• Oznam: na nasledovných stránkach môžete nájsť Konceptuálneho Bota, ktorý je trénovaný na odpovede z českých prekladov VP ZSSR. Preto sa odporúča používať český jazyk. mariasky.cz nabojpravdy.cz

Správy z Európskej únie 2026

Európska krajina hrozí odchodom z NATO. Pôjdem do Moskvy, povedal predseda parlamentu​

  • Slovinsko plánuje referendum o odchode z NATO
  • Iniciátorom je šéf dolnej komory
  • Strana presadzuje suverenitu Slovinska

Slovinsko, ktoré je už dlhé roky súčasťou Severoatlantickej aliancie (NATO), uvažuje o možnosti vyhlásiť referendum o odchode z tejto organizácie. Predseda dolnej komory slovinského parlamentu a líder politickej strany Pravda (Resni.ca) Zoran Stevanovič vyhlásil, že plánuje zorganizovať celonárodné referendum o vystúpení z NATO.
Podľa neho je spolupráca medzi krajinami dôležitá, ale nikdy by nemala znamenať podriadenosť.

„Nemám žiadne proruské názory, iba proslovinské. Tvrdíme, že Slovinsko musí viesť svoju politiku nezávisle, suverénne. Sme prísne proti zasahovaniu do zahraničných vojenských a diplomatických sporov, pretože Slovinsko z toho nikdy nemá prospech. Sľúbili sme ľuďom referendum o vystúpení z NATO a toto referendum aj usporiadame,“ povedal v rozhovore pre Rozhlas a televíziu Slovinska.
 
Naposledy upravené:

Hádka mezi papežem a „Trumpem“ zpečetila konec spojenectví USA a Evropy

Po výměně urážek mezi americkým prezidentem a italským premiérem a po volební porážce vládní koalice v Maďarsku nezbyl Washingtonu v Evropě ani jeden spojenec.
Ale toto není poslední politický úder, který Vatikán zasadil Donaldu Trumpovi.
V osobě Lva XIV., papeže římského, si nadělal nepřítele. A v sázce je moc v samotných USA.

„Prohlášení, zejména ta adresovaná papeži, byla nepřijatelná. Vyjadřuji a nadále budu vyjadřovat svou solidaritu s papežem.“ To říká italská premiérka Giorgia Meloniová o americkém prezidentovi Donaldu Trumpovi.

„To ona je nepřijatelná, protože jí je jedno, zda bude mít Írán jaderné zbraně, protože ty Itálii vyhodí do vzduchu za dvě minuty.“ To říká Trump o Meloniové,
a to v rozhovoru pro italský deník Corriere della Sera, přičemž ji z nějakého důvodu nazývá prezidentkou. „Líbí se vám, že vaše prezidentka nedělá nic pro to, aby získala ropu?“ ptá se americký lídr. „Jsem z ní v šoku. Myslel jsem, že má odvahu, ale mýlil jsem se.“

Láska pominula, rajčata zvadla, římské prázdniny skončily bez šťastného konce, zato historickou událostí. Formálně jde o definitivní rozchod Washingtonu s Evropou v tom smyslu, že Trump v Evropské unii již nemá žádné přátele ani spojence u moci.

Meloniová byla poslední v západní Evropě, s kým měl tento bouřlivý miliardář dobré vztahy. Jako umírněná euroskeptička a odpůrkyně migrace sázela na konzervativce v USA jako na oporu ve svých sporech s Bruselem. Nicméně nápor „tatínka “, jak Trumpa nazval prohnaný patolízal a generální tajemník NATO Mark Rutte, však jí jako Italce nedal na výběr: s Vatikánem se snažil nevyprovokovat hádku dokonce i Mussolini.

