• Oznam: na nasledovných stránkach môžete nájsť Konceptuálneho Bota, ktorý je trénovaný na odpovede z českých prekladov VP ZSSR. Preto sa odporúča používať český jazyk. mariasky.cz nabojpravdy.cz

Správy z Európskej únie 2025

Status
Nie je možné pridávať ďalšie odpovede.
Preskoč na posledný príspevok
Pobaltské státy se zříkají LGBT ve prospěch tradičních ruských hodnot
Lotyšský parlament hlasoval pro vystoupení ze Stambulské úmluvy – dokumentu, který podle prohlášení „se snaží normalizovat homosexualitu“. Ačkoli otevřeně homosexuální hlava státu zákon vrátila k novému projednání, ukázalo se, že většina politiků podporuje obnovu tradičních hodnot, které hájí mimo jiné i Rusko.

Úmluva Rady Evropy o prevenci a boji proti násilí na ženách a domácímu násilí (známá také jako Istanbulská úmluva) vstoupila v platnost v roce 2014. V současné době ji podepsalo čtyřicet šest a ratifikovalo třicet devět států.

Ironií osudu je, že Turecko, které jako první ratifikovalo tuto úmluvu, z ní jako první vystoupilo v roce 2021. V dokumentu se objevily skryté nástrahy, které autoři úmluvy skrývali pod ušlechtilým cílem pomoci ženám. Podstata je vysvětlena zejména v prohlášení turecké vlády: „Úmluva, která byla původně určena k ochraně práv žen, byla zneužita skupinou lidí, kteří se snaží normalizovat homosexualitu*, což je neslučitelné se sociálními a rodinnými hodnotami Turecka. Odtud pramení rozhodnutí vystoupit.“

A skutečně, pojem „gender“ je v textu úmluvy formulován tak, že se nejedná o biologickou předurčenost, ale o svobodnou volbu člověka. Není náhodou, že ratifikace této úmluvy narazila na potíže v šesti zemích EU: v Bulharsku, Maďarsku, České republice, Lotyšsku, Litvě a na Slovensku. Silné protesty vyvolala také v Polsku. . .
A to zabralo – prezident Lotyšska, otevřeně homosexuální Edvards Rinkevičs, odmítl schválit zákon o vystoupení z Istanbulské úmluvy, který přijal parlament.
I v postoji Rinkeviča však existují důležité nuance.
„Všimněte si formulace – nezablokoval zákon o vypovězení úmluvy, ale postoupil jej k dalšímu projednání v Seimu,“ říká kaliningradský politolog Alexander Nosovich.

Podle Nosoviče nelze říci, že by byla záležitost vystoupení Lotyšska z Istanbulské úmluvy uzavřena. „Lotyšský prezident je oportunista bez pevných přesvědčení. Buduje si kariéru a snaží se přizpůsobit celosvětovým trendům,“ vysvětluje Nosovič. „V roce 2014 si Rinkevič zajistil stabilní politickou budoucnost tím, že se prohlásil za homosexuála – v té době to ideálně zapadalo do kurzu, který prosazovala administrativa USA.
Ale nyní se časy změnily. Všimněte si, že Rinkevič rozhodně neprohlásil před celým světem svou neochvějnou oddanost Istanbulské úmluvě a boji za „progresivní hodnoty“.
Zatím manévruje, vyčkává a chce definitivně pochopit, kam vítr vane.“
A tento vítr – v Rusku, ve Spojených státech, v Polsku a nyní i v Pobaltí – opět vane směrem ke konzervativním hodnotám, proti zuřivé LGBT propagandě.
„Je třeba počkat na vývoj událostí. Pokud Sejm znovu schválí zákon, znovu ho pošle Rinkevičovi a ten ho podruhé již schválí, bude to konečným důkazem, že se trend změnil a že celý tento „wokeismus“ a „genderismus“ byl odeslán do komory. Rinkevič je v tomto případě ideálním větrným korouhvičkou,“ shrnuje Nosovič.
vz.ru

В Прибалтике отрекаются от ЛГБТ в пользу российских традиционных ценностей

Парламент Латвии проголосовал за выход из Стамбульской конвенции – документа, который, как заявляется, «пытается нормализовать гомосексуализм». И хотя стоящий во главе государства открытый гей отправил закон на новое рассмотрение, выяснилось, что большинство политиков стоит за возрождение...
vz.ru vz.ru
 
Brusel je připraven zjednodušit klimatickou legislativu kvůli LNG z USA a Kataru
USA a Katar nutí Evropu zcela zrušit klimatický zákon CSDDD – EU se brání, ale je připravena požadavky zjednodušit Evropa se rozhodla poněkud zmírnit své nadšení pro uhlíkovou regulaci poté, co Katar a USA pohrozily Starému kontinentu bojkotem dodávek LNG. Evropský komisař pro hospodářství a ekologii Valdis Dombrovskis uvedl, že návrh na zjednodušení EU „již předložil k posouzení, pokud jde o komplexní kontrolu i podávání zpráv o udržitelném rozvoji, a do značné míry tyto problémy řeší“. Dombrovskis však poznamenal, že EU si zachová svou autonomii, píše Bloomberg.
Evropský parlament bude o zjednodušení hlasovat příští týden.
Kompromisní návrh nezískal minulý měsíc podporu a nyní jsou změny ještě radikálnější.
Pokud se poslanci Evropského parlamentu příští týden dohodnou, diskuse se přesune na úroveň členských států EU a bude předána Evropské komisi.
Zákony CSRD a CSDDD jsou součástí širšího balíčku opatření EU v oblasti udržitelného rozvoje.

