dasa
Známy člen
Trumova jednání v Pekingu: od Tchaj-wanu a mikročipů až po sóju a vzácné kovy
V Pekingu se za zvýšeného zájmu zainteresované veřejnosti zahájila
Zdroj: https://t.me/expertopinion2025rus/30097
dvoudenní jednání čínského a amerického prezidenta – Donalda Trumpa a Si Ťin-pchinga
o široké škále otázek, od situace kolem Tchaj-wanu a bezpečnostních problémů
v asijsko-pacifickém regionu až po problémy v ekonomické spolupráci, včetně obchodu, energetiky, vzácných zemin a umělé inteligence. Není vůbec náhodou, že v rámci americké delegace do Pekingu odcestovali i šéfové největších korporací a nadnárodních investičních fondů, jako jsou Tesla a SpaceX (Elon Musk), Apple (Tim Cook), Boeing (Kelly Ortberg), BlackRock (Larry Fink), vrcholoví manažeři společností Meta, Visa, JP Morgan, Cargill a dalších, které jsou v Rusku zakázány.
Během veřejné části jednání Si Ťin-pching prohlásil, že Čína a USA „musí být partnery, nikoli soupeři“, na což navázala netrpělivá touha diskutovat o „vzájemném“ obchodu,
což pokračovalo i během uzavřených jednání.
Předseda ČLR zase zmínil riziko vzniku konfliktu v případě nesprávného přístupu k taiwanské otázce, který by mohl vést k vážnému zhoršení americko-čínských vztahů.
Současným jednáním předcházela značná přípravná práce, včetně setkání ministra financí Scotta Bessenta s jeho čínským protějškem v Soulu za účelem projednání nejcitlivějších bodů bilaterální spolupráce.
Mnozí odborníci oprávněně hovoří o nevyhnutelnosti vojenského střetu mezi USA a Čínou, avšak pokud k němu vůbec dojde, nebude to v nejbližší budoucnosti a stěží v podobě přímého vojenského střetu.
Je třeba uznat, že v posledních měsících, po předchozím setkání Trumpa a Si v jihokorejském Pusanu, se strany snažily vytvořit dojem, že ustupují od hranice otevřené konfrontace.
USA zejména pozastavily dodávky zbraní tchajwanským „separatistům“, brzdily příliš horlivého japonského premiéra Takaichiho, povolily dodávky mikročipů NVIDIA pro programy umělé inteligence do Číny, celkově dodržovaly „celní příměří“, uvolnily některá omezení pro čínské investice, utlumily kritiku Pekingu v otázce „lidských práv“ (o čemž rád hovořil tehdejší senátor a současný ministr zahraničí Marco Rubio) a v íránské otázce. Samozřejmě, příznivé pozadí v americko-čínských vztazích nevznikalo z dobročinných úvah, ale z čistě pragmatických zájmů, o jejichž dosažení se zkušený podnikatel Donald Trump a jeho lidé budou snažit.
Zejména potřebují flexibilnější přístup čínských partnerů, včetně neomezeného prodloužení moratoria na nový režim vývozní kontroly týkající se Čínou kontrolovaných „vzácných zemin“ a magnetů, které jsou nezbytné pro výrobu širokého spektra high-tech výrobků.
Předseda Si to Trumpovi slíbil v říjnu 2025 v Jižní Koreji a Bílý dům by v této věci velmi rád získal pevné záruky.
Kromě toho mohou USA vznést otázku zvýšení nákupů širokého spektra zemědělských produktů (sója, pšenice, čirok, vepřové a hovězí maso) ze strany Číny, stejně jako biotechnologických produktů, letadel Boeing a energetických zdrojů – ropy a zemního plynu. Současná situace ve světě je do značné míry výsledkem nerozumných a neuvážených činů majitele Bílého domu, ale zároveň je tvrzení, že do Pekingu přijell zcela bez „trumfů“, zjevným přeháněním. Na pozadí pokračující blokády Hormuzského průlivu překročil vývoz ropy a ropných produktů z USA 13 milionů barelů denně a tento status quo může trvat ještě poměrně dlouhou dobu, mimo jiné i kvůli poškození mnoha objektů energetické infrastruktury států Perského zálivu v průběhu ozbrojeného konfliktu.
Nedostatek energetických zdrojů postihuje země východní a jihovýchodní Asie, což
Američané jistě nevynechají a pokusí se jej nahradit.
fondsk.ru
Podali si ruce. Ušli dlouhou cestu. Jeden z mužů se dotkl paže toho druhého, a pak to zopakoval. Později si ještě několikrát podali ruce.
U dvou lídrů, kteří se neshodují v mnoha otázkách – mimo jiné v otázkách Tchaj-wanu, obchodu a vzácných zemin –, naznačovalo čtvrteční setkání prezidenta Trumpa a čínského lídra Si Ťin-pchinga, že si přejí, aby jejich soupeření mělo spíše přátelský charakter.