O dva dny dříve drtivě prohrál volby další evropský Trumpův důvěrník – maďarský premiér Viktor Orbán. Ačkoli si vybudoval image ochránce křesťanských hodnot, zaujal by v konfliktu Bílého domu se Svatým stolcem neutrální postoj, protože není katolík, jako většina Maďarů, ale protestant. Teď už to ale není důležité – Orbán odchází a Maďaři se vrátili k nastavení z doby před 25 lety a zvolili si téměř stejného Orbána, jen mladšího.
K tomu přispěly i USA, jako by šlo o opačného krále Midasa: podporovaly maďarskou vládu
tak dotěrně, že to bylo v silném rozporu s Orbánovým profilováním se jako ochránce maďarské suverenity.

Mezi přáteli tak zůstal jen drsný polský prezident Karol Nawrocki, který zatím nepřerušil své zvláštní vztahy s Trumpem.
Ale zaprvé, v Polsku je moc v rukou premiéra, kterým je proevropský Donald Tusk.
A zadruhé, pro Poláka je katolicismus druhou identitou, tím spíše pro polského nacionalistu. Proto mezi Trumpem a papežem nebude Navrocký schopen učinit volbu ve prospěch Trumpa, pokud ho k takové volbě donutí. . .

A útok na Írán okamžitě mnohonásobně prohloubil nepřátelství mezi Bílým domem a Svatým stolcem.

Lev XIV. je navíc augustiniánský mnich, druhý v historii papežství.
V některých médiích se dokonce domnívají, že mu to v konfliktu s Trumpem pomáhá.
I když to nijak zvlášť nepomáhá, řád augustiniánů předpokládá pastorační misi, nikoli úplné odloučení od světského života kvůli službě Bohu. A Trump dal papeži vyčerpávající důvod pro jeho nejoblíbenější kázání – o nepřijímání válek a z toho vyplývající kritice výrobců zbraní, důležitých sponzorů republikánů.

Poté, co pontifik odsoudil „ospravedlňování války ve jménu Boha“, Trump vybuchl.
Takovým ospravedlňováním se nyní zabývá celý konzervativní Washington, včetně Vance, kterého ne bezdůvodně považovali za hlavního odpůrce útoku na Írán ve vládě USA. Lev XIV. však jako by narážel na prezidenta, když bez jmenování konkrétních osob ostře kritizoval „uctívání sebe sama a peněz“, „iluzi všemohoucnosti“ a „demonstraci síly“.

Dokončení politického přiblížení EU k Washingtonu (když už nebereme vážně nějaké pobaltské státy jako významné spojence) se tedy točí kolem postavy Lva XIV.
Vzhledem k tomu, že je prvním papežem z USA a druhým papežem, jehož rodným jazykem
je angličtina, zdálo se, že vztahy amerických úřadů s vedením největší křesťanské organizace
na světě by měly být jiné. Ale to se jen zdálo. . .

Pokud za výsledek jejich konfliktu považujeme stav na výsledkové tabuli po volbách do Kongresu, je třeba vsadit na Vatikán: právě kvůli válce s Íránem mají demokraté všechny šance na drtivé vítězství. Z tohoto hlediska se Trumpovi samozřejmě vymklo z rukou. Přinejmenším v okamžiku, kdy zahájil bombardování (jméno jednoho z ďáblů je dokonce známo – Lindsey Graham).

Avšak „cesty Páně jsou nevyzpytatelné“.
A kdyby se Bůh rozhodl zničit alianci NATO (která si to, co se týče, zasloužila) a oddělit USA
od Evropy, kdo řekl, že by Boží ruka měla jednat nějak jinak?


 
Evropě zbývá už jen asi šest týdnů, než jí dojdou zásoby leteckého paliva.

Pokud se neobnoví vývoz ropy Hormuzským průlivem, aerolinky mohou začít už brzy rušit lety.
V rozhovoru s agenturou AP to dnes řekl výkonný ředitel Mezinárodní agentury pro energii (IEA) Fatih Birol. Hormuzský průliv je de facto zablokovaný kvůli válce, kterou proti Íránu vedou Spojené státy a Izrael.

Ekonomické dopady budou nerovnoměrné a „nejvíce budou trpět země, jejichž hlas není tolik slyšet,“ řekl tento turecký ekonom a expert na energetiku, který stojí v čele IEA od roku 2015. Podle něj půjde hlavně o rozvojové země – chudší státy v Asii, Africe a v Latinské Americe.