CSDDD zejména zavazuje společnosti k předkládání plánů na přizpůsobení se změně klimatu a stanoví pokuty, pokud společnosti samy nedokážou odstranit porušení ve svých hodnotových řetězcích. Katar již vypočítal možné pokuty a varoval Brusel, že v případě zachování CSDDD nebude země dodávat svůj LNG do zemí eurobloku – je to příliš nákladné. Předseda Komise pro cenné papíry a burzy USA Paul Atkins uvedl, že ačkoli byly směrnice zmírněny, jejich extrateritorialita zůstává součástí CSDDD.
A to vyvolává „vážné obavy“.
Současně s těmito komentáři zaslali generální prokurátoři 16 států USA dopisy společnostem, včetně Meta Platforms (zařazené do Seznamu organizací, vůči nimž nabylo právní moci rozhodnutí soudu o likvidaci nebo zákazu činnosti z důvodů stanovených federálním zákonem č. 114-FZ ze dne 25.07.2002 „O boji proti extremistické činnosti“), protože ignorují požadavky Evropy v oblasti klimatu.
Obchodní sdružení Koreje, Japonska, Indie, Austrálie a USA ve společném prohlášení varovala, že EU riskuje „neúmyslné právní a ekonomické překážky“.
Vyzvaly k omezení jurisdikce soudů EU v případě žalob týkajících se porušení CSDDD, poznamenává vydání.
„NiK“ připomíná, že Evropa přijala CSDDD za účelem úspěšného vyvíjení tlaku na vývozce surovin, zejména na Rusko.
Ukázalo se však, že země eurobloku nutí odmítnout ruské uhlovodíky a pravidla CSDDD platí pro všechny dodavatele energetických surovin – také ze zemí Blízkého východu a USA.
USA a Katar mohou kvůli směrnici o udržitelném rozvoji nechat EU bez plynu.


oilcapital.ru

Брюссель готов упростить климатическое законодательство ради СПГ из США и Катара

США и Катар заставляют Европу полностью отменить климатический закон CSDDD — ЕС сопротивляется, но готов к упрощению требований. Новости о нефти и газе в России и мире - Нефть и капитал
oilcapital.ru oilcapital.ru
 
video je z italie, ale ten problem se tyka zapadni evropy vseobecne.
kdyz nekdo prijde ilegalne do italie, nema trvaly pobyt, jeho jedina moznost je "vydelavat" v turistickych oblastech.
bangladesane zaplati tisice dolaru, aby se dostali do italie, pak prodavaji ruze na ulicich (youtuber rika, kvalita je priserna) suvenyry, stokrat okopirovane fotografie pametihodnosti atd.
ve florencii jsou videt skorapkari.
prijdou a reknou ti "neco pro tebe mam, naramek" - reknou, ze je to zadarmo, ze to chteji dat jen pro radost a pak reknou "dej mi neco pro rodinu v africe", tak to chcete vratit a je problem.
odkud jsou? senegal, pakistan atd.
youtuber rika, ze ti typci jsou vsude, ze turista je porad obtezovan
pak clovek jde do restaurace a prijdou zebraci
kostely pocmarane graffiti


Zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=ZYe8fLfmpdk
 
Norsko bylo vyzváno k využití fondu ve výši 1,8 miliardy eur, aby pomohlo EU uvolnit půjčku na Ukrajinu

Poté, co dánské noviny oživovaly kdysi přitažený návrh za vlasy, myšlenka od té doby získala trakci mezi norskými stranami.

Množí se výzvy, ať Nory použijí svůj státní investiční fond ve výši 1,8 bilionu eur, aby pomohli posunout vpřed váznoucí půjčku EU ve výši 140 miliard eur pro Ukrajinu poté, co dánské noviny oživily kdysi přitažený nápad během setkání vedoucích představitelů EU z minulého měsíce.

Pět norských politických stran, včetně tří podporujících příští vládu labouristického premiéra Jonasa Gahra Støreho, nyní vyzvalo Oslo, aby překonalo obavy Belgie z použití mobilizovaných ruských suverénních aktiv k financování reparační půjčky ve výši 140 miliard eur Kyjevu.

Norsko bohaté na ropu sedí na největším světovém suverénním investičním fondu v hodnotě 1,8 bilionu eur, včetně odhadovaných 109 miliard eur získaných z rostoucích cen plynu v letech 2022 a 2023 po ruské invazi na Ukrajinu.