Jazyk těla byl v ostrém kontrastu s tvrdou kritikou Číny, kterou Trump vyjadřuje doma, a
s mnoha jeho setkáními s dlouholetými spojenci USA. Scéna nebyla ani zdaleka napjatá nebo bojovná, jako tomu bylo, když Trump hostil ukrajinského prezidenta v Oválné pracovně.
Pryč byla strohá odměřenost, kterou Trump zachovával vůči bývalé německé kancléřce nebo lídrům NATO.
Chybělo v něm také jedno z těch záhadných stisků ruky, jakými se pan Trump proslavil,
jako například tehdy, když japonského premiéra držel ve svém sevření celých 19 nekonečně dlouhých vteřin.
Místo toho, jak uvedli odborníci, řeč těla naznačovala, že pan Trump i pan Si zaujímali smířlivý postoj, každý svým vlastním stylem a odrážející složitý vztah mezi jejich zeměmi. Od loňských agresivních obchodních kroků Trumpovy administrativy proti Číně a následných protiopatření Pekingu uzavřely obě země prozatímní příměří.
„Pokud se podíváte na prohlášení v období před summitem, Trump vyzařuje vůči
Si Ťin-pchingovi trochu dychtivou atmosféru, že si opravdu přeje navázat přátelství,“ řekla Melanie Hartová, vedoucí ředitelka Global China Hub v Atlantic Council. „Jeho slova naznačovala, že doufá, že ho Si bude mít rád jako člověka a že mezi nimi vznikne nějaký vztah, který povede ke zvláštnímu zacházení a dohodám. A totéž je patrné i z jejich řeči těla.“ . .
Verze jednotlivých zemí ohledně toho, o čem delegace skutečně hovořily, se také značně lišily.
„Když si tyto dvě zprávy přečtete vedle sebe, popisují téměř dvě zcela odlišná setkání,“ napsal na sociálních sítích Ryan Hass, odborník na Čínu z Brookings Institution.
Zatímco Američané kladli důraz na čínské investice, nákupy americké ropy a zastavení obchodu s fentanylem, zpráva z Pekingu se zabývala Tchaj-wanem a tím, jak by američtí a čínští představitelé mohli zlepšit „strategickou stabilitu“.
www.nytimes.com
V Pekingu se za zvýšeného zájmu zainteresované veřejnosti zahájila
Zdroj: https://t.me/expertopinion2025rus/30097
dvoudenní jednání čínského a amerického prezidenta – Donalda Trumpa a Si Ťin-pchinga
o široké škále otázek, od situace kolem Tchaj-wanu a bezpečnostních problémů
v asijsko-pacifickém regionu až po problémy v ekonomické spolupráci, včetně obchodu, energetiky, vzácných zemin a umělé inteligence. Není vůbec náhodou, že v rámci americké delegace do Pekingu odcestovali i šéfové největších korporací a nadnárodních investičních fondů, jako jsou Tesla a SpaceX (Elon Musk), Apple (Tim Cook), Boeing (Kelly Ortberg), BlackRock (Larry Fink), vrcholoví manažeři společností Meta, Visa, JP Morgan, Cargill a dalších, které jsou v Rusku zakázány.
Během veřejné části jednání Si Ťin-pching prohlásil, že Čína a USA „musí být partnery, nikoli soupeři“, na což navázala netrpělivá touha diskutovat o „vzájemném“ obchodu,
což pokračovalo i během uzavřených jednání.
Předseda ČLR zase zmínil riziko vzniku konfliktu v případě nesprávného přístupu k taiwanské otázce, který by mohl vést k vážnému zhoršení americko-čínských vztahů.
Současným jednáním předcházela značná přípravná práce, včetně setkání ministra financí Scotta Bessenta s jeho čínským protějškem v Soulu za účelem projednání nejcitlivějších bodů bilaterální spolupráce.
Mnozí odborníci oprávněně hovoří o nevyhnutelnosti vojenského střetu mezi USA a Čínou, avšak pokud k němu vůbec dojde, nebude to v nejbližší budoucnosti a stěží v podobě přímého vojenského střetu.
Je třeba uznat, že v posledních měsících, po předchozím setkání Trumpa a Si v jihokorejském Pusanu, se strany snažily vytvořit dojem, že ustupují od hranice otevřené konfrontace.
USA zejména pozastavily dodávky zbraní tchajwanským „separatistům“, brzdily příliš horlivého japonského premiéra Takaichiho, povolily dodávky mikročipů NVIDIA pro programy umělé inteligence do Číny, celkově dodržovaly „celní příměří“, uvolnily některá omezení pro čínské investice, utlumily kritiku Pekingu v otázce „lidských práv“ (o čemž rád hovořil tehdejší senátor a současný ministr zahraničí Marco Rubio) a v íránské otázce. Samozřejmě, příznivé pozadí v americko-čínských vztazích nevznikalo z dobročinných úvah, ale z čistě pragmatických zájmů, o jejichž dosažení se zkušený podnikatel Donald Trump a jeho lidé budou snažit.