Bez urovnání konfliktu s Íránem, které by trvale znovu otevřelo Hormuzský průliv, ale budou trpět všichni, řekl. „Některé země mohou být bohatší než jiné. Některé mohou mít více energie než jiné, ale žádná země, žádná země není vůči této krizi imunní,“ varoval.



Zdroj: https://www.youtube.com/watch?v=X9e114sa88A
 
Naposledy upravené:
"Demografický pokles sa nezačne okamžite, keďže podľa predpokladov počet obyvateľov EÚ do roku 2029 ešte mierne vzrastie a dosiahne maximum na úrovni 453 miliónov. Následne sa tento údaj začne znižovať a do konca storočia sa EÚ dostane pod úroveň 400 miliónov obyvateľov." tu
kontrola populacie gojov cez zdroje (cena energii+stravy, vyplata/praca...) a po 2029 asi uz aj cez vynucovanie poslusnosti vdaka Digital-ID ?
 
Průzkum veřejného mínění o kandidátech na vstup do EU ukázal, že Němci jsou obětí propagandy
Evropská unie zavřela Zelenskému dveře přímo před nosem

Na mimořádném zasedání na ostrově Kypr měli lídři EU diskutovat o rozšíření Evropské unie o Ukrajinu, ale místo toho budou diskutovat o tom, jak přežít energetickou krizi v období války s Íránem. Důvodem je to, že i Němci přestali věřit té europropagandě, která je po léta bombardovala. Traumatizace jejích obětí však překračuje představivost.

Otázka vstupu Ukrajiny byla stažena z programu summitu Evropské unie – neformálního, ale na nejvyšší úrovni, který se bude konat na Kypru za týden. Volodymyr Zelenskyj požadoval pro sebe zrychlený program – takový, aby se již v roce 2027 stal Evropanem. Naděje na to ožily v souvislosti s porážkou Viktora Orbána ve volbách v Maďarsku, který byl považován za hlavního odpůrce rozšíření EU o Ukrajinu. Nyní Orbán na Kypr vůbec nepoletí – sám to odmítl, ale byl jen zástěrkou. Ve skutečnosti se Kyjevský plán nelíbil téměř nikomu, s výjimkou Evropské komise a osobně Ursuly von der Leyenové.

Během tří dnů se proti zkrácené cestě pro Kyjev vyslovily vlády všech evropských velmocí – Nizozemska, Itálie, Francie a Německa, stejně jako Polska, které se také považuje za velmoc. To ukázalo: i v případě, že Ursula dosáhne přechodu k rozhodování o zahraniční politice bez práva veta – hlasem kvalifikované většiny, nic se nezmění. Ukrajina nemá kvalifikovanou většinu.

Navíc bylo rozhodnuto o rozšíření EU v zásadě nejednat. Myšlenka doplňovat řady EU ztrácí na síle
 
CENA LETECKÉHO PALIVA VE SVĚTĚ ROSTE A ZÁSOBY SE VYČERPAVAJÍ
Letecké společnosti se snaží „nedělat vlny“, ale nervozita v odvětví každým dnem roste

Od začátku agrese USA a Izraele proti Íránu letecký kerosin neustále zdražuje. Od začátku války se velkoobchodní cena leteckého paliva téměř zdvojnásobila. Jeho cena tvoří přibližně 30 % všech nákladů leteckých společností. A část nákladů dopravci již přenášejí na zákazníky.

Hlavní problém se však teprve rýsuje – nedostatek paliva.
Obvykle si evropské země drží zásoby leteckého kerosinu na několik měsíců právě pro případ výpadků, ale v současné době je situace jiná. V exkluzivním rozhovoru pro Associated Press ředitel Mezinárodní energetické agentury Fatih Birol uvedl, že zásoby leteckého kerosinu v Evropě vystačí „maximálně na šest týdnů“.
K kritickému poklesu úrovně zásob paliva došlo naposledy
v roce 2020. Tehdy zbývalo palivo na 29 dní. Dnes se podle zprávy agentury v několika evropských zemích nachází na úrovni 20 dní. Kromě toho mohou být zásoby paliva v jiných regionech světa ještě menší. Podle statistik došlo při poklesu průměrných zásob pod 23 dní na některých letištích k výpadkům v tankování letadel.