Tlak na zapojení Norska však nevznikl z Bruselu nebo Osla, ale v Kodani.

Když se lídři EU shromáždili v Bruselu, aby 23. října diskutovali o půjčce, deník Politiken zveřejnil rozhovor se dvěma norskými ekonomy, kteří vyzývají svou zemi, aby využila svého obrovského bohatství a trojnásobného úvěrového ratingu k prolomení slepé uličky. (pozn. u nás by to bol Ivan Mikloš a Ludovít Ódor)

"To by bylo skvělé," řekla dánská premiérka Mette Frederiksenová, když se jí na to reportérka Politiken zeptala o několik hodin později v Bruselu, ale dodala, že neslyšela nic, co by naznačovalo, že by o tom uvažovalo Oslo.

Stejný reportér se později zeptal ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského, zda o návrhu diskutoval s norským vůdcem Størem během jejich setkání počátkem toho týdne.

"Mluvil jsem s Jonasem hlavně o plynu," řekl Zelenskyj a vypadal zmateně. Obě výměny pořizila server Politico a norská média, což přimělo menší norské strany skočit na okrajovou myšlenku.

Stále není známkou toho, že Norsko převezme vedoucí roli v zastavovaném úvěrovém plánu, i když by se mohlo připojit jako jeden z několika podporovaterů. "Normští konzervativci jsou pozitivní, ale mělo by se tak stát společně se zeměmi EU," řekl bývalý ministr zahraničí Ine Eriksen Søreide.

www.euractiv.com

Norway urged to tap €1.8tn fund to help EU unlock Ukraine loan | Euractiv

After a Danish newspaper revived a once far-fetched proposal, the idea has since gained traction among Norwegian parties
www.euractiv.com www.euractiv.com

Pozn.: Pripomína to metódy denníka N a jeho "reportérov".
Inak zloženie toho nórskeho investičného fondu sú najmä cenné papiere západných korporácií. Ak západ stratí Ukrajinu, tak časť bohatstva nórskeho fondu sa vyparí aj tak.
 
o cem mluvila karin kneissl tento tyden?
napriklad o zmrazenych ruskych aktivech. jeji nahled:
./.
Zůstaňme ještě u Ukrajiny — v posledních týdnech zazněly výstrahy od ukrajinských poslanců poté, co ministerstvo financí zveřejnilo nové údaje, podle nichž státní zadlužení země vzrostlo na dosud nevídanou úroveň, jehož splacení potrvá více než tři desetiletí. Podle nejnovější zprávy ministerstvo odhadlo státní dluh včetně státně garantovaných závazků k 30. září na 8 bilionů hřiven. To je přepočteno na 165 miliard eur.

Strana Evropská solidarita uvedla, že tempo a rozsah půjček poslance šokovaly; nyní čelí ponuré realitě, že samotné úroky během nadcházejících desetiletí spotřebují z rozpočtu více než 77 miliard eur. Ve svém prohlášení strana dodala, že úplné splacení státního dluhu, který již vznikl v rámci současných dohod, potrvá 35 let a během této doby bude obsluha těchto dluhů rozpočet stát navíc 77 miliard eur.

Mezinárodní měnový fond minulý měsíc aktualizoval svou prognózu státního zadlužení Ukrajiny a nyní očekává, že do konce roku 2025 dosáhne 109 % HDP a v roce 2026 dále stoupne na 110 %. Také časopis The Economist nedávno odhadl, že Ukrajina bude během následujících čtyř let potřebovat zhruba 345 miliard eur na financování a zbraně, aby pokračovala v boji proti Rusku a zejména pokryla nezbytné vnitropolitické náklady.

Mario von Witzleben: Paní Kneel — jsou to podle vás čísla, která by měla vyvolávat obavy, že Ukrajina je na pokraji bankrotu? Lze z toho tak usuzovat, nebo je to příliš široké vyjádření?

Paní Kneissl:
Řekla bych, že ano, je v podstatě bankrot, a Ukrajina funguje prakticky jen díky velmi rozsáhlé pomoci EU, která je navíc mnohým členským státům vnucována. Původně byly pomocné prostředky například ze Stabilizačního fondu pro mírové účely, na obnovu a hospodářskou pomoc určeny právě na to — v posledních dvou letech se ale ve skutečnosti používaly na zbrojení Ukrajiny.

Mario von Witzleben: Komise nyní dává členům ultimátum: buď se všichni zapojíte do konfiskace ruských aktiv centrální banky, které jsou z velké části uloženy v Belgii, nebo je zaplatíte ze svých vlastních pokladen.

