to až k tomu, že byla přepadena pošta a české úřady. Konkrétně u pošty v Jablonce nad Nisou byli vyvedeni čeští úředníci a úřednice a byli veřejně násilně linčováni.
Docházelo ke střetům, bylo mnoho padlých. Samozřejmě byla eh byla obklíčena
a vzata vzata i česká četnická stanice, kde bylo několik mrtvých na české straně.
Takže můžeme říci, že otec Bernda Posselta a samozřejmě nesuďme jednoznačně syna podle otce, ale je to zajímavý fakt, který je potřeba říct. Byl to jednoznačně terorista, který se který se podílel na rozkladu českého nebo československého státu. To je potřeba říct. Samozřejmě po roce 1938 po připojení sudet k říši se stává i otec Bernda Posselta byl členem NSDAP,
Hitlerovy NSDAP, stejně jako celá sudotěmecká strana přechází přechází do německé nacistické strany.
A následně i právě otec Bernda Posselta působí jako místostarosta v Gablonz an der Neiße, jo, jak se to německy nazývalo tehdy. Pojďme, ale dál.
Teď jenom samozřejmě se podíváme na čas než ta rodina byla odsunuta v roce 1946 společně s dalšími Němci, kteří neprojevovali známky antifašismu ve svých časech v rámci třetí říše, když bylo to zařazeno pod třetí říši sudety.
Pojďme se podívat na kdo byli zakladateli sudetoněmeckého landsmanšaftu .
Začněme u pana se tady podívám u pana Rudolfa Lodgmana von Auena
Je to, byl to významný německý šlechtic, vlastník několika podniků v pohraničí.
On byl ještě řekněme takový ten starý konzervativní z z období Rakouska Uherska. velmi
obdivoval v druhé polovině 30. let se k tomu přiznával, obdivoval myšlenku nacismu. S
Konradem Henleinem se nejdříve neschodoval, protože Konrád Henlein chtěl jenom některé části sudet připojit k říši, kdežto tento pan a šlechtic Rudolf Lodgman von Auen si představoval, že by se mělo připojit daleko více než to, co se nakonec připojilo. Právě když by toho mělo být daleko víc toho území. Proto s ním měl neschody. Ale samozřejmě potom jsme to nějak vydiskutovali s panem Henleinem a v roce 1938 ještě před zabráním pohraničí posílá přímo německému vůdci Adolfi Hitlerovi tento pan von zakladatel studenského německého landsmanšaftu v roce 1950, ale v roce 1938 posílá německému vůdci posílá dopis, ve kterém se mu vyznává, že myšlenku nacionálního socialismu považuje za náboženství. Probasi chce Hinlinem na krajich a to což vyslově v dopisu píše a cituji říká píše přímo německému vůdci v dějinách lidstva bude jen málo příkladů, kdy mravní myšlenka byla nejen tak mravními lidmi, ale i mravními prostředky použita ve vítězném tažení nacionálně socialistické idey.
Toto píše německému vůdci a označuje se jako skutečný nacista v tomto dopisu, který je do dneš do dneška dohledatelný.
Samozřejmě potom vstoupil i do NSDAP, poté, co samozřejmě bylo zase opět připojeny ty sudety, stejně jako v tom předchozím případě u otce Berta Posselta
On samozřejmě potom v rámci nacistického Německa nebyl příliš, řekněme, politicky aktivní, protože už to byl taky starší pán, byl to šlechtic, ale sloužil jako taková propagandistická ideologická ikona celkově sovětských Němců a jejich přináležení k říši.
Takže pojďme na druhého. V pořadí, když když tento pán skončil ve vedení, on zemřel, tak po něm nastoupil jakýsi Hans-Christoph Seebohm
a což je člověk ze zámožné německé průmyslové rodiny. Polovinu svých předků
má ze Sudet, polovinu z Německa a je už ve 30. letech, ještě před okupací Československa, je jedním z hlavních manažerů německého válečného průmyslu, takže nikoliv nějaký bezvýznamný inženýr. Což je první věc.
A po připojení sudet k říši a následně i zřízení protektorátu Čechy a Morava je to člověk, který se podílel na áriizaci, jak tomu Němci říkali, áriizaci českého a židovského průmyslu k říši.
A také mimo jiné byl člen NSDAP.
Pojďme dále. Zbývá nám tady poslední významný nacista, třetí šéf v pořadí studěmeckého
landsmanšaftu a to jakýsi Walter Becher za nacismu to byl významný a velmi aktivní ideologický propagandista. Byl v rámci tohoto prostě této mašinérie byl velmi silně angažován do NSDAP.
Nevstupoval až někdy v druhé polovině 30. let nebo ve 40. letech, kdy to byla jakási taková povinnost, řekněme, jak se mnozí sudeční Němci dnes vymlouvají.