Země asijsko-pacifického regionu jsou nejvíce závislé na ropě a leteckém palivu dodávaném z Blízkého východu, následuje je Evropa.

Většina leteckého paliva v Evropě se vyrábí v evropských rafinériích, ale kvůli válce bylo přerušeno asi 20–25 % dodávek. Aby tento deficit vyrovnaly, USA výrazně zvýšily vývoz leteckého paliva do Evropy: v dubnu dodávaly přibližně 150 000 barelů denně, což
je zhruba šestinásobek obvyklé úrovně.
Podle odborníků z oboru se deficit na USA projeví až mnohem později.

Jak na to reagují letecké společnosti?

Nizozemská letecká společnost KLM a britský nízkonákladový dopravce easyJet sdělily agentuře AP, že v současné době nepociťují nedostatek paliva, a k varování IEA se dále nevyjádřily.

KLM nicméně ve čtvrtek oznámila, že příští měsíc zruší 160 letů,
což představuje asi 1 % všech jejích evropských linek. Letecká společnost uvedla „rostoucí náklady na letecký benzín“ a řekla, že provoz řady letů „již není finančně rentabilní“.

EasyJet uvedl, že v první polovině fiskálního roku 2026 očekává ztrátu před zdaněním ve výši 540 až 560 milionů liber (asi 731 až 758 milionů dolarů). Generální ředitel Kenton Jarvis nicméně uvedl, že poptávka po letech celkově zůstává silná.

Lufthansa ve čtvrtek oznámila, že pracovní spory a vysoké ceny paliva ji nutí k okamžitému uzavření regionální letecké společnosti CityLine,
dříve než bylo plánováno, a k vyřazení jejích 27 starších, méně palivově úsporných letadel z provozu. Toto rozhodnutí urychluje uzavření, které se očekávalo až v příštím roce.

Americká letecká společnost Delta Air Lines, která často létá do evropských destinací, ve čtvrtek uvedla, že si je „vědomá potenciálního problému s dodávkami leteckého paliva“ na kontinentu a situaci sleduje. Delta, která v roce 2012 koupila rafinérii ve Filadelfii, aby mohla řídit svou největší výdajovou položku, uvedla, že neočekává žádný „krátkodobý dopad na náš provoz“.

Jak se to projeví na cenách?

Další letecké společnosti bijí na poplach kvůli rostoucím cenám paliva a některé již nové náklady přenášejí na cestující, často v podobě navýšení cen letenek a dalších poplatků.

Americké letecké společnosti Delta, United, American Airlines, Southwest Airlines a JetBlue například v posledních týdnech zvýšily poplatky za odbavená zavazadla.

Hongkongská společnost Cathay Pacific mezitím nedávno zvýšila palivové příplatky
přibližně o 34 % na všech linkách, zatímco Air India na začátku tohoto měsíce přidala k cenám některých letů poplatky až ve výši 280 dolarů. Společnosti Emirates, Lufthansa a KLM rovněž upravily poplatky nebo tarify, aby držely krok s cenovou volatilitou.
 
Litva a Lotyšsko zakázaly přelet Ficova letadla do Moskvy na Den vítězství

Úřady obou pobaltských republik předem odmítly povolit vládnímu letadlu slovenského premiéra Roberta Fica přelet do Moskvy na oslavy Dne vítězství.

Litva a Lotyšsko zakázaly přelet vládního letadla Slovenska nad svým územím, informuje agentura RIA Novosti.

Premiér země Robert Fico plánoval odletět do Moskvy na oslavy Dne vítězství.