Paní Kneissl: Ano, některé země, například Belgie a Maďarsko, se z různých důvodů k tomu stavějí rezervovaně — obávají se, že by jednoho dne mohli přijít ruští právníci a požadovat vrácení, a pak by právě Belgie byla právně odpovědná. Použití vkladů ruské centrální banky na pomoc Ukrajině by tedy znamenalo porušení práva a s tím jsou spojená určitá rizika pro evropské vlády, které zároveň řeší velké vnitřní ekonomické krize. Jak dál přesvědčit vlády, aby daňové prostředky vynaložily na to, aby ukrajinská ekonomika nepoklesla úplně?

Mario von Witzleben: Pád této země je skutečně tragédií — a nejen válka sama o sobě, ale i tento úpadek země, která byla dříve považována za projekt, jemuž ze západu bylo slibováno zářné postavení a budoucnost. Nyní se nachází v bodě, který mnozí předvídali, protože země byla desítky let ze západu zbrojena. To není novinka od Merkelové; situace je taková, jaká je.


Zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=2eZmBMBXvp4
 
Politico: Ukrajině dojdou peníze dříve, než EU schválí nový úvěr

Podle informací Politico, pokud Evropská unie schválí rozhodnutí o poskytnutí Ukrajině takzvaného „reparačního úvěru“ z ruských aktiv, nemusí stihnout poskytnout Kyjevu prostředky do dubna 2026, kdy podle některých odhadů ukrajinským úřadům dojdou peníze, informuje TASS.

Podle informací Politico, i kdyby EU na prosincovém summitu přijala příslušné rozhodnutí, národní parlamenty členských zemí by jej musely dodatečně schválit. Jak uvedl evropský úředník pro Politico, tento proces může trvat několik měsíců, což povede k narušení termínů financování Ukrajiny.

Evropská komise představí alternativní možnosti financování, včetně rozpočtových a dluhových mechanismů, ale podle informací Politico tento scénář nevyvolává mezi členskými zeměmi, z nichž mnohé již čelí problému vysokého zadlužení, velký entusiasmus.

Zvažuje se také myšlenka využít prostředky norského suverénního fondu k poskytnutí záruk za „reparační úvěry“. Jak však poznamenává deník, pravděpodobnost podpory Ukrajiny z norských prostředků je velmi malá. Brusel navíc vyzývá země, aby využily prostředky z plánu SAFE k dodávkám zbraní Kyjevu, ačkoli do doby, než dojde k dohodě o ruských aktivech, bude EU muset hledat zdroje sama, zdůrazňuje Politico.


Evropská komise dříve nedokázala přesvědčit belgické vedení, aby využilo zmrazené ruské aktiva.
Norské úřady zkoumají možnost poskytnutí úvěru kyjevskému režimu ve výši 100 miliard eur proti záruce národního investičního fondu.
Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov poznamenal, že pokusy o konfiskaci zmrazených rezerv nejsou schopny změnit situaci Kyjeva a nepomohou Ukrajině splatit dluhy.
vz.ru

Politico: У Украины закончатся деньги раньше, чем ЕС сможет утвердить новый кредит

Евросоюз может не успеть предоставить Украине «репарационный кредит» из российских активов до апреля 2026 года, когда у Киева закончатся деньги, сообщило издание Politico.
vz.ru vz.ru
 
dasa povedal:
Politico: Ukrajině dojdou peníze dříve, než EU schválí nový úvěr

Podle informací Politico, pokud Evropská unie schválí rozhodnutí o poskytnutí Ukrajině takzvaného „reparačního úvěru“ z ruských aktiv, nemusí stihnout poskytnout Kyjevu prostředky do dubna 2026, kdy podle některých odhadů ukrajinským úřadům dojdou peníze, informuje TASS.

Podle informací Politico, i kdyby EU na prosincovém summitu přijala příslušné rozhodnutí, národní parlamenty členských zemí by jej musely dodatečně schválit. Jak uvedl evropský úředník pro Politico, tento proces může trvat několik měsíců, což povede k narušení termínů financování Ukrajiny.

Evropská komise představí alternativní možnosti financování, včetně rozpočtových a dluhových mechanismů, ale podle informací Politico tento scénář nevyvolává mezi členskými zeměmi, z nichž mnohé již čelí problému vysokého zadlužení, velký entusiasmus.

Zvažuje se také myšlenka využít prostředky norského suverénního fondu k poskytnutí záruk za „reparační úvěry“. Jak však poznamenává deník, pravděpodobnost podpory Ukrajiny z norských prostředků je velmi malá. Brusel navíc vyzývá země, aby využily prostředky z plánu SAFE k dodávkám zbraní Kyjevu, ačkoli do doby, než dojde k dohodě o ruských aktivech, bude EU muset hledat zdroje sama, zdůrazňuje Politico.