On vstoupil do NSDAP už v roce 1931, to znamená ještě v období, kdy Hitler nebyl ani u moci v Německu. To bylo až v roce 1933. A po návratu, protože byl také ze Sudet , tak poté, co dostudoval a navrátil se do Československé republiky, konkrétně do svých rodných sudet, tak začíná být aktivní v rámci studentu německé strany Konráda Henlina, ale pozor, ne jako nějaký řadový člen, ale jako přímý pomocník Konráda Henle, který byl šéf této strany.
A byl poté, co bylo obsazeno pohraničí německými vojsky, tak byl hlavním
redaktorem novin, nacistických novin pohraničí, které se jmenovaly Decide.
byl to hlavní no jako řekněme propagandistický orgán právě nacistické strany v ten v tomto regionu. A jeho články jsou plné, tady jsou je to veřejně dohledatelné veřejně dostupných zdrojích, jsou plné radikálně nacistického antisemitismu a řekněme
antičechismu. a psal velmi aktivně je autorem pojmu očista sudet.
Potom samozřejmě s počátkem operace Barbarosa je převelen na východní frontu
ne jako voják, ale jako e šéf propagandy pro skupinu armád střed, která samozřejmě útočila na Moskvu. Tak on byl tam dělal tam významného významného propagandistu.
Takže to eh k našim milým přátelům ze středeměckého landsmanšaftu
Já osobně jsem se svým stranickým kolegou Romanem Rounem jsme byli přímo v Mnichově v sídle studmeckého landsmanšaftu. Byli jsme tam předat protestní notu právě právě této
organizaci. oni nám vyprávěli o tom, že je to jen vlastně jenom kvůli přátelství a tak dále, ale právě jsme se jim snažili vysvětlit, že nejsme tak naivní nebo tak hloupí nebo tak krátkozrací, že bychom nevěděli eh kdo je v současné době šéfem tohoto lanceftu a kdo byli jeho zakladatelé. Nic proti směřování. Určitě, pokud by se založil nějaký českoněmecký spolek, kde by se opravdu nějaké folklórní věci, nějaká kultura, určitě v pořádku.
Je to určitě Česká republika potřebuje mít dobré vztahy se všemi kolem nás, ale rozhodně ne s pohrobky nacistů, kteří prostě v rámci této organizace hlásili dlouhou dobu své názory. Samozřejmě dneska už je to velmi limitované, je to dlouho po. Tak samozřejmě se tak jako na bench se stahují, na webu už nemají to, co tam mívali, ale je vidět, že v té organizaci to stále žije. prostě nemůžete dělat smiřování s organizací,která přispěla nebo jejíž zakladatelé významnou měrou přispěli k rozkladu našízemě.
Proto jsem velmi rád, že se organizuje i nějaké hnutí odporu proti tomuto sjezdu v Brně
a chtěl by vás poprosit určitě teď tuto neděli 24 doražte do Brna na Domerikánské náměstí.
Tam je to od 14:00 a od 1 hodiny od brněnckého nádraží se dělá právě na toto náměstí se dělá pochod. Takže myslím si, já tam určitě osobně tam budu. Je potřeba tam dorazit, je potřeba tam dát nějaký protest. Chtěli být v říši, ať tam zůstanou.
Širší souvislosti podzimu 1938:
tátní příslušností (ti, kdo se narodili jinde, respektive požádali o česko-slovenské občanství). Podíl říšskoněmeckých příslušníků z řad českého obyvatelstva učinil v sudetské župě téměř 60 %, z toho ve vládním opavském obvodě dokonce 80 %. Tato čísla vyvracejí názor, že většina Čechů do pohraničí přesídlila až po roce 1918.
Teroristické akce a policejní zákroky Již v průběhu roku 1938 zavládl v pohraničních oblas-
tech teror nacistických bojůvek, tak zvaných → frei- korpsů, který vrcholil v době „Mnichova“ a na počát ku okupace, kdy jej navíc doprovázel teror policejní.
Neúplné statistiky uvádějí, že během září a října roku 1938 bylo v pohraničním území Čech, Moravy a Slez ska zabito téměř 50 československých vojáků a více než
50 příslušníků četnictva a jednotek → Stráže obrany státu (SOS). K útokům docházelo po celé délce hranice s Německem, k nejznámějším patří přepadení četnic ké stanice v Liptáni na Osoblažsku, kde 22. září 1938 zahynulo šest četníků a příslušníků jednotek SOS,
nebo zabití čtyř četníků 13. září v Habartově. Podobné případy se odehrály ve Vidnavě, Linhartovech, Kraj kové, Železné, Babylonu, Vápenné, Broumově, Hnanicích, Srbské a na dalších místech. Oběťmi teroru, který se rozpoutal po příchodu německých jednotek a trval
i po ukončení vojenské správy, se staly desítky míst ních obyvatel, zvláště Židé, němečtí komunisti a soci ální demokrati (viz kap. 1), ale též čeští vlastenci. . .