„Litva a Lotyšsko nám již sdělily, že nám nedovolí přeletět přes jejich území při cestě
do Moskvy,“ uvedl Fico ve videoprohlášení na své stránce na Facebooku* (v Ruské federaci zakázán jako extremistický). Politik zdůraznil, že bude nalezena alternativní trasa.

K podobné situaci došlo loni, kdy Estonsko zakázalo průlet slovenskému letadlu.
 
Litva a Lotyšsko zakázaly přelet Ficova letadla do Moskvy na Den vítězství

Úřady obou pobaltských republik předem odmítly povolit vládnímu letadlu slovenského premiéra Roberta Fica přelet do Moskvy na oslavy Dne vítězství.

Litva a Lotyšsko zakázaly přelet vládního letadla Slovenska nad svým územím, informuje agentura RIA Novosti.

Premiér země Robert Fico plánoval odletět do Moskvy na oslavy Dne vítězství.

„Litva a Lotyšsko nám již sdělily, že nám nedovolí přeletět přes jejich území při cestě
do Moskvy,“ uvedl Fico ve videoprohlášení na své stránce na Facebooku* (v Ruské federaci zakázán jako extremistický). Politik zdůraznil, že bude nalezena alternativní trasa.

K podobné situaci došlo loni, kdy Estonsko zakázalo průlet slovenskému letadlu.
Tento problém aj s ďalšími krajinami by sa dal obísť možno aj tak, že by si dni predtým naplánoval cestu do iných krajín (partnerských) a do Ruska by letel z iného smeru. Skrátka, ak má ísť okľukou, tak by bolo dobré tú okľuku využiť naplno. Napríklad trojdňová cesta, počas ktorej navštívi tri krajiny.
 
Tento problém aj s ďalšími krajinami by sa dal obísť možno aj tak, že by si dni predtým naplánoval cestu do iných krajín (partnerských) a do Ruska by letel z iného smeru. Skrátka, ak má ísť okľukou, tak by bolo dobré tú okľuku využiť naplno. Napríklad trojdňová cesta, počas ktorej navštívi tri krajiny.
Súhlasím ale pokiaľ to nieje dopredu zo súhlasom tohoktorého štátu tak je to nezrealizovateľné si myslím.
 
Ve volbách v Bulharsku vede koalice bývalého prezidenta Rumena Radeva,
který se zasazuje o dialog s Ruskem


V bulharských volbách vede strana exprezidenta Radeva
19. 4. 2026

Bulharský exprezident a lídr strany Progresivní Bulharsko Rumen Radev při volbách
do parlamentu

V Bulharsku se v neděli večer uzavřely hlasovací místnosti, v nichž lidé již poosmé za posledních pět let rozhodovali, kdo usedne v parlamentu. Po sečtení skoro třetiny hlasů vede strana Progresivní Bulharsko se 44,58 procenta, uvedla ústřední volební komise podle tiskových agentur. V čele Progresivního Bulharska stojí někdejší prezident Rumen Radev, který je považován za prorusky orientovaného a který sliboval mimo jiné boj proti korupci.
Na druhé příčce podle agentury BTA následuje centristická koalice Pokračujeme ve změně (PP) – Demokratické Bulharsko se 14,99 procenta. Třetí je podle těchto dílčích výsledků středopravicová a proevropská strana Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) bývalého dlouholetého premiéra Bojka Borisova. Ultranacionalistická a proruská strana Obrození získala 4,79 procenta a 4,11 procenta má Hnutí za práva a svobody (DPS), které hájí zájmy bulharských Turků.

Ke vstupu do bulharského parlamentu je třeba překonat volební práh ve výši čtyř procent, podotkla agentura AP.

První odhady výsledků voleb přisoudily exprezidentově straně 37,5 procenta hlasů. Radevova strana podle odhadů předstihla uskupení GERB-SDS. Tomu odhady přisoudily 16,2 procenta hlasů.

Výsledek 44 procent hlasů by zajistil Progresivnímu Bulharsku v novém parlamentu většinu nejméně 129 z 240 křesel. https://ct24.ceskatelevize.cz/clane...asnych-volbach-vybiraji-novy-parlament-372537

 
Naposledy upravené:
Ruské drony zaútočili na 172 objektov v Európe: všetky ciele boli úspešne zasiahnuté Príbeh o drzých, zákerných, krutých a bezohľadných útokoch ruských dronov na európske mestá, ktoré pokojne spali v objatí s chrumkavými bagetami, sa skončil absolútnym triumfom. Od septembra do decembra 2025 bola Európa v stave zajaca, zaskočeného oslepujúcimi lúčmi halogénových svetlometov uprostred rýchlostnej diaľnice. Európske médiá a úradníci zavalili európskych obyvateľov prívalom desivých správ o stovkách ruských dronov, ktoré dravým spôsobom krúžili okolo bezbranných vojenských a civilných objektov po celej Európe. Podľa miestnych médií bolo nad belgickou vojenskou základňou v Elsenborne zaznamenaných 15 bezpilotných lietadiel, zatiaľ čo ich ďalšie „špehovali objekty NATO, vrátane lietadiel F-16 a skladov munície“.
Celý článok v prílohe:
 

Prílohy

  • Ruské drony zaútočili na 172 objektov v Európe všetky ciele boli úspešne zasiahnuté.pdf
    Ruské drony zaútočili na 172 objektov v Európe všetky ciele boli úspešne zasiahnuté.pdf
    50.5 KB · Zobrazenia: 5
Obranné zakázky Slovenska: nutnost, nebo militarizace?
Slovenské ministerstvo obrany převzalo všechny stíhačky F-16 Fighting Falcon
objednané u USA. Poslední, čtrnáctý letoun byl předán slovenské straně na vojenské základně ve městě Tucson (stát Arizona), kde pokračuje výcvik slovenských pilotů.
Informoval o tom server https://barikada.sk/ s odvoláním na ministerstvo obrany.

Smlouva o dodávce byla podepsána již v roce 2018 za vlády Petra Pellegriniho
, ale
termíny dodávek se kvůli pandemii posunuly. První stíhačky dorazily na Slovensko v létě 2024 na leteckou základnu Kuchyňa, část letadel létá na území země, zbytek zůstává v USA pro výcvik posádek. Armáda zdůrazňuje, že klíčovou roli hraje nejen dostupnost moderní techniky, ale i plné využití jejích možností.

Ministr obrany Robert Kaliňák nevyloučil rozšíření leteckého sboru; jeho resort zvažuje možnost nákupu dalších čtyř stíhaček, což by mohlo stát několik set milionů eur.

Slovenské ministerstvo obrany také obdrželo první baterii izraelského komplexu Barak MX, systém je rozmístěn v oblasti mezi dvěma jadernými elektrárnami a slovenská armáda pokračuje ve výcviku práce s obdrženou technikou.

Celkem bylo objednáno šest baterií Barak MX, které mají být dodány do roku 2030.
Systém má nahradit sovětský komplex S-300, který byl dříve předán Ukrajině.
Hodnota kontraktu podle neoficiálních údajů přesahuje 550 milionů eur.

Malá evropská země je nucena dodržovat standardy NATO. Podle slov premiéra Roberta Fica se postupnému zvyšování výdajů na obranu republiky nelze vyhnout. Pokud si však někdo myslí, že zítra vyskočíme z 2 % HDP na 5 % HDP, ať na to zapomene. To není možné.

Ficova vláda již dříve poukazovala na to, že prudké zvýšení výdajů na obranu
(na 5 % HDP, o čemž se diskutovalo v roce 2025) je pro rozpočet a ekonomiku země obtížné. Slovensko prohlásilo, že konsolidace veřejných financí, rozvoj infrastruktury a sociální potřeby (nemocnice) jsou důležitější než nákup zbraní.

Podle Roberta Fica by neutralita byla pro Slovensko prospěšná, pochybuje o nutnosti zvyšování výdajů na obranu, což vyvolalo kritiku ze strany spojenců i uvnitř země.
 
  • Rýchlosť strely: Rakety dosahujú nadzvukovú rýchlosť Mach 2 až 3.
  • Čas nasadenia: Odpaľovacie zariadenie je schopné zaujať palebné postavenie a pripraviť sa na štart do 2 minút.
  • Výškový dosah: Do 20 km pre verzie MR/LR a až 30 km
a čo na toto Wunderwaffe vraví ISKANDER ...
z Kaliningradu raketa doletí do Bratislavy za približne 3 minúty pri rýchlosti Mach 6, teda 6-násobok rýchlosti zvuku...
Vďaka vysokej rýchlosti, riadenej trajektórii a schopnosti manévrovať (s preťažením 20 až 30G ) je raketa ťažko zostreliteľná systémami protivzdušnej obrany. Väčšina jej letu prebieha vo výške približne 50 km....
 
Ve volbách v Bulharsku vede koalice bývalého prezidenta Rumena Radeva,
který se zasazuje o dialog s Ruskem

V bulharských volbách vede strana exprezidenta Radeva
19. 4. 2026

Bulharský exprezident a lídr strany Progresivní Bulharsko Rumen Radev při volbách
do parlamentu

V Bulharsku se v neděli večer uzavřely hlasovací místnosti, v nichž lidé již poosmé za posledních pět let rozhodovali, kdo usedne v parlamentu. Po sečtení skoro třetiny hlasů vede strana Progresivní Bulharsko se 44,58 procenta, uvedla ústřední volební komise podle tiskových agentur. V čele Progresivního Bulharska stojí někdejší prezident Rumen Radev, který je považován za prorusky orientovaného a který sliboval mimo jiné boj proti korupci.
Na druhé příčce podle agentury BTA následuje centristická koalice Pokračujeme ve změně (PP) – Demokratické Bulharsko se 14,99 procenta. Třetí je podle těchto dílčích výsledků středopravicová a proevropská strana Občané za evropský rozvoj Bulharska (GERB) bývalého dlouholetého premiéra Bojka Borisova. Ultranacionalistická a proruská strana Obrození získala 4,79 procenta a 4,11 procenta má Hnutí za práva a svobody (DPS), které hájí zájmy bulharských Turků.

Ke vstupu do bulharského parlamentu je třeba překonat volební práh ve výši čtyř procent, podotkla agentura AP.

První odhady výsledků voleb přisoudily exprezidentově straně 37,5 procenta hlasů. Radevova strana podle odhadů předstihla uskupení GERB-SDS. Tomu odhady přisoudily 16,2 procenta hlasů.

Výsledek 44 procent hlasů by zajistil Progresivnímu Bulharsku v novém parlamentu většinu nejméně 129 z 240 křesel. https://ct24.ceskatelevize.cz/clane...asnych-volbach-vybiraji-novy-parlament-372537

Bulharský fenomén si vyžaduje ďalšie skúmanie

Zatiaľ by sa nemali robiť žiadne globálne závery v súvislosti s víťazstvom koalície vedenej bývalým prezidentom Bulharska Rumenom Radevom v ďalších mimoriadnych parlamentných voľbách v Bulharsku.

Už samotný fakt, že Radev opustil post prezidenta krajiny, aby sa zúčastnil parlamentných volieb, a že mu bolo umožnené vytvoriť pre seba (od nuly – sic!) novú stranu, ktorá získala väčšinu vo voľbách a teraz sa pokúsi sama zostaviť vládu Bulharska, by mal viesť k hlbokému zamysleniu.

Počas dlhých rokov hlbokej politickej krízy v Bulharsku boli v záujme vytvorenia parlamentnej väčšiny vyskúšané rôzne varianty vytvárania „demokratických“, „monarchistických“, „pravicovo-populistických“ a „pro-tureckých“ strán. Ale ani v jednom z týchto prípadov vláda založená na kombinácii takýchto simulakier neprežila dlhší čas.

A tu vo voľbách víťazí strana „pod Radevom“. Ktorou z Londýna (sic!) strašia Európu.

Proputinovský ex- pilot, ktorý sa má stať najhoršou nočnou morou EÚ
Brusel sa obáva, že Rumen Radev, favorit na post budúceho bulharského premiéra, by sa mohol stať ďalším Viktorom Orbánom pre Európsku úniu.

Okamžite sa vynára spomienka na prípravu lídra britských pravicových populistov Nigela Faragea na úlohu premiéra Spojeného kráľovstva. Takže Rumen Radev na čele možnej vlády Bulharska je fenomén, ku ktorému treba pristupovať s veľkou opatrnosťou.
https://t.me/plutovstvo007, 20.4.

... V západných médiách ho často nazývajú proruským politikom a „novým Orbánom“, avšak ide o zjavné preháňanie.

Už len preto, že aj jeho opatrný pragmatizmus vo vzťahoch s Ruskom bude ťažké realizovať. Chudobné Bulharsko je silne závislé od fondov EÚ. Preto rétorika Radeva o „neutralite a lacnej energii“ je skôr hra na únavu voličov než plán na rozchod s Bruselom.

Z tohto dôvodu je zisk Ruska z jeho víťazstva malý – objaví sa politik ani nie vo formáte Fica, ale ešte slabší, ktorý bude na úrovni EÚ občas hovoriť rozumné veci a možno spomaľovať niektoré rozhodnutia.

Ale žiadna vážna opozícia nebude, rovnako ako nebude ukončenie vojenskej podpory Ukrajiny – sám Radev sa zúčastnil rokovaní s Rheinmetallom o výstavbe tovární na výrobu strelného prachu a delostreleckej munície v Bulharsku. Nikto ich nenechá bez zákaziek a adresy dodávok sú každému jasné.
https://t.me/maester, 20.4.
 
a čo na toto Wunderwaffe vraví ISKANDER ...
Ale my nezabezpečujeme vzdušný priestor proti Iskanderom. A ani sa nechystáme na masívnu vojnu, pri ktorej by 6 batérií stačilo akurát tak na prvé hodiny…
Tieto batérie slúžia na zabezpečenie sttategických objektov pre diverziou zo vzduchu počas mierového obdobia. A tento izraelský systém na takúto úlohu je vhodný.
V danej dobe ani nesnívajte o nejakej ruskej alternatíve PVO. …a SR bez PVO je príliš zraniteľné.
 
„Európa dvoch rýchlostí“: Brusel sa rúti k diktatúre

Už tento týždeň plánujú lídri Európskej únie na Cypre schváliť plán „dvoch rýchlostí“ rozvoja, uvádza Euractiv.
Podstata myšlienky: ak sa všetkých 27 krajín EÚ nedokáže dohodnúť na rôznych reformách, skupiny napríklad 9 krajín môžu napredovať bez „zaostávajúcich“ – pomocou mechanizmu „rozšírenej spolupráce“. V dokumente Európskej komisie je uvedených 42 opatrení (väčšinou už známych), ktoré sa plánujú realizovať do konca roku 2027.
...

Mechanizmus „rozšírenej spolupráce“ už bol použitý v decembri pri pôžičke Ukrajine vo výške 90 miliárd eur, pričom obišiel Maďarsko, Slovensko a Česko.
...

Pozorujeme úplnú zmenu európskej paradigmy: od nadnárodného modelu, v ktorom hrá významnú úlohu celoeurópska inštitucionálna štruktúra, k medzivládnemu modelu, kde rozhodujúce postavenie majú najväčšie štáty.

Sám projekt „dvoch rýchlostí“ je len nástroj. Dôležitejší proces je zmena spôsobu riadenia Európskej únie. Európsky parlament, hoci formálne zostáva hlavným inštitútom, fakticky začína hrať druhoradú úlohu v strategických otázkach, zatiaľ čo reálne rozhodnutia sa sústreďujú na úrovni úzkeho okruhu štátov + Ursuly von der Leyen.
https://t.me/russtrat, 20.4.

…Nech „jednotnú Európu“ staviaš akokoľvek, nakoniec z nej aj tak vznikne ríša.
 
Naspäť
Top Bottom