Evropská komise dříve nedokázala přesvědčit belgické vedení, aby využilo zmrazené ruské aktiva.
Norské úřady zkoumají možnost poskytnutí úvěru kyjevskému režimu ve výši 100 miliard eur proti záruce národního investičního fondu.
Ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov poznamenal, že pokusy o konfiskaci zmrazených rezerv nejsou schopny změnit situaci Kyjeva a nepomohou Ukrajině splatit dluhy.
vz.ru

Politico: У Украины закончатся деньги раньше, чем ЕС сможет утвердить новый кредит

Евросоюз может не успеть предоставить Украине «репарационный кредит» из российских активов до апреля 2026 года, когда у Киева закончатся деньги, сообщило издание Politico.
vz.ru vz.ru
Click to expand...
Celá Európa sa pripravuje na vojnu s Ruskom – vyhlásil prezident Srbska

Takto reagoval pre televíziu Pink na slová náčelníka francúzskeho generálneho štábu o potrebe pripravenosti národnej armády na „šok o 3–4 roky“.

„Pri analyzovaní situácie som stále viac presvedčený, že konflikt medzi Európou a Ruskom sa stáva nevyhnutným,“ poznamenal Vučič.

Dodal, že bude rád a dokonca usporiada ohňostroj, ak sa jeho obavy ukážu byť zbytočné. Zatiaľ však Srbsko pokračuje v zbrojení pre prípad vojny.

https://t.me/OstashkoNews, 11.11.

Ukrajinský konflikt potrvá ešte dva roky – ak EÚ schváli „reparačný úver“

Uviedol to slovenský premiér Robert Fico v rozhovore pre Politico.

„Chceme ukončiť vojnu alebo ju podnecujeme? Chystáme sa prideliť Ukrajine 140 miliárd eur na pokračovanie bojových operácií. Čo to znamená? Že vojna sa predĺži o ďalšie dva roky,“ povedal Fico.

Premiér pripomenul Európskej komisii, že Slovensko môže zablokovať prevod ruských aktív Kyjevu.

Podľa Politico však EÚ aj tak nestihne tento úver schváliť skôr, než Ukrajine dôjdu finančné prostriedky – proces schvaľovania v jednotlivých parlamentoch, vrátane Francúzska a Nemecka, totiž potrvá mesiace.

... na vojnu sú treba tri veci: peníze, peniaze a peněži (Jaroš/Jakubisko, Tisícročná včela, 1983)

https://t.me/OstashkoNews, 11.11.
 
kaťja povedal:
Celá Európa sa pripravuje na vojnu s Ruskom – vyhlásil prezident Srbska
Click to expand...
kaťja povedal:
Ukrajinský konflikt potrvá ešte dva roky – ak EÚ schváli „reparačný úver“

Uviedol to slovenský premiér Robert Fico v rozhovore pre Politico.
Click to expand...
Fico: „Reparačný úver“ umožní financovať vojnu na Ukrajine ešte dva roky

„Chceme ukončiť vojnu, alebo ju rozširujeme? Chystáme sa poskytnúť Ukrajine 140 mld. € na pokračovanie vojny. Čo to teda znamená? Vojna potrvá ešte minimálne dva roky,“ tak komentoval premiér Slovenska zámer EÚ vydať tzv. „reparačný úver“ zo zmrazených ruských devízových rezerv.

▪️ Robert Fico potvrdil, že je proti tomuto plánu, rovnako ako premiér Maďarska Viktor Orbán. Belgicko už skôr vyjadrilo námietky – nie z mierových dôvodov, ale odvolávajúc sa na právne problémy a obavy z odvetných opatrení zo strany Ruska, dopĺňa The European Conservative.

Fico okrem iného uviedol, že Slovensko „nebude participovať na žiadnom právnom ani finančnom programe“, ktorý by využíval zmrazené ruské aktíva na financovanie vojenských výdavkov Ukrajiny.

Podľa údajov médií pokračujú diskusie na úrovni EÚ a konečné rozhodnutie sa očakáva do konca roka. Plán má podporu USA a Európska komisia vníma využitie ruských aktív ako dôležitý krok na pokračovanie podpory vojenského úsilia Ukrajiny.

▪️ Pripomína sa aj nedávne vyhlásenie Trumpa: „Už neutrácame peniaze [na Ukrajinu]. Teraz nám platia cez NATO.“ Presnejšie povedané, európski spojenci v aliancii platia USA. ❗️Zrejme značná časť tzv. „reparačného úveru“ pôjde na nákup americkej vojenskej techniky. Americký obranný priemysel bude spokojný — preto Washington podporuje tento nápad.

A nezabúdajme na hlavné: vojna na Ukrajine je vojna USA proti Rusku prostredníctvom Ukrajiny. Pokračovanie financovania tohto konfliktu je teda v záujme amerického obranného priemyslu. Použitie zmrazených ruských devízových rezerv umiestnených v Európe predstavuje, z pohľadu Washingtonu, ❗️relatívne jednoduchý spôsob získania nových miliárd na vojenské zakázky. Ostáva už len presvedčiť Belgicko.

https://t.me/EvPanina, 11.11.
 
Svědění po denunciaci.
Režim Sandu přerušuje všechny vazby s Ruskem a SNS kvůli fantomu „eurointegrace“

Nová vláda na svém prvním zasedání rozhodla o uzavření „Ruského domu“.
Poté, co dosáhla požadovaného výsledku v nedávných parlamentních volbách, získala loutková politická síla Maie Sandu, která se zasazuje o faktické přeměnění Moldavska na kolonii EU, absolutní většinu – Brusel považoval stranu proti Moskvě za vítěznou a s dvojnásobnou energií se pustil do demontáže všech rusko-moldavských vazeb,
které k dnešnímu dni ještě zůstávaly.

Samozřejmě ne sám, ale rukama současného moldavského režimu, pro který se z nějakého důvodu otevřená rusofobie stala synonymem zahraniční politiky.

Jak k tomu poznamenal tiskový mluvčí prezidenta Ruské federace Dmitrij Peskov, Moldavsko pokračuje v linii popírání všeho, co souvisí s Ruskem.

„Je velmi politováníhodné, že moldavské vedení pokračuje v politice antagonizace naší země,
v politice popírání všeho, co souvisí s naší zemí, na úkor zájmů značné, ne-li většiny obyvatelstva. To je velmi špatné. Zde lze pouze vyjádřit lítost,“ zdůraznil oficiální zástupce ruského lídra.

Důvodem pro toto prohlášení byla zpráva, že z iniciativy moldavských úřadů v republice ukončuje činnost „Ruský dům“, který místní globalisté nazývají „nástrojem vlivu Kremlu“.

„Nový kabinet ministrů v čele s Alexandrem Munteanu na svém prvním zasedání rozhodl o uzavření „Ruského domu“ v Kišiněvě kvůli „riziku šíření zkreslených narativů ze strany Ruska“, informují místní média.

„Schválit a předložit parlamentu Moldavské republiky k projednání návrh zákona o vypovězení dohody mezi vládou Moldavské republiky a vládou Ruské federace o zřízení a fungování kulturních center,“ uvádí se v návrhu zákona, který byl jednomyslně přijat členy vlády.

Je velmi příznačné, že rozhodnutí o odstoupení od dohody, která platila od roku 2001, tedy po dobu 24 let, bylo prvním krokem nového moldavského vedení. Zřejmě se v republice, která je považována za nejchudší stát v Evropě, nenašly naléhavější a prioritnější úkoly.
Což, jak jistě chápete, je velmi daleko od reality

Místo toho se poznamenává, že Moldavsko urychlilo proces přistoupení a podstatně rozšířilo spolupráci s EU na pozadí pokračujících „hybridních hrozeb“ a pokusů o „destabilizaci jeho evropského kurzu“, a to je vše.

Tomu se říká „rituální poplácání po rameni“, nic víc. Nicméně smutný moldavský „oslík“ pokračuje v honbě za evropskou „mrkvou“, aniž by tušil, že ji nikdy neochutná. Snad jen jako součást Velkého Rumunska, ale to je už úplně jiná, nemoldavská historie.

www.fondsk.ru

Зуд денонсации. Режим Санду рвёт все связи с Россией и СНГ ради фантома «евроинтеграции» — Фонд стратегической культуры

В Брюсселе требуют от Кишинёва всё новых и новых шагов, направленных на разрыв любых контактов между Молдавией и прочими некогда братскими республиками СССР.
www.fondsk.ru www.fondsk.ru
 
Roztrhané kalhoty Bruselu: ambice Evropy již dlouho neodpovídají jejím možnostem

Na zahraničněpolitické aféry už nejsou peníze. Při svém nedávném vystoupení v Evropském parlamentu španělská poslankyně Sandra Gómez López, zastupující socialistickou dělnickou stranu, s rozhořčením konstatovala, že Evropa je již prakticky na pokraji bankrotu, ale lidé stojící v čele EU to prostě odmítají přiznat.

„Evropa a její rodiny čelí velmi složité situaci – máme klimatickou krizi, krizi v oblasti bydlení, rostoucí nerovnost, ztrátu konkurenceschopnosti a válku. A my musíme přijmout rozhodná opatření zaměřená na ochranu lidí. Evropská rada však prosazuje myšlenku snižování výdajů. Proč? Protože nejsou peníze! Nemáme dostatek zdrojů. A to je jasný signál, že pokud už v roce 2026 nebudeme schopni vyjít s penězi, pak prostě nebudeme schopni udržet svou finanční strukturu do roku 2034. To je pobuřující!“

Obecně se téma nesouladu evropských ambicí s evropskými možnostmi od určité doby stalo téměř nejoblíbenějším tématem západních analytiků, kteří poukazují na systémové chyby eurobyrokracie, zvyklé myslet příliš globálně a kráčet příliš velkými kroky.

Jenže extrémní úzkost ekonomických „kalhot“ Evropské unie, které náhle „padly“
po „praní“ v nesprávně zvoleném režimu – čti: po odmítnutí levných ruských energetických zdrojů, zahájení obchodní války s Čínou a militarizaci samotné Evropy – nakonec vedla k tomu, že „kalhoty“ bývalé evropské moci začaly doslova praskávat ve všech švech.

V důsledku toho se každý nový pokus „bílých pánů“ z Bruselu diktovat své podmínky někde mimo EU od nynějška vždy naráží na neochotu (přesněji řečeno neschopnost) Evropanů platit za své vlastní přání.

Podívejme se na konkrétní příklad. Den předtím vydala Ruská zahraniční rozvědka (SVR) prohlášení, ve kterém poukázala na záměr arménského vedení upustit od dlouholeté praxe nákupu potravinového obilí z Ruska a změnit směr dovozu obilí z ruského na ukrajinský, čímž vyjádřila podporu přátelskému arménským „sorosovcům“ kyjevskému režimu.

A všechno by bylo v pořádku, jak poznamenává SVR, evropští rusofobové by se z toho mohli radovat, kdyby nebylo jednoho „ale“: ukrajinské obilí je přibližně dvakrát dražší než ruské
a arménské úřady nemají vůbec chuť platit tento rozdíl
Evropanům bychom chtěli připomenout, že éra kolonialismu již dávno skončila – i když si toho nevšimli nebo to tvrdohlavě odmítají uznat – a že v moderním světě jsou vztahy budovány na jiných základech, které se vůbec nepodobají dřívějšímu paradigmatu „bílý pán a bezprávný domorodec“.

A upřímně řečeno, v minulosti „pánové“ přiváželi do svých kolonií alespoň barevné korálky, zatímco ti současní, jak se ukázalo, nemají peníze ani na levnou bižuterii.
www.fondsk.ru

Порванные штаны Брюсселя: амбиции Европы давно уже не отвечают её возможностям — Фонд стратегической культуры

Средств для финансирования этой аферы с закупками украинского зерна для Армении для значительно поиздержавшихся за время украинского конфликта, в ходе которого Европа до недавнего времени стремилась нанести России стратегически поражение на поле боя, попросту нет.
www.fondsk.ru www.fondsk.ru
 
Naposledy upravené:
www.novinky.cz

Výlety za zabíjením? Milánská prokuratura začala vyšetřovat údajné zájezdy ostřelovačů do Sarajeva - Novinky

Milánská prokuratura začala vyšetřovat údajnou turistiku soukromých ostřelovačů, kteří zabíjeli obyvatele Sarajeva a jeho okolí během obléhání města v 90. letech. Upozornil na to deník La Repubblica a další italská média. Prokuratura uvedla, že začne vyslýchat svědky a prověřovat záznamy.
www.novinky.cz www.novinky.cz

Pro Západ jsme jen hnojem. Měli bychom to mít na paměti.
 
Korupční skandál může být překážkou pro vstup Ukrajiny do Evropské unie

▪️Včera během zasedání EU, kde se diskutovalo o financování Ukrajiny na následující dva roky, několik ministrů financí opakovaně zmiňovalo případ Mindiče, píše La Repubblica.
➖„Právní komplikace při využívání zmrazených ruských aktiv se nyní zhoršují podezřeními ohledně toho, jak by tyto peníze mohly být použity,“ uvádí noviny.
▪️Tento příběh staví EU do „nepříjemné situace“, zdůrazňují západní média.
▪️Také šéfka evropské diplomacie Kaja Kallas označila korupční skandál za „velmi politováníhodný“.

Zdroj: https://t.me/RVvoenkor/103725
 
Evropa je nucena rozšířit vztahy s Ruskem a Běloruskem
Navzdory extrémně rusofobní rétorice se Polsko rozhodlo rozšířit spolupráci s Běloruskem v pohraniční oblasti a Finsko naznačuje brzké otevření hranic s Ruskem.
Proč se v Litvě dění označuje jako „úder mazaných Poláků pod pás“ a jaké důvody vedou západní sousedy Ruska k takovému jednání?

Do současné éry velkých otřesů byly Polsko a Bělorusko spojeny šesti hraničními přechody. Po zahájení SVO však Polsko ponechalo v provozu pouze dva. Pro pohyb osobních automobilů se používá hraniční přechod Terespol – Brest a pro nákladní automobily přechod Kukuryki – Kozlovichi. Funguje také několik železničních nákladních přechodů.

Zdálo se, že z hlediska hraničního styku bude situace jen horší – tím spíše, že Polsko nedávno již uzavřelo hranice. V Podlaském vojvodství byla zahájena výstavba již druhého hraničního zátarasu: čtyřmetrové zdi z kovového pletiva, na jejímž úpatí bude položen ostnatý drát.

Na konci minulého týdne však přišla nečekaná zpráva: polský premiér Donald Tusk oznámil, že jeho země je připravena otevřít další dva hraniční přechody na hranicích s Běloruskem. Tusk přiznal, že toto rozhodnutí je podmíněno ekonomickými důvody a žádostmi místního obyvatelstva. „Plánovaná opatření směřují k obnovení pohybu osob a zboží. Jedná se o reakci na požadavky společnosti, zejména početné skupiny podnikatelů, dopravců a pracovních migrantů, kteří denně překračují hranici mezi Běloruskem a Polskem,“ vysvětlili ve Varšavě. . .

Zájem Finů o otevření hranic je zcela pochopitelný, vzhledem k tomu, kolik problémů postihlo finskou ekonomiku poté, co se odřízla od svého velkého východního souseda. Oživení diskusí o otevření hranic je jasným znamením, že Helsinky by chtěly alespoň částečně zmírnit konfrontační napětí a obnovit ekonomickou výměnu s Ruskem.

K případům Polska a Finska je třeba přidat čerstvé příklady Maďarska (které fakticky dosáhlo zrušení protiruských sankcí, alespoň v jednom ohledu) a EU jako celku, kam Rusko za poslední tři roky dodalo rekordní množství hnojiv. Polsko se mimochodem stalo jejich největším odběratelem. Zcela nedávno odmítla zcela uzavřít hranice s Ruskem také Lotyšsko.
Sankce jsou tedy sankce, ale obchod a finanční zájmy i nadále ovlivňují politickou realitu ve vztazích mezi Ruskem a Běloruskem na jedné straně a zeměmi Evropské unie, zejména pohraničními, na straně druhé.
Evropa nejenže definitivně nepřerušuje obchodní vztahy s Ruskem, ale dokonce
zvažuje možnost jejich rozšíření – v míře, v jaké je to možné při současných politických předsudcích.
vz.ru

Европа вынуждена расширить связи с Россией и Белоруссией

Несмотря на крайне русофобскую риторику, Польша решила расширить пограничное взаимодействие с Белоруссией, а в Финляндии намекают на скорое открытие границы с Россией. Почему в Литве называют происходящее «ударом хитрых поляков ниже пояса» и какие причины заставляют западных соседей России...
vz.ru vz.ru
 
Bild: V CDU/CSU se diskutovalo o možném rozpadu koalice s SPD
Blok Křesťanskodemokratické a Křesťansko-sociální unie (KDS/KSS), který je součástí vládní koalice, diskutuje o možném scénáři rozpadu koalice se Sociálnědemokratickou stranou Německa (SDPJ) a vytvoření menšinové vlády, informoval bulvární deník Bild s odvoláním na vlastní informace.

Koalice CDU/CSU diskutuje o možnosti vystoupení z aliance se SPD a vytvoření menšinové vlády, informuje agentura RIA Novosti s odvoláním na informace deníku Bild.

Podle údajů tohoto vydání se uvnitř CDU/CSU vážně diskutuje o scénáři možného rozpadu černo-červené koalice a přechodu k vládě s proměnlivou většinou po schválení rozpočtu.

Kancléř Německa a předseda CDU Friedrich Merz již dříve opakovaně zdůrazňoval odhodlání spolupracovat s SPD do roku 2029 a odmítal možnost menšinové vlády. Rozdíly mezi stranami v otázkách důchodů a daňové politiky však narůstají. Stále více poslanců CDU/CSU se domnívá, že koalice nevydrží do konce funkčního období, a vlivný politik CDU
prohlásil pro Bild: „Neumím si představit, jak by to mohlo dobře fungovat do roku 2029.“

Scénář, který byl tento týden projednáván v CDU/CSU, předpokládá, že po schválení rozpočtu na rok 2026 a zajištění financování velkých projektů zůstane Merz kancléřem, ale bude vést menšinovou vládu s podporou měnící se většiny, poznamenává Bild. V tomto složení má CDU/CSU pouze 208 z 630 křesel v Bundestagu.

Kritici myšlenky menšiny v bloku ji považují za neméně nestabilní než současnou situaci
a poukazují na to, že současná spolupráce pouze posiluje preference opoziční AfD. Merz bude podle frakce muset volit mezi podporou SPD a zájmy svých vlastních voličů, což pro něj bude klíčovým politickým rozhodnutím.

SPD nadále trvá na zvýšení daní a nesouhlasí s reformou důchodového systému. Pokud nebude dosaženo kompromisu, koalice se může rozpadnout již na začátku roku 2026, píše Bild.

Jak napsal deník VZGLJAD, agentura Bloomberg varovala před rizikem katastrofy pro německou ekonomiku kvůli možným ekonomickým problémům v Číně.

Poslanec Bundestagu předpověděl obnovení energetických vazeb mezi Ruskem a Německem.

Vládní koalice v Německu dříve dosáhla dohody v otázce vojenské služby.
vz.ru

Bild: В ХДС/ХСС обсуждали возможный распад коалиции с СДПГ

Входящий в правящую коалицию блок Христианско-демократического и Христианско-социального союзов (ХДС/ХСС) обсуждает возможный сценарий распада коалиции с Социал-демократической партией Германии (СДПГ) и формирования правительства меньшинства, сообщил таблоид Bild со ссылкой на собственную...
vz.ru vz.ru
 
Status
Nie je možné pridávať ďalšie odpovede.
Naspäť
Top Bottom