Omezovány a nakonec zakázány byly též všechny kulturní a sportovní aktivity
českých obyvatel, jako například divadelní představení, fotbalová utkání, taneční a jiné zábavy. Poté, co se ukázalo, že posledními místy, kde se mohli Češi scházet, byl kostel a náboženské slavnosti, byl vydán zákaz poutí a veřejných procesí. Byla zrušena řada knihoven,
i když v ryze českých enklávách byly některé z nich po důkladné revizi jejich fondů opětovně otevřeny. Zvláštní postavení si dokázaly uchovat církve. Nacistický režim k nim měl obecně negativní postoj; důležitou roli hrála vždy politická a národnostní orientace
jednotlivých duchovních. Postupně byly z veřejného života vytlačovány různé tradiční církevní slavnosti a zvyklosti, řada farářů byla pronásledována, hlídána a různě omezována
Doplnění :
Konrad Henlein (1898–1945) byl původně učitelem tělocviku, který se v roce 1933 stal vůdcem Sudetoněmecké strany (SdP). Zpočátku vystupoval loajálně k ČSR, ale postupně se stal Hitlerovým exponentem a jeho hnutí vedlo k rozbití republiky a připojení Sudet k nacistickému Německu. Ke konci války působil jako říšský župní místodržící v Sudetech. Spáchal sebevraždu v zajetí v Plzni v květnu 1945.
Rudolf Lodgman von Auen (1877–1962) byl starší německý nacionalistický politik. V roce 1919 stál u zrodu separatistické provincie Deutschböhmen a byl dlouholetým čelným představitelem sudetoněmeckého hnutí. V počátcích formování Henleinovy SdP (tehdy
Sudetendeutsche Heimatfront) s ním úzce spolupracoval. Později se ale s Henleinem názorově rozešel a v exilu (ve Velké Británii) se s ním i dalšími radikály dostal do politického sporu.
Becher
Zdroj: https://www.facebook.com/stacilojmk/posts/walter-becher-jeden-z-nejv%C3%BDznamn%C4%9Bj%C5%A1%C3%ADch-d%C5%99%C3%ADv%C4%9Bj%C5%A1%C3%ADch-p%C5%99edsed%C5%AF-sudeton%C4%9Bmeck%C3%A9ho-lands/1406987864807729/
Posselt ml.
Od dvaadvaceti v letech 1978 až 1994 byl blízkým politickým spolupracovníkem a tiskovým mluvčím Otty Habsbursko-Lotrinského, někdejšího předsedy mezinárodní Panevropské unie a poslance Evropského parlamentu za CSU. Takže takovej Macinka v CSU. Od roku 1986 je členem předsednictva německé Panevropské unie (Paneuropa-Union Deutschland). Nejprve byl místopředsedou, poté v letech 1989 až 1998 vedoucím místopředsedou, a konečně od roku 1998 je předsedou této organizace. Jako člen předsednictva mezinárodní Panevropské unie koordinoval od počátku 80. let undergroundové skupiny Panevropské unie v tehdejších socialistických státech.
Posselt byl (je?) velkým odpůrcem Benešových dekretů.
Podle Posselta patří Benešovy dekrety na „smetiště dějin“. Na protest proti tomu, že prezidentské dekrety zůstaly součástí českého právního řádu hlasoval Posselt jako poslanec parlamentu EU v roce 2003 proti přijetí ČR do Evropské unie. Dvacet let (1994–2014) byl jeho poslancem.
Politika je pro něj životní kšeft a nic jiného nedělal. Tak viděl, že je konec a tak přepřáhl do vod kde to půjde. A majstrstück bude příští týden in Brünn (Brno) , to bude i doživotní renta a bysta v Reichstágu. Jde o to dostat za každou cenu den sudetských němců zpět do Faterland, o smíření tady opravdu nejde. Vzhledem k tomu komu sloužil tak je i skrytým monarchistou a Češi zum befel na ja, ornung is ornung. Zvedá se mi žaludek.
Kdo to nechápe, tak si pustí uložení ostatků Otto Habsburka ke Kapucínům ve Vídni a poslechne si co říká ceremoniář když je před dveřmi. Zde je odkaz.
Zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=9-BBgc_uBZQ
Již v devatenácti zakládal panevropské deutsche jugent. A ve 22 byl tiskovým mluvčím Otto Habsburka a v politických vodách byl celý život a taky jako pan Benda nic pořádnýho nedělal jen politikařil.
medium.seznam.cz
Motoristé a SPD do dnešní Evropy nepatří. Téma Benešových dekretů už mi leze krkem, říká Posselt
„Čeští nacionalisté znovu oživili strašidlo Benešových dekretů, které už bylo jen vzdálenou vzpomínkou,“ říká šéf Sudetoněmeckého landsmanšaftu Bernd Posselt. V rozhovoru komentuje vyhrocenou českou politickou debatu o sněmu v Brně a popisuje, o co sudetským Němcům v současnosti jde.
denikn.cz