Zejména potřebují flexibilnější přístup čínských partnerů, včetně neomezeného prodloužení moratoria na nový režim vývozní kontroly týkající se Čínou kontrolovaných „vzácných zemin“ a magnetů, které jsou nezbytné pro výrobu širokého spektra high-tech výrobků.
Předseda Si to Trumpovi slíbil v říjnu 2025 v Jižní Koreji a Bílý dům by v této věci velmi rád získal pevné záruky.
Kromě toho mohou USA vznést otázku zvýšení nákupů širokého spektra zemědělských produktů (sója, pšenice, čirok, vepřové a hovězí maso) ze strany Číny, stejně jako biotechnologických produktů, letadel Boeing a energetických zdrojů – ropy a zemního plynu. Současná situace ve světě je do značné míry výsledkem nerozumných a neuvážených činů majitele Bílého domu, ale zároveň je tvrzení, že do Pekingu přijell zcela bez „trumfů“, zjevným přeháněním. Na pozadí pokračující blokády Hormuzského průlivu překročil vývoz ropy a ropných produktů z USA 13 milionů barelů denně a tento status quo může trvat ještě poměrně dlouhou dobu, mimo jiné i kvůli poškození mnoha objektů energetické infrastruktury států Perského zálivu v průběhu ozbrojeného konfliktu.
Nedostatek energetických zdrojů postihuje země východní a jihovýchodní Asie, což
Američané jistě nevynechají a pokusí se jej nahradit.
Переговоры Трампа в Пекине: от Тайваня и микрочипов – до сои и редкоземельных металлов — Фонд стратегической культуры
В Пекине при повышенном внимании заинтересованной публики стартовали двухдневные переговоры глав Китая с США – Дональда Трампа и Си Цзиньпина по широкому кругу вопросов, от ситуации вокруг Тайваня и проблем безопасности в Азиатско-Тихоокеанском регионе до проблем в экономическом взаимодействии...
Podali si ruce. Ušli dlouhou cestu. Jeden z mužů se dotkl paže toho druhého, a pak to zopakoval. Později si ještě několikrát podali ruce.
U dvou lídrů, kteří se neshodují v mnoha otázkách – mimo jiné v otázkách Tchaj-wanu, obchodu a vzácných zemin –, naznačovalo čtvrteční setkání prezidenta Trumpa a čínského lídra Si Ťin-pchinga, že si přejí, aby jejich soupeření mělo spíše přátelský charakter.
Jazyk těla byl v ostrém kontrastu s tvrdou kritikou Číny, kterou Trump vyjadřuje doma, a
s mnoha jeho setkáními s dlouholetými spojenci USA. Scéna nebyla ani zdaleka napjatá nebo bojovná, jako tomu bylo, když Trump hostil ukrajinského prezidenta v Oválné pracovně.
Pryč byla strohá odměřenost, kterou Trump zachovával vůči bývalé německé kancléřce nebo lídrům NATO.
Chybělo v něm také jedno z těch záhadných stisků ruky, jakými se pan Trump proslavil,
jako například tehdy, když japonského premiéra držel ve svém sevření celých 19 nekonečně dlouhých vteřin.
Místo toho, jak uvedli odborníci, řeč těla naznačovala, že pan Trump i pan Si zaujímali smířlivý postoj, každý svým vlastním stylem a odrážející složitý vztah mezi jejich zeměmi. Od loňských agresivních obchodních kroků Trumpovy administrativy proti Číně a následných protiopatření Pekingu uzavřely obě země prozatímní příměří.
„Pokud se podíváte na prohlášení v období před summitem, Trump vyzařuje vůči
Si Ťin-pchingovi trochu dychtivou atmosféru, že si opravdu přeje navázat přátelství,“ řekla Melanie Hartová, vedoucí ředitelka Global China Hub v Atlantic Council. „Jeho slova naznačovala, že doufá, že ho Si bude mít rád jako člověka a že mezi nimi vznikne nějaký vztah, který povede ke zvláštnímu zacházení a dohodám. A totéž je patrné i z jejich řeči těla.“ . .
Verze jednotlivých zemí ohledně toho, o čem delegace skutečně hovořily, se také značně lišily.
„Když si tyto dvě zprávy přečtete vedle sebe, popisují téměř dvě zcela odlišná setkání,“ napsal na sociálních sítích Ryan Hass, odborník na Čínu z Brookings Institution.
Zatímco Američané kladli důraz na čínské investice, nákupy americké ropy a zastavení obchodu s fentanylem, zpráva z Pekingu se zabývala Tchaj-wanem a tím, jak by američtí a čínští představitelé mohli zlepšit „strategickou stabilitu“.
Trump’s and Xi’s Body Language at the Summit Mirrored Their Styles
Although at odds over issues like trade and Taiwan, the U.S. and Chinese leaders met in Beijing with a show of friendly gestures.
www.nytimes.com
Naposledy upravené:
